Olšany (1546—1559). ukázán nález mezi panem Adamem Řepickým a bratřími Venclíky z Vrchovišť. Ale ona Ka- teřina takový statek drží a jeho užívá, má spra- vedlivé takovü závadu svésti. Pakli by nechtéla, Ze oni žádají v ten statek uvedeni býti, a jeho zmocněni, chtí takovú závadu svésti aneb s Adamem Myslíkem jse o to smluviti. Od Kateřiny mluveno: Takový zápis pod- púrčí nevztahuje se na ni, než na dédice jeho a na ty, ktefí by se statku jeho dotýkali, on Jan z Hiršova statku se dotýkal a drahnú summu z domu na Novém Městě vzal, tolikéž i z Teplice; a Jan z Hiršova mnoho peněz jest pobral, ale ona ani věna svého jest odtud ne- vzala, připouštěje jse s tím k uvážení sprave- dlivému. Zase od poruéníkuov mluveno: Ráda by na něho něco vztáhla, ukazujíc na néjaké pe- nize z domu pobrané, tolikéz Ze by z Teplice mnoho peněz pobrati jměl; čemuž se odpírá a praví, že ona jest mnoho toho pobrala na klenotech a jivých věcí, jakož pak i za to zpraviti musela; protož poněvadž toho užívá, nechť platí. Naposledy od Adama Myslíka mluveno : Vidí se jemu zbytečné býti, aby jmčl co více mimo to, což před právem skrze přítele ozná- meno, ukazovati. Ale na čem jse strana majlí, že jse z větší summy viní, to jest tudy přišlo, že o Volšany drahný čas soud jest byl a žádní užitkové Ondřejovi Kořeníčkovi dáváni nebyli a nešli, než obcem těmto v ruce jsou přišli; prosí aby již dále dluhem jeho spravedlivým protahováno nebylo a že strany k tomu při- držány budou, aby jemu byl zaplacen. Tu pan purgmistr a páni slyšíce žalobu i odpor od stran obeslaných učiněný, v kšaft nebožtíka Třeštíka, v zápis podpůrčí, v kvi- tanci od Ondřeje Kořeníčka učiněnů i v nález od strany ukázaný i v to ve všecko i také v právo města tohoto nahlédše a všeho toho pilně a bedlivě pováživše, takto o tom nalézají a svým ortelem vypovídají: Poněvadž někdy Šimon Třeštík z Hiršova, Starého Města Praž- 109 ského měštěnín, zápis jistoty pod pečetí svü nékdy Matéjovi Mysltkovi z Hir$ova, Nového Města Pražského měštěnínu a strýci svému, jest učinil, a tím jse jest jemu i dědicóm jeho zavázal, jestliže by on Matěj Myslík s dědici svými pro zápis toho rukojemství, kteréž na žádost jeho Šimona on Matěj Myslík na se přejal a Ondřejovi Kořeníčkovi řezníku, Anuě jeho manželce, dědicóm i budúcím jeho na stat- ku svém závadu před právem Nového Města Pražského učinil: jaků škodu pro ten a takový zápis toho rukojemství vzal, že on Šimon Tře- štík i s dědici a budúcími svými jeho Matěje Myslíka i také dědice jeho v tom ve všem za- stúpiti iná; zavázav k témuž všecky i každého statku svého držitele, aby tím vším povinní byli, tak jakž tíž zápisové to vše v sobě šíře drží a obsahují. A on Adam Myslík, syn někdy Matěje Myslíka, to jesti kvitancí pořádnou u- kázal, že jest Ondřejovi Kořeníčkovi pro ta- kové rukojemství otce svého, jsa k tomu za- vázán, 3 sty a 5 kopami grošuov českých i s škodami.na to vzešlými dáti a vyplniti musel. A aby ona Kateřina, někdy Šimona Třeštíka manželka, statku manžela svého v držení ne- byla, toho ukázáno není. I z těch příčin dává jse jemu Adamovi Myslíkovi proti ní Kateřině v tom za právo tak, Ze jesti jemu tou summou S sta a 5 kop gr. českými povinna, a ty jemu aby z statku manžela svého vydala a nebo o ně s ním se umluvila; a to od dneška do čtyř nedělí pořád zběhlých. Pakli by se toho v tom času nestalo a on Adam dále čeho při právě hledal, pan purgmistr, páni v tom jse k stra- nám spravedlivě chtí zachovati. Actum — sab- bato post Divisos apostolos anno 1546. (Tam- též fol. 111.) 48. 1559, 28. června. Jakož jest M. Thad- deus Hájek z Hájku maje sobě vzdání statku od Kateřiny Duhlové z Mikovic obeslal ku právu Jana Prchala, měštěnína N. M. Praž- ského, vinil jej z toho, že on Jan měl námlu- vu s ní Kateřinou Duhlovou o díl nějaký pole Volšanského, z něhož Viktorinovi Fišlovi půl