668 Pr. od černého jelena, ukázal nám list někdy najjasnějšího pana Sigmunda, kterýž ty časy jsa Římským a Českým králem, dal jest tiem listem spolek někdy Sigmundovi z Malobratřic s syny někdy Řehořovými z Prahy a pravil, že týž Sigmund přebyl jest živ ty syny Řehořovy a potom dědička téhož Sigmunda, sestřenice Regina z Nuosl, že ten list i právo své k statku tiem listem jí příslušejíciemu témuž Jakubovi dobrovolně dala jest. A prosil nás pokorně, abychom my v tom milostivě ráčili se jemu okázati. My k prosbám jeho jsüce milostivé na- kloněni, pro věrnost jeho, v kteréž nám se vždy zachoval, zachovává i miení a má za- chovati, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královskúů toho listu krále Sig- mundova tiemto listem potvrzujeme a moc jemu dáváme, aby již řečený Jakub vše- cko právo, jakož týž list okazuje a v sobě zavierá, měl a obdržal, jako by jemu zejména ten list svědčil, i také všecko právo naše, kteréž by na nás, jakožto na krále Českého, k zboží v tom společným listu položenému po smrti již psaného Sigmunda neb koho jiného připadlo, již řečenému Jakubovi i jeho dě- dicóm dali sme a tiemto listem dáváme milo stivě. Tomu na svědomie pečeť naši: královskü kázali sme pfivésiti k tomuto listu. Dán v Praze v pondělí den Matky božie sněžnie léta od narozenie syna božieho tisícieho CCCCLXV?*, královstvie našeho léta osmého. (Rukop. 2211 f. A 10.) 106. 1477, 12. května. (O čotéž.) My Vladi- slav, z božie milosti král Český, markrabie Morav- ský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický markrabie oc oznamujem tiemto listem v&em, Ze pfistüpil jest před nás Jakub, měštěnín Star. M. Pr. od černého jelena, věrný náš milý, a ukázal nám dva listy, jeden najjasnějšího pána [pana] Sigmunda, ciesaře Římského a krále Českého, předka a praděda našeho šťastné pa- měti, kterýmžto dal spolek někdy Sigmundovi z Malobratřic s syny někdy Řehořovými z Prahy, E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: a potom týž Sigmund přebyl jest syny Řeho- řovy, a potom to všecko právo přišlo jest na Reginu z Nuosl, sestřenici téhož Sigmunda, a že pak ona všecko právo své dala jest k těm věcem jmenovanému Jakubovi, jakož pak druhý list krále Jiřieho, též předka na- šeho, ty věci šíře a světleji v sobě drží a za- vierá. I prosil jest nás jmenovaný Jakub, aby- chom jemu ktomu povolenie naše dáti a toho potvrditi ráčili. My v tom znajíce jeho slušnů prosbu i také pro jeho věrné služby, kteréž nám činil, činí a potom tiem lépe aby mohl činiti, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královsků jmenovanému Jaku- bovi svrchudotčených listuov ve všech kusiech, článciech a klausulech, tak jako by tuto slovo od slova vepsány byly, potvrdili sme a tiemto listem potvrzujem a jej při tom zuostavujem milostivě, tak aby on těch věcí, kteréž jsú svrchudotčeným listem ciesaře Sigmunda za- psány a druhým listem potom krále Jiřieho i tiemto naším listem jemu potvrzeny, dobý- vati a z toho upomínati mohl, tak jako by svrchu dotčený list ciesaře Sigmunda svědčil jemu slovo od slova a to bez na&ie, budücích našich, králuov Českých i všech jiných lidí všeliké překážky. A ktož by tento list měl s již psaného Jakuba dobrú vólí a svobodnú, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomie pečeť naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze v pondělí o Křížových dnech léta od narozenie syna božieho tisícieho, étyfstého sedmdesátého sedmého, královstvie našeho léta šestého. (Tamtéž.) 107. 1480, 21. srpna. Ve jméno božie amen. Já Dorotha, vdova po nebožci Marti- novi Piknuoskovi ot vlčieho hrdla a měštka Star. M. Pr., vyznávám —, že všeckeren statek muoj —, i také kterýž dskami zemskými mám zapsán, a jmenovitě X kop gr. platu roč- nieho ot pana Hynka Tuchoměřického zapsa- ného, — otkazuji Janovi synu mému. — Ac-