244 krabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický markrabie etc., k věčné paměti známo či- nieme tiemto listem všem lidem tak nynějšícho jako i budúcieho věku, že my prohlédajice na to a sami při sobě pobožně rozvažujíce zkázu, zahubení a roz- ptýlení zboží i příslušností duchovních a zvlást klá- šteruov našich v královstvie našem Českém, kteréž sú předci naši od počátku vyzdvižení země České a zve- lebení v vieře křesťanské, najprve kniežata a potom králové Čeští a zvláště ciesař Karel dobré paměti ke cti a k chvále pánu Bohu, jeho blahoslavené matce i všem svatým a světicím jeho z hojné jich štědroty jsúce zapáleni v lásce boží chvalitebně a slavně na- dali, že netoliko jich takového nadání, zboží a pří- slušnosti jich jsúce zbaveni, ale i sami domové bozi a svatfch jeho nekrestanská, dábelskü smélostí od zlých lidí za předešlých časuov tak nelítostivě nevý- mluvnü zlosti vypáleni, rozkopáni a néókterí z krun- tuov prevrdceni jsi. Kdez my, jakozto krdl kiestan- sky majice nad nimi lítost, rádi bychom, aby ti klá- šterové v svuoj prvnější zpuosob a stálost přijíti mo- hli. Ale poněvadž z rozličných příčin těchto časuov a věku nám možné dobře není to učiniti, však proto to vieme a známe, že nám, jakožto králi křesťanskému, nic méně přísluší a povinní jsme ruku naši nad nimi, týmiž kláštery našimi a správcemi jich duchovními, opaty a konventy držeti, aby oni, v jakémkoli malém počtu v týchž klášteřích přebývají, tím pokojněji a stavení býti mohli; a zvlášče jsúce za to Zádáni a pro- Seni jménem velebného a poctivých Kašpara opata | i všeho konventu hory Syon kláštera Strahovského řádu Premonstratenského na předhradí Pražském, ná- božných věrných našich milých, kteříž nám svá roz- ličná obtížení, úzkosti a překážky, kteréž se jim od rozličných lidí, poddaných našich královstvie Českého, dály.a podnes dějí proti jich svobodám, výsadám, pri- vilejím a bullám, kteréž od otcuov svatých a zvláště nynějšího 'otce svatého Lva desátého, také Řehoře de- sátého, též i od nás a předkuov našich, králuov Če- ských, a zvlášť majestát krále Přemysla, který sme my upevniti a potvrditi ráčili majestátem naším, takže mimo to všecko jinam k soudóm potahovéni a jinymi mnohými proti takovým jich výsadám a obdarování neobyčejnými zpuosoby obtěžováni bývají, a kterak mnozí se o to pokúšejí chtiece jemu a konventu tomu rozkazovati a jimi a týmž záduším vládnúti a tudy pod tím zpuosobem je z takových jich svobod vyvésti, abychom na né a na to záduší, kteréž někdy mimo jiné od králuov Českých a zvlášť od krále Vladislava prvnieho pohřebuom královským vyzdviženo a zvlášt- ními milostmi podle toho obdařeno bylo, toho dopu- E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: stiti neráčili, ale raději ruku nad nimi naši krá- lovskú drželi a v své milostivé obraně měli, z rukú našich žádnému jich vuobranu nedávajíce ani po- roučejíce, a je při takových milostech, starodávných výsadách a zvyklostech zuostaviti a jim je milostivě potvrditi a při tom ještě některé další milosti z ště- droty naší královské učiniti. ráčili. K jichžto my slušné prosbě a žádosti milostivě naklonění jsúce s dobrým rozmyslem, naším jistým védomiem, mocí královskü v Cechách a radü vérnfch naších milých napřed témuž knězí opatu a konventu svrchudotčeného kláštera i jich budúcím takové jejich svobody, výsady, privilegia a bulle, kteréžkoli buď od otcuov svatých neb od nás a předkuov našich, krá- luov Českých a kniežat a markrabí Moravských, předkuov našich, a zvláště privilegia Soběslava, knie- žete Českého, Václava čtvrtého, krále Českého, Přemysla na mlajny u mosta Pražského a na Petřín, Fridricha, kniežete Českého, a Ottogara, králuov Če- ských, i Jana, Karla, Václava, Zygmunda i také ji- ných, kterýchžkoli králuov a kniežat Českých i bi- skupuov kosteluov Pražského, Olomúckého a Kolín- ského na Rajně řádně dosáhli, měli a mají, potvrdili sme a tiemto listem jakožto král Český potvrzujem ve všech jejich punktích, klausulech, artykulech, tak jako by v tomto našem listu slovo od slova vepsány byly; chtíce tomu konečně a ustavujíce, aby oni podle | toho a týchž výsad, svobod a obdarování znění od nás, snažněji pánu bohu slúžiti a při tom, což ještě který ; klášter, ač dosti málo, mají a drží, zachovini a zuo- | dědicuov a budúcích naších, králuov Českých, i od jiných všech řáduov a stavuov, lidí, ouředníkuov, jaké povahy neb zavoliní by byli, poddaných našich krá- lovstvie Ceského, ve všem i na dílu pevně, stále a neporušitedlně zachování byli, a přes takové výsady. privilegia a bulle a starodávné zvyklosti, obyčeje té- hož kláštera Strahovského k žádným soudóm duchov- niem ani světským, ani k žádným rokóm na žádného obsílání stávati povinni nebyli a nestávali, leč před námi a samü osobü nasí( královskü a budücich naších, králuov Českých, kromě zboží a lidí těch, z kterých jiní duchovní tohoto královstvie Českého k soudóm stávají. Při tom se oni též jako i jiní zachovati a k soudóm zemským o věci zemské, a o jiné nic, stá- vati mají. Nez chtél-li by jej opata nynéjsieho nel budúcího kto mimo zemsků věc z čeho viniti, buď z duchovních neb světských lidí: tehdy má jej tu a na tom místé viniti, kde on opat s tímz konventem místem a úřadem svým přísluší, a to nynie i na po- tomní budúcí časy. A pončvadž ten klášter nahoře psaný se vším zbožím a panstvím i s všelijakým přieslušenstviem jeho po vše časy do komory naší, předkuov našich, králuov Českých, fundatoruov téhož kláštera, beze všech prostředkunov příslušil a přísluší a v obrané naší