168 IV. 4. O prodávajíciem. lovského, ani kněžského, ani cizieho ve dsky nemá klásti; pakli 9o by kto té smělosti byl a o takovú se nepravost pokusil, má takový vedlé práva kazán býti. (Toho nález jest v II. dskách Dúpovcových P. 29. Item ktož jest koli která zbožie. etc.). Bránie také toho i ta sama slova, kterýmiž se každý, ktož co ve dsky klade, před úředníky přiznává, kteráž v trhu jsú svrchu polo- 95 žena, že prodává dědictvie své; tehdy ne cizie, ne královské, ne kněžské, než své vlastnie dědictvie každý má ve dsky klásti. 13. Než poruční otec, kterýž sirotčie dědictvie ve dsky klade, ten ne jako cizie již klade, poněvadž jest na miesto otce nastúpil, než jako právo k tomu maje; a proto se u desk ne- 100 přiznává, že dědictvie své, než že dědictvie sirotčie prodává nebo zapisuje jako mocný otec poruční. Z té příčiny po jeho vlastniem jménu a tituli ve dskách se při jeho přiznání ta slova pokládají takto: Martin z Hořiněvsi, otec poruční sirotkóv někdy Maršových, přiznal se etc. (II. Nicolai B. 22.) 14. Nemá také 105 žádný člověk dědictvie manského ve dsky zemské, ani dědictvie svobodného ve dsky dvorské klásti, ani na něm věnovati. (To stojí v Modrých póhonných, kdež Anežka z Kovářova pohánie Jana Calty z Kamenné Hory.) 15. Při tom má každý ktož prodává, věděti, že kteréž koli dědictvie kto prodává, toho má 110 dskami ze jména dotknúti; jestli že čeho ze jména dskami ne- dotkne, nenie to prodáno, což se ze jména ve dskách nepokládá. (Toho dóvod v Bielých póhonných, kdež Sigmund z Roznhánu pohánie Wiléma Ilburka ze Mšeného; a jiný nález mezi Sig- mundem a Janem z Račiněvsi a Kunšem z Hrádku etc. 1465 115 v úterý po sv. Vítě.) 16. Při tom tato se zádava děje druhdy, že prodávajíce jedni druhým vsi, robot ze jména ve dsky nekladú, a zvláště když jich od staradávna na lidech nenie, ani jich sobě skrze výminku v trhu pozóstavují; avšak proto ti, ktož kúpie, robot žádných nekúpivše ani jich ve dskách majíce, na lidech 120 robot žádají, a lidé chudí těžké a bezpravné roboty dělati a robotovati jim musie, proti všie i božské i lidské, křesťanské i světské spravedlnosti, ješto takového bezpravie ani Turci ani jiní pohané nečinie. (Z kteréhožto bezpravie prvé v zemi neslýcha- ného mnoho zlého přicházie, tak že lidé, takového obtieženie 125 nového a nemilostivého snášeti nemohúce, někdy z gruntóv svých statky své opustiece, utiekají a utekúce v zlodějstvie, v mordy,