ENEÁŠE SYLVIA KRONIKA ČESKÁ. 153 rorum exercitu Bohemos aggresurus. Venere Maguntinus archiepiscopus, comes Palatinus Rheni, Saxoniae duces, marchio Brandeburgensis et plurimi ex Alemania pontifices. Caeteri suos misere. Castra metati ad oppidum“?%) Sogium, munitissimum locum, expugnare non potuere. Vastatus est undique per circuitum ager. Continuata obsidio ad festum usque sancti Galli tumque soluta, cum Sigismundus ad praemissam diem non adesset. Ille autem collecto ex Hungaris, Australibus ac Moravis exercitu circa sollemnia Dominicae nativitatis Bohemiam intravit et aliquot oppida vi cepit, Cuthnenses per deditionem accepit; sed irruente in se Zischa, quamvis caeco, pavidus tre- pidusque multis ex suis interfectis nobilibus et amissis impedimentis effugit, prius tamen Cuthnam exussit, quam Thaborenses propter argentifodinas crumenam antichristi vocabant. Qischa itinere unius diei imperatorem secutus magaa fugientium praeda ditatus est et oppidum Brodam, quod Theutonicorum vocatur, vi captum incendit, quod postea XIIII ferme annis sine habitatore per- mansit. Imperator amnem Iglaviam ponte transmisit. Pipo Florentinus, qui equites in eam expe- ditionem XV *!) milia ex Hungaria direxerat per glaciem iter habuit, quae multitudinis pondere dissoluta multos mortales in profundum rapuit. Hac victoria elatus Cischa magis ac magis in ecclesias *?) desaevit nec iam amplius ullam pati aut statuam sanctorum aut picturam poterat, nec (A) maje s uberským vojskem táhnůti. Přitáhli jsá Mo- bučský arcibiskup a Kolínský, hrabie Rýnský, Saská kniežata, margkrabie Brambarský, a mnozie z Němec biskupové pomoc nemalů poslali. Ti se položili u Žatče; ale přeohrazeného města dobýti nemohli, Než hubili všndy okolo pole. A trvalo obleženie až do svatého Havla a tepruv se hnulo vojsko, kdy£ Sigmund k uloZenému dni neptitáhl. On sebrav z Uhrao, Rakušan a Moravanuo vojsko při hodu Narozenie Páně do Čech vtrhli a dobyv některých měst, Horníky skrze dánie přijal. Ale když naň táhl Žižka, ačkoli slepý, boje se a strachuje, mnohé z svých drábuo potrativ a škodu mnohú vzav utekl; prvé však Kutnú vypálil, kteráž Táboři pro střie- brné doly opaskem Antikristovým jmenovali. Žižka celý den za ciesařem táhna veliků utíkajíciech lúpeží zbohacen jest a města Německého Brodu mocí dobyv, vypálil. Kteréž potom za čtrnácte jednak dní bez obyvatele zuostalo. Ciesař řeku přes most přejel. Pipo Florenský, kterýž jízdných XV tisícuo z Uher vedl, přes led cestu měl. Kterýžto množstvie těž- kostí prolomen jsa, mnoho lidu do hlubin pojal. Tím vítězstvím pozdvižen jsa Žižka, viece a viece kostely hubil; aniž již více kterého neb obrazu neb malovánie snášeti mohl. Kterýžto starodávním oby- čejem kněžským odín jsa rouchem, mši slúžil. Pro kterúžto věc větší nepřátelstvíe mezi ním a pány (B) bok od východu slance s Uhry na Čechy vtrhl. Při- jeli Mohuéskf arcibiskup, hrabě paláce Rýnu, knížata Sasítská, markrabie Brandoburskj a mnozí z Némec biskupové a jiní své poslali a vypravili. Stany roz- bili u Zatée, velmé ohrazeného města; dobfti ho nemoZechu. Pobhubeno v&udy vuokol pole a role. Ustaveno bylo obležení až do svatého Havla a tehdy roztrženo, když Zigmund k určitému dni se nepo- stavil. Ale on zbera z Uber, z Rakús, z Moravy voj- sko, k hodu Božího narození, do Čech vtrhl a ně- koliko městeček mocí vzal, Horáky Kutnenské skrze poddání přijal. Ale když neň vpadl Žižka, ačkoli slepý, tehda bojezlivý a třeslivý, mnohé z svých zbité ztrativ šlechtice a zbyv překážek, utekl jest, avšak prvé Horu vypálil, kterúž Táboři pro stříbrné báně antikristovm opaskem neb měšcem nazývali. Žižka cestů dne jednoho císaře honil, veliká utíkajících kořistí obohatěl jest a město Brod, kterýž Němeč- ský slove, mocí vzem vypálil. Kteréž potom jakžto čtrnádct let bez obyvatele zóstalo. Císař řekú Ihlavů most přejeda zapustil, Pipa Florentský, kterýžto jízdných na tu výpravu patnadct tisíc z Uher vedl, přes led cestu měl, kterýž množstvím lidu roztrhaje se, mnohé smrtedlné do hlbokosti vtrhl. Tímto vítěz- stvím vyzdvihl se Žižka a více a více protiv říši prchal a protiv kostelóm; aniž již více kterého trpěti anebo slúpu anebo obrazu svatých aneb malování chtějíše neb možíše, ani aby trpěn byl, mněl, ten, kterýž by starým a prvním obyčejem v kněžském rúše oblečen jsa. věc božskúů posvécoval. Pro kte- **) slova oppidum nemá 3. — *') XV milia nemá 2. — **) ecclesiam 8.