ENEÁŠE SYLVIA KRONIKA ČESKÁ. 215 armis praesides provinciae a Friderico institutos vi pellunt, gubernatores ex se ipsis XII eligunt, summam rerum Ejyzinghero committunt, incentorem quoque novitatum alterum Ulricum, Ciliae comitem, in societatem accipiunt, auxilia ex vicinis gentibus accersunt. Reversum imperatorem missis legatis aut regem Ladislaum tradere aut bellum expectare iubent. Postulatis non tam reiectis quam suspensis impatientes magis morae quam belli infestis signis Novam Civitatem petunt. Com- mittitur primo adventu atrox pro portis proelium. Nullus sagittis modus, cadunt sine numero tela, bombardae stragem hostium horrendam edunt, miserabile visu disiecta passim membra equorum atque hominum cernere, cruorem late fluentem aspicere. Qua densissima fuit, unus perfregit aciem lapis emissus. Idem alius atque alius fecit, prostratis, quicunque occurrerent, inermibus atque ar- matis. Nec tamen intermissa pugna. Conglobati hostes magis ac magis institere, ubi res gladio geri coepit ac vir virum manu praebendit, equus equum impulit. Pugnatum est aliquamdiu aequo Marte, postremo caesarianorum acies, non tam virtute quam multitudine superata, terga dedit atque in urbem trepide se recepit. Unius militis [Andreae**) Poumkircher9?) postea & caesare ad baro- natum subvecti] audacia civitatem tutata est, qui, ne victores cum victis uno agmine irrumperent, (A) Kterak Rakušané za Ladislava krále ciesaře prosiece, nejsúc uslyšáni, vojsko se- brali a Nové Město oblehli. Kapitola LX. — Rakušané v tom ponúkáním Voldřicha Ecingara se- bravše vojsko úředníky vlasti od Fridricha usazené mocie vyhnali, regentuo dvanácte sami z sebe vy- volili a najvfíe Ecingarovi poru&ili a Zádostivého novin drühého Voldficha, Cilského hrabí, v tovary- stvie přijali; pomocie od okolních národuo prosili, Když se vrátil ciesař, vyslavše oratory, neb krále vydati neb boje čekati rozkázali. Kteříž v pochyb- nosti postaveni jsúce, více obyčejem nežli bojem rozestřevše praporce k Novému Městu táhli. Učiňen jest prvním přitažením ukratný před branami boj. Žádné smiery střelám nebylo, padali bez počtu ší- pové, děla porážku nepřátel hroznü činila. Těžko hleděti bylo na rozmetané všady lidské a koňské údy, na krev široce tekáúcie patřiti. Jeden vypušťený kámen potřel čelní houf, též jiný a jiný činil, po- rážeje, což by se koli nahodilo, mdlé i oděné. Aniž však popřestala bitva. Zstopujíce se nepřátelé více a více tiskli. Když bitva se mečmi začínala a muž muže rukú dotýkal, knoň koně tiskl, bojováno jest jednostajným bojem. Naposledy ciesařský húf čelní ne tak silá jako množstvím přemožen jsa hřbet dal a do města se s strachent obrátil. Jediného rytiere udatností, Ondfeje Poumkirchera, potom od ciesaře ku panskému stavu pfislému (sic), město obráňeno jest, kterýž aby vítězitelóé s přemoženými jedním houfem jse nevvalili, tak dlàüho pred branami sám útok (B) Rakušené mezitím radú Oldřicha Encyngara vzem oruží, úředníky zemské, od Fridricha usazené, mocí vyhnachu, správcí z sebe samých dvanádct vo- lichu, všelikost věcí Encyngarovi poručichu a podnie- titele novin, druhého Oldřicha, Cilského hrabí, v tova- ryšství příjechu, pomoci od bližších národův žádachu. Navrácenému císařovi poslav posly, anebo krále Ladi- slava vydati, anebo boje čekati přikázachu. Když jejich žádání ne tak zavržena jako zavěšena na čas byla, oni nemoha trpěti více chvíle než boje, pro- tivnými znameními k Novému Městu táhli. Stala se prvním přístupem hrozná o brány šermice; žádná střelám míra, padají bez čísla šípy, děla neb pušky mord nepřátel hrozný učinichu. Biedné k uvidění: rozmetaní sem i tam údové konsét i lidséf vidíni bychu, krev široce tekúcí viděti bylo; kterýž naj- hustší byl špic, jeden polomil kámen ho vypuščený, též jiný a jiný učinil, zporáževše, kteřížkoli se na- rážali, neodění i odění. Avšak neopuščena proto šer- mice. Shluknuvše se nepřátelé více a více přivstá- vachu, když boj mečem vésti se počal a muž muže rukama lapal, kuoň na kuoň hnal; bojováno jest některak dlúho rovným bojem Najposled císařščí šikové ne tak mocí jako množstvím přemožení hřbet obrátichu. Jednoho rytieře, Ponikbyrycháře, potom od císaře v panství vyzdviženého, smělost obránila jest město; kterýžto, aby vítězové s přemoženými jedním vojskem do města nevpadli, tak dlúho obranu **) Slov Andrene — subvecti 2 nemá. — **) Poumkircher 1 a 2.