z 260 stránek
Titul
I
II
Drobnější kroniky
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Eneas Silvius
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
Název:
Fontes rerum Bohemicarum. Tom. VII / Prameny dějin českých. Díl VII
Autor:
Emler, Josef
Rok vydání:
bez data
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
260
Obsah:
- I: Titul
- 1: Drobnější kroniky
- 61: Eneas Silvius
Strana 152
152
ENEÁŠE SYLVIA KRONIKA ČESKÁ.
1420 mundus exercitum admovit, sed Çischa in eum ducente, turpi fuga recessit nec diu postea Bohemiam
quoque reliquit. Cischa ad Pelçinam duxit. sed cum civitatem egregie defensam expugnari posse
desperaret, inde solvens Comitaviam petiit, non parvi nominis oppidum, quo vi capto populares
cum sacerdotibus in aedibus ligneis reclusos frustra veniam petentes exussit. Cum vero ante
oppidum, cui Rabi nomen est, convocatis fratribus Thaboritis et Orebitis castra teneret obsessosque
summa vi oppugnaret, oculum, quo uno lumen caeli videbat, sagitta confossus amisit, inde Pragam
ad medicos vectus, quamvis ex vulnere curatus vitam retinuit, lucem tamen haud quaquam re-
cuperavit; nec propterea castrensem laborem aut rei militaris curam omisit. Caeco populo caecus
placuit ductor, res apud posteros plus admirationis habitura quam fidei. Pragenses autem Veronam,
ubi magnum inerat°9) Sigismundi praesidium, armis ceperunt et paucis vitae reservatis puberes
utriusque sexus interemerunt. Expugnarunt Brodam Theutonicam interfecto praesidio, mox Cuthnam
pluresque alias civitates dedentibus oppidanis in potestatem acceperunt. Cum vero ad oppidum,
cui Pons nomen est et a Misnensibus possidetur, copias ducerent, occurrentibus Saxonibus non
audentes congredi redierunt.
Post haec Sigismundus principibus electoribus diem statuit, ut in celebritate divi Bartholomaei
ad occidentalem plagam Bohemiam cum copiis ingrederentur, ipse ad orientale latus cum Hunga-
(A) néře své osadil. K tomu Sigmund s vojskem při- (B) Zigmund vojsko byl obrátil; ale když Žižka naň
táhl, mrzkým během odšel jest. Aniž dluho potom
táhl. Ale když Žižka proti ňemu vytáhl, mrzutým utíká-
i Čechy také opustil. Žižka k Plzni vedl se, ale
ním odtrhl a potom také brzo z České země vyjel.
Žižka k Plzni táhl. Ale když města výborně bráňe-
když, města výborně bráňeného že by dobýti ne-
ného dobýti pochyboval, odtud odtrh k Chomutovu
mohl, pozúfal, odtud odtrhna k Chomutovu bral se,
nemalého jména městečku, kteréž mocí vzem, lid
táhl, nemalého jména městu. Kteréhožto mocie dobyv,
i s kněžími do příbytkův dřevěných zavra nadarmo
lid s kněžími v dřevěném stavenie zavřenými, na-
milosti žádající vypálil. A když pak před měste-
darmo milost prosície spálil. Když pak před zámkem,
čkem, jemuž Rab jméno jest, svolav bratří Tábory
kterémuž Rábí jméno jest, svolav bratří Táborské
a Orebské vojska držal a obležené náramnů mocí
a Orebské, ležal a obležených všie mocí dobýval,
dobýval, oko, kterýmž jedním světlo nebe vidíše,
voko, kterýmž jediným světlo nebeské viděl, střelů
střelů proboden ztratil jest. Odtud do Prahy k lé-
uhozen jsa ztratil. Odtud do Prahy k lékařuom do-
vezen jsa, ačkoli na ránu uléčený život zachoval,
kařóm vezen, ačkoli na ránu jest uhojen a život
zraku však nikoli nenapravil. Aniž proto bojovné
obdržel, zraku však nikoli jest nenabyl. Avšak proto
ani vojenskéj práce, ani rytieřského běhu péče opustil.
práce nechal. Slepému lidu slepý se líbil vuodce,
aby ta věc od potomkuo více k divení nežli k vě-
Slepému lidu slepý líbil se vůdce. Věc ta u po-
tomkův více dívání nežli věření měla by míti. Ale
ření byla. Ale Pražané Běliny, kdež velký retunk
Sigmunduo byl, silú dobyli a nemnohých při hrdle
Pražáci Berůn, kdež veliká Zigmundova byla po-
sada, mocí vzeli a nemnohé k životu zachovajíc, pod-
nechavše, děti obojieho pohlaví zmordovali. Dobyli
jsú také i Brodu Českého, zmordovavše žoldnéře;
rostlé obojího pohlaví zmordováchu. Dobyli Němeč-
ského Brodu, zbivše osadné, Horu Kutnú a jiná
hned Kutnú a jiná mnohá města s poddáním měšťan
v moc svů přijali. Ale když k městu, kterémuž Most
mnohá města, když se poddávali obyvatelé, v moc
jméno jest a kteréž Mieśňaři v moci měli, táhli,
vzali. Ale když k městu, jemuž Most jest jméno a
Míšněné jím vládnú, vojska vedli, jdúcích protiv
majíce se s Sasíci potkati, zhrozivše se jich množ-
stvie vrátili se.
nim Sasícův nesměje potkati, navrátichu se.
Potom Sigmund korferštóm den uložil, aby
Potom Zigmund knížatóm volencóm den uložil,
v slavnosti svatého Bartoloměje od západu slunce
aby na den svatého Bartolomího na stranu od zá-
do země České vojensky vtrhli, on sám od východu padu slunce do Čech vojensky vjeli, a on aby na
") iminerat 2.