ENEASE SYLVIA KRONIKA CESKA. 183 se Bohemorum priacipibus in Alba Regali LX* milia aura nummum inter eos distribuit pecorumque maximum pumerum. Dicta die, qua vellet Bohemiam ingredi, nec moratus Iglaviam venit, ubi consilio cum Bohemis habito conventa legatorum synodalium iterum comprobavit firmavitque. Ea huiusmodi fuere: Bobemis ac Moravis ecclesiasticam unitatem pacemque complectentibus seque in ceteris omnibus, praeter quae!) in usu communionis utriusque speciei, universalis ec- clesiae fidei ac ritui conformantibus autoritate domini nostri Jesu Christi et ecclesiae, sponsae suae, sub duplici specie, panis scilicet ac vini iis, qui consuessent, divinae eucharistiae communi- care licebit. An vero ex praecepto dei id fieri debeat, generale concilium in Basilea congregatum definiet, et quod utilitati fidelium salutique!?) congruat, lege in perpetuum valitura constituet. Quo facto si perseveraverint Bohemi in eiusce'5) communionis desiderio idque missa legatione petierint, sacer conventus Bohemiae ac Moraviae sacerdotibus communicandi sub utraque specie personas subiectas et in annis discretionis constitutas et quae id reverenter postulaverint, libertatem im- partietur, ea conditione adiecta, ut inter communicandum plebem publice instruant, non sub specie panis carnem Christi tantum, nec sub specie vini solum sanguinem, sed sub qualibet specie totum et integrum contineri Christum. Brevis concordiae notula, verum tot sententiae, quot verba, quibus (A) pánuo na Bélehradé Sedesáte tisfcuo mezi né rozdal a hovad veliký počet, oznámiv den, kterýž by chtěl do Čech jeti, a nemeškaje do Jihlavy přijel, kdež raddu s Čechy maje, zuostánie a narovnánie legatuo z sňemu opět zchválil a potvrdil. Kteréž takové bylo: Čechóm a Moravanóm, církve jednotu a pokoj milujícím a se ve všech jiných věcech krom přijímánie obojího zpuosobu s obecnú cierkví věrou a řády srovnávajícím, mocie pána našeho Ježíše Krista a cierkve, nevěsty jeho, pod dvojím zpuosobem, chleba totiž a vína, těm, kteříž by zvykli, svátost boží přiíjímati slušeti bude. Ale mělo-li by to z přikázánie býti, to hlavní sňem v Bazilí rozezná, a co by užitečného věrných a spasi- tedlného bylo, právem, kteréž by věčně trvati mělo, uloží. Když by to dokonáno bylo, jestliže by stáli lidé po takové přijímánie žádosti a toho by vyšlíce posly žádali, svatý sňem českým a moravským kně- žím, jich osadám poddaným a v letech dospělým, a kteříž by toho poctivě žádali, svobodu dá, s táto výmienků, aby při rozdávánie lid obecně učili, že by ne pod zpnosobem chleba toliko ani pod zpuo- sobem vína toliko, ale pod kterýmžkoli zpuosobem všecken a celý záležel Kristus. Krátká smlúvy no- tule, ale tolik v nie rozumuo, kolik slov, jimiž by se cizie rozumové při víře a rozliční při službách '%) quam 2. — '*) salutine 2. — '*) hniusce 2. (B) ských knížat, v Bělehradě šedesát tisíc zlata peněz mezi ně rozdal a dobytküv veliké množstvie, jme- nejíc den, na který by chtěl do Čech vjeti. A ne- meškaje do Ihlavy přijel, kdežto radu s Čechy maje, smlüvy legátüv, obecnieho süemu poslüv, opét za dobré měl a jich potvrdil. Ty smlúvy takovéto bychu: Čechóm a Mora- vénóm, cierkve svatéj jednotu a pokoj zachovávají- cím a se v jiných ve všech kromě v požívání při- jímání obojí spósoby obecnéj cierkve svatéj víře a obyčeji srovnávajícím, mocí pána našeho Jesu Krista & choté cierkve jeho pode dvojím spósobem, chleba totiž a vína, těm, kteříž navykli, boZskéj dobréj mi- losti účastným býti a příjímati slušno bude; ale mělo-li by to z přikázání božieho býti, obecný sňem v Basili to rozezná shromážďený a vyřkne, a což by požitečnosti věrných a spasení hodno bylo, zá- konem, jenž by na věky trval, ustanoví. A když se to stane, budá-li trvati Čechové v téhož přijímání žádosti a za to poslav poselství prositi budú, svatý sňem Čech a Moravy kněžím rozdávati pod obojím spuosobem osobám sobě poddaným a v letech roz- umných ustaveným a kteréž by toho s poctivostí žádaly, svobody udělí, tuto úmluvu přičině, aby mezitím, když by rozdávali, lid zjevně učili, ne pod spuosobem chleba tělo Kristovo toliko, ani pod spuosobem vína toliko krev, a[le] pod každým spuo- sobem všeho a celého Krista zadržaného býti. Krátká smlúvy řeč; ale pravda v nf toliko rozumův a vý-