131 Z pozdějších inventářů archivu české koruny sluší se především vzpomenouti inventáře, pořízeného za panová- ní krále Jiřího z Poděbrad roku 1466, který se počíná slovy: »Léta Božího MCCCCLXVIo ve čtvrtek po svatém Remigii za krále Jiřího páni a zemané, k tomu vydaní, seděli jsou na ohledání práv a listuov a desk koruny České, což se svobod zemských dotejče, poučný, nebot nám objasňuje, jak asi vypadala deposiční činnost středověkých archivů. O deposiční činnosti viz též Bresslau, Hand- buch der Urkundenlehre für Deutschland und Italien I. (1889), str. 148; Novák, Další úkoly zemského archivu (Zprávy zemského archivu království Českého V., 1918), str. 278. — Přední páni svět- ští však ukládali své listiny nejenom v klášteřích, nýbrž odevzdá- vali je do bezpečné úschovy i jiným mocným rodům šlechtickým. Dálo se to především proto, že za válečného nebezpečí ústavy du- chovní nebyly patrně s to poskytnouti jim dostatečné ochrany. Ně- kdy na počátku 15. století svěřili páni z Landštejna a z Hradce své listiny prostřednictvím kláštera zlatokorunského do úschovy moc- nému rodu pánů z Rožmberka; dovídáme se o tom z inventáře kláš- tera zlatokorunského, pořízeného roku 1418 o relikviích, klenotech, knihách a listinách, chovaných na zámku krumlovském. Inventář otiskl Pangerl, Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen (Fontes rerum Austriacarum, Diplomataria et acta XXXVII., 1872), 380—404. V inventáři zlatokorunském jest zaznamenán zcela stručně obsah asi osmdesáti listin ze starého archivu pánů z Rožmberka. Prohlížíme-li fondy starého archivu ro- dového pánů z Poděbrad, který se dostal později z Olešnice do stát- ního archivu vratislavského, shledáme, že uložení několika archivů šlechtických na jediném místě nebylo naprosto nic neobvyklého. (Viz Sedláček, Die altböhmischen Bestände des Oelser Archivs, Věstník Královské České Společnosti Nauk, třída filos.-histor.-filo- logická, 1887, str. 54—71). Poděbradský archiv byl uložen až do roku 1495 na hradě Litici; spolu s ním byly chovány archiv pánů z Častolovic, pánů z Bergova, z Lichtemburka, rodový archiv rytíře Čoucha ze Zásady, archiv hradu velišského a žlebského, rodový ar- chiv moravských Kunštátů, archiv kláštera ve Vyzovicích (Smilen- heim, klášter založený moravskými Kunštáty) a j. v. — Archivy jednotlivých měst českých byly, obdobně jako jinde, uzavírány v truhle, kterou v radní jizbě opatroval městský písař, dokud ne- bylo na archiv potřebí zvláštních místností, klenutých komor nebo sklepů. (Srov. Vojtíšek, O archivech městských a obecních a jejich správě, 1924, str. 16.) Z posledního desetiletí 14. století se nám za- choval zlomek seznamu někdejšího archivu Starého města Pražské- ho. (Otiskl jej Tadra, Kanceláře a písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV., Rozpravy České Akademie, ročník I., třída I., číslo 2, 1892, str. 269, čís. XVI.) Inventář ten nenese nijaké stopy po jakémkoliv třídění listin, ani podle vydavatele, ani podle obsahu. Pouze tolik lze z něho zjistiti, že listiny, v inventáři zaznamenané, byly chovány ve čtyřech schránách.