194 koli však na archiváliích, a že také kromě Mikulova ani odjinud není prý nijaké stopy po tom, že by byli Švédové vyvezli z Moravy kterýkoliv archiv anebo vůbec jaké- koliv listiny.35) Cílem švédského pátrání prý byly cenné předměty a nikoli staré papíry, zejména ne staré listiny.60) Avšak mínění Dudíkovo,7) že švédští generálové a voje- vůdcové nebažili nijak po archivní kořisti, není správné. Právě opak jest pravdou. Známe nyní instrukci, vydanou dne 21. ledna 1643 Gabrielem Gabrielssonem Oxenstiernou armádě Torstenssonově, jdoucí do Německa, jak si má vésti při zabavování důležitých písemností a listin v tam- ních archivech a registraturách,3) jež jest uložena v stát- ním archivu stockholmském. O. Walde“9) upozornil již na to, že po dobytí Prahy Švédy roku 1648 generál Königs- mark s obzvláštní horlivostí se obíral zejména státními archivy, v Praze umístěnými, a že dokonce vydal zvláštní pokyny, týkající se zabavování a odvážení archiválií z pražských archivův a registratur. Odvezeny měly býti všechny písemnosti, týkající se veřejných záležitostí říše Římské a království Českého, jakož i korespondence pa- nujících císařův a králů s cizími mocnáři anebo jejich ge- nerály a jinými vysokými hodnostáři, dále pak vše, co se týkalo komory a státních důchodů království Českého.70) 65) "Nikolsburg verlor allerdings die in der Dietrichsteinischen Bibliothek (wie unten gezeigt wird) aufbewahrten Handschriften, nicht aber Archivalien, und neben Nikolsburg findet man auch nicht die leiseste Spur, dass die Schweden ein Archiv oder gewisse Diplo- mata aus Mähren mitgenommen hätten." (B. Dudík, Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte, str. 31). 6s) »Also Kostbarkeiten, und nicht alte Papiere, besonders keine Urkunden, waren das Ziel der schwedischen Nachforschung.« (B. Dudik, Forschungen in Schweden etc., str. 37). 61) B. Dudík, Forschungen in Schweden etc. str. 33. 68) Riksregistraturet 21. Jan. 1643: »...huus Österrijkes pacta och alliancer giorde med andre konungar och rijken, jämval och elliest andre skrifftelige documenter, recesser och acter, som anten touchera War Stat eller elliest tiänte till historien.« 69) O. Walde, Storhetstidens litterära krigsbyten en kultur- historisk-bibliografisk studie, I., 1916, str. 22. 70) »... was den Publiquen Stat des Römischen Reichs undt Königreichs Böhmen, wie auch die Correspondence, so die daselbst residierende Keijser und Könige mit frembden Potentaten oder ihren Generaln undt andren hohen Ministris gehalten; was die Cam- mer-Sachen undt intraden des Königreichs Böhmen concerniret.«