18 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 341. 1703 obnoven byl samodílný řád vsi Ludvíkovic (Losdorf) u Děčína. Uveřejnil jej L. Schlesinger v Mitth. d. Vereins f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen 1884, r. XXII. str. 311—319 pod dvěma čísly VII. a VIII., jež obě jsou nadepsána: Die Ruge von Losdorf. Číslo VII. str. 311—313 má starý nápis: „Der Einwohner zu Lossdorf Gemein- Ruge, so von neuen 1703 übersetzt worden;“ z úvodu potom následujícího se dovídáme, že obec Ludvíkovická umluvila se o vzájemné hranice s vrchností svou (tou byl 1471—1511 Sigmund z Wartenberka na Děčíně) již r. 1472, potom opět r. 1566 s Güntherem z Bínova pánem na Děčíně, který jim odňal něco pozemků, konečně též s hrabětem Maximilianem Thunem. Pak následují 3 články o hranicích, jež se opakují také v druhé delší písemnosti (str. 315) pod číslem VIII., jež byla přepsána nejspíš také roku 1703. Tato druhá písemnost str. 313—319 nazývá se „Der Einwohner zu Lossdorf Gemeindruge,“ adressována jest dů- chodnímu na místě Děčínské vrchnosti, a počíná se několikerými díky; jmenovitě děkují Bohu, že jim dal za vrchnost hraběte Maximiliana Thuna, c. k. komořího, (M. Thun se stal komořím 1665, pak tajným radou 1693, † 1701; bylo to tedy skládáno mezi lety 1665—1693). Články 8—27 popisují hranice obce Ludvíkovické, ostatní články 28—41 týkají se skoro vesměs jenom cest, které nemají se rušiti. 342. 1704, 1. ledna na panství Dymokurském byly vydány instrukce pojezdnému a vrchnímu šafářovi. Uveřejnil je F. J. Čečetka v Českém Lidu IX. 11—15. Pojezdný obdržel instrukci o 14 článcích; měl dohlížeti k mravopočestnosti, ke krčmám, k dobytku, k mlatcům, rybníkům, škodám, dělníkům, k ohni, k pozůstalostem, k robotě, k officírům (snad ti v čl. 5 slovou obři). Instrukce daná obršafářovi nad čtyřmi dvory dělí se v 15 článků; měl svěřené jemu dvory, lesy a rybníky nejméně za den jednou sjeti. Podepsán jest pod instrukcemi hejtman panství Dymokurského František Josef Olša. Panství náleželo tehdáž rodu hrabat Colloredů. 343. 1704, 4. dubna: Císařský reskript nařizuje českému místodržitelstvu vyhlásiti za stálý zákon, kterak o sporech mezi vrchnostmi a poddanými má se jednati u krajských úřadů a u místodržitelstva. Hoch- und wohlgeborne, wohlgeborne und gestrenge liebe Getreue! Demnach wir schon öfters allergnädigst observirt haben, dass die Strittigkeiten, so zwischen den Obrigkeiten und Unterthanen dann und wann entstanden, durch Einrathen eigennutziger Advocaten sehr kostbar und weitschichtig tractiret, mittelst aber so- wohl die Obrigkeiten, als arme Unterthanen dergestalt geschwächt und ruiniret worden, dass in praeiudicium zwischen Herrn und Unterthan das Odium je länger je mehr geheegt, vornemlich aber die praestationes dominicae dardurch ins Stocken gerathen ; als seind wir gnädigst bewogen, eine formam et normam procedendi in