z roku 1555. 247 Svědkové obeslaných: Jan Vojtěch z Bučovsi; Matěj Novák z Malých Chotěšic. 1) Na okraji poznamenané D. XX. označuje list, na kterém toto obeslání bylo zapsáno v Registrech obsélacích mezních. — 2) DZ. v kvaternu škodním z let 1550—1558, na listu F. 1. 75. 1555 d. 26. září. — Smlouva přátelská mezi klášterem sv. Jiří na Hradě Pražském a Janem a Mikulášem Kaplíři ze Sulevic o hranice vinic mezi Třebenicemi a Košťálovem. [List 193—194./ Léta Páně 1555 ve čtvrtek před svatým Václavem, dědicem českým, stala se smlúva přátelská celá a dokonalá mnou Janem Byšickým z Byšic a na Svatým Poli, purkrabí Hradu Pražského, jakožto prostředkem, a dvanácti konšely přísežnými, kteří sou ke mně k raddě a k rozsouzení těch mezí a hranic přidáni, o meze a hranice, o kteréž mezi velebnou a urozenú pannú Lidmilú z Blíživa, abbatyší kláštera svatého Jiří na Hradě Pražským, i vším konventem téhož kláštera s jedné a urozenými a stateč- nými rytíři panem Janem Kapléřem z Sulevic a na Skalce a panem Mikulášem Kaplířem též z Sulevic a na Košťálově s strany druhé. Jakož sou svědkové panny abbatyše i všeho konventu kláštera sv. Jiří na Hradě Pražským úřad začali vésti od Jiříka Jilkovic vinnice, člověka pana Jana Kaplíře z Vlastislavě, až roh vinnice páně Buškovy,1) čemuž sou páni bratří Kapléřové místo dali, a odtud pod vinnicí při samé hradbě, až zase podle vší té hradby vinnice páně Buškovy nahoru až k vo- řechu s druhé strany té vinnice a odtud hřbetem nad strání až k vinnici k rohu a k hrázi panny abbatyše a téhož konventu, a potom touž hrází nad vinnicí též panny abbatyše, pravíce tíž svědkové, což po pravé ruce, to k Třebenicuom, a což po levé nahoru, to [k] Košťálovu že náleží; a odtud tíž svědkové vedli nad hůrku podle hradeb až k starýmu průhonu a roh vinnice Jana Mikulášovic po levé ruce a od toho průhonu k druhému průhonu, kterýž do Košťálova jde, až k cestě, kterážto cesta zase k Třebenicuom jde, a potom před se hrází mezi vinnicí Jana Bendy a Anny Buzkové až zase k té cestě, kteráž jest za mezník položena: Tu jmenovaný pan Jan Byšický z Byšic a na Svatým Poli, purkrabie Hradu Pražského, s konšely sobě přidanými dosáhši sobě toho na obojích stranách, že sou toho na něm mocně přestali, takto jest mezi stranami mocnú vajpověd učinil, že táž cesta jmenovaná jest jim za mezník na budoucí věčné časy postavena tak, což po pravé ruce, ty vinnice, pole a kus lada nahoru jdouc cestou, to pánuom Kaplí- řuom náleží, a což po levé ruce podle obvedení svědkuov panny abbatyše a všeho konventu, to panně a všemu konventu k obci Třebenické to náleží až do cesty, kteráž jest jim za mezník postavena, až k rohu té vinnice Jana Mikulášovic; a tak jedna každá strana že toho svobodně užívati má bez překážky jedné každé strany