16 D. XXIII. Registra vejpovědní mezní úřadu nejvyššího purkrabství Pražského louka náležeti neměla, o témž jest neseznala, a pastviště za humny k dvoru při tvrzi příležící, jakž svědkové seznali, při též tvrzi Benešově že se zůstavují. Což se pak dotýče cesty, kteráž jest zakopaná, a pokud jest k mlýnu jeho Nathanyelovu vedeno, ta cesta před se jíti a svój svobodný próchod jmíti má. Však která cesta jde k Hu- stiřanóm po 8 honích, poněvadž jest ta stará dolní cesta, protož táž cesta na dě- dině po těch 8 honích svobodná býti nemá, nežli při té staré cestě k svobodě, jakž na starú cestu náleží, se zuostavuje. Dále také což se lesóv, na kteréž tudíž vedeno, dotýče, poněvadž týž les Přední Džbán Mainuš z Hustiřan, jeho Benešóv bratr, v svého dílu do desk vkladu, kteréhož dílu tak jemu Benešovi smlúvú postúpil, tudíž dskami zapsaný má, a to též on Beneš svědky na vedení pokazoval, že takový les, totiž Přední Džbán, o kterýž jest rozepře, světle dotčenými dskami jest vysvětlen: i z těch příčin o napřed psanú louku pod Hvězdú, pastviště, cesty napřed dotčené, o týž les Přední Džbán dává se jemu Benešovu puovodu proti témuž Nathanyelovi za právo. Dále také co se pak cesty pod mlýnem Nathanyelovým dotýče, kteráž cesta na lúky jeho Benešovy pod týmž mlýnem jde, též se při též cestě, aby táž cesta tudíž na budúcí časy držána byla, zuostavuje. Při tom také, co se toho kusu dědiny k témuž mlýnu Nathanyelovu dotýče, i poněvadž zřetedlně znáti, že tu meze byly a ty jsou převorány, to a takové pole převorané zase v týchž prvních mezech k témuž Na- thanyelovu mlýnu že se podle mezníkóv, kteréž se vysaditi mezním právem mají, zuostavuje. Též také, což se při tom i luk od Beneše pod mlýnem Nathanyelovým sekání dotýče, kdež sobě on Nathanyel při tom některé věci ztěžoval, i poněvadž jest se to také našlo, že jsou prvé vždy, ktož tvrz Dubeneč držel, až do lesa k senu potud na těch lukách sekávali, pokudž jedné sekati mohli, též i okolo křoví, protož tak se to na týchž lukách sekání trávy a sen klizení při tvrzi Dubenči zuostavuje. Což se také řeky, kteráž tudy od Dubenče i naskrze jde, dotýče, i poněvadž dsky i také cedule řezané dílčí, kteréž pokázány, o té řece vysvětlují takto: řeka od hrušky až kranicem [sic] Hustirských k jeho Nathanyelovu dílu že náleží, protož při témž se on Nathanyel z strany té řeky tak v dílčí ceduli položené v užívání zuo- stavuje. Actum f. VI. ante Martini episcopi anno 1532. 1) Roku 1505 držely Dubenec dcery Žibřida Kordule ze Sloupna Duška a Anna. Polovici Anninu koupil Natanael z Černína, polovici Duščinu s tvrzí získal Jan Chvalkovský z Hustiřan. — 2) Jan Chvalkovský z Hustiřan a na Chvalkovicích, purkrabí kraje Hradeckého, prodal díl svůj Mainušovi z Hustiřan za 475 kop gr. č. DZ. 4, H. 29. — 3) Byl purkrabím do r. 1529. 11. 1533 d. 16. září. — Soud mezní vypovídá ve při mezi Vilémem Kfelířem ze Zakšova a Lin- hartem Rendlem z Ušavy strany potoka, jezu, rybníčku, mlýna, lesa, luk a cesty v Kumpolci. [List 23—26.] Mezi Vilémem Kfeléřem z Zakšova na Starém Sedlišti s jedné a Linhartem Rendlem z Oušavy na Lhotce jináč na Fuklzonku z strany druhé, kdež týž Kfeléř