z let 1553—1554. 227 Což se pak řek s obúv stran dotýče, kdeříž [sic] jdú podle luhu a lúky téhož mlynáře od téhož kříže sprvu ukázaného proti kříži z druhé strany řek pod vrchem řečeným Sekaná Cesta, počnúc proti kříži prvnímu dolův táž řeka, kteráž od mlýna teče, zůstavuje se předse panu z Vartmberka, však s tou vejminkou, jest-li by se kdy táž řeka neboližto strúha od mlýna zahatila, že týž mlynář bude moci sobě touž strúhu volně vyčistiti bez překážky pana z Vartmberka i budúcích jeho. A též což se řeky druhé dotýče, s druhý strany louky mlynářovy po túž cestu, kterúž jezdí přes túž řeku do mlýna, i s tím provazcem, kterýž jest témuž panu Adamovi nahoru vejše přidán, při též řece se týž pan z Vartmberka i budúcí jeho zůsta- vuje. A on pan z Vartmberka a budúcí jeho jemu mlynáři a budúcím téhož mlynáře v té louce a v témž luhu žádné překážky činiti nemají. Též což se dotýče při konci téhož luhu, kdež jsú čtyři koli vbiti, nahoru od toho kolu proti lávce, kterýž jest nyní vbit, přidala-li by voda co náspem více za týž koly a zaneslo se, to již panu z Vartmberka, též budúcím jeho, zůstati má. A to sou sobě oboje strany přiřkly věrně a křesťansky, což se nahoře píše, zdržeti; a jedné každé straně smlouva tato v jednostejná slova sepsaná jest dána. Toho pro lepší jistotu dožádaly jsou se oboje strany na témž panu purkrabí jakožto prostředku, aby tato smlúva pro budúcí paměť do registr mezních poznamenána a ve- psána byla. Stalo se léta a dne svrchu psaného. 70. 1554 d. 12. září. — Soud mezní vypovídá ve při mezi Zygmundem Berkou z Dubé na Novém Stranově a Lipé a Janem starším z Lobkovic na Zbiroze i Zbyňkem Berkou z Dubé na Stra- konicích, pány na Zákupech, o hranice mezi panstvím Lipským a Zákupským u Velnic, Šidlova a Vejru tak, že dává celkem za právo Janovi z Lobkovic a Zbyňkovi Berkovi dle obvedení svědků jejich. [List 182—185.) V té při, kteráž jest vznikla mezi urozeným pánem panem Zykmundem Berkú z Dubé na Novém Stranově a Lipém s jedné a urozenými pány panem Janem star- ším z Lobkovic a na Zbiroze, nejvyžším sudím království Českého, a panem Zbyňkem Berkú z Dubé na Strakonicích a Mělníce, nejvyžším mistrem převorství českého, strany druhé o meze a hranice mezi panstvím Lipským a Zákupským u Velnic, též mezi týmž panstvím u Šidlova a Vejru, o kteréž činiti mají, tak jakž sú se strany oboje o vedení úřadu purkrabství Pražského svolily: tu svědkové pana Zykmunda Berky začavše úřad vésti od hrobu vedli dolem jinak roklí, kteráž slove Kostelní, nahoru pravíce, že, což po pravé ruce, to panu Zykmundovi k Velnicím, a což po levé, k Zákupí že náleží. Ale svědkové pánův nejvyžšího pana sudího a pana Zbyňka Berky otpírajíc pravili, že tomu místa nedávají, ale že chtějí lepší a jistší meze. než strana ukazuje, ukázati. I šli před se vejše a přišli k dvěma skalám, kteréž 29*