Úvod vydavatelův. XXVII MVCXXXIIII v pondělí po hodu Marie Panny na nebe vzetí [17. srpna]. Na svrchní bílé ořízce jest druhý původní nápis Mezní registra. Na přední straně prvního listu jsou tři přísahy purkrabí Hradu Pražského z let 1535, 1542 a 1555;42) pod nimi poznámka: »1544 f. IIII. post Simonis et Jude učinil pří- sahu Hynek Svatopolský.« 43) Na zadní straně téhož listu počíná se rokem 1437 se- znam purkrabí Hradu Pražského nadepsaný: »Tito jsou byli purkrabové menší na Hradě Pražském za paměti pana Rozvody starého,« který na dvou následujících listech, pokud nebyly vyplněny rejstříkem, pokračuje a částečně vlastnoručními zápisy jednotlivých purkrabí jde až do roku 1706. Seznam tento otiskl sem doslovně v článku Purkrabí Hradu Pražského v létech 1438—1711 ve Věstníku královské české Společnosti náuk 1903 č. 12. Na listech 2—10 jest část rejstříku alfabetického dle křestního jména strany obesílající, obsahující písmena A—O; ostatek chybí; byl patrně vytržen zároveň s prvními dvěma listy textu, z nichž jen malé zbytky zůstaly. Listy textu byly původně číslovány A. 1, A. 2 atd., ale toto číslo- vání sahá jen do A. 11; dále jsou označeny jedním číslem celé jednotlivé pře, ať za- bírají listů co koliv, a sice A. 12—20, B—E po 20; tímto číslem E. 20, které označuje spor skončený smlouvou roku 1574 se závěrečnou poznámkou z roku 1575 registra vlastně se končí, což odpovídá údaji na desce. Na následujícím, původně neozna- čeném, listě zapsána jest ještě pře z roku 1577, ale jen z části; byla patrně potom v úplnosti přepsána již do Register nových vejpovědních mezních. Dle nového po- čítání má rukopis nyní 277 listů rozměru 207x32.7 cm., z nichž první obsahuje přísahy s počátkem seznamu purkrabí, 2—10 část rejstříku A—O s dokončením se- 42) Přísahy ty znějí: »Přísaha atd. Slibuji a přísahám Pánu Bohu i všem svatým, najjasnějšímu knížeti a pánu pánu Ferdinandovi římskému, uherskému, českému atd. králi atd., a urozenému pánu panu Janovi z Vartmberka na Zvieřeticích, najvyšímu panu pur- krabí Pražskému, i vší obci královstvie Českého k tomuto úřadu (a soudu) purkrabstvie Pražského, [k] kterémuž jsem povolán, pravdu vésti, křivdu tupiti, tajnost rady zachovati; a toho jinak činiti nemám pro přízeň ani pro nepřízeň ani pro nižádnú jinú věc. Toho mi dopomáhaj Pán Buoh i všickni světí. Actum f. V. post Mathie appostoli [25. února] anno etc. 35.« Jan z Vartmberka byl nejvyšším purkrabím dvakráte a sice v I. 1523—1525 a 1528 až 1541. Jan Byšický z Byšic byl purkrabím v 1. 1530—1556. »Slibuji a přísahám Pánu Bohu i všem svatým, najjasnějšímu knížeti a pánu pánu Ferdinandovi, římskému, uherskému, českému atd. králi atd., a urozenému pánu panu Volfovi staršímu Krajířovi z Krajku a na Nové Bystřici, nejvyzšímu panu purkrabí Praž- skému, i vší obci království Českého k tomuto úřadu atd. Actum f. IIII. post Antoni [18. ledna] anno etc. 42.« Volf starší Krajíř z Krajku byl nejvyšším purkrabím v 1. 1542—1554. »Slibuji a přísahám Pánu Bohu i všem svatým, najjasnějšímu knížeti a pánu pánu Ferdinandovi, římskému, uherskému, českému atd. králi atd., a urozenému pánu panu Janovi mladšímu z Lobkovic na Tajně Horšovském a Tachově, nejvyzšímu panu purkrabí Pražskému, i vší obci království Českého k tomuto úřadu (a soudu) purkrabství Pražského, k kterému jsem povolán, ut supra. Stalo se v pondělí na den sv. Lamperta [16. září] léta Páně 1555.« Jan mladší Popel z Lobkovic byl nejvyšším purkrabím v 1. 1544—1570. Roku 1555 připadl den sv. Lamperta (17. září) na úterý; má tu tedy asi býti v pondělí před sv. L. 43) Dne 29. října 1544. Hynek Svatopolský z Jablonné byl radou soudu purkrabského.