20 D. XXIII. Registra vejpovědní mezní úřadu nejvyššího purkrabství Pražského Zase Plzeňští proti tomu pověděli, což se od Točníkóv vede a vedlo, že se toho nic dostatečně nepokazovalo a zvláště na vedení jich svědkóv, aby co pořadem pokazovali a mezníky, kterýmž mnohým mezníkóm od Točníkóv místo dáváno na témž obvedení a pokazování. Též také, jakož se od Točníkóv vede, že by chtěli a chtí se promlčením brániti, že oni Plzeňští tu a na těch gruntích nic nepromlčeli, neb taková věc na zápisích ani listovní není a zvláště poněvadž ta věc, oč jest tato pře, vždycky na přátelech byla a stála. Též dožádali se, aby jich svědkové zapsaní čteni byli, při tom dostavujíc, což se cesty dotýče, na kterúž se páni Točníkové po- tahují chtíc k ní spravednost jmíti, že to dostatečně ukáží, že jest jich Plzeňských a ne pánuov Točníkóv; na to nález JMKské předešle učiněný, tudíž smlouvu mezi Annú Šafránkovú a Margetú Točníkovú o touž cestu učiněnú a kněhami městskými zapsanú ukázali, dále pravíce, že ti jich Točníkóv svědkové se nesrovnávají a sami sobě svědčí, toho užívají; v tom též za opatření žádajíce, dokládajíce se obojí strana na ty meze a grunty vedení a pokazování. Tu pan Jan Byšický z Byšic, purkrabie Hradu Pražského, maje při sobě konšely přísežné vedle práva mezního z plného soudu tudíž osazeného a zahájeného, vyslyšavše svědomí a vedení svědkóv a pokazování, to vše pilně váživše, takto o tom vypovídají: Jakož předkem ukázán jest mezník na počátku těch mezí vedení při řece, od kteréhož mezníku oni Plzeňští puovodové vedli jsou cestou nahoru až k rohu Včelám, kdež jest protržená cesta, kterémuž vedení dotad oni Točníkové místo sú dali, protož oni Plzeňští při též cestě svobodně sě zuostavují, tak že ta zídka po levé straně od louky jest za pravú mezi. Kdež pak od téhož místa dále bylo vedeno z strany Točníkóv a svědkóv jich nad skály cestou, potom zákopem, až přivedli k mez- níku, kterýž jest vykopán, i poněvadž jsou oni Točníkové to pokázali pořádně mno- hými svědky, že těch skal oni Račičtí, poddaní jich, byli v držení a v skutečném užívání bez překážky, čehož jsou oni Plzeňští ničímž vedle práva proti tomu neod- vedli: protož tíž Račičtí při témž starožitném těch skal užívání se zuostavují, tak že toho užívati mají i nad skalami potud, pokudž jsou zvedli, až do téhož vykopa- ného mezníku. Též dále od tak vykopaného mezníku před se nad skalami až do mezníku, kterýž jest při kři šípkovým vykopaný, to se při mezování zóstavuje, jakž se úřadem vyměří a ukáže, tak že to má za pravé meze mezi stranami na budúcí časy zuostati. A též od téhož mezníku při témž šípku vykopaného, kdež jsou oni Plzeňští před se vedli a pokazovali na mezníky pořádně jedni po druhých ležící až do Sytného vedúce na kámen mezní až do silnice, kteráž jde od Chotikova k Plzni, proti kterýmžto mezníkóm z strany Točníkóv pořádně odvedeno a otepříno není: i z té příčiny oni Plzeňští při takových hranicech tudíž se zuostavují, tak že Račičtí přes takové mezníky jim Plzeňským na to sahati ani vorati nemají spravedlivě. Což se pak dotýče úlehlí a prorostlin na Hlubokém, i poněvadž oni Plzeňští pořádných