z roku 1551. 189 žádných jiných mezí, kteréž by grunty Hrádecké od gruntův Milských děliti měly, jsou nepokázali ani nevedli: i z té příčiny dává se jí paní Kateřině Bílenské za právo tak, že se při týchž stráních a podle obvedení svědkův jejich a při týchž meznících zůstavuje nyní, na časy budoucí a věčné. Dala památné 2 kopy gr. č. Actum f. II. Mathei ewangeliste annorum 1551. — 1551 f. III. post Francisci [6. října] vzala relací vo škody.1) Konšelé p. Bílenské: Jan Habart, Šebestyán Resslar, z Loun; Valentin Konec, Matouš Vouček, z Slavětína; Matouš starý rychtář, Václav Přečapský, z Kostoloprt. Vespezyán Zaklánek, řečník. Konšelé paní z Barštejna: Šimon Hlovcova, Matouš Myška, z Bíliny; Jiřík Ryšan, Havel Rynda, z Teplice; Havel mlynář, Vaněk sládek, z Duchcova. Svědkové paní Bílenské: Matouš, rychtář starý z Líšan; Marek rychtář, Jakub jinak Kuba, Jan šafář, Tůma kuchař, Václav Peksův, z Hrádku. Svědkové paní z Barštejna: Kabriel z Vršovic, Šimon Korbel z Strašecího, Jan Krejsa z Tvrdíma, Jíra Polák z Milé, Dorota Hlavatá vdova z Milé; Alžběta vdova z Bělošic; Vondráček z Brašína, člověk páně Selmickýho; Rehoř holubář z Vodolic, člověk pana Jakuba Hrušky; Urban z Bělošic. 1) V Registrech soudu škodního z let 1548—1552 (archiv musejní č. 157) jest na listu 116 tento zápis ze d. 6. října 1551: Kateřina Bílenská z Chrámec atd. žádala listu ze škod útratních a nákladních na Kateřinu z Barštejna, manželku Rytkýře Kozelky z Hřivic, poručnici dětí a statku někdy Jiříka Charváta z Barštejna, ze 30 kop gr. č., a to po vejpovědi purkrabí Hradu Pražského o meze a hranice učiněné. Actum v outerý po sv. Františku 1551. — Též DZ. v kvaternu škodním z let 1550—1558, na listu A 28. 61. 1551 d. 23. sáří. — Soud mesní vypovídá ve při mezi Jindřichem z Binu na Déčíně a Volfem z Vřesovic na Doubravské Hoře o hranice pastviště mezi vesnicemi Kamonínem (Německým Chvojnem) a Českým Chvojnem tak, že má purkrabí s konšely pastviště mezi strany rozděliti a vymeziti. [List 158—160.) Vedle té pře, kteráž jest vznikla mezi urozenými a statečnými rytíři panem Hendrychem z Bínu a na Děčíně jakožto správcí a ochráncí vsi Německého Chojna s jedné a panem Volfem z Vřesovic a na Doubravské Hoře, najvyšším písařem království Českého a téhož království JMKské komory presidentem, na místě JMKské strany druhé vo meze a hranice, vo kteréž poddaní jeho pana Hendrycha z města Dětčína činiti mají u vsi Německého Chojna, což k záduší kostelnímu do Dětčína náleží, s poddanými JMKské ze vsi Českého Chojna k panství Krupeckému nále- žející vo pastviště, tak jakž obeslání plněji svědčí: kdež pak svědkové pana Hend- rycha z Bínu přivedli úřad ke zdi, kteráž jest při dědině a gruntu rychtáře ze vsi Českého Chojna pravíce, že odtad počnúc užívali jsou toho pastviště pastvou po předcích svých tak, což nahoru po pravé ruce, to že k Německému Chojnu a dolův