z roku 1548. 137 z Hrobčice, měštěnína Starého města Pražského, Albrechtovi Slikovi z Holajče, hraběti z Pasaunu, najvyššímu kamrmajstru královstvie Českého a margkhrabství Dolních Lužic landtfojtu. Jakož Petr Chotek z Vojnína a na Budeničkách atd., krále JMti prokurátor, odporem svým proti puohonu o pokutu pro ručnici v soudu ko- morním, kderýžto puohon on Jan jinak Mikeš na něj jest učinil, témuž Janovi v grunty jeho Slapanské po- zemské jmenovitě vuobec, v haltýře a v chobot rybníka velikého Slapanského sáhá a ty grunty nařieká, tak jakž ten puohon při vedení tudíž i odklad na purkrabí menšího Hradu Pražského v témž dotčeném soudu ko- morním učiněný šíře o tom ukazuje a zavírá: protož aby on Albrecht Slik atd. jakožto zprávce a prodajce těch již dotčených dědin Šlapanských podlí práva a zřízení zemského jej Jana jinak Mikše z Hrobčice, když podlí vedení purkrabí menšího na tu při přijde, a k tomu v tom soudu s strany těch gruntuov jemu Janovi z Hrob- čice, od něho Albrechta Šlika prodaných zastoupil, když na tu při přijde. Vzata tato úmluva v outerý den sv. Kyliana [8. července] 1544. A v Registrech starostových práv vedení I. Jana z Prošovic, starosty komorníčího u desk zemských, z let 1548—1551 (archiv musejní č. 1026) jest na listu F. 1 podobný zápis: Dej úmluvu od Jana Mikše z Hrobčice Albrechtovi Šlikovi z Holejče, hrabí z Pasaunu a s Lokte na zámku Kadanským, raddě krále JMti, nejvyššímu kamermejstru královstvie Českého, jakožto správci dědin správních pod Velikým Pálčem ležících nad rybníkem Petra Chotka z Vojnína atd., dědin a palouku Marše z Pálče, člověka poddaného jeho Jana Mikše atd., tak jakž dsky a zápis správní od něho Albrechta Šlika jemu Janovi Mikšovi v kvaternu památném před shořením desk zemských léta atd. 37 ve čtvrtek den sv. Longina [15. března] plněji svědčí, ukazoval a nyní po shoření desk v kvaternu památném vajpisuov léta atd. 42 v pondělí po božím Křtění [9. ledna] zase vložený a obno- vený šíře ukazuje a v sobě zavírá, pro nezprávu napřed psaných dědin a pro příkazy, které jsou přišly od Petra Chotka z Vojnína a na Budenicích, krále JMti v královstvie Českém prokurátora, kterýž ty dědiny na- říká právem zemským chtíc k těm dědinám právo a spravedlnost míti, davši suplikaci najvyššiemu hofmistru královstvie Českého na téhož Jana Mikše, a na tu suplikaci jest on Jan Mikeš od již psaného najvyššího hofmistra kr. Č. psaním napomenut, aby toho do rozeznání spravedlivého o ty grunty, vobilí a seno z nich zanechal, jakž též psaní to plněji ukazuje: protož aby on Albrecht Šlik z Holajče, hrabě z Pasaunu a z Lokte atd. jakožto zprávce dědin správních nahoře psaných jej Jana Mikše v tom soudu a v ty při, když by na ni před týmž soudem komorním přišlo, zastoupil a to podle práva a zřízení zemského opatřil. — Tomáš komorník byl na úmluvě v pátek po Na nebe vzetí Panny Marie [16. srpna] 1549. Petr Chotek z Vojnína pohnal Jana Mikše z Hrobčice na soud zemský větší v terminu postním 1547, jak jest zaznamenáno na listu 2 Register soudu zemsk. většího z let 1536—1560 (archiv mus. č. 155). 2) Viz poznámky 3 a 4 při č. 43. — 3) Ilburkové drželi Budenice v 1. 1463— 1524. 46. 1548 d. 15. září. — Soud mezní vypovídá ve při mezi Zdislavem Berkou z Dubé na Lipém a Zákupech a Anežkou hraběnkou z Helfnšteina na Ronově o hranice od Skalky na Dubské hoře až do Kněžského vršku tak, že, poněvadž vedení svědků s obesláním se nesrovnává, obeslání o též meze se zdvihá. [List 121—124.] Vedle té pře, kteráž jest vznikla mezi urozeným pánem panem Zdislavem Berkú z Dubé na Lippém a Zákupí, najvyšším hofmistrem království Českého a markrabství Horních Lužic landfojtem, původem s jedné a urozenú paní paní Anežkú hrabínkú z Helfnštajna a na Ronově obeslanú strany druhé o meze a hranice, o kteréž lidé poddaní pana hofmistra najvyššího z Radoušova s lidmi též paní Anežky poddanými z Blíževedl počnúc od Skalky, kteráž leží na Dubské Hoře až do Kněžského vršku, kterýž leží pod Ronovem, spolu činiti mají a v rozepři jsou: kdež pak svědkové pana hofmistra nejvyššího oznamovali, že v těch místech, kdež hrob vykopán, mě- štiště dvoru pustého jest, kterýžto dvůr s jeho příslušenstvím od starodávna k Ra- Archiv Český XXX. 18