Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 257 6013. Mezi Volfem kramářem v Volyni a Janem Drahenickým z Rastel a na Drahenicích o dluh. 1524, 12. listopadu. Vedle toho nálezu, kterýž se stal mezi Wolfem kramářem, v Volyni městečku obývajícím, puovodem s jedné, a Janem Drahenickým z Rastel a na Drahenicích po- hnaným s strany druhé o puol jedenmezcítmy kopy grošuov míšenských, v kterémžto nálezu jest témuož Janovi Drahenickému z Rastel Jich Mtí osvíceným knížetem a pánem, panem Karlem, knížetem Minstrberským etc., pány a vladykami, krále JMti radami, v soudu komorním nalezeno, což by nadepsaný Jan Drahenický z Rastel jemu Wolfovi kramáři do těch XX1/2 kop grošuov míšenských z té sumy dáti ne- chtěl, to aby zpravil v kaple Všech Svatých nazajtří svatého Martina, tak jakž týž nález to v sobě šíře ukazuje a zavírá, žádaje týž Wolf Jich Mtí pánuov a vladyk, rad krále JMti., poněvadž on Jan z Rastel k přísaze své nestojí, za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom na- lézti ráčili: Poněvadž on Jan Drahenický z Rastel po třikrát jsa v kaple Všech Svatých volán k přísaze, i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dávají jemu Wolfovi kramáři puovodu proti němu Janovi Drahenickému pohnanému za právo stané, tak aby těch XX /2 kop grošuov míšenských témuož Wolfovi od dnešního dne konečně dal ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v sobotu po svatém Martině. R. VII. 1. F. XIII. b. 6014. Mezi Lidmilou Polencovou a Mikulášem Hochauzarem z Hochauzu o peníze půjčené. 1524, 12. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Lidmilú Polencovú puovodem s jedné, a Miku- lášem Hochauzarem z Hochauzu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z šest- desáti zlatých uherských svěřených na zlatě, a jiné mince žádné, kterýchž jest jemu k víře puojčil naň svědomí nehledaje nebožtík Polenc, manžel též Lidmily, toť již v jeho domu padesáti čtyř zlatých, a potom na hradě Pražském šesti zlatých též uherských, kteréžto zlaté on Mikuláš měl platiti na svatýho Jiří prvé dávno minu- lého, a tomu dosti učiniti zanedbává až posavad vedle téhož svěření jeho nebožtíka, k kterýmžto zlatým ona Polencová jakožto i k jinému statku spravedlivost jmíti se praví, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala svědomí. Při tom pravě poručník též Lidmily Polencové, že to podle svého puohonu dobrými rytířskými lidmi pro- vozuje, a že jest se k dluhu týž Mikuláš Hochauzar znal, žádaje podle svého pruo- vodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Mikuláše Hochauzra pravil, kdež strana odporná pravila, že podle svého puohonu dostatečně provozuje, že toho Archiv Český XXXIII. 33