Strana I
ARCHIV ČESKY ČILI STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAVSKÉ, SEBRANÉ Z ARCHIVŮ DOMÁCÍCH I CIZÍCH. NÁKLADEM DOMESTIKÁLNIHO FONDU KRÁLOVSTVÍ CESKÉHO VYDÁVÁ KOMISE K TOMU ZŘÍZENÁ PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NÁUK. ŘÍDÍ GUSTAV FRIEDRICH. DÍL XXXIII. REGISTRA SOUDU KOMORNÍHO Z LET 1524—1526. Vydal JAROMÍR ČELAKOVSKÝ. Dokončil Gustav Friedrich. V PRAZE 1918. Knihtiskárna: Dr. Ed. Grégr a syn. — V komisi knihkupectví: Bursík & Kohout.

Strana II

Strana III
PŘEDMLUVA. Vydání register komorního soudu pojal do programu Archivu Českého již František Palacký, jenž vydal ve IV. dílu té sbírky výběr obsažnějších nálezů tohoto soudu z prvních let panování krále Vladislava. Když pak vydávání Archivu Českého bylo obnoveno za řízení Josefa Kalouska, pojal Jaromír Čelakovský úmysl vydati ve sbírce této tiskem všecky ma- terialie komorního soudu až do r. 1541. Větší díl úkolu svého Jaromír Čelakovský také pro- vedl, vydav v dílech VII—XIII, XIX a XXXII Archivu Českého všecky zachované písemnosti komorního soudu z let 1471—1524.(*) Než mohl díl XXXII vyjíti, Jaromír Čelakovský zemřel, avšak ještě v posledních dnech jeho života začal se tisknouti díl XXXIII, který nyní odevzdá- váme veřejnosti. Rukopis původním vydavatelem k tisku připravený vystačil na prvních 14 archu tohoto dílu; ostatek pořízen jest prací podepsaného. Zachované písemnosti komorního soudu v posledních letech vlády krále Ludvíka po- skytují ještě neutěšenější obraz nežli pozůstatky písemností těch z let předcházejících. Vypsati dle chatrných zbytků těchto písemností dějiny komorního soudu v době vlády Ludvíkovy jest nemožno, neboť scházejí zejména nálezy, z nichž by se dalo poznati, kdy komorní soud zasedal. Snad časem bude možno dějiny jeho vylíčiti dle zmínek zachovaných porůznu v pramenech jiných. Příslušnost komorního soudu udržela se za krále Ludvíka v tom rozsahu jak se vyvinula v posledních letech vlády Vladislavovy a jak ji vylíčil Čelakovský v časopisu Právník roč. XXXIV. Rukopisy, z nichž pochází látka v tomto svazku obsažená, jsou tytéž jako v dílu jak vysvitá z tohoto přehledu: XXXII, 1. (R. VII). Registra půhonná vejpovědí koženná z l. 1518—1523. (O rukop. srv. Václava Schulze Příspěvky k děj. soudu kom. kr. Č. v Hist. archivu České Akad. č. 24, str. 164, č. 9). Z rukopisu toho podáváme na str. 54—116 (č. 5398—5456) Nálezy k roku Svátosti l. 1524; na str. 116—124 (č. 5457—5471) Staná práva k r. Svátosti l. 1524; na str. 256—293 (čís. 6012—6044) Nálezy k r. sv. Martina l. 1524; na str. 293—296 (č. 6045—6050) Staná práva o sv. Martině l. 1524; na str. 433—464 (č. 6563—6587) Nálezy k r. Svátosti l. 1525 a na str. 464—466 (č. 6588—6591) Staná práva o Svátosti l. 1525. 2. (R. X). Registra půhonův k svědomí z l. 1518—1534. (O rukop. srv. Schulze na m. uv. str. 139 č. 5). Odtud otiskujeme na str. 1—45 (č. 5137—5377) Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524; na str. 203—255 (č. 5781—6011) Půhony k svědomí k roku sv. Martina l. 1524; na str. 378—424 (č. 6332—6539) Půhony k svědomí k r. Svátosti l. 1525, na str. 481—519 (č. 6670—6842) Půhony k svědomí k r. sv. Martina l. 1525; na str. 533—549 (č. 6867—6939) Půhony k svědomí k r. Svátosti l. 1526 a na str. 556—567 (č. 6993—7044) Půhony k vědomí k r. sv. Martina l. 1526. (*) Viz přehled sestavený na stránce 644 tohoto dílu.

Strana IV
3. (R. XIII). Registra obeslání k stranním přem z l. 1522—1532. (O rukop. srv. Schulze na m. uv. str. 139 č. 7). Z první části toho rukop. (XIIla) podáváme na str. 46—54 (č. 5378—5397) Obeslání k soudu hejtmanskému l. 1524 k roku pondělnímu po sv. Jiří najprv příštímu. Z druhé části (XIIIb) na str. 300—309 (č. 6080—6100) Obeslání k soudu hejtman- skému k zvláštním rokům l. 1524; na str. 425—433 (č. 6540—6562) Obeslání k soudu hejtm. od 6. února do 3. května 1525; na str. 529—533 (č. 6859 - 6866) Obeslání k soudu hejtm. od 27. čna. do 29. prosince 1525; na str. 549—552 (č. 6940—6947) Obeslání k soudu hejtm. od 24. ledna do 12. října 1526 a na str. 533 (č. 6948—6955) Soupis pří odložených do pondělí po sv. Kateřině 1526. 4. (R. XIV). Rejstřík staných práv a odkladů pří královských i stranních z l. 1523—1526. (O ruk. srv. Archiv Český XXXII, str. V). Odtud uveřejňujeme na str. 124—129 (č. 5472— 5512) Rejstřík staných práv a odkladů l. 1524 k r. Svátosti; na str. 129—130 (č. 5512—5525) Krá- lovské pře, hojemství královských pří při sv. Jiří 1524 a staná práva o ručnicích k roku sv. Markéty; na str. 296—300 (č. 6051—6079) Staná práva a odklady o sv. Martině l. 1524; na str. 466—470 (č. 6592—6626) Staná práva a odklady l. 1525 a na str. 544—556 (čís. 6962—6992) Rejstřík staných práv a odkladů l. 1526. 5. (R. XV). Registra půhonná první modrá z l. 1524—1525. (O rukop. srv.. Schulze v kn. uv. str. 140 č. 9). Odtud otiskujeme na str. 131—203 (č. 5526—5780) Půhony k roku sv. Martina I. 1524; na str. 310—378 (č. 6101—6331) Půhony k roku Svátosti l. 1525 a na str. 470—481 (č. 6627—6669) Půhony k roku sv. Martina l. 1525. 6. (R. XVI). Pře a obeslání stranní na krátké roky z rozkázání J. M“ knížecké, kteréž z knížecí kanceláří vycházejí oc. 1525. (Rukop. archivu Mus. kr. Č. IX A 21, běž. č. 294. Jest to zbytek rukopisu, jenž míval 12 listů foliového formátu přehnutého po délce, z nichž však nyní 6 prostředních chybí; srv. Schulz str. 140, č. 10). Odtud podáváme na str. 520—529 (č. 6843—6858) Pře a obeslání stranní k soudu hejtmanskému na krátké roky od 25. čna. do 27. list. 1525 a na str. 553 (č. 6956—6961) Soupis pří odložených do pondělí po sv. Kateřině 1526. Práce byla mi velice ulehčena tím, že slavný správní výbor Musea království Českého zapůjčil rukopisy právě uvedené do archivu kr. hl. města Prahy, kdež mi bylo možno užívati jich také mimo hodiny úřední. Děkuji za to nejen vzácné ochotě pana městského archiváře Dra Josefa Teiga, nýbrž i trpělivé oddanosti pana adjunkta Dra Václava Vojtíška, jenž práci mé obětoval i prázdné chvíle svátečních dní. Rovněž při korrekturách předcházejícího svazku byl pan Dr. Vojtíšek zvěčnělému prof. Jaromíru Čelakovskému horlivým pomocníkem, čehož zde dodatečně s díkem budiž vzpomenuto. Kdyby mělo dojíti k dalšímu vydávání register komorního soudu až do r. 1541, jak to Jaromír Čelakovský původně měl v úmyslu, bylo by bezpochyby nutno zvoliti k tomu jinou methodu ediční než byla dosavadní. Avšak o otázce této nyní podrobněji uvažovati bylo by předčasno. K částem register posud vydaným našly se některé doplňky a snad se ještě některé najdou. Doplňky ty budou časem při vhodné příležitosti také vydány tiskem. G. Friedrich.

Strana 1
D. XIII. REGISTRA SOUDU KOMORNÍHO. Vydává Jaromír Čelakovský. (Čísla 3011—5136 viz v díle XXXII. str. 1—660.) Půhony k svědomí k roku Svátosti [8. dubna] léta MDXXIV. 5137. Anna z Chotětic pohání Václava Tučapa z Tučap, (Ctibora Lhotského z Zásmuk), Albrechta Ciplu z Kravska na Šelmberce, Albrechta Rútha z Dierného, (statečného Jana Leskovce z Leskovce na Kamenici), Oldřicha Mezenského z Mezného na Mnichu a Ctibora Drachovského z Drachova proti Janovi staršiemu Sádlovi z Kladrubec k svědomí. Terminus v pátek o suchých dnech postních najprv příštích [19. února]. Actum feria III. ante Elizabet [17. listopadu 1523].*) [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post meridiem ante cathedram Petri [19. února] vyšli duohonové na Václava Tučapa z Tučap, na Albrechta Ciplu, na Al- brechta Ruota, na Oldřicha Mezenského a na Ctibora Drachovského. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. D. V. b. — *) Jména v závorkách uvedená jsou též v rukopise závorkami uzavřena. 5138. Fabian, měštěnín z Strakonic, pohání pana Kristofora z Švambergka a na Zvíkově, aby postavil před etc. lidi své, zejména tyto: Václava rychtáře příjmí Straku, Jana příjmí Trundu a Václava sládka dolejšieho z městečka Mirovic proti Vojtěchovi Drábovi z Leskova k svědomí. Terminus v pátek první postní proxima [19. února]. Actum feria III. ante Elizabet [17. listopadu 1523]. R. X. I. D. V. b. 5139. Jan Skalecský z Skalky pohání Mikuláše Vostrovského z Skalky, aby postavil před etc. Jana mlynáře svrchnieho z Rošky, člověka svého, proti Zdeňkovi Archiv Český XXXIII.

Strana 2
2 D. XIII. Registra soudu komorního. a Mikulášovi bratřím Trčkuom z Lípy k svědomí. Terminus die sancti Nicolai [6. prosince]. Actum feria IV. ante Elizabet [18. listopadu 1523]. R. X. I. D. V. b. 5140. Jan Skalecský týž pohání Jiříka z Peček proti Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkuom z Lípy k svědomí. Terminus die sancti Nicolai [6. prosince]. Actum feria IV. ante Elizabet [18. listopadu 1523]. [Juxta:] Anno 1524. v outerý den Hromnic [2. února] vyšli duohonové na Mikuláše Vostrovského a na Jiříka z Peček od Jana Skaleckého z Skalky. Terminus die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. I. D. V. b. 5141. Jan starší Sádlo z Kladrubec pohání Ctibora Lhotského z Zásmuk a Adama Rouzima z Ebzí proti Anně z Chotětic k svědomí. Terminus die sancti Andree [30. listopadu]. Actum feria IV. ante Elizabet [18. listopadu 1523]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. ante sancti Mathie [23. února] apostoli vyšel duohon na Ctibora Lhotského z Zásmuk od Jana staršieho Sádly z Kladrubec. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X 1. D. V. b. 5142. Pan Zdeněk Kostka z Postupic a na Litomyšli jakožto poručník si- rotka a statku někdy pana Viléma Kostky z Postupic, bratra svého, pohání Jana Vrbíka z Tismic proti panu Burjanovi Špetlovi z Janovic k svědomí. Terminus sa- bato post Elizabet [21. listopadu]. R. X. 1. D. VI. a. 5143. Erazim Fray z Frejunku, měštěnín města Prahy, pohání Petra Hunše z Brlohova proti Lidmile Gdulincové z Ryzmberka k svědomí. Terminus feria VI. suchých dní postních proxima [19. února]. Actum sabato post Elizabeth [21. listopadu]. R. X. 1. D. VI. a. 5144. Bušek z Lipna a v Třebobuzi pohání Kateřinu, Elšku a Annu sestr vlastních z Hrádku, aby před etc. postavily Hanzle příjmí Smajkala, rychtáře, kte- réhož jsú na tento čas v držení, z Košetic; proti týmž sestrám z Hrádku potře- buje ho k svědomí. Terminus feria II. post Nicolai [7. prosince]. Actum feria II. ante festum Katherine [23. listopadu]. R. X. 1. D. VI. a. 5145. Jan, Sebestian a Jindřich bratři vlastní a nedielní Uličtí z Plesnic i na místě Brikcieho, bratra svého leth nemajícieho, odtudž z Plesnic pohánějí Jin- dřicha Purkartha z Hořešovic a na Vidicích proti Petrovi a Václavovi bratřím Žďárským z Chrástu k svědomí. Terminus na zejtří svatého Fabiana proxima [21. ledna]. Actum feria II. ante Katerine [23. listopadu]. R. X. 1. D. VI. a.

Strana 3
Půhony k svědomí k roku Svátosti léta 1524. 3 5146. Petr Vieček z Slivna obsílá Pinkasa žida obývajícieho v městě Ko- líně, aby položil registra svá, a to ta, kdež někdy Václav Vieček, bratr téhož Petra, dával za Jakuba Flašara z Dolan za dluhy jemu židu, že těch registr potřebuje proti Prokopovi Flašarovi z Dolan k svědomí. Terminus feria IV. die sancte Kate- rine [25. listopadu]. Actum feria II. ante Katerine [23. listopadu]. R. X l. D. VI. a. 5147. Pan Albrecht z Gutštaina a na Mělníce pohání pana Wolfa z Gut- štaina a na Petršpurce, aby položil před etc. smlouvu, kterouž má se panem falc- krabí Jeho Mtí o zámek Flos, o svrchky a o statek pozuostalý někdy pana Je- třicha z Gutštaina, že též smlouvy potřebuje proti témuž panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria III. post Lucie proxima [15. prosince]. Actum feria IV. die sancte Katherine [25. listopadu]. R. X. 1. D. VI. a. 5148. Pan Albrecht z Gutštaina a na Mělníce pohání Vilíma z Žamberku a na Drmaule proti panu Volfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria III. post Lucię [15. prosince]. Actum die sancte Katherine [25. listopadu]. R. X. 1. D. VI. b. 5149. Pan Albrecht z Gutštaina týž pohání pana Wolfa z Gutštaina a na Petršpurce, aby postavil před etc. Wolfa lovce a poddaného svého proti témuož panu Wolfovi k svědomí. Terminus feria III. post Lucie [15. prosince]. Actum sabbato post Katherine [28. listopadu]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. die sancte Scolastice [10. února] vyšel duohon na pana Wolfa pro postavení Wolfa lovce. Terminus feria VI. quatuor temporum jejunii proxima [19. února]. R. X. 1. D. VI. b. 5150. Bartoloměj z Velebudic obsielá Dominika Krynesa z Červeného dvoru, aby postavil před etc. Jana Čiňka z Rožmitálu, člověka svého, že ho potřebuje proti purgmistru a raddě i vší obci města hor Krupky k svědomí. Terminus feria V. post sancti Andree [3. prosince]. Actum die Katerine [25. listopadu]. R. X. 1. D. VI. b. 5151. Bartoloměj týž obsielá Dominika Krynesa z Červeného dvoru v Rožmi- tále, Václava Pehma z Konobrž, Prokopa Tonrajza z Tonrajzu a Jiříka Krynesa z Červeného dvoru v Štumphufu proti purgmistru a raddě i vší obcí města hor Krupky k svědomí. Terminus feria V. post sancti Andree [3. prosince]. Actum die Katerine [25. listopadu]. R. X. 1. D. VI. b. 5152. Kunát Vlk z Kvítkova a na Hořiněvsi obsielá statečného Jana Te- taura z Tetova a Kordulu z Sloupna proti panu Janovi Štošovi z Kúnic k svědomí. 1*

Strana 4
D. XIII. Registra soudu komorního. Terminus feria VI. post Katherine proxima [27. listopadu], hoc est cras. Actum feria V. post Katerine [26. listopadu]. R. X. I. D. VI b. 5153. Předbor z Radešína a na Vobděnicích pohání Václava Donáta z Těch- lovic a Jana Kamenického z Pitkovic a Zikmunda Vencelíka z Vrchovišť proti panu Sixtovi Kafunkovi z Chlumu k svědomí. Terminus feria VI. quatuor temporum je- junii proxima [19. února]. Actum feria VI. post Katherine [27. listopadu]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Gregori [10. března] vyšel duohon na Václava Donáta od Pře[d]bora z Radešína. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. 1. D. VI. b. 5154. Markétha z Poběžovic pohání Prokopa Dobeše z Bezděkova a na Kol- díně, aby položil ceduli smluvčí před etc., kterúž jest k sobě přijal při smlúvách svatebních, že též cedule smluvní potřebuje proti panu Janovi, Lickovi a Bohusla- vovi z Chrástu a Votíkovi z Bubna a Mikulášovi též z Bubna k svědomí. Terminus feria VI. quatuor temporum jejunii proxima [19. února]. Actum feria VI. post festum Katherine [27. listopadu]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post Mathie apostoli [26. února] vyšel duohon na Prokopa Dobeše. Terminus die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. 1. D. VII. a. 5155. Jiřík Jeremiáš, měštěnín města Klatov, pohání Humprechta Mydlo- varského na Řenčích, Častolora z Dlouhé vsi, purkrabí na Rynzberce a Jana Be- ňovského z Hunstruku proti Bernartovi Barchancovi z Baršov k svědomí. Terminus feria V. post Epiphaniam domini [7. ledna 1524]. Actum sabbato post festum Ka- therine [28. listopadu]. R. X. 1. D. VII. a. 5156. Vilém Rous z Lipna v Strakonicích obsielá Petra Radkovce z Mi- rovic v Miluňovicích proti Václavovi Žákovcovi z Žákavy k svědomí. Terminus in die Reliquiarum [8. dubna]. Actum feria II. die sancti Andree apostoli anno ut supra [30. listopadu]. R X. 1. D. VII. a. 5157. Pan Burjan z Janovic obsielá pana Michala Slavatu z Chlumu a z Košmbergka, aby postavil před ete. Johannesa písaře svého, že ho potřebuje proti panu Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Terminus die sancti Nicolai [6. prosince]. Actum feria II. die sancti Andree [30. listopadu]. R. X. l. D. VII. a.

Strana 5
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 5 5158. Pan Burjan týž pohání Jiříka Bliza z Bilevsi proti panu Zdeňkovi Kostkovi z Postupic k svědomí. Terminus die sancti Nicolai [6. prosince]. Actum feria II. die sancti Andree [30. listopadu]. R X. I. D. VII. a. 5159. Beneš Vranovský z Vranova obsielá Bořka Hamzu z Zabidovic, aby položil před etc. ceduli řezanú, kterúž má od Petra Haléře, k svědomí. Terminus die sancti Andree, hoc est hodie [30. listopadu]. Actum feria II. die sancti Andree [30. listopadu]. R. X. 1. D VII. a 5160. Bartoloměj z Velebudic pohání Jakuba Hrušku z Března a na Bíto- zevsi, aby postavil před etc. lidi své zejména tyto: Jiříka z Semenkovic, Ma- túška rychtáře z Koporče, Pavla odtudž z Koporče, že jich potřebuje proti Jaro- slavovi Kostomlatskému z Vřesovic a na Dlažimě k svědomí. Terminus feria V. post Trium Regum [7. ledna 1524]. Actum feria V. post sancti Andree apostoli 2. prosince]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. die sancti Mathie apostoli domini [25. února] vyšel duohou na Jakuba Hrušku z Března od Bartholoměje z Velebudic. Terminus feria VI. post festum Pasche [1. dubna]. R X. 1. D. VII. b. 5161. Statečný Petr Holý z Chrástu, hajthman na hrádku Křivoklátu, Zik- mund Bareš z Kamenice a na Tuchořicích a Martin z Stránec pohánějí Petra Sudy z Řeneč a Jana Žateckého z Weykrštorfu proti Janovi Ješkovi z Strojetic k svědomí. Terminus sabbato ante sancti Thome apostoli dei [19. prosince). Actum feria VI. ante Lucie [11. prosince]. R. X. 1. D. VII. b. 5162. Dorotha šmajdéřka, měštka Menšieho města Pražského, pohání Pan- kracího Kamrle, obývajícieho na Horách Kutnách, proti panu Jindřichovi Krakov- skému z Kolovrath k svědomí. Terminus feria II. post circumcisionem domini [4. ledna]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria IV. ante sancti Mathie apostoli dei [24. února vyšel duohon na Pangracího od Dorothy šmajdýřky etc. Terminus feria VI. die translationis sancti Venceslai [4. března). RX. I. D. VII. b. Incipiunt anno MDXXIV. 5163. Jan Fremuth starší z Krásného Dvoru a na Hlubanech pohání pana Hanuše Fluga z Rabštaina a na Bečově, krále JMti a koruny České německých lén hajtmana a dvoru JMti krále maršálka, a pana Albrechta z Štermberka a na

Strana 6
6 Zelené Hoře proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria VI. quatuor temporum jejunii proxima [19. února]. Actum sabbatho post circumcisionem Domini [2. ledna] anno 1524. R X. I. D. VII. b. D. XIII. Registra soudu komorního. 5164. Statečný Jakub z Vřesovic a na Valči, podkomořie království Českého, pohání Kristofa Štampacha z Štampachu a v Lukách proti Václavovi z Jesení, člověku téhož Kristofa, k svědomí. Terminus sabbatho post festum Blasii [6. února]. Actum ut supra [2. ledna]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Tiburcii [11. dubna] vyšel duohon na Kristofa Štampacha od Jakuba z Vřesovic. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna], R. X. I. D. VII. b. 5165. Jakub týž pohání Baltazara Frongrynara z Frongrinu a na Týništi, aby postavil Petra hajného z Lochotína, člověka svého, a Jakuba zapluhaře, čele- dína svého, před úřadem soudu komorního, že jich potřebuje proti témuž Baltaza- rovi Frongrynarovi k svědomí. Terminus sabbatho post sancti Blasii [6. února]. Actum ut supra [2. ledna]. R. X 1. D. VII. bis a. 5166. Jakub týž pohání téhož Baltazara Frongrynara, aby postavil před etc. Petra hajného z Lochotína, člověka svého, a Jakuba zapluhaře, čeledína svého, že jich potřebuje proti témuž Balcarovi k svědomí. Terminus sabbatho post festum Blasii [6. února]. Actum ut supra [2. ledna]. R. X. 1. D. VII. bís a. 5167. Jan Hlaváč z Běhušic pohání Jindřicha Kaňku z Ježkovic a Mikuláše z Bubna a na Sedlištkách proti Uršile z Bezděkova k svědomí. Terminus v pátek o suchých dnech postních najprv přieštích [19. února]. Actum feria II. ante Epifa- niam domini [4. ledna 1524]. R. X. I. D. VII. bis a. 5168. Pan Wolf z Guttštaina a na Petršpurce pohání pana Hanuše Phluga z Rabštaina a na Bečově, krále JMti a koruny české německých lén hejtmana, dvoru JMti krále maršálka, pana Štefana Šlika z Holajče a hrabí z Pasaunu a na Lokti, pana Viléma z Ilburka a na Ronově proti panu Albrechtovi z Gutštaina a na Mělníce k svědomí. Terminus sabbato quatuor temporum jejunii proxima [20. února]. Actum feria III. ante octavam Epifanie [12. ledna]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. ante cathedram Petri [19. února] vyšli duo- honové na pana Hanuše Phluga etc., na pana Štefana Šlika etc., na pana Vilíma z Ilburka etc., od pana Wolfa z Gutštaina. Terminus feria II. die cathedra Petri [22. února]. R. X. 1. D. VII. bis a.

Strana 7
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 5169. Jakub Šmuhař z Rochova pohání Mikuláše Velemyského z Velemy- šlovsi a Jana Šmuhaře z Rochova proti Bohuslavovi Šmuhařovi odtudž z Rochova a bratřím jeho k svědomí. Terminus feria V. post conversionem sancti Pauli [28. ledna]. Actum feria V. post octavam Epifanie domini [14. ledna]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante cathedram Petri [18. února] vyšel duohon na Jana Šmuhaře z Rochova od Jakuba Šmuhaře z Rochova. Terminus feria II. die cathedra Petri [22. února]. Anno 1524. feria II. die cathedra Petri [22. února] vyšel duohon na Miku- láše Velemyského z Velemyšlovsi od Jakuba Šmuhaře z Rochova. Terminus fer. IV. ante festum sancti Mathie apostoli dei [24. února]. R. X. I. D. VII. bis b. 5170. Voldřich Dajmek z Těptína pohání Václava Polomce z Polomí. Viniti ho chce z osmi kop grošů českých za kuoň jemu Voldřichovi spravedlivě povinných. R. X. I. D. VII. bis a. — Omylem sem vepsáno a proto mřežováno. 5171. Anna Loučenská z Kopidlna pohání Alžběthu Křížovskú z Jablonné proti Janovi Doubravcovi z Doubravan k svědomí. Terminus feria V. post Fabiani [21. ledna]. Actum feria II. ante Fabiani [18. ledna]. R. X. I. D. VII. bis b. 5172. Pan Jan Berka Drahobuzský z Dubé pohání pana Hendricha z Gut- šteina proti panu Václavovi Vartmberskému z Vartmbergka na Rybňově k svědomí. Terminus feria VI. die sancti Vincenti [22. ledna]. Actum feria II. die Prisce vir- ginis [18. ledna]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Gregori [10. března] vyšel duohon na pana Hendricha z Gutšteina od pana Jana Berky Drahobuzského z Dubé. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. 1. D. VII. bis b. 5173. Anna Loučenská z Kopidlna pohání pana Petra Pernegara z Chrá- stovce proti Janovi Doubravcovi z Doubravan k svědomí. Terminus feria V. quatuor temporum jejunii [18. února]. Actum feria II. die conversionis Pauli [25. ledna]. [Juxta:] Jindřich Loučenský pravil, že jest pán korouhevný, i vzal sám póhon. R. X. 1. D. VII. bis b. 5174. Pan Burjan z Janovic etc. obsielá Mikuláše Tluxu z Vrábí proti panu Zdeňkovi Kostkovi z Postupic k svědomí. Rok v úterý den hromnic najprv příští [2. února]. Actum sabbato ante purificationem beate Marie virginis [30. ledna]. R. X. I. D. VII. bis b. 5175 Jaroslav z Vřesovic a na Dlažině pohání paní Katheřinu z Kolovrat a na Lysé, aby postavila před etc. Havla, člověka svého z Třískolup, proti Bártlovi

Strana 8
8 D XIII. Registra soudu komorního. z Velebudic k svědomí. Terminus feria V. o středopostí [3. března]. Actum fer. III. die purificationis Marie virginis [2. února]. R. X. I. D. VII. bis b. 5176. Jaroslav týž pohání pana Jana Donínskýho purkhrabí z Donína, aby postavil před etc. Štěpána Rypousa z Třískolup, člověka svého, proti témuož Bar- tlovi etc. k svědomí. Terminus ut supra [3. března]. Actum ut supra [2. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. die sancti Egidii [1. září] vyšel duohon na pana Jana Donínského z Donína od Jaroslava z Vřesovic. Terminus feria IV. die sancti Venceslai proxima [28. září]. R. X. I. D. VII. bis b 5177. Jaroslav týž pohání Hynka Veselického z Veselice a na Brodci, aby postavil před etc. Jiříka Kornauzského z Velkýho Lipna, člověka svého, proti témuož Bartlovi etc. k svědomí. Terminus feria V. o středopostí [3. března]. Actum feria III. die purificationis Marie [2. února]. R. X. 1. D. VIII. a. 5178. Bohuslav a Jindřich bratří Šmuhařové z Rochova i na místě Vác- lava, bratra svého odtudž z Rochova, leth nemajícího, pohánějí Jaroslava Sekerku z Sedčic na Bezděkově, Jana Ješka z Trojetic na Doupově, Jiříka Sekerku z Sedčic na Sedčicích, Jana Bílenskýho z Citova a Zdislava Hořešovce z Libošína na Tu- řanech proti Jakubovi Šmuhařovi z Rochova k svědomí. Terminus feria VI. post Scolastice [12. února]. Actum feria IV. die Blasii [3. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die kathedram sancti Petri [22. února] vyšel duohon na Jaroslava Sekerku z Sedčic toliko od Bohuslava a bratří jeho. Terminus feria IV. ante Mathie apostoli proxima [24. února]. R. X 1 D. VIII. a. 5179. Bohuslav Šmuhař z Rochova pohnal Kristofa Pivce z Vitiněvsi proti Jakubovi Šmuhařovi z Rochova k svědomí. Terminus sabbato ante Valentini [13. února]. Actum sabbato die Dorothee [6. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die kathedram sancti Petri [22. února] vyšel duohon na Kristofa Pivce od Bohuslava Šmuhaře. Terminus feria IV. ante Mathie- apostoli proxima [24. února]. R. X. 1 D. VIII. a. 5180. Pan Albrecht z Gutštaina a na Mělníce pohání pana Hanuše Phluga z Rabštaina a na Bečově, krále JMti a koruny České německých lén hajtmana a dvoru JMti krále maršálka, pana Hendricha z Gutštaina a pana Štefana Šlika z Holajče, hrabí z Pasaunu a na Šlakoverdu, proti panu Wolfovi z Gutštaina k svě- domí. Terminus feria IV. post Valentini [17. února]. Actum feria IV. die Scolastice [10. února].

Strana 9
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 9 [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post sancti Mathie apostoli [26. února] vyšli duohonové na pana Hanuše Phluga a na pana Štefana Šlika. Terminus feria II. post festum Mathie apostoli [29. února]. R. X. I. D. VIII. a. 5181. Pan Albrecht týž pohání pana Hendricha z Gutštaina, aby položil před etc. ceduli řezanú, kteruož má s panem Wolfem z Gutštaina, bratrem svým, o záplatu závad a dluhuov pozuostalých po někdy panu Janovi z Gutštaina, bratru jich, že též cedule potřebuje proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria IV. post Valentini [17. února]. Actum feria V. post festum Scholastice vir- ginis [11. února] [Juxta:] Anno 1524. feria II. die sancti Benedicti [21. března] vyšel duohon na pana Hendricha z Gutšteina od pana Albrechta odtudž. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. D. VIII. a. 5182. Adam, Zdeslav a Jetřich bratří vlastní Tluxové z Vrábí pohánějí Jana Pechance z Královic, aby postavil před úřadem soudu komornieho lidi své, zejména tyto: Marka jinak Maška rychtáře, Václava Šíleného, Petra Klebce a Mar- tina Dolejšieho, všech ze vsi z Sluštic, že jich potřebuje proti Janovi Křížkovi z Prahy k svědomí. Terminus feria II. post Valentini proxima [15. února]. Actum feria VI. ante Valentini [12. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post Valentini [16. února] vyšel duohon na Jana Pechance etc. Terminus feria IV. quatuor temporum jejunii proxima [17. února]. R. X. 1. D VIII. b. 5183. Adam, Zdeslav a Jetřich bratří tíž pohánějí Zikmunda Roha z Vlka- nova proti Janovi Křížkovi z Prahy k svědomí. Terminus feria II. post Valentini proxima [15. února]. Actum feria VI. ante Valentini [12. února]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria III. post Valentini [16. února] vyšel duohon na Jana Pechance od Adama etc. Terminus feria IV. quatuor temporum jejunii pro- xima [17. února]. R. X. I. D. VIII. b. 5184. Anna starší z Hostouně pohnala Jana Repu z Neveklova a na Tlos- kově, aby položil před etc. registra ty, v kterýchž jsú sepsány klenoty všelijaké po někdy Dorotě z Normbergka, máteři její Anny, kterýž jest on Řepa k sobě po smrti též Dorothy přijal, že jich potřebuje proti témuž Repovi k svědomí. Terminus feria VI. die translationis sancti Wenceslai [4. března]. Actum sabbatho ante sancti Valentini [13. února]. Archiv Český XXXIII.

Strana 10
10 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. ante Gregori [11. března] vyšel duohon na Jana Repu z Neveklova etc. od Anny z Hostouně. Terminus feria VI. die Reli- quiarum [8. dubna]. R. X. I. D. VIII. b. 5185. Simon Třeštík, městěnín města Prahy, pohání mistra Václava z Ou- razu místopísaře desk zemských královstvie Českého, proti panu Wolfovi z Gut- štaina k svědomí. Terminus feria IV. post sancti Valentini [17. února]. Actum feria II. post Valentini [15. února]. [Juxta:] Anno MDXXIV°. feria II. die cathedra Petri [22. února] vyšel duohon na mistra Vácslava etc. od Šimona Třeštíka. Terminus feria IV. ante translationem sancti Wenceslai [2. března]. R. X. I. D. VIII. b. 5186. Statečný Jakub z Vřesovic a na Valči, podkomoří království Českého, obsílá statečného Vilíma z Vřesovic a na Doubravské Hoře, prokurátora krále JMti, [Jana Žlutického z Vřesovic a na Žluticích, hajtmana kraje Žateckého, Ja- kuba Šmuhaře z Rochova, a Mikuláše Velemysského z Velemyšlevsi]*) proti stateč- nému Oplovi z Fictum a na Novém Šumburce k svědomí. Terminus sabbatho qnatuor temporum jejunii proxima [20. února]. Actum feria II. post Valentini [15. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante translationem sancti Wenceslai [3. března vyšel duohon na statečného Vilíma z Vřesovic od statečného Jakuba z Vřesovic a na Valči etc. Terminus feria VI. ante festum sancti Georgii [22. dubna]. R. X. 1. D. VIII. b. — *) Jména v závorce [ obsažená, jsou mřežována s poznámkou: „Tyto osoby jsú z té příčiny přetrženy, že jsú puohonové zapečetění u úřadu zuostali a nevyšli.“ 5187. Šimon Třeštík, měštěnín města Prahy, pohání statečného Petra Ho- lého z Chrastu, hajtmana na hrádku Křivoklátu, aby postavil před etc. Vaňka Kloučka, krčmáře v Petrovicích, člověka svého, že ho potřebuje proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus sabbato ante cathedram Petri [20. února]. Actum feria III. post Valentini [16. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die cathedra Petri [22. února] vyšel duohon na Petra Holého od Šimona Třeštíka etc. Terminus feria IV. ante translationem sancti Wenceslai [2. března]. R. X 1. D. IX. a. 5188. Simon týž pohání téhož Petra Holého etc. proti panu Wolfovi z Gut- štaina k svědomí. Terminus ut supra [20. února]. Actum ut supra [16. února]. [Juxta:] Eodem anno et die [22. února] vyšel duohon na téhož Petra Ho- lého od Šimona Třeštíka. Terminus ut supra [2. března]. R. X. I. D. IX. a.

Strana 11
Půhony svědomí k roku Svátosti l. 1524. 11 5189. Jakub Smuhař z Rochova pohání Zdislava z Libošína na Tuřanech, aby položil etc. smlouvu, kterouž má týž Jakub s Katheřinou z Libošína, nevěstou svou, o věno, že též smlouvy potřebuje proti Bohuslavovi a bratřím jeho nedielným z Rochova k svědomí. Terminus feria II. die cathedra Petri [22. února]. Actum feria V. ante cathedram Petri [18. února]. R. X I. D. IX. a. 5190. Dorotha z Velikého Lipna pohání Petra Čeradského z Čeradic a Petra Bobrovce z Bobrovic proti Katheřině z Libošína k svědomí. Terminus feria III. ante translationem sancti Venceslai [1. března]. Actum feria II. die kathedra sancti Petri [22. února]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria III. ante Tiburci [12. dubna] vyšel duohon na Petra z Čeradic od Doroty z Lipna. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. R. X. I. D. IX. a. 5191. Bohuslav a Jindřich bratří Šmuhařové z Rochova i na místě Vá- clava bratra svého odtudž z Rochova, leth nemajícieho, pohánějí Dorothu z Velikého Lipna na Přerubenicích proti Jakubovi Smuhařovi z Rochova k svědomí, aby osobně stála. Terminus feria IV. ante festum sancti Mathie apostoli [24. února]. Actum feria II. in die kathedram sancti Petri [22. února]. R. X. I. D. IX. a. 5192. Jan mladší z Seſn/dražic a na Městci pohání pana Vojtěcha z Pern- šteina a na Pardubicích etc., aby postavil před etc. Martina a Vojtěcha, již lidi své z Bohdanče proti témuž panu Vojtěchovi k svědomí. Terminus v pondělí po květné neděli najprve příští [21. března]. Actum feria II. die kathedra sancti Petri [22. února]. R. X. 1. D. IX. a. 5193. Jan mladší z Seſn/dražic a na Městci, pohání pana Vojtěcha z Pern- šteina a na Pardubicích etc., aby postavil Martina a Vojtěcha, již lidi své, před úřadem soudu komornieho, a oni aby položili listy vajhostnie, kteréž od něho Jana z Se[n]dražic mají, že těch listů obú potřebuje proti témuž panu Vojtěchovi k svě- domí. Terminus v pondělí po květné neděli najprv přieští [21. března]. Actum fe- ria II. in die kathedra sancti Petri [22. února]. R. X. I D. IX. b. 5194. Šimon Třeštík, měštěnín města Prahy, pohání statečného Petra Ho- lého z Chrástu, hajtmana na hrádku Křivoklátu, aby postavil před etc. Vaňka Tloučka, služebníka svého, že ho potřebuje proti panu Wolfovi z Gutštuma k sve domí. Terminus feria IV. ante translationem sancti Wenceslai [2. března Actum ut supra].

Strana 12
12 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524 sabbato post translationem sancti Wenceslai [5. března vyšel duohon na Petra Holého z Chrástu od Šimona Třeštíka. Terminus feria II. post Gregori [14. března]. R. X. 1. D. IX. b. 5195. Pan Jan z Rabštaina na Hostouni pohání paní Magdalenu z Vrtba, aby položila před etc. ceduli dílčí, kterouž má, a to toho dílu Tejnského, že též cedule potřebuje proti též paní k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Pal- marum [21. března]. Actum feria III. ante festum sancti Mathie [23. února]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria IV. ante Tiburcii [13. dubna] výšel duohon na paní Mandelínu z Vrtba od pana Jana z Rabšteina pro položení cedule. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna]. R. X. 1. D. IX. b. 5196. Pan Jan týž pohání statečného Dobiáše z Suleovic, purgkrabí na Karštaině, proti paní Magdaleně z Vrtby k svědomí. Terminus ut supra [21. března]. Actum ut supra [23. února]. R. X. I. D. IX. b. 5197. Dorotha šmajdéřka, měštka Menšieho města Pražského, pohání Jakuba Mayera, kupce obývajícieho v městě Praze, a mistra Václava Daniele, aby postavil před etc. Pangracieho Kamrle, služebníka svého, že ho potřebuje proti panu Jindři- chovi Krakovskému z Kolovrath k svědomí. Terminus v sobotu po středopostí pro- xima [5. března]. Actum feria III. ante festum sancti Mathie apostoli [23. února]. R. X. I. D. IX. b. 5198. Jan starší Sádlo z Kladrubec pohání Václava Předbora z Radešína proti Anně z Chotětic k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum feria III. ante festum sancti Mathie apostoli [23. února]. R. X. l. D. X a. 5199. Bernarth z Baršov a na Měcholupech pohání Jana Čejku z Olbra- movic, aby položil před etc. ceduli tu, kterúž jest psal k témuož Janovi o pych a o shon, chce-li jemu Bernartovi napraviti, že té cedule potřebuje proti témuož Janovi k svědomí. Terminus na den Svátosti najprv příští [8. dubna]. Actum feria IV. in vigilia Mathie apostoli [24. února]. R. X. 1. D. X. a. 5200. Jan Žleb z Střížkova pohání Mikuláše z Zásmuk a na Přebozích a Zdeňka z Težova proti Apoloně z Warnsdorfu k svědomí. Terminus v pondělí po květné neděli najprv příští [21. března]. Actum ut supra [24. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post Benedicti [22. března] vyšel duohon na Mikuláše z Zásmuk od Jana Žleba etc. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. I. D. X. a.

Strana 13
Půhony k svědomí k roku Srátosti l. 1524. 13 5201. Jan týž pohání statečného Jana Bajchorského z Raškovic na Tlusto- vousích, aby postavil před etc. Havla z Tlustovous, člověka svého; že ho potřebuje proti Apoloně z Warnsdorfu k svědomí. Terminus ut supra 121. března]. Actum ut supra [24. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post Benedicti [22. března] vyšel duohon na Jana Bajchorského z Raškovic od Jana Žleba etc. Terminus ut supra [8. dubna]. R. X I. D X. a 5202. Václav starší z Oudrče a Jindřich starší odtudž z Oudrče, poručníci dětí a statku někdy Jiříka z Oudrče, pohnali Hynce Zeidlice z Šinfeldu a na Zvo- leněvsi, aby položil před etc. list, kterýž jest od úřadu desk zemských psán, aby týmž Václavovi a Jindřichovi vydal sirotky, že téhož listu potřebují proti témuož Hyncovi Zeidlicovi k svědomí. Terminus feria II. post sancti Gregori [14. března]. Actum feria V. die sancti Mathie apostoli [25. února]. R. X. 1. D. X. a. 5203. Václav starší a Jindřich týž pohání Pirama Kapouna z Svojkova, statečného Petra Holého z Chrástu, hajtmana na hrádku Křivoklátu, proti Hyncovi Zeidlicovi k svědomí. Terminus ut supra [14. března]. Actum ut supra [25. února]. R. X. I. D. X. 5204. Markétha z Hodějova pohání pana Viléma Mracského z Dubé a na Prčici, Jana Vojkovského z Milhostic a v Vojkově, Albrechta Vojkovského z Mil- hostic, Viléma z Vosečan, Václava Polaneckého z Polánky, Bohuslava Mitrovského staršieho z Nemyšle, Mikuláše Vrchoticského z Loutkova, Diviše z Doudleb a v Na- díkově, Viléma Podolského z Olbramovic, Jana Votíka z Loutkova a Viléma Kout- ského z Koutuov proti Janovi Voračickému z Paběnic a v Voračicích k svědomí. terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum feria V. in die sancti Mathie apostoli Dei [25. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Tiburcii [11. dubna] vyšli duohonové na pana Vilíma Mracského od Markéty z Hodějova, terminus feria II. post Tiburcii [18. dubna]; na Viléma Podolského z Olbramovic, na Jana Votíka z Loutkova, terminus feria II. post sancti Tiburcii [18. dubna]; na Viléma Koutskýho z Koutnov, terminus ut supra [18. dubna]. R. X. I. D. X. b. 5205. Lidmila ze Strahařova (!) pohání osvícené kněžny Anny, kněžny Minstr- berské a hrabinky Glatské, etc. a na Hradci, aby postaviti ráčila před etc. Duchka rychtáře, Macha Čecha, Jana a Blažka, lidi své z městečka Řešice proti Hynkovi z Ouſsujší k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum proxima [21. března]. Actum feria VI. post sancti Mathie apostoli dei [26. února].

Strana 14
14 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Benedicti [23. března] vyšel duohon na osvícenú kněžnu Annu etc. od Lidmily ze Strahařova. Terminus sabbato ante con- ductum Pasce [26. března). R. X. I. D. X. b. 5206. Mikuláš, Pavel a Jindřich bratří vlastní a nedielní Hlaváčové z Vo- jenic pohánějí Jana Cidlinu z Lazic proti panu Vojtěchovi z Pernštaina k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum ut supra [26. února]. R. X. I. D. X. b. 5207. Markétha z Hodějova pohání Jana Rousa z Vražkova proti Janovi Voračickému z Paběnic a v Voračicích a Voldřicha Strajčovského z Rozsedl k svě- domí. Terminus sabbato post Reliquiarum [9. dubna]. Actum sabbato post sancti Mathie apostoli [27. února]. [Juxta:] Anno etc. 24. vyšel duohon na Jana Rousa od Markéty z Hodějova. Terminus feria II. post Tiburcii 118. dubna]. R. X 1. D. X. b. 5208. Adam Zilvar z Pilníkova a na Břečtaině pohání Votíka Užíka z Stra- nova a Jana Bořka z Poličan proti panu Janovi Krupému mladšímu z Probluze k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum sabbato post sancti Mathie [27. února]. R. X. 1. D. X. b. 5209. Voldřich z Čichalova jakožto poručník dětí a statku někdy Purkharta z Čichalova, bratra svého vlastního, pohání Katheřinu z Úlic a Drslava Černína z Chuděnic, aby položili před etc. kšafth ten, kterýž jest učinila někdy panna Jitka z Eptice, že téhož kšaftu potřebuje proti týmž Kateřině z Úlic a Drslavovi Černí- novi z Chuděnic k svědomí. Terminus v pondělí po květné neděli [21. března]. Actum sabbato post sancti Mathie apostoli [27. února]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post Benedicti [22. března] vyšel duohon na Kateřinu z Úlic a Drslava z Černína od Voldřicha z Čichalova. Terminus feria VI. Reliquiarum [8. dubna]. Anno 1525 feria II. ante Zigismundi [1. května] vyšel duohon druhý na Kateřinu z Úlic a Drslava Černína z Chuděnic od Voldřicha z Čichalova. Terminus feria VI. post Zigismundi [5. května 1525]. R. X. 1. D. XI. a. 5210. Václav Želízko z Tourového pohání Beneše Dubského z Třebomyslic, Jana Kolence z Loubuš proti Katheřině z Frimburgka etc. k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum ut supra [27. února].

Strana 15
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 15 [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Tiburcii [11. dubna] vyšli duohonové na Beneše Dubského z Třebomyslic a na Jana Kolence z Loubuš od Václava Želízky z Tourového. Terminus feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. R. X. 1. D. XI. a. 5211. Důbra z Strakonic pohání Jana Nebřehovského z Nebřehovic a Petra Radkovce z Mirovic proti paní Kateřině, panně Elšce, panně Johance a panně Lid- mile sestrám vlastním z Říčan. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum sabbato post sancti Mathie apostoli Dei [27. února]. R. X. 1. D. XI. a. 5212. Děpolt Hřebenář z Hřebene pohání Vojíře z Próchodu a Mikuláše Jevanského z Jevan proti Benešovi Vojtěchovi z Jivovice k svědomí. Terminus die Reliquiarum [8. dubna]. Actum ut supra [27. února]. R. X. 1. D. XI. a. 5213. Johanka z Ebrnic pohání Absolona Oseckého z Brloha, Jindřicha Koubského z Březí a v Hostišovicích a Hynka Mitrovského z Nemyšle a na Vy- sokém proti Vilímovi Buzickému z Buzic a v Jiníně k svědomí. Terminus ut supra [8. dubna]. Actum ut supra [27. února]. [Juxta:] Anno MDXXIV sabbato post undecim millia virginum [22. října] vyšli duohonové na Absolona Oseckého, Jindřicha Koubského a Hynka Oseckého od Johanky z Ebrnic. Terminus feria IV post omnium sanctorum proxima [2. listopadu]. R. X. 1. D. XI. a 5214. Pan Zdeněk Kostka z Postupic a na Lithomyšli na místě svém i na místě pana Jana, pana Bohuše, bratří svých vlastních a nedielných, obsílá Petra Příbka z Otoslavic a na Březovicích, Hrocha z Mezilesic a na Tajnci, Jana Lukav- ského z Lukavice na Žestocích, Petra Ruostku z Vlčňova, Hynka Hostovského z Ho- stovic a Zdeňka Šárovce z Šárova na Rabštainku, všech proti Václavovi Šárovcovi z Šárova k svědomí. Terminus v sobotu po Svátosti najprve příští [9. dubna]. Actum feria III. ante translationem sancti Wenceslai [1. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. ante Tiburcii [13. dubna] vyšli duohonové na Petra Příbka z Otoslavic a na Hrocha z Mezilesic. Terminus feria VI. ante sancti Georgii [22. dubna]. Anno 1524. feria VI. ante Georgii [22. dubna] vyšel duohon po druhé na Petra Příbka z Otoslavic od pánů Kostkuov. Terminus sabbato die Georgii [23. dubna]. R. X. 1. D. XI. a. 5215. Statečný Jakub z Vřesovic a na Valči, podkomoří královstvie Českého, pohání Hanuše Glokvice z Dubína proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Ter-

Strana 16
16 D. XIII. Registra soudu komorního. minus feria V. ante translacionem sancti Wenceslai [3. března]. Actum feria III. ante translacionem Wenceslai [1. března]. R. X. I. D. XI. b. 5216. Statečný Jakub z Vřesovic týž pohání téhož Hanuše, aby položil před etc. list, kterýž jemu Hanušovi on Jakub poslal na Chýše, že ho potřebuje proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus ut supra [3. března]. Actum ut supra [1. března]. R. X. I. D. XI. b. 5217. Petr Valatka z Klenče pohání pana Voldřicha, hrabí z Hardeku a z Kladska a v Mochlantu proti Jiříkovi Húgvicovi z Húgvic k svědomí. Terminus feria VI. die translacionis sancti Wenceslai [4. března]. Actum ut supra [1. března]. R. X. 1. D. XI. b. 5218. Otmar z Holohlav a na Milčovsi pohání statečného Jana Krupého staršieho z Probluze a na Hradišti nad Labem, Jana Krupého mladšieho z Probluze a Čeňka Cukra z Tamfeldu a v Nové Vsi proti panu Hynkovi Špetlovi z Janovic k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum proxima [21. března]. Actum feria III. ut supra [1. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Benedicti [23. března] vyšli duohonové na statečného Jana Krupého staršieho z Probluze, na Jana mladšieho z Probluze a na Čeňka Cukra z Tamfeldu od Othmara z Holohlav. Terminus feria V. post Pasce proxima [31. března]. R. X. 1. D. XI. b. 5219. Bohuslav Mitrovský mladší z Nemyšle pohání Kateřinu z Pacova a na Borotíně, aby postavila před etc. lidi své, zejména tyto: Jana Kantu a Jana Krajíře, že jich potřebuje proti též Kateřině k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum feria IV. ante translacionem sancti Wen- ceslai [2. března]. [Juxta:] Tento puohon jest z té příčiny přetržen, že jest. u úřadu zapečetěný zůstal a od úřadu nevyšel. R. X. I. D. XI. b. — Půhon mřežován. 5220. Jiřík Liška z Vysoké pohání Johanku z Sekyřic k svědomí a Viléma Holického z Mečkova, aby postavil před etc. Jana Lucernu, služebníka svého, že ho potřebuje proti Alžbětě z Barchova k svědomí. Terminus ut supra [21. března]. Actum ut supra [2. března]. R. X. I. D. XI. b. 5221. Mikuláš Šorf, měštěnín města Prahy, pohání Mikuláše Tluxu z Vrábí, Václava Štítného z Prosečí a Jana z Vyskythné, písaře páně kancléřova, proti

Strana 17
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 17 panu Janovi z Štermbergka k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum feria IV. ante translacionem sancti Wenceslai [2. března]. R. X. I. D. XII. a. 5222. Statečný Jakub z Vřesovic a na Valči, podkomoří království Českého, pohání Václava jináč Jindru z Kamenice proti panu Wolfovi z Gutštaina a na Chý- šech k svědomí. Terminus sabbatho post translacionem sancti Wenceslai [5. března]. Actum feria V. ante translacionem sancti Wenceslai [3. března]. R. X. I. D. XII. a. 5223. Statečný Jakub z Vřesovic týž obsílá Jana Žlutickýho z Vřesovic a na Žluticích, hajtmana kraje Žateckého, proti statečnému Oplovi z Fictumu a na Novém Šumburce k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum ut supra [3. března]. R. X. I. D. XII. a. 5224. Vít Cáhlovský, měštěnín z Plzně, pohání Mikuláše z Branišova, pur- krabie na Domažlicích, a Bohuslava Rochce z Útova proti Elšce a Anně sestrám vlastním z Hrádku k svědomí. Terminus die Reliquiarum [8. dubna]. Actum feria V. ante translacionem sancti Wenceslai [3. března]. R. X. 1. D. XII. a. 5225. Vít týž pohání téhož Mikuláše z Branišova etc. proti Burjanovi Uňovskému z Krásného Dvoru k svědomí. Terminus ut supra [8. dubna]. Actum ut supra [3. března]. R. X. I. D. XII. a. 5226. Jiřík Žehušický z Nestajova a na Krchlebích pohání Jakuba apate- káře z někdy doktorova Vítova domu, aby položil před etc. ceduli řezanú, kteruož mu poslal týž Jiřík po Janovi Liškovi z Duchcova a Šimonovi z Limburgka, že jí potřebuje proti témuž Jakubovi k svědomí. Terminus feria V ante Gregori [10. března]. Actum ut supra [3. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post festum Pasche [30. března] vyšel duohon na Jakuba apatekáře od Jiříka. Žehušického. Terminus sabbatho ante Ambrosi [2. dubna]. R. X. I. D. XII. a. 5227. Magdalena z Chrástu pohání Kateřinu z Úlic a Drslava Černína z Chuděnic, aby položili před etc. kšafth ten, kterýž jest učinila někdy panna Jitka z Eptíče, že téhož kšaftu potřebuje proti týmž Kateřině z Úlic a Drslavovi Černí- novi z Chuděnic k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum feria VI. die translacionis sancti Wenceslai [4. března]. Archlv Český XXXIII.

Strana 18
18 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Anno domini 1524. feria III. post Benedicti [22. března] vyšel duohon na Kateřinu z Úlic a Drslava Černína od Magdaleny z Chrástu. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. 1. D. XII. a. 5228. Dorotha z Duběnek a na Dobřeni pohání Jiříka Hášu z Újezda a na Malešově, Dorothu z Veletic, Petra Pampu z Víčkovic proti bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum feria VI. die translacionis sancti Wenceslai [4. března]. [Juxta:] Anno 1524. sabbatho ante festum Pasche [26. března] vyšli duoho- nové na Jiříka Hášu, Dorotu z Veletic, Petra Pampu od Doroty z Dubánek. Ter- minus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. I. D. XII. b. 5229. Dorotha táž pohání šefmistruov a rady na Horách Kuthnách, aby postavili před etc. Zicha erckaféře, spolusouseda obyvatele svého, že ho potřebuje proti bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť k svědomí. Terminus ut supra [21. března]. Actum ut supra [4. března]. R. X. 1. D. XII. b. 5230. Vondráček Kuchař z Královic pohání pana Wolfa z Gutšteina a na Chýšech, aby postavil před etc. Jana Korše z Jesenice a Václava Čaplíka z Hořovic, lidi své, že jich potřebuje proti témuož panu Wolfovi etc. k svědomí. Terminus feria II. post dominicam Palmarum [21. března]. Actum ut supra [4. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. post meridiem die Benedicti [21. března] vyšel duohon na pana Wolfa z Gutšteina od Vondráčka kuchaře etc. Terminus feria V. ante Reliquiarum proxima [7. dubna]. R. X. I. D. XII. b. 5231. Kněz Mikuláš Ruotský z Malměřic pohání Zikmunda z Bytízu, Ofky z Třebska, Ofku z Poříčí, Václava z Sluštic proti Elšce z Nežetic k svědomí. Ter- minus feria VI. ante Gregori [11. března]. Actum sabbatho post translacionem sancti Wenceslai [5. března]. R. X. 1. D. XII. b. 5232. Jan Salava starší z Lípy jménem svým a jménem Jana mladšího Salavy odtudž z Lípy, strejce svého vlastnieho nedielného, léth nemajícího, pohání Jiříka Svatbu z Utradovic a na Zbraslavicích proti Kristofovi Smíškovi z Vrchovišť k svědomí. Terminus feria III. post dominicam Palmarum [22. března]. Actum ut supra [5. března]. R. X. 1. D. XII. b. 5233. Pan Zdislav Berka z Dubé a na Zákupích, nájvyší sudí království Českého, a paní Beatrix z Kolovrat jakožto mocní poručníci dětí a statku někdy

Strana 19
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 19 pana Petra Berky z Dubé pohánějí pana Václava Berku z Dubé a na Jablonném, pana Jindřicha Berku z Dubé na Jablonněm, pana Kristofa Berku z Dubé na Jablonném, pana Jana Sezimu z Ústí a na Ouštku, Hendricha Blektu z Utěchovic a na Tlustci a Wolfa Redara z Kaufunku a na Sloupě; všech proti panu Prokopovi z Vartmberka k svědomí. Terminus feria III. post dominicam Palmarum [22. března] proxima. Actum feria II. ante Gregori [7. března]. R. X. I. D. XII. b. 5234. Michal Karig, kupec z Prahy, pohání Hanstroje na Horách Guttnách a Markéthu z Slavíkova, manželku jeho, aby položili před etc. tu námluvu, kteráž mezi týmž Hanstrojem a Markétú, manželkú jeho, a Michalem Karigem na místě pána jeho Bernartha Tychtle ze Mnichova s obú stran sepsána jest o polovici mědi, kterouž jsou jemu Michalovi na místě pána jeho spolu s manželkou svou propuojčili a zastavili do tří leth pořád zběhlých, kteruožto námluvu sepsanú jsú jemu Micha- lovi na místě pána jeho dokonati tím měli, a nám od krále JMti, někdy krále Vla- dislava slavné paměti, potvrzení a sobě povolení k propuojčení a k zastavení na jich majestát zjednati, a o to týž Hanstroj sám do Budína do Uher s tím jezdil, na kteruožto námluvu, kteruož on Michal žádá, táhne se a ukazuje zřetedlně ta jejich zapečetěná smlúva, kteruož on Michal pod jich a jiných dobrých urozených lidí pečetmi má, kteruož jsú spolu jměli o měď, že též námluvy potřebuje k své spravedlivosti proti témuž Hanstrojovi k svědomí; pak-li by mu jí nepoložili, že týž Michal pokládá sobě toho nepoložení též námluvy tisíc kop grošů českých. Ter- minus feria III. post dominicam Palmarum [22. března]. Actum feria III. ante sancti Gregori [8. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post festum sancti Benedicti abbatis [23. března] vyšel duohon na Hanstroje a Markéthu z Slavíkova, manželku jeho, od Michala Kariga kupce. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. D. XIII. a. 5235. Michal týž pohání téhož Hanstroje, aby mu položil před etc. ty všecky listy a připsání, kteréž on Michal sám témuož Hanstrojovi psával svú vlastní rukou pod pečetí a znamením kupeckým pána svého Bernartha Tychtle ze Mnichova, a to létha MDXV° v tom času, když jsú spolu mezi sebú vo propůjčky a zástavy obú jejich*) polovice mědi rokovali, a to v těchto časech datum těch listuov pořád psaných, na kteréžto listy on Hanstroj jemu Michalovi vždycky zase odpověď psanú dával sám také svú vlastní rukú též pod svú pečetí a znamením kupeckým, kteréž on Michal také od něho má, a prvního listu datum jest na svatú Dorothu [6. února], druhého v pondělí masopustní [4. února], třetího v sobotu ante Letare [1. března], čtvrtého v úterý post Letare [4. března], pátého v pátek ante Judica 3*

Strana 20
D. XIII. Registra soudu komorního. 20 [7. března] a šestého ten čtvrtek ante Judica [6. března] létha MDXVI, že těch listuov všech potřebuje k své spravedlivosti proti témuož Hanstrojovi k svědomí; pak-li by jich nepoložil, pokládá sobě toho nepoložení těch listuov týž Michal tisíc kop grošů českých. Terminus ut supra [22. března]. Actum ut supra [8. března]. [Juxta:] Anno 1524 feria IV. post Benedicti abbatis [23. března] vyšel duohon na Hanstroje od Michala kupce. Terminus feria VI. die Reliquiarum pro- xima [8. dubna]. R. X. I. D. XIII. a. — K tomuto druhému zápísu téhož půhonu připsán nadpis: Tuto pohání po- druhé oba dva s manželkú. — *) obú jejich připsáno nad řádkou místo původně napsaných slov: jeho Hanstroje“. 5236. Michal týž pohání Víta Cihelníka hofmistra a Ondřeje od zlaté husy, urburéře, se vším úřadem horním na Horách Kutnách, aby mu vydali vejpisy z rajstr a knih horních, ortele slovo od slova pod pečetí téhož úřadu, kterýž se stal mezi týmž Michalem a Hanstrojem a Marketú manželkú jeho tu na právě horním vo polovici mědi, kteruož jsú byli jemu Michalovi na místě pána jeho Bernartha Tychtle ze Mnichova podle smlúvy a námluvy mezi sebú učiněné propůojčili a zastavili, do tří leth pořád zběhlých, též také výpis tej pře a řeči některých artikuluov, kteříž jsú při tom soudu na ten čas s obú stran mezi nimi a od nich mluveny byly, též také výpis některých obeslání, kteráž jsú se dály od úřadu horního na téhož Michala od Hanstroje a Markéty z Slavíkova, manželky jeho, kterýchžto výpisuo anebo čeho jiného týž Michal na vás žádati bude, že mu k jeho spravedlivosti proti Hanstrojovi k svědomí vydáte. Terminus feria IV. post dominicam Palmarum proxima [23. března]. Actum feria III. ante Gregori [8. března]. R. X. 1. D. XIII. a. 5237. Vilím Buzický z Buzic a v Jeníně pohání Václava z Kraselova a na Střele a Mikuláše odtudž z Kraselova a v Hošticích proti Johance Appolonové z Ebrnic a v Miloňovicích k svědomí. Terminus feria IV. post dominicam Palmarum proxima [23. března]. Actum feria IV. ante Gregori [9. března]. R. X. I. D. XIII. b. 5238. Magdalena z Chrástu pohání statečného Zikmunda Bareše z Kamenice a na Baršovicích, aby postavil před etc. Haška, Rataje a Martina lidi své z Bar- šovic, že jich potřebuje proti Alžbětě z Chvalovic k svědomí; pak-li by těch lidí svrchu psaných nepostavil, že sobě toho nepostavení táž Magdalena pokládá puol třetího sta kop grošů českých. Terminus sabbato ante dominicam Palmarum proxima [19. březnaj. Actum ut supra [8. března]. R. X. I. D. XIII. b. 5239. Anyžka, krajčířka, manželka někdy Petra krajčího, pohání pana Zdeňka Lva z Rožmitálu a z Blatné etc. proti Janovi z Vítenče k svědomí. Ter- minus feria V. ante sancti Gregori [10. března]. Actum ut supra [8. března].

Strana 21
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 21 [Juxta:] Anno etc. 24. feria II. die Ambrosi [4. dubna] vyšel duohon na pana Zdeňka Lva z Rožmitálu od Anežky. Terminus feria VI. die Reliquiarum pro- xima [8. dubna]. R. X. I. D. XIII. b. 5240. Předbor z Radešína a na Vobděnicích pohání Petra Vencelíka z Vr- chovišť a na Žerovnici proti panu Sixtovi Kaffunkovi z Chlumu k svědomí. Ter- minus feria V. post dominicam Palmarum [24. března]. Actum feria V. ante sancti Gregori [10. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Reliquiarum [7. dubna] vyšel duohon na Petra Vencelíka etc. od Předbora z Radešína. Terminus feria II. ante Tiburcii [11. dubna]. R. X. I. D. XIII. b. 5241. Pan Jan Berka Drahobuzský z Dubé pohání pana Hanuše Dobro- hosta z Ronšperka a na Tajně proti panu Janovi z Walšteina a na Teplici k svě- domí. Terminus feria V. post festum Pasche [31. března]. Actum feria V. ante Gregori [10. března]. R. X. 1. D. XIII. b. 5242. Pan Jan Berka Drahobuzský z Dubé pohání pana Šebestiana z Vajt- mille a na Chomútově proti panu Václavovi Vartmberskýmu z Vartmberka a na Rybňově k svědomí. Terminus feria V. post festum Pasche [31. března]. Actum feria V. ante Gregori [10. března]. R. X. 1. D. XIV. a. 5243. Paní Katheřina, Dorotha a Anna sestry vlastní z Vesce pohánějí Jiříka Kašpara z Nebovid, Matěje soukeníka, Jana Vnúčka, Pavla Černýho a Duchka Březinu, měšťan z města Čáslavě, aby položili před etc. tu kvitanci, kteruož mají od Johanky z Radonic a na Krchlebích za dvuor Druhanský, kdež je kvituje z šesti seth kop grošů českých, že též kvitancí potřebuje proti též Johance z Radonic etc. k svědomí. Terminus feria III. post dominicam Palmarum [22. března]. Actum feria VI. ante Gregori [11. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Pasche [24. března] vyšli duohonové na Jiříka Kašpara z Nebovid, Matěje soukeníka, Jana Vnúčka, Pavla Černýho a Duchka Březinu od paní Kateřiny, Dorothy a Anny sestr z Vesce. Terminus feria VI. Reliquiarum [8. dubna]. R. X. I. D. XIV a. 5244. Paní Katheřina, Dorotha a Anna též pohánějí Jana Vnúčka souken- níka, Pavla Černého a Duchka Březinu, měšťan z města Čáslavě, proti Johance z Radonic a na Krchlebích k svědomí. Terminus ut supra [22. března]. Actum ut supra [11. března].

Strana 22
22 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Pasche [24. března] vyšli duohonové na Jana Vnúčka, Pavla Černého a Duchka Březinu od paní Kateřiny, Doroty a Anny sestr z Vesce. Terminus ut supra [8. dubna]. R. X. 1. D. XIV. a. 5245. Anna starší z Hostouně pohání Jana Repu z Neveklova a na Tlos- kově, aby postavil před etc. Katheřinu Starú, kteráž byla někdy u máteře i u báby též Anny z Hostouně, a nyní jest u něho Jana služebnicí a u něho chlebí, proti témuož Janovi Repovi etc. k svědomí. Terminus feria IV. post festum Pasche [30. března]. Actum ut supra [11. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post festa Paschalia [1. dubna] vyšel duohon na Jana Repu z Neveklova od Anny starší z Hostouně. Terminus feria VI. die Re- liquiarum [8. dubna]. R. X. 1. D. XIV. a. 5246. Pan Sixt Kaffunk z Chlumu pohání pana Děpolta Popela z Lobkovic a na Bílině, aby položil před etc. majestáty i všecky spravedlivosti, kteréž má na zámek Dobříš, že týchž majestátuov a spravedlivostí na též zboží Dobřísské příslu- šejících potřebuje proti témuož panu Děpoltovi etc. k svědomí. Terminus feria III. post dominicam Palmarum [22. března]. Actum ut supra [11. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post Ambrosi [5. dubna] vyšel duohon na pana Děpolta z Lobkovic od pana Sixta Kaffunka z Chlumu. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. I. D. XIV. a. 5247. Václav Zima z Novosedl pohání statečného Jakuba z Vřesovic a na Valči, podkomoří království Českého, aby položil před etc. registra ta, kdež jsou předešlí podkomoří na úřad konšelský v městech královských konšely sázeli, kdež jsou zejména jeden každý napsán; pak že týž Václav Zima potřebuje k své spra- vedlivosti proti některým osobám Žateckým k svědomí, aby ta registra položena byla létha MDXVIII°, kteří jsú v Žatci na úřadě konšelském toho roku seděli. Terminus feria III. post dominicam Palmarum proxima [22. března]. Actum sabbato die sancti Gregori [12. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. post festum Pasche [31. března] vyšel duohon na statečného Jakuba z Vřesovic od Václava Zimy z Novosedl. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. D. XIV. b. 5248. Václav Zima týž pohání pana Albrechta z Štermbergka na Zelené hoře, Vilíma Buzickýho z Buzic v Jeníně, Jana Hlavsu z Liboslavě, ofrychtéře království Českého, Jiříka od Věží, měštěnína Pražského, k svědomí proti Kateřině

Strana 23
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 23 z Dlúhé vsi. Terminus feria III. post dominicam Palmarum proxima [22. března]. Actum sabbato die sancti Gregori [12. března]. R. X. 1. D. XIV. b. 5249. Toman obývající v Praze pohání pana Jana Škřineckýho z Ronova a na Rožďalovicích, aby postavil před etc. Jana z Rožďalovic, člověka svého, že ho potřebuje proti Přibíkovi Řešanskému z Kadova k svědomí. Terminus sabbato ante Palmarum [19. března]. Actum feria VI. ante Gregori [11. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Pasce [30. března] vyšel duohon na pana Jana Škřineckýho pro postavení Jana od Tomana z Prahy. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Actum feria IV. post Pasche [30. března]. R. X. 1. D. XIV. b. 5250. Toman týž pohání Petra Halíře z Jičiněvsi, Václava Zahrádku z Černé proti témuož Přibíkovi etc. k svědomí. Terminus ut supra [19. března]. Actum ut supra [11. března]. [Juxta:] Anno etc. XXV° feria IV. post Gregori [15. března] vyšel duohon na Petra Haléře z Jičiněvsi od Tomana z Prahy. Terminus feria IV. post sancti Benedicti proxima [22. března]. R. X. 1. D. XIV. b. 5251. Toman týž pohání Zigmunda Kopidlanského z Kopidlna, aby postavil před etc. Pavla z Kopidlna, člověka svého, že ho potřebuje proti témuož Přibíkovi Řešanskému k svědomí. Terminus ut supra [19. března]. Actum feria VI. ante Gre- gori [11. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Pasce [30. března] vyšel duohon na Zigmunda Kopitlanského pro postavení Pavla od Tomana z Prahy. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. D. XIV b. 5252. Anna starší z Hostonně pohání Martina řečeného Marše, zlatotepce z Prahy, proti Janovi Repovi z Neveklova na Tloskově k svědomí. Terminus feria VI. post festum Pasche [1. dubna]. Actum feria II. post sancti Gregori [14. března]. R. X. I. D. XIV. b. 5253. Anežka Lešanská z Cečelic pohání panny Katheřiny z Jetřichovic proti Václavovi Donátovi z Těchlovic k svědomí. Terminus feria IV. post dominicam Palmarum proxima [23. března]. Actum feria II. post sancti Gregori [14. března]. R. X. I. D. XV. a 5254. Jakub appatekář v někdy doktorově Vítově domu v městě Praze po- hání Jiříka Žehušického z Nestajova a na Krchlebích, aby položil před etc. ceduli řezanú, kterúž jest jemu poslal po Erazimovi Fray z Frejunku a Mikulášovi písaři z vápenice, měšťanech Pražských, že jí potřebuje proti témuož Jiříkovi Žehušicskému

Strana 24
24 k svědomí. Terminus feria V. ante dominicam Palmarum [17. března]. Actum ut supra [14. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post Benedicti [22. března] vyšel duohon na Jiříka Žehušického z Nestajova od Jakuba appatekáře. Terminus feria VI. die Reli- quiarum proxima [8. dubna]. R. X. 1. D. XV. a. 5255. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jana Špetli z Janovic na Bezdězi, aby položil před etc. listy čtyři: první, kterýž jest jemu psal některý čás při svatém Lampertu [17. září], žádaje, aby před se po právě šel etc., a tomu listu jest datum létha etc. XVII°; druhý list, kterýmž jest ho napomínal, aby právo před se vedl na rukojmie a příjma summu svú, aby mu toho postúpil, jako tomu, ježto to od něho drží, a tomu listu jest datum při sv. Ondřeji apoštolu božím [30. listopadu] létha etc. XXI°; třetí list, kdež jest jemu psal, že toho k sobě týž pan Jan Svojanovský přijíti nechtěl, aby jměl právo zaň na rukojmie vésti, a ten list dán jest při sv. Thomáši apoštolu božím [21. prosince] létha etc. XXI; čtvrtý list, kterýž jest jemu psal po rozsudku, kterýž se stal, mezi týmž panem Janem Špetlí a panem Jaroslavem Hasišteinským při úřadu purgkrabském, napomínaje jeho, aby po právě šel na pány rukojmie, a v tom listu jest mu čas oznámil, dokud toho sčekání jmíti chce a jeho o to nepoháněti, že těcb všech listuov potřebuje proti témuož panu Janovi Špetlovi k svědomí. Terminus feria IV. post festum Pasche [30. března]. Pak-li by jich nepoložil, že toho nepoložení pokládá sobě pokuty deset tisíc kop grošů českých. Actum feria III. post festum sancti Gregori [15. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Galli [13. října] tento puohon jest z té příčiny přetržen, že jest k úřadu zase zapečetěný přinesen, a v táž slova jiný vzat jest. R. X. 1. D. XV. a. — Půhon mřežován. D. XIII. Registra soudu komorního. 5256. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání Zdeňka z Kosic a Jana Šturma z Ebrstorfu proti panu Janovi Špetlovi z Janovic na Bezdězi k svědomí. Terminus feria IV. post festum Pasche proxima [30. března]. Actum feria III. post Gregori [15. března]. [Juxta:] Anno et die ut supra tito puohonové na tyto dvě osobě z té pří- činy jsú přetrženi, že jsú k úřadu zase zapečetění přineseni a v táž slova jiní vzati. R. X. I. D. XV. b. — Půhon mřežován 5257. Bartolomě) z Velebudic pohání statečného Vilíma z Vřesovic na Dou- bravské hoře, prokurátora krále JMti, aby postavil před etc. Matouše Vrbického, člověka svého, že ho potřebuje proti Jaroslavovi z Vřesovic na Dlažimě k svědomí. Terminus feria VI. post festum Pasche proxima [1. dubna]. Actum feria IV. post Gregori [16. března]. R X. 1. D. XV. b.

Strana 25
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 25 5258. Pan Hynek Špetle z Janovic na Skalách pohání statečného Jana Krupýho staršího z Probluze, aby postavil před etc. Blažka, pacholka svého, proti Othmarovi staršímu z Holohlav. Potřebuje ho k svědomí. Terminus ut supra [1. dubna]. Actum ut supra [16. března]. R. X. 1. D. XV. b. 5259. Kordule z Sloupna a v Praze obývající pohání pana Jana Štosa z Kúnic, aby postavil před etc. lidi své, zejména tyto: Prokle, Šimona, kterýž krč- mářem byl, Vlčka, Matějíčka a Jiříka Šimonova bratra, všech z Vrchlabí, že jich potřebuje proti Kunátovi Vlkovi z Kvítkova a na Hořiněvsi k svědomí. Terminus ut supra [1. dubna]. Actum ut supra [16. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post Pasce [1. dubna] post meridiem vyšel duohon na pana Jana Štosa pro postavení lidí v póhonu jmenovaných od Kordule z Sloupna. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. R. X. 1. D. XV. b. 5260. Mikuláš Chousnický, měštěnín města Hradce nad Labem, pohání Vi- líma Dobřenského z Dobřenic na Dobřenicích, aby položil před etc. ceduli řezanú, kteruož má s týmž Mikulášem o dluh sepsanú, že též cedule potřebuje proti témuož Vilímovi k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum ut supra [16. března]. R. X. I. D. XV. b. 5261. Frydrych Šmuhař z Libchavy pohání Burjana Vahanči z Vahanče, aby položil před etc. smlouvu, kteruož má s Rackem z Dubíce o statek někdy Ka- teřiny Buškové z Ročova, že též smlouvy potřebuje proti témuož Burjanovi Vahan- čovi k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Pak-li by jí nepoložil též smlúvy na ten čas, pokládá sobě té smlúvy nepoložení týž Frydrych dvě stě kop grošů českých. Actum feria IV. post Gregori [16. března]. [Juxta:] Anno 1526. sabbato ante sancti Bonifacii [2. června] vyšel duohon na Burjana Vahanči od Frydrycha Šmuhaře. Terminus in die sancti Martini pro- xima [11. listopadu]. Pokuty nepoložení jako v puohonu CC kop grošů českých. R. X. I. D. XVI. a. 5262. Frydrych týž pohání Racka z Dubice, aby položil před etc. smlouvu tu, kterúž má s Burjanem Vahančí z Vahanče o statek někdy Kateřiny Buškové z Ročova, že též smlúvy potřebuje proti Burjanovi Vahančovi z Vahanče k svě- domí. Pak-li by jí nepoložil též smlúvy na ten čas, pokládá sobě té smlúvy nepo- ložení CC kop grošů českých. Actum ut supra [16. března]. R. X. I. D. XVI. a. 5263. Štěpán, starý hofmistr, měštěnín města Jílového, na zlatých horách, pohání Jana z Břízí na Netvořicích, aby postavil před etc. Klimše Malínskýho z Ne- Archiv Český XXXIII.

Strana 26
26 D. XIII. Registra soudu komorního. tvořic, člověka svého, že ho potřebuje proti témuož Janovi z Břízí k svědomí. Ter- minus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Actum ut supra [16. března]. R. X. 1. D. XVI. a. 5264. Pan Zdeněk z Klinštaina a na Škvorci pohání Zdeslava Tluksu z Vrábí a Zdeňka Letecského z Stěžova proti Adamovi Tluksovi z Vrábí k svědomí. Ter- minus feria II. post dominicam Palmarum proxima [21. března]. Actum feria V. ante Benedicti abbatis [17. března] anno 1524. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die Ambrosi [4. dubna] vyšli duohonové na Zdeslava Tluksu z Vrábí a na Zdeňka Leteckého z Stežova od pana Zdeňka z Klin- šteina. Terminus feria V. ante Reliquiarum [7. dubna]. R. X. 1. D. XVI. a. 5265. Martin Dačicský, měštěnín města Prahy od zlatých křiežuov, pohání Jana Chvalkovského z Hustiřan etc., aby položil před etc. ceduli řezanú, kterúž mezi sebú mají na dluh za sukna, která jest od téhož Martina bral, v kteréžto ceduli ještě zuostává dluhu X kop grošů XLIII grošů vše českých, že té cedule potřebuje proti témuž Janovi Chvalkovskému k svědomí. Terminus feria IV. post Pasce proxima [30. března]. Actum feria V. ante Benedicti [17. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. post festum Pasce [31. března] vyšel duohon na Jana Chvalkovského pro položení cedule řezané od Martina, měštěnína z Prahy. Terminus feria IV ante Reliquiarum proxima [6. dubna]. R. X. 1. D. XVI. b. 5266. Michal Karigk, kupec z Prahy, pohání šefmistruo a rady na Horách Kutnách k svědomí. Terminus feria IV. post dominicam Pasche [30. března]. Actum feria II. die Benedicti [21. března] anno 1524. Pokuty nesvědčení pět seth kop grošů českých. R. X. 1. D. XVI. b. — V obecním archivu Kutnohorském zachoval se orig. tohoto půhonu pod č. 311. a. tohoto znění: Karel, z božie milosti kníže Minstrberské v Slezii Olešnické a hrabie Glatské etc., krále JMti najvyšší hajtman královstvie Českého a markrabstvie Horní Lužice lantfojth a hajtman knížetstvie Veli- kého Hlohova. Pozdravení naše přátelské napřed vzkazujem, poctiví přátelé nám zvláště milí! Vězte, že jest nás žádal slovutný Michal Karygk, kupec z města Prahy, abychom vám listem naším podle práva oznámili, že vás, jakož od něho zpraveni budete, potřebuje k některé své potřebě k svědomí. Protož vám pokládáme toho rok v středu po Velice noci, najprvé příští [30. března], abyšte vy na ten den, čehož jste svědomi, témuž Michalovi Karygkovi, kupci, podle práva svědomí dali. Pak-li byšte jemu Michalovi toho svědomí nedali, vězte, že sobě toho nesvědčení pokládá pěth seth kop grošuov českých. Datum in arce Pragensi feria II. die sancti Benedicti anno MDXXIV°. [Na rubu:] Poctivým šefmistruom a raddě na Horách Kutnách, přáteluom nám zvláště milým. [Regest:] Kníže JMt na žádosť Michala Karryka pohání k svědomí. — V témže archivu chová se druhý stejně znějící půhon pod č. 311/2, na němž přilepeny jsou tyto dva listy: Slovútné opatrnosti páni šephmistři VMt páni milí! Toho na VMti žádám, abyšte mi svědomí dali a podle práva a zřiezení zemského vyznali listem zvláštním pod pečetí města vašeho přípis té žaloby a obvinění i odpor, jak a kterak samo o sobě se stalo, když pan Zikmund Anděl z Ronovce před některým časem nedávno minulým, obeslal a ob- vinil jest před šephmistry a raddú prvnější na právě vašem na rathauze paní Dorotu z Veletic ze rčení, že jemu přiřkla a slíbila dáti sto kop grošuov českých z dielu svého z toho statku nebožky Katheřiny, sestry někdy Elšky Jandové, kteráž ona Dorota z Veletic koli vysúdí a dobude na těch osobách neb jinde, totiž ně-

Strana 27
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 27 kdy šefmistřích a staré raddy Hory Kuthen, o kterýž statek se soudila táž Dorota nadepsaná společně s Mar- kétú z Slavíkova před králem JMtí. I což VMtem v tom ve všem spravedlivě svědomo a v paměti jest a jakž na rathouze zapsáno stojí, za to VMt prosím, že mi to v pravdě seznáte a toho mi přípis dáti ráčíte, jako páni velice spravedliví. Michal Karygk, kupec v Praze. — Slovutné opatrnosti páni šefmistři VMt, páni milí! Toho na VMti žádám, abyšte mi svědomí dali a podle práva a zřízení zemského vyznali listem také zvláštním pod pečetí města vašeho přípis té pře a toho nářku, kterýž se jest stal někdy před časem minulým před šeph- mistry a raddú prvnější na právu vašem na rathouze panu Hynkovi Slavíkovci od statečného rytíře pana Jana Bejchořského z Raškovic, a to v tom, kdež jest týž Hynek Slavíkovec nadepsaný proti témuž panu Janovi Bejchořskému svědčil a svědomí dal listovní k nějaké při a soudu, kteréž jest on pan Bejchořský na právu vašem měl s Hanstrojem neb s manželkú jeho, neb s kýmžkoli jest byla ta pře; kteréžto svědomí jeho téhož Hynka pan Bejchořský nařekl jest a pravil, že jest křivě a nespravedlivě svědčil ten jistý Hynek Sla- víkovec proti němu panu Bejchořskému v té při, a pan Bejchořský kázal to svědomí na rathouze na právu vašem schovati a to všecko zapsati a naznamenati, jakž se jest stalo: I což VMtem v tom ve všem spra- vedlivě svědomo a v paměti jest a jakž psáno stojí na rathouze, za to VMtí prosím, že mi to v pravdě se- znáte a toho mi přípis dáti ráčíte jako páni velice spravedliví. Michal Karygk, kupec v Praze. 5267. Michal týž pohání týchž šefmistruov a rady k svědomí. Terminus ut supra [30. března]. Pokuty pro nesvědčení pět seth kop grošů českých. R. X. I. D XVI. b. 5268. Michal týž pohání pana Samsona z Fulšteina a na Dobřeni, úředníka krále JMti mince na Horách Kutnách, statečného Jana Baychorského z Raškovic, statečného Zigmunda Barše z Kamenice a na Baršovicích, Mikuláše z Práchňan na Horách Kutnách, Dorothu z Veletic, Martina Nogle kupce, Jindřicha bakaláře z Cho- cemic, Jana Štolara, Zachaře z Chrudimě, Martina Vrabce z Nedvojovic, Vávru Kysara, Hanika řezníka, Prokopa Pregle z Elkúše, Beneše pernikáře, Jana Popelku, Václava Poklúpka, měšťan všech na Horách Kutnách, k svědomí. Terminus feria IV. post dominicam Pasche [30. března]. Pokuty nesvědčení na každú osobu pět set kop grošů českých v každém póhonu. Actum feria II. die Benedicti [21. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die Ambrosi [4. dubna] vyšel duohon na pana Samsona z Fulšteina od Michala Karigka. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Anno 1524. feria V. post Pasche [31. března] vyšli duohonové na statečného Jana Bajchorského z Raškovic a na statečného Zigmunda Barše z Kamenice. Ter- minus feria IV. ante Reliquiarum proxima [6. dubna]. Anno ut supra feria VI. post Pasche [1. dubna] vyšli duohonové dva na Dorothu z Veletic od Michala kupce. Terminus ut supra feria IV. R. X. I. D. XVI. b. 5269. Michal týž pohání Dorotu z Veletic k svědomí. Terminus ut supra [30. března]. Actum ut supra [21. března]. R. X. 1. D. XVI b. 5270. Jan z Smiradic pohání Petra z Čebuzec, Jindřicha z Kestřan a Jana z Vokotok proti Janovi z Nebřehovic k svědomí. Terminus feria IV. post dominicam Pasche [30. března]. Actum feria II. die sancti Benedicti [21. března]. R. X. I. D. XVII. a.

Strana 28
28 D. XIII. Registra soudu komorního. 5271. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání pana Václava Rychnovského z Rychnova, Zdeslava Vojíře z Učedělic, Katheřinu z Polomi, Jana Valkouna z Adlaru a na Vrutici, Jiříka Kouta z Týnišť, Jana Kamenického z Pitkovic, Zdeňka Letec- ského z Stěžova a Ananiáše písaře radnieho města Mělníka proti Janovi Petrov- skému z Voděrad k svědomí. Terminus feria IV. post dominicam Pasche [30. března]. Pokuty pro nesvědčení v každém puohonu pět set kop grošů českých. Actum ut supra [21. březnal. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post meridiem post festa Paschalia [30. března] vyšli duohonové na tyto osoby: na pana Václava Rychnovského*), na Jiříka Kouta, na Jana Kamenického a na Zdeňka z Stežova od Mikuláše Karlíka. Terminus feria IV. ante Reliquiarum proxima [6. dubna]. R. X. I. D. XVII. a. — *) Následuje: ,na Jana Valkouna, což však přeškrtnuto. 5272. Hektor Ventris, měštěnín města Prahy, pohání Havla z Libichova a z Stránky, aby položil před etc. smlúvu řezanú pod pečetmi dobrých lidí na svě- domí, kteruož má s týmž Hektorem o prodaj dvoru Stránky, že též smlúvy potře- buje proti témuož Havlovi k svědomí. Terminus feria III. post dominicam Pasche [29. března]. Actum ut supra [21. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Pasce [30. března] Havel z Libichova stál jest osobně před úřadem soudu komornieho podle tohoto puohonu; chtěl jest rád tu smlúvu položiti, pravě, že o ní nic neví, aniž jest jí měl, z kteréž jeho Hektor Ventris pohnal. R. X. I. D. XVII. a. 5273. Magdalena z Chrástu pohání Jana Hrzka ze Mšena proti Esteře a Kateřině sestrám vlastním z Učedělic k svědomí. Terminus feria V. ante Pasche proxima [24. března]. Pokuty nesvědčení CC kop grošů českých. Actum feria III. post Benedicti [22. března]. R. X. 1. D. XVII. a. 5274. Jan Žleb z Střížkova pohání Zdeňka z Težova a Kateřinu z Vostrova proti Appoloně Chýnický z Warnsdorfu a na Hostyni k svědomí. Terminus feria IV. post festum Pasche [30. března]. Actum feria III. post Benedicti [22. března]. R. X. 1. D. XVII. a. 5275. Lidmila ze Strahařova pohání pana Adama z Hradce a na Hradci, najvyššieho kancléře království Českého, proti Hynkovi z Ouší k svědomí. Terminus sabbato ante conductum Pasche [26. března]. Actum feria IV. post sancti Benedicti [23. března]. R. X. I. D. XVII. b.

Strana 29
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 29 5276. Prokop Flašar z Dolan pohání pana Zdeňka Lva z Rožmitálu a s Blathné etc. proti Petrovi Viečkovi z Slivna k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum proxima [11. dubna]. Actum ut supra [23. brezna]. R. X. 1. D. XVII. b. 5277. Albrecht Ruot z Dírnýho pohání Jaroslava z Koutuov a v Hořejších Kvasejovicích, aby položil tu smlúvu, kteruož má s ním o to, že jest jemu týž Jaroslav jměl puojčiti XLti kop grošů českých na tři kopy grošů českých platu roč- ního na lidech v Malkovicích, že též smlúvy potřebuje proti témuož Jaroslavovi etc. k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum feria V. ante festum Pasche [24. března]. R. X. 1. D. XVII. b. 5278. Michal Karyg, kupec z Prahy, pohání Appolony z Dříní, aby položila před etc. list ten, kterýž jest jí psala v času nedávno minulém Markéta z Slaví- kova, manželka Hanstroje od Hory Kutny, kterýžto list jest jí Appoloně přinesen a dodán skrze Zevolda, syna jejího též Markéty vlastního, v kterémžto listu jest ona Markéta jí Appoloně psala a jí pobídila, aby se ona Appolona s týmž Michalem Ka- rigem, kupcem, súdila, a že ona Markéta jí Appoloně k tomu soudu na téhož Mi- chala a proti témuž Michalovi svědkuov dosti zjednati a zpuosobiti chce, že on Michal toho listu potřebuje k spravedlnostem svým proti Hanstrojovi od Hory Kuthny k svědomí. Terminus feria IV. post festum Pasche proxima [30. března]. Pokuty nepoložení toho listu pokládá sobě pět tisíc*) kop grošů českých. Actum sabbato ante festum Pasche [26. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die Ambrosi [4. dubna] vyšel duohon na Appo- lonu z Dříní pro položení listu od Michala Karigka. Terminus feria VI. die Reli- quiarum proxima [8. dubna]. R. X. I. D. XVII. b. — *) Snad omylem místo: set. 5279. Hanstroj od Hory Kuthny pohání pana Samsona z Fulšteina a na Dobřeni, úředníka krále JMti mince na Horách Kuthnách, Jana Slavíkovce z Slaví- kova, Dorothu z Jakubova, Pavla z mince, Jana písaře z mince proti Michalovi Karikovi, kupci z Prahy, k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Actum sabbato ante festum celebre Pasche [26. března]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die sancti Jacobi apostoli dei [25. července) vyšli duohonové na všecky osoby v tomto póhonu položené od Hanstroje z Hory. Terminus die sancti Wenceslai proxima [28. září]. R. X. I. D. XVIII. a. 5280. Magdalena z Chrástu pohání Jindřicha Stavského z Stavu, Ofku z Hu- stiřan a Václava Troskovce z Veleně a v Kyšicích, všech proti Hesteře a Kateřině

Strana 30
30 D. XIII. Registra soudu komorního. sestrám vlastním z Učedělic k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum pro- xima [6. dubna]. Actum feria IV. post festum Pasche [30. března]. R. X. 1. D. XVIII. a. 5281. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání Mikuláše Sobětického z So- bětic, aby postavil před etc. Káču z Polomi, čeledína svého, že jí potřebuje proti Janovi Petrovskému z Voděrad k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum [6. dubna]. Actum ut supra [30. března]. Pokuty nepostavení pět set kop grošů českých. R. X. 1. D. XVIII. a. 5282. Mikuláš týž pohání Václava Donátha z Těchlovic, statečného Zigmunda Barše z Kamenice a na Baršovicích proti Janovi Petrovskému etc. k svědomí. Ter- minus feria II. die Ambrosi [4. dubna]. Actum ut supra [30. března]. Pokuty ne- svědčení na Václava Donáta tisíc kop grošů českých, na Zigmunda Barše sto kop grošů českých. R. X. I. D. XVIII. a. 5283. Mikuláš týž pohání Jana Petrovského z Voděrad, aby položil před etc. kvitanci, kteruož témuož Mikulášovi Karlíkovi dáti řekl na summu okolo III /2 kop grošů českých a ceduli řezanú, kteruož on má jednu a Karlík Mikuláš druhú, že té kvitancí a té cedule potřebuje proti témuož Janovi Petrovskému k svědomí. Terminus ut supra [4. dubna]. Actum ut supra [30. března]. Pokuty nepoložení též kvitancí tisíc kop grošů českých. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. ante Tiburcii [13. dubna] vyšel duohon na Jana Petrovského. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Anno 1524 feria II. die sancti Ambrosi [4. dubna] Jan Petrovský stoje při úřadu pověděl, že kvitancí té, z kteréž pohnán, nic o ní neví, a že jí nemá; než což se cedule řezané dotýče, že o ní na ten čas nic neví, a bude-li se moci pama- tovati, aby ji najíti mohl, že ji rád položiti chce. R. X. 1. D. XVIII. a. 5284. Mikuláš týž pohání Burjana Stranovského z Sojovic proti Janovi Pe- trovskému k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum [6. dubna]. Actum ut supra [30. března]. Pokuty nesvědčení pět set kop grošů českých. R. X. 1. D. XVIII. a. 5285. Kateřina z Dlúhé vsi pohání Baltazara Lhotu z Dlúhé vsi, aby po- ložil před etc. smlouvu tu, kterúž má s touž Kateřinú, dcerú svú, o propuštění puohonu, tu kdež jest s ním puohon jměla, že jest jí věnem neopatřil, že též smlúvy potřebuje proti Václavovi Zimovi, Janovi Chábovi a Maršovi zlatotepci k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Pokuty nepoložení pokládá

Strana 31
Půhony k svědomí k roku Svátosti léta 1524. 31 sobě III/2 sta kop grošů českých. Actum feria IV. post festum Pasche [30. března]. R. X. 1. D. XVIII. b. 5286. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání statečného Zigmunda Barše z Kamenice a na Baršovicích proti panu Petrovi Atrzpachovi z Náchodu a z Duby k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum proxima [6. dubna]. Actum ut supra [30. března]. R. X. I. D XVIII. b. 5287. Ondřej Konic pohání Beneše Vranovského z Vranova, Zigmunda Struzského z Doubravan na Struhách, Hesteru z Slavkova na Vranově, Václava Amchu z Borovnice, pana Petra Pernegara z Chrástovce proti Janovi Doubravcovi z Doubravan na Radimi k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum [6. dubna]. Actum feria IV. post Pasche [30. března]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria VI. die Reliquiarum [8. dubna] vyšli duohonové na Václava Amchu z Borovnice [a] na Zigmunda Struzského z Dúbravan. Terminus feria II. post Reliquiarum proxima [11. dubna]. R. X. 1. D. XVIII. b. 5288. Ondřej z Konic pohání Jana z Slavkova a na Noustopově, aby po- ložil před etc. ceduli dílčí, kdež se dělil o statek s někdy Václavem ze Slavkova, strýcem svým, že té cedule potřebuje proti Janovi Doubravcovi z Doubravan na Radimi k svědomí. Terminus ut supra [6. dubna]. Actum ut supra [30. března]. R. X. I. D. XVIII. b. 5289. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání pana Jaroslava z Šelnbergka a z Kosti proti Janovi Petrovskému z Voděrad k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum proxima [6. dubna). Actum feria V post festa Paschalia [31. března]. Pokuty nesvědčení pět set kop grošů českých. R. X. I. D. XVIII b. 5290. Mikuláš týž pohání Václava z Nehvízdek a Jana Žleba z Střížkova proti Janovi Petrovskému z Voděrad k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum proxima [6. dubna]. Pokuty nepoložení pět set kop grošů českých. Actum ut supra [31. března]. R. X. I. D. XVIII. b. 5291. Šebestian z Polenc pohání pana Zdeňka Lva z Rožmitála a z Blatné etc., pana Jiříka Popela z Lobkovic, statečného Zdeslava Kraselovského z Kraselova, Jana z Vítenče na Tochovicích, hajtmana Hor Matky boží u Velhartic, Václava z Vítenče, písaře úřadu purgkrabského, a Jiříka Bachtle z Pantenova, všech proti Lidmile Polencové k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Actum feria V. post festa Paschalia [31. března].

Strana 32
32 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Tiburcii [11. dubna] vyšel duohon na pana Jiříka Popela z Lobkovic od Šebestiana z Polenc. Terminus feria V. die Ti- burcii [14. dubna]. Pokuty jeden tisíc kop grošů českých. R. X. I. D. XIX. a. 5292. Jan Kamenicský z Smečna pohání Zdeňka Kladenského z Kladna, aby postavil před etc. Jiříka z Kamenice a Jírka z Lukova, lidi své, že jich potřebuje proti panu Janovi z Kolovrath na Buštěhradě k svědomí. Terminus feria IV. ante Reliquiarum proxima [6. dubna]. Actum ut supra [31. března]. R. X. J. D. XIX. a. 5293. Jan Kamenicský týž pohání statečného Delfína z Húgvic, hajtmana hradu Pražského, aby postavil před etc. Vaňka Abrahamova, Havla ze dvora, lidi své, oba z Lukova, že jich potřebuje proti témuož panu Janovi z Kolovrath, k svě- domí. Terminus ut supra [6. dubna). Actum ut supra [31. března]. R. X. I. D. XIX. a. 5294. Mikuláš mladší z Nežetic Karlík pohání Markéthu Markovu, jinak Brlohovu z Koňského trhu, měštku města Prahy, aby položila před etc. tu kvitanci na puol druhého sta kop grošů IX1/2 kopy XXIV1/2 gr. vše míšeňských, kterúž jí summu on Mikuláš Karlík za Jana Petrovského z Voděrad dal a zaplatil, že té kvitancí po- třebuje proti Janovi Petrovskému z Voděrad k svědomí. A toho nepoložení též kvitancí on Mikuláš Karlík pokládá sobě dvě stě kop grošů českých. Terminus feria II. die Ambrosi proxima [4. dubna]. Actum ut supra [31. března]. R. X. I. D. XIX. a. 5295. Jakub appatekář z Prahy pohání Annu z Srbec, obývající v Praze, proti Jiříkovi Žehušicskému z Nestajova k svědomí. Terminus feria II. die s. Ambrosi [4. dubna]. Actum feria V. post festum Pasche [31. března]. R. X. I. D. XIX. b. 5296. Jan a Arnošt bratří vlastní a nedielní Karlíkové z Nežetic a na Řepíně obsílají Katheřinu z Pelřimova, manželku Petra Halaše, aby postavila před etc. lidi své, zejména tyto: Martina rychtáře [z] Zahrádky, Matěje Ličíka též [z] Zahrádky a Jana z Podhájí, že jich potřebuje proti též Katheřině k svědomí. Ter- minus feria II. post sancti Georgii proxima [25. dubna]. Actum feria VI. post festum Pasce [1. dubna]. Pak-li by jich nepostavila, toho nepostavení tíž bratří pokládají sobě puol druhého tisíce kop gr. českých. R. X. I. D. XIX. b. 5297. Burjan Dřevohryzský z Dřevohryz pohání Kateřiny z Roupova, aby položila před etc. ceduli řezanú, a to tu, že jest mi jměla list udělati na L kop míšenských, že té cedule potřebuje proti též Kateřině k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum ut supra [1. dubna]. R. X. D. XIX. b

Strana 33
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 33 5298. Mikuláš Dětský z Liboslavě pohání statečného Zigmunda Barše z Ka- menice a na Baršovicích, a Jiříka Lopatu z Liběchova proti Martinovi z Stránec k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum [11. dubna]. Actum sabbato ante sancti Ambrosi [2. dubna]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě sto kop grošů českých na každého. R. X. I. D. XIX. b. 5299. Paní Lidmila Zajímačová z Kunstátu obsílá pana Ludvíka Zajímače z Kunstátu na klášteře svatého Prokopa, aby položil před etc. kšaft, kterýž učinila paní Barbora z Zimberka(!) matka jich, že téhož kšaftu potřebuje proti témnož panu Ludvíkovi etc. k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum [11. dubna]. Actum feria II. die Ambrosi [4. dubna]. R. X. I. D. XIX. b. 5300. Paní Ludmila táž ut supra obsílá pana Jiříka z Štemberka a na Konopišti, aby postavil před etc. Šťasného truhláře z Benešova, poddaného svého, že ho potřebuje proti panu Ludvíkovi Zajímačovi etc. k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum [11. dubna] proxima. Actum ut supra [4. dubnaj. R. X. I. D. XX. a. 5301. Paní Lidmila táž obsílá panny Marianny z Solopisk proti panu Lud- víkovi Zajímačovi etc. k svědomí. T minus ut supra [11. dubna]. Actum ut supra [4. dubna). R. X. 1. D XX. a. 5302. Pan Zdislav Bergka z Dubé a na Zákupích, najvyšší sudí královstvie Českého, a paní Beatrix z Kolovrath jakožto mocní poručníci dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé, pohánějí Frydrycha z Elsnic a na Švejkově a Baltazara s Pencik a na Stružnici proti panu Prokopovi z Vartmbergka k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Actum feria II. die Ambrosi [4. dubna]. R. X. I. D. XX. a. 5303. Jiřík Vrš z Sadlna pohání Frydrycha Sekerku z Sedčic a na Mile- šově proti Jiříkovi Stroupeckému z Stroupče k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum feria III. post Ambrosi [5. dubna]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria VI. die Reliquiarum [8. dubna] post meridiem vyšel duohon na Frydrycha Sekerku etc. od Jiříka Vrše z Sadlna. Terminus feria II. post Reliquiarum [11. dubna]. R. X. 1. D. XX. a. 5304. Jiřík týž pohání téhož Frydrycha, aby postavil před etc. lidi své, zejména tyto: Jana krčmáře z Mrzkles, Pavla Suchkože a Říhu sládka z Milešova, všech proti Jiříkovi Stroupeckému z Stroupče k svědomí. Terminus ut supra [8. dubna]. Actum ut supra [5. dubna]. Archiv Český XXXIII

Strana 34
34 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno etc. 24. feria VI. die Reliquiarum [8. dubna] post meridiem vyšel duohon na Frydrycha téhož od Jiříka Vrše etc. Terminus ut supra [11. dubna]. R. X. I. D. XX. a. 5305. Václav Troskovec z Veleně a na Kyšicích pohání kněze Mikuláše děkana a kněze Mikuláše probošta i vší kapitoly u Všech Svatých na hradě Praž- ském, aby postavili před etc. lidi své: Ješka rychtáře a Návarku ze vsi z Kyšic, že jich potřebuje proti panu Janovi Buštěhradskému z Kolovrath k svědomí. Ter- minus feria V. ante Reliquiarum proxima [7. dubna]. Actum ut supra [5. dubna]. R. X. I. D. XX. a. 5306. Anna Lešanská z Čečelic pohání Dorothu z Nečtin a Katheřinu z Běšin proti Václavovi Donátovi z Těchlovic k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [8. dubna]. Actum feria III. post Ambrosi [5. dubna]. R. X. I. D. XX. b. 5307. Alžběta z Barchova pohání statečného Jana Bajchorského z Raškovic na Tlustovúsích [a] Zigmunda Vyšehněvského z Solče, hajtmana na Poděbradech, proti Jiříkovi Liškovi z Vysoké k svědomí. Terminus sabbato post Reliquiarum pro- xima [9. dubna]. Actum feria V. ante Reliquiarum [7. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. sabbato post Reliquiarum [9. dubna] post meridiem vyšli duohonové na Jana Bajchorského a na Zigmunda Vyšehněvskýho od Alžběty z Barchova. Terminus feria III. ante Tiburcii proxima [12. dubna]. R. X. I. D. XX. b. 5308. Václav Isrle z Choduo pohání Hanuše Glogvice z Glauvic proti knězi Janovi z Púchova k svědomí. Terminus feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Actum ut supra [7. dubna]. R. X. 1. D. XX. b. 5309. Paní Anna z Hradce obsílá Jana Lapáčka ze Rzavého, Wolfa Hoz- laura z Kfeldu, Hendricha Hozlaura odtudž z Kfeldu a Jana Hrádka z Hrádku *) proti panu Janovi z Šternbergka k dvojímu svědomí. Pokuty nesvědčení XX kop grošů českých. Terminus feria V. ante sancti Georgii [21. dubna]. Actum ut supra [7. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. post Georgii [25. dubna] Jan Hrádek opovídal sem, že by rád svědomí dal, ale že nevěděl, co by svědčiti měl, neb jest doma na ten čas nebyl, když jest k němu póhon přinesen, že má zprávu, ale neví jestli při- nesen či není. R. X. 1. D. XX. b. — *) Následuje mezera asi pro jedno slovo. 5309. Anna z Ficthum obsielá Jetřicha z Fictum a Bernartha syna jeho odtudž z Fictum a na Egrberku, aby položili list smluvní, kterýž svědčil někdy

Strana 35
Půhonové k svědomí k roku Svátosti 1 1524: 35 Hanušovi z Fictum, otci nadepsané Anny z Fictum, což se dotýče jorgeltu, kterýž všickni bratří a strýci Fictumové brali a berú, tisíc zlatých rýnských každý rok, kterýžto list jí Anně náleží po Hanušovi, otci jejím; že toho listu ona Anna po- třebuje proti týmž Jetřichovi a Bernartovi k svědomí. Terminus feria V. ante sancti Georgii [21. dubna]. Actum feria V. ante Reliquiarum [7. dubna]. Pokuty nepoložení téhož listu puol druhého tisíce kop grošů českých. R. X. 1. D. XХ. b. 5310. Anna táž obsielá téhož Jetřicha z Fictum, aby položil list, kterýž svědčí na jorgelth od knížath Saských Jich Mtí, jim všem Fictumóm k . R. X. I. D. XX. b. — Půhon nedokončen a mřežován. 5311. Pan Hynek Bořita z Martinic a na Smečně pohání Zdeňka z Prorubí a v Bezně, aby postavil před etc. lidi své z Bezna: Pavla Srba a Bartoně Hruozu, že jich potřebuje proti Vítovi z Cetně k svědomí. Terminus feria II. post Reliquia- rum proxima [11. dubna]. Actum feria V. ante Reliquiarum [7. dubna]. R. X. 1. D. XXI. a. 5312. Pan Hynek týž pohání pana Jana Špetli z Janovic na Bezdězi, aby postavil před etc. lidi své z městečka Mšena: Václava Voparka, Jíru Petráňova a Duchka Člunečka, že jich potřebuje proti Vítovi z Cetně k svědomí. Terminus feria III. ante Thyburcii proxima [12. dubna). Actum ut supra [7. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. ante Tiburcii [12. dubna] post meridiem vyšel duohon na pana Jana Špetli z Janovic od pana Hynka z Martinic pro postavení lidí etc. Terminus feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. R. X. I. D. XXI. a. 5313. Pan Hynek týž pohání statečného Mikuláše Vančuru z Řehnic a na Krnště, aby postavil před etc. Martina Beránka z Bezna, člověka svého, že ho po- třebuje proti Vítovi z Cetně k svědomí. Terminus feria II. post Reliquiarum pro- xima [11. dubna]. Actum ut supra [7. dubna]. R. X. I. D. XXI. a. 5314. Pan Zdeněk Kostka z Postupic a na Litomyšli na místě svém i na místě pana Jana, pana Bohuše, bratří svých vlastních a nedílných, obsílá pana Jana Černčickýho z Kácova a na Novém městě, Petra Slepotického z Sulic na Slepoticích, Petra Ruostku z Vlčňova, Jana Hostovského z Hostovic proti Václavovi Šárovcovi z Šárova na Slatiňanech k svědomí. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna]. Actum feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Pokuty nesvědčení CC kop grošů českých.

Strana 36
36 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Georgii [18. dubna] vyšli duohonové na paua Jana Černčického a na Petra z Sulic. Terminus sabbato die Georgii pro- xima [23. dubna]. Pokuta jako v obeslání CC kop grošů českých. R. X. I. D. XXI. a. 5315. Pan Zdeněk týž Kostka etc. obsílá Zdeňka Šárovce z Šárova na Rab- štainku, aby postavil před etc. lidi své: Jana rychtáře z Nabočan a Macha Petru- žílku odtudž, že jich potřebuje proti Václavovi Šárovcovi z Šárova k svědomí. Ter- minus ut supra [16. dubna]. Actum ut supra [8. dubna). Pokuty ut supra. [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Georgii [18. dubna] vyšel duohon na Zdeňka Šárovce z Šárova. Terminus sabbato die Georgii proxima [23. dubna]. R. X. I. D. XXI. a. 5316. Pan Zdeněk Kostka týž etc. obsílá statečného Jana Janovského z Soutic na Žumberce, aby postavil Jana z Libanic před etc., člověka svého, že ho potře- buje proti Václavovi Šárovcovi z Šárova k svědomí. Terminus ut supra [16. dubna]. Actum ut supra [8. dubna]. Pokuty nesvědčení CC kop grošů českých. R. X. 1. D. XXI b. 5317. Zdeněk Kostka týž etc. obsílá Václava Šárovce z Šárova a na Slati- ňanech a Zdeňka Šárovce odtudž na Rabštainku, aby položili před etc. list, kterýž jest jim psal pan Jan z Kácova a na Novém městě o Matouše z Libanic, ty časy služebníka svého, když jest jej byl rychtář jich na rukojmie vzal, že téhož listu potřebuje proti témuož Václavovi Šárovcovi etc. k svědomí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Pokuty nepoložení toho listu CC kop grošů českých. Actum ut supra [8. dubna]. [Juxta:] Anno oc. 24. feria VI. post Tiburcii [15. dubna] vyšli duohonové na Václava Šárovce a na Zdeňka Sárovce z Šárova pro položení listu. Terminus feria VI. ante sancti Georgii [22. dubna].*) Anno 1524. feria II. ante Georgii [18. dubna] vyšli duohonové na Václava a na Zdeňka Šárovce pro položeni listu. Terminus sabbato die Georgii proxima [23. dubna]. R. X. I. D. XXI. b. — *) Juxta tato mřežována a nad ní přidána poznámka: Nevyšly. 5318. Michal Karigk, kupec z Prahy, pohání pana Jindřicha Firšice z Na- bdína*) k svědomí. Terminus feria II. ante Reliquiarum [11. dubna]. Actum feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. Pokuty nesvědčení D kop grošů českých. Actum ut supra [8. dubna]. R. X. I. D. XXI. b —*) Následuje: „proti Hanstrojovi od Hory Kuthny,“ což však přetrženo. 5319. Bohuslav z Červeného Újezdce pohání pana Jana z Vartmberka a na Dubu, najvyššího purgkrabí Pražského, aby postavil před etc. Václava šafáře, slu-

Strana 37
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 37 žebníka svého, ze vsi Ruzyně, že ho potřebuje proti Bohuslavovi Chrtovi z Ertína k svědomí. Terminus feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. Actum ut supra [8. dubna]. R. X. 1. D XXI. b. 5320. Burjan z Křivan a v Lovčicích pohání Jindřicha Mlíkovského z Hru- šovan a Bohuslava Horňateckého z Dobročovic proti Ondřejovi Močíkovi z Konic k svědomí. Terminus feria II. ante Tiburcii [11. dubna]. Actum ut supra [8. dubna]. R. X. I. D. XXI. b. 5321. Anna z Fictum obsílá Jetřicha z Fictum a na Egrberku, aby položil před etc. list smluvní, kterýž učinili Jetřich, Jiřík a Felix bratří a strýci z Fictum s Hanušem, otcem též Anny z Fictum, kterýžto list jí Anně náleží po otci jejím, a toho listu potřebuje proti Jetřichovi a Bernartovi z Fictum k svědomí. Terminus feria V. ante Georgii [21. dubna]. Pokuty nesvědčení puol druhého tisíce kop grošů českých. Actum ut supra [8. dubna]. [Juxta:] Anno 1525. sabbato die annuncciacionis beate Marie virginis [25. března] vyšel duohon na Jetřicha z Fictum a na Egrberku od Anny z Fictum. Terminus feria II. die sancte Zofie proxima [15. května]. Pokuty nesvědčení puol druhého tisíce kop grošů českých. R. X. I. D. XXI. b. 5322. Anna táž obsílá pana Jana mladšího z Kolovrath na Hartnštaině, Erharta Kfeléře z Akšova, Frydrycha Satanéře z Drahonic proti Jetřichovi z Fictum a na Egrberku k svědomí. Terminus ut supra [21. dubna]. Actum ut supra [8. dubna]. Pokuty nesvědčení na každého zvláště sto kop grošů českých. R. X. I. D. XXII. a. 5323. Hynek z Malejova pohání Anny z Ústrova z Skalky proti Alšovi z Koloděj k svědomí. Terminus sabbato, id est cras, post Reliquiarum proxima [9. dubna]. Actum feria VI. die Reliquiarum [8. dubna]. R. X. I. D. XXII. a. 5324. Paní Elška Zvířetická z Vartmbergka pohání statečného Jana Tetaura z Tetova proti Bartošovi Turnovskému k svědomí. Terminus sabbato post Reliquias proxima [9. dubna]. Actum ut supra [8. dubna]. R. X. 1. D. XXII. a. 5325. Václav Sárovec z Šárova na Slatiňanech obsielá pana Slavatu z Chlumu na Košmberce a statečného Pavla Choltického z Oujezda a na Cholticích, hajtmanuo kraje Chrudimského, aby položili před etc. list, kterýž jest jim psal pan Jindřich Šťastný z Valštaina dávaje odpověď, kdy jest měl postaviti Macháčka člověka svého z Radimě před nimi, že téhož listu potřebuje proti témuož panu Jin- dřichovi Šťastnému k svědomí. Terminus feria III. ante Georgii [19. dubna]. Pokuty nepoložení sto kop grošů českých. Actum ut supra [8. dubna].

Strana 38
38 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Georgii [21. dubna] vyšel list duohon na statečného Pavla Choltického od Václava Šárovce. Terminus feria III. post Georgii [26. dubna]. Pokuty pro nepoložení sto kop grošů českých. R. X. 1. D. XXII. a. 5326. Václav týž obsielá pana Jindřicha Šťastného z Valštaina a na Rychm- burce, aby položil před etc. list ten, kterýž sú psali jemu pan Slavata z Chlumu s Pavlem Cholticským z Oujezda, dávaje mu odpověď na psaní jeho vo Macháčka člověka jeho z Radimě, kterého jest měl postaviti před nimi jakožto hajtmany kraje Chrudimského, že téhož listu potřebuje proti témuož panu Jindřichovi z Walštaina k svědomí. Terminus ut supra [19. dubna]. Pokuta ut supra. Actum ut supra [8. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Georgii [21. dubna] vyšel duohon na pana Jindřicha Šťastného od Václava z Šárova. Terminus feria III. post Georgii [26. dubna]. Pokuty nepoložení sto kop grošů českých. R. X. 1. D. XXII. a. 5327. Václav Zima z Novosedl pohání purgmistra, konšeluov i vší obce města Žatče, aby položili před etc. vajpis z kněh svých, kdež se zapisují konšelé jeden každý, zejména kteří jsou na úřadích kterýho léta, a zvlášť kteří jsú byli létha etc. XVIII, že toho vajpisu potřebuje proti některým osobám Žateckým k svě- domí. Terminus feria III. post Reliquiarum [12. dubna]. Pokuty nepoložení toho výpisu CCC kop grošů českých. Actum sabbatho post Reliquiarum [9. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post meridiem ante Tiburcii [12. dubna] vyšel duohon na purgmistra etc. i všecku obec města Žatče od Václava Zimy z Novosedl. Terminus feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. R. X. I. D. XXII. b. 5328. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání statečného Hendrycha Kut- naura z Kutnova a na Petce, Pirama Kapouna . R. X. I. D. XXII. b. — Zápis nedokončen a mřežován. 5329. Pan Jan Bergka Drahobuzský z Dubé pohání pana Hanuše Dobro- hosta z Ronšperku a na Tajně a paní Katheřinu z Kolovrath a na Polomi proti panu Janovi z Valdštaina k svědomí. Terminus feria II. post sancti Tiburcii [18. dubna]. Actum feria II. ante Tiburcii [11. dubna]. R. X. 1. D. XXII. b. 5330. Václav Troskovec z Veleně pohání pana Jana Špetle z Prudic proti panu Janovi z Kolovrath a na Buštěhradě. Terminus feria IV. ante Tiburcii [13. dubna]. Actum ut supra [11. dubna]. R. X 1. D. XXII. b.

Strana 39
Půhony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 39 5331. Václav Tatous z Vraního pohání purgmistra, konšeluov i vší obce města Lúna, aby postavili před úřadem lidi své ze vsi Rann]ý, zejména tyto: Klímu, Řehoře, Mikše, Matúše, Šimoně a Krajsu, kteříž jsou tu při, souce konšelé v ty časy, mezi týmž Václavem Tatousem a jimi Lounskými súdili o kšafth někdy Anny rychtářky staré ze vsi Ran[n]ý, že jich potřebuje proti týmž purgmistru a konšeluom ut supra k svědomí. Terminus feria V. die sancti Tiburcii [14. dubna]. Pokuty ne- postavení CC kop grošů českých. Actum ut supra [11. dubna]. R. X. 1. D XXIII. a. 5332. Michal Karig, kupec z Prahy, pohání Petra Pašinku z Trojanovic k svědomí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Pokuty nesvědčení CC kop grošů českých. Actum ut supra [11. dubna]. R. X. I. D. XXIII. a. 5333. Jan z Trojetic pohání pana Jana Donínského purkhrabí z Donína proti Jiříkovi Stroupeckému z Stroupče k svědomí. Terminus feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. Actum ut supra [11: dubna]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria III. ante Tiburcii [12. dubna] vyšel duohon na pana Jana Donínského purgkrabí z Donína od Jana z Trojetic. Terminus feria IV. ante Tiburcii, hoc est cras, proxima [13. dubna]. R. X. 1. D. XXIII. a. 5334. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání Jakuba Strnada, měštěnína města Prahy, aby položil před etc. kvitanci, co jest dal tajž Mikuláš Karlík za Jana Petrovskýho jemu Jakubovi, že jí potřebuje proti Janovi Petrovskému z Vo- děrad k svědomí. Terminus feria IV. ante Tiburcii proxima [13. dubna]. Pokuty XX kop grošů českých. Actum feria II. ante Tiburcii [11. dubna]. R. X. I. D. XXIII. a. 5335. Pan Albrecht z Gutštaina a na Mělníce pohání pana Wolfa z Gutštaina a na Chýšech, aby položil smlúvu před etc., kteruož jsú se pány fa[l]ckrabiemi ve Chbě učinili o děla, o prachy a o summu peněz, to jest o osm tisíc zlatých rýn- ských etc., že též smlúvy potřebuje proti témuož panu Wolfovi k svědomí. Terminus feria III. ante Tiburcii, hoc est cras [12. dubna]. Actum ut supra [11. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. ante Tiburcii [13. dubna] vyšel duohon na pana Wolfa z Gutštaina od pana Albrechta z Gutštaina. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna]. R. X. 1. D. XXIII. a. 5336. Pan Albrecht týž pohání pana Hendrycha z Gutštaina proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria III. ante sancti Tiburcii [12. dubna]. Actum feria II. ante Tiburcii [11. dubna].

Strana 40
40 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524 feria IV. ante Tiburcii [13. dubna] vyšel duohon na pana Hendrycha z Gutštaina od pana Albrechta z Gutštaina. Terminus feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. R. X. I. D. XXIII. b. 5337. Frydrych Sekerka z Sedčic a na Milešově pohání Václava Doupovce z Doupova proti Jiříkovi Vršovi z Sadlna k svědomí. Terminus feria IV. ante Ti- burcii [13. dubna]. Actum ut supra [11. dubna] R. X. I. D. XXIII. b. 5338. Anna z Hostouně pohání pana Jiříka z Štermbergka a na Konopišti, aby postavil před etc. Jana Šlahouna a podruhyni jeho Elenu z města Benešova, že jich potřebuje proti Janovi Řepovi z Neveklova k svědomí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Actum ut supra [11. dubna]. Pokuty CC kop grošů R. X. 1 D. XXIII. b. českých. 5339. Anna táž pohání Beatrix z Hostouně proti Janovi Repovi z Neve- klova k svědomí. Terminus feria VI. post sancti Tiburcii [15. dubna]. Actum ut R. X. 1. D. XXIII. b. supra [11. dubna]. 5340. Též Anna pohání Viléma a Jana bratří vlastní a nedílné z Vojislavic, aby postavili před etc. Václava rychtářova z Maršovic a Martu též z Maršovic, poddanú mu Hochovu, lidi vaše, že jich potřebuje proti témuž k svědomí. Ter- minus feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. Actum ut supra [11. dubna]. R. X. I. D. XXIII. b. 5341. Statečný Jan Krupý starší z Probluze na Hradišti pohání Mikuláše Čerovského z Robous proti Bernartovi z Zásmuk. Terminus sabbato post Tiburcii proxima [16. dubna]. Actum ut supra [11. dubna]. R. X. I. D. XXIII. b. 5342. Adam Goc z Dobrše pohání Kristofa Račína z Račína proti Miku- lášovi z Kraselova v Hošticích k svědomí. Terminus feria II. ante sancti Wenceslai [26. září]. Actum feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. R. X. I. D. XXIV. a. 5343. Václav Donát z Těchlovic pohání pana Jiříka Samuele z Hrádku, pana Sixta Kafuňka z Chlumu, pana Burjana Medka z Valdeku a statečného Zig- munda Barše z Kamenice proti Erazimovi Šnoblovi z Plinkšteina k svědomí. Ter- minus feria IV. ante Tiburcii, hoc est cras [13. dubna]. Actum ut supra [12. dubna]. R X. 1. D. XXIV. a. 5344. Anna z Ustrova Skály pohání Jiříka Horynu z Honbic proti Václavovi a Alšovi bratřím z Koloděj. Terminus feria IV., hoc est cras, ante Tiburcii [13. R. X. I. D. XXIV a. dubna]. Actum ut supra [12. dubna].

Strana 41
Půhony k svědomí k roku Svátosti léta 1524. 41 5345. Václav od pěti kosteluov, měštěnín města Prahy, pohání Václava Štít- ného z Štítného a na Proseči proti panu Janovi z Štermberka k svědomí. Terminus feria IV. ante Tiburcii [13. dubna], hoc est cras. Actum ut supra [12. dubna]. [Juxta:] List nevyšel, zapečetěný u úřadu zuostal. R. X. I. D. XXIV. a. — Půhon mřežován. 5346. Jiřík Žehušický z Nestajova na Krchlebích pohání Annu z Srbec a Václava Hosticského z Hostic v Tupadlích proti Jakubovi apatekáři k svědomí. Terminus feria IV. ante Tiburcii, hoc est cras [13. dubna]. Actum ut supra [12. dubna]. R. X. I. D. XXIV. a. 5347. Johanka z Radonic pohání Mikuláše Dětského z Liboslavě,*) Mikuláše Bryknara z Brykštaina a na Podviní proti Kateřině, Anně a Dorotě sestrám z Vesce k svědomí. Terminus feria IV. ante Tiburcii, hoc est cras [13. dubna]. Actum ut supra [12. dubna]. R. X. 1. D. XXIV. b. — *) Opraveno nad řádkou místo přetrženého: statečného Hendricha Kuth- naura z Kuthnova. 5348. Anna z Svinař pohání Katheřinu z Ústrova, aby položila kšaft někdy Zachaře bratra svého, kterýž jest v Budíně udělal, proti též Kateřině k svě- domí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Pokuty puol druhého sta kop grošů českých. Actum ut supra [12. dubna]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria V. die Tiburcii [14. dubna] post meridiem vyšel duohon na Kateřinu z Ústrova od Anny z Svinař. Terminus sabbato post R. X. I. D. XXIV. b. Tiburcii [16. dubna]. 5349. Pan Jiřík Samuel z Hrádku pohání Jana Kozelku z Hřivic proti panu Janovi z Valštaina k svědomí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Actum ut supra [12. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. post sancti Tiburcii [18. dubna] vyšel duohon na Jana Kozelku z Hřivic od pana Jiříka Samuele z Hrádku. Terminus feria II. R. X. 1. D. XXIV. b. ante Georgii [18. dubna]. 5350. Ladslav Malešický z Černošic a na Malešicích pohání Zigmunda Vin- tíře z Kremže na Čimicích, Smila Ražického ze Vchynic a Václava Doupovce z Dou- pova proti Václavovi Mandelíkovi z Chrástu k svědomí. Terminus feria II. post Tiburcii [18. dubna]. Actum ut supra [12. dubna]. R. X. I. D. XXIV. b. 5351. Alžběta z Třebska pohání Rehoře*) proti Václavovi Jarošovi z Oustí. Terminus feria IV. ante Tiburcii, hoc est cras [13. dubna]. Actum feria III. ante Ti- burcii [12. dubna]. R. X. 1. D. XXIV. b. — *) Následuje mezera pro jméno. Archiv Český XXXIII.

Strana 42
42 D. XIII. Registra soudu komorního. 5352. Voldřich Fremuth z Krásného Dvoru pohání Jana Fremuta odtudž z Krásného Dvoru, Hanuše Glaubice z Dubína a Jindřicha Kamenického z Kame- nice proti panu Wolfovi z-Gutštaina. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Actum feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. R. X. 1. D. XXV. a. 5353. Pan Sixt Kafunk z Chlumu pohání statečného Hynka lanfojtha z Seči a Mikuláše Bryknara z Brukšteina a na Libni proti Předborovi z Radešína k svě- domí. Terminus feria V. die sancti Tiburcii proxima [14. dubna]. Actum ut supra R. X. I. D. XXV. a. [12. dubna]. 5354. Bohuslav Červeného Újezdce pohání Bohuslava Chrta z Ertína na Lítovicích, aby postavil před etc. lidi své z Ptiče: Jana Hracha a Blažka, že jich potřebuje proti témuož Bohuslavovi Chrtovi etc. k svědomí. Terminus sabbatho post Tiburcii [16. dubna]. Actum feria IV. ante Tiburcii [13. dubna]. R. X. 1. D. XXV. a. 5355. Voldřich Fremuth z Krásného Dvoru pohání Burjana Vahanče z Va- hanče a Jiříka z Púchova proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria V. die sancti Tiburcii, hoc est cras [14. dubna]. Actum feria IV. ante Tiburcii R. X. I. D. XXV. a. [13. dubna]. 5356. Pan Hašek Zvířetický z Vartmbergka a na Smidařích pohání Jana Vopici z Třebska v Praze proti Martě Holcové, měštce města Prahy, k svědomí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna]. Actum ut supra [13. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. die sancti Tiburci [14. dubna] vyšel duohon na Jana Vopici od pana Haška Zvířetickýho. Terminus feria VI. post Tiburcii pro- xima, hoc est cras [15. dubna]. R. X. 1. D. XXV. a. 5357. Zdeněk Lukavecský z Lukavice a na Huorce pohání Alšě z Chřenovic a na Zruči, Jana Železníka z Prahy, Václava Kbelského z Prahy, oba měsťany, proti Alšovi, Jiříkovi a Bernartovi bratřím Karlíkuom z Nežetic k svědomí. Terminus Janovi Železníkovi a Václavovi Kbelskému feria V. die Tiburci [14. dubna], Alšovi Zruckému sabbato post Tiburcii [16. dubna]. Actum feria IV. ante Tiburcii [13. dubna]. [Juxta:] Anno oc. 24. sabbato post Tiburcii [16. dubna] post meridiem vyšel duohon na Alše Zruckého z Chřenovic od Zdeňka z Lukavice. Terminus feria II. R. X. 1. D. XXV. a. post Georgii [25. dubna]. 5358. Ladslav Malešický z Cernošic a na Malešicích pohání Jana z Závořic a na Štěrboholech proti Václavovi Mandelíkovi z Chrástu. Terminus feria II. post Tiburcii [18. dubna.] Actum feria IV. ante sancti Tiburcii [13. dubna]. R. X. I. D. XXV. b.

Strana 43
Pahony svědomí k roku Svátosti l. 1524. 43 5359. Elška z Ilkúše pohání Mikuláše Dětského z Liboslavě proti Václavovi z Ilkúše k svědomí. Terminus feria V. die Tiburcii [14. dubna], hoc est cras. Actum R. X. I. D. XXV. b. ut supra [13. dubna]. 5360. Jan Chlum z Chlumu a na Dobré vsi pohání pana Mikuláše Zuba z Lanštaina, statečného Petra Rašína z Rysmburka a na Staré, podkomořího krá- lové Její Mti proti Václavovi Húgvicovi z Biskupic, Janovi Bajchorskému, Hynkovi Vrabskému, Ladislavovi Malešickému, Václavovi Amchovi, Jindřichovi Mlékovskému a Petrovi Benedovi k svědomí. Terminus feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. Actum feria V. die Tiburcii [14. dubna]. R. X. 1. D. XXV. b. 5361. Jan týž etc. pohání pana Alše Berku z Dubé a z Lipého a na Ber- šteině, Zdislava Dobřenského z Dobřenic, Prokopa Mladotu z Solopisk, Jiříka Mla- dotu též z Solopisk, všech proti Václavovi Húgvicovi z Biskupic a jiným ut supra. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna]. Actum ut supra [14. dubna]. R. X. 1. D. XXV. b. 5362. Voldřich Fremut z Krásného Dvoru pohání Kunše Hokovského z Ho- kova proti panu Wolfovi z Gutštaina k svědomí. Terminus feria VI. post Tiburcii, hoc est cras [15. dubna]. Actum ut supra [14. dubna]. R X. 1. D. XXV. b. 5363. Anna Žížinská z Kochovic obsílá Jana, Bořka, Petra, Vavřince a Bur- jana bratří Boharynských z Hrádku, aby položili před etc. tu kvitanci, kteruož jest udělal někdy Voldřich Nechanský z Rychmburka někdy Divišovi Boharynskýmu z Hrádku, otci jich, na sto kop míšenských, kteréž dal týž někdy Diviš otec jich po Anně Žížinské z Kochovic, že té kvitancí potřebuje proti týmž bratřím Boha- rynským k svědomí. Terminus feria V. ante sancti Georgii [21. dubna]. Actum ut supra [14. dubna]. Pokuty nepoložení CC kop grošů českých. [Juxta:] Anno 1524. feria V. před svatým Jiřím [21. dubna] Jan Boharynský z Hrádku stoje osobně při úřadu a maje moc plnú od bratří svých pověděl, že o té kvi- tanci nic nevěděl, než najdú-li ji, že ji chtí rádi položiti. a na obeslání JMti Kniežetské na týž den jest stál on Jan maje moc od bratří svých. Anno 1524. feria VI. ante Georgii [22. dubna] vyšel duohon toliko na Jana Boharynského z Hrádku od Anny Žížinské z Kochovic. Terminus feria II. post Georgii proxima [25. dubna]. Pokuta jako v obeslání CC kop grošů českých. R. X. I. D XXV. b. 5364. Anna Žížinská táž obsílá Alžbětu z Nechanic proti Janovi, Bořkovi, Petrovi, Vavřincovi a Burjanovi bratřím Boharynským k svědomí. Terminus ut supra [21. dubna]. Pokuty nesvědčení ut supra. Actum ut supra [14. dubna].

Strana 44
44 D. XIII. Registra soudu komorního. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. ante Georgii [22. dubna] vyšel duohon na Alžbětu z Nechanic od Anny Žížinské. Terminus feria II. post Georgii proxima [25. dubna]. Pokuta jako v obeslání CC kop grošů českých. R. X. I. D. XXVI. a. 5365. Pan Břetislav Švihovský z Ryzmberka a z Švihova etc. pohání Gabriele Klenovského ze Ptení a Václava Slatanýře z Slatanýře [sic!] proti Zikmundovi Baršovi z Kamenice k svědomí. Terminus sabbato post sancti Tiburcii [16. dubna]. Actum ut supra [14. dubna]. R. X. I. D. XXVI. a. 5366. Frydrych Sekerka z Sečic a na Milešově pohání Bořka z Podsedic proti Jiříkovi z Sadlna k svědomí. Terminus feria VI. post Tiburcii proxima [15. dubna]. Actum feria V. post sancti Tiburcii [14. dubnaj. [Juxta:] Anno 1524. sabbatho post Tiburcii [16. dubna] vyšel duohon na Bořka z Podsedic od Frydrycha Sekerky z Sedčic. Terminus feria II. ante Georgii R. X. I. D. XXVI. a. [18. dubna]. 5367. Jan Ješek z Solopisk pohání Jana Chluma z Chlumu, aby položil před etc. tu smlúvu, kteruož má sepsanú s Zdeňkem Píštěnskajm z Solopisk proti té- muž Janovi Chlumovi k svědomí. Terminus sabbato post sancti Tiburcii [16. dubna]. Actum feria VI. post sancti Tiburcii [15. dubna]. Pokuty nepoložení L kop grošů českých. R. X. I. D. XXVI. a. 5368. Pan Frydrych purkhrabie z Donína na Dražicích pohání Burjana Stranovského ze Sovojovic, aby položil před etc. list, kterajmž jest jemu grunty své zapovídal, že ho potřebuje proti témuož Burjanovi k svědomí. Pokuty nepoložení L kop grošů českých. Terminus feria II. post Tiburcii [18. dubna]. Actum ut supra [15. dubna]. R. X. 1. D. XXVI. a. 5369. Frydrych Sekerka z Sedčic a na Milešově pohání Matěje Škrováda z Škrovádu proti Jiříkovi z Sadlna k svědomí. Terminus sabbato post sancti Tiburcii [16. dubna]. Actum feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. R. X. I. D. XXVI. b. 5370. Pan Zdeněk Kostka z Postupic a na Litomyšli, poručník sirotka a statku někdy pana Vilíma Kostky z Postupic, bratra svého, pohání pana Burjana Špetli z Janovic, aby postavil před etc. Jana písaře svého, že ho potřebuje proti témuž panu Burjanovi k svědomí. Terminus feria II. ante Georgii [18. dubna]. Po- kuty pro nepostavení CCCC kop grošů českých. Actum ut supra [15. dubna]. R. X. 1. D. XXVI. b. 5371. Jan Chlum z Chlumu a na Dobré vsi pohání Heřmana Petrovského z Petrovic proti Václavovi Húgvicovi z Biskupic, Janovi Bajchorskému, Hynkovi

Strana 45
Pahony k svědomí k roku Svátosti l. 1524. 45 Vrabskému, Ladislavovi Malešickému, Václavovi Amchovi, Jindřichovi Mlékovskému a Petrovi Benedovi k svědomí. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna]. Actum R. X. I. D. XXVI. b. ut supra [15. dubna]. 5372. Šebestián z Polenc pohání Václava Zimu z Novosedl proti Lidmile Polencové k svědomí. Terminus sabbato post Tiburcii [16. dubna] hora 20. Actum sabbatho R. X I. D. XXVI. b. post Tiburcii [16. dubna]. 5373. Frydrych Tetour z Tetova pohání Kunše z Tloskova a v Kozlích, aby položil před etc. list ten, kterýž jest mu týž Kuneš udělal na sebe, že jest jemu Frydrychovi dlužen puol druhého sta kop grošů českých, kterýmžto listem jest on Frydrych držal v zástavě ves Jablonec, že téhož listu potřebuje proti témuož Kunšovi k svě- domí. Terminus feria II. ante Georgii [18. dubna]. Pokuty nepoložení L kop grošů českých. Actum ut supra [16. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XXIV° feria III. ante Georgii [19. dubna] vyšel duohon na Kunše z Tloskova od Frydrycha Tetaura. Terminus feria III. ante Georgii [19. R. X. I. D. XXVI. b. dubna]. 5374. Petr Valatka z Klenče pohání Jiříka Húgvice z Húgvic, aby položil před etc. tu ceduli, kteráž jest vyřezána od té cedule, kteruož on Petr Valatka má jednu a on druhú, že též cedule potřebuje proti témuož Jiříkovi Húgvicovi k svědomí Terminus feria III. ante Georgii, id est cras [19. dubna]. Actum feria II. ante Georgii R. X. 1. D. XXVI. b. [18. dubna]. 5375. Pan Jan Berka Drahobuzský z Dubé pohání Václava Zimu z Novo- sedl proti panu Janovi z Valšteina k svědomí. Terminus feria III. ante Georgii R. X. 1. D. XXVII. a. [19. dubna]. Actum ut supra [18. dubna]. 5376. Sebestian z Polenc pohání Jana z Sobětic proti Lidmile, manželce ně- kdy Hanuše z Polenc, k svědomí. Terminus feria III. ante sancti Georgii [19. dubna]. R. X. I. D. XXVII. a. Actum ut supra [18. dubna]. 5377. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání Zigmunda Vyšehněvskýho z Solče, hajtmana na Poděbradech, aby postavil před etc. Jakuba hospodáře, který najblíž od zámku, Burdu, který v poselství chodí, Jíru též posla a Staňka Starého, všecky obývající v Poděbradech, že jich potřebuje proti Elšce z Nežetic k svědomí. Terminus feria VI. ante Georgii [22. dubna]. Pokuty nepostavení CC kop grošů českých. Actum feria III. ante sancti Georgii [19. dubna]. [Juxta:] Anno MDXXIV° sabbato ante Galli [15. října] vyšli duohonové na Zig- munda Vyšeňovského z Solče, aby postavil Burdu a Jíru posly. Terminus feria V. ante Simonis et Jude apostolorum [27. října]. Pokuty jako v póhonu CC kop grošů R. X. 1. D. XXVII. a. českých.

Strana 46
46 D. XIII. Registra soudu komorního. Obeslání k soudu hajtmanskému létha MDXXIV. k roku pondělnímu po svatém Jiří najprv příštímu [25. dubna]: 5378. Nejv. hejtman Karel z Minstrberka obsilá Václava Šárovce z Šárova. — 1524, 25. ledna. Od pana Zdeňka Kostky z Postupic (i na místě pana Jana a pana Bouše bratří svých*) na Václava Šárovce z Šárova a na Slatiňanech. Urozený vladyko nám milý! Vznesl jest na nás urozený pán, pan Zdeněk Kostka z Postupic a na Litomyšli na místě svém i na místě pana Jana, pana Bouše, bratří svých vlastních a nedílných, kterak by ty služebníka jich přikázaného Matouše z Habrova, člověka svobodného, kterýž jest mimo pořad práva vzat od lidí Zdeňka Šárovce z Šárova, bratra tvého, a tobě na Slatiňany do vězení dán byl, že si jej sobě opovrhši pořad práva v člověčenství uvedl, žádajíc nás v tom, poněvadž jsi takový výstupek mimo pořad práva učinil, za opatření, kdež my majíce zvláštní o to poručení od krále JMti, abychom takových věcí v této zemi nedo- pouštěli, pokládámeť toho den a rok v pondělí po svatém Jiří najprvy příští [25. dubna], aby ty před námi a radami krále JMti stál se všemi potřebami, a tu my vyslyšíc oboji stranu, v tom se spravedlivě zachováme. Actum fer. II. ante purifi- cationem Marie virginis. [Juxta:] Anno 1524 fer. II. die Marci [25. dubna] svolily se obě straně [a] učinily poklid zhola do nazajtří svaté Kateřiny najprv příští [26. listopadu]. Anno 1525. fer. II. post s. Bartholomei [28. srpna] hojemstvie do pondělího po sv. Mathouši [25. září]. Rescriptum. Feria VI. ante Egidii [31. srpna] nález 1526*) R. XIII. a, list A. 7 a. tamže b. list A. 4. a. s přípisky*) — Zápis mřežován. 5379. Václav Donát Prínský z Těchlovic obsílá Anežku Lešanskou z Cečelic. — 1524, 12. února. Václav Donáth Přínský z Těchlovic obsílá Anyžku Lešanskú z Čečelic, aby postavila před JMtí knížeckú etc. Voršilku služebnici svú, kteruož viniti chce, že jest krádežem vzala Ofce jinak Uršile z Kuncndorfu, manželce jeho, dva pasy stříbrná s měšcem aksamitovým a tři prsteny zlaté. Pak-li by též Voršilky nepostavila; aby sama osobně stála, a z čehož ji viniti bude, z toho aby témuož Václavovi práva byla. Actum fer. VI. ante Valentini. [Juxta:] Panna Uršila porúčí tuto při Markvartovi z Soběhrd a mistru Janovi z Vratu, oběma spolu neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu.

Strana 47
Obeslání k soudu hejtmanskému léta 1524. 47 po sv. Anno 1525 fer. II. post Bartholomei [28. srpna] hojemstvie do pondělího Mathouši [25. září]. Rescriptum. Feria IV. post Bartholomei [29. srpna 1526] nález.*) R. XIII. a, list A. 7 v. a tamže b. list. A. 4. a. s přípiskem.*) — Zápis mřežován. 5380. Týž Václav Donát Přínský z Těchlovic obsílá touž Anežku Lešanskou z Cečelic. 1524, 12. února. Václav týž obsílá touž Anežku. Viniti ji chce, že jest k sobě přijala list hlavní svědčící na šedesát kop gr. čes. od Ofky jinak Uršily z Kuncndorfu, manželky jeho, protož aby týž list před JMtí Knížeckú položila, že on Václav Donáth praví se k tomu listu lepší právo a spravedlivost jmíti, nežli táž Anežka ani kto jiný, jakožto po manželce své. Actum ut supra. [Juxta:] Anežka Lešanská z Čečelic porúčí tuto při mocně statečnému ry- tieři panu mistru Janovi Paškovi z Vratu a urozenému vladyce panu Markvartovi z Soběhrd oběma spolu neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1525. fer. II. post Bartholomei [28. srpna] hojemstvie do pondělího po sv. Mathouši [25. září]. Rescriptum. Feria IV. post Bartholomei [29. srpna 1526 nález].*) R. XIII. a, list A. 7 v. a tamže b. list A 4. b. s přípiskem*) — Zápis mřežován. 5381. Nejvyšší hejtman Karel z Minsterberka obsílá Sigmunda Kostomlatského z Vřesovic. 1524, 18. února. Zikmundovi Kostomlatskému z Vřesovic a na Kostomlatech od pana Zik- munda Chluma. Karel etc. Urozený vladyko, přieteli nám milý! Jakož jsme tobě prvé psaní toho učinili, co se Krystofa člověka páně Zikmundova Chlumova dědičného dotýče, kterýž jest u něho šafářem byl a od něho jest utekl a jemu odpověděl i také škodu učinil, aby ty se jím Krystofem dostatečně a jistou vazbou ujistil, tak jakž na odpovědníka záleží, aby nikterakž ujíti nemohl; kdež jsme my té naděje, že jsi se podle našeho psaní prvnieho, jakžť jsme psali, tak zachoval a svrchu psaným Krystofem že jsi se dostatečně ujistil. Protož tobě pokládáme toho rok v pondělí po sv. Jiří najprve příští [25. dubna], aby ty na ten den před námi a před pány a vladykami, krále JMti radami a našimi, nadepsaného Krystofa člověka páně Zigmundova Chlumova dědičného na hradě Pražském postavil, a on pan Zigmund Chlum, z čehož jeho viniti bude, aby jemu práv byl. Pak-li by toho neučinil a svrchupsaného Krystofa

Strana 48
48 D. XIII. Registra soudu komorního. že by nepostavil*), tehdy aby sám osobně před námi a radami JMKské na místě téhož Krystofa stál. Actum fer. V. ante cathedram Petri. R. XIII. a, list A. 7 v. — Zápis mřežován. —*) Následuje: „věz, že sobě toho člověka Krystofa nepostavení pan Zigmund Chlum pokládá tisíc kop gr. českých. Actum feria V. ante cathedram Petri“, kte- rážto věta však jest přeškrtnuta. 5382. Týž obsílá Klatovské. — 1524, 20. února. Od Frydrycha z Kestřan na purgmistra, konšely i všicku obec města Glatov. Karel etc. Múdří a opatrní přátelé nám milí! Vězte, že jest nás žádal urozený vladyka Frydrych Kestřanský z Kestřan, abychom vás listem naším před nás obeslali proto, abyšte položili list královský ten, kterýmžto listem týž Frydrych před JMKskú obeslal vás pro mord Kryzostoma, bratra svého. Protož vám toho rok pokládáme v pondělí po sv. Jiří najprv příští [25. dubna], abyšte vy na ten den před námi před pány a vladykami krále JMti radami a našimi na hradě Pražském svrchu psaný list položili, a tu z čehož vás týž Frydrych viniti bude, abyšte jemu právi byli. Actum sabbatho ante cathedram Petri. [Juxta:] Anno domini 1525 fer. II. post Margarete [17. července] vyšel duohon na purgmistra, konšely i vší obce města Klatov od Frydrycha Kestřanského. Terminus fer. V. die s. Laurenti [10. srpna] proxima XVI hodin. Pokuty nepoložení svrchu psaného listu pokládá sobě dva tisíce kop gr. čes. R XIII. a, list A. 8. a. — Zápis mřežován. 5383. Hanuš Dobrohost z Ronšperka obsílá Kateřinu Pytlíkovou z Záhořan. — 1524, 23. února. Pan Hanuš Dobrohost z Ronšperka obsielá Katheřinu Pytlíkovú z Záhořan. Viniti ji chce z toho, že jemu nechce vydati majestátu, kterýž svědčí na zámek starý Herštain s jeho příslušenstvím, někdy panu Zdeňkovi z Ronšperka, otci téhož pana Hanuše, a dědicuom jeho, kterýžto majestát někdy pan Zdeněk z Ronšperka schovati dal jí Katheřině Pytlíkové. Pak-li by toho majestátu nepoložila, tehdy týž pan Hanuš pokládá sobě toho majestátu nepoložení tisíc kop gr. českých. Stání v pondělí po sv. Jiří [25. dubna] najprv příští. Actum feria III. ante Mathie apo- stoli domini. [Juxta:] Katheřina Pytlíková poroučí tuto při Václavovi Vrchlabskému na R XIII. a, list A. 8. a. — Zápis mřežován. zisk i na ztrátu. 5384. Nejvyšší hejtman Karel z Minstrberka obsílá Petra Výška v Lisovicích. — 1524. 24. února. Slovutnému Petrovi Výškovi v Lysovicích nám milému. Karel. Slovutný nám milý! Vzneseno jest na nás od urozeného vladyky Jana Tluxy z Vrábí a na Či]melicích, kterak by člověk tvuoj jménem Vít Řání mimo zápověď

Strana 49
Obeslání k soudu hejtmanskému léta 1524. 49 a svolení zemské s ručnicí postižen byl, o kteruož věc tajž Jan Tluxa k tobě jest posílal, toho žádaje na tobě, aby ty se podle zřízení, jakož o ručnicích vyměřeno jest, zachoval. I zpravil jest nás, že by ty to všecko mimo se pustiv toho tak za- nechal, při tom žádaje nás podle téhož o ručnicech svolení za opatření. Protož my tebe tímto listem naším napomínáme i tak, jakž též svolení v sobě zavírá, z úřadu našeho přikazujem, aby ty před námi ten pondělí po svatém Jiří najprv příští [25. dubna] stál a nadepsanému Janovi Tluxovi, z čehož on tebe viniti chce, práv byl. I znaje v tom z úřadu našeho poručení, při tom se tak zachovaj. Dán na hradě Pražském v středu u vigiljí svatého Matěje. [Juxta:] Stané právo dáno Janovi Tluxovi. R. XIII. a, list A. 9. a. — Zápis mřežován. 5385. Johanka Týmová z Pošky obsílá Petra Barocha z Kestřan. — 1524, 4. března. Johanka Týmová z Pošky obsílá Petra Barocha z Kestřan, manžela svého. Viniti ho chce, že jest ji od sebe vytiskl a s ní že nekřesťansky a nemanželsky na- kládá, a ona že jest z té příčiny již musila od něho odjíti. Actum feria VI. die sancti Wenceslai translacionis. Stání feria II. post Georgii proxima [25. dubna]. R. XIII. a, list A. 8. a. — Zápis mřežován. 5386. Jindřich Kule z Věřic obsílá Jiříka ze Šternberka. — 1524, 5. března. Jindřich Kule z Věřic obsílá pana Jiříka z Štermbergka a na Konopišti. Viniti ho chce z toho, že jest pod řádem a právem lidi jeho Jindřichovy nočně po- brati rozkázal, některé zurukoval a některé slibem zavazoval, toho učiniti nemaje, a na něho na Jindřicha nikdy jest toho nevznesl, ješto by on od lidí svých ka- ždému spravedlivé učinil. Actum sabbatho post translacionem s. Wenceslai. R. XIII. a list A 8 b — Zápis mřežován. 5387. Barbora, kněžna Anhaltská, obsílá Hanuše Elpognara z Šenfeldu. — 1524, 5. března. Paní Barbora, kněžna z Onholtu a paní z Kolovrath, najvyššlí poručnice pana Hendrycha z Plavna, syna svého, obsílá Hanuše Elpugnara z Šinfeldu. Viniti ho chce, že jest se uvázal v zámek a v zboží jménem Grazles, k tomu zboží žádného práva a spravedlivosti nemaje, kdež nadepsaná paní Barbora jakožto poručnice pana Hendrycha, syna svého, jakožto pravého dědice téhož zboží, praví se lepší právo a spravedlivost na místě syna svého jmíti, nežli kto jiný; kdež nadepsaná paní Bar- Archiv Český XXXIII.

Strana 50
50 D. XIII. Registra soudu komorního: bora takové jeho uvázání v též zboží na místě pana Hendrycha syna svého pokládá sobě toho dva tisíce kop gr. českých. Actum ut supra. [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante Gregori [7. března] tato pře jest z té příčiny přetržena, že list nevyšel od úřadu a zapečetěný zuostal. R. XIII. a, list A. 8.b. — Zápis mřežován. 5388. Anna z Hradce obsílá Jana ze Šternberka. — 1524, /5. březnal. Paní Anna z Hradce obsílá pana Jana z Štermbergka a na Bechyni. Viniti ho chce z toho, že jest obeslav k sobě lidi a poddané její tu z Bechyně, zejména tyto: Bartoše Stoličku a Volfa kramáře, je do vězení svého vsaditi dal a z toho vězení jich nepropustil, než na závazek slibu, na kterémž je podnes drží a propu- stiti nechce; a na paní jest o tom nic nevznesl, ješto jemu toho podávala žádajíc, aby je propustil, že od nich jemu, z čehož by je viniti chtěl, spravedlivé učiniti chtěla a chce, ješto se paní zdá, že jest taková věc mimo řád a právo. Actum ut supra. [Juxta:] Anno etc. 24. feria II. post Georgii [25. dubna] poklid zhola do nazajtří sv. Kateřiny najprv příští [26. listopadu]. R. XIII. a, list A. 8. b. — Zápis mřežován. 5389. Nejv. hejtman Karel z Minstrberka obsílá Marše Vintíře z Vlčkovic. — 1524, 17. března. Od Volfa Štampacha z Štampachu na Marše Vintíře z Vlčkovic. Urozený vladyko, příteli nám milý! Vznesl jest na nás urozený vladyka Volf Štampach z Štampachu a v Turči, kterak by ty se pacholkem tím, kterýž jest v tvém domu Jana z Štampachu, strýce vlastního téhož Volfa, zamordoval pod řádem a právem v mírné a pokojné zemi, neujistil a jemu že jsi ujíti dal. Protož my tobě tímto listem naším rozkazujem, aby ty v pondělí po svatém Jiří najprv příští [25. dubna] před námi, před pány a vladykami krále JMti radami a našimi na hradě Pražském stál a toho se, proč jsi se týmž pacholkem neujistil, zpravil. I to vědúc tak se, jakž píšem, zachovaj, jináč toho nikterakž nečině. Datum in arce Pragensi feria V. ante Benedicti. [Juxta:] Anno 1525. feria II. post Bartholomei [28. srpna] hojemstvie do pondělího po sv. Mathouši [25. září] najprv příští ho]. Rescriptum. Anno 1526. feria III. ante decolationem s. Johannis [25. srpna] poklid do zajtřka najprv příštího na smlúvu.*)

Strana 51
Obeslání k soudu hejtmanskému léta 1524. 51 Anno 1526. feria IV. ante Egidii [29. srpna] poklid vzaly obě straně na smlúvu až do pondělího po svaté Kateřině [26. listopadu] najprv příští.*) Transcriptum.*) R. XIII. a, list A. 9, tamže b, list A. 4. b a list B. 6. b s přípisky *). — Zápisy mřežovány. 5390. Václav Šárovec ze Šárova obsílá Jindřicha Šťastného z Valdšteina — 1524, 17. března. Václav Šárovec z Šárova a na Slatiňanech obsílá pana Jindřicha Šťastného z Valštaina a na Rychmburce. Viniti ho chce z toho, že jest se nezachoval vedlé zřízení zemského, když jest byl od pánuov hajtmanuov obeslán kraje Chrudimského, aby postavil Macháčka z Radimě, člověka svého dědičného, před týmiž pány hajt- many téhož kraje jakožto psance, i toho jest neučinil; kdež týž Václav toho Ma- cháčka nepostavení pokládá sobě sto kop gr. českých. Actum feria V. ante s. Benedicti. [Juxta:] Pan Jindřich Šťastný z Valšteina porúčí tuto při mocně Janovi Žateckému z Waykrštorfu a Jindřichovi Loučenskému z Kopitdlna, oběma neb jed- nomu z nich na zisk i na ztrátu. R. XIII. a, list A. 9. a. — Zápis mřežován. 5391. Týž Václav Šárovec z Šárova obsílá hejtmana kraje Chrudimského Pavla Choltického z Újezda. 1524, 17. března. Václav týž obsílá statečného Pavla Choltického z Újezda a na Cholticích, hajtmana kraje Chrudimského. Viniti ho chce z toho, že jest se k témuož Václa- vovi nezachoval podle zřízení zemského ani podle úřadu svého, když jest téhož Pavla podle zřízení zemského psaním svým napomenul, aby Šafránka psance a lotra na hrad Pražský jakožto k najvyšíšlí popravě poslal, i toho jest týž Pavel neučinil podle téhož svolení zemského; kdež sobě toho Šafránka neposlání na hrad Pražský týž Václav pokládá sto kop gr. čes. Actum ut supra. [Juxta:] Feria V. ante Egidii [31. srpna 1525] nález. R. XIII. a, list A. 9. b. — Zápis mřežován. 5392. Habart z Baště obsílá Petra Malovce z Malovic. — 1524, 18. března. Habarth z Baště obsílá Petra Malovce z Malovic, aby postavil před JMtí Knížetskú na hradě Pražském Kateřinu z Vojislavic a na Kameně, manželku téhož Habartha, kteruož viniti chce z toho, že s ním Habartem býti nechce jako s man- želem svým. Pak-li by jí on Petr Malovec též Kateřiny nepostavil, pokládá sobě týž

Strana 52
52 D. XIII. Registra soudu komorního Habarth též Kateřiny manželky své nepostavení pět tisíc kop gr. českých. Actum fer. VI. ante Benedicti. [Juxta:] Feria III. ante Egidii [29. srpna 1525] nález. R. XIII. a, list A. 9. b. — Zápis mřežován. 5393. Týž Habart z Baště obsílá téhož Petra Malovce z Malovic. — 1524, 18. března. Habarth týž obsílá Petra téhož. Viniti ho chce z toho, tu kdež on Habarth psaní jest mu učinil žádaje, aby jemu manželku jeho Kateřinu z Vojislavic vydal, i toho jest on Petr na jeho slušnú žádost neučinil a jemu manželky jeho nevydal, kdež sobě týž Habarth pokládá manželky své nevydání pět tisíc kop gr. českých. Actum ut supra. [Juxta:] Feria IV. ante Egidii [30. srpna 1525] nález. R XIII. a, list A. 9. b. — Zápis mřežován. 5394. Nejvyšší hejtman Karel z Minsterberka obsílá Sigmunda Smirického ze Smiřic. 1524, 14. dubna. Panu Zigmundovi Smiřicskému z Smiřic a na Skalách od pana Jindřicha Šťastného z Valštaina. Pozdravení naše a vše dobré napřed vzkazujem, urozený pane, pane příteli nám milý! Vězte, že jest na nás vznesl urozený pán, pan Jindřich Šťastný z Val- štaina a na Rychtmburce, kterak byšte vy v gruntích jeho Jakubovi mlynáři pod Bozkovem, člověku jeho, lidem vašim dali anebo rozkázali stav anebo nějakú hráz zbořiti a skopati v tom místě, kdež jest prve od staradávna bývala, kteruožto hradbú anebo stavem tím Jakub mlynář, člověk jeho, vodu sobě zdržoval a na mlýn vedl, a skrze to skopání a zboření ten tok, kterýž jest na ten mlýn šel, že ste vodu člověku jeho svedli, že mleti nemuož, žádaje nás v té věci za spravedlivé opatření. Protož my vás tímto listem obsieláme a toho rok pokládáme v pondělí po sv. Jiří najprve příští [25. dubna], abyšte vy na ten den před námi, před pány a vlady- kami, krále JMti radami a našimi, na hradě Pražském stáli a nám toho zprávu dali, z které příčiny to jste jemu učiniti dali, abychom my té věci dobře mohli vyrozuoměti, a vyrozumějíc tu věc na obě straně abychom mohli spravedlivě opatřiti. Datum in arce Pragensi fer. V. die s. Tiburcii. [Juxta:] Pan Jindřich Šťastný poroučí tu při mocně Václavovi Donátovi z Těchlovic na zisk i na ztrátu, a Jindřichovi Loučenskému, oběma neb jednomu z nich.

Strana 53
Obeslání k soudu hejtmanskému léta 1524. 53 Anno 1524. fer. V. ante Phillipi et Jacobi [28. dubna] obě straně vzaly poklid na smlúvu do nazajtří sv. Katheřiny najprv přieští [26. listopadu]. R. XIII. a, list A. 10. a. — Zápis mřežován. 5395. Týž obsílá Jindřicha Chvalovského z Ledec. — 1524. 14. dubna. Jindřichovi Chvalovskému z Ledec a na Fryčtaině od pana Jindřicha Šťa- stného z Valštaina na Rychtmburce. Urozený vladyko, příteli nám milý! Věz, že jest na nás vznesl urozený pán, pan Jindřich Šťastný z Valštaina a na Rychumburce, kterak by ty pobral člověku jeho Petrovi Fuxovi z Turnova tři koně, vuoz a na tom voze náklad druhého člo- věka jeho, kterýž jest měl s jiným člověkem v Doubí na zboží páně Frydlanského*) pod řádem a pod právem; ješto nás zpravuje, že jest k tobě o to posielal žádaje skrze ty posly, aby ty to, což jest pobráno, člověku jeho zase navrátil, ale ty že si toho učiniti ani žádné nápravy nechtěl, a těmi koňmi že si na cestu jezditi dal, a podnes že je u sebe máš a jimi dělati dáš, a tudy člověk jeho že na živnosti hyne, žádaje nás v té věci za spravedlivé opatření. Protož my tebe tímto listem obsieláme a rok toho pokládáme v pondělí po sv. Jiří najprve příští [25. dubna], aby ty na ten den před námi, před pány a vladykami, krále JMti radami a našimi, na hradě Pražském stál a nám toho zprávu dal, z které jsi to příčiny člověku jeho učinil, abychom my té věci dobře mohli vyrozuměti, a vyrozumějíc tu věc na obě straně abychom mohli spravedlivě opatřiti. Datum in arce Pragensi fer. V. die sancti Tiburci. [Juxta:] Z té příčiny jest toto obeslání přetrženo, že jest list zase zapeče- těný k úřadu přinesen a místo něho jiné vzato. R. XIII. a, list A. 10. a. — Zápis mřežován. — ) „v Doubí — Frydlanského“ opraveno nad řádkou místo přetrženého: „v městečku Hodkovicích.“ 5396. Týž obsílá téhož Jindřicha Chvalovského z Ledec. — 1524, 15. dubna. Jindřichovi Chvalovskému z Ledec a na Fryčtaině od pana Jindřicha Šťa- stného z Valštaina a na Rychumburce. Urozený vladyko, příteli nám milý! Věz, že jest na nás vznesl urozený pán, pan Jindřich Šťastný z Valštaina a na Rychumburce, kterak by lidé tvoji z roz- kázání tvého pobrali člověku jeho, když jest z Gerlice jel, Petrovi Fuxovi z Turnova, tři koně, vuoz i s heverem, a na tom voze náklad druhého člověka jeho, kterýž jest měl s jiným člověkem v Doubí na zboží páně Frydlanského, pod řádem a pod právem; ješto nás zpravuje, že jest k tobě vo to posílal skrze ty posly žádaje, aby

Strana 54
54 D. XIII. Registra soudu komorního: ty to, což jest člověku jeho pobráno, zase navrátil, ale ty že si toho neučinil, ani žádné nápravy jemu panu Jindřichovi Šťastnému ani jeho člověku učiniti nechtěl, a [těmi] koními že si na cestu jezditi dal a podnes že je u sebe máš a jimi dělati dáš, a tudy člověk jeho že na živnosti hyne, nás žádaje v té věci za spravedlivé opatření. Protož my tebe tímto listem obsíláme a rok toho pokládáme v pondělí po svatým Jiří najprve příští [25. dubna], aby ty na ten den před námi, před pány a vlady- kami, krále JMti radami a našimi na hradě Pražském stál a nám toho zprávu dal, z které si to příčiny člověku jeho učinil, abychom my té věci dobře mohli vyrozu- měti, a vyrozumějíc tu věc na obě straně abychom mohli spravedlivě opatřiti. Datum in arce Pragensi fer. VI. post Tiburci anno etc. ut supra. [Juxta:] Pan Jindřich Šťastný z Valšteina poroučí tuto při Janovi Žateckému z Waykrštorfu na zisk i na ztrátu, a Jindřichovi Loučenskému z Kopidlna, oběma neb jednomu z nich. R. XIII. a, list A. 10. b. — Zápis mřežován. 5397. Jan Bestahovský z Říčan obsílá Mikuláše Hodějovského z Hodějova. — 1524, 23. dubna. Pan Jan Beztahovský z Říčan, úředník králové JMti při dskách zemských, obeslal před JMt Knížecí Mikuláše Hodějovskýho z Hodějova. Viniti ho chce z toho, že jest on Mikuláš Jana příjmí Dvořáka ze vsi Heřmanic, služebníka přikázaného téhož pana Jana, jal a vsaditi jej rozkázal a na rukojmie jej vzal a podnes jej ještě na rukojmiech má a drží, toho učiniti nemaje. Actum sabbato die s. Georgi. [Juxta:] Stání po svatém Filipu a Jakubu apoštolích božích ten pondělí najprv příští [2. května] etc.. R. XIII. a, list A. 11. a. — Zápis mřežován. Nálezy k roku Svátosti [8. dubna] léta MDXXIV. Léta MDXXIV v sobotu po Svátosti, jinak před sv. Tiburcím [9. dubna], osvícené kníže a pán, pan Karel z boží milosti kníže Minstrberské v Slezí Oleš- nické a hrabě Glatský etc., krále JMti najvyſš/ší hajíman království Českého a marg- krabství etc., na soudu komorním seděti ráčil a tito z pánuov podle JMti a z vla- dyk, rady JMKské: Pan Jan Březenský z Vartmberka, pan Václav z Vartmberka na Rybňově, pan Jindřich Šťasný z Valštaina, pan Jan Donínský, pan Ludvík Zajímač, pan Jindřich Firšic, pan Vilím Švihovský, pan Arnošt purkrabě malý, pan Václav Popel.

Strana 55
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 55 Tito z vladyk: pan Hendrych Gutnaur z Gutnova, pan Mikuláš Vančura, pan Vilím Buzický z Buzic, pan Karel Dubanský, pan Zigmund Struzský, pan Hynek Vrabský, pan Drslav Černín z Chuděnic. R. VII. 1. D. XXIX. b. 5398. Mezi Václavem Štítným z Štítného a mistrem Janem z Vratu a Jiříkem Hášou z Ujezda o rčení. 1524, 9. dubna. V té při, kteráž jest mezi Václavem Štítným z Štítného na Proseči s jedné, a mistrem Janem z Vratu a Jiříkem Hášú z Újezda, držiteli statku někdy Elšky Jandové od Hory Kutny, s strany druhé, kdež týž Václav Štítný vinil je z toho, že jest ona Elška Jandová řekla Václavovi Kučerovi tisíc zlatých uherských dáti, k kterýmžto tisíci zlatým týž Václav Štítný právo má dáním od téhož Václava Kučery, a na to ukázal list téhož dání. Proti tomu pohnaní pověděli, má-li to býti, aby po smrti ze řčení kto napomínati a poháněti mohl, a zvláště aby týž Kučera to dávati jměl, čehož jest sám za její Jandové smrti neobdržel; a také než jest táž Elška z toho viněna byla, až jest umřela. A také týž Václav Štítný jest z tohoto puohonu nebožtíka pana Ladislava z Štermberka propustil, a týž Štítný chce všecku summu na těchto pohnaných jmíti. A také že jest mnoho držiteluo toho statku bylo, a toliko že oni sami pohnáni jsou, má-li to býti, aby sobě vymísiti mohl kto, aby držiteluov statku jedněch pohnal a druhých nic, a že se jim zdá, že k tomuto puohonu povinni odpovídati nejsú. A také oni pohnaní to pověděli, že toho puohonu aby prve Kučera ji Jandovu poháněl nepokazují, a také všecken statek její zuostal u Hory, kterýž k městu náleží, a oni že drží statek dědičný, a ten že jim odkázala, aby jej na milosrdné skutky obrátili. Proti tomu zase puovod pravil, že poněvadž jsú tíž mistr Jan a Jiřík Háša držitelé po Jandové statku, a týž Kučera z toho řčení ji Jandovú za živnosti její poháněl a puohonem ji zastihl, že jest také bud on nebo ten, komuož své právo dal, z toho poháněti mohl; a na to ukázal týž puohon a svědomí téhož řčení, a poněvadž to podle puohonu dostatečně provozuje, že žádá podle toho za spravedlivé opatření. A také že jsú oni pohnaní poručníci a držitelé statku jejího v držení, a dále mluvě, že poručníci všecky závady vypra- vovati po smrti jednoho každého mají. Zase proti tomu pohnaní pravili, že ten Kučera dává své právo listem Václavovi Štítnému, a ten puohon se nesrovnává jeho Kučeruov s tímto puohonem, kterýmž nás Štítný pohání, neb týž Václav Štítný zhola nás z tisíce zlatých uherských pohnal, a on Kučera pohnal jí Jandové z tisíce zlatých, a nestojí, z jakých zlatých, a tudy se ti puohonové nesrovnávají, a že ještě i s výminkú dáti že by jemu řekla ona Elška Jandová, bude-li jí poslúchati; a k tomu že se jeho svědkové nesrovnávají, a poněvadž jináč tíž svědkové svědčí, nežli její řčení Jandové ukazuje, a srovnávají-li se také svědkové jeho Václava

Strana 56
D. XIII. Registra soudu komorního: 56 Štítného s jeho puohonem a s tím řčením, že to k rozvážení Jich Mtem poroučí. A také, že svědky některé vede, že jest jemu Kučerovi táž Elška řekla těch tisíc zlatých dáti, bude-li jí poslúchati. A kterak jest táž Elška o těch tisíc zlatých jemu Kučerovi přiříkala, na tu jsú tíž pohnaní vedli některá svědomí i na jeho Václavovy Štítného svědky, odvozujíc svým svědomím, že by podle práva někteří svědkové jeho Štítného nebyli, a že by i nařčeni byli, jako Varhaníček, na kteréhož ukázali svědomí. A také ukázal na to nález soudu komorního, že ktož by ze řčení koho pohnal a v tom umřel a právem konce o to řčení s týmž pohnaným nevzal, že o to řčení po smrti onoho žádného hnáti nemuož. Zase proti tomu poručník puovoda pravil, že svědkové jeho Štítného se všickni srovnávají, a svědčil-li je který svědek bez přísahy, to jest jím puovodem nepřišlo, než těmi, kto jsú ty svědky při úřadu zapisovali; a poněvadž bez přísahy jest ten svědek zapsán, bez pochyby že jest dobrý člověk byl. A na toho Varhaníčka svědka také nic škodného shledáno není, a že muož za jednoho svědka dobře státi. A také že se to najde i při tomto soudu, i při soudu zemském, že řčení každý svému povinen jest dosti učiniti. A na to také ukázal nálezy soudu komorního, a dokládaje i to, že nebožka Jandová za svého zdravého života řekla jemu dáti těch tisíc zlatých. A dále některá svědomí ukazoval, proti kterýmž pohnaní pravili, že se ani svědkové nesrovnávají, a že ne- svědčí, proti komu to svědomí dávají, táhnúce se na ten nález, který král JMt v komoře učiniti ráčil mezi Dorothú z Veletic a Markétů z Slavíkova a Horníky, a kdyby toho potřeba byla, že by se ukázalo to. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel z boží milosti kníže Minstrberské etc. se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše jeden i druhý puohon a jich s obú stran pře líčení, odpory, nálezy soudu komorního a svědomí, a vzavše na to od Jich Mtí pánuov a vladyk z plného soudu zemského naučení, takto o tom Jich Mt nalézti jsú ráčili: Poněvadž on Václav Štítný maje sobě moc danú od Václava Kučery na ten tisíc zlatých, kteréž jest řekla dáti někdy Elška Jandová jemu Václavovi Kučerovi, jest všech držiteluov statku též Elšky Jandové nepohnal, a některých pohnav je z puohonu tohoto propustil jako nebožtíka pana Ladislava z Štermberka, a toliko je mistra Jana z Vratu a Jiříka Hášu samých pohnal, maje všech jiných držiteluov statku Jandové pohnati, z těch příčin Jich Mt tento puohon zdvihají. Dali památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinak před svatým Tiburcím etc. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po svatém Matěji apoštolu božím [1. března létha MDXVI°. R. VII. 1. D. XXX. a. 5399. Mezi Dorotou šmajdýřkou a Jindřichem z Kolovrat o dluhy za kupecké věci. 1524, 9. dubna. V té při, kteráž jest mezi Dorotú šmajdýřkú, Menšího Města Pražského měštkuo, puovodem s jedné, a panem Jindřichem z Kolovrath a na Krakovci po-

Strana 57
Nálezy k roku Svátosti léta 1524. 57 hnaným s strany druhé, kdež ho vinila z třidcíti a puolčtvrty kop gr. č. též Dorotě za kupecké věci spravedlivě povinných, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala registra i jeho rukú psaní, že žádá za sčekání pan Krakovský toho dluhu. Proti tomu poručník od pohnaného pravil, že z dluhu jmenovité summy pohání, a toho neprovozuje než rajstry, ješto to není dostatečný průvod, neb ani písaře ani žádného jiného nejmenuje v registrách, kto by toho vědom byl, a registruom se odpírá; a také pravě, že pán, ač se přiznává k dluhu psaním, však nepřiznává se ke všemu, jakž žene Dorota, neb jest na to dával pán, jakož jeden svědek její seznává, že deset kop grošuov jí Dorotě dal. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, registra, svědomí, a pana Jindřicha jeho připsání, a vzavše na to od Jich Mtí pánuov a vladyk z plného soudu zemského naučení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on pan Jindřich z Kolovrath dluhu neodpírá a k dluhu se svým připsáním přiznává a sumy nejmenuje, co jí povinovat jest, protož chce-li co on pan Jindřich sumy v puohonu jmenované jí Dorotě šmajdýřce vší nedati, tehdy aby stál na zajtří svatého Martina najprv příštího [12. listopadu] v kaple Všech Svatých, a za tu summu v puohonu jmenovanú aby zprávu učinil, čehož by v té summě povinen nebyl. Pak-li by zprávy za túž summu pán činiti nechtěl, tehdy aby jí Dorotě tu summu v puohonu jmenovanú od toho dne, kdy by zprávu učiniti jměl, konečně dal ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinak před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v středu den svatého Rehoře [12. března] léta R. VII. I. E. I. a. MDXVI°. 5400. Mezi Janem Skaleckým z Skalky a Burjanem Radkovským z Nové Vsi o dluh za statek. 1524, 9. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Skaleckým z Skalky puovodem s jedné, a Burjanem Radkovským z Nové Vsi a na Skalce pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z sedmi seth kop grošuov českých pozuostalých, kteréž jemu Janovi týž Burjan zuostal za statek dědičný i manský, kterýžto statek byl jest jemu prodal za tisíc kop gr. č., a těch sedmi seth kop gr. č. jemu Janovi zanetbává dáti a do- dati až podnes, tak jakž týž puohon ukazuje. Při tom poručník jeho Jana pravil, že jest pohnal i dohnal, aby mu cedule smluvčí položil. Proti tomu poručník od Burjana Radkovského pravil, že on Burjan o to s Janem Skaleckým smlúvu má, a že to chce dobrými lidmi pokázati. A na to ukázal týž dobrých lidí svědomí. Proti tomu zase poručník jeho Jana Skaleckého pravil: Co jest se tomu člověku od Burjana stalo, že jest se žádnému toho v této zemi nestalo ani přihodilo pod řádem a pod právem, jako jemu Janovi Skaleckému; a také aby mu vždy podle Archiv Cenk XXXIII 8

Strana 58
58 D. XIII. Registra soudu komorního: jeho puohonu a duchonu cedule smluvčí položil, žádaje v tom JichMtí za spravedlivé opatření, a aby se najprve tomu dosti stalo, a když to učiní a ceduli smluvčí po- loží, což budou chtíti k své spravedlivosti pokazovati, to učiniti budú moci. A tu týž Burjan na rozkázání JichMtí položil ceduli smluvčí trhovú jednu, z kteréž jeho on Jan Skalecký pohnal i dohnal pravě, že o druhé nic neví; divná věc, aby o ní nevěděl, poněvadž jest za sebú obě jměl. Dále pravě, když bylo po tom trhu, že on Jan jsa u něho Burjana za čeledína, že jest jemu Burjan za všecko počítal i za ztravu, a že toho početl CCC kop gr. na ten statek jeho počítaje, a že jest mu nic víc na tu smlúvu trhovú nedal za ten statek. A také že jest byl člověk mladý asi v sedmnácti letech, když ho on Burjan v ten trh a prodaj uvedl. A také že se jest smyslem pominul. Na to ukázal jest svědomí. A že jest podle cedule smluvčí všicku summu za jeho statek zúplna dáti měl, toho jest neučinil, a že v statku jeho sedí a jeho užívá nedoplativ ho. Dále ukázal svědomí, že jest jemu více dával on Burjan za ten statek jeho vo tisíc kop, nežli jest jemu jej procenil, a tu jest dobře po- znáno, že jest rozumu nejměl. Zase proti tomu poručník od Burjana pohnaného pravil, že řeč holú mluví a ničímž neprovozují, a že jemu Burjanovi ke škodě ta- kové řeči nejsú, neb jest podle toho všeho, což s Janem Skaleckým činiti jměl, za- choval se jako dobrý. A při tom žádaje, aby týž Jan Skalecký uručil, poněvadž nic na zemi nemá. Dále pravě, že jeho svědkové se nesrovnávají s puchonem, a že jsú jemu Burjanovi k lepšímu nežli k horšímu, že jest mu více o tisíc kop dával, nežli on Jan Skalecký jemu jej cenil, a tudy to svědomí jest jemu k lepšímu; a také že toho ničímž neprovozují, aby on Burjan což jest koupil, aby jemu nezaplatil. A také ukázal svědomí, že Jan Skalecký jeho Burjana z toho puohonu propustil, a on jeho ze škod. Zase proti tomu poručník od Jana puovoda pravil, poněvadž se k tomu zná, že statek má a v něm sedí, nechžť to pokáže, že jest jej zaplatil, kdež jsú se k tomu podvolili, že to pokázati chtí, že jest mu ten statek zaplacen. Dále i to pravě, že těm svědkuom, kteréž Burjan vede, odpírá, že jest ho nikda z tohoto puohonu nepropúštěl, neb jest u něho byl na jeho chlebě a za ním jezdil, a tudy mohl jest naň sobě svědky jednati, jak chtěl, poněvadž jest rozumu neměl a něho byl; a ti svědkové že v této zemi osedlí nejsú, kteříž jemu Burjanovi se- znávají, že by on Jan jměl jeho Burjana z toho puohonu propúštěti. I to pravě, že toho žádá na JichMtech, aby najprve jemu podle cedule trhové tomu dosti týž Burjan učinil, pak bude-li jej chtíti z jakého propuštění viniti, on Burjan že mu z toho práv chce býti. Proti tomu poručník od Burjana pohnaného pravil, že jakž jest mu se podle též smlúvy podvolil a jemu Janovi, že tomu všemu dosti činí. A také kdež se jest sám Jan Skalecký před dobrými lidmi seznal, že jest mu ten statek zaplatil kromě toho, že mu má dávati, bude-li u něho, na každý rok po dvanádcti kopách groších, a nebude-li, tehdy po XVti kopách gr., a na to ukázal některých dobrých

Strana 59
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 59 lidí svědomí. Proti tomu poručník od Jana Skaleckého pravil, kterak jest jemu jeho statek platil, a ukázal ceduli jeho Burjana Radkovského, že mu kopu gr. poslati chce, a odpověď, kteruož mu na tu ceduli dává. A také ukázal nález soudu komor- ního mezi Dorothú z Břišťan a Jiříkem Voděradským z Hrušova. Při tom při všem žádaje Jich Mtí, za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svědomí, ceduli řezanú trhovú, odpor a jich s obú stran pře líčení, cedulku, kteruož mu on Jan Burjan píše, a odpověď na touž cedulku jeho Jana Skaleckého, nález soudu komorního, a vzavše na to naučení od pánuov JichMtí a vladyk z plného soudu zemského, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan Skalecký jest to do- statečně podle smlúvy trhové provedl, že jest jemu on Burjan Radkovský podle též smlúvy trhové těch sedmi seth kop gr. českých za jeho Januov Skaleckého statek nedodal, aniž jest toho on Burjan ničímž neodvedl, aby jemu Janovi Skaleckému statek jeho zúplna a docela zaplatil, z té příčiny JichMt jemu Janovi Skaleckému proti němu Burjanovi Radkovskému dávají za právo, tak aby on Burjan Radkovský jemu Janovi Skaleckému těch DCC kop grošuov českých v puohonu jmenovaných dal, a to konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinak před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po svatém Havle [17. října] léta MDXVII°. Anno 1524. fer. II. post Georgii [25. dubna] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským Janovi Skaleckému z Skalky na Burjana Radkovského z Nové Vsi po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval sto kop gr. českých. R. VII. l. E. 1. b. 5401. Mezi Markétou z Rabštaina a Janem Žateckým z Vajkrštorfu o svěření a otevření věrné ruky. 1524, 9. dubna. V té při, kteráž jest mezi Markétú z Rabštaina puovodem s jedné, a Janem Žateckým z Waygrštorfu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z toho, kdež jest mátě též Markéty Elška z Neznašov jemu Žateckému jest svěřila všech práv svých, kteréž jest jměla na pány rukojmie za pana Vilíma Švihovského etc., tak jakž registra purkrabská to v sobě šíře zavírají, praviec táž Markéta, že on Žatecký jí Markétě jakožto dědičce po nadepsané Elšce zuostalé toho svěření propustiti a věrné ruky otevříti nechce, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala vajpis z rajstr páně purkrabových, kterýž jest mezi Elškú z Neznašov a panem Lvem z Rožmitála, a list hlavní, kterýž svědčil někdy Bohuslavovi Loskému a jí Elšce z Neznašov, manželce jeho, i to pravě, poněvadž on Bohuslav učinil mocné poru- čníky, že jest to učiniti mohl, a že jest ona Markéta dcera téhož Bohuslava a dě-

Strana 60
60 D. XIII. Registra soudu komorního: dička, a že jí to spravedlivě náleží, aby jí ruku téhož svěření on Jan Žatecký ote- vřel. A na to ukázala svědomí. A dále pravě, že jest ona Elška dítěte svého od- ciziti odtud ani odděliti nemohla, poněvadž ona Markéta jest dítě téhož Bohuslava Loského pozuostalá, a na to ukázala vajpis z desk, že činí mocné poručníky on Bohuslav Loský dětí a statku. Proti tomu on Jan Žatecký pravil, že ona Markéta sama proti sobě tato svědomí vede, že v puohonu jmenuje, že ona Elška z Neznašov všech svých práv mně svěřila, ale ona Markéta že se táhne na statek Bohuslava Loského, otce svého, a také kdež svědkové seznávají, že mocně ona Elška s touž Markétou nám jest ta práva svá dala. A na to ukázal vajpisy z registr purkrabství Pražského, při kterýchžto vajpisích a jejího mocného dání JichMtí žádá, aby jej ráčili zachovati. A také já se na Loského statek netáhnu. Proti tomu on poručník od Markéty pravil, že jim to mocně dala, aby toho statku spolu dobývali; i to pravě, že podle téhož zápisu, že jest mu toho svěřila, a že jest věc svěřená, a také že jest ona dítě jeho, a za tu práci aby jměl to, což jemu Žateckému svěřeno, k sobě při- jíti, byla by veliká věc. A na tu věc svěřenú ukázal svědomí, i to pravě, poněvadž se to dostatečně prokazuje i rozum toho ukazuje, že jest věc svěřená a na jaký zpuosob jest svěřeno, to VMti jest okázáno. A na to ukázal vajpis z rajstr soudu komorního mezi Bohuslavem Loským a panem Jetřichem z Gutštaina, že týž Bohuslav týmž nálezem na něm panu Jetřichovi právo obdržel, kdež ho pohnal ze čtyrmez- cítma seth zlatých rýnských, a tudy že jest on Bohuslav statek měl, nad kterýmžto statkem ji Elšku z Neznašov poručnicí mocnú otcovskú učinil. A ona tudy že jest nemohla mimo Markétu, dceru svú, žádnému jinému téhož statku dáti ani poručiti, než toliko že jest jemu Janovi Žateckému svěřila. Proti tomu on Jan Žatecký pravil, že jest ona Elška mohla se smyslem v nemoci pominúti, aby takové slyšené věci měly zápisy hýbati a rušiti, anebo kšaftové, ktož komu co dá a zapíše. Při tom při všem žádaje JichMtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, vajpisy z rajstr purkrabství Pražského, vajpis z desk zemských a nález soudu komorního, a vzevše na to naučení od pánuov JichMtí a vladyk z plného soudu zemského takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Markéta z Rabštaina jeho Jana Žateckého pohnala, že jest Elška z Neznašov jemu svých práv všech, kteréž jest měla na pány rukojmie za pana Vilíma Švihovského svěřila, a toho jest, aby mu ta práva svěřena byla, nepokázala, a on Jan Žatecký to jest vajpisy z re- gistr úřadu purkrabského pokázal, že ona Elška z Neznašov ta práva svá všecka, kteráž jest měla, na pány rukojmie za pana Vilíma Švihovského k tisíci kopám mí- šenským, že jest to společně jemu Janovi Žateckému a jí Markétě z Rabštaina, dceři své, týmiž registry vlastně a mocně dala, však tak, jestliže by se synové neb syn kterýž kolivěk našel též Elšky z Neznašov, aby oni Jan a Markéta výš psaní

Strana 61
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 61 týmž synuom aneb synu též Elšky někdy z Neznašov věrnú ruku otevřeli, a těch tisíc kop na míšensko jim neb jemu dali, že jim toho věří, že věrnú ruku otevrú; pak-li by se nenašli aneb nenašel, tehdy aby jim Markétě z Rabštaina a jemu Janovi Žateckému výš jmenovaná suma mocně a vlastně společně zuostala: z těch příčin JichMt dávají jemu Janovi Žateckému za právo tak, že jí Markétě z Rabštaina, z čehož jeho pohání, tím puohonem povinen není. Než což jest jemu ona Elška z Neznašov spolu s touž Markétú, dcerú svú, registry purkrabskými dala a zapsala, při tom ho JichMt zuostavují, však tak, jestliže by se synové neb syn též Elšky z Neznašov našli nebo našel, aby oni obadva společně ruku věrnú otevřeli týmž synuom aneb synu, i při svých dědicích a budúcích to dostatečně opatřili, jestliže by kterého z nich pán buoh smrtí zachvátil, aby synové neb syn též Elšky mohli k témuož statku svěřenému přijíti. Dal památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinač před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon fer. III. die sancti Primi [9. června] anno MDXXIII°. R. VII. I. E. II. b. 5402. Mezi Janem z Púchova a Václavem Chmatalem z Jablonné s jinými o propadení základu. 1524, 9. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem z Púchova puovodem s jedné, a Václavem Chmatalem z Jablonné, Martinem, jináč Mertlem, Komaraurem z Komárova a Vá- clavem Hysrlí z Choduov pohnanými s strany druhé, kdež je vinil ze čtyř seth kop gr. míš. z základu propadeného jakožto společné rukojmie, tu kdež jsú za Wolfa formana z Teplé slíbili za dostání ku právu proti Janovi z Vřesovic a na Žluticích na právě v městě Chýšech; ale že jest týž Wolf právu nedostál, a tudy jsú oni ru- kojmie panu Janovi z Gutštaina základ uručený, za kterýž jsú slíbili, propadli, k kte- rémuožto základu on Jan právo a spravedlivost praví se jmíti dáním jmenovaného pana Jana z Gutštaina etc., jakož to jeho dání šíře ukazuje, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu od pohnaných poručník pravil, že by k tomuto puohonu povinni odpoviedati nebyli z příčiny té, že jest ta věc se sešla na městském právě, a tam na městském právě že jsú slíbili, a že věci městské mají na městském právě súzeny býti, neb jest to zřízením zemským vyměřeno, kde která věc má súzena býti. Proti tomu poručník od Jana puovoda pravil, že jest ten puohon dobře učinil; poněvadž jest řádu rytířského, k tomuto právu s nimi přistúpil, aby jich tím právem hleděl, k kterémuož právu přísluší. Při tom ukázal svědomí. Proti tomu poručník od po- hnaných pravil, co se toho svědomí dotýče, kteréž rychtář dává, že rychtář právo celé není, a že jest on těchto lidí dobrých urukovati neměl bez vědomí purgmistra a konšeluov Chýšských. Proti tomu zase od puovoda poručník pravil, že svrchu psaní pohnaní, kdež jsú slíbili za téhož formana z Teplé ku právu dostání, i nedo-

Strana 62
62 D. XIII. Registra soudu komorního: stál jest, a oni že jsú ten základ pánu propadli. Na to ukázal svědomí. Dále ukázal toho základu propadeného dání od pana Jana z Gutštaina mocným listem, kdež dává Jiříkovi z Púchova, otci téhož Jana, a dědicuom jeho, a on Jiřík témuož Janovi, synu svému, ten základ propadený, to jest čtyři sta kop míšenských. Proti tomu poručník od pohnaných zase pravil, poněvadž jsú pohnali i dohnali Chýšských, aby položili ten ortel, kterýž se jest stal mezi Janem Žlutickým z Vřesovic a týmž formanem, že téhož ortele potřebují k některé své spravedlivosti, a oni nepoložili jsú. Proti tomu poručník od puovoda pravil, že není potřebí toho ortele Chýšských položiti, poněvadž oni pohnaní již z toho jsú poháněli dvěma puohony do soudu komorního, jedním někdy pana Jana z Gutštaina, a druhým pana Wolfa odtudž z Gutštaina, že jest je měl někdy týž pan Jan v tom rukojemství zastúpiti u rychtáře Chýšského, a tudy se z těch puohonuov nalézá, že jsú oni ten základ propadli, než chtějí-li oni o to, když se tomuto puohonu dosti stane, právem k komu hleděti, právo mají před sebú, žádaje při tom všem za spravedlivé opatření. I to pravě, co se toho ortele dotýče, že on kněz Jan se o žádný ortel s nimi nesúdí, než o základ pro- padený. Proti tomu od pohnaných poručník pravil, že toho ničímž nepokazují, aby ta pokuta a základ propadený na pana Jana z Gutštaina připadla. A při tom ukázali svědomí, že jsú tomu rukojemství dosti učinili a ku právu tu v Chýšech že jsú s týmž Wolfem formanem do té pře skonání stávali, až rozsudkem ta pře rozsúzena jest tu v Chýšech, a po rozsudku tom že týž forman po druhé uručil k vyššjímu právu pod deset kop grošuov českých jinými rukojmiemi, a tito že jsú z toho ru- kojemství vyvazeni, při tom žádajíc JMtí podle svého pruovodu za spravedlivé opa- tření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on kněz Jan toho podle svého puohonu jest nepokázal, aby ten Wolf forman v Chýšech ku právu nedostál podle uručení svého, ani toho, aby rukojmie svrchu psaní a pohnaní ten základ pro- padli někdy panu Janovi z Gutštaina, a pohnaní to jsú dostatečně podle práva po- kázali, že jest on Wolf forman podle slibu a rukojemství jich tu na právě Chýšlském stál a dostál a Chýšského ortele podle téhož práva přijíti jest nechtěl, než k vyš- [šJímu právu do Žlutic jest se odvolal a k témuož Žlutickému právu jest znova uručil, z těch příčin JichMt jim Václavovi Chmatalovi, Martinovi Komaraurovi a Václavovi Hysrlovi pohnaným dávají za právo tak, že z čehož jsú pohnáni, že tím témuož knězi Janovi z Púchova povinni nejsú. Dali památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jináč před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon den Matky boží Sněžné [5. srpna] léta MDXVI. Anno 1524. fer. II. post Philippi et Jacobi [2. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Václavovi Chmatalovi, Martinovi Komaraurovi a Václavovi

Strana 63
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 63 Hysrlovi na pana Hanuše Fluga z Rabštaina, protože jest slíbil za kněze Jana z Pu- chova za škody útratní a nákladní. Škod jmenovali L kop gr. čes. R. VII. I. E. IV. a. 5403. Mezi Děpoltem z Lobkovic a Sixtem Kafunkem z Chlumu o pokutu za honění zvěře. 1524. 9. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Děpoltem z Lobkovic a na Bílině puovodem s jedné, a panem Sixtem Kafunkem z Chlumu a v Smolotelech pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z padesáti kop gr. č. pokuty jemu od téhož pana Sixta Ka- funka podle zřízení zemského propadených, protože jest honil bez vuole jeho zvěř s tenaty zvířecími na lesích jeho k Dobříši příslušejících v vuochozech těch, kteréž slovú Chlumy, na kterémžto lovu zabil jest kolouch zvíře, tak jakž týž puohon uka- zuje. A na to ukázal svědomí. Proti tomu poručník od pana Sixta pravil, co se těch svědkuov hajných dotýče, že podle práva svědomí nedali, a že se ti svědkové nesrovnávají, a že lidé rytířští nejsú, než že jsú lidé páně Děpoltovi, a že pečetmi svými toho svědomí jsú nezapečetili, než dožádali se obadva jednoho, Kašpara z Kouče, že jest jim oběma svú pečetí svědomí oboje zapečetil. Proti tomu poručník od puo- voda pravil, že ti svědkové se srovnávají, a také ukázal zřízení zemské, ktož by na cizích grumtích honil a zvěř sháněl, že touž pokutou povinen jest. A také ukázal nález mezi Kundrátem z Gremhaimu a týmž panem Děpoltem z Lobkovic, a druhý nález mezi Burjanem, Jindřichem, Janem, Václavem, Markvartem, Zdeslavem a Miku- lášem bratřími Kraselovskými z Kraselova, a Václavem Příškem z Přeštic, a majestát krále Vladislava na zboží Dobříšské, žádaje JMtí podle svého pruovodu a podle těch nálezuov za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pana Sixta Kafunka pravil, že týž pan Děpolt toho podle práva nepokazuje, aby jeho páně Děpoltovi to grum- tové byli, na kterýchž jest pan Kafuňk honil, a že toho žádný svědek neseznává, aby ten Chlum příslušel k Dobříšskému zboží, a také v puohonu toho pan Děpolt nedoložil, aby na grumtích královských honil, než že by to na jeho grumtích páně Děpoltových učinil, jako by tím chtěl osobiti sobě on pan Děpolt a k tomu přivésti, že by to grumtové krále JMti nebyli, než jeho vlastní, poněvadž nejmenuje v puo- honu svém pan Děpolt, že jest pan Kafunk honil na grumtích královských, kteréž v zápisu týž pan Děpolt z Lobkovic drží. I to pravě, že jest téhož pana Děpolta pohnal on pan Kafunk i dohnal, aby jemu majestáty a výsady, kteréž má na zboží Dobříšské, položil, i nepoložil jest. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží mi- milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, nálezy dva soudu komorního, majestát krále Vladislava JMti na zboží Dobříšské, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Po- něvadž jest on pan Děpolth puovod to dostatečně podle puohonu svého, že jest on

Strana 64
64 D. XIII. Registra soudu komorního: pan Sixt Kafunk na Dobříšském zboží na grumtích téhož pana Depolta zvěř s te- naty honil, provedl, a on pan Sixt Kafuňk toho jest ničímž neodvedl, aby jakú spra- vedlivost na témž zboží Dobříšském k honění jměl, z té příčiny Jich Mt dávají jemu panu Děpoltovi puovodu proti němu panu Sixtovi Kafunkovi za právo tak, aby on pan Kafunk jemu panu Děpoltovi těch padesát kop gr. č. v puohonu menovaných dal konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinak před sv. Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po svatém Bartoloměji [28. srpna] léta MDXVII°. Anno 1524. fer. V. post Zofie [19. května] dána relací ke dskám zemským po nálezu panu Děpoltovi z Lobkovic na pana Sixta Kafunka z Chlumu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval XXX kop gr. čes. Létha MDXXVIII v úterý před sv. Filipem a Jakubem apoštoly božími [28. dubna] pan Jiřík, pan Jan a pan Lithvín, bratří nedílní Popelové z Lobkovic i na místě pana Děpoltha, pana Kristofora, pana Petra a pana Václava, bratří jich mladších leth nemajících, přiznali se osobně stojíce před úřadem, že podle tohoto nálezu mezi někdy panem Děpoltem Popelem z Lobkovic, otcem jich pánuo bratří nadepsaných, s jedné a panem Sixtem Kafunkem z Chlumu učiněného z té ze všie pokuty týmž nálezem na panu Sixtovi Kafunkovi přisúzené, to jest z L kop gr. čes., propouštějí a kvittují úplně a docela, takže se oni nadepsaní páni bratří ani dědicové jich, ani žádný jménem a právem jich nemají a nebudú se moci na něho pana Sixta Kafunka ani na jeho dědice pro túž pokutu podle nálezu nadepsaného navracovati. R. VII. I. E. V. a. 5404. Mezi Janem Nikodemem z Šontálu a Jindrichem Peyrykem z Janovic o dluh za sukna. 1524 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Nikodémem z Šontálu, obývajícím v městě Glatovech, puovodem s jedné, a Jindřichem Peyrykem z Janovic s strany druhé, kdež ho vinil z devíti kop gr. č., kteréž jest zuostal za sukna Havlovi Kocmarovi, měště- nínu města Klatov, na kteruožto sumu on Havel Kocmar dal jest dobrú vuoli svrchu psanému Nikodemovi, kdež po častém napomínání od nadepsaného Nikodema pro- dlévá toho zaplatiti až posavad, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázal list přiznávající od Jindřicha Peyryka jemu Havlovi Kocmarovi, kterýž na se učinil na těch devět kop gr. č., že mu je měl před časem vyplniti a při tom dobrú vuoli od téhož Havla Kocmara jemu Nikodemovi z Šontalu, žádaje podle toho všeho pruo- vodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Jindřicha Peyryka pohnaného pravil, že taková věc na tomto soudu listovní souzena býti nemá, neb jest to zřízením zemským vyměřeno, kde která věc souzena byti má. A také co se listu přiznávajícího

Strana 65
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 65 dotýče, že jest datum létha etc. XI° a dobrá vuole létha etc. XV°, i že jest dal létuom projíti, ješto bez pochyby, kdyby mu zplacen ten dluch nebyl, že by tak dlúho ne- mlčel, aby upomínati nejměl. Při tom žádaje podle zřízení zemského zachován býti. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, list přiznávací, jeho Jin- dřicha Peyryka z Janovic pod jeho pečetí, v kterémž se listu zapisuje jemu Havlovi Kocmarovi těch devět kop gr. jemu Havlovi dáti na časy již minulé, a tajž Jan puovod ukázal dobruo vuoli sobě danú od Havla Kocmara z Klatov na ten dluch devět kop grošuov českých, a Jindřich Peyryk ničímž toho neodvedl, aby ten dluch zaplacen byl; a také se nenalezlo, aby se ten list na těch devět kop gr. nahoře dotčených promlčel: z těch příčin dává se jemu Janovi Nikodemovi z Šontálu puovodu za právo tak, aby on Jindřich Peyryk pohnaný jemu Janovi Nikodemovi těch devět kop gr. č. v puohonu jmenovaných od dnešního dne konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých dal. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý den Božího křtění [6. ledna] létha etc. XVII°. Anno 1524. fer. III. ante Viti [14. června] dán list zatýkací Janovi Niko- demovi z Šontálu na Jindřicha Peyryka z Janovic. R. VII. I. E. VI a. 5405. Mezi Mikulášem z Medonos a Bohuňkem Špínou z Jenišovic o pych. — 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Mikulášem z Medonos puovodem s jedné, a Bo- huňkem z Jenišovic a na Šnakově pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. č. z příčiny té, kdež jest on Bohuněk najav dvuor svuoj tu v Šnakově jemu Mikulášovi z Medonos do tří leth pořád zběhlých, tak jakž smlúva sepsaná pod pečetmi jich obou to v sobě plněji svědčí, a vedle té smlúvy toho dvoru jemu Mikulášovi on Bohuněk postoupiv, a potom pychem svým týž Bo- huněk proti vuoli jeho Mikulášově chová dobytky své v témž dvoře jeho, i obilé v stodole, toho učiniti nemaje tím pychem, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal smlúvu o ten dvuor mezi nimi učiněnú a svědomí, i to pravě, najav mu ten dvuor, že jest mu jeho užívati nedal, než pychem v témž dvoře dobytky své choval a dvéře zamykal; žádaje podle pruovodu svého za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Bohuňka pohnaného pravil, jakž puohon učinil nepořádně, tak i svědky vede. A také že jest on Mikuláš podle zřízení zemského prve k němu Bohuňkovi o ten pych napravení neposlal, chce-li mu jej napraviti; i to pravě k těm posledním svědkuom, že i ti podle práva svědomí nedávají. Proti tomu zase poručník od Mi- kuláše z Medonos puovoda ukázal svědomí, že jest o ten pych k němu Bohuňkovi dobré lidi poslal. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstr- Archiv Český XXXIII.

Strana 66
66 D.XIII. Registra soudu komorního: berské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, smlúvu o ten dvuor, svědomí a jich s obú stran pře líčení takto o tom nalézti ráčili: Po- něvadž pohání on Mikuláš puovod z pychu pro smlúvu, a pychu toho ničímž podle práva jest neprovedl, a svědkové také podle práva nesvědčí, kteříž o pych posláni byli, i z těch příčin on Bohuněk pohnaný jemu Mikulášovi puovodu podle puohonu jeho tím pychem povinen není. Než chce-li on Mikuláš puovod jeho Bohunka po- hnaného z čeho viniti, právo se jemu nezavírá. Dal památné. Actum feria II. ante Tiburcii. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svatém Jeronymu [1. října] létha etc. XVII°. Anno 1524. fer. V. post Stanislai [12. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Bohuňkovi Špínovi z Jenišovic na Majnuše z Hustiřan, protože jest slíbil za Mikuláše z Medonos za škody, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod R. VII. 1. E. VI. b. jmenoval L kop gr. čes. 5406. Mezi Eliškou, manželkou Michala malíře z Hory Kutny, a Magdalenou z Peruce o odkaz. 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Elškú, manželkú Michala maléře z Hory Kutny, puovodem s jedné, a Magdalenú z Perutce, vdovú po nebožtíkovi Janovi Krajsovi z Křečovic pohnanú s strany druhé, kdež ji vinila jakožto mocnú otcovskú poruč- nici po témž nebožtíkovi Janovi Krajsovi z Křečovic z padesáti kop grošuov českých, tu kdež on nebožtík Jan Krajsa etc. jí Elšce z statku svého po své smrti dáti roz- kázal, tak jakž týž puohon ukazuje. Při tom poručník její Elšky puovoda žádá JichMt za spravedlivé opatření, poněvadž odpoviedati se jim nezdá a nechtí; i to pravě, kdež jest pohnala i dohnala, aby jí kšaft položen byl, že na tom kšaftu všecku spravedlivost svú ona Elška zakládá, a také na to ukázala svědomí, že on Jan Krajsa před svú smrtí těch padesáte kop grošuov odkázal jí Elšce. Proti tomu poručník od ní Magdaleny pohnané pravil, co se kšaftu dotýče, že to slyší a věří, že jest puohon i duchon o ten kšaft vyšel, ale toho nepokazují, aby dodán byl. I to pravě, kdež ti dva svědkové seznávají, aby z statku Janova Krajsova jí Elšce L kop gr. č. dáno bylo, že seznávají, že jest mistr Martin měl dáti, ale ne ona Magdalena z Perutce, po smrti téhož Jana Krajsy, že tomu neodpírá, než tomu místo dává, aby což jest jeho zřízením rozkázáno, tomu se všemu dosti stalo; a toho neprovozuje ničímž, aby rozkázáno bylo jí Magdaleně, aby ona jí Elšce dáti měla těch padesát kop gr. č., žádaje při tom při všem za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se nalézá v registřích, že jest ona Elška z položení kšaftu nebožtíka

Strana 67
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 67 Jana Krajsy puohon vzala i duohon, aby jí ten kšaft ku potřebě její k svědomí po- ložen byl, a táž Magdalena skrze poručníka svého jest neodpírala, by jí puohon i duohon k položení kšaftu dodáni nebyli, ani také skrze poručníka Magdaleny pohnané není odepříno, by kšaftu tehdáž v své moci neměla, když jest byla pohnána i dohnána, a kšaftu podle puohonu i duohonu táž Magdalena jest nepoložila, a také táž Elška provedla dvěma svědky, jedním poručníkem a druhým měštěnínem Pražským, že jest jí Elšce od otce jejího Jana Krajsy z Křečovic rozkázáno z statku jeho nebožtíka po smrti jeho dáti Lle kop gr. č., z těch příčin dává se jí Elšce puovodu za právo tak, aby ona Magdalena pohnaná těch padesát kop grošuov českých v puohonu jme- novaných od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých dala konečně. A jestliže ona Magdalena pohnaná bude chtíti sirotka, kteréhož poručnice byla, anebo drži- teluov statku toho z čeho viniti, že se jí právo nezavírá. Dala památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svaté Barbory [4. prosince] léta MDXVII°. R. VII. I. E. VII. a. 5407. Mezi Bohuslavem Vrchotou z Slatiny a Zikmundem Baršem z Kamenice o rčení. 1524, 11. dubna. V té při kteráž jest mezi Bohuslavem Vrchotú z Slatiny puovodem s jedné, a statečným Zigmundem Baršem z Kamenice pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z tisíce kop gr. č., kteréž jest měl někdy na Bohuňkovi z Adršpachu, kdež týž Bo- huněk řekl jest jemu a zapsal se listem svým pod svú pečetí a jiných dobrých lidí pečetmi na svědomí tisíc kop gr. č. dáti anebo zapsati dskami na statku svém na Heřmanicích i na tom na všem, což k Heřmanicím přísluší etc., a v tom zavazuje statek po smrti své i dědice své, i toho každého, ktož by statkem jeho po jeho smrti vládl nebo v držení byl, aby tomu všemu jeho řčení a zapsání povinen byl dosti učiniti témuož Bohuslavovi jako on sám živ jsa etc., jakož to pak týž list ne- božtíka Bohuňka v sobě to dále a šíře ukazuje a zavírá; kdež pak nadepsaný Bo- huslav Vrchota hleděl jest toho právem po smrti Bohuňkově podle rčení a zapsání jeho Bohuňkova [k] držiteli statku téhož Bohuňka, jakožto k nebožtíkovi panu Janovi Kostkovi z Postupic, a toho jest pohnal před soud komorní etc. Tu Zigmund Bareš stoje před týmž soudem komorním mluvil jest od téhož pana Jana Kostky na místě jeho, že jest pan Jan Kostka ten statek koupil a zaplatil etc., jakož pak nález toho pánuov a vladyk JichMtí soudu komorního šíře v sobě ukazuje, kdež jest tudy jeho Bohuslava svou řečí takovou z jeho spravedlivosti vyvedl nadepsaný Bareš, toho učiniti nemaje, a protož aby týž Bareš stál před najvyšíšjím panem hofmistrem JMtí a pány a vladykami, krále JMti radami, v soudu komorním, ten trh takový předešlý aby ukázal, tak jakož jest pověděl na ten čas před týmž soudem komorním, že jest

Strana 68
68 D. XIII. Registra soudu komorního: pan Jan Kostka Heřmanice s jeho příslušenstvím koupil a zaplatil. Pak-li by toho neukázal on Bareš, tehdy aby jemu Bohuslavovi Vrchotovi sám z těch tisíc kop grošuov českých práv byl, kdež jest týž Bohuslav jeho Barše nadepsaného prve také z toho vinil a jeho obeslal před krále JMt slavné paměti, a před JMti rady do ko- mory, kdež pak ta pře a to obeslání bylo vzato k soudu zemskému, a týž Bareš před tím soudem zemským vzal jest k té při dvoje hojemství; a když potom ta pře měla přijíti k slyšení, tu je se Bareš s ním Bohuslavem poddal na smlúvu přátelskú, i poddali sú se mocně k mocné výpovědi na urozeného pána, pana Bernarta z Val- štaina dobré paměti, a ten ctný pán jest to mocně k sobě a na se přijal, maje jemu Bohuslavovi s ním Baršem konec a místo učiniti o těch tisíc kop gr., v tom jest umřel, kdež pak on nadepsaný Bohuslav k té své spravedlnosti takové a k těm tisíci kopám gr. přijíti nemuož až po dnes, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu on Zigmund Bareš pravil, že k tomuto puohonu povinen odpoviedati není z té pří- činy, že jest ta věc již jednú súzena, a on toliko jest byl poručníkem někdy pana Jana Kostky z Postupic té pře, a že nemá o to ke mně hledieno býti, než k tomu, od kohož jsem na ten čas poručníkem byl. A na to ukázal zřízení zemské, že ne ku poručníku, než k tomu, ktož koho poručníkem učiní, hledíno má býti, žádaje podle téhož zřízení zachován býti. Proti tomu on Bohuslav Vrchota dva nálezy jest ukázal z soudu komorního, jeden, kterýž se stal mezi jím Bohuslavem Vrchotú z Slatiny a panem Janem Kostkú z Postupic, a druhý nález též mezi týmž Bohu- slavem Vrchotú a tajmž panem Janem Kostkú z Postupic o ten tisíc kop gr. č. a že by to pokázati chtěl, že jest mu povinen on Zigmund Bareš k tomuto puo- honu odpoviedati. Na to ukázal vajpisy z desk zemských dva; jeden, kdež Anežka z Adršpachu ve stu kopách gr. č. postúpila práva svého, kteréžkoli jměla, k dě- dictví a k nápadu k Heřmanicím, a druhaj nález, kdež on Zigmund Bareš přiznal se, že jest dlužen sto kop grošuov českých Zdeňkovi Kostkovi z Postupic a jeho dědicuom, a v tom dluhu postúpil všeho práva svého, kteréž má k dědictví Heřma- nicím. Též ukázal puohon, kterýmž jeho Zigmunda Barše pohnal do soudu zem- ského též z tisíce kop grošuov českých, k kterémuožto puohonu on Zigmund jedno hojemství vzal, a po druhé poklid místo hojemství, tak jakž při témž puohonu zna- menáno jest. Proti tomu on Zigmund Bareš pohnaný pravil, kdež tím nálezem po- sledním on Bohuslav pokazuje, že by se jemu právo nezavíralo, a tím nálezem že jest radu krále JMti, pány soudce, naříkal, že by nějaký omyl jemu nálezem Jich Mtí se stal, žádaje v tom ve všem Jich Mtí podle zřízení zemského zachován býti i to pravě, poněvadž on Bohuslav k tomu se podvolil, že to chce pokázati, abych jemu povinen byl k tomuto puchonu odpoviedati, a ještě ničímž toho nepokazuje, při tom Jich Mtí žádaje za milostivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami,

Strana 69
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 69 slyševše puohon, odpor i poručenství, kdež on Zigmund Bareš pohnaný byl jest po- ručníkem někdy pana Jana Kostky z Postupic, nálezy soudu komorního i zřízení zemské, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zjevně v zřízení zemském nalézá že k poručníku hledíno býti nemá, i z té příčiny dává se jemu Zigmundovi Bar- šovi z Kamenice pohnanému proti němu Bohuslavovi Vrchotovi puovodu za právo, tak že on Zigmud Bareš jemu puovodu z toho, z čehož ho pohání, odpoviedati po- vinen není. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu před Hromnicemi [30. ledna] létha R. VII. I. E. VII. b. MDXVIII°. 5408. Mezi Janem Žateckým z Wajkrštorfu a Zdeňkem z Klinšteina o dluh. — 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Žateckým z Waykrštorfu puovodem s jedné, a panem Zdeňkem z Klinštaina a na Škvorci pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z pěti kop dvadcíti gr. vše českých dluhu spravedlivého, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal registra kupecká a svědomí. Proti tomu poručník jeho pana Zdeňka z Klinštaina pravil, poněvadž jest se pán při úřadě k tomu dluhu znal, že tomu neodpírá. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svě- domí a poručníka jeho páně Zdeňkova z Klinštaina, že tomu neodpírá, takto o tom JichMt nalézti ráčili: Poněvadž on Jan Žatecký jest to dostatečně provedl podle svého puohonu, a poručník pana Zdeňka Škvoreckého tomu jest ničímž neodepřel, než to pověděl, poněvadž jest se pán při úřadě k tomu dluhu znal, že tomu neodpírá, z té příčiny Jich Mt dávají jemu Janovi Žateckému za právo, tak aby on pan Zdeněk z Klinštaina pohnaný těch pět kop gr. XX grošuov vše českých v puohonu jmeno- vaných jemu Janovi Žateckému z Waykrštorfu dal konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pondělí před sv. Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po svatém Benediktu [26. března] léta MDXVIII°. Anno 1524. fer. III. post Philippi [et] Jacobi [3. května] dána relací ke dskám zemským Janovi Žateckému z Waygrštorfu na pana Zdeňka z Klinštaina a na Škvorci po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop grošuov R. VII. 1. E. IX. a. českých. 5409. Mezi Adamem Rouzimem ze Bzí a Markvartem Chlumčanshým z Přestavlk o dluh za kuoň. 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Adamem Rouzimem ze Bzí puovodem s jedné a Markvartem Chlumčanským z Přestavlk pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil

Strana 70
70 D. XIII. Registra soudu komorního: z XXV kop gr. č., kdež jest mu dlužen za kuoň, kdež jest mu jměl dáti na čas jmenovitý a již minulý, i toho zanedbává až posavad dáti a zaplatiti, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí, při tom Jich Mtí žádaje za spravedlivé opatření. Proti tomu od pohnaného poručník pověděl, že nevím, co proti tomu mluviti. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon [a] svědomí, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Adam Rouzim to jest dostatečně provedl a poručník jeho Markvarta Chlumčanského tomu jest ničímž neodepřel, aby jemu Adamovi Rou- zimovi těch XXV kop gr. č. povinovat nebyl, z té příčiny JichMt dávají jemu Ada- movi Rouzimovi puovodu proti němu Markvartovi Chlumčanskému pohnanému za právo, tak aby on Markvarth Chlumčanský těch XXV kop gr. č. v puohonu jme- novaných jemu Adamovi Rouzimovi dal konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pondělí před sv. Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu před svatú Lucií [12. prosince] létha MDXVII°. Anno MDXXIV° fer. IV. post Francisci [5. října] dán list zatykací Ada- movi Rouzimovi ze Bzí na Markvartha Chlumčanského z Přestavlk. R. VII. l. E. IX. a. 5410. Mezi Martinem sukna kraječem a Zdeňkem z Klinštaina o dluh za sukna. — 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Martinem sukna kraječem, měštěnínem Starého města Pražského od zlatých křížuov puovodem s jedné, a panem Zdeňkem z Klin- štaina a na Škvorci pohnaným [s[ strany druhé, kdež ho vinil z VII1/2 kop gr. z X1/2 gr. vše českých dluhu spravedlivého za sukna pozuostalého, tak jakž týž póhon ukazuje. Na to ukázal registra kupecká a svědomí, žádaje JichMtí za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pana Zdeňka pravil, že toliko registra ukazuje a svědka jednoho, a to toho, kterýž jest sukna ta bral, a ten byl úředníkem a od pána jest ušel počtu pánu neučiniv, a že pán o tom dluhu nic neví; a také že by to věc byla veliká, aby přísudek na registra měl býti, a jeden svědek žádný svědek ku právu jest, a také že by to jměli pokázati připsání páně, jestli jemu co dlužen či není, žádaje Jich Mtí při tom za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, registra kupecká, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest ten dluch Martin puovod skrze po- ručníka svého registry i taky Jakubem z Závořic, kterýž jest ta sukna od Martina puovoda k ruce panu Zdeňkovi z Klinštaina pohnanému bral, podle práva pro- vedl, a tajž Jakub z Závořic tehdáž služebníkem a úředníkem u pana Zdeňka

Strana 71
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 71 z Klinštaina byl, a jemu pan Zdeněk pohnaný svých věcí věřil, a ničímž on pan Zdeněk z Klinštaina pohnaný jest neodvedl, aby jemu Martinovi puovodu summa v puohonu jmenovaná dána a zaplacena byla: z těch příčin dává se jemu Marti- novi puovodu za právo tak, aby on pan Zdeněk z Klinštaina pohnaný jemu Mar- tinovi puovodu těch VII1/2 kop X1/2 gr. vše českých v puohonu jmenovaných od dnešního dne konečně ve dvuo nedělech pořád zběhlých dal. A chce-li on pan Zdeněk z Klinštaina pohnaný jeho Jakuba z Závořic z čeho viniti, právo se jemu nezavírá. Dal památné. Stalo se v pondělí před sv. Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po novém létě [8. ledna] léta MDXVIII°. Anno 1524. sabbato ante Philippi et Jacobi [30. dubna] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Martinovi sukna kraječi, měštěnínu Pražskému, na pana Zdeňka Škvoreckého z Klinštaina, i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval R. VII. 1. E. IX.b. V kop gr. českých. 5411. Mezi Václavem Donátem Přínským z Těchlovic a Zdeňkem Škvoreckým z Klinšteina o rčení. 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Václavem Donátem Přínským z Těchlovic puo- vodem s jedné, a panem Zdeňkem Škvoreckým z Klinštaina a na Škvorci pohna- ným s strany druhé, kdež ho vinil z pěti kop gr. č., kteréž jest řekl týž pan Škvo- recký před časy dávními a dávno minulými dáti témuož Václavovi Donátovi, a tomu prodlévá dosti učiniti až podnes, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí. Proti tomu poručník jeho pana Zdeňka pověděl, že poněvadž jest se on pan Zdeněk v to podvolil, že tomu neodpírá, než aby pan Zdeněk dal. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány JichMtí a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svědomí a poručníka jeho páně Zdeň- kova z Klinštaina, že tomu neotpírá, takto o tom Jich Mt nalézti ráčili: Poněvadž on Václav Donát to jest dostatečně provedl podle svého puohonu a poručník pana Zdeňka Škvoreckého tomu jest ničímž neodepřel, než to pověděl, poněvadž jest se pán v těch V kopách gr. českých jemu podvolil dáti, že tomu neodpírá, z té pří- činy Jich Mt dávají jemu Václavovi Donátovi za právo tak, aby on pan Zdeněk těch V kop gr. č. v puohonu jmenovaných jemu Václavovi Donátovi dal konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pondělí před sv. Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po svatém Matouši [25. září] léta etc. XVIII°. Anno domini 1524. sabbato post Tiburcii [16. dubna] dána relací ke dskám zemským po nálezu Václavovi Donátovi etc. toliko pro škody útratní a nákladní na pana Zdeňka Škvoreckého. Škod jmenoval V kop grošuov českých. R. VII. l. E X. a.

Strana 72
72 D. XIII. Registra soudu komorního: 5412. Mezi bratřími z Oujezda a pány bratřími z Postupic o svrchky a nábytky. 1524, 11. dubna. V té při, kteráž jest mezi Hynkem a Vilímem bratřími vlastními a nedíl- nými z Oujezda, puovody s jedné, a panem Vilémem, panem Zdeňkem, panem Janem a panem Bohuší bratřími vlastními a nedílnými z Postupic pohnanými s strany druhé, kdež je vinili z svrchkuov a nábytkuov, kteréž jest k sobě přijal nebožtík pan Zdeněk Kostka z Postupic, otec jich, po nebožtíkovi Janovi Šrámkovi z Oujezda, otci nadepsaných bratří Hynka a Vilíma zejména těchto: tři klisny, vozy dva vo- kovaná, pluoh s železy, brány nabité železnými hřeby, sekera kladní, vidly dvoje železné, sviní dvanádcte, husí osm, vovsa XII korcuov, pšenice dvanádct korcuov, žita XII korcuo, hrachu VII1/2 korce, krav VIII, kotel veliký, kotlíky dva kuchařská, pánve tři rybám vařiti vše měděnné, mís cínových sedm, taléřuov cínových osm, konvice dvě cínové, hákovnice dvě, ručnice jedna, kuše s heverem, kotrgal, meč, končíř, medenice dvě, hoblíkuo pět, štospan, pilníky dva, flaška cínová a moždíř měděnný, šatuov ložních s osm loží, kdež sobě toho všeho nadepsaní bratří Hynek a Vilím pokládají puol druhého sta kop grošuov českých, tak jakž týž puohon uka- zuje. I to pravě poručník od puovoduo, že jest pánuov Kostkuov pohnal i dohnal, aby rajstra ta, na kterýchž jsú ti svrchkové sepsáni, podle práva položili; a když ta registra položena budou, že ti svrchkové všickni, z kterýchž svrchu psaní bratří pohánějí, v nich se najdú. A ukázali na to svědomí, že ti svrchkové k ruce někdy panu Zdeňkovi Kostkovi z Postupic po někdy Janovi Šrámkovi, otci týchž bratří, pobráni jsú, žádaje při tom za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pánuov Kostkuov pravil, že to svědomí podle práva není, že mátě svědčí synuom svým, a také ti svědkové že se s puohonem nesrovnávají, a také toho ničímž neprovozují, aby ti svrchkové jich byli anebo jim že by náleželi, poněvadž vyznávají, že k ruce někdy panu Zdeňkovi Kostkovi pobrány jsú byly, z těch a takových příčin Jich Mtí žádaje za spravedlivé opatření. I to pravě, že páni Kostkové tito, kteříž jsú pozuo- stali, když jsú svrchu psaní bratří pana Vilíma Kostku, bratra jich, spolu s nimi po- hnali, že jsú leth neměli, a že o tom puohonu nic nevědí ani o těch registrách, z kterých jsú pohnáni i dohnáni, a ať to pokáží, že páni Kostkové ta registra mají. Zase proti tomu poručník od bratří puovoduo pravil, že to svědomí muož přijato býti, poněvadž mátě od těchto bratruov jest dílná, a že to jest podle práva dobře učinila a učiniti mohla, žádaje Jich Mtí při tom při všem za spravedlivé opa- tření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, zřízení zemské, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž Hynek a Vilím bratří vlastní z Ou- jezda, puovodové to jsú dostatečně podle práva a podle puohonu svého provedli,

Strana 73
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 73 z té příčiny dává se jim Hynkovi a Vilímovi bratřím puovoduom proti nim panu Vilémovi, panu Zdeňkovi, panu Janovi a panu Bohušovi bratřím vlastním Kostkuom z Postupic za právo tak, aby oni bratří puovodové před úředníky menšími Praž- skými na zajtří svaté panny Markéty [14. července] stáli, a tu což do té summy v puohonu položené, zač by ti svrchkové a nábytkové stáli, na zchválení týchž úředníkuov provedou, to aby jim bratřím puovoduom oni páni Kostkové pohnaní ote dne pruovodu konečně dali ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dali památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po svatém Benediktu [22. března] léta MDXVIII°. Anno 1524. sabbato post Urbani [28. května] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským Hynkovi a Vilémovi bratřím z Oujezda na pány Kostky toliko po samém nálezu. Anno 1524. fer. III. post Zofie [17. května] dána relací ke dskám zemským po nálezu Hynkovi a Vilímovi bratřím z Oujezda na pana Vilíma Kostku i s pány bratry jeho všemi, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop R. VII. I. E. X. b. gr. českých. 5413. Mezi Hynkem Špetlí z Janovic a Petrem Adršpachem z Dubé o nezdržení smlouvy. 1524, 12. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Hynkem Špetlí z Janovic puovodem s jedné, a panem Petrem Adrzpachem z Dubé a z Náchodu etc. pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest s ním smlúvu pod pečetmi jich obú a jiných na svědomí učinil, že mu má tisíc kop gr. a L gr. českých po- ložiti ve dvú nedělích po svatém Havle již rok minulém, a když by mu položil, tehda týž pan Hynek jměl mu zámku Skal postúpiti, tak jakž táž smlúva sama v sobě šíře zavírá a ukazuje. I toho jest pan Petr Adrzpach neučinil, a toho ne- zdržení pokládá sobě on pan Hynek dva tisíce kop gr. č., tak jak týž puohon uka- zuje. A na to ukázal touž smlúvu, žádaje podle též smlúvy za spravedlivé opatření. Proti tomu pan Petr Adrzpach pravil, že toho v smlúvě nestojí, abych já byl po- vinen dvěma tisíci panu Hynkovi, a že bych dosti smlúvě nečinil, že toho ničímž nepokazuje, než že jsem já chtěl smlúvě rád dosti učiniti, kdyby mi se podle též smlúvy od pana Hynka dosti stalo. I to pravě, že by na něm tu pokutu chtěl míti, kterouž mu se jest nikdy nezavázal, žádaje JichMtí při tom za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, smlúvu, odpor a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž smlúva pečetěná jest, v kteréž smlúvě se zjevně nalézá, že jest pan Petr Adrzpach z Náchodu pohnaný měl jemu Archiv Český XXXIII. 10

Strana 74
74 D. XIII. Registra soudu komorního: panu Hynkovi položiti tisíc kop grošuov padesát kop gr. č. ve dvú nedělích po svatém Havle podle smlúvy, a toho jest neučinil, z té příčiny Jich Mt dávají jemu panu Hynkovi Špetlovi proti němu panu Petrovi Adrzpachovi pohnané- mu za právo podle puohonu jeho, tak aby on pan Hynek, poněvadž jest sobě pokutu smlúvy nezdržení položil dva tisíce kop gr. č., to aby on pan Hynek před úředníky Pražskými menšími nazajtří svaté panny Markéty najprv příští [14. července] provedl, a tu což provede do těch dvú tisíc kop gr. č na schválení týchž úředníkuov, to aby jemu on pan Petr Adrzpach od toho pruovodu dal ko- nečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatém Lukáši evangelistu božím [20. října] léta MDXVII°. Anno 1524. fer. III. post Philippi et Jacobi [3. května] dána relací k dskám zemským po nálezu panu Hynkovi Špetlovi na pana Petra Adrzpacha z Náchodu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval CC kop grošuov českých. R. VII. I. E. XI. a. 5414. Mezi Děpoltem z Lobkovic a na Bílině a Václavem z Polenska o pobrání obilí. 1524, 12. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Děpoltem z Lobkovic a na Bílině puo- vodem s jedné a Václavem z Polensk pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z toho, že jest pobral u Radovesic obilé s polí téhož pana Děpolta v sumu sečte- ného sto a čtrnádcte kop snopuov, zejména žita, pšenice, ječmene, ovsa, hrachu, toho učiniti nemaje etc., kteréhožto pobrání pokládá sobě on Děpolt LXXX kop gr. č., tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Václava z Polensk pravil, že k tomuto puohonu povinen odpoviedati není, a to proto, že jest ho sa- mého pohnal, a on má bratra svého nedílného, a že jest měl obú pohnati jakožto bratří nedílných. A na to ukázal zřízení zemské, že synové po otci zuostalí nedílní mají všickni poháněni býti, a ktož by jináč pohnal, že bude jemu puohon zdvižen. Proti tomu zase poručník jeho páně Děpoltuo pravil, že jest pán pohnal toho to- liko, kterýž jest vinen, a že nezdálo mu se bratra jeho pohnati, poněvadž proti pánu nic neučinil; a že jest pán dobře tento puohon na něho Václava učinil, že jest on na grumtích jeho u Radovesic obilé bral. A na to ukázal vajpis z desk zem- ských, kdež Jaroslav z Vřesovic zapisuje dědictví v Radovesicích panu Děpoltovi z Lobkovic. A také ukázal svědomí, kteráž seznávají, že jest k němu Václavovi z Polensk posílal, aby na grumtích jeho toho obilé nechal, až by o to ohledáni byli dobrými lidmi. A také ukázal svědomí, že jest bral to obilé i v noci, a smlúvu tr- hovú, kteruož má s Jaroslavem z Vřesovic o dvuor v Radovesicích, i to pravě,

Strana 75
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 75 kdyby byl jistotu učinil podle té cedule, že by o to mezi nimi konec byl, žádaje podle svého pruovodu za spravedlivé opatření. I to pravě, že se též jeho Václava svědkové nesrovnávají. Proti tomu poručník od Václava z Polensk pravil, že tito svědkové, kteréž pan Děpolt vede, že toho neseznávají, aby je k oběma bratruom posílal, než toliko k němu k samému, aby na jeho grumtích nevoral, a on jest za od- pověď to dal, že nebude vorati. A také toho neseznávají, aby obilé to páně Děpol- tovo bylo, ani aby on je sil, a že toho nepokazují. I to pravě, že svědkové někteří podle práva nejsú, a někteří že se nesrovnávají; i to pravě, že on Václav Polenc bral jest to obilé jako své, nebo jest držel ten dvuor v nájmu. A na to ukázal ce- duli řezanú, jak jest se jměl v tom dvoře zachovati, i také ukázal svědomí a list na čtyři kopy grošuov českých, kterýž jemu panu Děpoltovi on Václav z Polensk učinil s rukojmiemi a s pečetmi dobrých lidí, a svědomí, že jest toho dvoru v nájmu byl, při tom při všem žádaje Jich Mtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, vajpis z desk zemských, řezanú ceduli, smlúvu trhovú, svědomí a jich s obú stran pře líčení takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ceduli řezané pan Děpolt Popel z Lobkovic puovod neodpírá, než ji skrze poručníka svého stvrdil a pověděti dal, kdyby byl jistotu učinil podle té cedule, že by o to mezi nimi konec byl, a v té ceduli se zjevně nalézá, že jest jemu Václavovi pohna- nému Jaroslav z Vřesovic nájem, prve nežli jest ten dvuor v Radovesicích prodal panu Děpoltovi, učinil: z té příčiny dává se jemu Václavovi z Polensk pohnanému proti panu Děpoltovi z Lobkovic puovodu za právo tak, že on Václav pohnaný jemu panu Děpoltovi puovodu podle puohonu tím obilím nic povinen není. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před svatým Havlem [13. října] létha MDXVII°. R. VII. I. E. XII. a. 5415. Mezi Dorotou z Dubenek a Zikmundem Vencelíkem z Vrchovišť o vrácení úplatku. 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Dorotú z Dubenek a na Dobřeni, mocnú otcovskú poručnicí sirotka někdy Michala z Vrchovišť, manžela jejího, puovodem s jedné, a Zigmundem Vencelíkem z Vrchovišť pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila podle Jindřicha, Petra, Krystofa a Jana bratří Vencelíků z Vrchovišť ze tří set kop gr. č., ze dvú kuší, z koně, kterýž stál za sedmdesáte zlatých, a z LXXI kop gr. č. za měď, kdež jest to všecko týž Václav Vencelík, otec jich, vzal od téhož Michala z Vrchovišť na to, že jest jměl to zjednati na císaři JMti jemu Michalovi a Smíš- kovi od Hory Kutny a sobě, aby je páni království Českého k sobě za pány přijali;

Strana 76
76 D. XIII. Registra soudu komorního: a toho jest týž Václav z Vrchovišť témuož Michalovi nezjednal. a což jest od něho na to vzal, zase jest jemu nevrátil; k kterýmžto věcem svrchu psaným ona Dorota praví se právo míti k ruce téhož sirotka, syna svého tak, jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázal kšaft někdy Michala z Vrchovišť, žádaje podle téhož kšaftu zachován býti. Proti tomu on Zigmund Vencelík skrze poručníka svého pravil, že jest ten majestát na císaři on někdy Václav z Vrchovišť otec jeho zjednal, a že jej před rukama mají. Proti tomu zase od Doroty puovoda poručnik pravil, že o tom maje- státu císařském nic neví, než kdyby byl to zjednal, zač úplatek vzal, nebyli by tito bratří Vencelíkové napomínáni, ale vzav peníze tři sta kop grošuov i jiné věci a nic nezjednal. Na to ukázal svědomí, i to pravě, jakož v kšaftu stojí, že bude-li napo- mínati ji Dorotu ze sta a patnádcti hřiven dluhu, aby nedávala, poněvadž on Václav Vencelík, otec jeho Zigmunduov, za sebú více jměl; kdež pak ona Dorota z těch sta a XVti hřiven jest rozsúzena, a na to ukázala týž ortel z Hory Kutny, kterýmž jest nalezeno, aby se o ten dluh smluvila a zaplatila; a podle toho pruovodu žádaje při spravedlivosti zachován býti. Zase proti tomu poručník jeho Zigmunda Vencelíka pravil, že toho žádá, aby do těch svědkuov JichMt nahlédnúti ráčili, srovnávají-li se čili nesrovnávají, a při tom žádaje za spravedlivé též opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, kšafth, svědomí, odpor a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest toho poručník též Doroty z Dubenek puo- voda ničímž podle puohonu svého podle práva neprovedl, aby on Zigmund pohnaný jí Dorotě puovodu co povinovat dáti byl, z té příčiny dává se jemu Zigmundovi Vencelíkovi z Vrchovišť pohnanému na jeho díl za právo tak, že on Zigmund po- hnaný jí Dorotě z Dubenek puovodu ničímž povinen podle puohonu jejího není. Dal památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před zvěstováním panny Marie [23. března létha MDXVIII°. R. VII. 1. E. XII. b. 5416. Mezi Janem Skaleckým z Skalky a bratry Trčky z Lípy o vrácení peněz řečených. 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Skaleckým z Skalky puovodem s jedné, a statečnými Zdeňkem, Janem, Vilímem a Mikulášem bratry vlastními a nedílnými Trčky z Lípy, držiteli statku někdy Mikuláše mladšího Trčky z Lípy, pohnanými [s] strany druhé, kdež je vinil z puol druhého sta kop gr. č. summy hotových peněz někdy Mikuláše mladšího Trčky z Lípy, strýce jich, poručníka téhož Jana z Skalky, zůstalé, kteruož jest jsa poručníkem téhož Jana z statku jeho zachoval, a též summy jest jemu Janovi puovodu vydati nechtěl, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to

Strana 77
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 77 ukázal vajpis z desk zemských, kdež Prokop z Skalky, otec téhož Jana Skaleckého, poručníkem udělal téhož někdy Mikuláše Trčku mladšího z Lípy dětí svých se všemi dědinami svými, kteréž má neb jmíti bude s nábytky a svršky etc. A též ukázal svědomí, že když jest po setře jeho Jana Skaleckého sto kop grošuov českých jmenováno, při těch smlúvách že jest povědíno, že ještě puol druhého sta kop gr. českých zuo- stává, a on jsa jakožto dědic lepší právo k těm CL kopám gr. českým má, kteréž zuo- staly u téhož někdy Mikuláše Trčky, nežli ona Kunka sestra jeho. A také ukázal svědomí žádaje při tom za opatření. Proti tomu poručník od Zdeňka a Mikuláše bratří Trčkuov pravil, poněvadž se svědkové s puohonem nesrovnávají, a také toho ničímž neprovozují, aby oni Trčkové držitelé toho statku byli, žádaje Jich Mtí na místě pohnaných za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník Jana Skaleckého pravil, že k této při mnoho mluviti neumí, že jest jí tepruov zpraven na krátku, a že jest byl Jan Skalecký smyslem se pominul, ale již nachází, a že jest prostý člověk neuměje své spravedlivosti sám vyvozovati, ale žádá Jich Mtí podle puovodu svého za milostivé a spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, vajpis z desk zemských, svědomí, odpor a jich s obú stran pře líčení takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan Skalecký puovod jest to dosta- tečně podle práva provedl, když jest bylo při smlúvách svatebních, a když sestru jeho Jana Skaleckého Kunku smlúvali za Arnošta Bronce, že tu jest jmenováno po ní sto kop grošuov českých věna, a při tom skrze pana Zdeňka Trčku z Lípy jme- nováno na místě někdy Mikuláše mladšího Trčky jakožto poručníka, že nad to ještě puol druhého sta kop gr. č. z nachování toho statku Skaleckého zuostává při týmž někdy Mikulášovi Trčkovi, a těch CL kop gr. českých připověděl týž Zdeněk Trčka z Lípy dáti Arnoštovi Broncovi, když je ujistí též Kunce, manželce své a sestře téhož Jana Skaleckého, a on Jan Skalecký že jest pověděl, že k těm CL kopám gr. vuole nedává, aby měly dány po sestře jeho Janově býti, a oni Trčkové pohnaní neodvozují, by těch CL kop gr. č. po sestře jeho Jana Skaleckého dali, a Jan Ska- lecký puovod že jest toho statku pravý dědic, z kteréhožto statku ta summa nacho- vána byla: z těch příčin dává se jemu Janovi Skaleckému z Skalky puovodu proti nim Zdeňkovi, Janovi, Vilímovi a Mikulášovi bratřím Trčkuom z Lípy pohnaným za právo tak, aby oni bratří pohnaní jemu Janovi Skaleckému puovodu těch puol druhého sta kop gr. č. v puohonu jmenovaných dali konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon [v úterý] před zvěstováním Panny Marie [23. března] léta MDXVIII°. Anno 1524. fer. V. ante Philipi et Jacobi apostolorum dei [28. dubna] dána relací ke dskám zemským po nálezu, i pro škody útratní a nákladní Janovi Skalec-

Strana 78
78 D. XIII. Registra soudu komorního: kému z Skalky na statečné rytíře Zdeňka, Jana, Vilíma a Mikuláše, bratří vlastní a nedílné Trčky z Lípy. Škod jmenoval sto kop grošuov českých. R. VII. I. E. XIII. b. 5417. Mezi Žofkou z Poličan a Jiříkem z Valdsteina o díl věna. — 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Žofkú z Poličan puovodem s jedné, a panem Ji- říkem z Valštaina a v Zelenici pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z puol třinádctý kopy gr. míšenských dílu jeho jakožto příjemce za věno její podle jiných pánuov a lidí dobrých za padesáte kop grošuov míšenských za nebožtíka Jana Vše- jamského z Chlumu, manžela jejího, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala svědomí jednoho svědka, že jest on pan Jiřík z Valštaina příjemce věna jejího byl, a druhého že jest pohnala, a on v tom že jest umřel; i to pravě, že jest to prve bylo, že nějaká vdova poháněla a jednoho svědka postavila, a tomu pohnanému že by přísaha nalezena měla býti; i to pravě, kdyby tu sám osobně stál, že tomu nevěří, aby tomu měl odepříti, aby příjemcí věna jejího nebyl, a pro její sirobu i pro božskú spravedlivost, žádaje Jich Mtí za spravedlivé a milostivé opatření. Proti tomu poručník od pana Jiříka z Valštaina pravil, že jeden svědek ku právu nic není, a by to pak bylo, že by pan Jiřík i příjemcí věna byl, však ho nikdá jest nenapomínala, a také toho ničímž nepokazuje, aby její muož umřel. A když by k tomu přišlo, že ten, ktož jí svědomí dává, že jest rukojmí za její věno byl, to by se ukázati mohlo; a] poněvadž se podle práva nepokazuje, že žádá na místě pána za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, a jich s obú stran pře líčení takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest se to dostatečně uznalo, že on pan Jiřík z Valštaina příjemce věna Žofky z Poličan puovoda jest, a toho on pan Jiřík, aby toho věna příjemcí nebyl, ničímž neodvedl, z té příčiny dává se jí Žofce z Poličan puovodu proti němu panu Jiří- kovi pohnanému za právo tak, aby on pan Jiřík pohnaný, což se na jeho díl do- stane, to jest těch XII/2 kop gr. míšenských v půohonu jmenovaných též Žofce dal konečně ve dvú nedělí pořád zběhlých; než chce-li on pan Jiřík z Valštaina k komu jinému o to právem hleděti, právo se jemu nezavírá. Dala památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svatého Jiří [23. dubna] létha etc. XVIII°. Anno 1524. fer. VI. ante Philippi et Jacobi [29. dubna] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským Žofce z Poličan na pana Jiříka z Valštaina po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala X kop grošuov českých. R. VII. 1. E. XIV. a.

Strana 79
Nálesy k roku Svátosti l. 1524. 79 5418. Mezi Žofkou z Poličan a panem Zdeňkem z Valdšteina o díl věna. — 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Žofkú z Poličan puovodem s jedné, a panem Zdeňkem z Valštaina a v Hořicích pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z XII /2 kop gr. míšenských dílu jeho jakožto příjemce za věno její podle jiných pánuov a lidí dobrých za L kop gr. míšenských za nebožtíka Jana Všejamského z Chlumu, manžela jejího, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu poručník od pana Zdeňka z Val- štaina etc. Jan Žatecký z Waykrštorfu přistúpil na místě téhož pana Zdeňka k svrchu psanému nálezu, kterýž se stal mezi touž Žofkú z Poličan a panem Jiříkem z Valštaina, tak jakž týž nález to v sobě všecko obsahuje a zavírá. Dala památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svatého Jiří [23. dubna] léta MDXVIII°. Léta MDXXIV° v pátek před svatým Filipem a Jakubem [29. dubna] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským Žofce z Poličan na pana Zdeňka z Val- štaina etc. po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala X kop gro- R. VII. I. E. XIV. b. šuov českých. 5419. Mezi Žofkou z Poličan a Janem Strachotou z Královic o díl věna. — 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Žofkú z Poličan puovodem s jedné, a Janem Stra- chotú z Královic a na Vostrově pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z XII'/2 kop gr. míšenských dílu jeho jakožto příjemce za věno její podle jiných pánuov a dobrých lidí za L kop gr. míšenských za nebožtíka Jana Všejamského z Chlumu, manžela jejího, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu poručník od Jana Strachoty při- stúpil na místě téhož Jana Strachoty k svrchu psanému nálezu, kterýž se stal mezi touž Žofkou z Poličan a panem Jiříkem z Valštaina, tak jakž týž nález to v sobě všecko obsahuje a zavírá. Dala památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svatého Jiří [23. dubna] létha etc. XVIII°. Anno 1524. fer. VI. ante Philippi et Jacobi [29. dubna] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským Žofce z Poličan na Jana Strachotu z Královic, i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala X kop grošuov českých. R. VII. 1. E. XV. a. 5420. Mezi Žifkou z Poličan a Haškem Kulí z Chotče o díl věna. — 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Žofkú z Poličan puovodem s jedné, a Haškem Kulí z Chotče a na Chotči pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z XII/2 kop

Strana 80
80 D. XIII. Registra soudu komorního: gr. míšenských dílu jeho jakožto příjemce za věno její podle jiných pánuov a do- brých lidí za L kop gr. míšenských za nebožtíka Jana Všejamského z Chlumu, man- žela jejího, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu poručník od Haška Kule přistúpil na místě téhož Haška Kule k svrchu psanému nálezu, kterýž se stal mezi touž Žofkou z Poličan a panem Jiříkem z Valštaina, tak jakž týž nález to v sobě všecko ob- sahuje a zavírá. Dala památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den sv. Jiří [23. dubna] létha etc. XVIII°. Létha etc. XXIV° v pátek před sv. Filipem Jakubem [29. dubna] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským Žofce z Poličan na Haška Kuli z Chotče i pro škody útratní a nákladn Škod jmenovala X kop grošuov českých. R. VII. 1. E. XV. a 5421. Mezi Janem Skaleckým ze Skalky a bratry Trčky z Lípy o vydání svršků. 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Skaleckým z Skalky puovodem s jedné, a Zdeňkem, Janem, Vilímem a Mikulášem bratřími vlastními Trčky z Lípy etc. a na Lichtmburce, držiteli statku někdy Mikuláše mladšího Trčky z Lípy,[s] strany druhé, kdež je vinil z nevydání svrškuov svých, kteréž jest jemu svrchu psaný někdy Mi- kuláš mladší Trčka z Lípy, strýc jich, jsa poručníkem jeho z grumtuov a z dě- dictví jeho v Skalce pobral a jemu jest jich vydati nechtěl, kterýchž jest bylo za tři sta kop gr. českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od bratří Trčkuov pravil, že páni Trčkové k tomuto puohonu odpoviedati povinni nejsú, pro- tože jest tento puohon němý a že pohání z svrchkuov, ale nejmenuje, z jakých svrchkuov, kteréž pokládá sobě tři sta kop gr. českých, žádaje podle práva zachován býti. Proti tomu poručník jeho Jana z Skalky pravil, poněvadž jest pánuov Trčkuov pohnal i dohnal, aby mu písaře s registry, v kterýchž ti svrchkové jsú sepsáni, po- stavili, ale že jsú toho podle téhož puohonu a duohonu Trčkové neučinili. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, takto o tom nalézti ráčili: Po- něvadž on Jan Skalecký jich pánuov Trčků pohnal z svrškuov, a v puohonu nejme- noval, z jakých svrškuov je pány Trčky pohání, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dali památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před zvěstováním panny Marie [23. března] R. VII. 1. E. XV. a. MDXVIII°. 5422. Mezi bratry Kostky z Postupic a bratry z Oujezda o vrácení věnných peněz. 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Zdeňkem [a] panem Janem bratry vlast- ními a nedílnými Kostky z Postupic a na místě bratra svého mladšího Bohuše let

Strana 81
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 81 nemajícího puovody s jedné, a Hynkem a Vilímem bratry vlastními a nedílnými z Oujezda pohnanými s strany druhé, kdež je vinili ze sta kop gr. českých věnných, kteréž jest otec týchž bratří pana Zdeňka, pana Jana a pana Bohuše Kostkuov z Postupic jakožto poručník ty časy již jmenovaných bratří Hynka a Vilíma za ně dal Markétě z Bělé, máteři jich, a svými vlastními penězi zaplatil, a oni Hynek a Vilím zanedbávají zase toho až posavad navrátiti, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázali kvitancí, kdež Markéta z Bělé kvituje pana Zdeňka z Postupic ze sta kop grošuov českých. A při tom ukázali vajpisy dva z desk zemských a kvi- tancí při týchž vajpisích, žádajíce při tom při všem zachováni býti. Proti tomu poručník od bratří pohnaných pravil, že toho podle tohoto puohonu ničímž nepro- vozují, ani toho, aby on pan Zdeněk své peníze vlastní za to věno Markétě z Bělé, máteři jich, dal, než že jest jí dal z statku jich, maje a drže statek jich pohnaných, [a] poněvadž toho ničímž neprovozuje, aby on někdy pan Zdeněk Kostka, otec nade- psaných pánuov bratří, puovoduov své peníze vlastní za též věno máteři jich dal, než peníze sirotčí, že žádá za spravedlivé opatření Jich Mtí. I to pravě, že kvitancí provozují, ale o kšaftu mlčí, ješto by se nětco jiného v tom kšaftu našlo, a při tom ukázal svědomí, kteréž seznává, že pan Zdeněk Kostka přiznal se, že těch sto kop gr. dal z statku sirotčího. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, vajpisy z desk zemských, kvitancí, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest někdy pan Zdeněk Kostka poručníkem nadepsaných bratří pohnaných byl a jich statku v držení, a oni páni bratří Kostkové puovodové ničímž toho podle práva neprovedli, aby těch sto kop grošuov českých věnných v puohonu jmenovaných on někdy pan Zdeněk Kostka, otec jich, z svého vlastního statku dal, z té příčiny Jich Mt dávají Hynkovi a Vilímovi bratřím z Ou- jezda pohnaným proti nim pánuom bratřím Kostkuom puovoduom za právo tak, že oni bratří pohnaní tou summou, to jest těmi sto kopami groši českými věnnými v puohonu jmenovanými, týmž pánuom Kostkuom puovoduom povinni nejsú. Dali památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím etc. [Juxta:] Vložen puohon v pátek před svatým Jiřím [21. dubna] léta MDXVIII°. R. VII. 1. E. XV. b. 5423. Mezi Václavem Královským z Želetavy a bratry Vencelíky z Vrchovišť o nedostiučinění smlouvě. 1524, 13. dubna. V té při, kteráž jest mezi Václavem Královským z Želetavy puovodem s jedné, a Zigmundem Vencelíkem z Vrchovišť pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil podle Jindřicha, Petra, Krystofa a Jana bratří vlastních a nedílných Vencelíkuov z Vrchovišť z nedostiučinění smlúvy té mezi týmž Václavem Královským s jedné a Archiv Český XXXIII. 11

Strana 82
28 D. XIII. Registra soudu komorního: mezi nebožtíkem Václavem Vencelíkem z Vrchovišť, otcem jich nedílným, s strany druhé, nebožtíkem panem Jindřichem z Hradce, najvyšíšlím purkrabí Pražským a jinými dobrými lidmi v též smlúvě jmenovanými učiněné, a to v tom, že jest on nebožtík Václav Vencelík poddal jemu Václavovi Královskému, aby štejgéř kúpil jemu za puol hřivny každý prodaj, a k tomu přidati třidcátou nad Žezhulí na lin- šaftě, a toho se jest nic jemu Václavovi Královskému dosti nestalo, kdež on Václav Královský pokládá sobě toho tisíc kop gr. českých, tak jakž týž puohon ukazuje; při tom žádaje, aby byla položena smlúva, kdež jich pohnal i dohnal, kdež pak ukázal přípis té smlúvy a svědomí, a vajpis nálezu z registr úřadu [purkrabství Pražského, a vajpis nálezu soudu komorního, kterýž se stal mezi Václavem Královským z Želetavy a Václavem Vencelíkem o tisíc zlatých. Proti tomu poručník od Zigmunda Vencelíka pravil, že on o žádné smlúvě neví ani o puohonu, ani o duohonu, a toho ničímž neprovozuje, aby oni jakú smlúvu jměli, než on že jest dal čísti sobě jakús škartu, ješto ta škarta ke škodě jemu Zigmundovi není; a také že se tu dotýče věci horní, o nějaké štejgéře a rudy, a tento soud horních věcí nesoudí, žádaje Jich Mtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Min- strberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, přípis smlúvy, kteruož pohnaný za škartu pokládal jest, svědomí, vajpis nálezu z registr soudu purkrabského, vajpis nálezu soudu komorního, odpor a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Václav Královský puovod smlúvy té, o kteruož jest pohnal bratří Vencelíkuov podle práva jest neprovedl, ani toho, aby puohon a duohon o touž smlúvu položení jemu Zigmundovi Vencelíkovi dodán byl, a on Zigmund pohnaný tomu jest odpíral, že jemu ani puohon ani duohon o touž smlúvu dodán jest nebyl, a také v té škartě, kteráž jest skrze poručníka téhož Václava ukázána, se nalézá, že by ta smlúva někdy u pana Jindřicha z Hradce po- ložena býti měla, z těch příčin Jich Mt dávají jemu Zigmundovi Vencelíkovi pohna- nému proti němu Václavovi Královskému puovodu za právo tak, že z čehož jeho Zigmunda podle bratří jeho on Václav pohnal, jemu tím puohonem nic povinen není. Dal památné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po květné neděli [30. března] léta MDXVIII°. R. VII. 1. E. XVI. b. 5424. Mezi Jiříkem Stroupeckým z Stroupče a Janem z Strojetic o přiřčení. — 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi Jiříkem Stroupeckým z Stroupče puovodem s jedné, a Janem jinak Ješkem z Strojetic pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil ze čtyř set kop gr. českých, kteréž jemu dáti přiřekl smlúvou, kdyby Jan z Hořetic, syn Januov jinak Hrzkuov, umřel, i tomu přirčení prodlévá dosti učiniti až dosavad, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu puohonu poručník Ješka z Strojetic pravil,

Strana 83
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 83 že k tomuto puohonu není povinen odpoviedati z příčiny té, že z dvojího žene, z přirčení a z smlúvy, a že tento puohon jest nepořádný, ktož požene ze dvojí neb ze trojí věci, takový puohon že zdvižen má býti. A na to ukázal zřízení zemské, žádaje při tom zachován býti. Proti tomu poručník od Jiříka z Stroupče pravil, že jest tento puohon dobře učinil, a to z čehož jest puohon učinil, že to hned provésti chce, že z jedné věci toliko žene, klada příčinu, z které příčiny přiřekl, že smlúvou. A na to ukázal svědomí, a i to pravě, když ten sirotek Jan z Hořetic umřel, tu Jiřík Stroupecký žádal Ješka z Strojetic, aby mu na těch CCCC kop gro- šuov jistotu učinil podle té smlúvy, kteruož s ním učinil, když by pán buoh smrti neuchoval Jana syna Hrzkova, že Ješek z Strojetic měl vydati Jiříkovi Stroupec- kému CCCC kop gr. českých. A na to ukázal svědomí. A druhé též svědomí ukázal, že týž Jan Hrzkuov jest umřel, žádaje Jich Mtí za spravedlivé a milostivé opatření podle svého pruovodu; i to pravě, že znamenitými a hodnověrnými pány a dobrými lidmi tu smlúvu provozuje, že podle té smlúvy jměl mu dáti čtyři sta kop grošuov českých, a ty mu ujistiti jměl, a toho že ničímž neodvozuje. Proti tomu zase po- ručník Ješka z Strojetic pravil, že se tito dva svědkové nesrovnávají s puohonem, a by i to bylo, aby se srovnávala oba svědky, však s puohonem se nesrovnávají, a také ani smlúvy pokazují, a smlúvě té že odpírá; při tom při všem že žádá Jich Mtí za spravedlivé opatření. I to pravě, že z jiného žaluje, z jiného pohání, a jiné provozuje, a tak že se ta věc v ničemž nesrovnává; a že ti všickni svědkové ke škodě jemu Ješkovi nejsú, neb slyšené věci někteří seznávají a s puohonem se ne- srovnávají. A také ať to pokáže, že jest jeho Ješka on Jiřík z toho kdy napo- mínal, a té smlúvě že vždy odpírá, že jest s Jiříkem nikdy smlúvy žádné nečinil. A na to ukázal jeho psaní, že k jednání přátelskému o Hořetického spravedlnost poddává se s ním Ješkem Strojetickým, a svědomí, žádaje při tom při všem za spra- vedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstr- berské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, zří- zení zemské, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Po- něvadž on Jiřík Stroupecký podle svého puohonu, z čehož jest jeho Jana Ješka z Strojetic pohnal, vedle práva jest neprovedl, a svědkové se jeho s puohonem ne- srovnávají, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před sv. Řehořem [10. března] léta MDXVIII°. Anno 1524 fer. IV. ante Philippi [et] Jacobi apostolorum [27. dubna] dána relací ke dskám zemským po zdvižení puohonu Janovi Ješkovi z Trojetic na Jiříka Stroupeckého z Stroupče, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval XV R. Vll. 1. E. XVII. a. kop gr. českých.

Strana 84
84 D. XIII. Registra soudu komorního: 5425. Mezi bratry z Hustiřan a bratry z Dobřenic o díl dědičný. — 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi Petrem a Benešem bratry vlastními z Hustiřan puovody s jedné, a Zdislavem, Maršem [a] Adamem bratry vlastními a nedíl- nými z Dobřenic pohnanými s strany druhé, kdež je vinili ze XXVIII/2 kop gr. a X gr. vše českých dílu jich, tu kdež jest Bohuslav z Dobřenic, otec jich nebožtík, k sobě přijal poručenstvím XLIII kop gr. českých od někdy Markéty z Dobřenic, tety jich Petra a Beneše bratří, kteréžto jest odkázala Majnušovi, bratru jich ne- dílnému, k kterýmžto XXVIII/2 kopám a Xti gr. českým oni bratří praví se právo a spravedlivost jmíti, tak jakž týž puohon ukazuje, žádaje toho poručník od puo- voduov, poněvadž jsú pohnali i dohnali, aby oni pohnaní smlúvu položili, kteréžto smlúvy přípis jsú ukázali, a svědomí, žádajíc podle toho svědomí zachováni býti. Proti tomu poručník od pohnaných pravil, že svědkové tito s puohonem se nesrov- návají, žádaje Jich Mtí v tom též za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc.; se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, přípis smlúvy, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž oni bratří puovodové podle puohonu svého toho jsú neprovedli, z té příčiny dává se jim bratřím Dobřenským Zdislavovi, Maršovi a Adamovi pohnaným za právo, tak že oni Zdislav, Mareš, Adam bratří pohnaní tím, z čehož je oni Petr a Beneš bratří puovodové pohánějí, tou sumou v puohonu jmenovanú, nic povinni nejsú. Dali památné. Stalo se ve čtvrtek den sv. Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu před svatým Vítem [12. června] léta MDXVIII°. R. VII. 1. D. XVII. b. 5426. Mezi Krištofem Kulí z Komárova a Jindřichem Berkou z Dubé o dluh. — 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi Kristofem Kulí z Komárova puovodem s jedné, a panem Jindřichem Berkú z Dubé na Kumburce, hajtmanem kraje Hradeckého, pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z patnádcti kop gr. č. vedle zapsání téhož pána listem na papíře pod sekretem jeho dluhu jemu Kulovi od téhož pána spra- vedlivě povinného, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal týž list na pa- píře pod sekretem jeho, žádaje podle toho listu zachován býti. Proti tomu poručník od pana Berky pravil, že tomu listu místo dává, a že neví, co proti tomu odpierati. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon a list ten pod sekretem, kterýz jest týž pan Jindřich témuož Kristofovi na se učinil, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž poručník na místě pana Jindřicha Berky tomu jest, z čehož on Kristof

Strana 85
Nálezy k roku Svatosti l. 1524. 85 Kule puovod pohnal, neodepřel, než témuož listu místo dal, z té příčiny Jich Mt jemu Kristofovi Kulovi puovodu proti němu panu Jindřichovi Berkovi pohnanému dávají za právo tak, aby on pan Jindřich jemu Kristofovi těch XV kop gr. č. v puchonu jmenovaných konečně dal ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před svatým Vítem [14. června] léta R. VII. 1. E. XVIII. a. MDXVIII°. 5427. Mezi Zuzanou z Sulic a Markvartem z Sulic o vzetí peněz. — 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi Zuzannú z Sulic puovodem s jedné, a Markvartem z Sulic na Zámrsku pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila ze sta kop gr. č., kteréž jest jí po smrti nebožtíka Heřmana z Sulic, otce svého i jejího, vzal, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala svědomí, a podle toho pruovodu žá- dajíc za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník jeho Markvarta pohnaného pravil, že tito svědkové jemu Markvartovi nic ke škodě nejsú, a že seznávají, že jí Zuzaně řekl to, což jí otec dal, nic bráti nechce; a toho neprovozují, aby jí co bral, a tak se ti svědkové nesrovnávají, žádaje toho též za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od Zuzany puovoda pravil, že svědkové její ve všem se srov- návají, a jeho holá slova toliko jsú. A ničímž toho neodvozuje, aby jí on Mark- varth těmi sty kopami groši českými povinen nebyl. Při tom ukázal nález soudu komorního mezi Dorotú z Veletic a Annú z Ledče. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, odpor, svědomí, nález soudu komorního a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest to ona Zuzana podle svého puohonu provedla, a poručník jeho Markvarta pohnaného toho jest ničímž neod- vedl, aby jí on Markvarth těmi sto kopami groši českými povinovat nebyl, z té příčiny Jich Mt dávají jí Zuzaně z Sulic puovodu proti němu Markvartovi pohnanému za právo tak, aby on Markvarth z Sulic těch sto kop grošuov českých v puohonu jmenovaných jí Zuzaně z Sulic puovodu konečně dal od dnešního dne ve dvú ne- dělích pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se ve čtvrtek den sv. Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po na nebevzetí panny Marie [16. srpna R. VII. I. E. XVIII. b. léta MDXVIII°. 5428. Mezi Alžbětou z Vícemilic a Matějem Škrovádem z Škrovadu o pych. — 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi pannú Alžbětú z Vicemilic puovodem s jedné, a Matějem Škrovádem z Škrovádu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z pychu a pro ten pych z desíti kop gr. č. proto, že jest jí vysekal dvéře ve dvoře jejím

Strana 86
D. XIII. Registra soudu komorního: 86 v Pakoměřicích, toho učiniti nemaje, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala svědomí, žádaje při tom podle průvodu za spravedlivé opatření. Proti tomu po- ručník od Matěje Škrováda pohnaného pravil, že jest to věc vědomá, ktož komu pych učiní, že o ten pych podle práva má poslati, aby mu ten pych napraven byl do dvú nedělí, a ona že jest toho neučinila a k němu o ten pych neposlala, a také ať to panna pokáže, že jest o ten pych k němu poslala, žádaje Jich Mtí, poněvadž jest jeho Matěje pohnala a k němu o ten pych napravení prve neposlala, za spravedlivé opatření. I to pravě, poněvadž od puohonu panna pouští, VMtí on Matěj Škrovád podle práva a zřízení zemského žádá, že tou pokutou jemu v zřízení zemském ona panna povinna jest, aby mu ta pokutha VMtmi přisouzena byla. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž táž Alžběta vedle puohonu svého pych jest podle práva provedla, ale toho jest nepokázala, aby podle zřízení zemského o ten pych napravení k témuož Matějovi Škrovádovi poslala, a také od toho puohonu jest pustila, z té příčiny jemu Matějovi tou pokutou v zřízení zemském položenú ona Alžběta puovod nic povinna není. Dala památné. Stalo se ve čtvrtek den sva- tého Tiburcia. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před božím tělem [1. června] létha MDXVIII°. R. VII. I. E. XIX. a. 5429. Mezi Adamem Zilvarem z Pilníkova a Jindřichem Berkou z Dubé o rčení. 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi Adamem Zilvarem z Pilníkova a na Břečtaině puovodem s jedné, a panem Jindřichem Berkú z Dubé a na Kumburce, hajtmanem kraje Hradeckého, pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil ze řčení takového, že jest mu řekl dáti VI kop gr. č. na pomoc, aby sobě kuoň koupil, i těch mu až do- dnes vedle řčení svého dáti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje; a na to ukázal svědomí, žádaje podle toho svědomí za opatření. Proti tomu poručník od pana Jindřicha Berky pra- vil, poněvadž se ti svědkové s puohonem nesrovnávají, že k tomu mluviti mnoho nechce, než žádá na místě pana Jindřicha Berky za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor a svědomí, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Adam Zilvar podle puohonu svého toho jest neprovedl, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pátek před svatým Vítem [11. června] létha R. VII. 1. E. XIX. b. MDXVIII°.

Strana 87
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 87 5430. Mezi Václavem Jarošem z Oustí a Alžbětou Bavorovskou z Třebska o dluh za službu. 1524, 14. dubna. V té při, kteráž jest mezi Václavem Jarošem z Oustí puovodem s jedné, a Alžbětú Bavorovskú z Třebska pohnanú s strany druhé, kdež ji vinil z pěti kop gr. č., kteréž jest někdy Jan Bavorovský, manžel její, jemu Václavovi za službu dlužen zuostal, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázal svědomí, žádaje vedle toho pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Alžběty pohnané pravil, že tito svědkové se s puohonem nesrovnávají, aniž jí co ke škodě svědčí; a také to pravě, že by to měl pokázati předkem, kudy jest ona jemu těmi pěti ko- pami groši povinna, a že jest se on Jaroš omýlil, a že jest měl ne ji, než pana z Pernštaina poháněti, neb jest služebníkem a písařem JMti při soudu komorním a pan z Pernštaina JMt písařuom, kteříž při tom úřadě při něm bývali, platil, i jemu také. A na to ukázala svědomí žádajíc Jich Mtí v tom za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník jeho Jarošuo puovoda pravil, že ten, ktož koho jedná, jest povinen službu jemu platiti, neb mohlo by se to přihoditi, že by pán neporučil některého služebníka zjednati, než ten úředník k své potřebě pro polehčení a ne k panské. A také že jest ona Alžběta držitelem statku muže svého. Na to ukázal vajpis z rajstr úřadu [purkrabství] Pražského, že jest ten zápis, kterýž jest s manželem svým měla, propustila. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstr- berské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svědomí, odpor, vajpis z registr úřadu purkrabského, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom na- lézti ráčili: Poněvadž on Václav Jaroš puovod toho jest dostatečně podle svého puohonu neprovedl, z té příčiny Jich Mt dávají jí Alžbětě Bavorovské pohnané proti němu Václavovi Jarošovi puovodu za právo tak, že ona Alžběta Bavorovská po- hnaná jemu Václavovi Jarošovi z Oustí puovodu těmi pěti kopami groši českými podle puohonu jeho nic povinna není. Dala památné. Stalo se ve čtvrtek den sva- tého Tiburcia. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svatém Jiljí [2. září] léta MDXVIII°. R. VII. 1. E. XIX. b. 5431. Mezi Janem Petrovským z Voděrad a Mikulášem Karlíkem mladším z Nežetic o rčení. 1524, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Petrovským z Voděrad puovodem s jedné, a Mikulášem Karlíkem mladším z Nežetic pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z toho, že jest týž Mikuláš řekl před dobrými lidmi téhož Jana Petrovského ve všech jeho soudích zastati a zastúpiti, a týž Petrovský na taková jeho slova a řčení

Strana 88
88 D. XIII. Registra soudu komorního: s ním smlúvu udělal o svuoj statek, a tomu mu všemu týž Karlík dosti nečiní, kdež sobě týž Jan Petrovský Karlíkova takového řčení dosti neučinění pokládá tři tisíce kop gr. míšenských, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí, při kte- rémžto svědomí skrze poručníka svého on Jan Petrovský žádá zachován býti. A že měl jeho Jana Petrovského on Mikuláš Karlík v dluzích ve všech a závadách zastúpiti, i toho jest neudělal, a tudy že on bohdá k svému statku přijde; a že jest se ubohý člověk před svými věřiteli krýti musil, a kdyby dobrých lidí nebylo, že jsú s věřiteli jeho smlúvali, musil by vazbami trápen býti, táhna se na nálezy soudu komorního jeden, kterýž se stal mezi Loreckým a Bartošem od Hory a mezi Janem Skaleckým a Burjanem Radkovským, neb jest jeho spravedlivost bohdá zře- tedlně přede všemi dobrými lidmi a světle ukázána, že jest podvodně jeho Petrov- ského on Mikuláš Karlík o statek připravil, žádaje při tom při všem podle svého pruovodu za milostivé a spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od Miku- láše Karlíka odpíraje pravil, že puohon ukazuje, že on Mikuláš jeho Jana Petrov- ského ve všech soudích má zastúpiti, ale on Mikuláš tomu odpírá, a oni že toho ničímž neprovozují, aby jej měl v soudích zastúpiti. Než on Mikuláš jest s ním smlúvu dobrovolnú a dokonalú učinil, a ta smlúva to všecko ukazuje, co jest jemu učiniti jměl, neb smlúvám pečetěným má se dosti činiti. A což ti svědkové Jana Petrovského svědčí, že proti právu a zřízení zemskému svědčí. A na to ukázal zřízení zemské, že smlúvce mimo smlúvu svědomí dávati nemají. I to pravě, že Mi- kuláš Karlík v žádných soudích ani v dluzích neřekl ho zastúpiti, a o tom v smlúvě zmínky není, než to v smlúvě postaveno jest, že po padesáti kopách groších českých každý rok vydávati jemu jměl. A že co pan Donáth mluvil, že to pravé není, aby jeho Jana Petrovského k škodám jakým připravil Mikuláš Karlík. I to pravě, že on Petrovský tento puohon učinil jest proti smlúvě a proti své pečeti, a že on sám Jan Petrovský listem svým pod svú pečetí proti tomu puohonu svědomí dává. A co se nálezuov těch, na kteréž se Jan Petrovský táhne, dotýče, že jest to věc jiná, neb on Bartoš jsa poručníkem jest sirotčí věci prodával, a jemu že ti nálezové k žádné škodě nejsú, než kteréž jest on Mikuláš ukázal nálezy, že na zmatek jest tento puohon učinil, a žádaje toho, aby jeho Mikuláše Karlíka při té smlúvě zachovati ráčili, a že jest mu předal on Mikuláš Karlík přes smlúvu. Zase proti tomu po- ručník Jana Petrovského pravil, že on Jan Petrovský o nic jiného nestojí, než což jest on Mikuláš Karlík jeho hotových peněz vzal, aby mu je navrátil. I to pravě, že sami svědky vedou, jakožto pana komorníka, kdež seznává k lepšímu jemu Ja- novi Petrovskému, na kteréž se i dnes táhnú; a že jest té smlúvě v ničemž dosti neučinil, a také že ta smlúva nemá místa žádného míti. A také že neráčíte se na žádné výklady obraceti, než spravedlivě že ráčíte jeho Jana Petrovského opatřiti. A že tyto zá- stěry, kteréž oni činí, jsú ničemné, neb ničímž neodvozují, a takové smlúvy krčemné že

Strana 89
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 89 držány býti nemají; žádaje při tom při všem za milostivé a spravedlivé opatření. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vlady- kami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, list jeho Petrovského, zřízení zemské, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž týž Jan Petrovský puovod ničímž podle práva toho, z čehož jest pohnal jeho Mi- kuláše Karlíka, jest neprovedl, z té příčiny dává se jemu Mikulášovi Karlíkovi po- hnanému proti němu Janovi Petrovskému puovodu za právo tak, že on Mikuláš pohnaný jemu Janovi puovodu podle tohoto puohonu [ničím] povinen není. Dal památné. Stalo se v pátek po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svatém Jiljí [2. září] léta MDXVIII°. R. VII. 1. E. XX. b. 5432. Mezi Malostranskou měštkou Dorotou šmajdéřkou a Zikmundem Smiřickým z Smiřic o diuh za krámské věci. — 1524, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi Dorotú šmajdýřkou, měštkou Menšího města Praž- ského, puovodem s jedné, a panem Zigmundem Smiřickým z Smiřic pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila jakožto držitele statku na penězích hotových a na svršcích po nebožtíkovi panu Jaroslavovi jinak panu Jindřichovi Smiřickém z Smiřic z de- víti kop grošuov VI1/2 gr. vše českých dluhu spravedlivého za krámské věci pozuo- stalého, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala registra kupecká, ceduli ře- zanú a svědomí. Proti tomu poručník od něho pana Zigmunda Smiřického pravil, že na místě páně proti tomu pruovodu neodpírá. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon a svědomí, takto o tom nalézti ráčili: poněvadž ona Dorota šmajdýřka puovod to jest dostatečně podle puohonu svého provedla, a poručník jeho pana Zigmunda Smiřického z Smiřic pohnaného tomu jest místo dal, a tomu podle práva neodepřel, z té příčiny dává se jí Dorotě šmajdýřce puovodu proti témuož panu Zigmundovi z Smiřic pohnanému za právo, tak aby on pan Zigmund pohnaný jí Dorotě puo- vodu těch IX kop grošuov VI gr. vše českých v puohonu jmenovaných konečně dal ve dvú nedělech od tohoto dne pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v pátek po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí den svatého Františka [4. října] létha etc. XVIII°. Anno 1524. v úterý po svatém Filipu a Jakubu [3. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Dorotě šmajdýřce na pana Zigmunda Smiřického z Smiřic po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala V kop gro- R. VII. 1. E. XXI. b. šuov českých. Archiv Český XXXIII. 12

Strana 90
90 D. XIII. Registra soudu komorního: 5433. Mezi Václavem Zárubou z Hustiřan a bratry z Holohlav o nezdržení smlouvy. 1524, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi Václavem Zárubou z Hustiřan a na Třebověticích puovodem s jedné a Janem a Otmarem bratry vlastními a nedílnými z Holohlav a na Jeřicích pohnanými s strany druhé, kdež je vinil z nezdržení smlúvy někdy předky jich učiněné, a to v tom, že drží vody tok, kterýžto jde na mlýn téhož Vá- clava z Hustiřan od starodávna, jakž táž smlúva to v sobě všecko šíře a světleji ukazuje, a té smlúvy nezdržení týž Václav pokládá sobě dvě stě kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od bratří pohnaných pravil, že k tomuto puohonu povinni odpoviedati nejsú, že se toku a grumtu dotýče, a tento soud o grumty nesoudí. A na to ukázal nález soudu komorního mezi panem Dě- poltem z Lobkovic puovodem s jedné a Václavem z Vrábí etc. Zase proti tomu poručník od puovoda pravil, že o žádné grumty tohoto puohonu jest neučinil, než o nezdržení smlúvy v tom, že drží vody tok, nemaje toho činiti. A na to ukázal smlúvu túž a svědomí, žádaje podle toho pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od bratří pohnaných pravil, kteruož jsú smlúvu ukázali, že jí vší čísti nedali, aby se vyrozumělo, mezi kajm jest se stala ta smlúva; i to pravě, že té smlúvě odpírají, a že o žádné smlúvě oni nic nevědí. A ten list, kterýž smlúvou nazývají, že jest starší nežli ten mlýn, na kterýž s rybníkuov týchž bratří pohnaných voda jde, a také že se svědkové nesrovnávají, a svědkuom některým že odpírá, žádaje Jich Mtí za opatření. Proti tomu poručník od Václava Záruby puovoda pravil, že jsú dobře slyšeli, když ta smlúva čtena byla, kto jsú ji činili, a kto jsú k ní pečeti přitiskali, a ta smlúva dostatečně provozuje, žádajíce v tom ve všem za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, smlúvu, nález soudu komorního a jich s obú stran pře líčení takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zřetedlně v smlúvě položené nalézá, jestliže by se po- tomně tím rybníkem jaká škoda dála, Jan a Zdeněk v smlúvě postavení tu moc sobě zuostavují ohledajíc tu škodu i opraviti; a také v smlúvě stojí, jestliže by pán buoh jich Jana a Zdeňka nahoře jmenovaných smrti neuchoval, tehdy svrchu psané strany a jich dědici i budoucí mají sobě přátely voliti týmž obyčejem o ty všecky věci svrchu psané, aby ti jistí přátelé mohli touž plnou mocí ty škody mezi nimi opraviti, tak jakž ta smlúva to v sobě šíře drží a zavírá: z těch příčin se ta smlúva v své moci nechává, tak aby se obě strany k sobě podle položené smlúvy zachovali a přátely k tomu aby vydali, tak jakž táž smlúva ukazuje, a to aby mezi nimi ohledali a na místě postavili, a to konečně od tohoto dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dali památné. Stalo se v pátek po svatém Tiburcí.

Strana 91
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 91 [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Františku [6. října] léta R. VII. I. E. XXI. b. MDXVIII°. 5434. Mezi Volfem kramářem z Volyně a Janem Drahenickým z Rastel o dluh za zboží kupecké. 1524, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi Wolfem, kramářem v Volyni městečku obývajícím, puovodem s jedné, a Janem Drahenickým z Rastel a na Drahyni pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z toho, jakož jest jemu Wolfovi summy sečtené jmenovitě LVIII/2 kop gr. míšenských povinovat zuostal, že jest témuož Wolfovi již jmenované sečtené sumy ještě XX1/2 kop gr. vše míšenských nedodal, kteruož na čas již dávno mi- nulý dáti jměl, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník jeho Jana Dra- henického pravil, že ten puohon jemu dodán není, a že tomu odpírá, aby ten puohon jemu dodán byl. Proti tomu poručník jeho Wolfa kramáře puovoda pravil, že jest ten puohon jemu Janovi pohnanému dodán na Drahenice, a na to ukázal svědomí toho posla, kterýž mu jej ten puohon dodal, a také ukázal registra kupecká na sumu dluhu v puohonu menovanú. Při tom ukázal svědomí, žádaje podle toho za spravedlivé opatření. Proti tomu on Jan Drahenický pravil, že tito svědkové jemu nejsú ke škodě, a že se s puohonem v ničemž nesrovnávají; aniž ti svědkové se- znávají, abych jemu co dlužen byl, než toliko to svědčí, že sem se s ním sčítal, ale k tomuto dluhu sem se neznal, z kteréhož mne viní, a žádný svědek neseznává toho dluhu, který v puohonu položen jest, žádaje podle toho za spravedlivé opa- tření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se v svědcích podle práva nalézá, že vyznávají, že jest on Jan Drahenický se k dluhu seznal, nežli to- liko že jsú se na počtu srovnati nemohli, a bez srovnání se rozešli, z těch příčin chce-li on Jan Drahenický pohnaný jemu Wolfovi kramáři puovodu těch XX /2 kop gr. míšenských, aneboli díl té summy v puohonu položené povinnovat nebýti, aby to spravil na zajtří svatého Martina najprve příštího v kaple Všech Svatých. A pak-li by on Jan Drahenický pohnaný nezpravil, buď vší sumy v puohonu jmenované nebo díl, tehdy má jemu Wolfovi kramáři puovodu od toho dne konečně ve dvú nedělech pořád zběhlých, čehož by koli nezpravil, on Jan pohnaný dáti. Dal památné. Stalo se v pátek po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před svatým Matúšem evangelistú božím [20. září] léta MDXVIII°. R. VII. 1. E. XXII b.

Strana 92
92 D. XIII. Registra soudu komorního: 5435. Mezi Krištofem ze Švamberka a Petrem Adršpachem z Náchoda o úrok svatojirský. 1524, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Kristoforem z Švamberka a na Boru puo- vodem s jedné, a panem Petrem Adrzpachem z Náchodu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z toho, že mu dáti zanedbává podle sněmovního zuostání úroku svato- jirského již minulého z pěti set kop gr. č., kteréhož se dostane z té sumy XXV kop gr. českých, pravě týž pán, že jest jeho i k tomu napomínal, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal vajpis z desk zemských, kterýž mezi sebú mají, a svědomí, kteréž seznává, že jest pan Kristofor z Švamberka k němu posílal, aby mu podle svolení sněmovního úrok svatojirský dal. Proti tomu zase on pan Petr pravil, že se k tomu zná a těm svědkuom že neodpírá, že jest to k těm dobrým lidem mluvil, že panu Švamberkovi tím ourokem povinen není, a to pravě, aby to pan Švamberk pokázal, kde jest mu se za úrok zamluvil. Proti tomu poručník páně Švamberků pravil, že žádá zachován býti vedle zřízení sněmovního. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon, vajpis z desk zemských, odpor a svě- domí, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest on pan Kristofor z Švamberka toho, z čehož jest téhož pana Petra Adrzpacha pohnal, podle svého puohonu nepro- vedl, z té příčiny Jich Mt dávají jemu panu Petrovi Adrzpachovi pohnanému za právo tak, že jemu panu Kristoforovi z Švamberka on pan Petr Adrzpach, z čehož jeho pohání, tím ourokem povinen není. Dal památné. Stalo se v pátek po sv. Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Františku [6. října] léta MDXVIII°. Anno 1524. fer. V. post Stanislai [12. května] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským panu Petrovi Adrzpachovi z Náchodu na pana Kristofora z Švam- berka toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop gr. českých. R VII. I. E. XXIII. a. 5436. Mezi proboštem kostela Pražského, Arnoštem z Šlejnic, spotu s bratřími Šlejnici z Tolšteina, a Blažejem Štenrajtarem z Muzlův o dluh za vitriol. — 1518, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi Arnoštem, kostela Pražského proboštem, Wolfem, Kristofem, Hanušem a Jiřím bratřími vlastními, syny někdy Hendricha Šlejnice z Talštajna, puovody s jedné, a Blažejem Štenrajtarem z Muzluov pohnaným s strany druhé, kdež ho vinili z XXVIII kop gr. míšenských, tu kdež jest dlužen tu sumu Mikulášovi Reysyngostovi z Šlaknova, poddanému tajchž bratří, za třinádct cent-

Strana 93
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 93 néřuo vitriollum, jakž list pod pečetí téhož Blažeje a dvú jiných dobrých lidí uka- zuje, ale že tomu dosti prodlévá učiniti, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal list pod pečetí jeho a jiných dobrých lidí na svědomí. Proti tomu poručník od Blažeje Štenrajtara pravil, že on Blažej jest se s panem proboštem chtěl rád smluviti, jedné aby ten člověk tu byl, kterémuož jest dlužen, neb on neví, jest-li ten člověk proboštuov, a ať to pokáže probošt, jest-li jeho, neb by on s ním počet rád chtěl učiniti. Proti tomu od bratří puovoduov poručník pravil, že člověk ten Mi- kuláš Raysyngošt jest jich, a na to ukázal vajpis z desk zemských, kdež pan Kristofor z Švamberka dědictví své v Šlaknově Hauboltovi z Šlenic a jeho dědi- cuom prodává, pravě, že jsú dědicové jeho, a ten člověk poněvadž jest v Šlaknově, že jest jich. Proti tomu poručník Blažeje pohnaného pravil, že nejeden pán má své dědictví, a proto ne všickni lidé bývají jeho, žádaje v tom za spravedlivé opa- tření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, list pod pečetí jeho Blažeje z Muzluov, vajpis z desk zemských, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž pan Arnošt, kostela Pražského probošt, s bratřími svými Wolfem, Kristofem, Hanušem a Jiřím, syny někdy pana Hendricha Šlejnice z Talštajna, puovody podle práva toho jsú nepokázali, aby on Mikuláš Rey- syngošt jich puovoduov člověk byl, a tak se nalézá, že oni puovodové z cizí věci ženou, z té příčiny Jich Mt dávají jemu Blažejovi za právo tak, že jim puovoduom tím puohonem nic vinen není. A kdyby on Blažej pohnaný skrze poručníka svého byl dal mluviti k pokutě, že by Jich Mt to věděli dobře več obrátiti; ale poněvadž od strany k pokutě mluveno není, Jich Mt při tom nechávají a zuostavují. Dal pa- mátné. Stalo se v pátek po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatú Alžbětú [17. listopadu] léta R. VII. l. E. XXIII. b. MDXVIII°. 5437. Mezi Alžbětou z Vícemilic a Matějem Škrovádem z Škrovad o pychu. — 1524, 15. dubna. V té při, kteráž jest mezi pannú Alžbětú z Vícemilic puovodem s jedné, a Matějem Škrovádem s Škrovadu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jí Nykle služebníka jejího na stupních u hradu Pražského vzal, když též panně Alžbětě svědomí dávati jměl, a tu jej na Malé straně do šatlavy vsaditi dal, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Matěje Škrováda pravil, že k tomuto puohonu odpoviedati po- vinen není z té příčiny, že jest se podle práva a zřízení zemského nezachovala, a že jest měla obú bratří pohnati, a ona Alžběta že jest se tak nezachovala; a na to ukázal zřízení zemské a nálezy soudu komorního, kdež jest táž Alžběta oba

Strana 94
94 D. XIII. Registra soudu komorního: bratry spolu poháněla. Proti tomu zase od panny Alžběty poručník pravil, že jest dobře ona ten puohon učinila, neb toho toliko, kterýž jí vinen, jest pohnala, a také že druhý bratr jeho jest umřel, a tak že povinen jest k tomuto puohonu odpoviedati; a že s ním o pych činiti má, ale ne o člověka. A při tom ukázala svědomí, kdež seznávají, že o ten pych, aby jí panně napraven byl, k Škrovádovi posílala, i na ten pych též svědomí ukázala, žádajíc podle svého pruovodu dostatečného za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník jeho Matěje Škrováda pravil, kterak jest on Matěj s touž pannú pro její nezbednosti veliké měl od mnoha leth mnoho souduo, a co se svědkuov těch dotýče o ten pych, aby jí napraven byl, že ti svědkové seznávají k Matějovi a k Davidovi bratru jeho, a tuto pohnala toliko jednoho, majíc obú dvú pohnati. A co se dotýče toho Jana Stařina, kterýž svědčí léta etc. XVIII, že ten svědek umřel jest na devět leth, a z těch příčin že jí tímto puohonem povinen není. A, že to pych není, ktož by komu čeledína do vězení dal; že on s tím čeledínem činiti nic nemá, než rychtář, a tak že jest on Matěj jí panně pychu žádného neučinil, žádaje též za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, zřízení zemské a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest ona panna Alžběta z Vícemilic puovod k němu Matějovi Škrovádovi pohnanému podle zřízení zemského poslala, aby jí pych napravil, a on Matěj po- hnaný po poslání jest nenapravil, a pych se zřetedlný skrze svědky i přiznání po- ručníka pohnaného nalézá, a to v tom, že jest služebníka též panny Alžběty na stupních vzal a do vazby dal, a hodné příčiny žádné nepokázal, z těch příčin dává se jí panně Alžbětě puovodu proti němu Matějovi z Škrovádu pohnanému za právo tak, aby on Matěj pohnaný jí panně Alžbětě puovodu ten pych napravil, a za ten pych aby jí deset kop grošuov českých dal konečně od dnešního dne ve dvú ne- dělech pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v pátek po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den božího těla [3. června] létha MDXVIII°. Anno etc. 24. sabbato ante Philippi Jacobi [30. dubna] dána relací ke dskám zemským panně Alžbětě z Vícemilic na Matěje Škrováda z Škrovádu po ná- lezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala XV kop gr. českých. R. VII. 1. E. XXVIII. a. 5438. Mezi bratry Zigely z Chocemic a Jiříkem Hášou z Oujezda spolu s Janem Paškem z Vratu o splnění odkazu. — 1524, 16. dubna. V té při, kteráž jest mezi Jiříkem a Petrem bratry vlastními a nedílnými Zigely z Chocemic a na Horách Kutnách puovody s jedné, a Jiříkem Hášú z Ou- jezda na Malešově, a Janem Paškem z Vratu, poručníky a držiteli statku někdy

Strana 95
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 95 Elšky z Toušeně, manželky někdy Jana Jandy erckaféře na Horách Kutnách, po- hnanými s strany druhé, kdež je vinili z nedodání sedmi seth kop gr. českých, tu kdež jest táž Elška ústním poručením svým na smrtedlné posteli rozkázala dáti nadepsaným poručníkuom svým jim Jiříkovi a Petrovi bratřím Zigeluom po pěti stech kopách grošuov českých, i dáno jim na to tři sta kop gr. českých, a ostat- ních VII seth kop gr. českých oni poručníci napřed psaní majíce jim bratřím do- dati, i nedodali jsú, a podnes dáti zanedbávají, tak jakž týž puohon ukazuje. I to pravě poručník puovoduov, poněvadž jsúce poručníci statku někdy Elšky Jandové, sami jsú se k tomu seznali, že jest ona Elška Jandová po pěti stech kopách gr. českých jim odkázala; a na to ukázali svědomí týchž poručníkuov, žádajíce podle toho svědomí za spravedlivé opatření. Proti tomu mistr Jan z Vratu pravil i od Jiříka Háši z Újezda, že tito bratří Zigelové pohánějí mne s Jiříkem Hášú z ne- dodání sedmi set kop grošuov českých, a tři sta kop že jim jest již na to rozká- zání dáno, ješto my jsme toho jim bratřím Zigeluom nedávali aniž jest nám ona Elška Jandová o tom nic neporučila. A kdyby byla poručila, že bychom se podle jejího poručení, tak jako dobří, zachovali. A kdež my dáváme svědomí týmž bratřím puovoduom k jich potřebě, že sme my to dobře učinili, neb oni jsú se někdy s Ka- teřinú sestrou též Elšky Jandové soudili o ten statek, kterýž jest tam v Hoře po ní Elšce zuostal, a snad jsú tito bratří Zigelové od Kateřiny Jandové těch tři sta kop grošuov vzali. Proti tomu zase poručník od puovoduov bratří pravil, že oni bratří na ní Kateřině sestře Jandové toliko tři sta kop gr. jsú vysoudili podle kšaftu, a více nic na ní vysouditi nemohli. Na to ukázali přípis ortele, kterýž učiněn jest mezi Kateřinú sestrú Jandovú a jimi bratřími Zigely z Chocemic, a některá svědomí, kteráž seznávají, že oni bratří Zigelové tu u Hory na právě jich na Ka- teřině Jandové, Elšky sestře, toliko tři sta kop grošuov jsú vysoudili. A také uká- zali vajpis z desk zemských, kdež týmž bratřím Jich Mt páni léta dáti ráčili, aby oni mohli se súditi o spravedlivosti své, a tudy že jsú mohli k poručníkuom a k dr- žiteluom statku někdy Jandové hleděti. Proti tomu zase mistr Jan i od Háši Jiříka pravil, že jest mnoho mluveno a mnoho ukazováno, a to že všecko Jiříkovi Hášovi ani jemu ke škodě nic není, jakož u Hory jest soud prvé o touž věc učiněn, a tím právem rozvážen, a učinili ten soud na statek horský, a že tu nebylo ukazováno, aby s Toušeně tomu odkázání se dosti stalo, a také že jsou jiní držitelé a poruč- níci statku byli, jakož teď sami mluvili, že nebožtíka pana kancléře, pana Janov- ského i jiné táž Elška Jandová poručníky statku svého učinila. I to pravě, že mnoho statku z rukú našich jest podle téhož kšaftu vydáno, a také že jest toho statku Elšky Jandové u Hory mnoho zuostalo, a také by měli o ostatek té sumy k nám hleděti, nemohše prvé při horním právě toho dosíci, aby se na nás navrátiti jměli, neb jsú nás toho statku tam u Hory odsoudili, a tak že se nám zdá, že my

Strana 96
96 D. XIII. Registra soudu komorního: povinni najsme tím, z čehož nás tíž bratří puovodové ženú. I to pravě, že kdyby oni bratří Zigelové znali, že by o to byli prvé k nám hleděli, ale hleděli jsú toliko k samé Kateřině, žádaje Jich Mtí při tom při všem za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník zase od bratří Zigeluov pravil, že se jim bratřím zdá, že oni jakožto dr- žitelé statku někdy Elšky Jandové povinni jsú podle kšaftu těmto bratřím tomu dosti učiniti, poněvadž jest kšaft celý neporušený a v své mocnosti stojí. I to pravě, že oni k jich statku mistra Jana a Jiříka Háši nehledí, než k statku někdy Elšky Jandové. A poněvadž jsú jiným podle téhož kšaftu vydávali, jako Janovi, synu Ji- říka. Háši, a jiným, i povinni jsú i těmto dáti, v tom ve všem prosíc Jich Mtí za spra- vedlivé opatření. I to pravě, jestliže jest co otec jich bratří učinil omylem, poně- vadž jsú byli tito mladí a let nedošli, že jim k jich škodě učiniti nic nemohl. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, kšafth, ortel jich Horníkuov, vajpis z desk zemských, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zjevně v kšaftu nalézá v jejím někdy Elšky Jandové, že sobě to v témž kšaftu pozuostavuje a domieňuje, jestliže by co mimo to její poručenství komu na smrtedlné posteli co dáti rozkázala, to oznámíci poručníkuom anebo jed- nomu z nich, toho jim že věří, že dadí a tomu dosti učiní, tak jako by to v kšaftu položila, a z ortele, kterýž jest u Hory učiněn skrze pana minemajstra a šefmistry, tomu se vyrozumělo, kterýmž ortelem jim Jiříkovi a Petrovi bratřím Zigeluom z Chocemic puovoduom přisouzeno jest tři sta kop grošuov českých, a to oni do- statečně rozvážili, což by z toho městského statku po ní někdy Elšce Jandové zuo- stalého dáno býti mělo, a o ostatek týmž ortelem na jinaj statek, kterýž pod jich městským právem nenáleží; ukázali jsú též také i poručníkuov vlastního vyznání, že jest ona někdy Elška Jandová jim Jiříkovi a Petrovi puovoduom rozkázali dáti tisíc kop grošuov českých podle výminky v kšaftu postavené z statku svého po smrti její, a to se uznalo také, že jsú oni Jiřík a Petr to podle puohonu svého dosta- tečně podle práva provedli: z těch příčin dává se jim Jiříkovi a Petrovi bratřím Zigeluom z Chocemic puovoduom proti nim Jiříkovi Hášovi z Újezda na Malešově a Janovi Paškovi z Vratu, poručníkuom a držiteluom statku někdy Elšky Jandové z Toušeně, pohnaným, za právo tak, aby oni Jiřík Háša a Jan Pašek, poručníci pohnaní, jim Jiříkovi a Petrovi bratřím Zigeluom puovoduom těch DCC kop grošuov českých v puohonu jmenovaných konečně dali od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dali památné. Stalo se v sobotu po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před svatými Šimonem a Judou, apoštoly božími [25. října] léta MDXVIII°. Anno 1524. fer. II. post Zophie [16. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Jiříkovi a Petrovi bratřím vlastním a nedílným Zigeluom z Chocemic

Strana 97
Nálezy k roku Svátosti léta 1524. 97 na mistra Jana z Vratu samého toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmeno- vali sto kop gr. českých. R. VII. 1. E. XXIV. a. 5439. Mezi měštěnínem Pražským Janem Pikhartem a Janem Krupým z Probluse o dluh za sukna. 1524, 16. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Pikhartem, měštěnínem Pražským, puo- vodem s jedné, a Janem Krupým z Probluze pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z LXXVIII kop grošuov XLII gr. vše českých, z kteréhožto dluhu nětco z té- hož dluhu jest témuož Janovi Pikhartovi za sukna dlužen zuostal, a nětco na se k zaplacení témuož Janovi Pikhartovi také z téhož dluhu od Erkuleše Trčky přijal, kterýchžto LXXVIII kop grošuov XLII gr. vše českých témuož Janovi Pikhartovi dáti prodlévá až podnes, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Jana Krupého pravil, že není povinen k tomuto puohonu odpoviedati z té příčiny, že jest z dvojí věci pohnal, z jedné své a druhé z cizí, a to z té, což se Herkuleše dotýče, a že jest měl obzvláštně o každou věc pohnati. Proti tomu zase poručník od něho Jana Pikharta puovoda pravil, že jest dobře tento puohon učinil jeden, poněvadž na jednu ceduli sobě i Herkulešovi od něho sukna bral; a na to ukázal tu ceduli řezanú pod sekretem jeho Jana Krupého, kteruož jest s Janem Pikhartem učinil o ten dluoh svuoj i Herkulešuov, a na to jsú registra před rukama, že se s tou cedulí řezanou srovnávají, na kteréžto ceduli jest sekret jeho Jana Krupého, a svě- domí. A ukázal nález soudu komorního mezi Duchkem z Vlkanova a Dorotú z Košíně, a že dobrého člověka pod sekretem tak veliká jistota jest jako pod pečetí, a by ne- bylo ani cedule řezané, poněvadž jest v rajstrách kupeckých, a nad to svědomí na ten dluch, tehdy jest dostatečná jistota, a na takové pruovody přísudkové jsú se mnozí stávali, žádaje podle toho za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník Jana Krupého pohnaného pravil, že pod sekrety svědomí nejsú dostatečná k pruo- vodu, když není pod pečetí, a ta cedule pod sekretem že podle práva není, žádaje při tom za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, takto o tom na- lézti ráčili: Poněvadž se v svědomí i v registrách shledává, že se na dvojí věc tento puohon vztahuje, i také svědomí a registra s puohonem se nesrovnávají, z těch příčin JichMt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se v sobotu po sva- tém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po svatém Tiburcí [16. dubna] léta MDXIX°. R. VII. 1. E. XXV. b. Archiv Ceský XXXIII. 13

Strana 98
98 D. XIII. Registra soudu komorního: 5440. Mezi Markétou z Franštaina a Václavem Drždéřem z Hrádku o dluh věnný. 1524, 16. dubna. V té při, kteráž jest mezi Markétú z Frauštaina [!] puovodem s jedné, a Vác- lavem Drždéřem z Hrádku pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila jakožto drži- tele statku a zprávci dětí po někdy Linhartovi Drždéřovi odtudž z Hrádku, bratru svém, z toho, kdež týž někdy Linhart, bratr jeho a manžel nadepsané Markéty, vzel jest a vyzdvihl od pana Jindřicha z Kolovrath na Krakovci, a od pana Mikuláše z Švamberka na Třebli dvě stě kop gr. míšenských jí Markétě podle kšaftu někdy panem Ctiborem z Wolšteina etc. odkázaných, kdež pak jí Markétě těch dvě stě kop míšenských věnným právem ani žádnú jistotú též někdy manžel její neujistil, a jmenovaný Václav jí Markétě dotčené summy dvě stě kop gr. míšenských z téhož statku někdy Linharta nadepsaného bratra svého dáti a navrátiti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala kšaft někdy Ctibora z Wolštaina a na Třebli a svědomí. Při tom poručník její Markéty puovoda pravil, že jest táž Mar- kéta to podle svého puohonu dostatečně provedla, a poněvadž tomu neodpírá ničímž, v tom prosí za spravedlivé opatření. Proti tomu Zigmund Bareš, poručník Václava pohnaného, pravil, že té věci tak daleko svědom není, i to pravě, že jest to věc divná, že tato paní pohání a prve majíc o takovú věc rozsudek; a na to ukázal nález soudu komorního téhož rozsudku mezi ní Markétú z Frauštaina a panem Jindřichem z Kolovrath a panem Mikulášem z Švamberka, i to pravě, že svědkové s žalobou se nesrovnávají, ani s puohonem, žádaje též podle práva za opatření. Proti tomu zase od Markéty poručník její pravil, jakož se táhnú na nález soudu komor- ního pravíc, že by o to konec a místo táž Markéta měla, a že by panu Krakov- skému za právo proti ní bylo dáno, ale však tak, že se jí právo nezavírá, a hned jí ukázali, kde je nalézti má, neb Václav Drždéř k sobě těch dvě stě kop přijal, tak jakož pak dobří lidé svědomí jí dávají. I to pravě, že jest pan Václav Drždéř po Linhartovi Drždéřovi, bratru svém, držitelem statku, a na to ukázal též svědomí, žádaje při tom při všem za spravedlivé opatření. Proti tomu zase od pohnaného povědíno, že jest ona Markéta v statku svěřeném seděla, a z toho statku svěřeného že jest se vdala, a ty peníze že jest sama, o kteréž pohání, přijala. A poněvadž jsú jí peníze dali, nechť to ona provede, kam jest je děla, žádaje též za opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, kšaft, odpor, svědomí, nález soudu komorního, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Markéta z Fraušteina jest to dostatečně podle práva provedla, že jest on Linhart Drždéř, někdy manžel též Markéty, bratr Václava Drždéře pohnaného k sobě těch dvě stě kop grošuov míšenských, kteréž jsú jí kšaftem dané od někdy pana Ctibora

Strana 99
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 99 z Wolštaina, přijal, a on Václav pohnaný ničímž toho jest neodvedl, aby ona Mar- kéta puovod po někdy Linhartovi Drždéřovi, manželu svém, jaké věno jiné jměla, anebo-li k sobě přijala: z těch příčin dává se jí Markétě puovodu proti Václavovi pohnanému za právo tak, aby on Václav pohnaný jí Markétě puovodu těch dvě stě kop grošuov míšenských v puohonu jmenovaných dal od dnešního dne konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v sobotu po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatú Kateřinou [24. listopadu] léta MDXVIII°. Anno 1524. feria III. post Philippi Jacobi [3. května] dána relací ke dskám zemským po nálezu Markétě z Frauštaina na Václava Drždéře z Hrádku toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala L kop gr. českých. Anno 1524. fer. II. post Bonifacii [6. června] dána relací ke dskám zemským po nálezu Markétě též na Václava téhož etc. Po právě chce jíti toliko. R. VII. I. E. XXVI. a. 5441. Mezi purkmistrem, konšely i vší obcí města Čáslavě a Jindřichem Špetlí z Prudic o škodu na rybníce Krejnaře. — 1524, 16. dubna. V té při, kteráž jest mezi purgmistrem, konšely i vší obcí města Čáslavě puovody s jedné, a Jindřichem Špetlí z Prudic s strany druhé, kdež ho vinili z ne- dostiučinění tomu jeho Jindřichovu zjednání a zastavení, kteréž s nimi sjednal on Jindřich, a učinil jim na rybníce jich novém strženém na Krajnaře, kdež oni Čá- slavští pokládají sobě toho tisíc kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu od Jindřicha Špetle pohnaného poručník jeho pravil, že k tomuto puo- honu povinen odpoviedati není z té příčiny, že jest puohon zatmělý, a že jemu ne- rozumí, co by k němu odpoviedati měl, a že nevěděl se proti čemu strojiti. Zase proti tomu poručník od Čáslavských pravil, poněvadž tomu puohonu nerozumějí, snad mu místo dávají, žádaje za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon a odpor, takto o tom Jich Mt nalézti ráčili: Poněvadž jest se to zřetedlně v puohonu našlo, že jest puohon zatmělý, a v tom puohonu oni Čáslavští jsú toho nepoložili, v čem jest jim on Jindřich Špetle aneb jakú škodu učinil, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se v sobotu po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí u vigiljí sv. Tomáše apoštola božího [20. prosince] léta etc. XVIII°. R. VII. I. E. XXVI. b.

Strana 100
100 D. XIII. Registra soudu komorního: 5442. Mezi Martou, vdovou po Martinovi Holcovi, a Haškem Zvířetickým z Vartmberka o dluh za víno. — 1524, 16. dubna. V té při, kteráž jest mezi Martú, vdovú po nebožtíkovi někdy Martinovi Holcovi, měštkú města Prahy, puovodem s jedné, a panem Haškem Zvířetickým z Vartmberka a na Smidařích pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z XII kop gr. českých, tu kdež jest slíbil a připsal psaním svým za Reginu z Bydžova za dva sudy vína na čas určitý dáti, a tomu prodlévá dosti učiniti až podnes, k které- muožto dluhu svrchupsaná Marta právo a spravedlnost má, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala list připsání téhož pana Haška Zvířetického a svědomí, a list druhaj, jestliže by táž Regina nedala, že sám chce dáti, při tom žádaje za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník zase od pana Haška Zvířetického pravil, že ona Marta Holcová k ní Regině, za kteruož jest pan Hašek slíbil, že jest k ní právem přistoupila a s ní se vězela, a ona že dáti musila, a ona Marta Holcová že se zase na pána navracuje, aby jí ten dluoh po druhé zaplacen byl; na to ukázal svědomí, kteréž seznává, že jest jemu Zigmundovi Holcovi ten dluoh za víno za- placen, žádaje podle téhož svědomí zachován býti. Proti tomu poručník od Marty Holcové pravil, že se svědomí tato nesrovnávají, a také že jest Matěj Štraboch žádným podpůrcí jemu Holcovi za ten dluch nebyl, než upřímo že jest pan Hašek sám JMt jemu Holcovi za ten dluoh slíbil, podle toho pruovodu svého žádaje Jich Mtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor svědomí a připsání jeho páně Haškovo Zvířetického z Vartmberka, a jich s obů stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest on pan Hašek Zvířetický z Vartmberka pohnaný dostatečně to odvedl, že jest ten dluh za tu Reginu z Byd- žova zaplatil, i z té příčiny dává se jemu Haškovi z Vartmberka pohnanému proti ní Martě Holcové z Prahy puovodu za právo tak, že z čehož táž Marta Holcová jeho pana Haška z Vartmberka pohnala, jí tím dluhem nic povinen není. Dal pa- mátné. Stalo se v sobotu po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před štolováním svatého Petra [21. února R. VII. 1. E. XXVII. a. léta etc. XIX. 5443. Mezi Václavem Zimou z Novosedl a purkmistrem i konšely města Žatce o zatykač. 1524, 16. dubna. V té při, kteráž jest mezi Václavem Zimú z Novosedl puovodem s jedné, a purgmistrem a konšely města Žatče tehdáž zejména těmito: Václavem Bílkem, Pavlem Bicenem. Janem Michalovic, Jiříkem Hošťálkem, Matúšem Záhorským, Jiříkem

Strana 101
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 101 Fiolkú, Bartošem Burdú, Pavlem Sejčkem, Pavlem Černobýlem, Zigmundem krajčím a Kašparem za kostelem, pohnanými, s strany druhé; kdež je vinil z toho, jakož jest on Václav po právu staném v komoře krále JMti jemu Václavovi na Klimen- tovi z Novosedl, spoluměštěnínu a obyvateli města Žatče, daném, tu kdež jest on Václav jej Klimenta pohnal ze řčení pro nedání dvú set kop grošuov českých a pro neplnění těch dvú set kop gr. českých téhož Klimenta na gruntu jich v městě Žatci vedle práva zatekl, a oni Žatečtí vedle znění téhož listu zatýkacího a podle práva a zřízení zemského k témuož Klimentovi se nezachovali, že on Václav k nim Ža- teckým o těch dvě stě kop gr. českých hledí a je z toho viniti chce pravě, že oni Žatečtí jemu těmi dvěma sty kopami groši českými podle téhož zřízení zemského povinni jsú, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od pohnaných Ža- teckých pravil, že k tomuto puohonu povinni odpoviedati nejsú, že jest on Václav Zima podle práva a zřízení zemského k nim se nezachoval, že jest měl pohnati purgmistra, konšel i vší obce, i toho jest neučinil, a takoví puohonové že zdviháni bývají. A na to ukázali nález soudu komorního mezi panem Janem purkhrabí z Do- nína a Berúnskými, žádajíce podle toho zachováni býti. Zase proti tomu poručník od Václava Zimy puovoda pravil, že jest dobře puohon tento učinil, neb se osob některých, ale ne vší obce dotýče, a také že se dotýče zatykače, a ti zatykačové vztahují se na purgmistra, konšely a rychtáře a úředníky městské, i na jiné všecky úředníky, kto by se podle téhož zatykače nezachoval, že má k takovému každému podle práva hledíno býti. A oni Žatečtí že jsú se tak nezachovali, a jemu Václavovi Zimovi podle toho zatčení nedopomohli na Klimenta z Novosedl, a že tato věc s páně Donínského a Berúnskými se nesrovnává, poněvadž on Václav Zima s obcí činiti nic nemá, než s těmi úředníky v tom městě Žatči, kteříž jsú téhož času na úřadě konšelském byli, a podle práva k němu se nezachovali. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, list zatýkací, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se jest zjevně v puohonu shledalo, že on Václav Zima z Novosedl puovod, jest podle zřízení zemského jich Žateckých nepohnal, a to v tom, že jest v svém puohonu nedoložil vší obci, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dali památné. Stalo se v sobotu po svatém Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po svatém Tiburcí [16. dubna] léta MDXIX°. R. VII. I. E. XXVII. b. 5444. Mezi Jiříkem Liškou z Vysoké a Alžbětou z Barchova o užívání statku sirotčího. 1524, 18. dubna. V té při, kteráž jest mezi Jiříkem Liškú z Vysoké a v Běrunicích puovodem s jedné, a Alžbětú z Barchova pohnanú s strany druhé, kdež ji vinil z toho, že jest užívala statku jeho Jiříkova dědičného jemu po otci jeho zuostalého Běrunic i s tím,

Strana 102
102 D. XIII. Registra soudu komorního: což k tomu přísluší, práva k němu nemajíci; a toho sobě on Jiřík pokládá dva ti- síce kop gr. českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Alžběty z Barchova pravil, poněvadž jest věc gruntovní a statku dědičného se dotýče, že se jí zdá, že by se taková věc měla zdvihnúti. Proti tomu zase poručník od Jiříka Lišky pravil, že se on Jiřík Liška o žádný grunt nesoudí, než toliko že jest ona Alžběta v statek téhož sirotka nepořádně veň vkročila, jej držala a jeho užívala, a on že toliko žene z užívání téhož statku, táhna se na nález, kterýž se stal mezi Dorotú z Veletic a Annú z Ledče, kterýž ukázal žádaje, poněvadž bylo souzeno o statek, a toto jest o užívání statku, a že mají podle práva k tomuto puohonu odpoviedati. Zase proti tomu poručník od Alžběty z Barchova pravil, co se toho sirotka dotýče, kdybyšte jeho viděti ráčili, že jest mu více než okolo čtyrydcíti let; a vždy se jí Alžbětě zdá podle práva, že k tomuto puohonu povinna odpoviedati není. A také že jest se ona v ten statek pořádně uvázala; a také ukázali vajpis z desk zemských nálezu, kterýž se stal mezi Markvartem Frickem a panem Janem Svojanovským, kdež týž Markvart Fricek pohnal jeho pana Jana Svojanovského z užívání statku dědičného, žádaje podle toho za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od Jiříka Lišky pravil, že o užívání statku dědičného tento soud jest soudil a přisuzoval; a na to ukázal nález soudu komorního mezi Janem Kame- nickým a panem Janem Buštěhradským z Kolovrat o užívání dvoru, žádaje Jich Mtí, aby k tomuto puohonu odpovídali. A na to ukázal vajpis z desk zemských, kdež Jan z Sekeřic dává Alžbětě z Barchova, manželce své, kšaftem svým Běrunice, a též vajpis nálezu z desk zemských mezi Jiříkem Liškú a Alžbětú z Barchova, kdež ji pohnal k odporu, že jest odepřel k tomu dání Jana z Sekeřic, že jest toho uči- niti nemohl, aby cizí dávati jměl, což jest jeho nebylo. A na to ukázal svědomí, že Alžběta z Barchova v držení byla Běrunic, i to pravě, že jakým zpuosobem ona Alžběta z Barchova v držení toho statku jest byla, že jest tomu na osmnádcte let, a také že jest to dostatečně podle svého puohonu provedl. A také ukázal vajpis z desk zemských, kdež Alžběta z Barchova propustila odhádání Běrunic Jiříkovi Liškovi z Vysoké a Petrovi Haléřovi z Jičiněvsi, též ukázal zřízení zemské a puohon. Zase proti tomu poručník od Alžběty z Barchova pravil, že ona Alžběta z Barchov jměla k tomu statku spravedlivost a právo, jestliže jest pak on Jan z Sekeřic na tom statku závadu jakú jměl, manžel její, ona tím nic vinna není, než což jest jí on Jan z Sekeřic, manžel její, svým kšaftem dal a odkázal, že ona to držeti mohla, jako po nálezu svém. A na to ukázal nález z desk zemských, kdež jsú též Alžbětě na něm Jiříkovi Liškovi škody přisouzeny; i to pravě, že skrze tu závadu, kteráž na tom statku byla, jest ona Alžběta z Barchova toho statku Běrunic v držení, a také že tímto smyšleným puohonem a zatmělým jemu Jiříkovi Liškovi nic povinna není. A co se svědomí, kteréž Johanka z Sekeřic dává, dotýče, že o nějakých ve-

Strana 103
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 103 likých rybnících o užitcích, kdež pak ti rybníci odhádáni v osmi kopách groších čes., vyznává, že to svědomí jí Alžbětě ke škodě není, neb jeden svědek žádný svědek není; v tom ve všem žádaje za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, odpor, vajpisy z desk zemských nálezuo, zřízení zemské, ná- lezy soudu komorního, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti rá- čili: Poněvadž se zřetedlně shledává v nálezu Jich Mtí pánuov i vladyk z plného soudu zemského, že Jiříkovi Liškovi z Vysoké puovodu od Jich Mtí ten statek Bě- runice přisúzen jest proti Alžbětě z Barchova pohnané, jakož to nález Jich Mtí to v sobě všecko šíře drží a zavírá, a také puohon ukázán, kterýmž puohonem ona Alžběta pohání Jiříka Lišku z Vysoké z užívání sumy peněžité, kterouž jest dala za někdy Jana Lišku z Vysoké, otce jeho, kterážto suma jí Alžbětě úředníky Praž- skými menšími přisouzena jest, tak jakož ten puohon to v sobě šíře zavírá, i svě- domím také též Jiřík puovod dostatečně pokázal jest, že jest ona Alžběta Běronic statku jeho dědičného a jemu přisouzeného mnohá léta v držení a užívání jest byla: z těch příčin dává se jemu Jiříkovi Liškovi z Vysoké puovodu proti ní Alžbětě z Barchova pohnané za právo tak, aby on Jiřík Liška puovod před úředníky men- šími Pražskými na zajtří svaté Markéty najprve příští [14. července] stál, a tu což do té summy v puohonu jmenované provede na schválení týchž úředníkuov, to aby ona Alžběta z Barchova pohnaná jemu Jiříkovi Liškovi puovodu konečně dala od dne pruovodu ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatým Valerianu [19. dubna] léta MDXIX°. Anno 1524. sabbato post Urbani [28. května] dána relací ke dskám zemským Jiříkovi Liškovi z Vysoké na Alžbětu z Barchova toliko po nálezu. R. VII I. E. XXIX. 5445. Mezi Sixtem Kafuňkem z Ch umu a Předborem z Radešína o řčení. — 1524, 18. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Sixtem Kafuňkem z Chlumu puovodem s jedné, a Předborem z Radešína pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil ze řčení takového, že kdyby týž pan Sixt jemu Předborovi puol sedma sta kop míš. dal, že jest jemu řekl statečku Smolotel postúpiti, ale že toho podle téhož přiřčení až po- dnes učiniti nechtěl a nechce, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svě- domí, žádaje podle toho pruovodu za spravedlivé opatření, i to pravě, že on Předbor k tomu se sám seznal před dobrými lidmi, že jest mu ta věc a ten statek Smolo- tele zápisem svěřen, žádaje za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od

Strana 104
104 D. XIII. Registra soudu komorního: Předbora pravil, že on Předbor tomu jest neodpíral a neodpírá, kdyby se jemu od pana Sixta tomu dosti stalo, což mezi sebú namluvili, aby což on koli na ten statek vynaloží do určitého času do Hromnic, že jemu to všecko pan Sixt navrátiti má, jakož mezi nimi svolení ukazuje; i toho jest pan Sixt neučinil a nákladuov jemu Předborovi navrátiti nechtěl, ani co za ty náklady chtěl jemu učiniti. A na to ukázal smlúvu trhovní, kdež jemu pan Sixt Smolotely prodává; i to pravě, že kdyby pan Sixt jemu Předborovi podle námluvy tomu na ten čas dosti učinil, že by také jím Předborem v té věci nic nesešlo. Na to ukázal připsání jeho pana Sixta Kafuňka témuož Předborovi; a též ukázal svědomí, kteréž seznává, že Předbor posílal ku panu Sixtovi Kafunkovi, že chce-li navrátiti jemu, to co jest naložil na Smolotele, že chce jich panu Sixtovi postúpiti. I jiná ukázal svědomí, i to pravě, ktož chce, aby jiný přiřčení svému dosti jemu činil, sám dosti činiti přiřčení svému má, žádaje Jich Mtí za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od pana Sixta pravil, že ke všemu k tomu, z čehož viní pan Sixt jeho Předbora, se přiznává a svědkové jeho to tvrdí; i to pravě, jestliže on Předbor bude chtíti pana Kafunka viniti z čeho, že právo bude jmíti před sebou, najprve práv pánu jsa z toho; i to pravě, tento ctný pán, ač statek maje malý, kdyby jej měl prodati, že by věděl, co jemu jej ceniti, než že jest mu toho statečku zápisem svěřil. A také ukázal připsání, kteréž učinil on Předbor panu Kafuňkovi, aby jemu peníze podle též námluvy dal, žádaje v tom podle jeho přiznání vlastního za milostivé a spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on pan Sixt Kafuňk puovod to jest dostatečně provedl podle puohonu svého, že jest sumu peněz hlavní jemu Předborovi pohna- nému ukázal, kde ji vzíti má; i to v psaní svém postavil, že jemu Předborovi dáti chce vedle jich společního svěření a zuostání, též i náklady, kteréž provede, i z té příčiny Jich Mt takto o tom vypovídají a rozkazují: aby on pan Sixt Kafuňk dal těch puol sedma sta kop na míšensko v puohonu jmenovaných jemu Předborovi od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých, a ty peníze aby na hradě Pražském u pana hajtmana jemu v moc Předborovi položil; a on Předbor přijma sumu a pe- níze své zase jemu panu Sixtovi statku jeho Smolotel vedle přiřčení a svěření též hned postoupil; a on pan Sixt Kafunk z Chlumu vedle připsání svého jemu Před- borovi, což provede na zajtří svaté Markéty najprve příští [14. července] před úřed- níky menšími Pražskými na jich zchválení, co jest na ty Smolotele naložil, to aby jemu on pan Sixt od toho pruovodu dal konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. A Jich Mt mezi stranami škody zdvihají. Dali památné. Stalo se v pondělí před sva- tým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatým Jiřím [20. dubna] léta etc. XIX°.

Strana 105
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 105 Létha MDXXV v středu po Zvěstování panny Marie [29. března] dán list zatykač na pana Sixta Kafunka z Chlumu Předborovi z Radešína. R. VII. I. E. XXX. a. 5446. Mezi Matějem Vencelíkem z Vrchovišť a bratry jeho o nezdržení smlouvy. — 1524, 18. dubna. V té při, kteráž jest mezi Matějem Vencelíkem z Vrchovišť a na Třešti puo- vodem s jedné, a Jindřichem. Petrem, Zigmundem, Kristofem a Janem, bratry Ven- celíky z Vrchovišť a na Žirovnici pohnanými s strany druhé, kdež je vinil z ne- zdržení smlúvy tisíce kop gr. českých, že udělavše s ním smlúvu s svrchu psaným Matějem skrze dobré lidi, kdež jsú se měli děliti o statek otce svého a rozdíl udě- lati ve čtyřech nedělech pořád zběhlých od smlúvy učiněných jemu Matějovi každý z nich bratří zaplatiti jměl na díl svuoj co se dostane na každého těch tisíc kop gr. českých, ale tomu se dosti nestalo od svrchu psaných bratří až podnes, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu Petr Vencelík i od bratří svých pravil, že toho žádá předkem, poněvadž jest obyvatel markrabství Moravského a v této zemi že nic nemá, aby uručil o škody, že jest to za řád a za právo. I uručil jest. Dále i to pravě, že k tomuto puohonu nejsú povinni odpoviedati z příčiny této, že ze dvojí věci žene, první z dílu a s druhé z summy peněžité, a třetí z nezdržení smlúvy. Druhá příčina, že každá věc na kterém právě má souzena býti, městská na městském, a zemská na zemském etc. A třetí příčina jest, že bratří když jsou dílní, má každý ob[z]vláštně sám pohnán býti, i pohnal nás všech jakožto bratruov nedílných; a na to ukázali vajpis z desk zemských, že Jindřich bratr jich jest od- dělen od nich létha etc. XVIII, a puohon se stal na ně létha etc. XIX. A při tom ukázal zřízení zemské, ktož by ze dvojí věci pohnal, že má ten puohon zdvižen býti, táhna se na nález, kterýž se stal mezi Kristofem Smíškem z Vrchovišť a panem Heřmanem Zvířetickým z Vartmberka, žádaje při tom za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Matěje Vencelíka pravil, že ze dvojí ani ze trojí věci nežene, než z sumy z tisíce kop grošuov českých, a také že synové všickni z závad otcov- ských mají poháněni býti, a že jest on Matěj ten puohon na ně dobře učinil. A na to ukázal svědomí a smlúvu, kteráž se stala mezi Václavem z Vrchovišť a Matějem Vencelíkem z Vrchovišť, synem jeho, žádaje podle toho pruovodu dostatečného za spravedlivé opatření. Proti tomu zase Petr Vencelík pravil, že on Matěj bratr jich s nimi dílný není, kdež pak na to ukázal smlúvu, kterúž s někdy Václavem otcem jich tajž Matěj učinil, a když otec náš jest umřel, tehdy on Matěj jakožto bratr najstarší na zámek náš přijel, klenoty bral, pečeti od zámkuov odtrhal a sekret a pečeť otce našeho vzal, moha to dobře učiniti jako bratr najstarší, a my jsúce mladší na ten čas nevěděli jsme, co k tomu řéci, poněvadž jest s námi nedílný byl, 14 Archiv Český XXXIII.

Strana 106
106 D. XIII. Registra soudu komorního: a ještě jest nedílný, a svědky, kteréž vede, že jim ke škodě žádné nejsú; a také že smlúvě odpírá, nebo ktož z nezdržení smlúvy žene, má to pokázati, aby smlúva byla, ale že on žádné smlúvy nepokazuje. Na to ukázal nález soudu komorního mezi Jiříkem Stroupeckým z Stroupče a Janem jinak Ješkem z Strojetic, i to pravě: jakož praví, že by smlúva dokonalá mezi nimi byla, že já tomu i na místě bratří svých odpírám, že není, poněvadž přátelé s obú stran při té smlúvě nebyli jsú, a také že otec bez hodné příčiny syna svého od statku odděliti nemuož, a že toho nikterakž nezaslúžil žádný bratr z nich; žádaje při tom při všem za milostivé a spravedlivé opatření podle práva. Proti tomu poručník od Matěje puovoda pravil: Divná věc, kdež Petr Vencelík pravil, že by s nimi nedílný byl, pročež jest tehdy uručiti musil, poněvadž jest s nimi nedílný; a což se nálezuo, kteréž ukazuje, do- týče, že ti nálezové k tomuto podobní nejsú a jemu nic ke škodě nejsú, prose Jich Mtí za spravedlivé opatření. I to pravě, co se svědomí jednoho svědka dotýče, že jest on podle práva a zřízení zemského svědčil. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, odpor, vajpis z desk zemských, nález soudu komorního, smlouvu, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili Poněvadž se zřetedlně v smlúvě shledalo, kteráž jest učiněna mezi někdy Václavem z Vrcho- višť, otcem jmenovaných bratří, a Matějem, synem jeho, o díl, a že k tomu dílu on Václav jměl jest dáti Matějovi, synu svému, tisíc kop grošuov českých anebo dva tisíce kop na míšensko od datum té smlúvy ve čtyřech letech pořád zběhlých, a ty čtyři léta jsú již dávno minula, a potom oni Jindřich, Petr, Zigmund, Kristof a Jan bratří pohnaní učinili jsú smlúvu nad to po smrti otce svého skrze dobré lidi s ním Matějem, bratrem svým, na závadu otce jich Václava z Vrchovišť, že hned po čtyřech nedělech díly mezi sebú učiniti mají, a každý což by se na jeho díl dostalo, té sumy jemu Matějovi bratru svému dáti a zaplatiti jměli, kdež jest to tajž Matěj dosta- tečně provedl podle svého puohonu: z té příčiny dává se jemu Matějovi Vencelíkovi z Vrchovišť puovodu proti nim Jindřichovi, Petrovi, Zigmundovi, Kristofovi a Ja- novi bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť pohnaným za právo tak, aby oni Jindřich, Petr, Zigmund, Kristof a Jan bratří Vencelíkové pohnaní jemu Matějovi z Vrchovišť puovodu konečně ve dvú nedělích od dnešního dne pořád zběhlých těch tisíc kop grošuov českých v puohonu jmenovaných dali. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před svatým Tiburcím [12. dubna] létha MDXIX°. Anno 1524. fer. II. ante Urbani [23. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Matějovi Vencelíkovi z Vrchovišť na Jindřicha, Petra, Zigmunda, Kri- stofa a Jana bratry Vencelíky odtudž z Vrchovisť. Toliko po právě chce jíti. R. VII. 1. F. I. a.

Strana 107
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 107 5447. Mezi Eliškou z Elkouše a bratřími z Elkouše o dluh. — 1524, 18. dubna. V té při, kteráž jest mezi Elškou z Elkouše puovodem s jedné, a Václavem a Bohuslavem bratřími z Elkouše a na Libenicích pohnanými s strany druhé, kdež je vinila ze třidcíti kop gr. českých dluhu jí vedle smlúvy spravedlivě povinného, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala vajpis smlúvy, kteráž se stala mezi ní Elškou a jimi Václavem a Bohuslavem bratry jejími, i to pravě, že otec její kšaftem jí odkázal šest set kop gr. českých, a ona z těch DC byla je pohnala před soud zemský, kdež pak oni z téhož puohonu ji svedli a s ní smlúvu učinili, že jí těch třidceti kop gr. českých a dva domy a třetí, jestliže jim přijde a přisúzen bude, dadí, tak jakž táž smlúva to v sobě šíře ukazuje a zavírá, žádaje při té smlúvě zachována býti. Proti tomu zase od Václava Loreckýho poručník jeho pravil, že k tomuto puohonu odpoviedati povinen není, a to proto, že jest s bratrem svým pohnán, a bratr jeho že jest umřel, že by to byla věc veliká, z čehož sú dva po- hnáni, aby tím jeden měl vinen býti; i to pravě,- má-li on sám hynúti, aby i za bratra svého i za sebe všecku summu, z které jsú oba pohnáni, dal, v tom žádaje spravedlivě opatřen býti. Proti tomu poručník od Elšky puovoda pravil, že toho ničímž pokázati nemuože on Václav z Elkouše, aby bratra svého oddělenaj byl, a tak že tato Elška dobře k němu o těch XXX kop gr. hledí a jeho z úplna ze vší summy viní. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, vajpis smlúvy a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se to z vajpisu smlúvy z kněh městských od Hory Kutny shledává, kterouž jest pokázala táž Elška z Elkouše, že on Václav a Bohuslav bratří z Elkouše mezi jiným v té smlúvě jí Elšce měli dáti třidceti kop grošuov českých, a on Václav toho jest nepokázal, aby on Bohuslav, bratr jeho, byl od něho dílný: z té příčiny dává se jí Elšce z Elkouše puovodu proti němu Václavovi z Elkouše pohnanému, poněvadž jest bratr jeho Bo- huslav umřel, za právo tak, aby on Václav pohnaný tu summu v puohonu jmeno- vanú jí Elšce puovodu těch třidceti kop grošuov českých dal konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v pondělí před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den narození panny Marie [8. září] létha etc. XIX°. Anno 1524. fer. III. post Philippi Jacobi [3. května] dána relací ke dskám zemským po nálezu Elšce z Elkouše na Václava Loreckého z Elkouše toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala L kop gr. českých. Anno etc. 24. fer. III. post Philippi et Jacobi [3. května) dán list zatykač Elšce z Elkouše na Václava z Elkouše. R. VII. I. F. II. b.

Strana 108
108 D. XIII. Registra soudu komorního: 5448. Mezi Eliškou z Elkouše a bratry Loreckými z Elkouše o nezdržení smlouvy. 1524, 18. dubna. V té při, kteráž jest mezi Elškou z Elkouše puovodem s jedné, a Václavem a Bohuslavem bratry Loreckými z Elkouše na Libenicích pohnanými s strany druhé, kdež je vinila z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jsú jí měli domu třetího podle té smlúvy u Hory Kutny, kterýž jest byl někdy Jirky, otce jejího, jestliže by jim soud padl o týž duom, postúpiti; jestliže by pak jim ten duom nepřišel přísudkem, aby je bratry vedle té smlúvy právem hleděla; kteréhožto domu jsú jí nepostúpili, kterýžto duom pokládá sobě táž Elška dvě stě kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala smlúvu z knih města Hory Kutny, kteráž jest mezi touž Elškou a jimi bratry Václavem a Bohuslavem z Elkouše, žádaje podle té smlúvy za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od bratří Loreckých pravil, že tu smlúvu, kteruož ukazuje, že se na ni rozsudek stal, a že jí k této při nemá pokazovati, táhna se na nález, kterýž se stal mezi Mikulášem Karlíkem a Janem Petrovským, že jedné smlúvy k druhé při jest neukazoval, žádaje při tom zachován býti; i to pravě, neb ta smlúva ukazuje, jestliže oni pohnaní bratří vy- soudí ten třetí duom, ať to pokáží, že ten duom jest na týž bratří pohnaný přišel. Zase proti tomu od Elšky poručník její pravil, že není jí Elšce toho potřebí poka- zovati, poněvadž jsú jí v též smlúvě na právo ukázali. A na to ukázala paměť, kteráž jest se u Hory stala, když jest nadepsané bratří tam před právo horní ob- sílala a oni že jsou se toho práva strhli pravíce, že k tomuto právu povinni od- poviedati jí nejsú, žádaje Jich Mtí za spravedlivé a milostivé opatření. Zase proti tomu od Václava a Bohuslava bratří poručník pravil, že ženou z nezdržení smlúvy, že by oni bratří, kdyby třetí duom na ně připadl, že by jí ho měli postúpiti. Ale toho nepokazuje, aby na ně přišel ten duom, a tudy že jí tím domem povinni nejsú. po- něvadž ho v své moci nemají, a také toho nepokazují, aby páni Horníci to s sebe složili. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, smlúvu z knih horních, svědomí, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Elška z Elkouše to jest dostatečně smlúvou z knih horních provedla, jestliže by oni bratří pohnaní jí Elšce sestře své puovodu, třetího domu, jakož smlúva uka- zuje, nepostoupili a nevysvobodili z příčin v smlúvě položených, tehdy ona Elška puovod bude moci je bratry Lorecké toho právem viniti; a oni bratří pohnaní jsou jí Elšce sestře své toho domu, jakž smlúva ukazuje, nevysvobodili ani jí ho nepo- stoupili, a nadepsaní bratří pohnaní jsúce obesláni před šefmistry a radu tu na Ho- rách Kutnách jí Elšce na tom právě z té smlúvy odpoviedati nechtěli pravíc, že k témuož právu v té věci jí Elšce sestře své povinni odpoviedati nejsú, než chce-li

Strana 109
Nálesy k roku Svátosti l. 1524. 109 je ona Elška před tím právem hleděti, k kterému oni náleží, že má právo před sebú: zté příčiny Jich Mt dávájí jí Elšce puovodu proti němu Václavovi z Elkouše, pohna- nému, poněvadž jest bratr jeho Bohuslav umřel, za právo, tak aby ona Elška před úředníky Pražskými menšími na zajtří svaté Markéty [14. července] najprv příští stála, a tu což provede do té summy v puohonu jmenované na zchválení týchž úřed- níkuov, to aby jí Elšce puovodu on Václav Lorecký z Elkouše pohnaný ote dne pruovodu konečně dal ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v pon- dělí před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po narození panny Marie [9. září] léta etc. XIX°. Anno domini 1524. fer. III. post Philippi Jacobi [3. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Elšce z Elkouše na Václava Loreckého po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala L kop gr. českých. R. VII. 1. F. III. a. 5449. Mezi Oldřichem z Krásného dvoru a Volfem z Gutšteina o dostiučinění smlouvy. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi Voldřichem z Krásného dvoru a na Buškovicích puovodem s jedné, a panem Wolfem z Gutštaina a na Petršpurce pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z dosti neučinění smlúvy, a to v tom, kdež jemu Voldřichovi podle též smlúvy dáti jměl deset kop grošuov mečových, a to na svatého Jana křti- tele již minulého, a tomu jest dosti neučinil, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od pana Wolfa z Gutštaina pravil, že se pán k tomu přiznává a že dáti chce. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon i přiznání poručníka páně Wolfova, takto o tom Jich Mt nalézti ráčili: Poněvadž poručník jeho páně Wolfů, z čehož jeho pohání on Voldřich z Krásného dvoru, tomu jest neodepřel, než tomu puohonu místo dal a k dluhu se přiznal, z té příčiny Jich Mt dávají jemu Voldři- chovi puovodu za právo proti němu panu Wolfovi z Gutštaina, tak aby on pan Wolf jemu Voldřichovi těch deset kop grošuov mečových v puohonu jmenovaných dal konečně ve dvuo nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v úterý před svatý Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po svatém Diviši [10. října] léta MDXIX°. Anno 1524. sabbato ante Zophie [14. května] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu Voldřichovi z Krásného dvoru na pana Wolfa z Gutštaina toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval XV kop gr. českých. Léta MDXXIV° v středu den svatého Urbana [25. května] Voldřich Fremut z Krásného dvoru přiznal se před úřadem soudu komorního, že jest přijal deset kop

Strana 110
110 D. XIII. Registra soudu komorního: gr. míš. podle tohoto nálezu od pana Wolfa z Gutštaina, a z těch jeho kvituje i o všem práz[dna činí sám od sebe i od svých budúcích na časy budúcí a věčné, na R. VII. I. F. IV. a. něj se více nenavracovati. 5450. Mezi Barborou Kadanskou z Prahy a Václavem Sokolem z Mor o dluhy za stravu. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi Barború Kadanskú z Prahy puovodem s jedné, a Václavem Sokolem z Mor pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z XVII1/2 kop gr. míšenských, kteréž jest zuostal za ztravu někdy Jakubovi Kadanskému, manželu též Barbory, po kterémžto manželu svém táž Barbora k témuož dluhu právo a spra- vedlivost má kšaftem, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala kšaft Jakuba manžela svého, že jí ten dluch odkázal a dal kšaftem svým. Proti tomu poručník od Václava Sokola pravil, poněvadž ničímž jiným toho neprovozují než kšaftem, že to svědomí dostatečné není. Zase proti tomu poručník od Barbory Kadanské pravil, že z čehož jest pohnala, že jest to kšaftem a svědomím dostatečně provedla, a na to ukázala svědomí. Zase proti tomu poručník od Václava Sokola pravil, že se kšaftu odpírá, a také že svědkové podle práva a zřízení zemského nesvědčí, žádaje Jich Mtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, kšafth Jakuba, manžela též Barbory Kadanské, svědomí, odpor a jich s obú stran pře líčení takto o tom nalézti ráčili: Ačkolivěč svědomí se s kšaftem snáší, ale že podle zřízení zemského svědomí její Barbory se jest nepřijalo, i z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý den svaté Lucie [13. prosince] léta MDXIX°. Létha MDXXIV° v středu po sv. Filipu a Jakubu [4. května] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Barboru Kadanskú po zdvižení puo- honu, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop gr. českých. R. VII. I. F. IV. a. 5451. Mezi Šimonem Třeštíkem z Prahy a Volfem z Gutšteina o zbrojném vzetí volů na silnici. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi Šimonem Třeštíkem z Prahy puovodem s jedné, a panem Wolfem z Gutštaina a na Petršpurce pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z toho, že jest jemu Šimonovi rozkázal vzíti šedesát voluov bez tří, připravivše se zbrojně v mírné a pokojné zemi pod řádem a pod právem na královské svobodné silnici, kdež týž Šimon Třeštík na něj na pana Wolfa žádné péče jest neměl, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od pana Wolfa pravil, kterak on

Strana 111
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 111 Šimon Třeštík jeho pana Wolfa znamenitě na jeho poctivosti dotýká, že by pán v mírné a pokojné zemi pod řádem a právem voly jemu rozkázal bráti zbrojně, že Jich Mti taková věc, co se poctivosti dotýče, súditi nenáleží. A na to ukázal nález soudu komorního mezi Bohuslavem Chrtem z Ertína a Václavem Donátem; a druhý nález mezi panem Jindřichem Kornauzským a panem Jiříkem Bezdružickým, žádaje, poněvadž se vysoce jeho cti dotýče, aby ráčili to s sebe složiti. Zase proti tomu poručník od Šimona Třeštíka pravil, že on Šimon tento puohon dobře jest učinil, co jest se jemu stalo v mírné a pokojné zemi pod řádem a právem, že jemu statek jeho pobrán jest, a že jináč jest pána pohnati nevěděl jak, než tak, jakž jest mu se stalo, aby se tím nezastírali, že jest tento člověk na své živnosti velmi zahuben, a také že k tomu podobné věci jsú na tomto soudu soudívali, i to pravě, že on pan Wolf jeho Šimona Třeštíka do soudu zemského jest z nářku cti pohnal. A na to ukázal ten puohon, kterýmž ho pohání, a z toho že se rozumí, aby tento Šimon k své spravedlivosti přijíti nemohl, a pán aby prótah tudy sobě vzal. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, nálezy soudu komorního a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se poctivosti dotýče, a Jich Mtem soudem tímto o poctivost souditi nenáleží, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají, tak chtějí-li se strany z toho viniti před tím právem, kdež náleží, právo se jim nezavírá. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Řehoři [14. března] léta MDXX°. Anno 1524. fer. IV. post Philippi et Jacobi apostolorum dei [4. května] dána relací ke dskám zemským po zdvižení puohonu tohoto panu Wolfovi z Gutštaina na Václava Žehušického z Nestajova, tu kdež jest slíbil za téhož Šimona Třeštíka za škody, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval CC kop gr. českých. R. XII. I. F. IV. b. 5452. Mezi Janem Kamenickým ze Smečna a Janem z Kolovrat o užívání pobraných nábytků. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Kamenickým z Smečna puovodem s jedné, a panem Janem z Kolovrath na Buštěhradě pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z užívání nábytkuov jeho, kteréž jest pobral pan Jetřich otec jeho z Kamenice, čtyři koně, třinádete krav, XXIV ovec, VII sviní, dvě kopě slepic, třidceti husí za třimezcítma leth pořád zběhlých, kterýchžto jest užíval někdy pan Jetřich, otec té- hož pana Jana z Kolovrath, a on pan Jan po otci svém od uvázání svrchu psaných nábytkuov jeho v Kamenici; kdež pak jsú ti svrchu psaní nábytci všickni přisouzeni témuož Janovi soudem komorním, kteréhožto užívání v těch letech svrchu psaných nábytkuov on Jan pokládá sobě pět seth kop grošuov českých, tak jakž týž puohon

Strana 112
112 D. XIII. Registra soudu komorního: ukazuje, a na to ukázal nález soudu komorního mezi týmž Janem Kamenickým z Smečna a týmž panem Janem z Kolovrath. Při tom poručník jeho Jana Kameni- ckého pravil, poněvadž pře hlavní jest jemu Janovi přisouzena, že věří Jich Mti, že také i užitky z toho jemu přisouzeni budou. Proti tomu poručník od pana Jana z Kolovrat pravil, že on Jan Kamenický toho ničímž neprovozuje, aby pán třimez- cítma leth těch nábytkuov v držení byl, ani toho neukazuje, aby těch nábytkuov pán takovú summú, pěti sty kopami, užil, a tudy že by nebyl jemu Janovi Kameni- ckému on pan Jan z Kolovrat podle toho puohonu ničímž povinovat. Na to ukázal nález soudu komorního mezi Bohuslavem z Červeného Újezdce a Jiříkem [a] Janem bratřími z Násilé, kdež on Bohuslav též bratry vinil z užívání nábytkuov. Proti tomu zase poručník od Jana Kamenického pravil, že tato věc a tento nález dělí se od tohoto puohonu, neb on Bohuslav z tisíce kop grošuov z jisté summy ty bratry z Násilé žene, ale tento že sobě pokládá užívání těch nábytkuov, kteréž jsú jemu v tomto soudu přisouzeny. Též ukázal nález soudu komorního, kterýž se stal mezi týmž Janem Kamenickým a panem Janem z Kolovrath, též ukázal vajpis z desk zemských, kdež Jan z Kamenice Zdenkovi z Kladna prodává dvuor v Kamenici. Proti tomu zase poručník od pana Jana z Kolovrat pravil, že tento puohon jest na pána jalový a ničemný, neb toho ničímž neprovozují, aby tak dlúhá léta za XXIII let těch nábytkuov pán užíval; a kdež nálezy ukazuje, tu jiného nic neukazuje, než to, oč se pánem soud jměl, že o to konec a rozsudek jest vzal se pánem. A na to ukázal nález soudu komorního, kterýž se stal mezi týmiž. Proti tomu poručník od Jana Kamenického puovoda pravil, že to všecko provozuje on Jan, kdy kterého léta se panem Janem rozsudky má, a i to provozuje, za kolik let v držení jeho statku a svrchkuov užívání pán byl. A poněvadž summa hlavní, z kteréž hnal, i ti svrchkové a nábytkové spravedlivým soudem jsou jemu Janovi Kamenickému přisouzeni, že věří Jich Mti, že oužitkové v tak mnohých létech také přisouzeni budou, žádaje podle toho všeho pruovodu za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, nálezy soudu komorního, vajpis z desk zemských, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan Kamenický puovod jest toho podle puohonu svého neprovedl, aby pan Jetřich z Kolovrat a pan Jan týž z Kolovrath po otci svém těch nábytkuov XXIII let v puohonu jmenovaných v dr- žení a užívání byli, z té příčiny dává se panu Janovi z Kolovrath na Buštěhradě pohnanému proti němu Janovi Kamenickému z Smečna puovodu za právo tak, že on pan Jan z Kolovrath pohnaný jemu Janovi Kamenickému puovodu podle puohonu jeho povinen není.. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím etc. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Františku [5. října] léta MDXIX°. R. VII. 1. F. V.

Strana 113
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 113 5453. Mezi Janem Kamenickým z Smečna a Janem z Kolovrat o nájem ze dvora v Kamenici. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi Janem Kamenickým z Smečna puovodem s jedné, a panem Janem z Kolovrat a na Buštěhradě pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z L kop grošuov českých bez XVIII“ gr. českých, kdež jest jměl za sebú třidceti a šest kop gr. českých za nájem ze dvoru, kterýž jest vybral někdy pan Jetřich z Kolovrat najímaje ten dvuor Kamenici, a té summy jest užíval za XIV leth zběhlých pořád, a on pan Jan po otci svém od postoupení svrchu psaného dvora, kterýžto nájem jest přisouzen témuož Janovi soudem komorním, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázal nález týž soudu komorního, kterýmžto nálezem jemu Janovi Kamenickému přisouzeno jest na témž panu Janovi z Kolovrat XXXVI kop gr. českých z užívání toho dvoru v Kamenici. Při tom poručník Jana Kamenického pravil, že podle tohoto rozsudku předešlého Jich Mtí žádá za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pana Jana z Kolovrat pravil, že toho neslyší, aby podle puohonu svého on Jan Kamenický provozoval, aby on pan Jan za XIV let ten dvuor najímal, než toliko za devět leth ukazují a nejmenují, kdy se těch IX let počalo; a tudy se zdá, že pán jemu Janovi Kamenickému podle tohoto puohonu nic vinen není. I to pravě, že oni sami to seznávají, že po těch devíti letech hned jemu Janovi postoupil toho dvoru, a toho že ničímž neprovozuje, z čeho pána ženou, žádaje Jich Mtí v tom za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, nález soudu komorního a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan Kamenický v puohonu svém jest položil, že by pan Jetřich z Kolovrat a on pan Jan měl za sebú XXXVI kop gr. českých nájmu se dvora čtrnádct let, a toho sobě položil summu jistou padesát kop grošuov českých bez XVIII“ gr. českých, a toho jest ničímž neprovedl podle puohonu svého, z té příčiny dává se jemu panu Janovi z Kolovrat pohnanému proti němu Janovi Kamenickému puovodu za právo, tak že on pan Jan z Kolovrat jemu Janovi Kamenickému puo- vodu podle puohonu jeho ničímž povinen není. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Františku [5. října] léta MDXIX°. R. VII. 1. F. VI. a. 5454. Mezi Jindřichem z Žeberka a Hynšíkem Pluhem z Rabštaina o zadržalé užitky z cínu. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi panem Jindřichem z Žíberka a z Plané na Svržně puovodem s jedné, a panem Hynšíkem Phlugem z Rabštaina na Kynžvartě pohna- ným s strany druhé, kdež ho vinil z užitkuov zadržalých puol osma léta, a to z těch, Archiv Český XXXIII. 15

Strana 114
114 které mu přijíti měly z osmi centnýřuov cínu, a těch užitkuov pokládá sobě sto zlatých a XX zlatých rýnských, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázal nález soudu komorního mezi týmž panem Jindřichem z Žíberka a panem Hynšíkem Flugem z Rabštaina, kterýmžto nálezem jemu panu Jindřichovi přisouzeno osm centnýřuov cínu, aneb za každý centnýř XV1/2 zlatých rýnských, žádaje podle toho předešlého nálezu zachován býti. Proti tomu zase poručník od pana Hynšíka pravil, že o to s ním s panem Jindřichem smlúvu má, a nevyčkav té smlúvy puohon na pana Fluga jest učinil; kteréžto smlúvy přípis ukázali. Proti tomu poručník od pana Jindřicha pravil, že v té smlúvě on pan Hynšík škody všecky ve čtyřech nedělích jměl jest jemu panu Jindřichovi položiti, i toho jest neučinil, a on jest pán z těch užitkuov až do sýž chvíle zadržalých dobře pohnal, žádaje podle toho za opatření. Proti tomu zase od pana Hynšíka poručník pravil, poněvadž jest smlúvu o ty užitky učinil, že jest divná věc, že z toho žene, a přes tu smlúvu že jeho pana Hynšíka vedle té smlúvy žene, kdež pak ukázal týž puohon z nezdržení smlúvy, a že o to o všecko má se panem Jindřichem konec; a má-li to býti, aby předešlí puohonové moc jmíti měli, o kteréž jest smlúva, a na tu smlúvu zase znovu pohnal; a že jest o všecko smlúva, žádaje Jich Mtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, odpor, nález soudu komorního, přípis smlúvy a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zřetedlně shledává v smlúvě, kteréž se smlúvě neodpírá, že o ten cín a škody i úroky smlúvu mezi sebú doko- nalú učinili, a puohon od pana Jindřicha z Žíberka jest prvé o ty užitky vyšel, nežli tato smlúva učiněna, a to léta MDXIX°, a smlúva učiněna léta etc. XXII°, z těch příčin JichMt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatém Diviši [11. října] léta XDXIX°. R. VII. 1. F. VI. b. D. XIII. Registra soudu komorního: 5455. Mezi Alžbětou z Chvalovic a Magdalenou z Chrástu o pobrání svrchkův a nábytkův. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi Alžbětú z Chvalovic a na Běronicích puovodem s jedné, a Magdalenú z Chrástu a na Tuchořicích pohnanú s strany druhé, kdež ji vinila z puoldruhého sta kop grošuov českých, protože jest pobrala polovici svrch- kuov a nábytkuov jejích Alžbětiných tu na tvrzi v Tuchořicích a ve dvoře, kteréžto svrchky a nábytky někdy Radslav z Tuchořic, manžel též Alžběty, z milosti své jí Alžbětě při věně jejím dal jest a dskami zemskými zapsal, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od ní Magdaleny pohnané pravil, že není povinna Magdalena k tomuto puohonu odpoviedati, neb jest puohon zatmělý, kdež táž Alž-

Strana 115
Nálezy k roku Svátosti l. 1524. 115 běta žene, že pobrala polovici svrchkuov, a nejmenuje jakých svrchkuov, táhna se na nález soudu komorního předešlý, kterýž se stal mezi Janem Skaleckým a pány Trčky, žádaje při témž zachován býti. Proti tomu poručník od Alžběty puovoda pravil, že není zatmělý puohon tento, neb jmenuje polovici svrchkuov a nábytkuov, pokládajíc summy za ty svrchky a nábytky puol druhého sta kop grošuov českých, a také ukázali vajpis z desk zemských. Při tom ukázala svědomí, žádaje při tom při všem za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od Magdaleny pohnané pravil, že kdež ukazují vajpis z desk, že Radslav z Tuchořic zapsal a dal paní Alžbětě z Chvalovic polovici dědictví svého v Tuchořicích a polovici svrchkuov a nábytkuov, ale nejmenuje, jakých svrchkuov, i to pravě, že ti svědkové sedláci, kdež svědomí dávají, tu seznávají, že Magdalena obilé brala, a hned dokládají, že nevědí, čí jest to obilé bylo, a také se v ničemž nesrovnávají, a také Magdalena podle tohoto puo- honu jí Alžbětě že ničímž povinna není. A také ukázala zřízení zemské, kterýž muož ženě své svrchky dává, že je má zejména jmenovati, ale v tomto puohonu zejména svrchkuov nejmenuje; a vajpis z desk zemských, kdež Alžběta z Chvalovic postoupila práva svého Zigmundovi Baršovi z Kamenice, kteréž jměla na Tucho- řicích, ve stu kopách grošuov českých, a svědomí. I to pravě, že žádná vdova po- zuostalá po muži svém pro své věno nemuož se komorníkem vésti; a že těm svěd- kuom odpírá, kteříž vyznávají, že by se komorníkem vésti měla Alžběta na Tucho- řice pro věno své, žádaje při tom při všem za spravedlivé opatření. Proti tomu od Alžběty poručník její pravil, proč jest ona Magdalena ty svrchky a nábytky na cizí grumty vystěhovala a dobytky vyhnala, když jest to znala, že by ona Alžběta k tomu spravedlivosti neměla. A také ukázala vajpis z desk zemských smlúvy mezi Janem Ojířem z Ocelovic a Radslavem z Tuchořic, žádajíc podle toho všeho za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, vajpisy z desk zemských, zřízení zemské, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom na- lézti ráčili: Poněvadž ona Alžběta z Chvalovic puovod v puohonu svém zejména jest nepoložila, jaké svrchky a nábytky jsú jí pobrány od ní Magdaleny z Chrástu, ani také ve dskách se to našlo, na kteréž se táž Alžběta puovod táhla, aby zejména jí zapsány byly, z těch příčin tento puohon JichMt zdvihají. Dala památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po svatém Havle [17. října] léta MDXIX°. Anno 1524. fer. IV. post Philippi et Jacobi apostolorum [4. května] dána relací ke dskám zemským Magdaleně z Chrástu po zdvižení puohonu na rukojmie Jana Krupého staršího z Probluze, tu kdež jest slíbil za Alžbětu z Chvalovic, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala X kop gr. českých. R. VII. 1. F. VII. a.

Strana 116
116 D. XIII. Registra soudu komorního 5456. Mezi Kateřinou z Šumburka a Jindřichem Berkou z Dubé o vyplacení odkazu po bratru. 1524, 19. dubna. V té při, kteráž jest mezi paní Kateřinú z Šumburka puovodem s jedné, a panem Jindřichem Berkú z Dubé a na Kumburce, hajtmanem kraje Hradeckého, pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila ze sta kop gr. českých, kteréž nebožtík pan Jan z Šumburka, bratr její, jí kšaftem svým dal a odkázal, a jemu panu Jin- dřichovi Berkovi jí je vydati rozkázal, a on maje to jí podle toho kšaftu ne tepruov učiniti a vydati, i toho zanedbává tak, jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu po- ručník od pana Jindřicha Berky pohnaného pravil, že se pan Jindřich Berka k tomu dluhu zná a dáti rád chce. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon a jeho páně Jindřichova Berkova, pohnaného, poručníka přiznání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se jest poručník pana Jindřicha Berky k tomu dluhu v puohonu jmenovanému přiznal a pravil, že ten dluh pan Berka rád dáti chce, z té příčiny dává se jí paní Kateřině z Šumburka puovodu proti němu panu Jindřichovi Berkovi pohnanému za právo, tak aby on pan Jindřich Berka jí paní Kateřině z Šumburka těch sto kop gr. českých v puohonu jmenovaných konečně dal od dnešního dne ve dvú nedělísch] pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svatého Fabiana [20. ledna] létha MDXX°. Anno 1524. feria IV. ante nativitatem beate Marie virginis [7. září] dána relací ke dskám zemským tohoto nálezu paní Katheřině z Šumburgka na pana Jin- dřicha Berku z Dubé a na Kumburce, toliko po právu chce jíti. R. VII. 1. F. VIII. a. Staná práva tuto se začínají k roku Svátosti [8. dubna] 1524. 5457. Mezi Majnušem z Hustiřan a Hynkem Doubkem z Lautrbachu o pokutu na léčení tenat zaječích v lesích. — 1524, 9. dubna. Majnuš z Hustiřan pohnal Hynka Doubka z Lautrbachu. Viniti jej chtěl z padesáti kop gr. českých pokuty jemu od téhož Hynka podle svolení zemského propadených, protože jest tenata zaječí léčel na lesích jeho Dubeneckých bez povo- lení jeho, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Hynek Doubek z Lautr-

Strana 117
Staná práva k roku Svátosti l. 1524. 117 bachu po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Majnušovi z Hustiřan puovodu proti němu Hynkovi Doubkovi pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinak před sv. Tiburcím. [Juxta:] Léta MDXVI° v středu den svatého Řehoře [12. března] vložen R. VII. J. F. VIII b. jest tento puohon etc. 5458. Mezi Majnušem z Hustiřan a Hynkem Doubkem z Lautrbachu o pokutu za noční shon. 1524, 9. dubna. Majnuš z Hustiřan pohnal Hynka Doubka z Lautrbachu. Viniti jej chce z padesáti kop gr. českých pokuty jemu od téhož Hynka podle svolení zemského propadených, protože jest rozkázal lidem svým z Dubence na shon jíti a jim shá- něti nočně rozkázal, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Hynek Doubek po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Maj- nušovi z Hustiřan puovodu proti němu Hynkovi Doubkovi z Lautrbachu pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v sobotu po Svá- tosti, aliter ante Tiburcii. MDXVI°. [Juxta:] Vložen puohon v středu den svatého Rehoře [12. března] léta R. VII. l. F. VIII. b. 5459. Mezi Děpoltem z Lobkovic na Bílině a Václavem z Polenska o dluh rektorovi v Bílině.. 1524, 9. dubna. Pan Děpolt z Lobkovic a na Bílíně pohnal Václava z Polensk. Viniti ho chtěl z toho, kdež jest zuostal dlužen Urbanovi rektorovi v Bílině, poddanému nade- psaného pána, jednu kopu gr. českých, kteréž mu zanedbává až podnes zaplatiti, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i ne- stání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Václav z Polensk po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu panu Děpoltovi puovodu proti němu Václavovi z Polensk pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v sobotu po Svátosti, jinak před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svatém Remigii [2. října] létha R. VII. 1. F. IX. a. MDXVI°.

Strana 118
118 D. XIII. Registra soudu komorního: 5460. Mezi Staroměstským sukna kraječem Martinem a Martinem Radíkovským z Hrádku o dluh za sukna. — 1524, 11. dubna. Martin, sukna kraječ, měštěnín Starého města Pražského od zlatých křížuov, pohnal Martina Radíkovského z Hrádku. Viniti ho chtěl z pěti kop jedenádcti gr. vše českých dluhu spravedlivého jemu za sukna pozuostalého, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom na- lézti ráčili: Poněvadž on Martin Radíkovský po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Martinovi, sukna kraječi, puovodu proti němu Martinovi Radíkovcovi pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po novém létě [8. ledna] léta MDXVIII°. Léta 1524. ve čtvrtek před svatým Jiřím [21. dubna] dána relací ke dskám zemským tohoto staného práva Martinovi od zlatých křížuov na Martina Radíkov- ského z Hrádku po staném právě, i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval V kop gr. českých. R. VII. I. F. IX. a. 5461. Mezi týmž Martinem sukna kraječem a Vilímem Hořickým z Hořic o dluh za sukna. 1524, 11. dubna. Martin, sukna kraječ, měštěnín Starého města Pražského od zlatých křížuov, pohnal Vilíma Hořicského z Hořic. Viniti ho chtěl z pěti kop sedmnádcti gr. če- ských dluhu spravedlivého jemu za sukna pozuostalého, kteréhož po dnes zaplatiti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Vilím Hořický po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Martinovi, sukna kra- ječi, puovodu proti němu Vilímovi Hořickému pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po novém létě [8. ledna] létha MDXVIII°. Anno 1524. ve čtvrtek před svatým Jiřím [21. dubna] dána relací ke dskám zemským tohoto staného práva Martinovi od zlatých křížuov na Viléma Hořického z Hořic po staném právě, i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval V kop gr. českých. Anno MDXXVIt fer. V. post Valentini [15. února] vydán zatykač Martinovi sukna kraječi na Vilíma Hořického z Hořic. R. VII. I. F. IX. b.

Strana 119
Staná práva k roku Svátosti l. 1524. 119 5462. Mezi týmž Martinem sukna kraječem a Janem z Hustiřan o dluh za sukna. 1524, 11. dubna. Martin, sukna kraječ, měštěnín Starého města Pražského od zlatých křížuov, pohnal statečného Jana z Hustiřan a na Chvalkovicích. Viniti ho chtěl z desíti kop gr. z XLIII [gr.] vše českých dluhu spravedlivého za sukna pozuostalého, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Min- strberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan z Hustiřan po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Martinovi, sukna kraječi, puo- vodu proti němu statečnému Janovi z Hustiřan pohnanému pro jeho k soudu ne- stání za právo stané. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v pátek po novém létě [8. ledna] létha MDXVIII°. Anno 1524. fer. V. ante Georgii [21. dubna] dána relací ke dskám zemským tohoto staného práva Martinovi od zlatých křížuov na statečného Jana z Hustiřan a na Chvalkovicích po staném právě i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval R. VII. 1. F. IX. b. V kop gr. českých. 5463. Mezi sestrami z Nemyšle a Vilímem Hořickým z Hořic o nápad. — 1524, 11. dubna. Anežka a Hedvika sestry vlastní a nedílné z Nemyšle pohnaly Vilíma Hoři- ckého z Hořic a na Pecce. Viniti ho chtěly jakožto nápadnice po nebožtíkovi Ja- novi z Nemyšle, bratru jich, ze třidcíti zlatých uherských, kterýchž jest pan Petr starší z Rožmberka JMt puojčil témuož Vilímovi Hořickému, když byl dvořenínem u krále JMti v Budíně, kterýchžto XXX zlatých dal jest týž pan Petr z Rožmberka nebožtíkovi Janovi z Nemyšle, bratru jich, k kterýmžto XXX“ zlatým ony svrchu psané Anežka a Hedvika praví se právo a spravedlivost jmíti po témž Janovi z Nemyšle, bratru jich vlastním a nedílném, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Po- něvadž on Vilím Hořický po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jim Anežce a Hedvice sestrám z Nemyšle puovoduom proti němu Vi- límovi Hořickému z Hořic pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Daly památné. Stalo se v pondělí před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v středu den svaté Kedruty [17. března] léta R. VII. 1. F. X. a. MDXVIII°.

Strana 120
120 D. XIII. Registra soudu komorního: 5464. Mezi Dorotou z Dubenek a bratry Vencelíky z Vrchovišť o nevrácení úplatku za přijetí do stavu panského. — 1524, 13. dubna. Dorota z Dubenek a na Dobřeni, mocná otcovská poručnice sirotka někdy Michala z Vrchovišť, manžela jejího, pohání Jindřicha, Petra, Kristofa a Jana a podle nich Zigmunda Vencelíkuov bratří vlastních a nedílných z Vrchovišť jakožto dědicuov a držiteluov statku někdy Václava Vencelíka z Vrchovišť, otce jich. Vi- niti je chtěla ze tří set kop gr. českých, ze dvuo kuší, z koně, kterýž stál za LXX zlatých, a z LXXI kop gr. českých za měď, kdež jest to všecko týž Václav Ven- celík, otec jich, vzal od téhož Michala z Vrchovišť na to, že jest jměl to zjednati na císaři JMti jemu Michalovi a Smíškovi od Hory Kutny a sobě, aby je páni krá- lovství Českého k sobě za pány přijali, a toho jest týž Václav z Vrchovišť témuož Michalovi nezjednal, a což jest od něho na to vzal, zase jest jemu nevrátil; k kte- rýmžto věcem svrchu psaným ona Dorota praví se právo jmíti k ruce téhož sirotka, syna svého, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž oni Jindřich, Petr, Kristof a Jan bratří Vencelíkové po třikrát jsouce k soudu voláni, i nestáli jsú, z té příčiny JichMt dali jsú jí Dorotě z Dubenek puovodu proti nim Jindřichovi, Petrovi, Kristofovi a Janovi bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť pohnaným pro jich k soudu nestání za právo stané. Dala památné. Stalo se v středu před sv. Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý před zvěstováním panny Marie [23. března] létha MDXVIII°. Anno 1524. dána relací tohoto staného práva ke dskám zemským Dorotě z Dubenek na Jindřicha, Petra, Kristofa a Jana bratři Vencelíky etc. i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala dvě stě kop gr. českých, anno ut supra sabbato R. VII. I. F. X. a. post Tiburcii [16. dubna]. 5465. Mezi Václavem Královským z Želetavy a bratry Vencelíky z Vrchovišť o nedostiučinění smlouvě. 1524, 13. dubna. Václav Královský z Želetavy pohnal Jindřicha, Petra, Kristofa, Jana a Zig- munda bratří vlastních a nedílných Vencelíkuov z Vrchovišť. Viniti je chtěl z ne- dostiučinění smlúvy té mezi týmž Václavem Královským s jedné a mezi nebožtíkem Václavem Vencelíkem z Vrchovišť, otcem jich nedílným, s strany druhé, nebožtíkem panem Jindřichem z Hradce, najvyšíšjím purkrabí Pražským a jinými dobrými lidmi v též smlúvě jmenovanými učiněné, a to v tom, že jest on nebožtík Václav Vencelík poddal jemu Václavovi Královskému, aby štejgéř kúpil jemu za puol hřivny každý

Strana 121
Staná práva k roku Svátosti l. 1524. 121 prodaj, a k tomu přidati třidcátou nad Žežhulí na linšaftě, a toho se jest nic jemu Václavovi Královskému dosti nestalo, kdež on Václav Královský pokládá sobě to tisíc kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž oni Jindřich, Petr, Kristof, Jan a Zigmund bratří Vencelíkové po třikrát jsouce k soudu voláni i nestáli jsú, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Václavovi Královskému z Želetavy puo- vodu proti nim Jindřichovi, Petrovi, Krystofovi, Janovi a Zigmundovi bratřím Ven- celíkuom z Vrchovišť pohnaným pro jich k soudu nestání za právo stané. Dal pa- mátné. Stalo se v středu před svatým Tiburcím. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po květné neděli [30. března] léta MDXVIII°. Léta MDXXIV° v úterý po svatém Jiří [26. dubna] dána relací tohoto sta- ného práva ke dskám zemským Václavovi Královskému z Želetavy na Jindřicha, Petra, Kristofa a Jana bratři Vencelíky z Vrchovišť i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval pět set kop grošuov českých. R. VII. 1. F. X. b. 5466. Mezi Strachotou starším z Královic a Markétou z Chřenovic o nedostiučinění smlouvě. 1524, 14. dubna. Strachota starší z Královic pohnal Markétu z Chřenovic v Praze obývající. Viniti ji chtěl ze čtyřidcíti pěti kop gr. č. jemu od ní povinných podle smlúvy mezi nimi učiněné, a cedulemi řezanými tvrzené, kteruožto sumu těch XLV kop gr. č. táž Markéta jemu Strachotovi ve čtyřech nedělích po svatém Martině léta etc. XIVo minulém dáti jměla, tak jakož ta smlúva plněji v sobě zavírá, i tomu se od ní Markéty témuž Strachotovi dosti nestalo, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Po- něvadž ona Markéta z Chřenovic po třikráte jsúci k soudu volána i nestála jest, z té příčiny JichMt dali jsú jemu Strachotovi staršímu z Královic puovodu proti ní Markétě z Chřenovic pohnané pro její k soudu nestání za právo stané. Dal pa- mátné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcí. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den Těla božího [3. června] léta MDXVIII°. Anno 1524 fer. V. ante Philippi et Jacobi [28. dubna] dána relací ke dskám zemským tohoto staného práva Strachotovi z Královic na Markétu z Chřenovic po staném právě i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop grošuov R. VII. 1. F. XI. a. českých. Archiv Český XXXIII. 16

Strana 122
122 D. XIII. Registra soudu komorního: 5467. Mezi Strachotou starším z Královic a Markétou z Chřenovic o nevrácení šatů. 1524, 14. dubna. Strachota starší z Královic pohnal Markétu z Chřenovic. Viniti ji chtěl z nevrácení kožichu kuního suknem tělné barvy pošitého, kabátu černého aksamito- vého, nohavic červených šarlatových, kabátu damaškového lvové barvy, nohavic vla- ského sukna též lvové barvy, a sukně flanderské hřebíčkové barvy, kteréžto věci on Strachota jí Markétě schovati dal, a pokládá je sobě L kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Markéta z Chřenovic po třikrát jsa k soudu volána i nestála jest, z té příčiny JichMt dali jsú jemu Strachotovi star- šímu z Královic puovodu proti ní Markétě z Chřenovic pohnané pro její k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcia. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den Těla božího [3. června] léta MDXVIII°. Anno 1524 fer. V. ante Philippi et Jacobi [28. dubna] dána relací tohoto staného práva ke dskám zemským Strachotovi z Královic na Markétu z Chřenovic po staném právě i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop gr. čes. R. VII. 1. F. XI. b. 5468. Mezi Strachotou starším z Královic a Markétou z Chřenovic o nevydání šatů po tetě. 1524, 14. dubna. Strachota starší z Královic pohnal Markétu z Chřenovic. Viniti ji chtěl z ne- vydání blan hřbetových králíkových, šubky černé harasové podšité, pláště šerého soukenného, kteréž u též Markéty po nebožce Anně z Bezděkova, tetě jeho Stra- chotově, zuostaly, kteréžto šaty on Strachota pět kop grošuov českých pokládá, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Markéta z Chřenovic po třikrát jsa k soudu volána i nestála jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Strachotovi staršímu z Krá- lovic puovodu proti ní Markétě z Chřenovic pohnané pro její k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcia. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den Těla božího [3. června] léta MDXVIII°. Anno etc. XXIV° fer. V. ante Philippi et Jacobi [28. dubna] dána relací tohoto staného práva ke dskám zemským Strachotovi z Královic na Markétu z Chře- novic po právu staném, i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop gr. č. R. VII. l. E. XI. b.

Strana 123
Staná práva k roku Svátosti l. 1524. 123 5469. Mezi Strachotou starším z Královic a Markétou z Chřenovic o zpronevěřené peníze. 1524, 14. dubna. Strachota starší z Královic pohnal Markétu z Chřenovic. Viniti ji chtěl z LVI grošuov českých, kteréž jest jí on Strachota dal, aby je Fraňkové, kramářce v Starém městě Pražském, od něho od Strachoty dala, i toho jest táž Markéta ne- učinila, ale ty peníze sobě schovala, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Markéta z Chřenovic po třikrát jsúci k soudu volána i nestála jest, z té pří- činy JichMt dali jsú jemu Strachotovi staršímu z Královic puovodu proti ní Markétě z Chřenovic pohnané pro její k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek den svatého Tiburcia. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek den Těla božího [3. června] létha etc. XVIII°. Anno 1524. fer. V. ante Philippi et Jacobi apostolorum [28. dubna] dána relací tohoto staného práva ke dskám zemským Strachotovi z Královic na Markétu z Chřenovic po právu staném i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop R. VII. 1. F. XII. a. gr. českých. 5470. Mezi Kundrátem z Krajku a Hermanem z Šumburka o vzetí peněz sirotku. 1524, 19. dubna. Pan Kundrát z Krajku a na Mladé Boleslavi pohnal pana Heřmana z Šum- burka etc. a na Trutnově. Viniti ho chtěl ze třidcíti dvú kop grošuov českých, kteréž jest vzal někdy pan Albrecht odtudž z Šumburka, bratr jeho páně Heřmanuov, od Vávry z Sukorad, peníze spravedlivě příležící Vávrovi sirotku, kteréž jsú pozuo- staly tu v Sukoradech, témuož Vávrovi po někdy Šimonovi Bozkovcovi, otci jeho Vávry; a toho Vávru sirotka dal jest dědicky Jindřich Hložek z Žampachu, i se vší jeho spravedlností nadepsanému panu Kundrátovi, kdežto on pan Heřman Šum- burk učinil jest smlúvu s bratrem svým s panem Karlem již po smrti pana Albrechta, a na to summu peněz přijal, že všecky dluhy lidem a komuž koli zaplatiti měl a má, ale jsa přátelsky žádán od nadepsaného pana Kundráta, aby dotčenému Vá- vrovi jeho člověku dotčený dluch také zaplatil a navrátil, toho učiniti zanedbává až do sýž chvíle, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on pan Heřman z Šum- burka po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu panu Kundrátovi z Krajku a na Mladé Boleslavi puovodu proti němu panu Heřma-

Strana 124
124 D. XIII. Registra soudu komorního: novi z Šumburka etc. pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon v středu po přenesení sv. Václava [7. března] létha MDXX°. Anno 1524. fer. IV. post Georgii [27. dubna] dána relací tohoto staného práva ke dskám zemským panu Kundrátovi z Krajku etc. na pana Heřmana z Šum- burka po právu staném toliko. R. VII. 1. F. XII. a. 5471. Mezi Kateřinou z Frimburka a Václavem Želízkem z Turového o nezdržení smlouvy. 1524, 19. dubna. Kateřina z Frimburka, manželka někdy Ladislava Želízky z Turového, po- hnala Václava Želízku z Turového. Viniti ho chtěla z nezdržení smlúvy v tom, kdež jest jí měl podle té smlúvy ujistiti na čas již minulý puol druhého sta kop dvadceti osm kop grošuov míšenských, a podle též smlúvy měl jest jí vydati XX děberuov žita a čtyři dčbery pšenice, a tomu všemu až podnes dosti učiniti zane- dbává, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Václav Želízko po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jí Kateřině z Frim- burka, manželce někdy Ladislava etc., puovodu, proti němu Václavovi Želízkovi z Turového pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památné. Stalo se v úterý před svatým Jiřím. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek před svatým Řehořem [8. března] létha MDXX°. Léta 1524. v středu před svatým Jiřím [20. dubna] dána relací tohoto sta- ného práva ke dskám zemským Kateřině z Frimburka na Václava Želézku z Turo- vého toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovala L kop gr. čes. R. VII. I. F. XII. b. Rejstřík staných práv a odkladů léta MDXXIV° k roku Svátosti [8. dubna]. Sabbato post Reliquiarum aliter ante Tiburcii /9. dubna]. 5472. Pan Děpolt z Lobkovic a na Bílině s Václavem z Polenc. Tu týž Václav non astitit. 5473. Item Majnuš z Hustiřan dvěma póhony s Hynkem z Lautrbachu. Tu týž non astitit.

Strana 125
Staná práva a odklady k roku Svátosti č. 1524. 125 5474. Panu Zikmundovi Kafunkovi s Lvem Žákovcem na naučení panské všech tří póhonů odkládají z příčin těchto: Najprve, že jest pohnal létha etc. XVI, a toho léta jest odpověď králi JMti i vší zemi učinil; druhá, že jest panu Janovi Špetlovi odpieral, že k soudu žádnému nemá stávati a jinde souzen býti než před osobú krále JMti; a třetí, že jest vzal odpuštění od země a za se že se jest ne- přiznal na sněmu obecním, a že bez obecnieho sněmu ta věc býti nemuož. [Juxta:] Na tu zavolaj v pondělí [11. dubna]. 5475. Jan Nikodem z Šontálu s Jindřichem Pesylrykem z Janovic. Tu týž Jindřich Peſylrygk non astitit. 5476. Item paní Anně ze Starého dvoru, manželce pana Sebestiana z Wait- mille se panem Janem a panem Bernartem z Walštaina odložena na naučení panské. V prvních lvových B° III. pře líčení sepsáno i příčiny při pře líčení. Manual stanných práv a odkladů na soudě komorním a hejtmanském z let 1523—1526, v archivu Českého Musea č. 297 (= R. XIV.) 1 13. a. — Zápisy mřežovány. Feria II. ante Tiburcii [11. dubna]. 5477. Pan Děpolt z Lobkovic a na Bílině s Václavem z Polenkh. Tu týž Václav non astitit. [Juxta:] Václav [z] Polenk stojí. 5478. Pan Hynek Špetle z Janovic a na Hostinném s panem Petrem Adrš- pachem z Dubé a s Náchodu. Tu týž pan Petr non astitit. Pokuta dva tisíce kop gr. českých. [Juxta:] Stojí. [Po straně poznamenáno:] S[tané právo]. 5479. Panu Děpoltovi s panem Kafunkem dvou odkládají do zajtří i třetího póhonu též. — [Na okraji poznamenáno:] B. V. 5480. Adam Rouzim ze Bzie s Markvartem Klimčanským z Přestavlk. Tu týž Adam Rouzim nestál. 5481. Martin sukna kraječ, měštěnín Pražský, s Martinem Radikovským. Tu týž Martin nestál. [Juxta:] Relací. S[tané právo]. 5482. Paní Magdaleně z Vrtby se panem Děpoltem třmi puohony odloženo do zajtřka. 5483. A panu Děpoltovi s panem Sixtem Kafunkem dvěma puohony do zajtří odloženo. 5484. Martin sukna kraječ, měštěnín města Prahy, s Vilémem Hořickým z Hořic. Tu týž Vilém z Hořic non astitit. [Juxta:] Relací. S tané právo].

Strana 126
126 D. XIII. Registra soudu komorního. 5485. Martin týž s statečným Janem z Hustiřan. Tu týž Jan z Hustiřan non astitit. [Juxta:] Relací. S[tané právo]. 5486. Anyžka a Hedvika sestry vlastní z Nemyšle s Vilémem Hořicským z Hořic. Tu týž Vilém non astitit. [Juxta:] S[tané právo]. 5487. Co se Zigmunda Vencelíka dotýče list mocný, kterýž ukázal, jest schován do truhlice. Hledaj na liteře B.*) R. XIV. 1. 13. b. — Zápisy mřežovány kromě ?) označeného. Feria IV. ante s. Tiburcii [13. dubnaſ. 5488. Panu Děpoltovi odkládají na naučení panské s p. Sixtem Kafunkem tří póhonuov o pokutu L“ kop gr. českých!) z příčin těchto: jedno že manstvie Smo- lotele držel a že jest ty shony dobře činiti mohl. A druhé volal se na vajsady a majestáty, kteříž na Karšteině leží, že by to pokázati chtěl, že jsú toho ma- nové královští lovu užívali. A také že jest se přísudek na něm jeden o touž po- kuthu stal panu Děpoltovi na panu Sixtovi Kafunkovi. 1) Nadepsáno: O shon. 5489. Dorotha z Dubenek a na Dobřeni s Jindřichem, Petrem, Kristofem, [a] Janem Vencelíky z Vrchovišť. Tu tíž Jindřich, Petr, Kristof a Jan Vencelíkové non astiterunt. [Juxta:] Relací. — Stané právo. 5490. Panu Děpoltovi z Lobkovic s Hynkem Šicem z Drahenic odkládají na naučení panské z příčin těch jako panu Sixtovi Kafunkovi. Svědomí páně Děpol- tovo schováno do truhlice; hledaj na liteře D. A pře líčení sepsáno. 5491. Janovi truhláři s knězem Jindřichem odloženo na naučení panské z příčiny té: První, jest-li kněz a má-li za měštěnína a obyvatele městského býti; druhé, že smlúva mezi stavy ukazuje, že měštěnín a obyvatel má na městském právě souzen býti. Pře líčení sepsáno a svědkové schováni do truhlice. Hledaj na liteře N. R. XIV. 1. 14. a. — Zápisy mřežovány. 5492. Feria IV. ante Tiburcii [13. dubna]. — Václav Královský z Želetavy s Jindřichem, Petrem, Kristofem, Janem Vencelíky z Vrchovišt. Tu tíž Jindřich, Petr, Kristof a Jan Vencelíkové non astiterunt. [Juxta:] Relací. Feria V. die Tiburcii [14. dubna]. 5493. Opatu se panem Janem Trčkú poklid zhola na smlúvu do nazajtří sv. Katheřiny najprv přieští [26. listopadu]. [Juxta:] V královských obeslání.

Strana 127
Staná práva a odklady k roku Svátosti l. 1524. 127 5494. Zikmundovi Baršovi z Kamenice s Albrechtem Ciplú z Kravska do pátku před sv. Jiřím [22. dubna] poklid na smlúvu. 5495. Strachota starší z Královic s Markétú z Chřenovic. Tu táž Markétha non astitit. 5496. Strachota týž s touž Markéthú. Tu táž Markéta non astitit. 5497. Strachota týž s touž Markétú. Tu táž Markéta non astitit. 5498. Strachota týž s touž Markétou. Tu táž Markéta non astitit. 5499. Adam Zilvar z Pilníkova s panem Jindřichem Berkú z Dubé. Tu týž pan Jindřich Berka non astitit. 5500. Jan Petrovský z Voděrad s Mikulášem mladším Karlíkem z Nežetic. Tu týž Mikuláš non astitit. 5501. Jan týž s týmž Mikulášem. Tu týž Mikuláš non astitit. R. XIV. 1. 14. b. — Zápisy mřežovány. Feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. 5502. Odkládají Mikulášovi Karlíkovi s Janem Petrovským na naučení panské z příčin těchto: Jedna, že poručník od Jana Petrovského pravil, že smlúvy nemohl jest učiniti, poněvadž jest strajci s svými byl v nedielu, když tu smlúvu učinil, a poručník od Karlíka tomu neodpieral, a také že listu královského neměl, aby o svuoj statek měl s kým smlúvu činiti. Druhá příčina, že jest byl člověk mladý, a ta smlúva že jest se večerním časem stala, když byl opilaj. Třetí příčina, že ani té smlúvě dosti jest on Mikuláš Karlík nečinil, a to jest on Jan Petrovský puovod pokázal. Svědomí v truhlici schované litera J. [Juxta:] Pře líčení sepsáno. Feria VI. post Tiburcii [15. dubna]. 5503. Pan Krystofor z Švamberka s panem Petrem Adrzpachem z Náchodu. Tu týž pan Petr non astitit. 5504. Jiřík a Petr bratří Zygelové s Jiříkem Hášú a s Janem z Vratu. Tu tíž Jiřík a Jan z Vratu non astiterunt. Sabbato post Tiburcii [16. dubna]. 5505. Paměť co se Zikmunda Vencelíka dotýče. To jest Zikmund Vencelík mluvil: Bohuslav Chrt k tomu jest se přiznal, co se Vencelíka dotýče, když sem seděl u dveří na lavici s Vrchlabským i řekl sem tobě: Pohleď, kterak bratří tvoji dbanliví jsou svých věcí, že mrzce teď o statek přicházejí, mohouc obrániti zanedbají. Tujs' ty mi řekl: Jsem na tom, že puojdu doluov, mám s nimi jednu pečeť. a napíši sobě mocný list k té při. A já sem řekl tobě: Muožeš dobře, chceš-li pokus. To jest

Strana 128
128 D. XIII. Registra soudu komorního. před soudem komorním mluvil. A Vrchlabský pověděl, že též praví, jako pan Bohu- slav.*) R. XIV. 1. 15 a. — Zápisy mřežovány kromě *) označeného. Feria II. ante s. Georgii [18. dubnaſ. 5506. Matěj Vencelík z Vrchovišt s bratry svými... [Zápis nedokončen]. 5507. Johanka Waisová na Horách Kutnách s mistrem Janem z Vratu a Jiříkem Hášú z Újezda. Tu týž non astitit. 5508. Odkládají JichMt na naučení panské Janovi Chlumovi z Chlumu a Ješ- kovi z Solopisk z příčiny této: Kdež jest smlúva mezi Janem z Chlumu a Zdeňkem z Solopisk učiněna k manželství o nebožku Salomenu z Solopisk, sestru téhož Zdeňka a Ješka z Solopisk, že on Zdeněk měl jest dáti v věně LXXV kop gr. míš., kteréž jest dal, a druhých LXXV kop na míšensko měl jest míti z těch sta kop, kteréž ona někdy Salomena v moci měla; a proti těm obojím měl jest jí on Jan Chlum udělati věno vedle obyčeje práva, a LXXV kop měl jest dáti Ješek bratr tuto psaný též jí Salomeně také na míšensko. A když by je Jan Chlum na Ješkovi vyupomínal, tehda měl tu summu na statku svém, což by nad věno přijal, ujistiti; i pohnal jest jeho Ješka z těch LXXV“ kop, kteréž za ním Ješkem byly, kdež on Ješek bránil se jest tím, poněvadž těch LXXV kop nejsú u věně jmenovány po Saloméně, než toliko nad věno měl jí přijma ujistiti to, a v tom jest Salomena umřela nezřídivši o těch LXXV kopách, věda to Ješek, že vedle příbuznosti a práva naň jsú přišly jako na přítele a bratra najbližšieho, a že v věně ne ty jsú dodány býti měly, než ony, kteréž měla Salomena v moci své, tak jakž smlúva o takovú věc ukazuje. Pře líčení sepsáno. R. XIV. 1. 15 b. — Zápisy mřežovány. Feria III. ante Georgii [19. dubna.] 5509. Pan Kundráth z Krajku na Mladé Boleslavi s panem Heřmanem z Šumburka a na Trutnově. Tu týž pan Heřman non astitit. [Juxta:] Relací. 5510. Alžbětě z Petrovic od Hory Kutny s panem Jiříkem Samohelem z Hrádku z hodných příčin odkládají JichMt do sv. Martina [11. listopadu] na na- učení panské. 5511. Kateřina z Frimburka, manželka ſněkdy Ladislava Želézky z Túro- vého], s Václavem Želézkú z Túrového. Tu týž Václav Želézko non astitit. [Juxta:] Relací. Zatykač fer. IV. ante Georgii [20. dubna.]

Strana 129
Královské pře. — Hojemství královských pří po sv. Jiří 1524. 129 Královské pře tuto jsú: Fer. II. post Georgii [25. dubna] staná práva. 5512. Jich Mt panu Hanušovi Phlugovi odkládají do nazajtří sv. Kateřiny [28. listopadu], co se Václava Elpugnara dotýče z příčin hodných.*) R. XIV. 1. 16 a. — Zápisy mřežovány kromě ) označeného. Hojemstvie královských pří po sv. Jiří 1524. Fer. II. post Georgii [25. dubna]. 5513. Slibuje pod D kop gr. českých za služebníka svého pan Vilém Kru- šina do čtvrtku [28. dubna] pro mincířství. 5514. Jan Ždárský ze Ždáru s Fridrichem odtudž ze Žďáru. Tu týž Fri- drich non astitit. — [Nadepsáno:] Stané právo. 5515. Jan Ždárský týž s týmž Fridrichem. Tu týž Frydrich non astitit. — [Nadepsáno:] Stané právo. 5516. Antonín a Kristof bratří z Urleich s Plzeňskými; do zajtří odloženo. Fer. IV. ante Filipi Jacobi [27. dubna]. 5517. Jiříkovi z Půchova s panem Hendrichem z Gutštaina odloženo na naučení panské do nazajtří sv. Katheřiny [26. listopadu] z příčin těchto: Že synové otci svědčí pod pečetmi svými, ješto rytířští lidé nejsú; a že jeden leth neměl; a druhá příčina jest, že pohnal ho jako člověk rytířský, a že jest člověk městský. A list dielčí ukázali, že sú diel od otce svého vzali po tom přiřčení. Svědomí schováno v truhlici v škatuli, které na naučení panském etc. — A pře líčení sepsáno. 5518. Pan Mikuláš a pan Vilém Hasisteinští z Lobkovic s paní Sidonií z Fictum. Odloženo na naučení panské z příčiny této: že pan Mikuláš a pan Vilém Hasišteinští odpírají tomu listu mocnému královskému, na kterýž jest pan Václav kšaft dělal, z té příčiny, že ten mocný list jest dal létha etc. XVI° a že JKskáMt byl jest v létech mladých, a že ještě v panování královstvie tohoto Českého vkročiti jest neráčil, ani povinnosti učinil na ten čas, poněvadž leth dospělých jest míti ne- ráčil. Proti tomu poručník od paní Sidoní ukázal jest vajpis z desk, svolení sněmu Benešovského, že se tu stavové panskaj a rytířský svolili, aby pan kancléř králov- stvie Českého od JMKské mohl listy mocné dávati, a tomu sněmu že císař slavné paměti a král Polský, jakožto poručníci JKMti najvyššlí, Jich Mti, tomu sněmu místo jsú dáti ráčili. Proti tomu od puovoduov mluveno, že takový sněm v Benešově moci Archiv Český XXXIII. 17

Strana 130
130 D. XIII. Registra soudu komorního: míti nemá a nemuož, poněvadž bez povolení JKMti ten sněm jest byl, a k tomu sněmu že jest všecka země vuole nedala. R. XIV. 1. 16 b. — Zápisy mřežovány. 5519. Fer. IV. ante Phillipi Jacobi [27. dubna]. — Pan Arnošt z Ujezdce a z Kúnic na Jilemnici s poctivým Františkem opatem i vším konventem kláštera Křesovského. Tu týž opat i všecken konvent non astiterunt. [Juxta:] Stané právo.*) Fer. V. ante Filipi Jacobi [28. dubna]. 5520. Alžběta z Olbramovic s Vonšem Štítným z Štítného. Odloženo na na- učení panské z příčin těchto, poněvadž ona Alžběta dostatečně provozuje, že jest jemu Vonšovi Štítnému svého věna svěřila, a z svěření jest neobeslala nežli toliko z toho, že by ji Alžbětu on Voneš v neobyčejný zápis uvedl, a tím zápisem že by ji Alžbětu o její věno, totižto o CXXV kop gr. českých, připraviti chtěl. [Juxta:] Svědomí v truhlici v krabici.*) R. XIV. 1. 17. a. — Zápisy mřežovány kromě juxt *) označených. Fer. VI. ante Filipi Jacobi [29. dubna]. 5511. Janovi Tetaurovi z Tetova s panem Vilémem Krušinú z Lichtmberka odloženo do na zajtří sv. Kateřiny najprv příští [26. listopadu] z hodných příčin. Co se Kosa pacholka dotýče jeho páně Krušinova, kteréhož obvinil on Tetaur, že by se ten pacholek Kos s mincí falešnú obcházel...*) 5522. Pan Fridrich a pan Jan purkrabové z Donína obeslali před JMKskú osvícené kníže a pána, pana Jiřího kníže Míšenské. Tu též kníže etc. nestál jest. [Juxta:] Staná práva. 5523. Majnuš z Hustiřan obeslal před JMKskú Jana Chvalkovského z Hu- stiřan. Tu týž Jan Chvalkovský non astitit. — A. XXXVIII. 5524. Odkládají z hodných příčin pánuom z Donína a s osvíceným knížetem a pánem, panem Jiřím knížetem Míšenským na naučení panské.*) R. XIV. 1. 17 b. — Zápisy mřežovány kromě 7) označených. O ručnicích staná práva k roku svaté Markéthy [13. července]. 5525. Fer. V. post Margarethe [14. července]. Jan Tluxa z Vrábí a na Cimelicích s Petrem Víškem na Lisovicích. Tu týž Petr Víšek non astitit. R. XIV. 1. 18 a. — Zápis mřežován.

Strana 131
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 131 Půhony k roku sv. Martina léta MDXXIV. Léta páně MDXXIV začínají sě puohonové za JMti Knížetcí kněze Karla, z boží milosti knížete Minstrberského v Slezí, Olešnického a hrabí Glatského etc., krále JMti najvyſš šieho hajtmana královstvie Českého a markrabstvie Horní Lužice lantfojtha a hajtmana knížetství Velikého Hlohova k roku sv. Martina [11. listopadu]. 5526. Anna starší z Hostouně pohání Jana Repu z Neveklova a na Tlos- kově. Viniti jeho chce ze škod ze dvú seth kop grošuov českých, a pro toto jest ty škody vzala, že on Jan Repa jsa poručníkem jejím po též Anně jest věno z statku otce jejího dával a list hlavní na též věno sám přijal, kterýžto list svědčil jest s úroky na summu hlavní puol třetího sta kop grošuov českých na dluh královský, ješto táž Anna k též summě ani k úrokuom až posavad přijíti nemuož skrze ten příjem věna jejího jeho Jana Řepy. Actum sabbato post Reliquiarum aliter ante Tiburcii [9. dubna]. První registra modrá puohonná z let 1524—1525 v archivu Musea král. Českého sign. F. 3. [č. 641] = R. XV, I. B. VII. b. — Půhon mřežován. 5527. Vondřej Řešátko, měštěnín města Sušice, pohání Václava Pšeničku z Račína. Viniti ho chce ze tří kop XIti grošuov vše českých dluhu spravedlivého jemu za kupecké věci spravedlivě povinného. Actum sabbato post Reliquiarum aliter R. XV. 1. B. VII. b. — Půhon mřežován. post Tiburcii [9. dubna]. 5528. Fridrich Šmuhař z Lipchavy pohání Racka z Dubice a v Borku. Vi- niti ho chce ze sta kop grošuov českých, kteréž jest k sobě přijal po nebožce Ka- teřině Buškové z Ročova tři sta kop grošuov českých, a on Fridrich praví se spra- vedlivost míti k té summě tak dobrú jako on Racek jakožto krevný a přirozený přítel též Kateřiny. Actum feria III. ante s. Tiburcii [12. dubna]. R. XV. 1. B. VIII. a. — Půhon mřežován. 5529. Voldřich Malovec z Malovic a na Borotíně pohání Mikuláše a Jin- dřicha bratří vlastních a nedielných z Budkova. Viniti je chce z XXV kop grošuov českých, a to těch, kteréž jemu Voldřichovi Fencl z Strčic, služebník někdy Hynka Malovce, listem dal a týž někdy Hynek Malovec jemu Fenclovi jakožto služebníku svému těch XXV kop grošuov českých kšaftem odkázal, k kterýmžto XXVtma kopám grošuov českých týž Voldřich praví se dáním téhož Fencle právo a spravedlivost míti. Actum feria III. ante s. Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Mikuláš a Jindřich bratří z Budkova činí mocného poručníka této pře Hanuše Byšického z Byšic na zisk i na ztrátu. Anno MDXXIV°. feria III. post s. Brictii [15. listopadu] poklid zhola svo- lily se obě straně do Svátosti najprve příští [28. dubna 1525]. Anno 1527. feria III. die Elizabeth [19. listopadu] hojemství.

Strana 132
132 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno 1529° svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu až do sv. Mar- tina najprv příštího. Nález sabbato post Reliquiarum ante Philippi Jacobi [30. dubna] 1530. R. XV. 1. B. VIII. a. — Půhon mřežován. 5530. Voldřich Fremut z Krásného dvoru a na Buškovicích pohání pana Hendricha z Gutšteina a na Bělé a pana Wolfa odtudž z Gutštaina a na Petr- špurce bratří vlastních. Viniti je chce jakožto držitele statku po někdy panu Janovi z Gutšteina bratru jich z nedostiučiněnie smlúvy, a to v tom, kdež týž někdy pan Jan z Gutšteina podle přestánie a vajpovědi smlúvy učiněné měl jest dáti a vyplniti sto XXXti kop grošuov vše míšenských na sv. Jana křtitele božieho po též vajpo- vědi učiněné létha MDXIX° najprvé příštieho, a to za pobrání koní s vozy a ná- klady, kteréž jsú témuž Voldřichovi pobrány, a oni pan Hendrich a pan Wolf bratři jsouce z toho napomínáni, toho učiniti a těch sto XXXti kop grošuov míšenských nadepsanému Voldřichovi Fremutovi dáti a zaplatiti zanedbávají až posavad. Actum feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Voldřich z Krásného dvoru poroučí tuto při mocně Václavovi Vrch- labskému na zisk a na ztrátu. Útok feria III. ante Tiburcii [12. dubna 1524]. Nález feria III. die Elizabet [19. listopadu] 1527. R. XV. 1. B. VIII. a. — Půhon mřežován. 5531. Hynek z Malejova obývající v Králové Hradci pohání Václava Vo- sterského z Koloděj. Viniti jeho chce jakožto držitele statku po někdy Štěpánovi Vosterským z Koloděj otci jeho ze XXXti kop grošuov českých, a to z těch, kdež jest on Hynek dal schovati k věrné ruce někdy Štěpánovi z Koloděj, otci jeho, a on Štěpán jest se k tomu znal, když ho týž Hynek napomínal, a prosil téhož Hynka, aby mu jich sečkal, a on Hynek to jest na jeho žádost učinil, až i umřel, a on Václav těch XXXti kop grošuov českých témuož Hynkovi dáti a zaplatiti zanedbává až posavad. Actum feria III. ante Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Zdeněk Loučenský. Stané právo feria III. die Elizabeth [19. listopadu] 1527. R. XV. 1. B. VIII. b. — Půhon mřežován. 5532. Jan Maruška lovčí z Protivína pohání šefmistruov, raddy i vší obce města Hor Kuthny, aby postavili v soudu komorniem spoluobyvatele a sousedy své, kteříž byli na úřadě konšelském léta MDXXIII, zejména tyto: Petra Bednářčina, Jiříka Rycha, Jakuba Sobola, Jindřicha bakaláře z Matesova domu, Mikuláše písaře, Viktorina havéře, Jana Škřivana, Barthoše sedláře, Jana Ždárského, Jiříka Michnu, Gerka erckaféře, Jakuba Hrdinu, Duchka krajčieho, Jana písaře z Smíškova domu, Vávru Hrubého řezníka, Jiříka krajčieho a Petra kožišníka, kteréž viniti chce, že

Strana 133
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 133 jsú jej dali beze všeho jeho provinění na jeho zdraví zkaziti a kathu jej zmučiti; kdež se jest on Jan Maruška k vajvodu volal, toho jsú jemu dopustiti nechtěli, než s ním tak, jakž se jest jim zdálo a líbilo, majíc ho v své moci ztrápili a naň útrpné právo pustili, kdež on Jan Maruška takové na svém zdraví ztrápení a zkažení bez provinění pokládá sobě toho puol třetieho tisíce kop grošuov českých. Actum feria III. ante s. Tiburcii [12. dubna]. [Juxta:] Jan Maruška lovčí etc. poroučí tuto při mocně Václavovi Donátovi z Těchlovic a Jindřichovi Loučenskýmu z Kopidlna, oběma nebo jednomu z nich k zisku i k ztrátě. Zachař z Chrudimě z raddy větší a Vavřinec z Sionu z menší rady anebo z obce jsúce vysláni s listem mocným od šefmistruov a raddy i vší obce města Hor Kuten, učinili poručníka k této při mocného Jindřicha bakaláře z Chocemic na zisk i na ztrátu. Léta MDXXVII° v úterý den sv. Alžběty [19. listopadu] za Jana Marušku lovčího z Protivína slíbil za škody útratní a nákladní [nedokončeno a přetrženo]. Póvod neuručil za škody i póhon přetržen feria III. die s. Elizabeth [19. listopadu] 1527. Anno MDXXVII° feria VI. in vigilia Andree appostoli domini [29. listopadu] dána relací ke dskám zemským šefmistruom a raddě i vší obci města Hor Kutten na Jana Marušku lovčího z Protivína, protože puovod neuručil za škody, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovali sto kop grošuov českých. R. XV. I. B. VIII. b. — Půhon mřežován. 5533. Pan Heralt Kavka z Říčan a na Štěkni pohání paní Anny z Kestřan na Myšlíně. Viniti ji chce z toho, tu kdež jest za ni slíbil před úředníky Pražskými menšími při dskách na hradě Pražském, aby sirotkuom někdy pana Václava Zuba z Lanštaina statku přibajvalo a ne ubajvalo, a táž paní Anna že jest měla témuož panu Heraltovi zase, kdež jest za ni slíbil za též sirotky, to dostatečně ujistiti i toho jest neučinila a pán že v tom rukojemství déle za touž paní Annu, poněvadž jest toho neučinila, státi nechce. Actum feria VI. post sancti Tiburcii [15. dubna]. [Juxta:] Panie Anna z Kestřan osobně stojéci před úřadem poručila tuto při a poroučí mocně Janovi Žatecskému z Wejkrštorfu k zisku i k ztrátě. Anno 1525. feria IV. ante s. Martini [8. listopadu] svolily se obě straně, poklid zhola na smlúvu až do Svátosti najprve příští [13. dubna 1526]. učinily Anno 1527. feria III. die Elizabeth [19. listopadu] hojemství. Nález feria IV. die Tiburcii [14. dubna] 1529. R. XV. I. B. IX. a. — Půhon mřežován. 5534. Otmar z Holohlav a na Milčovsi pohání statečného Jana Krupýho staršího z Probluzi a na Hradišti. Viniti ho chce z toho, když jest on Otmar přišel do

Strana 134
134 D. XIII. Registra soudu komorního: domu jeho Krupýho v Praze, že jest on Krupý k němu mluvil: že když jest poklid s panem Hynkem Špetlí bral, že všech věcí, které sú mezi panem Hynkem a jím Otmarem, má zanechati i práva vedení a přátelsky aby se spolu smlouvali mezi časem nynějším a svatým Martinem, a on Otmar že jest tomu hned odpíral a tak pravil, že jest s ním o to žádné zmínky neučinil, i nyní odpírá a tak praví, že toho nikdy za pravý neučiní, aby on kdy k tomu svoloval, aby měl svého práva vedení zanechati. Actum feria VI. post Tiburcii [15. dubna] anno Cristi MDXXIV°. R. XV. 1. B. IX. a. — Půhon mřežován. 5535. Pan Michal Slavata z Chlumu a z Košmbergka a na Kostelci pohání pana Hynka Špetli z Janovic a na Skalách. Viniti ho chce z nevrácení koně frýza vraného, kteréhož jemu týž pan Michal Slavata ku potřebě jeho puojčil, kterýž jemu měl vrátiti na čas jmenovaný, i toho jest neučinil až do dnes, kteréhožto koně ne- vrácení on pan Michal Slavata pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum feria II. R. XV. I. B. IX. a. — Půhon mřežován. ante sancti Georgii [18. dubna]. 5536. Karel Dubanský z Duban a na Libišicích pohání Martina Nosidly, měštěnína města Litoměřic. Viniti ho chce z padesáti kop grošuov českých pokuty jemu od téhož Martina Nosidly podle zřízení zemského propadených, protože jest honil bez vuole jeho s tenaty zaječími v luzích u Travčic na grumtích téhož Karla. Actum feria II. ante Georgii [18. dubna]. R. XV. 1. B. IX. a. — Půhon mřežován. 5537. Karel Dubanský týž pohání Jiříka Škrvíka a jinak Bisa, měštěnína města Litoměřic. Viniti ho chce z Lti kop grošuov českých pokuty jemu od téhož Jiříka Škrvíka podle zřízení zemského propadených, protože jest honil s tenaty za- ječími v luzích u Travčic na grumtích téhož Karla. Actum ut supra [18. dubna]. R. XV. I. B. IX. b. — Půhon mřežován. 5538. Karel týž etc. pohání Matouše Vicena, měštěnína města Litoměřic. Viniti ho chce z L“ kop grošuov českých pokuty jemu od téhož Matouše podle zří- zení zemského propadených, protože jest honil s tenaty zaječími v luzích u Travčic na grumtích téhož Karla. Actum ut supra [18. dubna]. R. XV. I. B. IX. b. — Půhon mřežován. 5539. Karel týž ut supra pohání Petra Kolesu přijmí Vosmíka, měštěnína města Litoměřic. Viniti ho chce z Lti kop grošuov českých pokuty jemu od téhož Petra Kolesy podle zřízení zemského propadených, protože jest honil s tenaty zaje- čími v luzích u Travčic na grumtích téhož Karla. Actum ut supra [18. dubna]. R. XV. 1. B. IX. b. — Půhon mřežován. 5540. Jan Boreň ze Lhoty a na Mikovicích pohání Kristofa Satanýře z Vo- děrad a na Himlšteině. Viniti ho chce z jedenádcti kop a XVti grošuov vše českých

Strana 135
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 135 pozuostalých z nájmu, tu kdež jest u téhož Borně najal tvrz a dvuor Nezabylice. Actum feria III. ante sancti Georgii [19. dubna]. R. XV. 1. B. IX. b. — Půhon mřežován. 5541. Martin Zbyněk z Letošic pohání Václava a Vilíma bratří vlastních a nedílných Hořických z Hořic. Viniti je chce ze šesti kop grošuov XVti grošuov vše českých dluhu spravedlivě jemu povinného, kteréhožto dluhu jemu Martinovi dáti a zaplatiti zanedbávají až podnes. Actum feria III. ante Georgii [19. dubna]. R. XV. 1. B. X. a. — Půhon mřežován. 5542. Martin Zbyněk týž pohání Jiříka Lišku z Vysoké. Viniti ho chce z toho, že ho nechce vyvaditi z rukojemství, tu kdež jest za téhož Jiříka slíbil podle pánuov a jiných dobrých lidí za věno proti Kateřině z Lesonic, manželce téhož Jiříka, za sto kop grošuov za XXV kop grošuov vše českých, někdy Janovi Kapříkovi z Lesonic, otci též Kateřiny, a z toho rukojemství jeho Martina on Jiřík Liška vypraviti zanedbává až posavad. Actum ut supra [19. dubna]. [Juxta:] Martin Zbyněk póvod činí poručníka Václava z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Václav Vrchlabský. Stané právo feria III. die Elizabeth [19. listopadu] 1527. R. XV. 1. B. X. a. — Půhon mřežován. 5543. Jan a Václav bratří vlastní a nedílní Hoštičtí z Hoštic pohánějí Jana Mírka z Solopisk a na Synči. Viniti ho chtí z toho, kdež jest k témuož Václavovi Jan Mírek mluvil, že by týmž bratřím svrchu psaným mělo zuostati na zboží Hoštickém padesát anebo šedesát kop míšenských věna mateře jich, i protož aby jim to ukázal a za pravé učinil, na čem jest zuostalo a proč jest zuostalo, aby oni k svému uho- diti mohli, a jestliže by toho neučinil, tehdy oni k němu o tu summu nahoře jme- novanú hleděti chtí. Actum feria IV. ante s. Georgii [20. dubna]. [Juxta:] Jan Mírek z Solopisk pohnaný poroučí tuto při Markvarthovi z So- běhrd*) na zisk i na ztrátu. Anno 1527. feria III. die Elizabeth [19. listopadu] hojemstvi. Ad feriam V. proximam [15. dubna] odloženo feria IV. Tiburcii [14. dubna] 1529. Za škody útratní a nákladní za Jana a Václava bratří z Hoštic puovody slibuje Václav z Vrchlabí, jakž země za právo má, 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna]. Nález 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna]. R. XV. 1. B. X. a. — Půhon mřežován. — *) Původně stálo tu: „Václavovi Kavánovi z Dědibab“, což však přetrženo. 5544. Johanka z Chrástu pohání Jaroslava z Oujezda. Viniti ho chce z pa- desáti kop grošuov českých, kteréž jest též Johance odkázala někdy Hestera z Jež-

Strana 136
136 D. XIII. Registra soudu komorního: kovic, mátě její, kšaftem, a těch jí dáti zanedbává až posavad. Actum feria IV. ante s. Georgii [20. dubna]. [Juxta:] Anno 1527. feria V. post s. Brictii [14. listopadu]. Jan Doubravec od póvoda manželky své a Jiřík Blez od pohnaného poručníci vzali poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528.]. Jaroslav z Oujezda pohnaný činí poručníka k této při Václava z Vrchlabí na zisk i na ztrátu 1528. feria 4. ante Filipi Jacobi [29. dubnaj. Anno MDXXIX° sabbato post Reliquiarum [10. dubna 1529.] svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu do sv. Martina [11. listopadu]. Pustila od póhonu [1530. feria II. post Reliquiarum — 2. května]. R. X. 1. B. X. b. — Půhon mřežován. 5545. Katheřina z Chrástu pohání Jaroslava z Oujezda. Viniti ho chce z pa- desáti kop grošuov českých, kteréž jest též Katheřině odkázala někdy Hestera z Jež- kovic, mátě její, kšaftem, a těch jí dáti zanedbává až posavad. Actum ut supra [20. dubna]. [Juxta:] Anno 1527. feria VI. post s. Brictii [15. listopadu] Václav Čiňovský od póvoda poručník a pohnaný osobně vzali poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528.]. Jaroslav z Oujezda činí poručníka Václava z Vrchlabí na zisk i na ztrátu 1528. feria 4a ante Filipi Jacobi [29. dubna]. Anno MDXXIX°. sabbato post Reliquiarum [10. dubna] svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu až do sv. Martina [11. listopadu]. Pustila od póhonu 1530. feria II. post Reliquiarum [2. května]. R. XV. 1. B. X. b. — Půhon mřežován. 5546. Jan Doubravec z Doubravan pohání Václava Bublu z Mezoklas. Vi- niti ho chce z patnádcti kop grošuov českých, a to těch, kterýchž jest jemu puoj- čila někdy Markétha z Doubravan, tetka téhož Jana, [k] kterýmžto XVti kopám grošuov českých on Jan praví se právo a spravedlivost míti po též někdy Markétě, tetce své, a těch jemu dáti zanedbává až posavad. Actum ut supra [20. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. ante sancte Elizabeth [18. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemstvie do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. R. XV. 1. B. X. b. — Půhon mřežován. 5547. Pan Wolf z Gutštaina a na Petršpurce pohání Jana Fremuta z Krá- sného dvoru a v Buškovicích. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, kteráž jest uči- něna mezi někdy panem Janem z Gutštaina dobré paměti a týmž Janem Fremutem, a to v tom, kdež jest jměl dáti týž Jan Fremut lidem někdy pana [Jana] z Gutštaina z Podbořan sedmdesát kop míšenských, a že on pan Wolf těch lidí v Podbořanech po panu Janovi bratru svém jest v držení, a podnes on Fremut té summy peněz

Strana 137
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 137 jest nedal těm lidem, kdež sobě týž pan Wolf pokládá toho nedání sto kop grošuov českých. Actum feria V. ante sancti Georgii [21. dubna]. [Juxta:] Tento jest póhon proto přetržen, že jest od úřadu nevyšel a za- pečetěný zuostal. R. XV. 1. B. X. b. — Půhon mřežován. 5548. Pan Wolf z Gutštaina týž pohání Jana Fremuta téhož. Viniti ho chce z toho, kdež jest přiřekl lidem jeho z Podbořan třidceti a dvě kopě míšenských zase vrátiti, kteréž jsú témuož Janovi Fremutovi byli ti lidé z Podbořan dali puorožné z dobytku svého. Actum ut supra [21. dubna]. [Juxta:] Tento póhon jest přetržen, že jest u úřadu zapečetěný zuostal a ne- R. XV. l. B. XI. a. — Půhon mřežován, vyšel jest. 5549. Jan Dešenský z Dešenic pohání Mikuláše z Dešenic, bratra svého. Viniti ho chce z tisíce zlatých jemu Janovi základem od něho Mikuláše propadených rukou dáním, tu kdež jest s ním s Janem týž Mikuláš základ v svém domu učinil o ten tisíc zlatých, tu kdež jest týž Jan pravil, že by on Mikuláš psal do registr otce jich svú vlastní rukou, a on Jan jest ho za to nikdy nežádal; a on Mikuláš pravil, že se to nenajde v těch registřích jeho Mikuláše psaní; a on Jan jest pravil, že jse najde a to že pokázati chce, kdež pak týž Jan jest to pokázal před purg- mistrem, konšely v raddě v městě Klatovech, že jest se jeho Mikuláše ruka vlastní v týchž registrách, na kteréž základ učinili, našla. Actum ut supra [21. dubna]. [Juxta:] Mikuláš z Dešenic pohnaný činí mocné této pře poručníky Mikuláše Jiskru z Sobětic, Pavla Jelítku z Klatov, oba spolu nebo jednoho z nich k zisku i k ztrátě. Anno 1526. feria VI. ante sancti Gregori [9. března] svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu zhola do svatého Martina najprve příštího. Anno 1527. feria VI. die s. Francisci [4. října] poklid na smlúvu svolily se obě straně do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528]. Na smlúvě přátelské. Anno 1529. feria IV. Tiburcii [14. dubna] svolily se obě straně, učinily po- klid na smlúvu až do svatého Martina najprv příštího. Léta 1530. feria II. post Reliquiarum [2. května] hojemství. Létha 1531. feria V. post Marci [27. dubna] svolily se strany, učinily po- klid na smlúvu až do zajtřího. R. XV. 1. B. XI. a. — Půhon mřežován. 5550. Jan Vchynský z Vchynic, poručník sirotkuov a statku někdy Jana Vchynského ze Vchynic, strýce svého, pohání pana Zdeňka Škvoreckého z Klinštaina a na Škvorci, aby postavil Duchka člověka svého z Ouvalu. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, a to proto, že jest týž Duchek sekal prútí vrbové a olšové za strúhou i v strouze rybníka Ouvalského na gruntích někdy Archiv Český XXXIII. 18

Strana 138
138 D. XIII. Registra soudu komorního: Jana Vchynského ze Vchynic k Hostyni příslušejících. Actum sabbato die sancti Georgii [23. dubna]. [Juxta:] Duchek člověk pana Zdeňka Švoreckého z Ouvalu poroučí tuto při panu Burjanovi Medkovi z Valdeka na zisk i na ztrátu. Anno 1525. feria IV. ante Gregori [8. března] svolily se obě straně, vzaly poklid zhola do sv. Martina najprve přieštieho na smlúvu. R. XV. I. B. XI. b. — Půhon mřežován. 5551. Jan Vchynský ze Vchynic, poručník sirotkuov a statku někdy Jana Vchynského ze Vchynic, strajce svého, pohání pana Zdeňka Škvoreckého z Klinštaina a na Škvorci, aby postavil Duchka člověka svého z Ouvalu. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, a to proto, že jest týž Duchek sekal trnie pod rybníkem pustým Ouvalským v splavu i před splavem na gruntích někdy Jana Vchynského ze Vchynic k Hostyni příslušejících. Actum ut supra [23. dubna]. [Juxta:] Duchek z Ouvalu člověk páně Škvořeckého poroučí tuto při mocně panu Burjanovi Medkovi z Valdeka na zisk i na ztrátu. Anno 1525. feria IV. ante Gregori [8. března] vzaly poklid zhola na smlúvu obě straně do sv. Martina najprve přieštieho. R. XV. 1. B. XI. b. — Půhon mřežován. 5552. Jan Vchynský týž pohání pana Zdeňka Škvoreckého téhož, aby po- stavil v soudu komorním Duchka člověka svého z Ouvalu. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, a to proto, že týž Duchek učinil jest stezku k číhadlu svému chozením přes louku Pavla Háje z Ouvalu, člověka nebož- tíka pana Jana Vchynského přislušejícího k Hostyni. Actum ut supra [23. dubna]. [Juxta:] Duchek z Ouvalu, člověk pana Zdeňka Škvořeckého z Klinstaina, pohnaný, poroučí tuto při mocně panu Burjanovi Medkovi z Valdeka na zisk i na ztrátu. Anno 1525. feria IV. ante s. Gregori [8. března] poklid vzaly zhola na smlúvu obě straně do sv. Martina najprve přieštieho. R. XV. 1. B. XI. b. — Půhon mřežován. 5553. Jan Vchynský týž pohání pana Zdeňka téhož etc., aby postavil v soudu komorním Duchka člověka svého z Ouvalu. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, a to proto, že jest obrátil cestu přes grunthy sirotčí, přes pole Havlíčkovo a mlynářovo z Ouvalu společně k Hostyni příslušející, kterážto cesta těm lidem jest ke škodě. Actum ut supra [23. dubna]. [Juxta:] Duchek z Ouvalu člověk pana Zdeňka z Klinštaina poroučí tuto při mocně panu Burjanovi Medkovi z Valdeka na zisk i na ztrátu. Anno 1525. feria IV. ante Gregori [8. března] vzaly poklid zhola obě straně na smlúvu do sv. Martina najprve přieštieho. R. XV. 1. B. XI. b. — Půhon mřežován.

Strana 139
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 139 5554. Jan Vchynský týž pohání pana Zdeňka téhož, aby postavil v soudu komorním Duchka z Ouvalu člověka svého. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, a to proto, že jest bral hlínu po zápovědi za mostem na gruntích Ouvalských k Hostyni příslušejících. Actum ut supra [23. dubnaj. [Juxta:] Duchek z Ouvalu činí poručníka téhož pana Burjana Medka z Val- deka na zisk i na ztrátu. Anno 1525. feria IV. ante Gregori [8. března] vzaly poklid zhola obě straně R. XV. 1. B. XI. b. — Půhon mřežován. na smlúvu do sv. Martina najprve přieštieho. 5555. Jan Vchynský týž pohání pana Zdeňka téhož, aby postavil v soudu komorním Václava přijmí Kotrasa z Přišimas, člověka svého. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, a to proto, že jest nedal pochovati na Horkách Mathúše čeledína Říhova z Ouvalu. Actum sabbato die sancti Georgi [23. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. post Martini [14. listopadu] pan Zdeněk z Klin- šteina vzal na se tu při Václava Kotrasa, člověka svého, jestliže ten pych prosoudí, že jej má pan. Zdeněk za téhož Kotrasa člověka svého dáti, a to proto, že jest ne- mocen byl na ten čas, když ho měl postaviti. Anno 1525. feria IV. ante Gregori [8. března] vzaly poklid zhola na smlúvu obě straně do sv. Martina najprv přieštieho. R. XV. 1. B. XII. a. — Půhon mřežován. 5556. Markvarth Friček z Dalmiřic a na Zvoleňovicích pohání Jindřicha Nedvojovského z Nedvojovic a na Malobratřicích. Viniti ho chce z dostineučinění námluvy, kterúž mezi sebú mají o nájem dvoru tu na Zvoleňovicích, tak že jest měl týž Jindřich to, což jest najal, to hospodářsky zpravovati, ale podle též námluvy že že tomu dosti nečiní, kdež sobě týž Markvarth té námluvy dosti neučinění pokládá D kop grošuov českých. Actum feria II. post Georgii [25. dubnaj. R. XV. 1. B. XII. a. — Půhon mřežován. 5557. Pan Jindřich z Rožmberka a na Třeboni pohání Albrechta Ciplu z Kravska na Šemberce. Viniti ho chce z toho, že týž Albrecht Cipla lidí jeho páně z Rožmbergka, měšťany z Soběslavě, obtěžovati chce stavunkem, nemaje k nim žádné hodné příčiny, kdež sobě toho pan Jindřich na místě týchž měšťan Soběslavských pokládá D kop grošuov českých. Actum feria III. post s. Georgii [26. dubna]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria II. post s. Brictii [14. listopadu] poklid zhola svolily se obě straně do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. Anno 1525. feria VI. die Reliquiarum [28. dubna] svolily se obě straně, uči- nily poklid zhola na smlúvu do svatého Martina najprv příštího. R. XV. 1. B. XII. a. — Půhon mřežován.

Strana 140
140 D. XIII. Registra soudu komorního: 5558. Pan Wolf z Gutštaina a na Petršpurce pohání Jana Fremuta z Krá- sného dvoru. Viniti ho chce z sedmdesáti kop míšenských, tu kdež jměl dáti týž Jan Fremuth lidem páně Wolfovým z Podbořan, maje dáti dávno a zanedbává až dosavad. Actum feria IV. post Georgii [27. dubna]. [Juxta:] Anno 1527. feria III. die Elizabeth [19. listopadu] hojemství. R. XV. 1. B. XII. a. — Půhon mřežován 5559. Jan Šavel z Vlkové pohání kněze Martina faráře z Telec. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest jemu člo- věka zbil v kostele, Matěje Rouše tu z Telec, a jemu na něho prve nic nežaloval. Actum feria IV. post sancti Georgii [27. dubna]. R. XV. 1. B. XII. b. — Půhon mřežován. 5560. Bohuše Žleb z Střížkova pohání Viktorina z Drást, někdy Poděbrad- ského písaře. Viniti ho chce ze XXXV/2 kop čtyř grošuov jednoho haléře, vše če- ských, tu kdež týž Viktorin jemu Bohušovi toliko LXV kop grošuov českých dal a v registra svá napsal jest sobě v vydání sto puol kopy grošuov čtyři groše a jeden halíř českých, ješto páni ředitelé jemu Bohušovi podle takových jeho Viktorinových registr nadepsanu summu, totižto C kop grošuov puol kopy grošuov IV groše 1 haléi zúplna jsou vyrazili, a on Viktorin též sumy nadepsaného svého připsání XXXV/2 kopy grošuov IV groše 1 haléř jemu Bohušovi navrátiti zanedbává. Actum feria V. ante Philippi Jacobi [28. dubna]. [Juxta:] Póvod non astitit feria III. die Elizabeth [19. listopadu (1527)]. Žádal za opatření od pohnaného Zdeněk Loučenský. Feria II. ante Barbare [2. prosince] 1527. relací pro škody; L kop gr. č. pokládá. Anno MDXXVII° feria II. ante sancte Barbare virginis [2. prosince 1527.) dána relací ke dskám zemským Viktorinovi z Drást na Bohuše Žleba z Střížkova, protože jsa puovodem nestál k puohonu, toliko pro škody útratní a nákladní; kte- rýchžto škod jmenoval L kop grošuov českých. R. XV. 1. B. XII. b. — Půhon mřežován. 5561. Václav Robmháp z Suché na Ratajích pohání Petra z Vesce. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, tu kdež jest on Petr Matějova Palečkova, člověka jeho Václava, z Makolusk čeledína, zejména Markétu děvečku šavlicí zbil. Actum ut supra [28. dubna]. R. XV. 1. B. XII. b. — Půhon mřežován. 5562. Pan Petr Adršpach etc. z Náchodu a na Rysmburce pohánie pana Václava Samuele z Hrádku. Viniti ho chce ze dvou seth kop grošuov českých, kteréž jest měl témuž panu Petrovi od smrti někdy pana Pavla Samuele otce jeho v polouletí dáti podle smlouvy řezané mezi týmž panem Pavlem Samuelem otcem jeho a panem

Strana 141
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 141 Petrem Adršpachem učiněné a dobrých lidí pečetmi toliko na svědomie stvrzené, a v kteréžto smlúvě řezané stojie, jestliže by téhož pana Pavla pán buoh smrti neuchoval, zavázal jest dědice své, aby těch CC kop grošuov českých svrchu jmenovaných v témž čase nahoře položeném jemu panu Petrovi dány a zase vyplněny byly. Actum ut supra [28. dubna]. [Juxta:] Anno 1527. feria III. post Martini [12. listopadu] pan Jan Krušina na místě puovoda a pan Jiřík Samuel na místě pohnaného poklid místo hojemstvie do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528]. 1529. feria IV. die Tiburcii [14. dubna] póvod non astitit. R. XV. 1. B. XII. b. — Půhon mřežován. 5563. Jan Burjan a Petr bratří vlastní nedílní z Nabdína pohánějí Petra Čeradského z Čeradic. Viniti ho chtí z toho, že jest týž Petr statek jich bratří v své moci jměl a jeho užíval mnohá léta a z toho jim počtu učiniti zanedbává, kdež sobě tíž bratří toho užívání pokládají pět seth kop grošuov českých. Actum feria VI. ante sanctorum Philippi et Jacobi appostolorum dei [29. dubna]. [Juxta:] Anno 1527. feria III. die Elizabeth [19. listopadu] hojemství. R. XV. 1. B. XIII. a. — Půhon mřežován. 5564. Lidmila z Sloupna, manželka Krystofa z Radešína, pohání Jana a a Smila bratří vlastních Nebielovských z Drahobuze. Viniti je chce jakožto poručníky držiteluo sirotkuov a statku z LXXV kop grošuov českých po někdy Mikulášovi z Drahobuze, někdy manželu nadepsané Lidmily, kdež týž Mikuláš manžel její přijal jest k sobě LXXV kop grošuov nad věno její, kterýchžto LXXV kop grošuov měl jest jí Lidmile ujistiti, kdyby ho buoh neuchoval, aby ona věděla tu sumu kde vzíti, i tomu jest se dosti nestalo až dosavad. Actum sabbatho ante sanctorum Philippi et Jacobi apostolorum [30. dubna]. [Juxta:] Anno MDXXV° feria III. post Filipi et Jacobi appostolorum [2. května] poklid místo hojemství svolily se obě straně do sv. Martina [11. listopadu 1525]. Nález feria IV. post Elizabeth [20. listopadu] 1527. R. XV. 1. B. XIII. a. — Půhon mřežován. [Na okraji l. B. XIIIa. zde jinou rukou poznamenáno:] Na tyto puohony napřed psané již jednú voláno bylo, kterýmž i hojemstvie vzata jsú při sv. Martinu MDXXVII°. 5565. Statečný Procek Malý z Cetně, sekretář krále JMti, pohání statečného Radslava z Šebieřova a na Liběchově. Viniti ho chce z toho, jakož jest poslal on Radslav v neděli den svatého Filipa Jakuba létha MDXXIV° [1. května] k témuož Prockovi o deset kop grošuov českých širokých, kterýchž by on Radslav jemu měl puojčiti někdy v domu Hallara v Budíně, a on Procek jemu Radslavovi tu jest od- pověď dal, že jest nikdá žádnému neodpíral toho, což jest komu spravedlivě povinen

Strana 142
142 D. XIII. Registra soudu komorního: byl, z té příčiny aby on Radslav to provedl podle práva a na něho Procka to vedl. Actum feria II. post Philippi Jacobi appostolorum dei [2. května]. R. XV. 1. B. XIII. a. — Půhon mřežován. 5566. Jan Kouč z Kouče pohání Markétu z Rachmbergka a v Jenči jakožto dědičku a držitele statku po někdy Bernartovi z Rachmberka otci jejím. Viniti ji chce z toho, kdež on někdy Bernarth z Rachmberka dříví k stavení s vólí téhož Jana v lese jeho u Kyšic jest pomajtil a k potřebě své pobral na takový zpuosob, že se s ním Janem z Kouče o to dříví smluviti řekl, a tomu se dosti od téhož Bernartha nestalo, až umřel; a on Jan to dříví pokládá sobě XVte kop grošuov če- ských. Actum feria IV. post Invencionem s. crucis [4. května]. [Juxta:] Stané právo feria IV. Tiburcii [14. dubna] anno 1529. R. XV. I. B. XIII. b. — Půhon mřežován. 5567. Paní Anna z Gutštaina, manželka pana Vilíma Švihovského z Ryžm- berka, hofmistra dvoru krále JMti, pohání pana Hendricha z Gutštaina na Bělé a pana Wolfa odtudž z Gutštaina na Petršpurce jakožto držiteluov statku po někdy panu Janovi z Gutštaina bratru jich. Viniti je chce z tisíce zlatých, kteréž jí paní Anně připsáním svým pod svú pečetí*) odkázal týž někdy pan Jan z Gutštaina, bratr její paní Anny vlastní; kdež pak tíž pan Hendrich a pan Wolf z Gutštaina jsúce napomenuti zanedbávají těch tisíc zlatých jí paní Anně z Gutštaina, sestře své, dáti až posavad. Actum feria II. post Stanislai [9. května]. [Juxta:] Pan Hendrich z Guthšteina porúčí tuto při mocně urozenému vla- dyce Jindřichovi Loučenskému z Kopidlna a Habartu z Baště, oběma spolu neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Paní Anna z Gutštaina puovod činí mocného poručníka této pře Petra Ven- celíka z Vrchovišť k zisku i k ztrátě. Nález feria IV. Tiburcii [14. dubna] anno MDXXIX. R. XV. 1. B. XIII. b. — Půhon mřežován. — *) Následuje ještě: s vólí jich pana Hendricha a pana Wolfa z Gutštaina, což však přetrženo. 5568. Bohuněk Špína z Jenišovic a v Šnakově pohání Mikuláše z Medonos. Viniti ho chce ze dvú sladuov pšeničných, kteréžto slady on Mikuláš jměl jest jemu Bohuňkovi při odstúpení dvoru v Šnakově zase zanechati a postúpiti podle smlúvy nájemné, i toho jest tajž Mikuláš neučinil a těch sladuov nepostúpil, kdež on Bo- huněk těch dvuo sladuov nepostúpení pokládá sobě XX kop grošuov českých. Actum feria VI. ante Zoffie [13. května]. [Juxta:] Bohuněk Špína z Jenišovic puovod poroučí tuto při Markvartovi z Soběhrd a Viktorinovi z Rozhovic, oběma spolu neb jednomu z nich na zisk i ztrátu.

Strana 143
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 143 Anno etc. 27. feria III. ante Stanislai [7. května] poklid místo hojemství do sv. Martina najprv příštího. Na naučení panském 1529. feria IV. die s. Tiburcii [14. dubna]. R. XV. 1. B. XIV. a. — Půhon mřežován. 5569. Václav Točník z Křimic pohání Henricha Loského z Rabštaina. Vi- niti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest zbil Květoně z Lisova člověka jeho. Actum feria V. post Zophie [19. května]. [Juxta:] Smlúva. R. XV. I. B. XIV. a. — Půhon mřežován. 5570. Franc Freyzyngar z Brna pohání pana Štefana Šlika z Holejče, hrabí z Pasaunu, na Šlakoverdu. Viniti ho chce z toho, tu kdež jest týž pan Štefan při- psal a slíbil témuož Francovi za Jana Oszara, poddaného svého z Šlakoverdu, že se věrně a právě ve všem u téhož France zachová, ale toho jest týž Oszar neučinil a od něho France, nevyčetši se ušel a vdluživ se v LXIII kopách grošuov míšen- ských za voly, kteréžto voly dány sú témuož Janovi Oszarovi na list, kterýž jest na se učinil, a těch voluov jest nezaplatil, a on Franc jsa k tomu právem připraven musil jest těch LXIII kop grošuov míšenských za téhož Jana Oszara dáti. A protož týž Franc jej pana Štefana podlé připsání a slibu za téhož Jana Oszara, poddaného svého, z těch LXIII kop grošuov míšenských viniti chce. Actum feria V. post Zoffie [19. května]. [Juxta:] Franc Freyzyngar z Brna poroučí tuto při Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí, Zevoldovi Pezlarovi a Jiříkovi Kolmanovi, všem třem, dvěma a neb je- dnomu z nich na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. B. XIV. a. — Půhon mřežován. 5571. Franc Freyzingar týž pohání pana Štefana Šlika téhož. Viniti ho chce z toho, tu kdež jest týž pan Štefan připsal a slíbil témuož Francovi za Jana Oszara, poddaného svého z Šlakoverdu, že se věrně a právě ve všem u téhož France za- chová, ale toho jest týž Oszar neučinil a od něho France nevyčetši se ušel, a když ušel od téhož France, vzal jest za dva centnéře mědi XIII kop XXXII grošuov vše míšenských, kteréž témuož Francovi náležely. A protož týž Franc jej pana Šte- fana podlé připsání a slibu za téhož Jana Oszara, poddaného svého, z těch XIII kop XXXII grošuov vše míšenských viniti chce. Actum feria V. post festum Zoffie [19. května]. [Juxta:] Franc Freyzyngar z Brna poroučí tuto při Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí, Zevoldovi Pezlarovi a Jiříkovi Kolmanovi, všem třem, dvěma a neb je- dnomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1524. feria VI. ante Urbani [20. května] tento póhon jest z té pří- činy přetržen, že jest od úřadu nevyšel a zapečetěný u ouřadu jest zuostal. R. XV. I. B. XIV. a. — Půhon mřežován.

Strana 144
144 D. XIII. Registra soudu komorního: 5572. Jan Salava starší z Lípy na místě Jana strýce svého vlastního, mlad- šího, nedílného a let nemajícého, pohání pana Burjana z Říčan a na Ledči, Kunše Bohdaneckého z Hodkova a na Žlebích, Jiříka z Újezda na Dobrovítově, Hynka Húg- vice z Biskupic a Jana Zruckého z Chřenovic. Viniti je chce ze sta kop grošuov českých, tu kdež jsú slíbili za věno někdy Bořkovi Salavovi z Lípy, kteréž dány býti jměly témuož Bořkovi vedlé smluv svatebních po někdy paní Anně z Útradovic, manželce téhož Bořka a dceři někdy Jana Svadby z Útradovic, ale že témuož Boř- kovi od nich těch sto kop grošuov českých věnných dáno nebylo a není až dosavad, kterýchžto sto kop grošuov nadepsaných na svrchu psaného Jana mladšího jako na syna a dědice připadly jsú. Actum feria VI. post festum s. Zoffie [20. května]. [Juxta:] Anno 1525. feria II. die Filipi et Jacobi apostolorum dei [1. května) obě straně svolily se, učinily poklid zhola na smlúvu do sv. Martina najprve přie- štieho. Václav Donát na místě všech pohnaných. Anno etc. XXVII° feria II. post Floriani [6. května] obě straně svolily se, učinily poklid místo hojemství do sv. Martina najprv příštího; na místě všech po- hnaných Václav Donát poručník. Anno 1527. feria III. post Martini [12. listopadu] Jan z Pašiněvsi od puovoda a Václav Donáth pohnaných poručníci poklid na smlúvu vzali do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528.]. Létha MDXXIX° v pondělí před sv. Tiburcím [12. dubna 1529.] Jiřík Háša z Újezda maje mocný list od póvoda a Jiřík Svatba z Červených Otradovic jakožto jistec na místě všech rukojmí pohnaných svolili se, učinili poklid mezi sebú na smlúvu přátelskú až do sv. Martina příštího bez práva pohoršení.*) Nález feria II. die Sigismundi [2. května] 1530. R. XV. 1. B. XIV. b.— Půhon mřežován. — *) Vedle této juxty čte se jiná, téhož smyslu, jež však jest přetržena: Anno 1529, fer. II. ante Tiburcii svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu až do sv. Martina najprv příštího bez práva pohoršení. 5573. Katheřina z Svojšic a na Břežanech pohání statečného Pavla Choltic- ského z Oujezda a na Cholticích, Václava Vopršala z Žher a na Čejevicích, Čeňka Střelu z Rokyc a na Štěpánově, Hynka Mladotu z Solopisk, Václava Šárovce z Šá- rova a na Slatiňanech, Hrocha z Mezilešic a na Tejnci a Votíka Doudlebského z Bubna. Viniti je chce z DCCL kop grošuov míšenských věnných, tu kdež jsú slí- bili rukú nerozdílnú za též věno její za někdy Diviše Choltického z Oujezda, man- žela jejího, a toho věna jí Katheřině podlé slibu svého dáti a zaplatiti zanedbávají až posavad. Actum feria VI. post Zoffie [20. května]. [Juxta:] Votík Doudlebský z Bubna činí mocné poručníky na svém místě k této při statečného Pavla Choltického z Oujezda a Václava Vrchlabského z Vrch- labí, oba neb jednoho z nich k zisku i k ztrátě.

Strana 145
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 145 Václav starší Šárovec z Šárova činí mocného poručníka Jiříka z Moškvic na svém místě k této při na zisk a na ztrátu. Anno 1525. feria III. post s. Philippi et Jacobi appostolorum [2. května] vzali poklid místo hojemstvie Pavel Choltický, od sebe i od jiných všech maje moc kromě od Václava Šárovce a Petr Beneda z Nečtin na místě Kateřiny z Svojšic manželky své, též maje moc od ní a Václav Šárovec sám osobně stoje až do sv. Martina [11. listopadu] najprv příštího. Nález feria IV. Tiburcii [14. dubna] 1529°. R. XV. I. B. XIV. b. — Půhon mřežován. 5574. Paní Kunka z Tetova, manželka urozeného pána, pana Vilíma star- šího z Tautenberka, pohání pana Hendricha Gutštaina z Gutštaina a na Bělé. Viniti ho chce z čtyř set zlatých rýnských na zlatě, kterajch jemu táž paní Kunka hotových puojčila, a těch CCCC zlatých rajnských on pan Hendrich jí paní Kunce dáti a na- vrátiti zanedbává až posavad. Actum feria III. ante sancti Urbani [24. května]. R. XV. 1. B. XV. a. — Půhon mřežován. 5575. Magdalena z Hustiřan, dcera někdy Jiříka Běrunského z Hustieřan, po- hání Martina a Jana staršího Rodovského, Voldřicha jinak Haška, Jana mladšího bratří z Hustiřan i na místě bratří jich mladších let nemajících, Diviše, Mikuláše, Jiříka a Alše odtudž Hustiřan. Viniti je chce jakožto držitele statku po někdy statečném Bavo- rovi z Hustiřan, otci jich, to jest z osmi seth kop grošuov českých a pěti kop grošuov vše českých, kdež jest nebožtík Bavor prodal statek, to jest Záchrašťany se vším pří- slušenstvím po někdy Jiříkovi z Hustiřan, otci též Magdaleny, a peníze za týž statek přijímal a bratřím jejím Václavovi ani Bavorovi ani jí Magdaleně žádných peněz jest nedal ani z nich počtu neučinil, i táž Magdalena praví se míti spravedlivost jakožto dědička bratří svých vlastních a nedílných, i toho žádá, aby jí Magdaleně oni bratří svrchu psaní počet řádný z těch DCCC kop grošuov a V grošuov českých udělali. Actum feria IV. die sancti Urbani [25. května]. [Juxta:] Martin Rodovský z Hustiřan na místě všech svých bratří činí poručníka k této při Václava Donátha z Těchlovic na zisk i na ztrátu. Statečný Jan Tetour z Tetova a Jan Dobřenský z Dobřenic slibují za škody útratní a nákladní za Magdalenu z Hustiřan, jakž země za právo má. Odložena pře tato do pondělí najprv příštího feria II. post Stanislai [13. května 1527]. Anno MDXXIX. hojemstvie feria IV. Tiburcii [14. dubna]. Nález feria III. post Reliquiarum vel post Tiburcii [16. dubna] 1532. R. XV. 1. B. XV. a. — Půhon mřežován. Archiv Český XXXIII. 19

Strana 146
146 D. XIII. Registra soudu komorního: 5576. Jiřík z Půchova pohání mistra Šimona, kanovníka kostela hradu Pražského a viniti jeho chce z toho, tu kdež mu dal sto kop a XX kop bez XVIIIti grošuov vše míšenských v pytlíku plátěnném k věrné ruce schovati, že mu se s toho pytlíka u něho stratilo XXVIII kop a LII grošuov vše miešenských. Actum feria IV. R. XV J. B. XV. b. — Půhon mřežován. die sancti Urbani [25. května]. 5577. Statečný Linhart Markvarth z Hrádku pohání purgmistra, konšelů i vší obce města Stříbra. Viniti je chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, protože jsou jemu člověka jeho Václava, Jírova syna, z Strahova do vazby své pychem vsadili. Actum feria IV. die sancti Urbani [25. května]. R. XV. 1. B. XV. b. — Půhon mřežován. 5578. Statečný Jan jinak Ješek z Trojetic pohání statečných Vilíma z Vře- sovic na Doubravské Hoře, prokuratora krále JMti, Ople z Fictum na Novém Šum- burce, Mikuláše Hisrle z Choduov a Jaroslava z Vřesovic a na Brozanech. Viniti je chce z toho, že jsú, k sobě přijavše to k mocné výpovědi mezi jím Janem jinak Ješkem z Trojetic s strany jedné a Petrem Holým z Chrástu, Zigmundem Baršem z Kamenice a Martinem z Stránec s strany druhé všecky pře a ruoznice i nesnáze, kteréž jsú mezi sebú jměli, s obú stran vyslyševše je i sepsavše v těch ve všech ruoznicech a nesnázích jich odpory a žaloby i svědomí jich k sobě přijavše a k té vajpovědi jim i rok položivše ten pátek o suchých dnech letničných najprvé příštích, a to léta MDXXIV° [20. května 1524], i té vejpovědi mocné na se vzaté oni Vilím, Opl, Mikuláš a Jaroslav jsú nevypověděli a nevyřkli až podnes, kdež sobě té vaj- povědi nevypovědění a nevyřčení on Jan Ješek z Trojetic pokládá čtyři tisíce kop grošuov českých. Actum sabbato post Urbani [28. května]. R. XV. 1. B. XV. b. — Půhon mřežován. 5579. Kněz Jan z Půchova, farář Budyňský, pohánie Matesa Hysrli z Cho- duov. Viniti ho chce, tu kdež jest svědčil urozeným vládykám Václavovi z Jablonné, Mertlovi Komaraurovi z Klingharthu a Václavovi Hysrlovi z Choduo jsa jim pod- puorcí té pře, kdež slíbili za Wolfa formana z Teplé pod čtyři sta kop grošnov míšenských k rychtáři Chýskému proti panu Janovi z Vřesovic a na Žluticích, a klada v tom svědomí, že jsú všemu dosti na tom právě učinili v Chýšech a že ten Wolf forman jinými rukojmiemi uručil k vyššiemu právu pod X kop grošuov če- ských do Žlutic; a cožkoli tu svědčil, aby to provedl a pravé učinil, a jestliže by neprovedl a toho pravého neučinil, pokládá sobě toho on kněz Jan čtyři sta kop grošuov českých. Actum sabbato post Urbani [28. května]. R. XV. I. B. XVI. a. — Půhon mřežován. [Juxta:] Smlúva. 5580. Kněz Jan z Půchova týž pohání Lorence Šertynara z Šertynu. Viniti ho chce z toho, tu kdež jest svědčil v soudu komorním urozeným vladykám Václa- vovi z Jablonné, Mertlovi Komaraurovi z Klinghartu a Václavovi Hysrlovi z Chodů,

Strana 147
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 147 kdež slíbili za Wolfa formana z Teplé pod čtyry sta kop grošuov míšenských k rych- táři k Chýskému proti panu Janovi z Vřesovic a na Žluticích, a klada v tom svě- domí, že jsú všemu dosti na tom právě učinili v Chýšech, že jinými rukojmiemi uručil týž Wolf forman k vyšlšímu právu do Žlutic pod X kop grošuov českých, aby to provedl a pravé učinil, cožkoli svědčil, a jestliže by neprovedl a toho pra- vého neučinil, pokládá sobě toho on kněz Jan čtyři sta kop grošuov českých. Actum R. XV. 1. B. XVI. a. — Půhon mřežován. ut supra [28. květnaj. 5581. Petr z Trojanovic na Lorci pohání Bartholoměje z Velebudic. Viniti ho chce jakožto držitele statku po někdy Benešovi a Jiříkovi bratřích vlastních a nedílných z Koporče ze sta kop grošuov českých, a to z těch, kdež týž Petr učiniv smlúvu s týmiž někdy Benešem a Jiříkem bratry z Koporče, kdyžkoli místo a konec vezmů o svudj statek s Janem Ješkem z Trojetic a v držení jeho budou po někdy Zigmundovi z Koporče, otci svém, že jemu Petrovi hned těch sto kop grošuov če- ských dadí, kdež pak týž Bartholoměj jest po týchž bratřích v ten statek právem jich kročil a jej soudem vobdržal, a on Bartholoměj drže ten statek po týchž bra- třích právem jemu Petrovi z toho statku nadepsaných bratří těch sta kop grošuov českých vedle smlúvy učiněné dáti zanetbává až posavad. Actum sabbato post Urbani [28. květnaj. [Juxta:] Petr z Trojanovic poroučí tuto při mocně Václavovi Donátovi Přín- skému z Těchlovic, Piramovi Kapounovi z Svojkova a Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí a Petrovi Vencelíkovi z Vrchovišť. všem čtyřem, třem, dvěma anebo je- dnomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1524. feria III. post sancti Bonifacii [7. června] svolily se obě straně a učinily poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. Nález feria IV. die s. Tiburcii [14. dubna] 1529. R. XV. 1. B. XVI. b. — Půhon mřežován. 5582. Abraham z Strojetic pohání Hynka z Ouloha. Viniti ho chce, že jeho z rukojemstvie vypraviti nechce, tu kdež jest slíbil za věno k Johance z Vlčkovic k manželce jeho podle jiných dobrých lidí za téhož Hynka, kdež sobě toho nevy- pravení pokládá puol třetieho sta kop grošuov míšenských. Actum feria II. post festum Urbani [30. května]. R. XV. I. B. XVI. b. — Půhon mřežován. 5583. Kněz Jan z Půchova, farář Budyňský, pohání Jana Glaysu Tolara z Glaysntolu a v Kynžwartě. Viniti ho chce z toho, tu kdež jest svědčil v soudu komorniem urozeným vladykám Václavovi z Jablonné, Mertlovi Komaraurovi z Kling- hartů a Václavovi Hysrlovi z Chodů, kdež slíbili za Wolfa formana z Teplé pod čtyři sta kop grošnov míšenských k rychtáři Chýskému proti panu Janovi z Vře-

Strana 148
148 D. XIII. Registra soudu komorního: sovic a na Žluticích, a klada v tom svědomí, že jsú všemu dosti na tom právě učinili v Chyšech, že jinými rukojmiemi uručil týž Wolf forman k vyšlšiemu právu do Žlutic pod deset kop grošuov českých, aby to provedl a pravé učinil, což koli tu svědčil; a jestli že by neprovedl a toho pravého neučinil, pokládá toho sobě on kněz Jan čtyři sta kop grošuov českých. Actum die et anno ut supra [30. května]. R. XV. 1. B. XVII. a. — Půhon mřežován. 5584. Pan Hašek Zvířetický z Vartmberka a na Smidařích pohání stateč- ného Jana Trčku z Lípy a na Lipnici i na místě Zdeňka Trčky odtudž z Lípy, bratra jeho vlastního a nedílného let nemajícého, jakožto držitele statku po někdy Burjanovi Trčkovi z Lípy otci jich. Viniti jeho chce ze sta kop grošuov českých úroku polúletního k svatému Jiří najprv příštímu přišlého ze dvú tisíc kop grošuov českých, kteréž jest sobě týž někdy Burjan Trčka otec jich u téhož pana Haška zamluvil, že mu jich puojčiti řekl za puol léta pořád zběhlého od svatého Havla minulého do svatého Jiří na list hlavní s rukojmiemi, a že jest podlé té zámluvy od pana Haška summy svrchu psané týž někdy Burjan nevzal a ty dva tisíce kop grošuov českých u pána zdržal za toho puol létha, moha té summy těmi sty ko- pami pan Hašek za ten čas užiti a tudy že jest on někdy Burjan povinen ten úrok z summy svrchu jmenované dáti, to jest sto kop grošuov českých, ale že dáno není až posavad. Actum feria III. post Urbani [31. května]. [Juxta:] Útok feria III. post Urbani [31. května]. R. XV. 1. B. XVII. a. — Půhon mřežován. 5585. Johanka z Vobytec a Barbora z Štěpánovic a na Srbicích pohánějí Jindřicha a Bohuslava bratří Šlejboruov z Tisové. Viniti je chtí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože sou jim Johance a Barboře oni bratří Šleyborové s louky jejich u mlajna pod Těšetiny, kterýž slove Hanzlovský, pychem svým seno pobrati rozkázali. Actum feria III. ante Marcelli [31. května]. [Juxta:] Jindřich Šlejbor z Tisové poroučie tuto při mocně Bohuslavovi bratru svému a Janovi Vchynskému ze Vchynic, oběma neb jednomu z nich, k zisku i k ztrátě. Anno 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Anno MDXXX° sabbato post Reliquiarum [30. dubna 1530.] svolily se obě straně, učinily poklid zhola až do sv. Martina najprvé příštího. Anno MDXXXII. sabbato post Reliquiarum [13. dubna 1532.] svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu do sv. Martina najprve příštího. Anno 1532. feria III. post Martini [12. listopadu] puovod pustila od puo- R. XV. 1. B. XVII. b. — Půhon mřežován. honuov. 5586. Johanka a Barbora též pohánějí Jindřicha a Bohuslava týchž. Viniti je chtí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože sou jim Jo-

Strana 149
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 149 hance a Barboře oni bratří Šlejborové s jejich pole u mlajna pod Těšetiny, kterýž slove Hanzlovský, pychem svým žito v mandelech pobrati rozkázali. Actum ut supra [31. května]. [Juxta:] Jindřich Šlejbor poroučie tuto při mocně Bohuslavovi bratru svému a Janovi Vchynskému z Vchynic, oběma neb jednomu z nich k zisku i k ztrátě. Hojemství ut supra [1529., 15. dubna]. Anno MDXXX. sabbato post Reliquiarum [30. dubna] svolily se obě straně, učinily poklid zhola až do sv. Martina najprvé příštího. Anno MDXXXII. sabbato post Reliquiarum [13. dubna 1532.] svolily se obě strany a učinily poklid na smlúvu do sv. Martina najprvé příštího. Puovod pouští od puohonu feria III. post Martini [12. listopadu] 1532. R. XV. 1. B. XVII. b. — Půhon mřežován. 5587. Johanka a Barbora též pohánějí týchž Jindřicha a Bohuslava bratří Šleyboruov. Viniti je chtí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože sou jim Johance a Barboře oni bratří Šlejborové s pole jejich pod Těšetiny u mlajna, který slove Hanzlovský, pychem svým ječmen v mandelech pobrati roz- kázali. Actum ut supra [31. května]. [Juxta:] Jindřich Šlejbor týž činí mocné poručníky Bohuslava bratra svého a Jana Vchynského z Vchynic, oba neb jednoho z nich k zisku i k ztrátě. Hojemstvie ut supra [1529., 15. dubna]. Anno MDXXX. sabbato post Reliquiarum [30. dubna] svolily se obě straně, učinily poklid zhola až do sv. Martina najprve příštího. Anno MDXXXII. sabbato post Reliquiarum [13. dubna] svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu do sv. Martina najprve příštího. Puovod pouští od puohonu ut supra [12. listopadu 1532]. R. XV. 1. B. XVII. b. — Půhon mřežován. 5588. Johanka a Barbora též pohánějí Jindřicha a Bohuslava týchž. Viniti je chtí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože sou jim Jo- hance a Barboře oni bratří Šlejborové s jejich pole u mlajna pod Těšetiny, který slove Hanzlovský, pychem svým voves v mandelech pobrati rozkázali. Actum ut supra [31. května]. [Juxta:] Jindřich Šlejbor etc. poroučí tuto při mocně Bohuslavovi bratru svému a Janovi Vchynskému ze Vchynic, oběma neb jednomu z nich k zisku i k ztrátě. Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529.]. Anno MDXXX° sabbato post Reliquiarum [30. dubna] svolily se obě straně, učinily poklid zhola až do sv. Martina najprvé příštího.

Strana 150
150 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno MDXXXII. sabbato post Reliquiarum [13. dubna 1522.] svolilý se obě straně a učinily pol lid na smlúvu do sv. Martina najprve příštího.*) Puovod pouští od puohonu ut supra [12. listopadu 1532.]. R. XV. 1. B. XVII. b. — Půhon mřežován. — *) Juxta tato psána omylem dvakrát. 5589. Johanka a Barbora též pohánějí Jindřicha a Bohuslava týchž. Viniti je chtí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože sou jim Jo- hance a Barboře oni bratří Šlejborové s pole jejich u mlajna pod Těšetiny, který slove Hanzlovský, pychem svým pohaninu v mandelech pobrati rozkázali. Actum ut supra [31. května]. [Juxta:] Jindřich Šlejbor týž poroučí tuto při mocně Bohuslavovi bratru svému a Janovi Vchynskému ze Vchynic k zisku i k ztrátě, oběma anebo jed- nomu z nich. Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529.]. Anno MDXXX° sabbato post Reliquiarum [30. důbna] svolily se obě straně a učinily poklíd zhola až do sv. Martina najprvé příštího. Anno MDXXXII° sabbato post Reliquiarum [13. dubna 1532.] svolily se obě strany a učinily poklid na smlúvu do sv. Martina najprve příštího. Puovod pouští od puohonu ut supra [12. listopadu 1532.]. R. XV. I. B. XVIII. a. — Půhon mřežován. 5590. Létha MDXXXII ve čtvrtek po sv. Alžbětě [21. listopádu] dáno pět relací ke dskám zemským Jindřichovi a Bohuslavovi bratřím Slejboruom z Tisové na Barboru z Štěpánovic, protože jsúci puovod nestála k svým půohonném, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovali ke všem pěti L kop grošuov českých. R. XV. 1. B. XVII. b. 5591. Jan Žitinský z Blažtice pohání Bernartha Barchance z Baršov. Vi- niti jej chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest on Bernarth pychem svým do vězení dal Jíru, syna Václavova z Březie, člověka jeho Žitinského a na něj jemu Žitinskému prve nic jest nežaloval. Actum feria III. ante festum Marcelli [31. května]. R. XV. 1. B. XVIII. a. — Půhon mřežován. 5592. Jetřich Tluxa z Vrábí a na Ostrově pohání Katheřinu z Kojkovic a na Benešovicích. Viniti ji chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest jemu diel statku svého prodala a ve dsky vložiti měla, Vostrov a jinde, kde jí náleží po Markvartovi Kojikovcovi strajci jejím podlé Dorothy sestry její, jakož to smlúva mezi nimi všecko ukazuje; tomu ona Katherina prodlívá dosti učiniti až posavad, kteréžto smlúvy nezdržení on Jetřich pokládá sobě D kop grošuov českých. Actum eria V. die s. Marcelli [2. června]. R. XV. I. B. XVIII. a. — Půhou mřežován.

Strana 151
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 151 5593. Pan Albrecht z Gutštaina a na Mělníce pohání pana Jana staršího z Valdštaina a na Teplici. Viniti ho chce z toho, kdež jest týž pan Albrecht jemu panu Janovi dal CCC kop grošuov českých za svršky Mělnický podlé smlúvy pe- četěné mezi týmž panem Albrechtem s jedné a jím panem Janem a někdy panem Bernartem bratrem jeho s strany druhé učiněné, a on pan Jan měv jej pana Al- brechta z toho na místě svém i na místě strýcuov svých z těch CCC kop grošuov kvitovati, toho učiniti zanedbává, kdež sobě týž pan Albrecht toho nekvitování po- kládá CCCC kop grošuov českých. Actum feria VI. post sancti Marcelli [3. června]. [Juxta:] Pan Jan starší z Valštaina činí mocného poručníka této pře Petra Pcherského z Kelče, písaře svého, na zisk i na ztrátu. Pan Albrecht z Gutštaina činí mocného poručníka této pře Petra Vencelíka z Vrchovišť na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] nález. R. XV. 1. B. XVIII a. — Půhon mřežován. 5594. Jakub Sak, měštěnín města Prahy, pohání Václava Loreckého z El- kouše a na Horách Kutnách. Viniti jej chce z osmi set zlatých uherských a z LXXti kop grošnov českých, kterýchž jest nedodal Dorotě z Elkouše, sestře své vlastní a manželce někdy téhož Jakuba svrchu jmenovaného, měv jí též Dorotě sestře své spravedlivě dodati podlé zřízení zemského jakožto jedné z dcer nebožtíka Jiříka Lo- reckého z Elkouše otce jejího, kterýchžto DCCC zlatých uherských a LXX kop grošuov českých ona Dorota z Elkouše jemu Jakubovi manželu svému kšaftem svým odkázala a dala jest i jiná všecka práva svá, kteréžkoli a kdekoli jměla, ale on Václav že tomu dosti učiniti a jemu Jakubovi Sakovi těch osmi set zlatých uher- ských a LXX kop grošnov českých dáti zanedbává až posavad. Actum feria VI. post sancti Marcelli [3. června]. [Juxta:] Jakub Sak póvod činí poručníky k této při Václava Donátha z Těch- lovic a Jana Žateckého z Weſilkrštorfu, oba spolu neb jednoho z nich. na zisk i ztrátu. Václav Lorecký z Ilkúše porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Anno MDXXVII° feria V. post sancti Martini [14. listopadu 1527] svolily se obě straně, Jakub Sak osobně stoje a poručník Václava Loreckého, Jan syn jeho, maje moc, učinili poklid místo hojemstvie až do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528]. R. XV. 1. B. XVIII. b. — Půhon mřežován. [Při tomto listu vložen jest lístek, na němž jest poznámka:] V prvních mo- drých puohonných B. XIX. Jakub Sak měštěnín z Prahy pohání Václava Loreckýho z Elkouše.

Strana 152
152 D. XIII. Registra soudu komorního: 5595. Anna z Ščepíro pohání Jiříka z Ščepíro a v Kounově bratra svého. Viniti ho chce ze XLI kop grošuov XIV grošuov VI peněz vše míšenských dluhu spravedlivého jí Anně od něho Jiříka spravedlivě povinného. [Actum sabbato post sancti Marcelli [4. června]. [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie.*) Póvod nestála. R. XV. 1. B. XVIII. b. — Půhon mřežován. — *) Místo „hojemstvie“ bylo původně napsáno: „Stané právo“, což však škrtnuto. 5596. Asina z Kozojed pohání pana Jana Mičana z Klinštaina a z Roztok. Viniti ho chce z nevrácení Biblí České tištěné, bílou koží povlečené a puklami po- bité, kteréž jest jemu k žádosti jeho puojčila, ale on pan Jan Mičan té Biblí zase navrátiti jí Asině až podnes zanedbává; kdež ona Asina pokládá sobě toho nevrá- cení patnádcte kop grošuov českých. Actum feria II. post sancti Bonifacii [6. června]. R. XV. 1. B. XVIII. b. — Půhon mřežován. 5597. Jiřík Žehart z Nasavrk pohání Bohuslava Mitrovského mladšího z Nemyšle. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých po- kuty zřízením zemským uložené, protože jest on Bohuslay rozkázal pobrati lidem svým a čeledi své na grumtích téhož Jiříka seno v kopách na lúce, kteráž slove Jandákovská, tu u Mitrovic, pychem svým. Actum feria IV. ante sancti Primi [8. R. XV. 1 B. XIX a — Půhon mřežován- června]. 5598. Jiřík Žehart týž pohání Bohuslava téhož etc. Viniti jej chce ž pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých pokuty zřízením zemským uložené, pro- tože jest on Bohuslav rozkázal pobrati lidem svým na grumtích téhož Jiříka votavu sečenú na lúce, kteráž slove Jandákovská, tu u Mitrovic pychem svým. Actum ut supra [8. června]. R. XV. 1. B. XIX. a. — Půhon mřežován. 5599. Jiřík Žehart týž pohání Bohuslava téhož etc., aby postavil před soudem komorním Martina, Wachmanova syna, člověka svého z Mitrovic. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých pokuty zřízením zemským ulo- žené z té příčiny, že jest mu týž Martin Jiříkovi pychem svým Žehartovi synu jeho rýč vzal. Actum ut supra [8. června]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post s. Bricci [15. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid až do Svátosti najprv příští, a to na smlúvu. R. XV. 1. B. XIX. b. — Půhon mřežován. 5600. Václav jinak Jindřich z Kamenice pohání pana Hendricha z Gut- šteina a na Bělé a pana Wolfa odtudž z Gutšteina a na Chýšech. Viniti je chce

Strana 153
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 153 jakožto držitele statku někdy pana Jana z Gutšteina bratra jich .. ... [Zápis ne- dokončen, k dopsání jeho vynecháno prázdné místo]. [Juxta:] Útok feria V. die sancti Prymi [9. června] vložen. R. XV. 1. B. XIX. b. — Půhon mřežován. 5601. Vilím Přech z Ceštic a na Cešticích a Jan Buzický z Buzic, poruč- níci mocní statku někdy Heřmana Přecha z Češtic, pohánějí Mikuláše Kraselov- ského z Kraselova a v Hošticích. Viniti ho chtí ze řčení takového, že jest řekl od nich svrchu psaných poručníkuov vyplatiti ty vsi, kteréž jest byl zastavil někdy Heř- manovi Přechovi z Češtic on Mikuláš z Kraselova, zejména tyto: ves Lhotu, ves Ko- mušín, ves Svíradice a ves Sedlo; a tomu svému řčení dosti učiniti zanedbává až podnes, kdež sobě oni svrchu psaní poručníci tomu řčení těch vsí výplaty dosti ne- učinění pokládají L kop grošuov českých. Actum feria V. die sancti Primi [9. června]. [Juxta:] Mikuláš Kraselovský z Kraselova pohnaný činí mocného této pře poručníka Václava Zimu z Novosedl k zisku i k ztrátě anno 1528. feria II. ante Vitalis [27. dubna]. Anno 1529. feria IV. die Tiburcii ipso [14. dubna] svolily se obě straně a poklid na smlúvu až do sv. Martina najprv příštího. učinily Žádný nestál. R. XV. 1. B. XIX. b. — Půhon mřežován. 5602. Jan Dešenský z Dešenic seděním tudíž pohání Mikuláše z Dešenic bratra svého. Viniti ho chce z toho, že jest odemkl a otevřel týž Mikuláš po smrti někdy Lidmily mateře jejich Jana a Mikuláše truhlici zamčenú zapečetěnú v sklepu s glenoty, s zlatými a s hotovými penězi, bez přítomnosti jeho Jana toho učiniti nemaje; kterážto truhlice s již dotčenými glenoty, s zlatými a hotovými penězi tak dobře jemu Janovi náležela, jako témuož Mikulášovi s tím se vším, což jest v ní bylo, kteruožto truhlici s již dotčenými věcmi on Jan na svuoj díl pokládá sobě pět tisíc kop grošuov českých. Actum feria VI. ante sancti Viti [10. června]. [Juxta:] Mikuláš z Dešenic pohnaný činí mocné této pře poručníky Miku- láše Jiskru z Sobětic, Pavla Jelítku z Klatov, oba spolu nebo jednoho z nich, k zisku i k ztrátě. Anno 1526. feria VI. ante s. Gregori [9. března] svolily se obě straně, uči- nily poklid na smlúvu zhola do svatého Martina najprve příštího. Anno 1527. feria VI. die s. Francisci [4. října] poklid zhola na smlúvu svo- lily se obě straně do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528]. Anno 1529. feria IV. Tiburcii [14. dubna] svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu až do sv. Martina příštího. Anno 1530. feria II. post Philipi et Jacobi appostolorum [2. května] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojtemsví až do sv. Martina najprve příštího. Archiv Český XXXIII. 20

Strana 154
154 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno 1531. feria V. post Marci [27. dubna] svolily se strany, učinily po- klid do zajtří na smlúvu. R. XV. 1. B. XX. a. — Půhon mřežován. 5603. Panna Lidmila z Štermbergka na Zelené Hoře pohání pana Jindřicha z Rožumberka na Třeboni. Viniti ho chce ze řčení, a to takového, kdež jest dáti řekl ty svršky, kteréž jsú pozuostaly po někdy paní Magdaleně z Šternbergka, sestře též panny Lidmily a manželce téhož pana Jindřicha z Rožmberka, a to zejména z těchto: z zlatohlavu červeného z strunkového, z kožichu zlatohlavového, hrano- stajmi podšitého, z sedmi sukní, jedna aksamitová červená zezpod stříbrohlavem premovaná, druhá aksamitná černá zlatohlavem premovaná, třetí atlasová červená karmazinová s krumpovanými prýmy s stříbrem a zlatem svrchu, čtvrtá damašková rozinové barvy a zelený svrchu zlatohlavem strunkovým premovaná, pátá damašková zelená, svrchu jsú prýmy zlatem v truhlici dělané a vezpod aksamit černý a žlutý, šestá též damašková svrchu strunkovým zlatohlavem premovaná a zezpod aksamitem černým a sedmá damašková s klíny, svrchu jsú prýmy stříbrem a zlatem dělané na černý aksamit; z řetězu zlatého, v kterémž jest sto zlatých uherských, z zápony zlaté, z pěti prstenuov zlatých s drahým kamením, z tkanice perlové, z šatuov ložních se dvě postele dobrých, s truhly velké s měděnnými panty, ze čtyřmezcítma prostěradl dobrých, ze dvuo prostěradl taffatových červených, ze čtyř cíšek na po- dušky taffatových červených, z cíchy na polštář taffatové červené a zelené, a těch svrškuov podlé přiřčení svého též panně Lidmile vydati zanedbává až posavad; kdež sobě toho řčení a těch svrškuov nevydání táž panna Lidmila z Šternberka pokládá dva tisíce kop grošuov českých. Actum feria II. ante sancti Viti [13. června]. R. XV. I. B. XX. a. — Půhon mřezován 5604. Pan Samson z Fulštaina, úředník krále Jeho Mti mince na Horách Kutnách, Mathiáš z Skosoře a Jiřík Holárek ze Třídvor jakožto držitelé statku po někdy Vítovi Hanykéřovi z Semína pohánějí Voldřicha Pařízka z Pařízku a na Rat- boři, aby postavil v soudu komorním Říhu rychtáře, člověka svého z Peček, kte- réhož viniti chtí z pychu a pro ten z Xti kop grošuov českých, protože jest sháněl a zaháněl i zajímal jehňata z sadu jich, kterýž přísluší k podacímu kostelnímu tu v Pečkách, kteréhož oni pan Samson, Mathiáš a Jiřík Holárek v držení jsú po témž někdy Vítovi Hanykéřovi, toho učiniti nemaje. Actum feria IV. die s. Viti [15. června]. R. XV. 1. B. XX. b. — Půhon mřežován. 5605. Pan Samson z Fulštaina etc., Mathiáš z Skosoře a Jiřík Holárek tíž po- hánějí Voldřicha Pařízka téhož etc., aby postavil v soudu komorním Říhu rychtáře a Jíru Šukala lidi své z Peček. Viniti je chtí z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jsú rozkázali skotáku svému na lúce jich Oulehlici pychem

Strana 155
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 155 pásti, kteréžto louky oni pan Samson, Mathiáš a Jiřík Holárek v držení jsú po témž někdy Vítovi Hanykéřovi, toho učiniti neměvše. Actum ut supra [15. června]. R. XV. I. B. XX. b. — Půhon mřežován. 5606. Pan Samson z Fulštaina etc., Mathiáš z Skosoře a Jiřík Holárek tíž ut supra pohánějí kněze Jana faráře z Nebovid. Viniti ho chtí z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest týž kněz Jan přes zápověď jich v jich kostele mše sloužil pychem tu v Pečkách, toho učiniti nemaje. Actum feria IV. die sancti Viti [15. června.] R. XV. 1. C. I. a. — Půhon mřežován. 5607. Pan Jaroslav Hasišteinský z Lobkovic a na Hasišteině pohání pana Vilíma Hasišteinskýho z Lobkovic strýce svého. Viniti jej chce z nevrácení řetězu zlatého, kterýžto řetěz osm seth zlatých uherských vážil jest, kteréhožto řetězu již dotčeného nadepsaný pan Jaroslav puojčil jest témuž panu Vilémovi strýci svému, a on pan Vilím již dotčenému panu Jaroslavovi téhož řetězu zase dáti a navrátiti až podnes zanedbává. Actum ut supra [15. června]. [Juxta:] Pan Vilém Hasišteinský porúčí tuto při mocně Janovi Žateckému z Weykrštorfu na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post s. Tiburcii [15. dubna] svolily se strany, učinily poklid zhola až do sv. Martina najprv příštího. R. XV. I. C. I. a. — Půhon mřežován. 5608. Pan Jaroslav týž pohání pana Vilíma téhož etc. Viniti jej chce z toho, že jest jemu panu Vilímovi týž pan Jaroslav puojčil k jeho žádosti dvanádct kusuov tenath zvířecích, kterýchžto tenat on pan Vilím jemu panu Jaroslavovi zase až po- dnes vrátiti zanedbává, kteréžto tenata on pan Jaroslav L kop grošuov českých sobě pokládá. Actum ut supra [15. června]. [Juxta.] Pan Vilém Hasišteinský porúčí tuto při mocně Janovi Žateckému z Weykrštorfu na zisk i na ztrátu. Poklid ut supra [15. dubna 1529]. R. XV. 1. C. I. a. — Půhon mřežován. 5609. Pan Jaroslav týž pohání pana Vilíma téhož etc. Viniti jej chce ze třidcíti zlatých uherských na zlatě, na rázu, na váze dobrých dluhu spravedlivého; kteréžto summy zlatých nadepsaný pan Jaroslav puojčil jest témuož panu Vilémovi, a on pan Vilém jemu panu Jaroslavovi již psané summy zlatých zase dáti a za- platiti zanedbává až podnes. Actum ut supra [15. června]. [Juxta:] Pan Vilém Hasišteinský porúčí tuto při mocně Janovi Žateckému z Weykrštorfu na zisk i na ztrátu. Poklid ut supra [15. dubna 1529]. R. XV. I. C. I. a. — Půhon mřežován.

Strana 156
156 D. XIII. Registra soudu komorního: 5610. Magdalena z Škrovadu pohání Annu odtudž z Škrovadu, sestru svú. Viniti ji chce z toho, kdež jest táž Anna pobrala.... [Zápis nedokončen, k dopsání jeho ponecháno prázdné místo]. [Juxta:] Feria VI. post Viti [17. června] útok. R. XV. 1. C. I. b. — Půhon mřežován. 5611. Bořek z Rabšteina a v Svatém Poli pohání Václava z Něšova a v Ka- ceřově. Viniti ho chce z padesáti kop míšenských, kterýchž jest jemu týž Bořek na žádost jeho puojčil a on Václav jemu Bořkovi těch Lti kop míšenských dáti a na- vrátiti zanedbává až podnes. Actum feria VI. post Viti [17. června]. R. XV. I. C. I. b. — Půhon mřežován. 5612. Václav Donáth Přínský z Těchlovic pohání Barboru z Jemníka z ne- zdržení smlúvy, a to v tom, že udělavši na se i sepsavši list smluvní, že bez vuole a vědomí téhož Václava Donáta neměla se smlúvati s Václavem Štítným z Štítného a na Proseči o ty všecky puohony, kteréž jest s týmž Štítným jměla v soudu ko- morním, a že přes takovú smlúvu sepsanú smluvila se s ním Václavem Štítným; kdež sobě toho týž Václav Donáth pokládá pět set kop grošuov českých. Actum feria II. ante s. Johannis baptiste [20. června]. R. XV. 1. C. I. b. — Půhon mřežován. 5613. Elška z Nežetic, manželka Václava Donátha Přínskýho z Těchlovic, pohání Mikuláše Karlíka staršího z Nežetic a na Holovousích. Viniti jej chce z toho, že jest mu dala schovati k věrné ruce truhly čtyři, dvě větší a dvě menší, s svršky v nich v těch truhlách zamčenými, zejména těmito: plátna v trúbách lněná i žiem- něná, prostěradla kmentová i lněná, ubrusy, ubrusce, hedvábníky, roušky, i že z těch truhel zamčených jest též Elšce to pobráno bez vuole a vědomí jejího; kdež sobě táž Elška toho všeho, což jest jí z těch truhel pobráno, pokládá D kop gro- šuov českých. Actum feria II. ante sancti Johannis baptiste [20. června]. [Juxta:] Elška z Nežetic činí mocného poručníka této pře Václava Donátha Přínského z Těchlovic, manžela svého, k zisku i k ztrátě. Mikuláš Karlík starší z Nežetic porúčí tuto při mocně Duchkovi z Přeštic, měštěnínu Menšího města Pražského, na zisk i na ztrátu. R. XV. I. C. II. a. — Půhon mřežován. 5614. Elška táž pohání téhož Mikuláše etc. Viniti jej chce z toho, že jest mu dala schovati k věrné ruce žok s peřinami, s polštáři a s poduškami, plný, na- cpaný a velký, že jest ten žok byl zašitaj i zavázaný, a že bez vuole též Elšky ten žok jest rozvázán a rozřezován a bráno z něho i nětco změněno; kdež sobě toho táž Elška braní a změnění v tom žoku pokládá CC kop grošuov českých. Actum ut supra [20. června].

Strana 157
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 157 [Juxta:] Elška z Nežetic činí mocného poručníka této pře Václava Donátha Přínského z Těchlovic, manžela svého, na zisk i na ztrátu. Mikuláš Karlík starší z Nežetic porúčí tuto při mocně Duchkovi z Přeštic, měštěnínu Menšího města Pražského, na zisk i na ztrátu. R. XV. I. C. II. a. — Půhon mřežován. 5615. Elška táž pohání téhož Mikuláše etc. Viniti jej chce z cinového ná- dobí zejména tohoto: ze dvú pouzder plných cínových mis, ze dvuo pouzder plných taléřuov, z misek šalešných a z konví větších i menších a z kotlů dvuo velikých měděnných; kteréžto nádobí táž Elška dala jest mu k věrné ruce schovati témuož Mikulášovi, a on jí toho nádobí svrchu psaného až podnes navrátiti zanedbává, kdež sobě toho táž Elška pokládá CC kop grošuov českých. Actum ut supra [20. června]. [Juxta:] Elška z Nežetic činí mocného poručníka této pře Václava Donátha Přínského z Těchlovic, manžela svého, k zisku i k ztrátě. Mikuláš Karlík starší z Nežetic porúčí tuto při mocně Duchkovi z Přeštic, měštěnínu Menšího města Pražského, na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. II. a. — Půhon mřežován. 5616. Elška z Nežetic, manželka Václava Donátha Přínskýho z Těchlovic, pohání Mikuláše Karlíka staršího z Nežetic a na Holovousích. Viniti ho chce ze dvuo čalounuov velikých, ze tří kobercuov, kteréžto čalouny a koberce dala jest táž Elška schovati k věrné ruce témuož Mikulášovi, ale on jí toho až podnes navrátiti zanedbává; kdež sobě toho pokládá táž Elška sto kop grošuov českých. Actum fe- ria II. ante sancti Johannis baptiste [20. června]. [Juxta:] Elška z Nežetic činí mocného poručníka této pře Václava Donáta Přínského z Těchlovic, manžela svého, na zisk i na ztrátu. Mikuláš Karlík starší z Nežetic porúčí tuto při mocně Duchkovi z Přeštic, měštěnínu Menšího města Pražského, na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. II. b. — Půhon mřežován 5617. Elška táž pohání téhož Mikuláše etc. Viniti ho chce z toho, že jest mu dala schovati k věrné ruce dva sudy zabedněná i zamčená, jeden větší, druhý menší, v kterýchžto sudích byly jsú vosky lity v kruzích, majdla benádská v táflích, lny v vuoblačích a sklenice křišťálové, ale toho všeho jí Elšce navrátiti nechce až podnes, kdež sobě toho pokládá svrchu psaná Elška sto kop grošuov českých. Actum ut supra [20. června]. [Juxta:] Elška táž činí mocného poručníka této pře Václava Donáta Přín- ského z Těchlovic, manžela svého, k zisku i k ztrátě. Mikuláš starší Karlík z Nežetic porúčí tuto při mocně Duchkovi z Přeštic, měštěnínu Menšího města Pražského, na zisk i na ztrátu. R. XV. I. C. II. b. — Půhon mřežován.

Strana 158
158 D. XIII. Registra soudu komorního: 5618. Elška táž etc. pohání Kunku z Pilníkova, manželku Mikuláše Karlíka star- šího z Nežetic. Viniti ji chce z toho, že táž Elška též Kunce dala schovati k věrné ruce truhlu velikú vokovanú, plnú s šaty chodicími, s prostěradly, s cíchami, s hed- vábníky, s čechly, s čechlíky, kdež jest jí toho nevrátila s tím, jakž jest k sobě přijala, než truhlu práznú; kdež sobě toho všeho, což jest v též truhle bylo, po- kládá táž Elška CCC kop grošuov českých. Actum ut supra [20. června]. [Juxta:] Elška z Nežetic činí mocného poručníka této pře Václava Donátha Přínského z Těchlovic, manžela svého, k zisku i k ztrátě. R. XV. I. C. II. b — Půhon mřežován. 5619. Pan Albrecht Šlik z Holajče, hrabie z Pasaunu na Lokti pohání pana Wolfa, pana Albína, pana Viktorina a pana Kristofa vlastních bratří Šliků z Ho- lejče, hrabat z Pasaunu na Folknově. Viniti je chce jakožto syny a držitele statku po někdy panu Mikulášovi Šlikovi z Holejče, otci týchž pánů bratří, z tisíce zlatých rejnských věnných, kterejchžto tisíc zlatých rejnských měl jest týž někdy pan Mi- kuláš Šlik témuž panu Albrechtovi Šlikovi dáti po někdy paní Brigidě, dceří své a manželce téhož pana Albrechta. Actum feria V. in vigilia sancti Johannis baptiste [23. června]. [Juxta:] Anno MDXXV° feria III. post Filipi et Jacobi [2. května] poklid na smlúvu svolily se obě straně do sv. Martina najprv příštího. R. XV. 1. C. II b. — Půhon mřežován. 5620. Pan Albrecht Šlik týž pohání týchž pánů bratří. Viniti je chce ja- kožto syny a držitele statku po někdy panu Mikulášovi Šlikovi z Holejče, otci týchž pánů bratří z pěti seth zlatých rejnských, kterejchžto pět seth zlatých rejnských měl jest týž někdy pan Mikuláš Šlik témuž panu Albrechtovi Šlikovi dáti za vajpravu po někdy paní Brigidě, dceři své a manželce téhož pana Albrechta. Actum ut supra [23. června]. [Juxta:] Anno MDXXV° feria III. post Filipi et Jacobi [2. května] poklid na smlúvu obě straně svolily se do sv. Martina najprv příštího. R. XV. 1. C III. a — Půhon mřežován. 5621. Magdalena z Honbic pohání kněze Václava z Hradešína, najvyššího mistra špitálského křížovníkuov s červenú hvězdú řádu svatého Augustina, z nezdr- žení smlúvy, a to v tom, že týž kněz Václav, najav jí Magdaleně dvuor s dědinami i s lukami v Hlúpětíně, vedle též smlúvy znění jí Magdaleně luk a dědin jest ne- postoupil a přijav týž kněz Václav jistotu a rukojemství dostatečné na záplatu pla- cení s téhož nájmu; kdež sobě též smlúvy nezdržení táž Magdalena pokládá sto kop grošnov českých. Actum feria VI. die sancti Johannis baptiste [24. června]. R. XV. I. C. III. a. — Půhon mřežován.

Strana 159
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 159 5622. Ambrož Chodaur z Lokte a na Skřivani pohání statečného Petra Holého z Chrástu a na Petrovicích, hajtmana na Hrádku Křivoklátu, aby postavil v soudu komorním Jana Trnku, měštěnína z Rakovníka, kteréhož viniti chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest člověka jeho jménem Ja- roše z Škřivaně do vězení vsaditi dal a naň pánu jeho Ambrožovi Chodaurovi prvé nic nežalovav. Actum sabbatho post sancti Johannis baptiste [25. června]. R. XV. 1. C. III. a. — Půhon mřežován. 5623. Anna Slavíkovcová z Svojkova pohání purgmistra, konšely i všecku obec města Čáslavě. Viniti je chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov če- ských, protože jsú rozkázali pychem svým plot zbořiti u hradby na potoku Dro- bovském na grumtích jejích Anniných. Actum feria VI. post Petri Pauli apposto- lorum dei [1. července]. [Juxta:] Purgmistr, konšelé i všecka obec města Čáslavě, vyslavše z sebe s plnú mocí opatrné muže Rehoře Borovského z konšeluov a Václava řezníka z star- ších obecních, davše jim plnú moc, aby oni mohli poručníka k té při učiniti na zisk i na ztrátu, i činí mocného poručníka svrchu psané osoby Jindřicha bakaláře z Chocemic na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. III. a. — Půhon mřežován. 5624. Jan Bernarth z Hoštic a na Horách Gutnách pohání Jiříka Holárka ze Tří dvoruov a Jana Srníka odtudž ze Tří dvoruov. Viniti je chce z toho, že v té při a obeslání, kteréž jest on Jan Bernarth měl s purgmistrem a konšely města Nového Kolína nad Labem, a to o nevyřčení ortele podlé práva a svědomí jeho Bernarthova mezi týmž Bernarthem a Šefflem židem, tak jakž též obeslání to v sobě plněji svědčí, a oni Holárek a Srník jsouce od téhož Jana Bernartha k nadepsané při proti týmž Kolínským pohnáni a dohnáni k svědomí, svědomí jsú jemu Janovi Bernartovi podlé téhož puohonu a duohonu rozumného nedali, než ukryté, a tudy spravedlivost jeho Janovu Bernartovu zastřeli, že on Bernarth skrze takové jich svědčení nepořádné o tu při s týmiž Kolínskými přijíti musil; i protož k nim k svěd- kuom o tu při hledí a toho sobě pokládá pět seth kop grošuov českých. Actum feria VI. post sanctorum Petri et Pauli appostolorum dei [1. července]. [Juxta:] Jiřík Holárek ze Tří dvoruov a Jan Srník odtudž oba dva činí moc- ného poručníka této pře Jindřicha bakaláře z Chocemic a na Horách Kuthnách k zisku i k ztrátě. R. XV. 1. C. III. b. — Půhon mřežován. 5625. Jan a Smil bratří vlastní a nedielní z Hodějova a na Choteřině pohá- nějí Vaňka příjmí Martinka z Choteřiny. Viniti jej chtějí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest jim on Vaněk pychem svým v Chotiních les přesekal. Actum feria II. die Procopi [4. července].

Strana 160
160 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Briccii [16. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. R. XV. I. C. III. b. — Půhon mřežován. 5626. Jan a Smil bratří tíž pohánějí téhož Vaňka. Viniti jej chtějí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest jim bratřím on Vaněk pychem svým v Černém lese jejich nad Jezvinecským rybníkem dub sťal. Actum ut supra [4. července]. [Juxta:] Anno et die ut supra [16. listopadu 1524] svolily se obě straně, poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. učinily R. XV. 1. C. III. b. — Půhon mřežován. 5627. Jan a Smil bratří tíž pohánějí téhož Vaňka. Viniti jej chtějí z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest jim bratřím ke škodě jich on Vaněk pychem svým v obci Choteřinské ssádku rybám udělal pod jejich rybníčkem. Actum feria II. die s. Procopi [4. července]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria IV. post s. Bricci [16. listopadu] svolily se vobě straně, učinily poklid miesto hojemství do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. R. XV. I. C. IV. a. — Půhon mřežován 5628. Jindřich z Mirošovic pohání Pavla Pečaura z Pečauru. Viniti ho ch ce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest čeledín téhož Pavla jemu Jindřichovi z Mirošovic Uršilu, kmetičnu jeho tu z Mirošovic, zbil; a když jest týž Jindřich vedlé zřízení zemského na témž Pavlovi se dotazoval, učinil-li jest ten čeledín jeho to zbití s jeho volí, že jest tu jmenovanú kmetičnu jeho Jindřichovu pychem zbil, či bez jeho vuole, a on jmenovaný Pavel k tomu se jest seznal, že jest rozkázal to učiniti. Actum feria II. post festum sanctorum divi- sionem appostolorum dei [18. července]. R. XV. I. C. IV. a. — Půhon mřežován 5629. Hans Troj od Hory Guthny pohání pana Jana z Valštaina. Viniti jeho chce z toho, kdež týž Hans Troj jměl jest soud s týmž panem Janem na Ho- rách Gutnách před úřadem horním na Vlaském dvoře vo cupusy, kterýž jest týž Hans Troj za svrchu psaného pana Jana z Valštaina vydával, a podle téhož hor- nieho práva a podle ortele vynesení vo ty cupusy jmenovaný Hans Troj proti panu Janovi práv zuostal, tak že často psaný pán jemu Hans Trojovi podle registr hor- ních a podlé téhož ortele vynešení ve dvú nedělích pořád zběhlých práv býti a za- platiti jměl, ale že týž pán jmenovaný takovému orteli a vajpovědi dosti učiniti zanedbává až posavad, kdež on Hanstroj toho sobě pokládá tři tisíce kop grošuov českých. Actum feria III. ante Magdalene [19. července]. [Juxta:] Pan Jan z Valštaina činí mocného poručníka této pře Petra Pcher- ského z Kelče, písaře svého, na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] puovod non astitit.

Strana 161
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 161 Létha MDXXIX° v úterý po svaté Žofii [18. května] dána relací ke dskám zemským panu Janovi z Valštaina na Hanstroje od Hory Kuthny, protože jsa puo- vodem nestál k puohonu svému, toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval CC kop grošuov českých. R. XV. 1. C. IV. a. — Půhon mřežován. 5630. Václav Doupovec z Doupova pohání pana Jana, pana Jiříka a pana Wolfa bratří vlastních a nedílných Bořituov z Martinic a na Smečně, aby postavili v soudu komorním Štěpána Touška z Uoven, člověka svého, kteréhož chce viniti z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest zbil Jana Šroule ze Bcher, člověka téhož Václava, toho učiniti nemaje. Actum feria III. ante Marie Magdalene [19. července]. [Juxta:] Štěpán Toušek z Vuoven činí mocného poručníka této pře Jana z Bezna, služebníka a písaře pánuov Bořituov z Martinic, k zisku i k ztrátě. R. XV. 1. C. IV. a. — Půhon mřežován. 5631. Pan Děpolt z Lobkovic a na Bílině pohání Václava Kostomlatského z Vřesovic. Viniti jej chce z nezdržení smlúvy, kteruož jest on Václav s týmž panem Děpoltem učinil o ves Hetov se vším příslušenstvím, jakž ten list zástavní na již jmenovanú ves Hetov šíř v sobě ukazuje, a to v tom, že týž Václav z Vře- sovic maje smlúvu s jmenovaným panem Děpoltem z Lobkovic takovú, že mu on pan Děpolth má dáti CCCC kop míšenských bez XXti kop míšenských za ves Hetov za jeho spravedlnost, jakž ten list šíř v sobě ukazuje, v kterémžto listu jistec jest urozený vladyka Kristof z Vřesovic a na Kostomlatech a rukojmie jsú zaň tito: urozené vladyky Mikuláš z Vřesovic a na Vohníči, Zigmund z Vřesovic a na Ko- stomlatech, Václav z Polenska a v Radovesicích, a von Václav že mu měl dáti list ten s dobrú volí i také lidi z té vsi Hetova postúpiti i s lesy, tak jakž ten list ukazuje a nač se vztahuje, ale že von Václav podle též smlúvy tomu dosti ne- činí. Actum feria IV. ante Magdalene [20. července]. [Juxta:] Václav Kostomlatský z Vřesovic činí mocného poručníka Václava Kavána z Dědibab této pře k zisku i k ztrátě. Anno 1524. feria III. post s. Bricci [15. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemstvie až do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. R. XV. 1. C. IV. b. — Půhon mřežován: 5632. Bořivoj a Hendrich Lošen vlastní a nedílní bratři z Rabštaina po- hánějí Jana Žateckého z Wajgrštorfu. Viniti ho chtí z CCL kop grošuov českých, a to z těch, který jest jemu zapsala Janovi Žateckému registry purgkrabství Praž- ského Elška z Neznašov jsúci poručnicí dětí i statku nebožtíka Bohuslava Loskýho odtudž z Rabštaina, strýce nadepsaných Bořivoje a Hendricha vlastního a nedílného, Archiv Český XXXIII. 21

Strana 162
162 D. XIII. Registra soudu komorníhu: pravieci se k té summě lepší právo jmíti nežli kto jiný po již jmenovaným strajci jich vlastním a nedílným, poněvadž jest ta summa jemu Žateckému zapsaná nebyla její Elščina, ale byla nadepsaného Bohuslava, strýce jich vlastního a nedílného. Actum feria V. ante Marie Magdalene [21. července]. [Juxta:] Jan Žatecký z Wajkrštorfu činí mocného poručníka této pře Jana Kouče z Kouče na zisk i na ztrátu a Jiříka z Kopric, oba spolu neb jednoho z nich. 1529. feria V. post s. Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Nález feria II. Sigismundi [2. května] 1530. R. XV. 1. C. IV. b. — Půhon mřežován. 5633. Bořivoj a Hendrich tíž etc. pohánějí Markétu z Rabštaina. Viniti ji chtí z CCL kop grošuov českých, a to z těch, který jest jí zapsala Markétě z Rab- štaina registry purgkrabství Pražského Elška z Neznašov, jsúci poručnicí dětí i statku nebožtíka Bohuslava Loskýho odtudž z Rabštaina, strýce nadepsaných Bořivoje a Hendricha vlastního a nedílného, pravieci se k té summě lepší právo jmíti nežli kto jiný po již jmenovaném Bohuslavovi, strýci jich vlastním a nedílným, poněvadž jest ta summa jí Markétě zapsaná nebyla její Elščina, ale byla nadepsaného Bohu- slava, strýce jich vlastního a nedílného. Actum ut supra [21. července]. R. XV. 1. C. V. a. — Půhon mřežován. 5634. Humprecht Markvarth z Hrádku a na Řenčích pohání Bohuslava Předeničku z Předenic. Viniti ho chce z dvuo kop grošuov puol třinádcta grošuov vše českých, tu kdež jest jemu Humprechtovi přiřekl on Bohuslav za Kučeru, krč- máře z Předenic, člověka svého, těch II kop grošuov XII1/2 grošuov vše českých dáti i tomu svému přiřčení on. Bohuslav dosti učiniti zanedbává až posavad. Actum ut supra [21. července]. R. XV. 1. C. V. a. — Půhon mřežován. 5635. Stateční Zdeněk a Mikuláš bratří vlastní a nedílní Trčkové z Lípy etc. pohánějí statečného Jana Trčku z Lípy a na Lipnici i na místě Zdeňka bratra jeho mladšího leth nemajícího. Viniti ho chtí z nevydávání XXV kop grošuov če- ských do špitálu kláštera Vilímovskýho, a to těch, kteréž jest někdy statečný Mi- kuláš Trčka z Lípy odkázal kšaftem svým. Actum feria VI. die sancte Marie Mag- dalene [22. července]. R. XV. 1. C. V. a. — Půhon mřežován. 5636. Stateční Zdeněk a Mikuláš bratří tíž etc. pohánějí Alše Zruckého z Chřenovic a na Zruči. Viniti ho chtí z padesáti kop grošuov českých pokuty jim podlé zřízení zemského propadené, protože jest honil s tenaty na grumtích jich [v] Ne- smiřicích bez vuole jich. Actum ut supra [22. července]. R. XV. 1. C V. b. — Půhon mřožován.

Strana 163
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 163 5637. Stateční Zdeněk a Mikuláš Trčkové tíž pohánějí Václava z Vonšova a na Bězstvině. Viniti ho chtí ze sta kop grošuov českých, a to z těch, tu kdež jest slíbil za Lídu, sirotka jich ze Ždárce, dceru Kotrbovu, někdy Vilímovi Trčkovi z Lípy, bratru jich nedílnému, že ji postaví na Svojanově úředníku Petrovi v moc na čas již minulý, i toho jest neučinil až podnes. Actum ut supra [22. července]. R. XV. I. C. V. b. — Půhon mřežován. 5638. Hynek Mladota z Solopisk pohání Kateřinu z Jenišovic. Viniti ji chce jakožto držitele statku po někdy Jindřichovi Skaleckým z Skalky, synu jejím, z XII/2 kop grošuov českých dílu svého, tu kdež jest slíbil za věno podle jiných dobrých lidí za někdy téhož Jindřicha Skaleckého z Skalky, syna jejího, k Voršile z Bezdě- kova, dceři Prokopa Dobeše Koldínského z Bezděkova, kdež pak táž Voršila jeho Hynka Mladotu z téhož dílu XII/2 kop grošuov českých věna jejího do soudu ko- morního jest pohnala. Actum sabbatho post sancte Marie Magdalene [23. července [Juxta:] Hynek Mladota puovod činí mocného poručníka této pře Jiříka z Moškvic k zisku i k ztrátě. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Nález feria II. Zigismundi [2. května] 1530. anno. R. XV. 1. C. V. b. — Půhon mřežován. 5639. Jan Lukavský z Lukavice na Žestocích pohání Kateřinu z Jenišovic. Viniti ji chce jakožto držitele statku po někdy Jindřichovi Skaleckým z Skalky, synu jejím, z XII1/2 kop grošuov českých dílu svého, tu kdež jest slíbil za věno podle jiných dobrých lidí za někdy téhož Jindřicha Skaleckého z Skalky, syna je- jího, k Voršile z Bezděkova, dceři Prokopa Dobeše Koldínského z Bezděkova, kdež pak táž Voršila jeho Jana Lukavskýho etc. z téhož dílu XII1/2 kop grošuov českých věna jejího do soudu komorního jest pohnala. Actum sabbatho ut supra [23. července [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Stané právo feria III. Crucis post Sigismundi MDXXX° [3. května 1530.]. R. XV. 1. C. V. b. — Půhon mřežován. 5640. Pan Vojtěch z Pernštaina a na Pardubicích etc. poručník dětí a statku někdy Bohuslava Běškovce z Běškovic pohání Mikuláše Běškovce z Běškovic. Vi- niti ho chce z koně plavého, kterýž jest vzal po někdy Bohuslavovi Běškovcovi, strýci svým, kterýžto kuoň dětem a sirotkuom téhož někdy Bohuslava spravedlivě náleží, a on Mikuláš jim toho koně zase dáti a navrátiti zanedbává až posavad, kterýžto kuoň nadepsaný pan Vojtěch pokládá sobě na místě týchž sirotkuov pat- nádcte kop grošuov českých. Actum sabbatho post festum Marie Magdalene [23. července].

Strana 164
164 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Pan Vojtěch z Pernštaina a na Pardubicích činí mocné poručníky této pře mistra Jana z Vratu, Jana Žateckého z Waigrštorfu a mistra Václava z Ourazu, všem třem, dvěma nebo jednomu z nich na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. V. b. — Půhon mřežován. 5641. Hynek Zilvar z Pilníkova pohání Adama Zilvara z Pilníkova. Viniti ho chce XL kop grošuov českých, kterážto summa XI kop grošuov českých při- padla jest po smrti panny Lidmily z Pilníkova, sestry jeho, na téhož Hynka a Mi- kuláše, Petra a Jana bratří jeho a tíž bratří dali sou svou všecku spravedlivost svrchu psanému Hynkovi k svrchu psanému nápadu. Actum ut supra [23. července]. [Juxta:] Hynek Zilvar z Pilníkova porúčí tuto při mocně Jiříkovi z Valdrš- torfu na zisk i na ztrátu. Hynek Zilvar z Pilníkova činí mocného poručníka této pře Jiříka z Púchova na zisk i na ztrátu. Tento póhon z té příčiny jest přetržen, že obě straně osobně stojíc k tomu se před úřadem přiznaly, že sebe z tohoto póhonu propouštějí, poněvadž o to smlúvu mají. Actum feria IV. post Juliane virginis [19. února] 1528. R. XV 1. C. VI. a. — Půhon mřežován. 5642. Dorota z Zahrádky pohání Bernartha z Zásmuk etc.1) Viniti jej chce ze dvú seth kop grošuov českých, a to z té příčiny, kdež jest v Varabili v dvuor její a v statek její vkročil a jeho užíval, klisny, krávy a jiné dobytky [i obilé pro- dával, šaty a jiné svršky pobral, z toho jí počtu žádného neučinil až podnes. Actum feria II. die sancti Jacobi appostoli [25. července]. [Juxta:] Bernarth z Zásmuk pohnaný činí poručníka této pře Habartha z Baště na zisk i na ztrátu. Dorota z Zahrádky puovod činí poručníka této pře Jindřicha Loučenského z Ko- pidlna na zisk i na ztrátu. Aleš Karlík z Nežetic slibuje za škody útratní a nákladní za Dorothu z Za- hrádky, jakž země za právo má. Jindřich z Nedvojovic slibuje za škody útratní a nákladní za Dorotu z Za- hrádky anno etc. XXVto sabbato post Reliquiarum [29. dubna 1525.] Bernartovi z Zásmuk, jakž země za právo má. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Stané právo feria III. Crucis [3. května] 1530. R. XV. 1. C. VI. a. — Půhon mřežován. — 1) Následuje: úředníka na Telči, což však škrtnuto. 5643. Pan Břetislav Svihovský z Ryzmbergka a z Švihova a na Rábí po- hání Jakuba Rychtáře, měštěnína města Sušice. Viniti jej chce z padesáti kop gro- šuov českých pokuty témuož pánu podlé zřízení zemského od téhož Jakuba Rych-

Strana 165
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 165 táře propadené z té příčiny, že jest týž Jakub přes zápověď na grumtích téhož pána s myslivostí jezdil. Actum ut supra [25. července]. R. XV. 1. C. VI. a. — Půhon mřežován. 5644. Pan Břetislav týž etc. pohání Jana Hlavu, měštěnína téhož města Sušice. Viniti jej chce z L kop grošuov českých pokuty témuož pánu podle zří- zení zemského od téhož Jana propadené z té příčiny, že jest týž Jan přes zápověď na grumtích téhož pána s myslivostí jezdil. Actum ut supra [25. července]. R. XV. 1. C. VI. a. — Půhon mřežován. 5645. Adam Vlk z Kvítkova etc. pohání Jana Vlka z Kvítkova etc. Viniti ho chce z padesáti kop grošuov českých pokuty jemu Adamovi spravedlivě propa- dené, a to z té příčiny, že jest týž Jan Vlk jemu Adamovi přes vejpověď mocnú, skrze urozeného pána, pana Albrechta z Guthšteina etc. učiněnú, psaní duotklivé nad potřebu učinil a témuž Adamovi skrze to psaní pokuty L kop grošuov českých jest propadl a tomu dosti učiniti zanetbává. Actum feria III. post festum sancti Jacobi apostoli dei [26. července]. R. XV. 1. C. VI. b. — Půhon mřežován. 5646. Jakub Krbec, měštěnín od Hory Kuthny, pohání Samuele, syna někdý Jiříka Huby z Mělníka. Viniti ho chce, ze řčení, a to takového, že jest jemu Ja- kubovi řekl puojčiti sto kop grošuov českých k potřebě jeho on Samuel, i jsa od něho Jakuba napomínán toho jest učiniti a těch sta kop grošuov českých puojčiti jemu Jakubovi zanedbal a zanedbává až podnes, kdež on Jakub takového jeho při- řčení a tomu dosti neučinění pokládá sobě CL kop grošuov českých. Actum feria III. post festum sancti Jacobi appostoli dei [26. července]. R. XV. 1. C. VI. b. — Půhon mřežován. 5647. Martin Kozlovec z Kozlova, krále Jeho Mti komorník, pohání Bohu- slava Přehořovského z Vladořic a v Přehořově. Viniti ho chce ze řčení, a to ta- kového, kdež jest řekl témuž Martinovi na každý rok jestřáb a krahujec dávati, i tomu svému řčení dosti učiniti zanedbává a jemu jest již od šesti leth nic nedal, kdež on Martin takového jeho přiřčení a toho jestřábu a krahujce na každý rok nevydávání pokládá sobě X kop grošuov českých. Actum feria IV. post festum sancti Jacobi apostoli dei [27. července]. R. XV. I. C. VI. b. — Půhon mřežován. 5648. Pan Jan z Rabštaina a na Hostouni pohání Jana z Kostelce, pur- krabí na Ronšperce. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest rozkázal Petra Honíka z městečka Hostouně, člověka téhož pana Jana, do vězení vsaditi a potom jej uručil. Actum feria IV. post sancti Ja- cobi appostoli dei [27. července]. R. XV. 1. C. VI. b. — Půhon mřežován.

Strana 166
166 D. XIII. Registra soudu komorního: 5649. Pan Jan Cernčický z Kácova a na Novém městě pohání Hynka Korduli z Sloupna. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy, a to takové, že jest týž Hynek témuž panu Janovi puojčiti měl puol druhého tisíce kop grošuov českých na lidi ve vsi Bohuslavicích, na mlýn Opařiský, na ves Hlohovie a ves Zádolí, kteréž k týmž Bo- huslavicím příslušejí, na poddací kostelní a na lidi ve vsi Šonově kromě rybníkuov, luk a lesuov panských v týchž gruntích, tak jakž táž smlúva to v sobě šíře uka- zuje a zavierá; že též smlúvě on Hynek dosti učiniti zanetbal a zanetbává až po- savad, kteréžto smlúvy nezdržení a jí dosti neučinění nadepsaný pan Jan z Kácova pokládá sobě dva tisíce kop grošnov českých. Actum feria V. post festum sancti Jacobi apostoli dei [28. července]. [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Nález feria III. Crucis [3. května] 1530. anno. R. XV. 1. C. VII. a. — Půhon mřežován. 5650. Paní Beatrix z Kolovrat a na Lipém pohání pana Prokopa z Varten- berka a na Lipém z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest jí zbil služebníka jejího Pangracího beze vší příčiny. Actum feria VI. post festum sancti Jacobi appostoli [29. července]. [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] puovod non astitit. R. XV. 1. C. VII. a. — Půhon mřežován. 5651. Pan Zdislav Berka z Dubé a na Zákupí, najvyšší sudí království Českého, a paní Beatrix z Kolovrath a na Lipém jakožto mocní otcovští poručníci dětí a statku někdy pana Petra Bergky z Dubé pohánějí pana Prokopa z Varten- berka a na Lipém. Viniti ho chtí z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov če- ských, protože jest na svobodném a nerozdílném placu jeho nětco zasáhše před zámkem Lipým, doluov s téhož zámku do města Lipýho jdúc po pravé ruce, duom kamenný postavil bez povolení týmž sirotkuom ke škodě. Actum ut supra [29. července]. [Juxta:] Po potřebě královské p. sudí i jest odložena do sv. Martina najprv příštího [11. listopadu 1525]. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Léta MDXXX°. v sobotu po Svátosti [30. dubna 1530.] svolily se strany a učinily mezi sebou poklid až do svatého Martina najprve příštího. Anno 1532. svolily se obě strany skrze poručníky a učinily poklid na smlúvu do Svátosti najprve příští [25. dubna 1533.]. Actum feria III. post Martini [12. li- R XV. C. VII. a. — Půhon mřežován. stopadu]. 5652. Petr Suda z Řenec a na Zdechovicích pohání Václava z Nehvizdek, úředníka na Přerově. Viniti jej chce z Lti kop grošuov českých základu propade- ného, tu kdež jest týž Václav slíbil připsav listem pod pečetí svú témuž Sudovi za

Strana 167
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 1. Jindřicha, úředníka jeho Zdechovského, na postavení do svatého. Ducha již minulého pod základ svrchu psaný na takový zpuosob, jestliže by se týž Jindřich jemu Su- dovi na ten čas jmenovaný nepostavil, tehdy aby jemu Sudovi týž Václav byl po- vinen těch L kop grošuov českých základu vyplniti. Actum feria II. die vincula sancti Petri [1. srpna]. [Juxta:] Petr Suda z Řenec činí mocného poručníka této pře Václava Vrch- labského z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. VII. a. — Půhon mřežován. 5653. Wolf Hertmbergar z Hertmbergku a na Pichlberce pohání Vondřeje Hozlaura z Hozlau a z Kfeldu. Viniti ho chce z CCL zlatých XIXti zlatých vše rýnských, kteréž jemu schovati dal někdy Jiřík Hertmbergar z Hertmbergku, bratr téhož Wolfa, a těch CCL zlatých a XIXti zlatých rýnských jemu Wolfovi jakožto bratru téhož Jiříka vydati zanedbává až dosavad. Actum ut supra [1. srpna]. R. XV. 1. C. VII. b. — Půhon mřežován. 5654. Pan Jindřich z Ryzmbergka a z Švihova pohání. Ottíka Vlčického z Krutěnic. Viniti ho chce z nezdržení smlúvy mezi nimi s obú stran dobrými lidmi učiněné, a to v tom, tu kdež jest týž Ottík nadepsanému panu Jindřichovi prodal tvrz svú. u Vlčím s dvorem poplužním, s dědinami ornými i neornými, s lukami, s lesy, s porostlinami, rybníky, s potoky i se vším příslušenstvím a ves Vlčí, což tu má, s lidmi, s platem a což k té vsi přísluší, jakž táž smlúva to v sobě všecko šíře zavierá a ukazuje, to všecko měl jest týž Ottík témuož panu Jindřichovi ve dsky zemské vložiti i tomu jest dosti neučinil až posavad. Actum feria V. ante festum Marie nivis [4. srpna]. [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Léta MDXXX° v úterý den sv. Kříže nalezení [3. května 1530] pan Beneš Dubský položil za nemocna Ottíka Vlčického pohnaného. Má státi ku přísaze sám Beneš s Otíkem na zajtří sv. Martina příštího [12. listopadu] v kaple Všech Svatých. R. XV. 1. C. VII. b. — Půhon mřežován. 5655. Statečný Jan Bajchorský z Raškovic a na Tlustovousích pohání pana Zdeňka z Klinštaina a na Škvorci. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest témuož Janovi Bajchorskému Jana Němce čele- dína jeho do vězení svého vsaditi dal. Actum feria II. ante Laurencii [8. srpna]. R. XV. 1. C. VII. b. — Půhon mřežován. 5656. Vilém a Jan bratří vlastní z Vojslavic na Moršicích pohánějí Annu z Vojslavic. Viniti ji chtí z pětmezcítma kop grošuov českých, a to těch, kteréž jim spravedlivě nápadem po někdy Jindřichovi z Vojslavic otci jich náleží. Actum feria III. ante sancti Laurenti [9. srpna]. R. XV. 1: Č. VIII a: — Půhon mřežován.

Strana 168
168 D. XIII. Registra soudu komorního: 5657. Johanka z Witbachu pohání Lidmily z Chotše. Viniti ji chce z ne- opatření věna, kdež vdavši ji Johanku jako služebnici svú a jmenovavši po ní XXXV kop na míšensko, proti tomu obvěnováno též Johance LXXXVII /2 kopy na mí- šensko, kterážto summa jí Johance po někdy Šimkovi Sedloňovském z Lovčic, muži jejím, vydána není až dosavad, kdež táž Johanka pokládá sobě toho věna jí nevy- dání sto kop XXXI1/2 kopy vše míšenských. Actum feria IV. die sancti Laurencii martyris [10. srpna]. [Juxta:] Lidmila z Chotče poroučí tuto při Jindřichovi Loučenskému z Kopi- dlna na zisk i na ztrátu. Nález feria V. post Tiburcii anno etc. XXIX° [15. dubna 1529]. R. XV. 1. C. VIII. a, — Půhon mřežován. 5658. Elška z Chýlic pohání Bohuše Tluksu z Vrábí. Viniti ho chce z XIV1/2 kopy grošuov míšenských z VIII zlatých dluhu spravedlivého, kteréhožto dluhu jí Elšce zaplatiti zanedbává až podnes. Actum sabbatho ante assumptionem beate Marie virginis [13. srpna]. R. XV. 1. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 5659. Elška táž pohání Bohuši téhož. Viniti ho chce z pěti prstenuov zla- tých, ze tří lothů perel, kterýchž jest mu puojčila, a těch jí zase dáti a navrátiti zanedbává až posavad, kdež sobě toho pokládá táž Elška padesát kop grošuov če- ských. Actum ut supra [13. srpna]. R. XV. 1. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 5660. Statečný Jan Bryknar z Brukštaina na Ledcích pohání pana Jin- dřicha Škřinecského z Ronova na Kunzberce. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, a to proto, že jest rozkázal Zachařovi z Zalužan, služebníku svému, zbíti Šimona, skotáka jeho Janova Bryknarova. Actum feria III. post festum assumpcionis beate Marie virginis [16. srpna]. R. XV. 1. C. VIII. a. — Půhon mřežován. 5661. Magdalena z Račína pohání Alžbětu z Skalkova. Viniti ji chce z XXV kop grošuov českých jí Magdaleně někdy Vilémem z Šebířova kšaftem odkázaných, kterúž summu táž Alžběta jí Magdaleně ke škodě nespravedlivě za sebú drží. Actum feria III. post assumpcionem beate Marie virginis [16. srpna]. [Juxta:] Magdalena z Račína puovod činí poručníka této pře Jana Zeleného z Háje, manžela svého, na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. VIII. b. — Půhon mřežován. 5662. Jiřík Svatba z Cervených Otradovic a na Zbraslavicích pohání kněze Víta, děkana z Benešova. Viniti ho chce z Lt kop grošuov českých, a to z těch, kteréž dal jemu knězi Vítovi k věrné ruce schovati někdy kněz Janeček na takový zpuosob, aby on kněz Vít těch L kop grošuov českých někdy Adamovi do Zbra-

Strana 169
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 169 slavic, synu kněze Janečkovu, kdyby k letuom přišel, vydal, ale týž někdy Adam Jiříkovi Svatbovi na smrtedlné posteli těch L kop grošuov českých jest odkázal, a on kněz Vít jemu Jiříkovi Svadbovi těch L kop grošuov českých dáti zanetbává až podnes. Actum feria VI. ante festum sancti Bartolomei appostoli dei [19. srpna]. [Juxta:] Kněz Vít, děkan z Benešova, poroučí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí a Jindřichovi bakaláři z Chocemic, oběma spolu nebo jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Jiřík Svatba z Červených Otradonic porúčí tuto při mocně urozenému vla- dyce Václavovi Donáthovi z Těchlovic na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] puovod non astitit. R. XV. 1. C. VIII. b. — Půhon mřežován. 5663. Anna z Vojislavic pohání pana Adama z Říčan a na Černém Blátě, Zdeňka Lukaveckého z Lukavce a na Horce, Štilfrida Lukaveckého z Lukavce a na Chotiešanech, Tristrama Lukaveckého z Lukavce a na Lukavci, Jana Lukaveckého z Lukavce, Svatomíra z Miličína a v Slavětíně, Jiříka Karlíka z Nežetic a na Tvo- řešovicích, Přecha Popovského z Bezejovic a na Popovicích, Zdeňka Závidkovského z Závidkovic a na Lipníce. Viniti je chce z CCL kop grošuov míšenských věnných, tu kdež jsou rukojmie za někdy Jana Lukaveckého z Lukavce, manžela jejího, společně rukú nerozdílnú slíbivše a takovému slibu svému jí Anně až podnes dosti učiniti zanedbávají. Actum sabbatho ante Bartholomei [20. srpna]. [Juxta:] Pan Adam z Říčan poroučí tuto při Václavovi Donátovi z Těch- chlovic mocně k zisku i k ztrátě. R. XV. 1. C. VIII. b. — Půhon mřežován. 5664. Felixina a Johanka sestry vlastní a nedílné z Čabice pohánějí pana Šebestiana z Waitminara z Waitmille a na Chomútově. Viniti ho chtí ze dvuo koní jízdných, z kuní čuby pošité suknem hřebíčkové barvy, z kožichu liščího pod- břiškového šerým suknem pošitého, z kožichu zpratkového černým suknem pošitého, z sukně vlaského sukna hřebíčkové barvy, ze tří kabáthů a z trojích nohavic, ze dvů birytú, jeden byl podšitý kunami, ze dvuo klobouků, jeden byl s peřím řeřáb- kovým, ze tří košilí dobrých s zlatými tkanicemi, z sekretu zlatého, ze dvuo prs- tenuov zlatých s drahým kamením, z řetízku zlatého, ze dvú kuší, jedna železnice a druhá žilovaná a jednoho heveru, z lože šatuov dobrých, z sedmi sedel jezdec- kých, ze dvojí zbroje, jedna černá, druhá světlá, z truhly veliké, z cínového nádobí, mis, konví, taléřuov, kdež on svrchu psaný pan Šebestian z Waitmille ty všecky již jme- nované přijal jest k sobě po smrti Otha z Čabice, bratra nadepsaných sester, a toho jim Felixině a Johance až podnes vydati zanedbává, ješto ony sestry praví se k to- mu lepší právo a spravedlivost jmíti nežli on ani kto jiný a pokládají sobě toho CCCC kop grošuov českých. Actum sabbatho ante Bartholomei [20. srpna]. Archiv Český XXXIII. 22

Strana 170
170 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Pan Šebestian z Waitmille pohnaný činí poručníka mocného Jana Žateckého z Waikrštorfu na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] stané právo.*) R. XV. I. C. VIII. b. — Půhon mřežován. — *) Juxta tato jest přetržena. 5665. Felixina a Johanka též etc. pohánějí pana Šebestiana téhož etc. Viniti ho chtí z toho, kdež jest koupil louku Oth z Čabice, bratr jich nedílný, od Ma- tesa Bílého Jiříka v Chomútově a duom koupil týž Oth od žida v městě Chomu- tově, a týž pan Šebestian po smrti jeho Čabicara, bratra jich, se jest uvázal v touž louku i v ten duom, a to drží, ale ony sestry svrchu psané praví se k té louce i k tomu domu lepší právo a spravedlivost jmíti nežli on ani kto jiný a pokládají sobě toho CC kop grošuov českých. Actum ut supra [20. srpna]. [Juxta:] Pan Šebestian z Waitmille pohnaný činí mocného poručníka této pře Jana Žateckého z Waikrštorfu na zisk i na ztrátu. Stané právo ut supra [15. dubna 1529].*) R. XV. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. 5666. Martin Šalomoun sukna kraječ, měštěnín Pražský, pohání pana Jin- dřicha jinak Albrechta z Kolovrath a na Krakovci. Viniti ho chce ze XLVI kop II 1/2 grošuov vše českých dluhu spravedlivého jemu za sukna spravedlivě povinného. Actum feria III. ante Bartholomei appostoli [23. srpna]. [Juxta:] Anno 1524. sabbatho post Martini [12. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. Anno etc. XXVII° sabbato post Reliquiarum [4. května] obě straně poklid zhola do sv. Martina najprv příštího. R. XV. 1. C. IX. a. — Půhon mřežován. 5667. Martin týž pohání pana Hynka z Kolovrath a na Krakovci. Viniti ho chce z II1/2 kop grošuov českých dluhu spravedlivého puojčeného a těch jemu dáti zase a oplatiti zanedbává až posavad. Actum ut supra [23. srpnal. R. XV. 1. C. IX. a. — Púhon mřežován. 5668. Jan Skalecký z Skalky pohání statečných rytířuov Zdeňka a Miku- láše bratří vlastních a nedílných Trčkuov z Lípy, držiteluov statku někdy Mikuláše mladšího z Lípy. Viniti je chce z nevydání svrškuov svých, točiž zejména takových: z čtyř koní vozníkuov, z jednoho jízdného, z osmi klisen, z pěti hříbat, ze dvadcíti krav dojných, ze třidcíti dobytka jalového, ze zbroje plechové na dvadceti pachol- kuov, z pancířuov ze dvuo, z šesti kuší, z VIti heverů, z šípuov tvrzních, z soudku, ze XXIV hákovnic, z tenath zaječích XIII, z osmi srních, z šatuov ložních na pět loží, z nádob cínových, ze XIIti mis, ze XII taléřuov, z misek malých čtyř, ze včel, kterýchž jest bylo LX ouluov a dva oule medu, ze XXXti soudkuov obilí sutého, z Lti korchov hrachu, ze XL korcuov pšenice, z LX korcuov žita, ze XXti korcuov

Strana 171
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 171 ječmene, z padesáti korcuov ovsa, kteréž jest svrchu psaný někdy Mikuláš mladší Trčka z Lípy strýc jich, jsa poručníkem jeho, z gruntuov jeho Skalky pobral a jemu jich vydati nechtěl, kterýchžto svrchkuov sobě pokládá on Jan Skalecký tři sta kop grošuov českých. Actum feria V. post festum s. Bartholomei [25. srpna]. R. XV. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 5669. Jan Doubravec z Doubravan a na Radimi pohání Gabriele Klenov- ského ze Ptení i na místě Prokopa bratra jeho odtudž ze Ptení, leth nemajícého. Viniti ho chce jakožto držitele statku po někdy Pavlovi Klenovském ze Ptení, otci jeho, z kožichu liščího podbříškového černým suknem pošitého, kteréhož mu svěřil on Jan Doubravec a kterýž jest týž někdy Pavel Klenovský zastavil v VI“ kopách grošuov českých Jakubovi kožišníku v Caletné ulici, a on Gabriel, když jest od něho Jana Doubravce napomenut, aby jemu ten kožich vyplatil, pověděl, že jemu jej vyplatí a zase navrátí, i tomu dosti učiniti zanedbává až posavad. Actum ut supra [25. srpna]. R. XV. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 5670. Anna starší z Hostouně pohání Arnošta Řepy z Neveklova a na Tlos- kově. Viniti jej chce jakožto držitele statku někdy Jana Řepy odtudž z Neveklova, otce jeho, z toho, že jest týž někdy Jan prodal duom na hradě Pražském ležící za dvanádct set kop grošuov míšenských a jí Annu o užitky z těch peněz připravil až do tohoto létha, kdež ona Anna pokládá sobě těch užitkuov šest seth kop grošuov českých. Actum feria VI. post sancti Bartolomei [26. srpna]. [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Mikuláš Šorf etc. slibuje za škody útratní a nákladní za Annu z Hostouně, jakž země za právo má. Feria III. s. Crucis [3. května] nález 1530. R. XV. 1. C. IX. b. — Půhon mřežován. 5671. Anna táž z Hostouně pohání Arnošta Řepy z Neveklova a na Tlos- kově. Viniti ho chce jakožto držitele statku někdy Jana Repy odtudž z Neveklova, otce jeho, z toho, že jí jejích klenotuov dáti nechce, kteréž jest pobral někdy týž Jan Řepa při klenotech máteře její Dorothy z Normberka, a to jmenovitě těchto: dvú nobluov velikých zlatých, desíti páruov spínadl stříbrných a pozlacených a šestnádoti knoflíkuov též stříbrných pozlacených, kteréžto klenoty táž Anna pokládá sobě pa- desáte kop grošuov českých. Actum ut supra [26. srpna]. [Juxta:] Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. Mikuláš Šorf z Štyřína slibuje za škody útratní a nákladní za Annu z Ho- stouně, jakž země za právo má. Feria III. invencionis s. Crucis [3. května] 1530 nález. R. XV. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 22*

Strana 172
172 D. XIII. Registra soudu komorního: 5672. Anna táž pohání Arnošta téhož. Viniti jej chce jakožto držitele statku někdy Jana Řepy odtudž z Neveklova, otce jeho, z šedesáti kop grošuov českých, kteréž jest někdy týž Jan Řepa, otec jeho, jí Anně ke škodě vydal, diel z té summy peněz, kteruož jest vzal od pana Petra z Rozmberka starého dobré paměti za duom Pehmovský na hradě Pražském ležící, děda jejieho po máteři, a v tom jí neopatřil, aby ona nahoře dotčená Anna věděla, kde tu svú summu najíti po smrti manžela svého. Actum ut supra [26. srpna]. [Juxta:] Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. Mikuláš Šorf etc. rukojmie se postavil za škody útratní a nákladní za Annu z Hostúně, jakž země za právo má. Feria III. Crucis [3. května] ut supra [1530] nález. R. XV. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 5673. Anna táž pohání téhož Arnošta. Viniti jej chce jakožto držitele statku někdy Jana Řepy odtudž z Neveklova, otce jeho, ze dvú seth kop grošuov českých z škod, kteréžto škody brala jest pro toto, že on někdy Jan Repa, jsa poručníkem a příjemcí věna jejieho, po též Anně jest věno z statku otce jejieho dával a list hlavní na též věno sám přijal, kterýžto list svědčil jest s úroky na summu hlavní CCL kop grošuov českých na dluh královský, ješto táž Anna k té summě ani k úrokuom až posavad přijíti nemuože skrze ten příjem věna jejieho někdy téhož Jana Repy. Actum ut supra [26. srpna]. [Juxta:] Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. Puovod pouští od póhonu feria III. post Sigismundi [3. května] 1530. R. XV. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 5674. Barbora Kadaňská z Prahy pohání Václava Sokola z Mor a na Vr- šovicích. Viniti ho chce z XVII1/2 kopy grošuov míšenských, kteréž jest zuostal za ztravu někdy Jakubovi Kadaňskému, manželu též Barbory, po kterémžto manželu svém táž Barbora k témuož dluhu právo a spravedlivost má kšaftem. Actum feria II. post Augustini [29. srpna]. [Juxta:] Barbora Kadaňská z Prahy poroučí tuto při mocně Jiříkovi Bílkovi postřihači a Zdeňkovi Loučenskýmu z Kopidlna, oběma neb jednomu z nich, na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post s. Tiburcii [15. dubna] puovod pouští od puohonu a po- hnaný stál jest. R. XV. 1. C. X. a. — Půhon mřežován. 5675. Jaroslav Kostomlatský z Vřesovic a na Dlažimi pohání pana Zikmunda Chluma z Chlumu etc. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, protože jest Jana ze Bžan, člověka jeho Jaroslavova pychem svým jieti a

Strana 173
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 173 vsaditi rozkázal v Teplici do vězení a na něj na Jaroslava toho jest nikdy prve nevznesl. Actum feria V. die sancti Egidii [1. září]. R XV. 1. C. X. b. — Půhon mřežován. 5676. Anna, dcera někdy Bartoše formana, měštka Pražská, pohání purg- mistra a konšel i vší obce města Jaroměře nad Labem. Viniti je chce ze sta kop a XII /2 kopy grošuov a 1 peníze vše českých dluhu spravedlivého, kteruožto summu již dotčenú nadepsaného města Jaroměře osoby ty, kteříž od purgmistra, konšeluov i vší obce k soudu zemskému vysieláni bývali, u téhož někdy Bartoše formana, hospodáře svého a otce nadepsané Anny puovoda, jsú protrávili, majíce soud s někdy Benešem starším z Sendražic a na Městci před soudem větším zemským pro nezdr- žení smlúvy; k kterémuožto dluhu nadepsanému ona Anna praví se právo a sprave- dlivost jmíti nápadem po témž někdy Bartošovi Formanu otci svým vlastním, kte- réhožto dluhu oni Jaromiřští až podnes plátce býti zanedbávají. Actum sabbato post festum s. Egidii abbatis [3. září]. [Juxta:] Anna, dcera někdy Bartoše formana etc., poroučí tuto při mocně Janovi Knotkovi, měštěnínu Pražskému, k zisku i k ztrátě. Slíbil za škody za Annu, Bartoše formana dceru, póvoda, podle zřízení zem- ského Petr Vencelík z Vrchovišť. Nález feria V. post Tiburcii [15. dubna] 1529. R. XV. I. C. X. b. — Půhon mřežován. 5677. Voldřich Špaňovský z Lisova a na Želči pohání Wolfa Ryžmberskýho z Janovic etc. Viniti ho chce z LXVIII kop XLt grošuov vše míšenských a XXV zlatých rýnských na zlatě dluhu spravedlivého vedlé cedulí řezaných někdy Miku- lášovi Špaňovskému odtudž z Lisova, otci téhož Voldřicha, spravedlivě povinných, k kterémužto dluhu on Voldřich praví se právo a spravedlivost jmíti po otci svém. Actum feria II. ante nativitatem Marie virginis [5. září]. R. XV. I. C. X. b. — Půhon mřežován. 5678. Václav Kostomlatský z Vřesovic na Kostomlatech pohání Jiříka Strou- pecského z Stroupče na Knětlucích. Viniti ho chce z II /2 kopy grošuov českých dluhu jemu Václavovi spravedlivě povinného. Actum feria III. ante festum nativi- tatis Marie virginis [6. září]. R. XV. 1. C. X. b. — Půhon mřežován 5679. Šimon Třeštík, měštěnín Pražský, pohání pana Wolfa z Gutštaina a na Petršpurce. Viniti ho chce z toho, že jest jemu Šimonovi zajíti dal LVII voluov za tvrzí Petrovicemi, kteréž po třech kopách groších českých stáli, beze všeho jeho Šimona provinění. Actum feria IV. ante nativitatem Marie virginis [7. září]. [Juxta:] Šimon Třeštík, měštěnín města Prahy, činí mocného poručníka Jin- dřicha bakaláře z Chocemic na zisk i na ztrátu.

Strana 174
174 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno MDXXIX° sabbato post translacionem sancti Wenceslai [6. března 1529] svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu až do svatého Martina najprv příštího. Feria III. post Sigismundi [3. května 1530] hojemstvie. Póvod nestál. Sabbato post Reliquiarum [13. dubna] puovod non astitit 1532. Anno MDXXXII° feria IV. post Tiburci [17. dubna] dána relací ke dskám zemským panu Wolfovi z Gutšteina na Šimona Třeštíka z té příčiny, že puo- vodem jsa, i nestál jest, toliko pro škody útratní a nákladní, škod jmenoval CL kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XI. a. — Půhon mřežován. 5680. Purgmistr a radda i všecka obec města Prahy pohánějí pana Mi- chala Slavatu z Chlumu a z Košmbergka a na Kostelci, aby postavil Jana Měkajše, úředníka svého, v soudu komorním před etc., kteréhož viniti chtí z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, protože jest rozkázal člověku jich, Matějovi mly- náři Třeboštovskému strúhu kopati, kterúž vede se voda na mlýn téhož Mathěje mlynáře, a k tomu se znal, že je to sám od sebe týž Měkajš kázal učiniti. Actum feria V. die nativitatis beate Marie virginis [8. září]. [Juxta:] Jan Měkajš porúčí tuto při mocně pohnaný urozenému vladyce Ja- novi Žateckému z Weykrštorfu a Václavovi z Vrchlabí, Přemyslovi z Vilmanic, Jiří- kovi z Domažlic, měštěnínu Brodu Českého, všem třem, dvěma neb jednomu z nich, na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. XI. a. — Půhon mřežován. 5681. Katheřina z Radešína pohání Albrechta Rendle z Aušavy. Viniti ho chce z CL kop grošuov českých, kteréž jest jí Katheřině řekl dáti, i tomu svému řčení dosti učiniti zanetbává až posavad. Actum feria V. die nativitatis beate Marie virginis [8. září]. [Juxta:] 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. Nález feria III. die Crucis [3. května] 1530. R. XV. 1. C. XI. a. — Půhon mřežován. 5682. Katheřina táž pohání téhož Albrechta Rendle. Viniti ho chce z řetězu zlatého, kteréhož jemu puojčila, a toho jí dáti a navrátiti zanetbává až posavad, kterýžto řetěz nadepsaná Katheřina pokládá sobě sto zlatých uherských. Actum ut supra [8. září]. [Juxta:] Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. Nález ut supra [3. května 1530]. R. XV 1. C. XI. a. — Půhon mřežován. 5683. Václav Háša z Oujezda a na Konárovicích pohání purgmistra, kon- šeluov i vší obce města Nového Kolína nad Labem. Viniti je chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, a to, protože jsú Tomášek a Havel z Starého

Strana 175
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 175 Kolína, lidé jich, měchy na Labi rychtáři Hladíkovi téhož Václava Hášy pobrali. Actum feria VI. post nativitatem Marie virginis [9. září]. [Juxta:] Václav Háša z Oujezda činí mocného poručníka této pře Jana Ža- teckého z Waygrštorfu na zisk i na ztrátu. R. XV. I. C. XI. a. — Půhon mřežován. 5684. Pan Jaroslav starší z Šelmberka a z Kosti etc. pohání Petra Vodkolka z Oujezdce a na Ujkovicích. Viniti ho chce z Lti kop grošuov českých podlé zří- zení zemského témuož pánu propadených, a to, protože jest honil s tenathy zaje- čími na grumtích téhož pana Jaroslava, kteréž slovú Březnička, kteréžto grumty pří- slušejí k poddacímu kostelnímu do Jabkynic. Actum feria III. ante exaltacionem s. Crucis [13. září]. R. XV. 1. C. XI. a. — Půhon mřežován. 5685. Martin Divišovský, měštěnín města Prahy, pohání statečného Hynka Pětipeskýho z Krásného dvoru a na Perutci. Viniti jej chce z V1/2 kopy grošuov českých méně Vti grošuov českých dílu jeho, tu kdež jest jemu Divišovskému týž Hynek slíbil podlé jiných za summu hlavní XXXII /2 kopy grošuov českých za Jana Vápenického, někdy měštěnína Menšího města Pražského, do času určitého dávno minulého, ale že takovému slibu svému on Hynek až podnes jemu Martinovi Divi- šovskému dosti učiniti zanedbává. Actum feria IV die exaltacionis s. Crucis [14. září]. [Juxta:] Martin Divišovský měštěnín etc. poroučí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí k zisku i k ztrátě. R. XV. 1. C. XI. b. — Půhon mřežován. 5686. Martin týž pohání Hendricha Valeckého z Doupova. Viniti jej chce z V 1/2 kopy grošuov českých méně pěti grošuov českých dílu jeho, tu kdež jest jemu Divišovskému týž Hendrich slíbil podle jiných za summu hlavní XXXII/2 kopy grošuov českých za Jana Vápenického, někdy měštěnína Menšího města Praž- ského, do času určitého dávno minulého, ale že takovému slibu svému on Hendrich až podnes jemu Martinovi Divišovskému dosti učiniti zanedbává. Actum ut supra [14. září]. [Juxta:] Martin Divišovský poroučí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí k zisku i k ztrátě. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. 1530. feria III. Crucis [3. května] strany učinily poklid do sv. Martina. Póvod pouští od póhonu sabbato post Reliquiarum [13. dubna] 1532. R. XV. 1. C. XI. b. — Půhon mřežován. 5687. Martin týž pohání Jana Rendle z Oušavy. Viniti jej chce z V/2 kopy grošuov českých méně pěti grošuov českých dílu jeho, tu kdež jest jemu Divi- šovskému týž Jan Rendl slíbil podle jiných za summu hlavní XXXII /2 kopy grošuov

Strana 176
176 D. XIII. Registra soudu komorního: českých za Jana Vápenického, někdy měštěnína Menšího města Pražského, do času určitého, dávno minulého, ale že takovému slibu svému on Jan Rendl až podnes jemu Martinovi Divišovskému dosti učiniti zanedbává. Actum ut supra [14. září]. [Juxta:] Martin Divišovský poroučí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. XI. b. — Půhon mřežován. 5688. Martin týž pohání Václava Slatanéře z Slatanéř. Viniti jej chce z V1/2 kopy grošuov českých méně pěti grošuov českých dílu jeho, tu kdež jest jemu Divi- šovskému týž Václav slíbil podle jiných za summu hlavní XXXII1/2 kopy grošuov českých za Jana Vápenického, někdy měštěnína Menšího města Pražského, do času určitého dávno minulého, ale že takovému slibu svému on Václav Slatanéř až po- dnes jemu Martinovi Divišovskému dosti učiniti zanedbává. Actum feria IV. die ex- altacionis s. Crucis [14. září]. [Juxta:] Martin Divišovský poroučí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. Učinili poklid ut supra feria III. Crucis [3. května 1530]. Póvod pustil od póhonu sabbato post Reliquiarum [13. dubna] 1532. R. XV. 1. C. XI. b. — Půhon mřežován. 5689. Pan Jan z Šternbergka a na Bechyni etc., purkrabie Karlšteinský, pohání Jana Častolora z Hořovic a na Hradišti. Viniti jej chce z L kop grošuov českých pokuty témuž pánu z Šternbergka od téhož Častolora podle zřízení zem- ského propadené, tu kdež jest týž Častolor na gruntiech téhož pána u Lhoty bez vuole jeho s tenaty zajiece honil nočně na shon. Actum feria II. ante Mathei appo- stoli dei [19. září]. R. XV. 1. C. XI. b. — Půhon mřežován. 5690. Žofka z Jilmanic pohání Jindřicha z Korkyně a v Suchém dole, moc- ného otcovského poručníka sirotka a statku někdy Václava Mladoty z Jilmanic etc., a Markvartha z Jilmanic, bratra svého. Viniti je chce z padesáti kop grošnov čes- kých věna jejího z té příčiny a proto, kdež se jest táž Žofka vdala s volí a vě- domím týchž někdy Václava a Markvarta bratří svých za Pavla mincíře na Horách Kuthnách, že jsou jí Žofku oni bratří dostatečně a podlé práva věnem neopatřili, a táž Žotka že k těm padesáti kopám groším českým věnným až podnes přijíti ne- muož. Actum feria II. post Lamperti [19. září]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Elizabet [17. listopadu] Žofka z Jilmanic puovod, stoje osobně před úřadem, propustila jest z tohoto puohonu Jindřicha z Kor- kyně a Markvartha z Jilmanic, bratra svého etc. R. XV. 1. C. XII. a. — Půhon mřežován.

Strana 177
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 177 5691. Pan Heralt Kavka z Říčan a na Štěkni pohání pana Viléma Kol- mana z Ríčan. Viniti ho chce ze rčení, a to z takového, že jest mu na jeho žádost týž pan Heralt kuoň dal, a on pan Vilém Kolman jemu panu Heraltovi řekl jest dáti zase kuoň, kterýž by se u něho jemu panu Heraltovi slíbil, i tomu svému rčení dosti učiniti zanedbává až posavad. Actum feria V. post Mathei appostoli dei anno MDXXIV° [22. září]. R. XV. 1. C. XII. a. — Půhon mřežován. 5692. Jan Zumr z Herstošic pohání pana Sezimu Prostiborského z Vrtby z toho, kdež jest on, jsa rukojmí jemu za věno za dvě stě kop grošuov českých podlé jiných dobrých lidí za Petra Sudu z Řeneč, ale summy takové zanedbal jest témuož Janovi Zumrovi podlé jiných rukojmí spolu dáti a vyplniti a za puol čtvr- tého létha jest ty peníze i s jinými rukojmiemi spolu měl a je držel ke škodě a k újmě témuož Janovi Zumrovi, protož z užívání těch peněz za III /2 létha z dílu jeho z sedmi kop grošuov českých viniti chce jeho. Actum feria III. ante s. Wen- ceslai patroni Bohemorum [27. září]. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic činí mocného poručníka Václava Vrchlab- ského z Vrchlabí této pře na zisk i na ztrátu. Pan Sezima Prostiborský z Vrtba poroučí tuto při mocně Václavovi Kavá- novi z Dědibab a Václavovi jinak Jindřichovi z Kamenice, oběma nebo jednomu z nich na zisk i na ztrátu. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie. R. XV. 1. C. XII. a. — Půhon mřežován. 5693. Jan Zumr týž pohání Zdislava Miřkovského z Stropčic na Miřkově v táž slova jako pana Sezimu Prostiborského z Vrtby ut supra [27. září]. [Juxta:]. Jan Zumr z Hefr]stošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlab- skému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Zdislav Miřkovský porúčí tuto při mocně Petrovi Sudovi z Řenec a Václavovi Tatousovi z Vranního, oběma spolu neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529.]. R. XV. I. C. XII. a. — Půhon mřežován. 5694. Jan Zumr z Herstošic pohání Jindřicha Purkartha z Hořešovic na Viticích v táž slova jako pana Sezimu Prostiborského z Vrtby ut supra. Actum feria III. ante sancti Wenceslai [27. září]. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlab- skému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Archiv Český XXXIII. 23

Strana 178
178 D. XIII. Registra soudu komorního: Jindřich Purkart z Hořešovic pohnaný porúčí tuto při mocně Václavovi Ka- vánovi z Dědibab, Petrovi Sudovi z Řenec, Václavovi Tatousovi z Vraního, všem třem, dvěma nebo jednomu z nich, na zisk i na ztrátu. Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529.]. R. XV. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován. 5695. Jan Zumr z Herstošic pohání Jana Kanicského staršieho z Čachrova v táž slova jako pana Sezimu Prostiborského etc. ut supra. Actum ut supra [27. září]. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlab- skému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Jan Kanický starší porúčí tuto při mocně Václavovi Kavánovi z Dědibab na zisk i na ztrátu. Jan starší Kanický porúčí tuto při mocně Petrovi Sudovi z Řenec a Václa- vovi Tatousovi z Vranního, oběma spolu neb jednomu z nich na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován. 5696. Jan Zumr z Herstošic pohání Marše Vintíře z Vlčkovic v táž slova jako pana Sezimu Prostiborského z Vrtby ex alia parte. Actum ut supra [27. září]. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlab- skému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. R. XV. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován. 5697. Jan Zumr z Herstošic pohání Jana Kanického mladšieho z Čachrova v táž slova jako pana Sezimu Prostiborského z Vrtby ut supra. Actum ut supra [27. září]. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlab- skému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Jan Kanický mladší z Čachrova pohnaný porúčí tuto při mocně Václavovi Bazikovi na zisk i na ztrátu. Jan mladší Kanický porúčí tuto při mocně Petrovi Sudovi z Řenec a Václa- vovi Tatousovi z Vranního, oběma spolu neb jednomu z nich, na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován. 5698. Jan Zumr z Herstošic pohání Jana Jeníška z Oujezda na Svrčovci v táž slova jako pana Sezimu Prostiborského z Vrtby etc. ut supra. Actum ut supra [27. září]. [Juxta:] Jan Zumr z Herstošic porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlab- skému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Ke všem hojemstvie ut supra [15. dubna 1529]. R. XV. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován.

Strana 179
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 179 5699. Kněz Wolf, Bohuslav, Jan a Šimon bratří vlastní Weysové z Kadaně pohánějí Martina Hozlaura od Hozlau a na Kfeldu. Viniti ho chtí ze rčení, a to takového, tu kdež jest týž Martin puojčiti řekl svrchu psaným bratřím k živnosti jich dvú set zlatých rýnských, a tomu svému řčení prodlévá dosti učiniti až posavad, kdež sobě tíž bratří toho řčení jeho Martinova dosti neučinění pokládají sto kop grošnov českých. Actum ut supra [27. září]. [Juxta:] Tento puohon z té příčiny jest přetržen, že jest nedodán pohna- nému, a na to místo jiný vzat. R. XV. I. C. XII. b. — Půhon mřežován. 5700. Pan Jan z Šternbergka a na Bechyni, purkrabie Karlšteinský etc., po- hání Anežku z Uolbramic a na Předslavi. Viniti ji chce z L kop grošuov českých pokuthy témuž pánu ot ní podlé zřízení zemského propadené, a to proto, že jest roz- kázala lidem svým honiti zajíce s tenaty zaječími na gruntích téhož pana Jana v Sudicích a na Partoltickajch vobcech. Actum feria V. die s. Michaelis archangeli [29. září]. R. XV. 1. C. XII. b. — Půhon mřežován. 5701. Elška z Ilkúše, měštka na Horách Kuthnách, pohání Václava Lore- ckého z Ilkúše. Viniti ho chce z CL kop grošuov českých, a to pro to, že jest jí Elšce toho domu třetího a těch XXX kop grošuov českých od smlúvy zapsání, kterúž jest s týmž Václavem Loreckým a někdy Bohuslavem Loreckým bratry svými měla, kteréhožto domu jí postúpiti měli, i nepostúpili ani těch XXX kop grošuov českých podle též smlúvy, kterúž jest s nimi měla, na ten čas dali, i toho sú neučinili, až jest na něm Václavovi Loreckém právem v súdu komorním ten duom i těch XXX kop grošuov českých obdržala, a v těch letech ve všech od smlúvy učinění a za- psání knihami městskými na Horách Kuthnách těch CL kop grošuov českých dobře jest užiti mohla. Actum feria V. post sancti Wenceslai patroni Bohemorum [29. září]. [Juxta:] Elška z Ilkúše činí mocného poručníka této pře Václava Čiňovského z Čiňova na zisk i na ztrátu. Elška táž poroučí tuto při mocně Markvartovi z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Václav Lorecký z Ilkúše porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí na zisk i na ztrátu. Anno 1527. feria III. post Martini [12. listopadu] poklid místo hojemství do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528.], Elška póvod osobně a od pohnaného syn. Markvarth z Soběhrd slibuje za škody útratní a nákladní za Elšku z Elkúše, jakž země za právo má. Nález feria V. post Tiburcii [15. dubna] 1529. R. XV. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován.

Strana 180
180 D. XIII. Registra soudu komorního: 5702. Markvarth a Burian bratří vlastní a nedílní z Baště pohánějí pana Albrechta z Gutštaina a na Mělníce, aby postavil v soudu komorním Jana z Kozo- rovic, poddaného svého, kteréhož viniti chtí z nezdržení smlúvy trhové, a to v tom, kdež jest týž Jan z Kozorovic od nich Markvarta a Burjana bratří koupil za CCC kop a za XXXti kop grošuov vše míšenských statek jich dědičný v Trčousích, dvuor s poplužím, s lukami i se vším příslušenstvím, tak jakž táž smlúva trhová mezi nimi šíře ukazuje, a maje jim bratřím on Jan dáti a v jmenovitém místě položiti puol druhého sta kop grošuov míšenských hned ve čtyřech nedělích od datum té smlúvy, a po tom jiné summy na roky po XXXti kopách grošuov míšenských až do vyplnění vší summy, ale tomu všemu jest týž Jan z Kozorovic až posavad dosti neučinil, kdežto oni bratří takové smlúvy nezdržení a jí dosti neučinění pokládají sobě CCC kop grošuov českých. Actum feria VI. post festum sancti Wenceslai [30. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria III. post Brictii [15. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemstvie až do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525.]. Feria VI. post Tiburcii [16. dubna] 1529. odložena do na zajtří sv. Martina. R. XV. I. C. XIII. a. — Půhon mřežován. Na naučení. 5703. Fridrich Smolík z Slavic a v Kopistech pohání Markusa Dyrnšwoma z Radešína bytem v Mostě. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z X kop gro- šuov českých, protože jest týž Markus udělal pychem svým příkop škrze grunthy téhož Fridricha k spouštění rybníka svého v Šponkopicích. Actum sabbato post Je- ronymi [1. října]. R. XV. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován. 5704. Fridrich týž pohání téhož Markusa etc. z pychu a přo ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest týž Markus pychem svým udělal příkop podle hráze rybníka svého v Šponkopicích skrze grunthy téhož Smolíka. Actum ut supra R. XV. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován. [1. října]. 5705. Fridrich týž pohání téhož Markusa etc. z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest týž Markus přesypal hráz na grunthy téhož Smolíka u téhož rybníka svého v Šponkopicích. Actum ut supra [1. října]. R. XV. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován. 5706. Fridrich týž pohání téhož Markusa etc. z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest týž Markus pychem svým sadil vrbie na gruntích téhož Smolíka bez vuole a vědomí jeho. Actum ut supra [1. října]. R. XV. 1. C. XIII. a. — Půhon mřežován. 5707. Fridrich týž pohání téhož Markusa etc. z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest týž Markus pychem svým kladl troubu skrze hráz svú do téhož rybníka svého v Šponkopicích a tou trúbou vyvedl jest vodu

Strana 181
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 181 z toku starého ke škodě jemu Smolíkovi a mlýnu jeho tu v Kopistech. Actum ut supra [1. října]. R. XIV. I. C. XIII. b. — Půhon mřežován. 5708. Fridrich týž pohání téhož Markusa etc. z pychu a pro ten pych z X kop grošuov českých, protože jest týž Markus pychem svým ryby lovil v řece téhož Smolíka podle rybníka svého tu v Šponkopicích. Actum ut supra [1. října]. R. XV. I. C. XIII. b. — Půhon mřežován. 5708a. Fridrich týž pohání téhož Markusa etc. z pychu a pro ten pych z de- síti kop grošuov českých, protože jest týž Markus pychem svým udělal hradbu prk- nami v řece téhož Smolíka podle dvoru svého tu v Šponkopicích. Actum ut supra R. XV I. C. XIII. b. — Půhon mřežován. [1. října). 5709. Fridrich týž pohání kněze Václava, arcipřišta Bielenského, bytem v Mostě, aby postavil v soudu komorním Mathesa Dienka z Pařidle, člověka svého, že jej týž Smolík viniti chce z toho, že jest on Dienek rychtáře z Kopist, člověka jeho Smo- líkova, zbil a zranil a zamordovati chtěl v mírné a pokojné zemi, kdež jest týž rychtář na něj na téhož Dienka péče žádné neměl. Actum ut supra [1. října]. R. XV. 1. C. XIII. b. — Půhon mřežován. 5710. Jindřich Koupský z Břízy a v Kúpí pohání Petra Levhartha z Vyd- žína a na Svinné. Viniti ho chce z V kop grošuov českých dielu jeho, tu kdež jest slíbil a rukojmí se postavil za Jakuba Rochlovce z Rochlova a v Plzni, a těch V kop grošuov českých jemu dáti zanetbává až posavad. Actum ut supra [1. října]. R. XV. 1. C. XIII. b. — Půhon mřežován. 5711. Jindřich týž pohání Jiříka z Truclav a na Týnci. Viniti ho chce z V kop grošuov českých dielu jeho, tu kdež jest slíbil a rukojmí se postavil za Jakuba Rochlovce z Rochlova a v Plzni, a těch V kop grošuov českých jemu dáti zanetbává až posavad. Actum ut supra [1. října]. R. XV. 1. C. XIII. b. — Půhon mřežován. 5712. Václav Zahrádka z Černé a na Lhotě pohání Marše Kuli z Chotče. Viniti ho chce z toho, kdež jest řekl jemu Václavovi před dobrými lidmi, že Kate- řině ze Lhoty, pastorkyni jeho a manželce své, věno její tři sta kop grošuov mí- šenských uručiti chce do čtyř neděl, i tomu dosti učiniti zanedbává až dosavad. Actum ut supra [1. října]. [Juxta:] Václav Zahrádka z Černé poroučí tuto při mocně Václavovi Vrch- labskému z Vrchlabí k zisku i k ztrátě. R. XV. 1. C. XIII. b. — Půhon mřežován. 5713. Purgmistr a konšelé i všecka obec města Čáslavě pohánějí Jindřicha Špetli z Prudic. Viniti ho chtí z toho, že jest tomu sjednání neboližto smlúvě, kteréž jest s týmiž purgmistrem, konšely i vší obcí města Čáslavě o zástavu a zdě-

Strana 182
182 D. XIII. Registra soudu komorního: lání rybníka nového strženého na Krajnaře měl, dosti neučinil, a to v tom, že jest měl na svuoj groš a náklad týž rybník zastaviti a splavem ubezpečiti v té strži, tak aby on Jindřich a tudíž nadepsaní purgmistr, konšelé i všecka obec týmž rybníkem bezpečni byli, tak jakž též sjednání neboližto smlúva v sobě to šíře ukazuje a za- vierá, kteréhožto sjednání neboližto smlúvě dosti neučinění oni purgmistr, konšelé i všecka obec pokládají sobě tisíc kop grošuov českých. Actum ut prius, sabbato post s. Jeronymi [1. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria II. post sancti Jeronymi [3. října] purg- mistr, konšelé i všecka obec města Čáslavě vyslavše z sebe s plnú mocí opatrné muže Mikuláše Píseckého z konšeluov z raddy naší větší a Jana Humpoleckého z raddy menší nebolito z obce, davše jim plnú moc, aby oni mohli poručníka k té při učiniti na zisk i na ztrátu, a též osoby činí mocného poručníka Jindřicha ba- kaláře z Chocemic a na Horách Kuthnách na zisk i na ztrátu. 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna] hojemstvie. Feria IV. post Crucis [4. května] 1530 nález. R. XV 1. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 5714. Johanka z Radonic a na Krchlebích pohání Zdeňka Kačici z Konic. Viniti ho chce z puol pátý kopy grošuov a tří grošuov vše českých dluhu spraved- livého, kteréhož jí dáti zanedbává až posavad. Actum feria II. post Jeronimi [3. října]. R. XV. I. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 5715. Johanka z Radonic táž pohání Zdeňka Kačici téhož. Viniti ho chce ze dvanádcti korcuov žita, kteréhož jemu někdy Jan z Dobré, syn nadepsané Jo- hanky puojčil, a toho jí dáti a oplatiti zase zanedbává až posavad. Actum ut supra [3. října]. R. XV. 1. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 5716. Petr Vieček z Slivna pohání Viléma Holického z Mockova. Viniti ho chce ze rčení, a to takového, tu kdež jest byl rukojmí podle jiných témuož Pe- trovi za Martina Radikovského z Hrádku, kdež jest týž Petr přísudkem, co se na jeho diel dostalo, na něm Vilímovi obdržal před úřadem purkrabství Pražského a on Petr jda po právě a on Vilém svým přiřčením a slibem z toho práva jest jej svedl, řekši jemu dáti dielu svého XI kop grošuov, i tomu svému řčení dosti učiniti zanetbává. Actum feria III. die Francisci [4. října]. R. XV. I. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 5717. Johanka z Radonic a na Krchlebích pohání paní Kateřinu, Dorothu a Annu z Vesce sestr vlastních někdy Jana Popela odtudž z Vesce. Viniti je chce ze XXII kop grošuov českých, kteréž někdy Jan Popel z Vesce bratr jich k sobě přijal od Václava Húgvice z Biskupic, k kterýmžto XXII kopám grošuov českých

Strana 183
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 183 ona Johanka z Radonic praví se právo a spravedlivost jmíti. Actum ut supra [4. říjnaj. [Juxta:] Anno 1524. feria II. post sancti Bricci [14. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemstvie až do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525]. R. XV. 1. C. XIV. a. — Půhon mřežován. 5718. Vilém Frýdl z Touškova pohání Johanku Mečířku, měštku v Menšiem městě Pražském. Viniti ji chce z Lti zlatých rýnských na zlatě, ze XXII kop gro- šuov českých širokých, z XVti zlatých uherských na zlatě, ze XII zlatých rýnských německé mince, VII grošuov za zlatý, kteréž jest dal jí Johance Mečířce někdy Václav Frýdl z Touškova, strýc jeho, k věrné ruce schovati, k kterýmžto zlatým a grošuom širokým nadepsaný Vilém praví se právo a spravedlivost jmíti po témž někdy Václavovi Frýdlovi, strýci svém vlastním, kdež táž Johanka těch zlatých a grošuov širokých jemu Vilémovi Frýdlovi věrné ruky otevříti a těch zlatých a grošuov širokých dáti a navrátiti zanedbává až posavad. Actum feria III. die sancti Francisci [4. října]. [Juxta:] Johanka Mečieřka, měštka v Menším městě Pražském, porúčí tuto při mocně Duchkovi Přeštickému a Jakubovi Lvíkovi z Telče, měšťanóm v Menším městě Pražském, oběma spolu neb jednomu z nich, na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. XIV. b. — Půhon mřežován. 5719. Vilém Frýdl týž pohání touž Johanku Mečířku etc. Viniti ji chce z toho, kdež jest někdy Václav Frýdl z Touškova, strýc jeho vlastní, jí Johance dal k věrné ruce schovati před dobrými lidmi truhlici, v kteréžto truhlici bylo XLIII kop grošuov míšenských peněz bílých a list hlavní jeden na CCC kop grošuov českých, v němžto byl jistec pan Zdeněk Lev z Rožmitála, druhý list na XXti kop grošuov českých na Barthoše řezníka v Stříbře, třetí list na X kop grošuov českých na Jana sla- dovníka v Touškově, a toho všeho táž Johanka jemu Vilémovi Frýdlovi jakožto strýci a dědici téhož někdy Václava Frýdle zanedbává dáti a navrátiti až posavad, kdež sobě té truhlice a v ní listuov a peněz nenavrácení on Vilím Frýdl pokládá čtyři sta kop grošuov českých. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] Johanka Mečířka, měštka v Menším městě Pražském, porúčí tuto při mocně Duchkovi z Přeštic a Jakubovi Lvíkovi z Telče, měšťanóm v Menším městě Pražském, oběma spolu neb jednomu z nich, na zisk i na ztrátu. R XV. 1. C. XIV. b. — Půhon mřežován. 5720. Elška z Nurtěnic pohání Mikuláše Reitšteinara z Reitšteinu, hajt- mana Kašperskýho. Viniti ho chce ze čtyř kop grošuov českých, kdež jest jí řekl dáti na svatého Jiří již minulého, i tomu dosti učiniti zanedbává až dosavad. Actum ut supra [4. října]. R. XV. 1. C. XIV. b. — Půhon mřežován.

Strana 184
184 D. XIII. Registra soudu komorního: 5721. Jan Nebozízek z Hradiště a v Polepích pohání Václava Štítného z Štítného a na Proseči. Viniti ho chce ze sta z devadesáti kop grošuov českých dluhu spravedlivého, témuož Janovi spravedlivě povinného, tu kdež jest zaň Václava, jsa písařem u dolu mladých Rousuov na Horách Kuthnách, na tále jeho Václava Štítného založil jest, a těch jemu sta devadesáti kop grošuov českých dáti zane- dbává až posavad. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] Jan Nebozízek z Hradiště poroučí tuto při mocně Jindřichovi ba- kaláři z Chocemic k zisku i k ztrátě. Václav Štítný z Štítného pohnaný činí mocného poručníka této pře Jindřicha Loučenského z Kopidlna na zisk i na ztrátu. 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna] hojemstvie. Jan Srník ze Tří dvor slíbil za Jana Nebozízka z Hradiště za škody, tak jakž země za právo má. Nález feria IV. post Crucis [4. května] 1530. R. XV. 1. C. XIV. b. — Půhon mřežován. 5722. Jan Nebozízek týž pohání pana Jana z Valštaina etc. Viniti ho chce ze sta kop XX kop grošuov vše českých dluhu spravedlivého, témuož Janovi spra- vedlivě povinného, tu kdež jest zaň za pana Jana z Valštaina, jsa písařem u dolu mladých Rousů na Horách Kuthnách na tále, jeho pana Jana z Valštaina založil jest, a těch jemu sto XX kop grošuov českých dáti zanedbává až posavad. Actum feria III. die sancti Francisci [4. října]. [Juxta:] Jan Nebozízek z Hradiště poroučí tuto při mocně Jindřichovi ba- kaláři z Chocemic k zisku i k ztrátě. Pan Jan z Valštaina činí mocného poručníka této pře Petra Pcherského z Kelče, písaře svého, k zisku i k ztrátě. 1529. feria V. post Tiburcii [15. dubna] hojemstvie.*) Jan Srník ze Třídvor slíbil za Jana Nebozízka z Hradiště za škody, tak jakž země za právo má, sabbato in crastino Reliquiarum [30. dubna] 1530. Nález ut supra [4. května 1530]. R. XV. 1. C. XIV. b. — Půhon mřežován. — *) Pod tím napsáno Pohnaný nestál, což však přetrženo. 5723. Prokop Jelínek, erckafíř na Horách Kuthnách, pohání Václava Še- bířovského z Křekovic. Viniti ho chce ze řčení, a to takového, kdež jest s ním Pro- kopem Jelínkem o kuoň frajmarčiti jměl, i na ten čas jest takto řekl, jestliže s tebú budu zítra frajmarčiti o ten kuoň, že témuož Prokopovi sto zlatých řekl dáti; i na- zajtří frajmarčil jest o ten kuoň s týmž Prokopem, a tomu svému řčení dosti uči- niti a těch sto zlatých jemu Prokopovi dáti zanedbává až posavad podlé svého při- řčení. Actum ut supra [4. října].

Strana 185
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 185 [Juxta:] Václav Šebířovský z Křekovic porúčí tuto při mocně Markvartovi z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Anno MDXXIV° v sobotu po sv. Františku [8. října] Prokop Jelének žádal jest, aby mu jiný puohon vydán byl na Václava Šebířovského, pravě, že první ztratil sám, když s ním kuoň padl a ruku mu zlámal; i dán jest jiný v táž slova. R. XV. 1. C. XV. a. — Zápis mřežován. 5724. Jan a Smil bratří vlastní a nedílní z Hodějova a na Chotejříně po- hánějí Matěje, Martinka, Vaňka, Kubce, Macha, Jana a Říhu synuov téhož Matěje z Chotejřiny. Viniti je chtí z nezdržení smlúvy, a to té, kteruož jsú měli s někdy Mikulášem z Hodějova, strýcem nadepsaných bratří o most udělání, kteréžto smlúvě dosti nečiní až posavad, ani toho mostu podlé té smlúvy dělají, kteréžto smlúvě dosti nečinění nadepsaní Jan a Smil bratří pokládají sobě sto kop grošuov českých. Actum ut supra [4. října]. R. XV. 1. C. XV. a. — Půhon mřežován. 5725. Petr z Trojanovic pohání Zigmunda, Alše a Jana bratří vlastních a ne- dílných Kapříkuov z Lesonic a na Konecchlumí jménem jich i na místě Mikuláše bratra jich mladšího a leth nemajícího jménem. Viniti je chce jakožto držitele statku po někdy Janovi Kapříkovi z Lesonic, otci jich, ze XLII1/2 kopy grošuov XVti gro- šuov vše českých takových, tu kdež jest někdy témuož Janovi, otci jich, týž Petr prodal dědictví v Černíně to, což jemu Petrovi tu odhádáno bylo, za sto kop gro- Šuov XXXV kop grošuov vše českých a toho dědictví jest někdy svrchu psanému Kapříkovi, otci jich, po trhové smlúvě postúpil, a někdy již jmenovaný Kapřík otec nadepsaných bratří měl jest jemu Petrovi podlé též smlúvy mezi nimi učiněné tu summu svrchu psanú všicku dáti, i nedal než X kop grošuov českých, a sto XXV kop grošuov českých jemu dáti až do puol čtvrta léta nechtěl, kdež jest týž Petr té summy v tom času těmi XLII1/2 kopy grošuov XV groši vše českými dobře užiti mohl. Actum feria III. die sancti Francisci [4. října]. [Juxta:] Petr Pašinka z Trojanovic porúčí tuto při mocně urozeným vladykám1) Václavovi Donátovi z Těchlovic a Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí, oběma spolu nebo jednomu z nich na zisk i na ztrátu. Anno 1524. feria IV. post s. Bricci [16. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemstvie, jestliže by při tomto času pře k slyšení přišla; pak-li by nepřišla, tehdy poklid zhola do Svátosti najprv příští na smlúvu [28. dubna 1525]. Pohnaní nestáli. Stané právo 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna]. R. XV. I. C. XV. a. — Půhon mřežován. — 1) Nad řádkou přidáno: a pana Pirama Kapúna z Svojkova. 5726. Pan Kristofor z Švamberka a na Zvíkově pohání Zdeňka z Bošína. Viniti jej chce z toho, kdež on Zdeněk jest úředníkem jeho pana Kristofora nevy- Archiv Český XXXIII. 24

Strana 186
186 D. XIII. Registra soudu komorního: čteným, že jsa již několikrát od téhož pana Kristofora k tomu požádán a napo- menut, aby jemu panu Kristoforovi počet z svého úřadu učinil, že takového počtu až posavad učiniti zanedbává, kdež sobě pokládá toho jeho počtu nečinění a tím jeho prodléváním CC kop grošuov českých. Actum feria III. die s. Francisci [4. října]. R. XV 1. C. XV. b. — Půhon mřežován. 5727. Jiřík Žehart z Nasevrk pohání Mikuláše z Hoštic, aby postavil Zig- munda člověka svého z Mitrovic před soudem komorním. Viniti jej chce z pychu a pro ten pych z Xti kop grošuov českých, protože jest mu posekl trávu na gruntu téhož Jiříka a pobral pychem svým. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post sancti Bricci [15. listopadu] svolily se obě straně a učinily poklid na smlúvu až do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525.]. R. XV. 1. C. XV. b. — Půhon mřežován. 5728. Adam Zilvar z Pilníkova a Břičtaině pohání Elšku z Pilníkova. Vi- niti ji chce z svrškuov, kteréž jest pobrala po panně Lidmile z Pilníkova, sestře téhož Adama, kteráž jest, jsúc nevdána, s dílem svým při Adamovi byla jakožto při najstarším bratru, zejména z těchto: sukně jedna blankytná, druhá rozinová, hazuka hřebíčková, čubka popeličí damaškem červeným pošitá, dva čepce zlatá, pásek stříbrný, punt z zlatých strunek, druhaj punt z zlatých strunek, roušek a poučníkuov několik a dvě truhlice, kterýchžto svrškuov jemu dáti a navrátiti zanedbává až po- savad; a pokládá sobě ty svršky L kop grošuov českých. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna] hojemstvie. Nález feria IV. post Crucis [4. května 1530]. R. XV. 1. C. XV. b. — Půhon mřežován. 5729. Adam Zilvar týž pohání touž Elšku etc. Viniti ji chce z svrškuov, kteréž jest pobrala po někdy Johance z Mečkova, mateři téhož Adama Zilvara, kterýž jsú jí nenáležely podle smlúvy mezi nimi učiněné, a to zejména těchto: s pěti loží šatuov, s desíti peřin, z Xti podušek, z desíti polštářuov, XL prostěradl, XXti ubrusuov, XVti ručníkuov, plátna XI trub, sedm trub tenkého a čtyři trouby tlu- stého, tenkýho v trúbě po XXXti loktech a tlustého po XXti, kožich kuní černým suknem pošitaj, blány, koberec novaj, koltru novou dobrou, pět mis velkajch cíno- vých a dvě menší, talířuov pouzdro cínových, konvice čtyři cínové, pánvice dvě mě- děnné a kotlík jeden a velikaj kotel a dvě medenice, moždíř, stoly dva, jeden s tru- hlicí, dvě luože, jedno vojenský, velká truhla a dvě poloutruhlí, šest truhlic, kte- rýchžto svrškuov jemu Adamovi až podnes vydati zanedbává; a pokládá sobě ty svršky on Adam L kop grošuov českých. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] Hojemstvie ut supra [16. dubna 1529.]. Nález feria IV. post Crucis die Floriani [4. května] annorum etc. XXX°. R. XV. 1. C. XV. b. — Půhon mřežován.

Strana 187
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 187 5730. Jan Smrčka z Zábřeží, poručník sirotka a statku někdy Jana Za- hrádky z Černý, pohání Václava Zahrádku z Černý a ve Lhotě. Viniti ho chce z svrškuov a nábytkuov, kteréž jest pobral po témž někdy Janovi Zahrádkovi z Černé, ježto jemu nenáležely, a to zejména těchto: krav XVIII, voluov VII, jalového do- bytka XVII, klisny IV, koně dva jízdná, hříbat trý, hřebice dvě, vepřuov tříletých XII, ročních a dvúletých XX, husí XXX; item peřin XII, podušek a polštářuov XX, prostěradl, ubrusuov, ručníkuo, cích truhlu, mis cínových XV, taléřuov pouzdro, prsteny čtyři, zlatých uherských XII, peněz hotových na groších LX kop na mí- šensko, kožich liščí podbřiškový, druhaj hřbetovaj, kožich ženský pošitaj, vobojky dva aksamitová, sukní ženských a panenských šest, roušek, poučníkuov, čepcuov, toho byla truhlice, pánev měděnná, a vobilí to, kterýž bylo, všecko vymlátil a pobral; kdež sobě těch svrškuov a nábytkuov on Jan Smrčka pokládá D kop grošuov če- ských Actum feria IV. post sancti Francisci [5. října]. [Juxta:] Jan Smrčka z Zábřeží puovod porúčí tuto při mocně Václavovi Vrchlabskému z Vrchlabí a Zdeňkovi Loučenskému z Kopidlna na zisk i na ztrátu, oběma spolu neb jednomu z nich. Jan Smrčka činí mocné poručníky Petra Vencelíka z Vrchovišť a Jheronyma Božického z Božic, oba neb jednoho z nich k zisku i k ztrátě. 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna] hojemstvie. Póvod nestál feria III. post Martini [16. listopadu 1529.]. 1530. feria V. post Crucis [5. května] poklid do svatého Martina. Pohnaný nestál sabbato post Reliquiarum [13. dubna] [1532.]. [Přetrženo. 1532. feria II. post Reliquiarum [15. dubna] přes to Jan Smrčka puovod dal vuoli Václavovi Zahrádkovi k poklidu i učinily poklid svolivše se obě straně do R. XV. 1. C. XVI. a. — Půhon mřežován. sv. Martina. 5731. Jan Smrčka z Zábřeží pohání Jiříka Lišku z Vysoké. Viniti ho chce ze sta kop grošuov českých, kteréž mu řekl dáti po Dorotě z Vysoké, sestře své strajčené nedílné, když mu ji za manželku dával, když statek svuoj vysoudí po otci svém, tak jakož cedule věnní řezané to v sobě šíře ukazují, ale že statek svuoj po otci svém on Jiřík Liška vysoudiv i zanedbává těch sto kop grošuov českých jemu Janovi Smrčkovi dáti až dosavad. Actum ut supra [5. října]. [Juxta:] Jan Smrčka z Zábřeží puovod činí poručníka Zdeňka Loučenskýho z Kopidlna na zisk i na ztrátu. Pohnaný nestál. Stané právo 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna]. R. XV. 1. C. XVI. a. — Půhon mřežován. 5732. Purkarth z Křimic a na Křimicích pohání Petra Kokořovce z Ko- kořova. Viniti ho chce ze sta kop grošuov českých, a to, protože jest témuož Pe-

Strana 188
188 trovi on Purkarth s Wolfem bratrem svým dal list schovati k věrné ruce, a to ten, kterýž svědčil o trh o puol vsi Křimic mezi týmž Purkartem a Wolfem z Křimic bratrem jeho, a on Petr z Kokořova toho listu tak sobě svěřeného jemu Purkar- tovi ku potřebě jeho vydati jest nechtěl, když se soudil s Kristofem bratrem svým, a skrze to nemaje téhož listu on Purkarth vzal jest škod sto kop grošuov českých svrchu psaných. Actum feria V. post Francisci [6. října]. [Juxta:] Petr Kokořovec z Kokořova poroučí tuto při Václavovi Bazikovi k zisku i k ztrátě, Anno 1527. sabbato ante Elizabet [16. listopadu] poklid místo hojemství do Svátosti najprve příští [24. dubna 1528.] obě straně osobně učinily. R. XV. 1. C. XVI. a. — Půhon mřežován. 5733. Purkarth z Křimic týž pohání Václava Točníka z Křimic. Viniti ho chce z toho, že jest témuož Purkartovi mluvil, že by ten list, kterýž svědčí na trh puol Křimic, ukradl, že on Purkarth tomu odpierá, aby to pravé učinil a před jeho Mtí knížetskú etc., před pány a vladykami provedl. Actum feria V. post Francisci [6. října]. R. XV. 1. C. XVI. a. — Půhon mřežován. 5734. Dorotha z Bohuslavic pohání Václava, Jana, Adama, Šebestiana a Ji- říka bratří vlastních z Byšic. Viniti je chce z pětimezdcítma kop grošuov českých, a to takových, o kteréž jest někdy Jan z Byšic, otec jich, s někdy Janem Sirotkem z Bohuslavic, bratrem též Dorothy, smlúvu učinil skrze Zigmunda Barše z Kame- nice, kdež jest týž někdy Jan z Byšic vzal na se při, kteruož měl někdy Jan Si- rotek z Bohuslavic, bratr její, s Martinem Radikovským z Hrádku o Radostov dvuor, a to na ten zpuosob, aby témuož někdy Janovi, bratru jejímu, ji na konec přivedl buď soudem neb smlúvou, a za tu práci že jest udělal témuož někdy Janovi Byši- ckému, otci jich, týž někdy Jan Sirotek bratr její list na XXV kop grošuov českých svrchu dotčených, a týž někdy Jan z Byšic, otec jich, jest někdy Janovi Sirotkovi slíbil tu při na místo a na konec dovésti i tomu jest týž někdy Jan z Byšic dosti neučinil, až jest v tom umřel, a oni Václav, Jan, Adam, Šebestian a Jiřík bratří z Byšic po smrti otce svého tu summu svrchu psanú jsú na někdy Janovi Sirotkovi bratru jejím soudem purgkrabství Pražského obdrželi; k kterýmžto XXV kopám grošuom českým ona Dorotha z Bohuslavic praví se právo a spravedlivost jmíti ja- kožto po témž někdy Janovi Sirotkovi bratru svém vlastním. Actum ut supra [6. října]. D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Dorotha z Bohuslavic poroučí tuto při mocně Zdeňkovi Loučen- skému z Kopidlna na zisk i na ztrátu. R. XV. 1. C. XVI. b. — Půhon mřežován.

Strana 189
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 189 5735. Othilie z Sulevic pohání pana Děpolta Popela z Lobkovic na Bílině. Viniti ho chce z toho, kdež jest táž Othylie nechala na Solanech šatuov ložních, zejména pět peřin, III polštáře, III podušky, III plachty a cejcha koženná, že jest jí jich týž pan Popel vydati nechtěl, když jest pro ně poslala, kdež sobě táž Otilie ty šaty ložní pokládá L kop grošuov českých. Actum feria VI. post sancti Francisci [7. října]. R. XV. I. C. XVI. b. — Půhon mřežován. 5736. Statečný Jan Krupý z Probluze a na Hradišti nad Labem pohání Bernartha z Zásmuk etc. Viniti ho chce z osmdesáti kop grošuov českých dluhu spravedlivého témuož Janovi Krupému za ryby spravedlivě povinného. Actum ut supra [7. října]. [Juxta:] Bernarth z Zásmuk poroučí tuto při mocně Habartovi z Baště na R. XV. 1. C. XVI. b. — Půhon mřežován. zisk i na ztrátu. 5737. Statečný Jan Tetour z Tethova etc. pohání Václava Dohalského z Do- halic a na Mokrovúsích. Viniti ho chce ze XXX kop grošuov českých, a to proto, že jest témuž Janovi vzal XII klisen, k nim práva a spravedlivosti žádné nemaje, za kteréžto klisny týž Jan Tetour dal jest těch XXX kop grošuov českých Mikulá- šovi Crhenickému z Dražovic. Actum sabbato post Francisci [8. října]. [Juxta:] Václav Dohalský pohnaný činí poručníka této pře Jana Žateckého z Waykrštorfu na zisk i na ztrátu a též Gabriele Klenovského ze Ptení, oba spolu neb jednoho z nich k zisku i k ztrátě. Jan Tetour z Tetova činí mocného poručníka této pře Markvartha Soběhrda z Soběhrd, na zisk i na ztrátu v této při. 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna] hojemstvie. Anno 1530. feria II. post Filipi et Jacobi [2. května] svolily se obě straně a učinily poklid místo hojemství na smlúvu do svatého Martina najprve příštího a tak až k pěti póhonům pořád. R. XV. I. C. XVII. a. — Půhon mřežován. 5738. Statečný Jan Tetour týž pohání téhož Václava Dohalského. Viniti ho chce z XXV kop grošuov českých, a to těch, kteréž jest dal za pánev měděnnú Mi- kulášovi Crhenickému z Dražovic, kterúž mu vzal týž Václav k ní práva a spra- vedlnosti žádné nemaje. Actum ut supra [8. října]. [Juxta:] Václav Dohalský pohnaný poroučí tuto při Janovi Žateckému z Way- krštorfu na zisk i na ztrátu a též činí této pře mocného poručníka Gabriele Kle- novského, oběma spolu neb jednomu z nich k zisku i k ztrátě. Jan Tetour z Tetova činí mocného poručníka této pře Markvartha Soběhrda z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Poklid ut supra [2. května 1530.]

Strana 190
190 D. XIII. Registras oudu komorního: Puovod pouští ode všech pěti sabbato post Reliquiarum [13. dubna] 1532. R. XV. 1. C. XVII. a. - Půhon mřežován. 5739. Statečný Jan Tetour týž pohání téhož Václava Dohalského. Viniti ho chce z XV kop grošuov českých, protože jest mu vzal pánev menší, k ní práva a spravedlnosti nemaje. Actum ut supra [8. října]. [Juxta:] Václav Dohalský poroučí tuto při Janovi Žateckému z Waykrštorfu na zisk i na ztrátu a též poroučí Gabrielovi Klenovskému ze Ptynie, oběma spolu neb jednomu z nich, k zisku i k ztrátě. Jan Tetour z Tetova činí mocného poručníka této pře Markvarta Soběhrda z Soběhrd na zisk a na ztrátu. Poklid ut supra [2. května 1530]. R. XV. 1. C. XVII. a. — Půhon mřežován. 5740. Statečný Jan Tetour týž pohání téhož Václava Dohalského. Viniti ho chce z XII kop grošuov českých, a to, protože jest jemu vzal čtyři vozy okované, k nim práva a spravedlnosti nemaje. Actum ut supra [8. října]. [Juxta:] Václav Dohalský pohnaný činí poručníka této pře Jana Žateckého z Waykrštorfu na zisk a na ztrátu a též poroučí Gabrielovi Klenovskému ze Ptynie k zisku i k ztrátě, oběma spolu nebo jednomu z nich. Poklid ut supra [2. května 1530]. R. XV. 1. C. XVII. a. — Půhon mřežován. 5741. Statečný Jan Tetour týž pohání téhož Václava Dohalského. Viniti ho chce z X kop grošuov českých, a to, protože jest mu vzal čtyři pluhy, k nim práva a spravedlivosti nemaje. Actum ut supra [8. října]. [Juxta:] Václav Dohalský pohnaný činí poručníka této pře Jana Žateckého z Waykrštorfu na zisk i na ztrátu a též poroučí tuto při Gabrielovi Klenovskému, oběma spolu neb jednomu z nich k zisku i k ztrátě. Jan Tetour z Tetova činí mocného poručníka Markvarta Soběhrda z Soběhrd této pře na zisk i na ztrátu. Hojemstvie ke všem ut supra [16. dubna 1529]. Poklid etc. ut supra [2. května 1530]. Létha MDXXXII° v sobotu den sv. Urbana [25. května] dáno pět relací ke dskám zemským Václavovi Dohalskému na statečného Jana Tetoura z Tetova z té příčiny, že on Jan Tetaur jsa puovodem i pustil od těch pěti puohonuo, a on Václav Dohalský vzal na všecky ty puohony relací toliko pro škody útratní a nákladní; jmenoval škod na každý puohon obzvláště XX kop grošuov českých. R. XV. 1. C XVII. a. — Půhon mřežován. 5742. Jan Dešenský z Dešenic pohání Mikuláše Dešenského z Dešenic bratra svého. Viniti ho chce z puol druhého zlatých rýnských na zlatě, kteréžto zlaté vyzdvihl jest od Girgerkkeczlara, měštěnína v Normberce, kteréžto zlaté témuož

Strana 191
Půhony k roku sv. Martina léta 1524 191 Janovi Dešenskému od Wolfa Prykle, měštěnína z Pasova, položeny byly, a těch puoldruhého sta zlatých rýnských jemu Janovi dáti zanedbává až posavad. Actum feria III. ante Galli [11. října]. [Juxta:] Mikuláš z Dešenic činí mocné této pře poručníky Mikuláše Jiskru z Sobětic, Pavla Jelítku z Klatov, oba spolu nebo jednoho z nich, k zisku i k ztrátě. Anno 1526. feria VI. ante s. Gregori [9. března] svolily se obě straně, uči- nily poklid na smlúvu zhola do svatého Martina najprve příštího. Anno 1527. feria VI. die sancti Francisci [4. října] poklid zhola na smlúvu svolily se obě straně do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528]. Anno 1529. feria IV. ipso die Tiburcii [14. dubna] svolily se obě straně, učinily poklid na smlúvu do sv. Martina příštího. 1530. feria II. post Philipi et Jacobi [2. května] svolily se obě straně a uči- nily poklid místo hojemství až do sv. Martina najprve příštího. (Tento poklid jest k tý při, jako Jan Dešenský pohání). R. XV. 1. C. XVII. a. — Půhon mřežován. 5743. Jan a Jindřich bratří vlastní a nedílní Tamchynové z Doubravice pohánějí Jana Straku staršího z Nedabylic a na Jesenici. Viniti ho chtí z toho, kdež jsú zaň slíbili k Kunátovi staršímu Dobřenskýmu z Dobřenic za věno za CCL kop grošnov českých podle jiných pánuov a dobrých lidí, a z toho slibu a rukojemství přiřekši vypraviti svrchu psané bratří on Jan Straka i tomu dosti učiniti zane- dbává až posavad. Actum feria V. ante sancti Galli [13. října]. [Juxta:] Anno 1531. feria V. post Marci [27. dubna] svolily se strany, uči- nily poklid na smlúvu až do zajtřího dne. Nebyl soud držán, než byla naděje, že by měl držán býti. R. XV. 1. C. XVII. a. — Půhon mřežován. 5744. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jana Špetli z Janovic a na Bezdězi. Viniti ho chce z toho, že jest jemu dal kus tenat zvířecích, aby pánuov rukojmí pohnal a po právě šel, kteříž sú k němu za téhož pana Svojanov- ského v rukojemství, kdež od něho v zástavě drží město Hradiště, rybník Žabokrcký a některé vesnice k tomu, jakož list hlavní to šíře v sobě ukazuje, v jaké summě etc., kdež týž pan Jan vzav za to úplatek kus tenat zvířecích a to řekl učiniti a po právě jíti bez přetržení, podle zprávy téhož pána tomu dosti učiniti zanetbává a po právě nejde, an se již jemu přísudek stal, že po právě jíti muože a summu svú vzieti a že tím vždy prodlévá, kdež sobě týž pan Svojanovský skrze to práva ne- vedení újmy na svém statku pokládá deset tisíc kop grošuov českých. Actum feria V. ante sancti Galli [13. října]. [Juxta:] Tento póhon z té příčiny jest přetržen, že pan Jan Svojanovský z Bozkovic jsa puovod listem svým a psaním, kteréž Janovi Žateckému z Waykrš-

Strana 192
192 D. XIII. Registra soudu komorního: torfu učinil, pana Jana Spetli z puohonu propustil; a ten list od pana Svojanov- ského při úřadu jest položen i druhý list, kterýž on pan Jan Svojanovský jemu panu Janovi Špetlovi z Janovic píše o též propuštění z puohonu. Actum feria IV. ante Ambrozii [3. dubna] anno etc. XXVII. R. XV. 1. C. XVII. b. — Půhon mřežován. 5745. Asman Gkelbingk z Welsen pohání statečného Petra Holého z Chrástu, hajtmana na Hrádku. Viniti jej chce z sedmi kop grošuov z puol čtrmezdcítma groše vše českých dluhu jemu Asmanovi od téhož Petra za kupecké věci spravedlivě po- vinného, kteréhožto dluhu týž Petr jemu Asmanovi až podnes plátce býti zanedbává. Actum feria VI. anté s. Galli [14. října]. R. XV. 1. C. XVII. b. — Půhon mřežován. 5746. Asman týž etc. pohání Ambrože Chodaura z Lokte. Viniti jej chce z IX1/2 kopy grošuov XVI“ grošuov vše českých dluhu jemu Asmanovi od téhož Ambrože za kupecké věci spravedlivě povinného, kteréhožto dluhu týž Ambrož jemu Asmanovi až podnes plátce býti zanedbává. Actum ut supra [14. října]. R. XV. 1. C. XVII. b. — Půhon mřežován. 5747. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohá- nějí pana Jana, pana Šťasného, pana Purkarta a pana Petra bratří vlastních Novo- hradských z Kolovrath. Viniti je chtí ze dvú seth kop grošuov českých, a to těch, které jsú při sobě zadrželi věna, kteréž dáti měli někdy Prokopovi Kysterskému z Hořešovic po někdy paní Anně z Kolovrath sestře jich, a tomu jsú dosti neučinili až posavad, k kterýmžto dvěma stuom kopám groším českým oni Justina a Piram praví se právo a spravedlnost jmíti, a to dáním někdy Anny z Hořešovic vedle ji- ného statku jakožto dědičky a nápadnice statku téhož Prokopa z Hořešovic, otce jejího. Actum feria VI. ante sancti Galli [14. října]. [Juxta:] 1529. feria VI. post sancti Tiburcii [16. dubna] hojemstvie ke všem pořád. Nález feria V. die Floriani [4. května 1531]. R. XV. 1. C. XVII. b. — Půhon mřežován. 5748. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohánějí pana Jana Novohradského z Kolovrat a na Želenicích. Viniti ho chtí ze sta kop grošuov českých, a to těch, kteréž jest on Jan někdy Prokopovi Kyšterskému z Hořešovic dlužen zuostal a posavad jich nezaplatil, k kterýmžto sto kopám groším českým oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost jmíti, a to dáním někdy Anny z Hoře- šovic podle jiného statku, kterýž jest jim dskami dala a zapsala jakožto dědička a nápadnice statku téhož někdy Prokopa otce jejího. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529].

Strana 193
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 193 Pustil póvod od póhonu Piram feria V. die Floriani [4. května 1531.]. Nález feria III. post Tiburcii [16. dubna] 1532. R. XV. I. C. XVIII. a. — Půhon mřežován. 5749. Justina táž a Piram etc. pohánějí statečného Purkartha Kapléře z Su- levic a na Duchcově a Václava Sokola z Mor a na Vršovicích. Viniti je chtí z DCCL kop grošuov českých, a to těch, kteréž jsú k sobě přijali od pana Šťasného Novo- hradského z Kolovrath za Kystru, kteruož jsú témuož panu Šťasnému za touž summu svrchu psanú, jsúc poručníci sirotka a statku někdy Prokopa Kyšterského z Hořešovic prodali, k kterýmžto DCCL kopám groším českým oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost jmíti, a to dáním někdy Anny z Hořešovic podle jiného statku, kterýž jest jim dskami dala a zapsala jakožto dědička a nápadnice statku téhož někdy Prokopa. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529.]. Škod XVI gr. českých. Nález se stal na ten puohon feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. R. XV. 1. C. XVIII. a. — Půhon mřežován. 5750. Justina a Piram tíž etc. pohánějí statečného Purkartha téhož ut supra a Václava z Mor týchž. Viniti je chtí z těchto klenotuov: z koflíku jednoho velikého stříbrného pozlaceného a ze dvú menších koflíkuov stříbrných s cimbuřím, ze dvú čiešek stříbrných a ze dvú šáluov stříbrných pozlacených a ze XXIII lžic stříbrných litých, kteréžto klenoty, jsúc poručníci sirotka a statku někdy Prokopa z Hořešovic k sobě jsú po témž Prokopovi přijali, k kterýmžto klenotuom svrchu psaným ke všem oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost míti, a to dáním někdy Anny z Hořešovic podle jiného statku, kterýž jest jim dskami dala a zapsala jakožto dědička a nápadnice statku téhož někdy Prokopa otce jejího, a toho sobě pokládají těch klenotuov D kop grošuov českých. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529.]. Pustil puovod od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] [1532.] Škod XVI grošuov českých. Létha MDXXXII v středu po svatém Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po puštění od puohonu toliko pro škody útratní a nákladní, škod jmenoval L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XVIII. a — Půhon mřežován. 5751. Justina a Piram tíž pohánějí statečného Purkartha etc. a Václava So- kola etc. Viniti je chtí z LXXX“ kop grošuov českých grošuov širokých a v jednom pytlíku z peněz drobných, a to z těch, kdež jsúc poručníci sirotka a statku někdy Prokopa z Hořešovic ty groše široké a peníze drobné na Kystře po smrti téhož Pro- kopa hotové z truhly vyzdvihli a k sobě přijali, k kterýmžto LXXX“ kopám groším Archiv Český XXXIII. 25

Strana 194
194 D. XIII. Registra soudu komorního: českým širokým a v tom pytlíku k penězuom drobným oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost jmíti, a to dáním někdy Anny z Hořešovic podle jiného statku, kterajž jest jim dskami dala a zapsala jakožto dědička a nápadnice statku téhož někdy Prokopa otce jejího. Actum feria VI. ante sancti Galli [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529]. Škod VIII grošuov českých. Pustil puovod od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. Létha MDXXXII° v středu po sv. Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po puštění od puohonu toliko pro škody útratní a nákladní; jmenoval škod L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XVIII. b. — Půhon mřežován. 5752. Justina a Piram tíž pohánějí statečného Purkartha etc. a Václava So- kola etc. Viniti je chtí z svrškuov a nábytkuov, a to z těchto: z koní, z vozu, z sviní, z vobilí, z cínového nádobí, z konví, z mis, z taléřuov, z kotlíkuov, z kotkuov, z mo- sazných rendlíkuov a z těch jiných všech svrškuov, kteréž jsú pobrány po prodaji Kystry od nahoře psaných Purkartha a Václava, jakožto ty časy poručníkuov [sirotka a statku] po někdy Prokopovi z Hořešovic, i také z mešného roucha a kalichu stří- brného, z stříbrného kříže, který pacem slove, kterýchžto svrškuov a nábytkuov jim Justině a Piramovi dáti zanedbávají jakožto těm, kteříž k nim právo a spravedlivost jmíti se praví, a to dáním někdy Anny z Hořešovic jakožto dědičky a nápadnice statku někdy Prokopa z Hořešovic, otce jejího; kterýžto svršky a nábytky pokládají sobě D kop grošuov českých. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529]. Škod VIII grošuov českých. Póvod pustil od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. Létha MDXXXII° v středu po sv. Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po puštění od puohonu toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XVIII. b. — Půhon mřežován. 5753. Justina a Piram tíž pohánějí statečného Purkartha etc. a Václava So- kola etc. týchž. Viniti je chtí z XVIIIti krav, a to z těch, kteréž oni jsúc poručníci sirotka a statku někdy Prokopa z Hořešovic k sobě jsú přijali od těch lidí, u kterýchž jsú byly na nájmu, tak jakž jim to táž Justina svrchu psaná na ceduli, u koho a kde ty krávy byly, poslala a oznámila, k kterýmžto XVIIIti kravám oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost jmíti, a to dáním někdy Anny z Hořešovic jakožto

Strana 195
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 195 dědičky a nápadnice statku někdy Prokopa z Hořešovic, otce jejího. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529]. Škod VIII grošuov českých. Póvod pustil od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. Létha MDXXXII° v středu po sv. Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po pu- štění od puohonu toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XVIII. b. — Půhon mřežován. 5754. Justina a Piram tíž pohánějí statečného Purkartha etc. a Václava So- kola etc. týchž. Viniti je chtí ze devadesáti II1/2 kopy XV grošuov vše českých, a to z těch, které jsúc poručníci sirotka a statku někdy Prokopa z Hořešovic přijali jsú k sobě peněz purkrechtních z městečka Slavětína od těch lidí téhož někdy Prokopa, k kterýmžto LXXXXII/2 kopě groším českým nahoře jmenovaným oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost jmíti, a to dáním někdy Anny z Hořešovic jakožto dědičky a nápadnice statku někdy Prokopa z Hořešovic, otce jejího. Actum feria VI. ante Galli [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529]. Škod VIII grošuov českých. Puovod pustil od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. Létha MDXXXII° v středu po sv. Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po pu- štění od puohonu toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XIX. a. — Půhon mřežován. 5755. Justina a Piram tíž pohánějí statečného Purkartha etc. a Václava So- kola etc. týchž. Viniti je chtí z Lti kop grošuov českých, a to z těch, kteréž jsúc poručníci sirotka a statku někdy Prokopa z Hořešovic přijali jsú k sobě viny od Marty Vavřincové z Slavětína, kmetičny téhož někdy Prokopa, k kterýmžto Lt kopám groším českým té viny od Marty Vavřincové vzatých oni Justina a Piram praví se právo a spravedlivost jmíti k ruce též Marty, a to dáním někdy Anny z Ho- řešovic jakožto dědičky a nápadnice statku někdy Prokopa z Hořešovic, otce jejího. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529]. Škod XX grošuov českých. Póvod pustil od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. 25*

Strana 196
196 D. XIII. Registra soudu komorního: Létha MDXXXII° v středu po sv. Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po pu- štění od puohonu toliko pro škody útratní. Škod jmenoval L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XIX. a. — Půhon mřežován. 5756. Justina a Piram tíž pohánějí statečného Purkartha etc. a Václava So- kola etc. týchž. Viniti je chtí ze CCCC kop XLI1/2 kopy VIII grošuov II peněz vše českých, a to těch, kdež, jsúce poručníci sirotka a statku někdy Prokopa Kyster- ského z Hořešovic, přijímali k sobě úroky a plath z dědin a s luk za trávy z mě- stečka Slavětína od lidí téhož někdy Prokopa Kysterského, a to osm leth pořád zběhlých, a těch CCCC kop XLI/2 kopy VIII grošuov II peněz vše českých až po- savad jim Justině a Piramovi dáti zanedbávají jakožto těm, kteříž k těm CCCC kopám XLI /2 kopě VIII groším II penězuom právo a spravedlivost mají dáním ně- kdy Anny z Hořešovic jakožto dědičky a nápadnice statku všeho po někdy Proko- povi z Hořešovic, otci jejím. Actum ut supra [14. října]. [Juxta:] Hojemstvie [16. dubna 1529]. Škod VIII grošuov českých. Puovod pustil od puohonu feria III. post Reliquiarum [16. dubna] 1532. Létha MDXXXII° v středu po sv. Tiburcí [17. dubna] dána relací ke dskám zemským Václavovi Sokolovi z Mor na Pirama Kapouna z Svojkova po pu- štění od puohonu toliko pro škody útratní. Jmenoval škod L kop grošuov českých. R. XV. 1. C. XIX. a. — Půhon mřežován. 5757. Uršila z Žandova pohání Wolfa Sedleckého z Oujezdce a v Racovech. Viniti jej chce jakožto držitele statku po někdy Bohuslavovi Kelnarovi z Žandova, bratru jejím, z CL kop grošuov míšenských věna jejího, kterážta summa věna již dotčeného jí Uršile byla jest položena u desk zemských od téhož někdy Bohuslava a téhož Wolfa, a zase od desk že jest táž summa věnná s vólí již dotčeného vy- zdvižena ke škodě jí Uršile, a ona Uršila nemohúci k summě věna již dotčeného při- jíti a nejsúci věnem svým podlé práva opatřena, k témuož Wolfovi o těch CL kop gro- šuov míšenských věnných hledí. Actum feria V. ante undecim milia virginum [20. října]. R. XV. 1. C. XIX. a. — Půhon mřežován. 5758. Uršila táž pohání Wolfa Sedleckého téhož etc. Viniti ho chce jakožto držitele statku po někdy Bohuslavovi Kelnarovi z Žandova, bratru jejím, ze CC kop a XXV kop grošuov míšenských třetiny té, kteráž jest jí též Uršile nad těch puol druhého sta kop grošuov míšenských věna jejího, kteréž jsú jí byly u desk zemských položeny, podle práva věnného přibyti měla,1) kdež ona Uršila nejsúci věnem svým nikterakž vedle práva opatřena o tu summu CC kop a XXV kop grošuov míšenských třetiny již dotčené k témuož Wolfovi hledí. Actum ut supra [20. října]. R. XV. I. C. XIX. b. - Půhon mřežován. — 1) měly rukopis.

Strana 197
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 197 5759. Katheřina, někdy manželka Matouše Žáka z Malé Strany, pohání purgmistra, konšeluov i všecku obec Menšího města Pražského, a to z toho, že jí Kateřině tíž svrchu psaní purgmistr, konšelé i všecka obec brání a nedadí jí statku jejího spravedlivého bráti, kterýž jest jí nebožtík Matouš Žák manžel její dal a dětem jejím spolu mocně kšaftem podlé práva řádně učiněným při jich městě, kterýž kšafth o témž statku jest knihami na rathúze tvrzený a dokonalý; kdež táž Kathe- řina, majíci spravedlivost k tomu statku po muži svém i po dětech svých jako vlastní mátě, toho užiti nemuože, a toho sobě pokládá svrchu psaná Katheřina MD kop grošuov českých. Actum feria V. ante undecim millia virginum [20. října]. [Juxta:] Za škody útratní a nákladní za Kateřinu Žákovú puovoda slíbil Markvarth z Soběhrd, jakž země za právo má. 1529° sabbato post Tiburcii [17. dubna] nález. R. XV. 1. C. XIX. b. — Půhon mřežován. 5760. Václav Tvaruožek, obývající v městě Pražském pohání statečných Zdeňka a Mikuláše bratří vlastních a nedielných Trčkuo z Lípy etc., aby postavili před soudem komorniem Thomáše koželuha z městečka Vlašimě, poddaného svého. Viniti ho chce z toho, že jest jemu Václavovi Tvaruožkovi přiříkal jeho z toho vy- praviti, kdež jest se nález právem pány Pražany naň stal, aby jeho Thomáše kože- luha na témž právě postavil pro to a z příčiny té, že jest on Thomáš koželuh Zigmunda tovaryše řemesla zlatnicského z Vratislavě zsekal a zranil a puovodem jeho ušel, pak že tomu přiřčení svému týž Tomáš koželuh dosti učiniti zanedbává až posavad. Actum feria VI. die undecim milia virginum [21. října]. [Juxta:] Statečný Mikuláš Trčka z Lípy činí poručníka k této při ku po- stavení Thomáše koželuha, poddaného jeho z Vlašimě, Štilfrida z Lukavce a Mark- vartha z Soběhrd na zisk i na ztrátu. Létha MDXXIX° v pondělí před svatým Tiburcím [12. dubna] Václav Tvaruožek póvod a Tomáš koželuh z Vlašimě jsa osobně postaven a podle něho Markvarth z Soběhrd poručník svolili se a učinili mezi sebú poklid až do sv. Mar- tina najprve příštího. Léta MDXXX feria II. post Reliquiarum [2. května 1530] svolily se strany osobně před úřadem stojíce a učinily mezi sebou poklid na smlúvu až do sv. Martina příštího. R. XV. I. C. XIX. b. — Půhon mřežován. 5761. Bartoloměj z Velebudic a v Velkanicích pohání statečného Jana jinak Ješka z Strojetic. Viniti ho chce z svrškuov a nábytkuov jmenovitě z těchto: z kle- notuov, z čub, z šatuov chodicích, z šatuov ložních, z peřin, podušek, polštářuov, z prostěradl, z cínového nádobí, z kotluov, z kotlíkuov měděnných, z medenic, z krav, z vovec, z sviní, z vobilé sytého i v snopích a z hotových peněz, kteréžto svrchky

Strana 198
198 D. XIII. Registra soudu komorního: a nábytky pokládá sobě týž Bartoloměj D kop grošuov českých. Actum feria VI. die undecim milia virginum [21. října]. [Juxta:] Bartoloměj z Velebudic puovod poroučí tuto při Jindřichovi ba- kaláři z Chocemic na zisk i na ztrátu. Statečný Jan Ježek z Trojetic poroučí mocně tuto při Janovi Byšickému z Byšic a Petrovi Bukovskému z Hustiřan, oběma neb jednomu z nich, k zisku i k ztrátě. Anno 1524. feria III. post sancti Bricci [15. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemství, příde-li ta pře na tento čas k slyšení; pak-li nepříde, tehdy zhola poklid do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525.]. Anno 1525. feria III. post sanctorum Philippi Jacobi [2. května] Jindřich bakalář od Hory Kuthny, poručník puovoda, a Jan Ješek pohnaný učinili poklid zhola do svatého Martina najprv příštího. Anno etc. XXVII° sabbato post Reliquiarum [4. května] svolily se obě. straně, učinily poklid zhola do sv. Martina najprv příštího. Anno 1527. sabbato post Briccii [16. listopadu] svolily se obě straně poklid zhola. 1529. feria VI. post Tiburcii [16. dubna] Bartoloměj puovod a Jan Ješek pohnaný učinili poklid až do sv. Martina. Pustil póvod od póhonu feria V. die Floriani [4. května] 15311). R. XV. 1. C. XX. a. — Půhon mřežován. — 1) V rukop. omylem psáno: 1530. 5762. Drslav Cernín z Chuděnic a na Březině pohání statečného Jiříka Lajtolta z Ebrnic na Nekmíři a statečného Jana Varlajcha z Bubna a na Vilštaině. Viniti je chce z nezdržení smlúvy, a to v tom, že jsú témuož Drslavovi jměli dáti XL kop grošuov českých dílu jeho na čas již minulý podlé též smlúvy, kterúž s týmž Drslavem mají, i tomu dosti učiniti a těch XI kop grošuov českých jemu dáti za- nedbávají až posavad. Actum sabbato post XI milia virginum [22. října.] R. XV. 1. C. XX. a — Půhon mřežován. 5763. Bohuslav Šlejbor z Tisové pohání Johanku z Vobitec a Barboru z Štěpánovic a na Srbicích, mocných poručníkuov sirotkův a statku někdy Jana Mlázovského z Těšnice, aby postavili v soudu komorniem Koubka z Češtína. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest týž Koubek Dorotku vdovu z Češtína, kmetičnu téhož Bohuslava zbil a jemu na ni nic nežalovav. Actum ut supra [22. října]. R. XV. 1. C. XX. a. — Půhon mřežován. 5764. Bernarth Bucký z Warnstorfu pohání Václava, Jiříka a Tobiáše bratří svých odtudž z Warnstorfu. Viniti je chce ze XXXVII zlatých uherských společně, každého z nich ze dvanádcti zlatých uherských XII grošuov IV 1/2 peníze vše českých,

Strana 199
Půhony k roku sv. Martina léta 1524. 199 dielu jeho, kteruožto summu zlatých uherských týž Bernarth dáti jest musil Kuncovi Offovi z Cedlic a z Wizntolu za dluh někdy Hanuše Buckého z Warnstorfu a na Starých Bucích, otce jejich, a nadepsaní bratří přijavše na sebe při rozdieliech svých jej Bernartha ve všech dluzích po témž Hanušovi Buckém, otci jejich bratří, zastú- piti, tomu se od nich dosti nestalo. Actum ut supra [22. října]. [Juxta:] Václav Bucký z Warnštorfu poroučí tuto při mocně Bohuslavovi Vr- chotovi z Slatiny k zisku i k ztrátě. R. XV. 1. C. XX. a. — Půhon mřežován. 5765. Bernarth Bucký z Warnstorfu pohání Václava Buckého odtudž z Warns- torfu, bratra svého. Viniti jej chce z nevrácení koflíku stříbrného pozlaceného jedno- rožce, na kterémžto koflíku týž Bernarth tři díly jmíti se praví a on Václav čtvrtý díl, kteréhožto koflíku na své tři díly nevrácení on Bernarth sto kop grošuov čes- kých sobě pokládá. Actum sabbato post undecim milia virginum [22. října]. [Juxta:] Václav Bucký z Warnštorfu činí mocného poručníka této pře Bohu- slava Vrchotu z Slatiny k zisku i k ztrátě. R. XV. I. C. XX. b. — Půhon mřežován. 5766. Michal Karigk, kupec v Praze, pohání pana Jindřicha z Ryzmberka a z Švihova. Viniti jeho chce z puol druhého sta kop grošuov čtyrydcíti pěti kop grošuov a čtyrydceti pěti grošuov vše českých dluhu spravedlivého, témuož Micha- lovi za kupecské věci povinných, kteréhožto dluhu týž pan Jindřich jemu Micha- lovi Karigkovi až podnes plátce býti zanedbává. Actum ut supra [22. října]. R. XV. 1. C. XX. b. — Půhon mřežován. 5767. Václav Šárovec z Šárova a na Slatiňanech pohání statečného Pavla Choltického z Újezda a na Cholticich. Viniti ho chce jakožto držitele statku někdy Diviše Choltického z Újezda bratra jeho z toho, tu kdež jest týž Václav Šárovec slíbil podle jiných dobrých lidí za téhož Diviše k Kateřině z Svojšic, manželce jeho, za věno její za DCCL kop grošuov míšenských, a on Pavel Choltický jakožto držitel statku téhož někdy Diviše bratra svého jeho Václava Šárovce z toho slibu a dielu jeho vypraviti zanedbává až posavad. Actum sabbatho post XI milia virginum [22. října]. [Juxta:] Václav starší Šárovec z Šárova činí mocného poručníka Jindřicha Loučenského z Kopidlna na zisk i na ztrátu. Anno 1525. feria III. post s. Philippi et Jacobi appostolorum dei [2. května] svolily se obě straně, učinily poklid místo hojemstvie do svatého Martina najprv příštího. Feria VI. nález post Tiburcii [16. dubna 1529.]. R. XV. 1. C. XX. b. — Půhon mřežován.

Strana 200
200 D. XIII. Registra soudu komorního: 5768. Václav Tvrdek z Radkovic pohání Viléma a Burjana bratří vlastních a nedielných z Košmbergku na Boříkovicích. Viniti je chce ze řčení, a to takového, že jsú témuž Václavovi přiřkli XV kop grošuov českých po někdy Magdaleně z Košm- bergku, sestře jich, dáti i tomu svému řčení dosti učiniti zanetbávají až posavad. Actum feria II. post undecim milia virginum [24. října]. R. XV. 1. C. XX. b. — Půhon mřežován. 5769. Mikuláš Vančura z Řehnic a na Krnště, hajtman kraje Boleslav- ského, pohání Jindřicha z Nedvojovic a v Malobratřicích. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest jemu Pavla porybného z Studénky, člověka jeho, zranil a zchromil s pomocníky svými ve vsi Malobratři- cích, že jest ledva živ zuostal, nemaje k němu žádné příčiny, kdež on Pavel šel jest po potřebě jeho Mikulášově opatruje po rybnících, což jest jemu bylo poručeno. Actum ut supra [24. října]. R. XV. 1. D. I. a. — Půhon mřežován. 5770. Zigmund Roh z Vlkánova, měštěnín Pražský, pohání pana Jaroslava z Šelnberka a s Kosti etc., aby postavil v soudu komorním Martina rychtáře z Jab- kynic, člověka svého, kteréhož viniti chce z toho, že jest k sobě přijímal věci kra- dené, koření, šafrán a jiné věci, kteréž pobrány byly od zlodějuov témuož Zigmun- dovi Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici královské, kteréžto koření, šafrán a jiné věci, kteréž jest k sobě přijímal od zlodějuov týž Martin, věda, že jest kradená věc, pokládá sobě toho on Zikmund Roh sto kop grošuov českých. Actum feria II. ante Simonis et Jude appostolorum dei [24. řijna]. [Juxta:] Martin rychtář z Jabkynic, člověk pana Jaroslava z Šelnberka, po- roučí tuto při mocně Janovi Žatecskému z Waykrštorfu1) na zisk i na ztrátu. R. XV. I. D. I. a. — Půhon mřežován. — 1) Následuje ještě: a Václavovi z Vrchlabí oběma spolu neb jednomu z nich, což však přetrženo. 5771. Zigmund Roh týž pohání statečných Zdeňka a Mikuláše bratří vlast- ních a nedílných Trčkuov z Lípy etc., aby postavili v soudu komorním Vávru Ka- rasa, Sodomu a Donáta rychtáře ze vsi Vitiněvsi a Kubu z Starého Místa, Zlupka z města Jičína, Vávru rychtáře z Oudrnic a Macha z Kněžic, lidi své, kteréž viniti chce z toho, že jsú k sobě přijímali a kupovali koření, šafrán a jiné věci, vědúc, že jsú kradené, kteréž pobrány byly od zlodějóv témuož Zigmundovi Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici královské, kteréžto koření a jiné kradené věci on Zigmund Roh pokládá sobě D kop grošuov českých. Actum ut supra [24. října]. [Juxta:] Anno 1524 v sobotu po svatém Martinu [12. listopadu] všickni tito lidé v tomto puohonu jmenovaní kromě dvú, totiž Kuby z Starého Místa a Macha z Kněžic, osobně stojíc svolili se s druhú stranú a učinili poklid zhola do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525.].

Strana 201
Půhony k roků sv. Martina léta 1524. 201 Anno etc. XXVII° feria II. post Floriani [6. května] Zigmund Roh a Vávra Karas, Sodoma, Donát a Zlupek, ti vzali poklid místo hojemství do sv. Martina najprv příštího [11. listopadu]. Tyto Zigmund Roh z puohonu propouští: Vávru z Oudrnic a Macha z Kněžic a Kubu z Starého Místa. Anno 1527. feria III. post Martini [12. listopadu] od Zigmunda Roha po- ručník Jan Čuba a od pohnaných Jindřich Kamenický z Vitiněvsi poklid zhola na smlúvu svolili se do Svátosti najprv příští [24. dubna 1528.]. Anno 1528. feria III. in vigiliis annunctiacionis Marie [24. března] Zigmund Roh osobně stoje před úřadem oznámil, že z puohonu propouští Zlupka člověka statečných Zdeňka a Mikuláše Trčků z Lípy, toliko jeho jedinú osobu, a Pavel So- doma na místě pohnaného to propuštění přijal. 1529°. Donáth rychtář a Vávra Karas svolili se s puovodem, učinili poklid na smlúvu do sv. Martina najprve příštího. R. XV. 1. D. I. a. — Půhon mřežován. 5772. Zikmund Roh týž pohání statečného Jana Litoborského z Chlumu a na Jeřicích, najvyššího písaře království Českého, aby postavil v soudu komorním Izáka žida mladého, žida Vačkáře a žida v Koutě, všech z Hořic, kteréž viniti chce z toho, že jsú k sobě přijímali a kupovali koření a šatrán i jiné věci vědúc, že jsú kradené, kteréž pobrány byly od zlodějuov témuož Zigmundovi Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici královské, kteréžto koření a jiné kradené věci on Zigmund Roh pokládá sobě D kop grošuov českých. Actum ut supra [24. října]. [Juxta:] Puovod non astitit feria VI. post Tiburcii [16. dubna] MDXXIX" a židé pohnaní stáli, žádajíc za opatření. R. XV. I. D. I. a. — Půhon mřežován. 5773. Zigmund Roh z Vlkanova, měštěnín Pražský, pohání Stráníka z Ko- pidlna na Střevadči, aby postavil v soudu komorním Beneše z Drahorazie, člověka svého, kteréhož viniti chce z toho, že jest k sobě přijímal věci kradené, kteréž po- brány byly témuž Zigmundovi Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici krá- lovské, kteréžto věci kradené on Zigmund pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum feria II. ante Simonis et Jude appostolorum [24. října]. [Juxta:] Beneš z Drahorazie, člověk Stráníka z Kopidlna, činí mocného po- ručníka této pře Jindřicha Loučenskýho z Kopidlna k zisku i k ztrátě. Anno 1524. sabbato post sancti Martini [12. listopadu] svolily se obě straně, učinily poklid zhola do Svátosti najprv příští [28. dubna 1525.]. R. XV. I. D. I. b. — Půhon mřežován. 5774. Zigmund Roh týž pohání pana Jana Špetli z Janovic a na Bezdězi aby postavil v soudu komorním Marka žida z Náchodu, kteréhož viniti chce z toho, Archiv Český XXXIII. 26

Strana 202
202 D. XIII. Registra soudu komorního: že jest kupoval aksamity, damašky, atlasy i jiné věci, vědúc, že jsú kradené, kteréž po- brány byly od zlodějuov pod Zámrskem lesem témuož Zigmundovi Rohovi na svo- bodné silnici královské, kteréžto aksamity, damašky a atlasy i jiné věci kradené on Zigmund pokládá sobě sto kop grošuov českých. Actum ut supra [24. října]. [Juxta:] Tento póhon jest z té příčiny přetržen, že puovod osobně stoje s Václavem Hlaholem z Vyhnanic, poručníkem pana Jana Špetle, pověděli, že mají o to smlúvu. Actum feria III. ante Dionisii [8. října] 1527 R. XV. 1. D. I. b. — Půhon mřežován. 5775. Havel z Calhoštic pohání Jana Žíchovce z Duban. Viniti ho chce z pěti kop grošuov českých dluhu spravedlivého témuož Havlovi za víno spravedlivě povinného, kterýchžto pět kop grošuov českých jemu Havlovi až podnes dáti za- nedbává. Actum ut supra [24. října]. R. XV. I. D. I. b. — Půhon mřežován. 5776. Jan Varleich z Bubna a na Vilšteině pohání Kristofa Točhíka z Křimic z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých pro to, kdež jest on Kristof lidem jeho Jana Varleicha ze vsi z Chlumu dobytek jich zajal, že jest pokuty vzal po týmž zájmu pro ten dobytek proti zřízení zemskýmu. Actum feria IV. ante Simonis et Jude appostolorum dei [26. října]. R. XV. I. D. I. b. — Půhon mřežován. 5777. Jan Varleich týž pohání Kristofa Točníka téhož. Viniti ho chce z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, protože jest Bártovi čeledínu, pastýři lidí téhož Jana Varleicha ze vsi z Chlumu, dobytek, totižto VIII koz, zajal a toho dobytka jemu pustiti nechtěl, až jemu Kristofovi dáno bylo z každého toho dobytka po jednom groši českým. Actum ut supra [26. října]. R. XV. I. D. I. b. — Půhon mřežován. 5778. Jan Varleich z Bubna týž pohání Kristofa Točníka z Křimic. Viniti ho chce z pychu takového, jakož jest lidem jeho ze vsi z Chlumu dobytek byl zajal a pokutu sobě s toho dobytka bral, pokud mu se zdálo, že jest nenavrátil lidem jeho z Chlumu tohoto dobytka, totižto Hurtovi skopce dvouletýho, Brunclíkovi starý ovce s jehnětem, Šťastnému skopce, Kubovi ovce starý, a pro ten pych z desíti kop grošuov českých. Actum feria IV. ante Simonis Jude appostolorum dei [26. října]. R. XV. 1. D. II. a. — Půhon mřežován. 5779. Augustin z Bašty, někdy měštěnín Menšího města Pražského, pohání Markétu Bechyňovu z Rabštaina a Jana Žateckého z Waygrštorfu. Viniti je chce jakožto držiteluov statku po někdy Bohuslavovi Loském z Rabštaina ze sta kop grošuov a XII kop grošuov vše českých dluhu jemu Augustinovi od téhož někdy Loského spravedlivě povinného za stravu, kterýžto statek po témž někdy Bohusla- vovi Loském oni pohnaní k sobě přijavše od někdy Elšky z Neznašov, manželky

Strana 203
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 203 téhož někdy Bohuslava Loského, z téhož statku takového dluhu povinného jemu Augustinovi zaplatiti zanedbávají až posavad. Actum ut supra [26. října]. R. XV. 1. D. II. a. — Půhon mřežován. 5780. Jan z Jasanného, obývající v městě Pražském, pohání Vondřeje Mo- číka z Konic a na Cerhenkách. Viniti ho chce z koně, kteréhož jemu týž Jan z Ja- sanného puojčil na žádost jeho s sedlem i se všemi potřebami, kteréhožto koně on Vondřej jemu Janovi vrátiti a dáti zanedbává až posavad, kteréhožto koně nevrá- cení pokládá sobě týž Jan z Jasanného X kop grošuov českých. Actum ut supra [26. října]. R. XV. 1. D. II. a. — Půhon mřežován. Půhony k svědomí k roku sv. Martina [11. listopadu] léta MDXXIV°. 5781. Jan Dešenský z Dešenic pohání purgmistra a konšel města Klatov proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus v pátek o suchých dnech letničních najprv příštích [20. května]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě M kop gr. českých. Actum feria V. ante s. Georgii [21. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. sabbato post Francisci [8. října] vyšel duohon na purg- mistra a konšely města Klatov, starú radu, aby je k tomu přidrželi, od Jana De- šenského z Dešenic, a to zejména tyto, kteří byli na úřadu létha etc. XXIV. a po- hnáni byli ve čtvrtek před sv. Jiřím k letnicuom: Matěj Kyjovskej, Václav Lepič, Mikuláš Jiskra, Jiřík Kaufunk, Hanzl kramář, Jan Šnajdarů zeť, Jakub Hořákovský, Mathúš Maso, Jan baccalář, Martin Skarleta, Jan Smítko. Terminus die s. Martini [11. listopaduj. Pokuty nesvědčení jako i v duohonu. R. X. 1. D. XXVII. a. 5782. Jan Dešenský z Dešenic pohání Jiříka bakaláře a Johanesa písaře z Spálený ulice, měšťan města Prahy, a Matěje Kyjovského a Mikuláše Jiskru měšťan města Klatov, proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus v pátek o su chých dnech letničních najprv příštích [20. května]. Actum feria VI. ante s. Georgii [22. dubna]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě pět set kop gr. českých. [Juxta:] Anno 1524. sabbato post Francisci [8. října] vyšel duohon na tyto vosoby všecky v puchonu položené od Jana Dešenského. Terminus die s. Martini [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení jako i v póhonu D kop gr. českých. R. X. 1. D. XXVII. b. 5783. Anežka švadle z Nisé obsílá opatrné purkmistra a konšely i všecku obec Menšího města Pražského, aby položili před etc. ortel ten, kterýž sou učinili mezi touž Anežkú a Mathúšem bečvářem; a druhý ortel, kterýž sú učinili mezi touž Anežkú a Tomášem Zuovačem, někdy rychtářem od Matky Boží tu u mostu, sousedy svými. Třetí, aby postavili Mathúše bečváře, Tomáše Zuovače, Jakuba písaře radného, 26*

Strana 204
204 D. XIII. Registra soudu komorního: spolusousedy své, a Jana posla svého, kterýž do rady pouští, k svědomie. Čtvrté, aby jí položili svědomie ta, kteráž jest táž Anežka vedla a položila i ukázala k své spravedlivosti i v rejstřích jich zapsati dala, zejména tyto: Jakuba Kapalína, Jana z Koutha, Anežky z Vartnberka, Elišky dívky Mathúše bečváře. A páté, svědomí listovní rychtáře Novoměstskýho, od rychtáře a písaře Staroměstských, od pana pře- vora u Matky Boží u mostu, [od] Jana Vojska nožíře, od Volfa školního mistra, od Markéty podruhyně Zuovačovy, od Dorothy, od paní Anny Tourkové z Rokytníka. Šesté, listy přímluvčí od osvíceného knížete Karla JMti, druhý list od urozeného a statečného rytíře pana Buriana z Lípy etc., třetí list od pánuov Pražan, též i ústní přímluvy od pana Viléma z Pernštaina a pana Ladislava ze Štermbergka; ty paměti všecky abyšte jí dali a položili a také i tu ceduli, kterúž jest v radě položila, co jest jí statku jejího pokradeno i vzato, a také list, kterýž vám psal Bouslav Vrchota z Slatiny o touž Anežku; abyšte to všecko, což se tuto jmenuje, položili před úřadem naším k svědomí. A také aby položili svědomie listovní Augustinovo z Bašty, kteréž též Anežce dal. Pak-li by toho všeho jí Anežce k její potřebě nepoložili, že sobě toho nepoloženie ona Anežka pokládá tisíc kop gr. českých. Actum feria VI. ante Georgi [22. dubna]. Terminus feria II. post Georgii proxima [25. dubna]. [Juxta:] Anno domini 1525. feria IV. ante s. Bartolomei apostoli dei [23. srpna] vyšel duohon na purgmistra, konšely i všecku obec Menšího města Pražského od Anežky švadle z Nisé. Terminus feria II. post Bartholomei proxima [28. srpna]. Pokuty jako i v obeslání tisíc kop gr. českých. R. X. I. D. XXVII. b. 5784. Hanuš Glaubic z Dubína obsílá Jiříka z Púchova proti panu Volfovi z Gutštaina k svědomie. Terminus feria IV. v deset hodin proxime ventura post Georgi [27. dubna]. Actum feria III. post Georgi [26. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post Georgii [27. dubna] vyšel duohon na Ji- Púchova od Hanuše Glaubice. Terminus feria V. post Georgii [28. dubna]. říka z R. X. I. D. XXVIII. a. 5785. Štěpán, starý hofmistr z Jílového, pohání Přibíka z Břízy a na Bře- žanech proti Janovi z Břízy a na Netvořicích k svědomí. Terminus feria IV. die s. Viti [15. června]. Actum feria IV. post Georgii [27. dubna]. Pokuty L kop gr. českých. R. X. I. D. XXVIII. a. 5786. Statečný Procek Malý z Cetně etc. pohání Václava Zahrádku z Černé proti Hrádkovi z Limburka k svědomí. Terminus feria V., hoc est cras [28. dubna hora XII. Actum feria IV. ante Philippi Jacobi [27. dubna]. R. X. 1. D. XXVIII. a. 5787. Anna Miránková od Hory Kutny obsielá Jana z Vratu a Jiříka Hášu z Újezda, aby položili před etc. list hlavní na puol čtvrté kopy gr. českých, svědčící

Strana 205
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 205 jí Anně, kterýžto list oni Jan a Jiřík udělali též Anně Miránkové, k kterémuožto listu Václav Hougvic z Biskupic pečeth svú jest přiložil; že toho listu hlavnieho potřebuje proti týmž Janovi a Jiříkovi k svědomí. Terminus feria V. ante Filipi et Jacobi, hoc est cras [28. dubna] hora XI. Actum ut supra [27. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Philippi Jacobi [28. dubna] vyšli duoho- nové na Jana z Vratu a Jiříka Hášu z Újezda od Anny Miránkové od Hory Kuthny. Terminus feria VI. ante Philippi Jacobi [29. dubna]. R. X. 1. D. XXVIII. a. 5788. Jan Ješek z Trojetic a na Doupově pohání Jana Mladotu z Solopisk, Vondřeje ze Vlenec a v Hracholuštích, Abrahama z Trojetic a Markétu Portnarovú z Brodce proti Petrovi Šatnému z Brodce k svědomí. Terminus v pátek o suchých dnech letničních najprvé příštích [20. května]. Actum feria IV. ante Philippi et Ja- cobi apostolorum dei [27. dubna]. R. X. 1. D. XXVIII. a. 5789. Pan Petr Adršpach z Náchoda a na Rysmburce pohání pana Václava Samoele z Hrádku, aby položil před úřadem soudu komorního smlouvu řezanú tu, kterúž jest učinil někdy pan Pavel Samuel z Hrádku, otec jeho, s týmž panem Petrem o naučení a dělání zlata uherského, tak jakž táž smlúva šíře v sobě to za- vírá, že též smlúvy potřebuje proti témuož panu Václavovi k svědomí. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. Actum feria V. ante Philippi Jacobi apostolorum [28. dubna]. [Juxta:] Anno etc. XXV° feria V. ante annuntiationem beate Marie virginis1) [23. března] vyšel duohon na pana Václava Samoele z Hrádku pro položení smlúvy řezané od pana Petra Adršpacha z Náchodu. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [28. dubna]. R. X. 1. D. XXVIII. b. — 1) Nadepsáno místo přetrženého: post s. Benedicti. 5790. Jan a Jiřík bratří vlastní ze Vchynic obsílají pana Václava Popela z Lóbkovic a na Chlumci proti panu Děpoltovi z Lobkovic a na Bílině. Terminus feria VI. ante Philippi Jacobi [29. dubna] hora Xa. Actum ut supra [28. dubna]. Pokuty nesvědčení CC kop grošů českých. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. ante Philippi Jacobi [29. dubna] vyšel duohon na pana Václava Popela etc. od Jana a Jiříka, bratří ze Vchynic. Terminus eodem die hora XVa. R. X. 1. D. XXVIII. b. 5791. Statečný Jakub z Vřesovic, podkomoří království Českého, obsílá sta- tečného Ople z Fictum a na Novém Šumburce, abý položil před etc. list ten obsé- lací, kterýmž ho týž Jakub obeslal před JMtKskú, že to před JMtíKskú a raddami JMtiKské pokázati chce, že v úřadu podkomořství býti nemá etc., tak jakž též

Strana 206
206 D. XIII. Registra soudu komorního: obeslání to v sobě šieře zavierá a ukazuje; že toho listu potřebuje proti témuož Oplovi k svědomí. Pokuty nepoložení téhož listu pokládá sobě pět tisíc kop grošů českých. Terminus feria VI. ante Philippi Jacobi [29. dubna] hora undecima. Actum feria V. ante Philippi Jacobi [28. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. ante Philippi Jacobi [29. dubna] post unde- cimam horam vyšel duohon pro položení listu na statečného Ople z Fictum od sta- tečného Jakuba z Vřesovic. Terminus eodem die hora XIII proxima. R. X. 1. D. XXVIII. b. 5792. Lidmila z Sloupna, manželka Kristofa z Radešína, pohání pana Jin- dřicha Švihovského z Ryzmbergka a na Rábí, pana Vilíma Mráckého z Dubé a na Prčici, Václava Bořka z Dohalic, Burjana Točníka z Křimic, Jana Měsíčka z Výš- kova a na Dolanech, a Ctibora Netonického z Nebilov; všech proti Janovi a Smilovi bratřím Nebielovským z Drahobuze k svědomí. Terminus feria II. post Urbani [30. května]. Actum sabbatho ante sanctorum Philippi et Jacobi apostolorum [30. dubna]. [Juxta:] Anno 1524. sabbato post Wenceslai [1. října] vyšel duohon na pana Jindřicha Švihovského, na Burjana Točníka, na Jana Měsíčka a na Ctibora Neto- nického od Lidmily z Sloupna. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu pokládá sobě padesát kop grošů českých. R. X. I. D. XXVIII. b. 5793. Kunáth Vlk z Kvítkova obsílá Adama Sadovského z Sloupna na Sa- dovie proti Haškovi Kuloví z Chotče k svědomí. Terminus sabbatho post Martini [12. listopadu]. Actum feria VI. ante Stanislai [6. května]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post sancti Briccii [16. listopadu] vyšel duohon od Kunáta Vlka z Kvítkova na Adama Sadovského. Terminus sabbatho post Kate- rine 126. listopadu]. R. X. I. D. XIX. a. 5794. Václav Hysrle z Choduov obsílá Bohuslava Zumra z Herstošic a Ji- říka Ratiborského z Zechcebuze a na Ratiboři a Albrechta Majdle z Tohnicu proti osvícené kněžně a paní, paní Barboře, kněžně z Onholdu, hrabince z Aškaní a paní z Kolovrath k svědomí. Terminus feria VI. post Urbani [27. května]. Pokuty ne- svědčení na každého sto kop grošuov českých. Actum feria V. post Stanislai [12. května]. R. X. 1 D. XXIX. a. 5795. Mikuláš z Kraselova a v Hošticích pohání pana Jindřicha Švihovského z Ryzmberka a na Rábí, aby postavil před etc. Jana Houžku a Dorothu, manželku jeho, z Horažďovic, Hanzlíka služebníka a Vávru, služebníka téhož Jana Houžky; že jich, jakož od něho spraveni budú, potřebuje proti Adamovi Kocovi z Dobrše

Strana 207
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 207 k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Laurencii proxima [10. srpna]. Actum feria II. ante festum Urbani [23. května]. R. X. 1. D. XXIX. a. 5796. Mikuláš týž pohání pana Břetislava Švihovského z Ryzmberka a na Rábí, aby postavil před etc. Vaňka řezníka příjmí Zeleného z Horaždovic, že ho potřebuje proti Adamovi Kočovi z Dobrše k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Laurencii proxima [10. srpna]. Actum feria II. ante festum Urbani [23. května]. R. X. I. D. XXIX. a. 5797. Mikuláš z Kraselova a v Hošticích pohání poctivého Kašpara Urticella, Pařížského učení mistra, obývajícieho v městě Horaždovicích proti Adamovi Kočovi z Dobrše k svědomí. Terminus ut supra [10. srpna]. Actum ut supra [23. května]. R. X. I. D. XXIX. b. 5798. Mikuláš týž pohání Anežku z Ubramic a na Předslavi, aby postavila před etc. Havla Podtužníka z Damice, člověka svého, a Jana, syna jeho, odtudž z Damice, a Šimona z Nahořanek, též člověka svého, že jich potřebuje proti Ada- movi Kočovi z Dobrše k svědomí. Terminus ut supra [10. srpna]. Actum ut supra [23. května]. R. X. I. D. XXIX. b. 5799. Lidmila z Sloupna pohání Elšku z Dohalic á na Zbraslavicích proti Janovi a Smilovi bratřím Nebielovským z Drahobuze k svědomí. Terminus feria IV. die Margarethe [13. července]. Actum feria III. ante Urbani [24. května]. R. X. I. D. XXIX. b. 5800. Lidmila táž pohání statečného Jana Janovského z Sútic a na Žimberce proti týmž bratřím ut supra k svědomí. Terminus ut supra [13. července]. Actum ut supra [24. května]. R. X. 1. D. XXIX. b. 5801. Jiřík z Půchova pohání pana Wolfa z Gutštaina, aby položil list, který jemu psal pan Hendrich bratr jeho, z Gutštaina, v kterémž listu jeho vysoce haní a dotýká na jeho poctivosti, jsa s ním v puohonu o jeho poctivost. Terminus sa- bato post Urbani [28. května]. Pak-li by toho neučinil, pokládá sobě toho nepoložení tisíc kop grošů českých. Actum feria IV. die sancti Urbani [25. května]. R. X. I. D. XXIX. b. 5802. Voldřich Fremut z Krásného dvoru a na Buškovicích pohání pana Hanuše Pfluga z Rabštaina a na Bečově, krále JMti a koruny české německých lén hajtmana a dvoru JMti krále maršálka, a pana Albrechta z Šternberka a na Zelené Hoře proti panu Hendrichovi a panu Wolfovi, bratřím z Gutštaina, k svě- domí. Terminus feria V. post Bartholomei [25. srpna]. Pokuty nesvědčení na každú osobu pokládá sto kop grošuov českých. Actum feria VI. post Urbani [27. května]. R. X. 1. D. XXIX. b.

Strana 208
208 D. XIII. Registra soudu komorního: 5803. Pan Burjan z Janovic pohání Jiříka Bliza z Bílé Vsi proti panu Zdeňkovi Kostkovi z Postupic k svědomí. Terminus feria V. post Margarethe [14. července]. Actum feria VI. post Urbani [27. května]. R. X. 1. D. XXX. a. 5804. Jan Doubravec z Doubravan a na Radimi pohání Markvarta Frička z Dalmiřic a na Domousicích proti Václavovi Bublovi z Mezoklasí k svědomí. Ter- minus feria V. post Margarethe [14. července]. Actum sabbatho post Urbani [28. května]. R. X. I. D. XXX. a. 5805. Kněz Jan z Půchova, farář Budyňský, pohání Václava Hysrli z Choduo proti Matesovi Hysrlovi z Choduo, Lorencovi Šertynarovi z Šertynu a Janovi Glajsntolarovi z Glajsntolu k svědomí. Terminus na zajtří svaté panny Markéty [14. července]. Pokuty nesvědčení D kop grošů českých. Actum feria II. post festum Urbani [30. května]. R. X. I. D. XXX. a. 5806. Habart z Baštie obsílá Jana Zruckého z Chřenovic, Jana Malovce z Chajnova a na Witmberce, Ctibora Drachovského z Drachova, Jindřicha Dvoře- ckého z Olbramovic, Přecha Dvořeckého z Olbramovic, Bohuslava Chrta z Ertína na Litovicích a Václava Robmhapa z Suchě na Ratajích, že jich potřebuje proti Petrovi Malovcovi z Malovic k svědomí. Terminus feria V. post Margarethe [14. čer- vence]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých krom na Jana Zruckého 4 sta kop grošů českých; Voldřicha Malovce z Chajnova na Chajnově po- kuty sto kop grošů českých. Actum die et anno ut supra [30. května]. [Juxta:] Anno 1524. sabbato post Margarethe virginis [16. července] vyšli duohonové na Jana Zruckého, na Jana Malovce, na Ctibora Drachovského, na Bohuslava Chrta, na Václava Robmhapa a na Voldřicha Malovce od Habartha z Baštie. Terminus feria II. ante Venceslai proxima [26. září]. Pokuty na každú osobu sto kop grošů krom na Jana Zruckého 4 sta kop grošů českých jako v obeslání podle zřiezení zemského. R. X. 1. D. XXX a. 5807. Kašpar z Kouče a v Trmicích obsielá Karla z Miliny a v Trmicích proti Janovi z Kouče k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Actum feria II. post festum sancti Urbani [30. května]. Pokuty nesvědčení L kop grošů českých. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria III. post sancti Briccii [15. listopadu] vyšel duohon od Kašpara z Kouče na Karla z Miliny. Terminus sabbatho post Katerine [26. listopadu]. Pokuty L kop grošů českých jako v obeslání. R. X. I. D. XXX. b.

Strana 209
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 209 5808. Pan Hašek Zvířetický z Vartmberka a na Smidařích pohání pana Vojtěcha z Pernštejna a na Pardubicích, pana Zdeňka Lva z Rožmitálu a na Blatné, pana Michala Slavathu z Chlumu a s Košmberka a na Kostelci, statečného Jana Lithoborského z Chlumu a na Jeřicích, najvyššieho písaře královstvie Českého, proti statečnému Janovi Trčkovi z Lípy a na Lipnici k svědomí. Terminus feria V. post Margarethe [14. července]. Actum feria V. die sancti Marcelli [2. června]. R. X. 1. D. XXX. b. 5809. Pan Albrecht z Gutštaina a na Mělníce pohání pana Václava Donáta Přínského z Těchlovic, Kundráta z Grimhainu proti panu Janovi staršímu z Val- štaina k svědomí. Terminus feria VI. post Viti [17. června]. Pokuty nesvědčení on pan Albrecht pokládá sobě na každú osobu CCCC kop grošů českých podle zřízení zemského. Actum feria VI. post Marcelli [3. června]. [Juxta:] Anno etc. XXIV° feria III. ante Margarethe [12. července] vyšel duohon na Václava Donátha od pana Albrechta z Gutštaina. Terminus feria IV. post sancti Jacobi apostoli [27. července]. Pokuty CCCC kop grošů českých. R. X. 1. D. XXX. b. 5810. Anna z Ščepiro pohání Lorence Widmana z Zahrádky proti Jiříkovi z Ščepiro k svědomí. Terminus feria V. post sancti Viti [16. června]. Actum sabbato post sancti Marcelli [4. červnal. R. X. I. D. XXX. b. 5811. Paní Anna z Gutštaina pohání Jiříka z Púchova, Hanuše Glaubice z Dubína, proti panu Hendrichovi a panu Volfovi, bratřím z Gutštaina k svědomí. Terminus feria V. post Margarethe proxima [14. července]. Pokuty nesvědčení po- kládá sobě paní Anna CCC kop grošů českých na každú osobú podlé zřízení zem- ského. Actum feria III. post Bonifacii [7. června]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Elizabet [17. listopadu] vyšel duohon na Hanuše Glaubice od paní Anny z Gutštaina. Terminus sabbato die Elizabet [19. li- stopadu]. Pokuty nesvědčení jako v puohonu CCC kop grošů českých. R. X. 1. D. XXX. b. — Půhon mřežován a nad ním poznamenáno: Hanuš z Glaubic nemá přetržen býti, než Jiřík z Půchova. 5812. Pan Hajman Grušina z Lichtmburka obsílá pana Karla z Šumburka a na Trutnově, aby položil před etc. list ten, kterýž jemu pan Hajman Grušina psal co se služebníkuov téhož pana Karla dotýče, s jeho-li volí jsú tíž služebníci s týmž panem Karlem po zápovědi s ručnicemi jezdili, že téhož listu potřebuje proti té- muož panu Karlovi k svědomí. Pokuty nepoložení téhož listu on pan Hajman Gru- šina pokládá sobě D kop grošů českých podlé zřízení zemského. Terminus feria V. post Viti proxima [16. června]. Actum feria IV. ante Primi [8. června]. Archiv Český XXXIII. 27

Strana 210
210 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Anno 1524. feria II. ante sancti Johannis Baptiste [20. června] vyšel duohon na pana Karla z Šumburgka od pana Hajmana Grušiny. Terminus feria IV. die Margarethe proxima [13. července]. R. X. 1. E. I. a. 5813. Panna Lidmila z Šternberka a na Zelené Hoře pohání pana Jana Popela z Lobkovic a na Zbiroze,1) Kateřinu z Raicištaina, pannu Annu z Polžic, Jana služebníka z Lanškrounu, paní Lidmily z Klinštaina a z Roztok a Kunku z Nepo- muka, že jich potřebuje proti panu Jindřichovi z Rožmbergka k svědomí. Terminus feria quarta die sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě na každú osobu D kop grošů českých podlé zřízení zemského. Actum feria II. ante festum sancti Viti [13. června]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria IV. die sancti Wenceslai [28. září] vyšli duo- honové na všecky tyto osoby kromě paní Lidmily z Klinštaina. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Pokuty jako v puohonu pro nesvědčení. Anno 1525. feria III. in festo Pasce [11. dubna] vyšel třetí list na pannu Annu z Polžic od panny Lidmily z Šternberka. Terminus feria VI. die Reliquiarum [28. dubna]. Pokuty nesvědčení jako v póhonu i v důhonu D kop grošů českých. R. X. I. E. I. a. — 1) následuje: pana Jaroslava Mičana z Klinštaina a z Roztok a na Žerotíně, což však škrtnuto. 5814. Lidmila z Sloupna, manželka Kristofa z Radšína, pohání Ctibora Ne- tonického z Nebilov proti Janovi a Smilovi, bratřím Nebilovským z Drahobuze, k svědomí. Terminus feria II. post Jacobi proxima [1. srpna]. Actum feria III. ante sancti Viti [14. června]. [Juxta:] Anno 1524. sabbato post Wenceslai [1. října] vyšel duohon na Cti- bora Netolického od Lidmily z Sloupna. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. R. X. 1. E. I. a. 5815. Jan Salava starší z Lípy jménem svým a jménem Jana mladšího Salavy odtudž z Lípy, strýce svého vlastního, nedílného, let nemajícého, pohánějí Jana Štolara z Chocenic na Horách Kutnách proti Kristofovi Smíškovi z Vrchovišť k svědomí. Terminus feria V. post Margarethe proxima [14. července]. Actum feria VI. post Viti [17. června]. R. X. l. E. I. b. 5816. Bohuslav Mitrovský mladší z Nemyšle pohání Katheřinu z Pacova a na Borotíně, aby postavila před etc. lidi své, zejména tyto: Jana Kouthů ze Lhoty a Víta vrátného, který jest na zámku Borotíně, že jich potřebuje proti též Ka- theřině z Pacova k svědomí. Terminus feria III. die sancti Francisci [4. října]. Actum sabbato post Viti [18. června].

Strana 211
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 211 [Juxta:] Anno 1524. feria III. die sancti Francisci [4. října] post meridiem vyšel duchon na Katheřinu z Pacova od Bohuslava Mitrovského z Nemyšle. Ter- minus die sancti Martini [11. listopadu] pro postavení Jana Koutů a Vítha etc. R. X. l. E. I. b. 5817. Aleš Zrucký z Chřenovic a na Zruči obsielá purgmistra, konšely i všecku obec města Hradiště hory Tábor proti statečným Zdeňkovi a Mikulášovi, bratřím Trčkuom z Lípy, k svědomí. Terminus feria II. die sancti Procopii proxima [4. července]. Pokuthy nesvědčení pokládá sobě on Aleš D kop grošů českých. Actum sabbato post Johannis Baptiste [25. června]. R. X. l. E. I. b. 5818. Aleš týž obsielá Jiříka Peřinu z Malčína, Zikmunda Skalku z Lažic, Jiříka Svadbu z Otradovic na Zbraslavicích, Jana Podveckého z Podvek, Jana Pe- řinu z Malčína, Jana Žišovského [z] Žišova a Jana Vonšova ze Lhoty, všech proti statečným rytieřuom Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkuom z Lípy k svědomí. Terminus feria II. die sancti Procopii proxima [4. července]. Pokuty nesvědčení na každú osobú po stu kopách groších českých. Actum ut supra [25. června]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. die sancti Procopii [4. července] post meridiem vyšli duohonové toliko na tyto osoby: na Jiříka Peřinu, na Zikmunda Skalku, na Jana Podveckého, na Jana Peřinu a na Jana Vonšova ze Lhoty od Alše Zruckého. Terminus feria IV. die sancte Margarethe proxima [13. července]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých jako i v obeslání. R. X. l. E. I. b. 5819. Aleš týž obsielá pana Burjana Ledeckého z Říčan a na Ledči, aby postavil před etc. lidi své, zejména tyto: Matěje Moravce, Václava krejčieho a Jana Nesvačila z městečka Ledče, že jich, jakož od něho zpraveni budú, potřebuje proti statečným Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkuom z Lípy k svědomí. Terminus feria II. die sancti Procopii proxima [4. července]. Pokuty nepostavení svrchu psaných lidí pět seth kop grošů českých. Actum sabbato post Johannis Baptiste [25. června]. [Juxta:] Anno 1524. feria II. post meridiem die sancti Procopii [4. července) vyšel duohon na pana Burjana Ledeckého pro postavení lidí od Alše Zruckého. Terminus feria IV. die Margarethe proxima [13. července]. Pokuty pět seth kop grošů českých jako i v obeslání. R. X. I. E. II. a. 5820. Anna Slavíkovcová z Svojkova pohání purgmistra a konšeluov i všie obce města Čáslavě, aby postavili před úřadem soudu komornieho spolusousedy a obyvatele své, zejména tyto: Martina Muláčka, Jana Tlučvratu, Michala řezníka, Martina fortnického, Vondráčka Holečka, Mikuláše Nábožníka, Vítka z předměstí, Michálka šenkéře od Tintěry, Jiříka šenkéře z Ratajčické hospody, Jana Pěkného, 27*

Strana 212
212 D. XIII. Registra soudu komorního: Martinka šenkéře od Mikuláše, který má Duchkovu, Martina Želetavského, šenkéře, který jest u Jana Michalova, Thomáše z Žampacha, Martina Holého Jiskru, Marše kováře, Pavla sladovníka toho, který jest na Elhartově místě, Michala Zeleného, Víta Novákova, Michala Postřihače, Jana Bielého, Jakuba Holého Jíru, jako má kum- pánku, a Jiříka Jirsu, Zárybnického syna, že jich všech, jakož od ní zpraveni budú, potřebuje proti týmž purgmistru, konšeluom i všie obci města Čáslavě k svědomí. Terminus feria V. post festum sancti Bartholomei proxima [25. srpna]. Actum feria VI. post festum sanctorum Petri et Pauli apostolorum dei [1. července]. Pokuty, jestliže by svrchupsaných osob na ten den nepostavili, a oni též Anně svědomí ne- dali, pokládá sobě toho nepostavení a jich nesvědčení CC kop grošů českých. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post sancti Wenceslai [30. září] vyšel duohon na purgmistra, konšely etc. Čáslavské od Anny Slavíkovcové z Svojkova. Terminus feria IV. post Francisci proxima [5. října]. Pokuty nepostavení jako v puohonu CC kop grošů českých. Anno 1524. feria IV. post Francisci [5. října] Hynek Slavíkovec z Slavíkova, poručník na místě Anny Slavíkovcové z Svojkova, manželky své, žádal jest za opa- tření u úřadu podle puohonu i duohonu, že oni Čáslavští purgmistr a konšelé etc. k svědomí souseduov svých, v puchonu jmenovaných, na ten den jsú nepostavili. R. X. l. E. II. a. 5821. Anna táž pohání Jakuba Sobola z Vojkovic a na Horách Gutnách, Bernartha Karlíka z Nežetic a na Tvoršovicích, Hanuše Šnota z Amštetu a Jana z Ne- bovid a v Čáslavi, všech proti purgmistru, konšeluom i vší obci města Čáslavě k svě- domí. Terminus feria V. post festum sancti Bartholomei [25. srpna]. Pokuty nesvěd- čení na každú osobu CCC kop grošů českých. Actum feria VI. post sancti Petri et Pauli apostolorum Domini [1. července]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria IV. post Francisci [5. října] vyšel duohon na Jakuba Sobola z Vojkovic od Anny Slavíkovcové z Svojkova. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. [Pokuty nesvědčení] jako v puohonu CCC kop grošů českých. R. X. l. E. II. b. 5822. Aleš Zrucký z Chřenovic a na Zruči obsielá Jana Zruckého a Přecha z Uobramovic proti statečným Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkuom k svědomí. Terminus feria IV. die sancte Margarethe proxima [13. července]. Pokuty nesvěd- čení podlé zřiezení zemského pokládá sobě na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria II. die sancti Procopii [4. července]. R. X. I. E. II. b. 5823. Aleš Zrucký týž obsielá Zikmunda Skalku z Lažic, aby položil před etc. ceduli řezanú, na kteréž jest sepsán kšaft někdy Bartoně Mastila, že té cedule potřebuje proti statečným Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím Trčkuom k svědomí. Ter-

Strana 213
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 213 minus feria IV. die s. Margarethe proxima [13. července]. Pokuty nepoložení cedule CC kop grošů českých podle zřiezenie zemského pokládá sobě on Aleš Zrucký. Actum feria II. die sancti Procopii [4. července]. R. X. l. E. II. b. 5824. Jan a Smil, bratří vlastní a nedielní, z Hodějova pohánějí Jiříka Hrušku z Strkova na Kovářově proti Vaňkovi příjmí Martinkovi z Choteřinie k svě- domí. Terminus in die sancti Wenceslai proxima [28. září]. Pokuty nesvědčení XV kop grošů českých. Actum feria II. die sancti Procopii [4. července]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. die Francisci [4. října] vyšel duohon na Jiříka Hrušku z Strkova od Jana a Smila bratří z Hodějova. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení jako v póhonu. R. X. I. E. II. b. 5825. Bohuslav Šlejbor z Tisové pohání Johanky z Vobitec a Barboru z Ště- pánovic a na Srbicích, aby položili před úřadem soudu komorního smlúvu tu, kterúž mají na puol mlýna pod Těšetiny, slove Hanzlovský, kteráž jest učiněna mezi někdy Janem Mlázovským z Těšnice a Benešem Vintířem z Vlčkovic, že též smlúvy po- třebuje proti týmž Johance z Vobitec a Barboře z Štěpánovic k svědomí. Terminus feria III. post festum sancti Jacobi [26. července]. Pokuty pro nepoložení též smlúvy pokládá sobě L kop grošů českých podle zřízení zemského. Actum feria V. post sancti Johannis Hus [7. července]. [Juxta:] Anno MDXXV° feria II. ante Conversionem sancti Pauli [23. ledna] vyšel duohon na Johanku z Vobitec a Barboru z Štěpánovic a na Srbicích pro po- ložení smlúvy od Bohuslava Šlejbora z Tisové. Terminus feria VI. quattuor tem- porum jejunii proxima [10. března]. Pokuty jako v puohonu L kop grošů českých. R. X. I. E. III. a. 5826. Kněz Jan z Půchova, farář Budyňský, pohání Martina jinak Mertle Komaraura z Klinhartu k svědomí a Václava Chmatala z Jablonné proti Matesovi Hysrlovi z Choduo k svědomie. Terminus feria V. die nativitatis beate Marie virginis [8. září]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum feria III. ante Margarethe [12. července]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria II. post Galli [17. října] vyšli duohonové na Martina jinak Mertle Komaraura z Klinhartu a na Václava Chmatala z Jablonné od kněze Jana z Púchova. Terminus feria II. post Omnium Sanctorum [7. listopadu]. Pokuty jako i v póhonu CC kop grošů českých. R. X. l. E. III. a. 5827. Václav Bubla z Meziklasí a na Hlavně pohání Markvarta Frička z Dalimiřic a na Domousicích a Beneše z Bavoryně na Vlčím Poli proti Janovi

Strana 214
214 D. XIII. Registra soudu komorního: Doubravcovi z Doubravan k svědomí. Terminus feria V. post Jacobi [28. července). Actum feria VI. die divisionis apostolorum Domini [15. července]. R. X. l. E. III. a. 5828. Dorota z Hrádku a Alena z [ZJakšova pohánějí Markétu z Brodce a Vondřeje ze Vlenec a v Hracholouštích a Jana Mladotu z Solopisk proti Janovi Ješkovi z Strojetic k svědomí. Terminus sabbatho post Marie Magdalene [23. čer- vence]. Pokuty nesvědčení na každú osobu pět set kop grošů českých. Actum sabbato post divisionem apostolorum Domini [16. července]. R. X. I. E. III. a. 5829. Dorotha a Alena též etc. pohánějí Abrahama Strojetického z Strojetic proti Janovi Ješkovi z Strojetic k svědomí. Terminus sabbatho post Marie Magda- lene [23. července]. Pokuty pět set kop grošů českých. Actum feria III. post divi- sionem apostolorum dei [19. července]. R. X. I. E. III. a. 5830. Děpolth z Lobkovic a na Bílině pohání Rehoře z Vodolic, měštěnína města Prahy, aby položil před etc. ten list zástavní, kterýž má s dobrú volí od uroze- ného vladyky Václava Kostomlatského z Vřesovic, svědčící na zástavu vsi Hetova, v kterémžto listu jest jistec urozený vladyka Kristof z Vřesovic a na Kostomlatech, a rukojmie jsú tito urozené vladyky: Mikuláš z Vřesovic a na Vohníči, Zigmund z Vřesovic a na Kostomlatech, Václav z Polensk a v Radovesicích; kteréhožto listu potřebuje proti Václavovi Kostomlatskému z Vřesovic k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Bartholomei proxima [24. srpna]. Pokuty pro nepoložení pokládá sobě sto kop grošů českých. Actum feria IV. ante festum s. Marie Magdalene [20. července]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. post s. Bricci [15. listopadu] vyšel duohon na Ře- hoře, měštěnína Pražského od pana Děpolta z Lobkovic. Terminus v sobotu po sv. Kateřině [26. listopadu]. Pokuty nepoložení sto kop gr. českých, jako i v puohonu. R. X. I. E. III. b. 5831. Hynek Zilvar z Pilníkova pohání Adama Zilvara z Pilníkova, aby položil před etc. ceduli dílčí, kterouž s týmž Hynkem a jeho bratrem učinil peče- těnú, kteréžto cedule potřebuje proti témuož Adamovi k svědomí. Terminus die sancti Wenceslai proxima [28. září]. Pokuty nepoložení pokládá padesáte kop grošů če- ských. Actum sabbato post Magdalene [23. července]. [Juxta:] Anno 1525. sabbatho ante sancti Gregori [11. března] vyšel duohon na Adama Zilvara z Pilníkova od Hynka Zilvara. Terminus die Reliquiarum pro- xima [28. dubna]. Pokuty nepoložení L kop grošů českých. R. X. l. E. III. b. 5832. Aleš Zrucký z Chřenovic obsielá Jiříka Svadbu z Votradovic, Přecha Dvořeckého z Olbramovic, Zigmunda Skalku z Lažic a Jiříka Peřinu z Maličína

Strana 215
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 215 proti Václavovi, nožířovu synu z Radikovic, člověku pánuov Trčkuov, a proti Janovi Zemanovi z Horky, služebníku Přecha Dvořeckého k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Laurentii [10. srpna]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria II. die sancti Jacobi apostoli dei [25. července]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria III. post assumptionem beate Marie virginis [16. srpna] dán jest duohon na Zigmunda Skalku z Lažic Alšovi z Chře- novic. Terminus feria V. post Bartholomei proxima [25. srpna]. Pokuty jako v obeslání. R. X. l. E. III. b. 5833. Aleš Zrucký též obsielá pana Adama z Říčan etc., Petra Lukavecského, z Lukavce a na Krchlebích, Jetřicha Lukavecského, odtudž z Lukavce a na Jano- vičkách a Jana Zrucského z Chřenovic proti Václavovi, nožířovu synu z Radikovic, k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Laurencii [10. srpna]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria II. die sancti Jacobi apostoli dei [25. července]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria III. post assumptionem beate Marie virginis [16. srpna] vyšli dóhonové na všecky osoby v tomto obeslání položené od Alše Zruckého z Chřenovic. Terminus feria V. post Bartholomei proxima [25. srpna]. Pokuty jako v obeslání. R. X. I. E. III. b. 5834. Pan Břetislav Švihovský z Ryzmbergka a z Švihova a na Rábí po- hání Václava Tomka z Čejkov a v Dlúhé Vsi proti Jakubovi rychtáři, měštěnínu Sušickému, k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai proxima [28. záříj. Actum ut supra [25. července]. R. X. I. E. IV. a. 5835. Pan Břetislav týž pohání Brikcího z Tedražic proti Janovi Hlavovi, měštěnínu města Sušice, k svědomí. Terminus ut supra [28. září]. Actum ut supra. [25. července]. R. X. I. E. IV. a. 5836. Zigmund Anděl z Ronovce obsílá statečného Václava Húgvice z Bi- skupic proti Janovi Súsovi z Ježova k svědomí. Terminus feria V. post Jacobi [28. července]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě sto kop grošů českých. Actum feria III. post sancti Jacobi apostoli dei [26. července]. R. X. I. E. IV. a. 5837. Hanuš z Fictum a na Novém Šumburce obsílá pana Vilíma Hasištein- ského z Lobkovic a na Hasišteině, aby postavil před etc. Hanuše lazebníka na Příšet- nici [Přísečnici?] a Urbana Rotha z Arndorfu, lidi své; že jich potřebuje k svědomí.

Strana 216
216 D. XIII. Registra soudu komorního: Terminus sabbatho ante Laurencii proxima [6. srpna]. Pokuty nepostavení pokládá sobě D kop grošů českých. Actum ut supra [26. července]. R. X. I. E. IV. a. 5838. Hanuš týž obsílá pana Mikuláše a pana Vilíma, bratří vlastních Ha- sisteinských z Lobkovic a na Hasisteině, aby postavili před etc. Pavla krčmáře z krčmy té, kteráž jest před zámkem Hasisteinem, že ho potřebuje k svědomí. Ter- minus sabbatho ante Laurencii proxima [6. srpna]. Pokuty nepostavení D kop grošů českých. Actum ut supra [26. července]. R. X. I. E. IV. a. 5839. Jan, jinak Hanuš Ceněk z Mirošovic obsílá Bohuslava Šmuhaře z Lib- chavě, Servacia Zibnhora a France Bliza z Míškova proti Voldřichovi Radkovcovi z Mirovic k svědomí. Terminus die Laurencii proxima [10. srpna]. Pokuty nesvěd- čení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria III. post sancti Jacobi apostoli dei [26. července]. [Juxta:] Anno etc. XXIV° feria IV. die sancti Bartolomei [24. srpna] vyšel duohon na Bohuslava Šmuhaře z Libchavy od Jana jinak Čeňka z Mirošovic. Ter- minus feria V. die nativitatis Marie [8. září]. Pokuty sto kop grošů českých jako v obeslání podle zřiezení zemského. R. X. I. E. IV. b. 5840. Statečný Petr Holý z Chrástu na Petrovicích, hajtman zámku Křivo- klátu, obsielá pana Sezimu Prostiborského z Vrtby a pana Alexíh]o Dobrohosta z Ronš- perku a na Prostiboři proti Janovi jinak Ješkovi z Strojetic k svědomí. Terminus feria V. post festum Jacobi apostoli dei [28. července), hoc est cras proxima. Po- kuty nesvědčení na každú osobu dvě stě kop grošů českých. Actum feria IV. post Jacobi apostoli dei [27. července]. R. X. 1. E. IV. b. 5841. Zikmund Anděl z Ronovce obsílá pana Samsona z Fulštejna a na Dobřeni, úředníka krále JMti mince na Horách Kutnách, proti Janovi Susovi z Je- žova k svědomí. Terminus sabbato post sancti Jacobi apostoli dei [30. července]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě sto kop grošů českých. Actum feria V. post festum sancti Jacobi apostoli dei [28. července]. R. X. I. E. IV. b. 5842. Hanstroj od Hory Kuthny pohání Štěpána hofmistra a Jiříka Rycha, urberéře, i všeho úřadu horního na Horách Kuthnách, aby položili před etc. ortel ten, kterýž jsú účinili mezi ním Hanstrojem a Michalem Karigem, kupcem, o polo- vice mědi, a také některé artikule z knih horních, za kteréž on Hanstroj žádati bude, že toho všeho potřebuje proti Michalovi Karigovi k svědomí, Terminus feria

Strana 217
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 217 IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty nepoložení pokládá sobě on Hanstroj tisíc kop grošů českých. Actum feria V. post festum sancti Jacobi [28. července]. R X. I. E. IV. b. 5843. Markétha Vlčehorská z Vozdu obsílá Bořivoje Borně z Slabec v Tesa- řově Újezdě proti Kateřině, rychtářce Lubenský, k svědomí. Terminus feria II. ante Laurenti [8. srpna]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum feria VI. post festum sancti Jacobi apostoli dei [29. července]. R. X. 1. E. IV. b. 5844. Michal Karigk, kupec z Prahy, pohání purgmistra a raddy města Brodu Českého, proti Hanstrojovi od Hory Kutny k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Laurencii [10. srpna]. Pokuty nesvědčení pěth seth kop grošů českých. Actum feria III. post vincula sancti Petri [2. srpna]. R. X. I. E. V. a. 5845. Pan Hajman Krušina z Lichtmburgka obsielá pana Karla z Šumburka. aby položil před etc. list, kterýž on pan Hajman Krušina témuž panu Karlovi Šum- burkovi psal, kdež k němu poslal podlé práva a zřízení zemského, aby mu od svých lidí, zejména těchto: Jiřieho Austnem ze vsi Tribenwoser a Kristofa Hymple z Trutnova, kteříž postiženi jsú s ručnicemi, napravil etc., že toho listu potře- buje proti němu panu Karlovi k svědomí. Terminus feria III. post assump- tionem beate Marie virginis [16. srpna] proxima. Pokuty nepoloženi toho listu sto kop grošů českých. Actum feria II. ante sancti Laurencii [8. srpna]. [Juxta:] Anno etc. XXIV° feria VI. post assumptionem beate Marie vir- ginis [19. srpna] vyšel duohon na pana Karla z Šumburka od pana Hajmana Kru- šiny z Lichtmburka. Terminus feria IV. sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty sto kop grošů českých. Anno MDXXIV° feria IV. sancti Wenceslai [28. září] pan Hajman Grušina podlé tohoto obeslání i dohnání na každý rok poručníka svého posílati jest ráčil, jest-li jemu ten list v tomto obeslání jmenovaný podlé práva položen; i není položen po obeslání ani po duohonu, žádaje podle toho za opatření. R. X. I. E. V. a. 5846. Přech Dvořecký z Olbramovic a v Kácově obsielá Alše Zruckého z Chřenovic a na Zruči, aby postavil před etc. lidi své, jmenovitě: Vaška rychtáře Michla a Jana ze Zruči, že jich, jakož od něho zpraveni budú, potřebuje, proti té- muž Alšovi Zrutskému k svědomí. Terminus feria III. post assumcionem beate Marie virginis [16. srpna] proxima. Pokuty nepostavení svrchupsaných lidí pět set kop grošů českých. Actum feria III. ante sancti Laurenti [9. srpna]. R. X. I. E. V. a. Archiv Český XXXIII. 28

Strana 218
218 D. XIII. Registra soudu komorního: 5847. Přech týž obsílá Zdeňka Zrutského z Chřenovic a na Zruči proti Al- šovi Zrutskému z Chřenovic a na Zruči, otci jeho, k svědomí. Terminus feria III. post assumpcionem beate Marie virginis proxima [16. srpna]. Pokuty nesvědčeni D kop grošů českých. Actum feria III. ante sancti Laurenti [9. srpna]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. die sancti Bartholomei [24. srpna] vyšel duo- hon na Zdeňka Zruckého od Přecha z Olbramovic. Terminus feria V. die nativitatis beate Marie virginis proxima [8. září]. Pokuty D kop grošů českých jako v obeslání. R. X. 1. E. V. a. 5848. Přech týž obsýlá Michala Karigka, kupce z Prahy, aby postavil před etc. Mathěje, služebníka svého, proti témuž Alšovi Zrutskému etc., že ho, jakož od něho zpraven bude, potřebuje k svědomí. Terminus feria III. post assumpcionem beate Marie virginis proxima [16. srpna]. Pokuty nepostavení D kop grošů českých. Actum ut supra [9. srpna]. R. X. I. E. V. a. 5849. Jan Šavel z Vlkové obsílá Mikuláše Semenkovského odtudž z Vlkové proti purgmistru, konšelóm i vší obci města Lúna k svědomí. Terminus feria V. die nativitatis beate Marie virginis [8. září]. Pokuty nesvědčení CCCC kop grošů če- ských. Actum ut supra [9. srpna]. R. X. l. E. V. a. 5850. Adam Zilvar z Pilníkova obsielá Jiříka Keržtorfa z Keržtorfu a na Žírci, Václava z Čechtic na Štanovicích, Herše z Železna a na Třemešné a Von- dřeje z Podhoří a u Dvora proti panu Janovi Krušinovi z Lichtmburgka k svědomí. Terminus feria V. die sancti Egidii [1. září]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů če- ských. Actum feria VI. post sancti Laurencii [12. srpna]. R. X. I. E. V. a. 5851. Magdalena z Račína pohání Alžběty z Skalkova z té příčiny, aby po- ložila před etc. kšaft někdy Vilémem z Šebířova na smrtedlné posteli učiněný, kte- rýmž kšaftem týž Vilém jí Magdaleně XXV kop grošů českých odkázal, že téhož kšaftu k svědomí potřebuje proti též Alžbětě. Terminus feria IV. die sancti Venceslai [28. září]. Actum feria IV. post assumptionem beate Marie virginis [17. srpna]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu) vyšel duohon na Alžbětu z Skalkova od Magdaleny z Račína. Terminus feria II. post sancti Martini proxima [14. listopadu]. R. X. 1. E. V. b. 5852. Petr Mladějovský z Mladějovic a na Božovicích pohání Jana Nebře- hovského z Nebřehovic, Voršilu Nebřehovskú z Nebřehovic, manželku Jana Nebře- hovského, a Dorothu Patřilovu z Brloha v Strakonicích proti Vilémovi Buzicskému

Strana 219
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 219 z Buzic k svědomí. Terminus feria V. po svatém Jeronymu [6. října]. Actum feria IV. die sancti Bartolomei [24. srpna]. R. X. l. E. V. b. 5853. Johanka z Vobitec a Barbora z Štěpánovic a na Srbicích pohánějí Bohuslava Šlejbora z Tisové a Jana Těšetínského z Těšetin, aby postavili Jana Zá- veského a Vondru, Vítha Roubalíka, Kostřába Hronka, lidi své z Těšetin, všecky k svědomí proti Jindřichovi a Bohuslavovi bratřím Šlejboruom z Tisové. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty nepostavení na každú osobu L kop grošů českých pokládají podlé zřízení zemského. Actum feria II. ante nativitatem beate Marie virginis [5. září]. R. X. l. E. V. b. 5854. Johanka z Vobitec a Barbora též pohánějí Bohuslava Šlejbora z Ti- sové, aby postavil před etc. Jana Pacholka, čeledína svého, kterýž několik leth u něho v službě jest, že ho potřebují proti Jindřichovi, bratru jeho, a jemu Bohu- slavovi k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai proxima [28. září]. Po- kuty nepostavení L kop grošů českých. Actum ut supra [5. září]. R. X. I. E. V. b. 5855. Johanka z Vobitec a Barbora z Štěpánovic též pohánějí Mikuláše So- bětického z Sobětic, aby postavil před etc. Macha z Ravče, člověka svého, že ho potřebují proti Jindřichovi a Bohuslavovi bratřím Šlajboruom z Tisové k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty nepostavení L kop grošů českých podle zřízení zemského. Actum ut supra [5. září]. R. X. I. E. V. b. 5856. Jan Žitínský z Blažtice pohání Jana Farářovic, měštěnína z Klatov, proti Bernartovi Barchancovi z Baršov k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Actum feria II. ante nativitatem beate Marie virginis [5. září]. Pokuty nesvědčení L kop grošů českých. [Juxta:] Anno 1524. feria V. post sancti Wenceslai [29. září] vyšel duohon na Jana Farářovic od Jana Žitinského z Blažtice. Terminus feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. 1. E. V. b. 5857. Pan Jan z Kácova a na Novém městě obsielá paní Alžběthu z Pa- cova a na Borotíně, aby postavila před etc. lidi své Krčínské, kteréž od téhož pana Jana z Kácova v zástavě má, že jich potřebuje proti též paní Alžbětě z Pacova a panu Arnoštovi a Burjanovi z Baštie k svědomí. Terminus feria V. die sancti Mauricii [22. září]. Pokuty nepostavení svrchupsaných lidí tisíc kop grošů českých podle zřízení zemského. Actum ut supra [5. září]. [Juxta:] Toto obeslání vyšlo jest na list psaný od pana Jana z Kácova. 28*

Strana 220
220 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno 1524. feria VI. post sancti Mauricii [23. září] vyšel duohon na paní Alžběthu z Pacova od pana Jana z Kácova pro postavení lidí v obeslání etc. Na cedulce, když měl duohon vyjíti, poslal vypsané, a to tyto: Spunta, Ku- bíka tesaře, Petíka rychtáře, Matěje Pechka, Jana Kubova, Jana Šedivka. Terminus feria II. post Jeronymi proxima [3. října]. Pokuty tisíc kop grošů českých. Anno 1524. feria II. post Jeronymi [3. října] paní Alžběta z Pacova lidi Krčínské podle obeslání některé postavila a některé nic; úředník její pravil, že ne- mohli jíti; a tito nebyli sú: Jan Holý, Pruškova Lída, Katheřina Fimfrlice, Anna Bartoňka, Barbora Vojtěška, Johana Štanderka, Sára, Jakub a Kuše, Katheřina Lišova, Anna Měchýřková, Matúš Lejšek; a které postavil z těch jest pan Jan to- liko šest osob zapsal. R. X. I. E. VI. a. 5858. Martin Šalomoun, sukna krojič, měštěnín města Prahy, pohání pana Jindřicha jinak Albrechta z Kolovrath a na Krakovci, aby položil před etc. ceduli řezanú, kterúž s ním Martinem, co jest sukna na dluh týž pan Jindřich jinak Al- brecht bral, má: že té cedule potřebuje proti témuož panu Jindřichovi jinak Al- brechtovi k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty ne- položení té cedule sto kop grošů českých podlé zřízení zemského. Actum feria III. ante nativitatem beate Marie virginis [6. září]. [Juxta:] Anno Domini MDXXV° feria IV. post dominicam Palmarum [12. dubna] vyšel duohon na pana Jindřicha jinak Albrechta z Kolovrat na Krakovci od Martina Šalomúna, sukna krojiče, měštěnína města Prahy. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [28. dubna]. Pokuty nepoložení té cedule jako i v puohonu sto kop grošů českých. R. X. l. E. VI. a. 5859. Elška z Nežetic pohání statečného Jana Litoborského z Chlumu, naj- vyššího písaře královstvie Českého, Václava Karlíka z Nežetic, Donáta z Těchlovic, Zdislava Dobřenského z Dobřenic a Barboru, manželku Donáta z Těchlovic z N., proti Mikulášovi staršímu Karlíkovi z Nežetic k svědomí. Terminus feria V. post sancti Wenceslai [29. září]. Pokuty nesvědčení na každého D kop grošů českých. Actum feria III. ante nativitatem Marie virginis [6. září]. R. X. I. E. VI. a. 5860. Elška táž pohání Mikuláše staršího Karlíka z Nežetic na Holovousích, aby postavil před etc. Aničku Svatošku z Veselí, a Kláru, děvečku též Svatošky, kteráž byla klíčnicí na Veselí, Annu mlynářku z Holovous a krčmáře z Holovous z dolejní krčmy, Káču ženu Hladkého, Jana z Veselí, Důru němkyni z Mlážovic, kteráž byla děvečkú u Zilvarovy, lidi poddané své, že jich potřebuje proti témuož

Strana 221
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 221 Mikulášovi staršímu Karlíkovi z Nežetic k svědomí. Terminus ut supra [29 září]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [6. září]. R. X. 1. E. VI. a. 5861. Elška táž pohání Václava Karlíka z Nežetic, aby postavil před etc. Jana, služebníka svého, proti Mikulášovi staršímu Karlíkovi z Nežetic k svědomí. Terminus ut supra [29. září]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [6. září]. R. X. 1. E. VI. a. 5862. Elška táž pohání statečného Hendricha Kuthnaura z Guthnova a na Pecce, aby postavil před etc. Vaňka Beňkova, formana, i s pacholkem jeho z Bo- rovnice, že jich potřebuje proti Mikulášovi staršímu Karlíkovi z Nežetic k svědomí. Terminus ut supra [29. září]. Actum ut supra [6. září]. Pokuty ut supra. R. X. I. E. VI. a. 5863. Václav Donáth Přínský z Těchlovic pohání Václava Tatousa z Vraního, aby položil před etc. smlúvu tu, kteruož má týž Václav Donáth s Barború z Jem- níka, že té smlúvy potřebuje proti též Barboře z Jemníka k svědomí. Terminus feria V. post Wenceslai proxima [29. září]. Pokuty nepoložení té smlúvy D kop grošů českých. Actum feria III. ante nativitatem beate Marie virginis [6. září]. R. X I. E. VI. a. 5864. Katheřina z Radešína pohání statečného Jana Dřítenského z Malovic a na Dřítni, Adama Repického z Sudomieře a na Repici, a paní Johanku z Oušavy a na Tajně proti Albrechtovi Rendlovi z Oušavy k svědomí. Terminus feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria V. die nativitatis beate Marie virginis [8. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. ante sancti Galli [14. října] vyšli duoho- nové na statečného Jana Dřítenského z Malovic, na Adama Repického z Sudomíře, na paní Johanku z Oušavy. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobú sto kop grošů českých jako v póhonu Katheřině z Radešína. Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na statečného Jana Dřítenského z Malovic a na Dřítni od Katheřiny z Radešína druhý, neb první duohon jest poslu vzat na Tajně i ztrhán, neví od koho; i dán jiný. Terminus feria III. post sancti Briccii proxima [15. listopadu]. Pokuty nesvěd- čení jako v póhonu sto kop grošů českých. R. X. 1. E. VI. b. 5865. Paní Alžběta z Pacova a na Borotíně, manželka pana Arnošta z Ká- cova, obsílá pana Jana z Kácova a na Novém městě, aby položil před etc. ceduli řezanú, kteruož jest jemu psal pan Arnošt z Kácova, manžel její, z Městce po Ja- novi Černým a po Vilímovi z Vícemilic a po Janovi Šedivkovi, kteruož témuož panu

Strana 222
222 D. XIII. Registra soudu komorního: Janovi dali na Novém městě, že té cedule potřebuje proti témuož panu Janovi k svědomí. Terminus feria V. die sancti Mauricii [22. září]. Pokuty nepoložení té cedule pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria II. post festum sancte Marie virginis nativitatis [12. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. post Mathei apostoli dei [23. září] vyšel duohon na pana Jana z Kácova a na Novém městě. Terminus feria II. post Jero- nymi proxima [3. října]. Pokuty nepoložení též jako v obeslání tisíc kop grošů če- ských paní Alžbětě z Pacova. R. X. 1. E. VI. b. 5866. Paní Alžběta táž obsílá téhož pana Jana, aby položil před etc. ty všecky listy posélací a cedule, kteréž jest témuož panu Janovi pan Arnošt z Kácova psal, manžel její, o tu při žádaje jeho, aby týž pan Jan na páních úřednících toho přestal, co se robot lidí Krčínských dotýče, že týchž listuov a cedulí potřebuje proti témuož panu Janovi k svědomí. Terminus feria V. die sancti Mauricii [22. září]. Pokuty nepoložení týchž listuov tisíc kop grošů českých. Actum ut supra [12. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. post Mathei apostoli dei [23. září] vyšel duohon na pana Jana z Kácova a na Novém městě. Terminus feria II. post Jero- nymi proxima [3. října]. Pokuty nepoložení též jako v obeslání tisíc kop grošů če- ských paní Alžbětě z Pacova. R. X. l. E. VI. b. 5867. Paní Alžběta táž obsílá Jindřicha Vrtimáka z Rokytníka na Doubra- vici proti panu Janovi z Kácova k svědomí. Terminus ut supra [22. září]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum ut supra [12. září]. R. X. 1. E. VI. b. 5868. Aleš Zrutský z Chřenovic a na Zruči obsielá Elšku Svadbovu z Do- halic na Zbraslavicích, aby postavila před etc. Havla Rohovlada, člověka svého z Zbraslavic, že ho potřebuje proti statečným Zdeňkovi a Mikulášovi bratřím vlast- ním z Lípy k svědomí. Terminus na zajtří svatého Jeronyma najprv příštieho [1. října]. Pokuthy nepostavení pokládá sobě týž Aleš sto kop grošů českých. Actum feria V. post Mathei apostoli dei [22. září]. R. X. l. E. VI. b. 5869. Aleš týž obsielá Hedviku, Škopkovu ženu z N., aby postavila před etc. Mikuláše Prudníka z Kácova, člověka svého, proti statečným Zdeňkovi a Mikulá- šovi Trčkuom bratřím vlastním z Lípy k svědomí. Terminus na zajtří svatého Je- ronyma najprve příštího [1. října]. Pokuty nepostavení pokládá sobě týž Aleš sto kop grošů českých. Actum feria V. post ut supra [22. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° sabbatho post meridiem post festum sancti Jero- nymi [1. října] vyšel duohon od Alše Zruckého z Chřenovic na Hedviku, Škopkovu

Strana 223
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 223 ženu z N., pro postavení Mikuláše etc. Terminus v pátek die sancte Katherine [25. listopadu]. Pokuty sto kop grošů českých. R. X. l. E. VII. a. 5870. Aleš týž obsílá statečných Zdeňka a Mikuláše bratří vlastních Trčkuov z Lípy etc., aby postavili před etc. Václava Straku z Vlašimě a Pavla rychtáře proti týmž Zdeňkovi a Mikulášovi Trčkuom bratřím vlastním z Lípy k svědomí. Terminus na zajtří svatého Jeronyma najprve příštího [1. října]. Pokuty nepostavení pokládá sobě týž Aleš sto kop grošů českých. Actum ut supra [22. září]. [Juxta:] Anno etc. XXIV° sabbatho post sancti Jeronymi [1. října] post me- ridiem vyšel duohon na pány Trčky etc. Terminus feria VI. die sancte Katerine [25. listopadu]. Pokuty nepostavení sto kop grošů českých. R. X. I. E. VII. a. 5871. Pan Heralt Kavka z Říčan a na Štěkni pohání Petra Radkovce z Mirovic proti paní Katheřině, panně Elšce, panně Johance, panně Lidmile sestrám vlastniem z Říčan k svědomí. Terminus feria II. post Jeronymi proxima [3. října]. Actum feria V. post Mathei apostoli [22. září]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. R. X. I. E. VII. a. 5872. Jiřík Vajpovský z Stáhlav obsílá Jana Radkovce z Radkovic a Buška z Klenového a na Žinkovech proti Vilímovi Klenovskému z Klenového a na Žin- kovech k svědomí. Terminus sabbatho post Venceslai [1. října]. Pokuty nesvědčení na každú osobu L kop grošů českých. Actum feria IV. die sancti Wenceslai [28. září]. R. X. I. E. VII. a. 5873. Jiřík Vajpovský týž obsílá Vilíma Klenovského z Klenového a na Žin- kovech, aby postavil před etc. Jiříka, pacholka svého, že ho potřebuje proti témuož Vilímovi k svědomí. Terminus feria II. post Wenceslai [3. října]. Pokuty D kop grošů českých nepostavení téhož pacholka sobě pokládá. Actum ut supra [28. září]. R. X. 1. E. VII. a. 5874. Kněz Vít, děkan Benešovský, pohání Hynka Svatopolského z Jablonné, hajtmana na Karštajně, proti Jiříkovi Svatbovi z Červených Otradovic k svědomí. Terminus feria III. die sancti Luce evangeliste [18. října]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů míšenských. Actum feria IV. post sancti Wenceslai [28. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria III. [post Galli] post meridiem [18. října] vyšel duohon na Hynka Svatopolského od kněze Víta, děkana Benešovského. Ter- minus feria V. ante XI millia virginum [20. října]. Pokuty jako v puohonu L kop grošů českých. R. X. 1 E. VII. a.

Strana 224
224 D. XIII. Registra soudu komorního: 5875. Panna Lidmila z Stermberka a na Zelené Hoře pohání pana Jin- dřicha z Rožumberka a na Třeboni, aby postavil před etc. Vondřeje, písaře svého, že ho, jakož od ní zpraven bude, potřebuje proti témuož panu Jindřichovi k svě- domí. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Pokuty nepostavení D kop grošů českých. Actum feria V. post festum sancti Wenceslai [29. září]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria III. post sancti Galli [18. října] vyšel duohon od panny Lidmily z Štermberka na pana Jindřicha z Rožumbergka na Tře- boni. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty D kop grošů českých nepostavení téhož Vondřeje. R. X. 1. E. VII. a. 5876. Jan Žitínský z Blažtice pohání Petra a Jiříka bratří vlastních a ne- dielných Čejkuov z Olbramovic a v Němčicích, aby postavili před etc. lidi své z Bo- lešin, zejména tyto: Matúše Trnku a Šimka rychtáře proti Bernartovi Barchancovi z Baršov k svědomí. Terminus feria V. ante Marci evangeliste [20. dubna 1525] Pokuty nepostavení L kop grošů českých. Actum feria V. post sancti Wenceslai [29. září]. R. X. I. E. VII. b. 5877. Jaroslav Kostomlatský z Vřesovic a na Dlažimi pohání Petra Šten- štorfa z Štenštorfu, hajtmana na Teplici, a Dorothu, měštku z Teplice, manželku téhož Petra Štenštorfa, proti panu Zikmundovi z Chlumu k svědomí. Terminus feria II. post festum Galli [17. října]. Pokuty nesvědčení na každú osobu XXX kop grošů če- ských. Actum feria VI. post Wenceslai [30. září]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria III. post Galli [18. října] vyšli duoho- nové na Petra Štenštorfa a na Dorotu, manželku jeho. Terminus feria IV. post Omnium Sanctorum [2. listopadu]. Pokuty nesvědčení XXX kop grošů českých. R. X. I. E. VII. b. 5878. Lidmila ze Strhařova pohání Petra Smrčku ze Mnichu a Jindřicha z Višňového a na Višňově proti Hynkovi z Ouší a na Valu k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria VI. post festum sancti Wenceslai [30. září]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. ante Simonis et Jude apostolorum [27. října] vyšli duohonové na Petra Smrčku a Jindřicha z Višňového od Lidmily ze Strha- řova. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty sto kop grošů českých na každú osobu. R. X. 1. E. VII. b. 5879. Mikuláš Karlík starší z Nežetic a na Holovúsích pohání Donátha Bílého z Těchlovic a na Dobré vodě, Petra Othmara z Holohlav a na Úlibicích a panny Apolony z Poříčí proti Elšce z Nežetic k svědomí. Terminus feria V. ante

Strana 225
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 225 sancti Martini [10. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu D kop grošů českých. Actum ut supra [30. září]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pannu Apolonu z Poříčí od Mikuláše Karlíka staršieho z Nežetic. Ter- minus sabbato post sancti Martini [12. listopadu]. Pokuty jako v póhonu DC kop grošů českých. Též anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] vyšel duohon na Donáta Bílého z Těchlovic od Mikuláše Karlíka staršieho z Nežetic. Terminus feria VI. ante sancte Elizabet [18. listopadu]. Pokuty jako v póhonu DC kop grošů českých. R. X. I. E. VII. b. 5880. Johanka z Witbachu pohání Jana Othmara z Holohlav na Třebňou- šovsi a Jiříka z Koloděj a na Skalici proti Lidmile z Chotče k svědomí. Terminus feria III. die Omnium Sanctorum [1. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých na každú osobu. Actum sabbato post sancti Jheronimi [1. října]. [Juxta]: Anno Domini MDXXIV° feria III. die Omnium Sanctorum [1. listo- padu] vyšli duohonové na Jana Otmara z Holohlav a na Jiříka z Koloděj. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty sto kop grošů českých na každú osobu jako i v póhonu od Johanky z Witbachu. R. X. l. E. VII. b. 5881. Lidmila z Sloupna pohání Jana Olbrama z Honstruku, purkrabí na Švihově, Mikuláše Vojkovského z Milhostic etc., Albrechta Vojkovského odtudž z Mil- hostic všech a Jana Ježovského z Lub proti Janovi a Smilovi bratřím Nebilovským z Drahobuze k svědomí. Terminus feria II. post Galli proxima [17. října]. Pokuty nesvěd- čení na každú osobu L kop grošů českých. Actum sabbato post Jeronimi [1. října]. R. X. 1. E. VII. b. 5882. Stateční Zdeněk a Mikuláš bratří vlastní a nedielní Trčkové z Lípy etc. pohánějí Zdeňka Chuchelského z Nestajova proti Václavovi Vonšovskému z Von- šova k svědomí. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Pokuthy nesvědčení sto kop grošů českých. Actum feria II. post Remigii [3. října]. R. X. 1. E. VIII. a. 5883. Johanka z Radonic a na Krchlebích pohání Jana Chotouchovského z Nebovid a statečného Jana Bajchorského z Raškovic a na Tlustovousích proti paní Kateřině, Anně, Dorotě sestrám z Vesce k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty nesvědčení D kop grošů českých. Actum feria II. post Remigii [3. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] vyšel duohon na statečného Jana Bejchorského z Raškovic od Johanky z Radonic. Ter- Archiv Český XXXIII. 29

Strana 226
226 D. XIII. Registra soudu komorního: minus feria III. post sancti Brictii [15. listopadu]. Pokuty nesvědčení jako v póhonu D kop grošů českých. R. X. 1. E. VIII. a. 5884. Lidmila z Sloupna pohání Matěje Salavy z Lípy a paní Kateřinu z Lichtmburka a na Libenicích a Jana Přiolta z Vosthu, úředníka na Lipnici, proti Janovi a Smilovi bratřím Nebielovským z Drahobuze. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Pokuty nesvědčení na každú osobu L kop grošů českých. Actum ut supra [3. října]. R. X. 1. E. VIII. a. 5885. Vilém z Buzic a v Jeníně pohání pana Jana z Rožumberka a na Stra- konicích, mistra převorství Českého, aby položil před etc. smlúvu tu, kterúž jest učinil, mezi týmž Vilémem z Buzic a knězem Blažkem z Plané, někdy farářem Je- nínským, že té smlúvy potřebuje proti témuž knězi Blažkovi z Plané k svědomí. Terminus feria II. post Galli [17. října]. Pokuthy nepoložení té smlúvy dvě stě kop grošů českých. Actum ut supra [3. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] vyšel duohon na pana Jana Strakonicského z Rožmberka od Viléma z Buzic. Terminus feria III. post sancti Briccii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu CC kop grošů českých. R. X. I. E. VIII. a. 5886. Petr Vieček z Slivna pohání Purkartha Korduli z Sloupna, Viléma Veselického z Veselice a Martina Radikovského z Hrádku k svědomí proti Vilémovi Holickému z Mečkova. Terminus feria IV. post Galli [19. října]. Pokuthy nesvědčení L kop grošů českých na každú osobu. Actum feria III. die sancti Francisci [4. října]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria VI. die undecim millia virginum [21. října] vyšli duohonové na Purkarta Korduli, na Viléma Veselického a na Mar- tina Radikovského. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty jako i v pó- honu L kop grošů českých. R. X. 1. E. VIII. a. 5887. Martin Rodovský z Hustiřan pohání Václava Zárubu z Hustieřan na Třebověticích, Jiříka Vranovského z Doubravice a na Vranově, Petra Bukovského z Hustiřan, Jana Dobřenského z Dobřenic k svědomí proti Magdaleně z Hustieřan. Terminus feria V. ante sancti Martini [10. listopadu]. Pokuthy nesvědčení na každú osobu D kop grošů českých. Actum ut prius [4. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] vyšel duohon na Jana Dobřenského z Dobřenic od Martina Rodovského z Hustiřan. Ter- minus feria III. post sancti Briccii [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu D kop grošů českých.

Strana 227
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 227 Anno 1524. [11. listopadu] vyšel duohon na Petra Bukovského od Martina Rodovského. Terminus feria IV. post Briccii [16. listopadu]. Pokuty ut supra. R. X. I. E. VIII. a. 5888. Martin týž pohání Václava Zárubu z Hustiřan na Třebověticích proti též Magdaleně z Hustiřan k svědomí. Terminus feria V. ante Martini [10. listopadu]. Pokuthy nesvědčení D kop grošů českých. Actum ut supra [4. října]. R. X. I. E. VIII. a. 5889. Johanka z Radonic a na Krchlebích pohání statečného Václava Húg- vice z Biskupic proti paní Katheřině, Dorotě a Anně sestrám vlastním z Biskupic k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli proxima [17. října]. Pokuty nesvěd- čení sto kop grošů českých podle zřízení zemského. Actum feria III. die Fran- cisci [4. října]. [Juxta:] Anno etc. XXV° feria IV. post sancti Gregori [15. března] vyšel duohon na statečného Václava Húgvice z Biskupic od Johanky z Radonic. Pokuty sto kop grošů českých jako v póhonu. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [28. dubna]. R. X. 1. E. VIII. b. 5890. Hašek Kule z Chotče a na Chotči obsielá Adama Sadovského z Sloupna proti Kunátovi Vlkovi z Kvítkova k svědomí. Terminus die sancti Martini [11. li- stopadu]. Actum ut supra [4. října]. R. X. I. E. VIII. b. 5891. Adam Zilvar z Pilníkova pohání Kunku z Pilníkova proti Elšce z Pil- níkova k svědomí. Terminus feria VI. die Simonis et Jude apostolorum [28. října]. Pokuty sto kop grošů českých. Actum ut supra [4. října]. R. X. I. E. VIII. b. 5892. Jan Nebozízek z Hradiště a v Polepích pohání pana Jana z Valdšteina, aby položil před etc. registra dolová mladých Rousuov, kteréž jest přijal od téhož Jana Nebozízka, že jich potřebuje proti témuž panu Janovi z Valdšteina a Václa- vovi Štítnému z Štítného k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuthy na každú osobu D kop grošů českých. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] Anno [1524] feria V. ante Undecim millia virginum [20. října] vyšel duohon na pana Jana z Valdšteina pro položení registr dolových od Jana Nebo- zízka z Hradiště. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty jako v póhonu pět set kop grošů českých. R. X. 1. E. VIII. b. 5893. Jan Nebozízek týž pohání Štěpána hofmistra z Marenovic a Jiříka Rycha urburéře i všeho úřadu horního na Horách Kuthnách proti panu Janovi 29*

Strana 228
228 D. XIII. Registra soudu komorního: z Valdšteina a Václavovi Štítnému z Štítného k svědomí. Terminus ut supra [11. listopadu]. Pokuthy ut supra. Actum ut supra [4. října]. [Juxta:] Léta MDXXIV v sobotu po svatém Františku [8. října] Prokop Jelének od Hory Kutny žádal jest, aby jiný puohon Janovi Nebozízkovi vydán byl na Štěpána hofmistra etc. úřad horní, pravě, že jest první ztratil sám Jelének, zna- mení dávaje, že kuoň s ním po dvakráte upadl a ruku mu zlámal; i dán jest jiný v táž slova. R. X. I. E. VIII. b. 5894. Pan Hynek Špetle z Janovic a na Skalách pohání Donátha Bílého z Těchlovic proti Otmarovi z Holohlav a na Milčovsi k svědomí. Terminus feria VI. die Simonis et Jude apostolorum dei [28. října]. Pokuty nesvědčení D kop grošů českých. Actum ut supra [4. října]. R. X. 1. E. VIII. b. 5895. Vilém Přech z Ceštic a Jan Buzicský z Buzic, poručníci mocní statku někdy Heřmana Přecha z Češtic, pohánějí Petra z Mladějovic a na Božovicích, Vá- clava z Kraselova a na Střele, Viléma z Buzic a v Jeníně, Viléma Rousa z Lipna, Volfa z Píbru a Jiříka Hadennaicha(!) z Štanychu proti Mikulášovi Krase- lovskému z Kraselova a v Hošticích k svědomí. Terminus feria VI. die Simonis et Jude apostolorum dei [28. října]. Pokuty na každú osobu CC kop grošů českých. Actum feria IV. post sancti Francisci [5. října]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° sabbato post Omnium Sanctorum [5. listo- padu] vyšli duohonové na Petra z Mladějovic, na Viléma Rousa, na Volfa z Pibru a na Jiříka Hadennaicha z Štanychu. Terminus feria VI. die sancti Martini pro- xima [11. listopadu]. Pokuty jako v póhonu dvě stě kop grošů českých od Viléma Přecha z Čestic a Jana z Buzic. R. X. 1. E. IX. a. 5896. Jan z Nebřehovic pohání Markéty z Malovic a Duobry z Strakonic proti Kristofovi z Auchkletna k svědomí. Terminus feria VI. die Simonis et Jude apostolorum dei [28. října]. Pokuthy na každú osobu L kop grošů českých. Actum ut supra [5. října]. R. X. 1. E. IX. a. 5897. Otmar starší z Holohlav a na Milčovsi pohání statečného Jana Kru- pého staršieho z Probluze a na Hradišti nad Labem, aby položil před etc. ten list, kterýž jest jemu Janovi Krupému psal pan Hynek Špetle z Janovic, co se dotýče statku jeho Otmarova, Jeřic, chtěl-li by mu ho odbyti, aneb aby mu ho odbyl, v kterémžto listu mnohá slova jiná jsú psána, že toho listu potřebuje proti panu Hynkovi z Janovic k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty nepoložení toho listu X tisíc kop grošů českých. Actum ut supra [5. října].

Strana 229
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 229 [Juxta:] Anno 1524. feria II. post Briccii [14. lístopadu] vyšel duohon na Jana Krupého staršího etc. od Othmara z Holohlav etc. Terminus feria III. post Briccii [15. listopadu]. Pokuty 10 tisíc kop grošů českých. R. X. 1. E. IX. a. 5898. Otmar týž pohání statečného Jana Krupého staršieho z Probluze téhož proti panu Hynkovi Špetlovi z Janovic k svědomí. Terminus ut supra [17. října]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [5. října]. [Juxta:] Anno, die ut supra [1524, 14. listopadu] vyšel duohon na Jana Krupého téhož od Othmara. Pokuty [a] terminus ut supra [15. listopadu]. R. X. 1. E. IX. a. 5899. Jan Smrčka z Zábřeží pohání Haška Kuli z Chotše a na Chotši, aby postavil před etc. lidi své, zejména tyto: Vondru z Nové vsi a syna Kánicského, kterýž jest hospodářem, odtudž z Nové vsi, a Důru, ženu Uhrovu, odtudž z Nové vsi, že jich potřebuje proti Václavovi Zahrádkovi z Černé k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty pro nepostavení D kop grošů če- ských. Actum ut supra [5. října]. R. X. 1. E. IX. a. 5900. Jan Smrčka týž pohání Jiříka Lišku z Vysoké, aby položil před etc. ceduli smluvní věnnú řezanú, kterúž s ním, Janem Smrčkem, při smlúvách svateb- ních učinil, když Dorothu z Vysoké, sestru svú strýčenú, jemu Janovi Smrčkovi za manželku dával; že té cedule potřebuje proti témuž Jiříkovi Liškovi k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nepoložení té cedule sto kop grošů českých. Actum ut supra [5. října]. [Juxta:] Anno MDXXVII° feria II. post sancti Tiburcii [15. dubna] vyšel duohon od pana Smrčka na Jiříka Lišku. Terminus feria V. ante Reliquiarum [2. května]. Pokuty jako v puohonu. R. X. 1. E. IX. a. 5901. Jan Smrčka z Zábřeží pohání Johanku z Sekeřic proti Jiříkovi Liš- kovi z Vysoké k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Po- kuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum feria IV. post Francisci [5. října]. R. X. l. E. IX. b. 5902. Paní Alžběta z Pacova a v Borotíně pohání Katheřinu z Pacova a na Borotíně, aby postavila před etc. Jana Koláře z Borotína a Jana Kouthu, úředníka svého, lidi své, že jich potřebuje proti též Katheřině z Pacova k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty nepostavení D kop grošů českých. Actum feria V. post Francisci [6. října]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria II. post Galli [17. října] Katheřina z Pacova podle puohonu své lidi v něm jmenované, Jana Koláře z Borotína a

Strana 230
230 D. XIII. Registra soudu komorního: Jana Koutu, úředníka svého, jest postavila před etc., a paní Alžběta z Pacova jest nestála aniž jest jim po kom, co by jí svědčiti měli, oznámila, a jim podle práva nezaplatila; a tíž lidé byli by rádi svědčili, nevěděli co. R. X. I. E. IX. b. 5903. Paní Alžběta táž pohání pana Jana z Štermbergka na Bechyni, pur- krabí na Karlšteině, proti Katheřině z Pacova k svědomí. Terminus ut supra [17. října]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [6. října]. R. X. I. E. IX. b. 5904. Purkarth z Křimic a na Křimicích pohání Jiříka Laitolta z Ebrnic na Nekmíři, Smila Nebilovského z Drahobuze proti Petrovi Kokořovcovi z Koko- řova k svědomí. Terminus sabbato post sancti Galli [22. října]. Pokuthy nesvědčení sto kop grošů českých na každú osobu. Actum feria V. post Francisci [6. října]. R. X. I. E. IX. b. 5905. Purkarth týž pohání Jana Nebilovského z Drahobuze a Václava Pa- nušky z Vojenic proti Václavovi Točníkovi z Křimic k svědomí. Terminus ut supra [22. října]. Pokuthy nesvědčení sto kop grošů českých na každú osobu. Actum ut supra [6. října]. [Juxta:] Anno Domini MDXXVII° sabbatho post Georgii [16. března] vyšel duohon od Purkartha etc. na Jana Nebilovského z Drahobuze. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [3. května 1527]. Pokuthy sto kop grošů českých jako R. X. l. E. IX. b. v puohonu. 5906. Jan Dešenský z Dešenic pohání purgmistra, konšel i vší obce města Klatov, aby postavili před etc. spolusousedy a obyvatele své, zejména tyto: Václava Lepiče, Mikuláše Jiskru, Jana, písaře městského, Pavla Kostelce, Burjana klobúčníka a Barboru Kdýnskú, že jich, jakož ot něho zpraveni budú, potřebuje proti Miku- lášovi Dešenskému z Dešenic k svědomí. Terminus feria II. post Galli proxima [17. října]. Pokuthy nepostavení svrchu psaných osob on Jan Dešenský pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum sabbato post Francisci [8. října]. R. X. l. E. IX. b. 5907. Jan Dešenský týž pohání Jana, písaře městského, měštěnína města Klatov, proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus feria II. post Galli proxima [17. října]. Pokuty nesvědčení dvě stě kop grošů českých. Actum ut supra [8. října]. R. X. l. E. X. a. 5908. Jan Dešenský z Dešenic pohání statečného Jana Měsíčka z Vajškova na Dolanech, Bernartha z Baršov a na Měcholupech a Jiříka Nevlasa z Kněžic a v Mileticích proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus feria II. post Galli proxima [17. října]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum sabbato post sancti Francisci [8. října]. R. X. l. E. X. a.

Strana 231
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 231 5909. Jan Dešenský týž pohání Jana Jeníška z Oujezda na Cvrčovsi proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus ut supra [17. října]. Pokuty nesvědčení ut supra. Actum feria II. ante Galli [10. října]. R. X. I. E. X. a. 5910. Jan Dešenský týž etc. pohání Jiříka Bakaláře a Jana písaře z Spá- lený ulice, měšťan města Prahy, proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum feria III. ante sancti Galli [11. října]. R. X. 1. E. X. a. 5911. Pan Heralt Kavka z Říčan a na Štěkni pohání Hynka Kestřanského z Kestřan proti paní Anně z Kestřan na Myšlíně k svědomí. Terminus feria IV. post sancti Galli proxima [19. října]. Pokuty nesvědčení L kop grošů českých. Actum ut supra [11. října]. R. X. 1. E. X. a. 5912. Jan Dešenský z Dešenic pohání Václava Gdýnského, měštěnína města Klatov, proti Mikulášovi Dešenskému z Dešenic k svědomí. Terminus feria II. post sancti Galli [17. října]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum ut supra [11. října]. [Juxta:] Anno MDXXVIII° feria IV. ante sancti Valentini [12. února] vyšel duohon od Jana Dešenského na Václava Kdýnského. Terminus feria VI. quattuor temporum proxima [6. března]. Pokuty ut supra. R. X. 1. E. X. a. 5913. Pan Jan Svojanovský z Bozkovic pohání pana Jana Špetli z Janovic na Bezdězi, aby položil před etc. listy čtyři: první, kterýž jest jemu psal některý čas při svatém Lampertu [17. září] žádaje, aby před se po právě šel etc., a tomu listu jest datum létha etc. XVII; druhý list, kterýmž jest ho napomínal, aby právo před se vedl na rukojmie a přijma summu svú, aby mu toho postoupil jako tomu, ješto to od něho drží, a tomu listu jest datum při svatém Ondřeji apoštolu božím [30. listopadu] létha etc. XXI°; třetí list, když jest jemu psal, že toho k sobě týž pan Svojanovský přijíti nechtěl, aby měl právo zaň na rukojmie vésti, a ten list dán jest při svatém Thomáši apoštolu božím [21. prosince] létha etc. XXI°; čtvrtý list, kterýž jest jemu psal po rozsudku, kterýž se stal mezi týmž panem Janem Špetlí a panem Jaroslavem Hasisteinským při úřadu purgkrabském, napomínaje jeho, aby po právě šel na pány rukojmě, a v tom listu jest mu čas oznámil, dokud toho sče- kání jmíti chce a jeho o to nepoháněti; že těch všech listuov potřebuje proti témuož Janovi Špetlovi k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listo- padu]. Pokuty nepoložení 10 tisíc kop grošů českých. Actum feria V. ante sancti Galli [13. října].

Strana 232
232 D. XI. Registra soudu komorního: [Juxta:] Pustil od puohonu pan Svojanovský, vide in libro citacionum v Mo- drých prvních C. XVIII. Anno MDXXV° feria V. post sancti Gregori [16. března] vyšel duohon na pana Jana Špetli z Janovic od pana Jana Svojanovského z Boskovic. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [28. dubna]. Pokuty jako v póhonu 10 tisíc kop grošů českých. R. X. I. E. X. b. — Půhon mřežován. 5914. Pan Jan Svojanovský týž pohání Zdeňka z Kosic a Jana Šturma z Ebrštorfu proti panu Janovi Špetlovi z Janovic na Bezdězi k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Actum ut supra [13. října]. [Juxta:] Anno MDXXV° feria V. post Gregori [16. března] vyšel duohon na Jana Šturma z Ebrštorfu od pana Jana Svojanovského z Bozkovic. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [28. dubna]. R. X. I. E. X. b. 5915. Jan Bernarth z Hoštic pohání šefmistruov a raddy i vší obce města Hory Kuten, aby postavili před etc. Jana Máslníka, Ondřeje písaře od Zlaté husy, Viktorina havéře, Jiříka bakaláře příjmí Suchměšec, Jiříka Pankhartha, Bartoše sed- láře, Jiříka krajčieho, Jirku erckaféře, Petra kožišníka, Jana Faráře zámečníka, Ji- říka Michnu, Jana Škorničku, Jana Bumbu, Jana Hanyku, Samuele Lahvičku, Va- vřince Ruoži, Václava Štajfgléře z Plimle, Jindřicha bakaláře z Matesova domu, Era- zima postřihače, Jana Kubova postřihače, Tomáše nájemníka z domu někdy Petra z Práchňan, Faltýna šenkéře od Zlaté husy, Lidmilu, manželku někdy Petra z Práchňan. a Viktorina Psovrhu, že jich všech potřebuje proti Mikulášovi z Práchňan k svě- domí. Terminus feria V. ante Simonis et Jude apostolorum [27. října]. Pokuty ne- postavení a nesvědčení CCC kop grošů českých. Actum sabbato ante sancti Galli [15. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. in vigilia Simonis et Jude [27. října] post meridiem vyšel duohon od Jana Bernartha z Hoštic na šefmistry a raddu etc. na Horách Kuthnách. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty ne- postavení CCC kop grošů českých. Anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] Jan Bernarth z Hoštic podle puohonu svého i duohonu, kteréž učinil na šefmistry a raddu i vše- cku obec města Hory Kutny, žádal, aby to znamenáno bylo, že on Jan Bernarth z Hoštic podle puohonu svého i duohonu osobně stál, ale šefmistři a radda i všecka obec města Hory Kutny nestáli sú ani osob v póhonu jmenovaných i v duchonu na ten den jsú nepostavili před úřadem soudu komornieho. R. X. I. E. X. b. — V obecním archivu Kutnohorském zachoval se originál tohoto půhonu pod čís. 302/2, jenž zní takto: Karel, z boží milosti kníže Minstrberské v Slezí Olešnické etc., krále JMti najvyší hajt- man království Českého etc. Pozdravení naše a vše dobré napřed vzkazujem, poctiví nám milí! Vězte, že jest

Strana 233
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 233 nás žádal urozený vladyka Jan Bernarth z Hoštic, abychom vám listem naším podle práva oznámili, abyšte postavili před úřadem naším soudu komorního Jana Máslníka, Ondřeje písaře od Zlaté husy, Viktorina ha- véře, Jiříka bakaláře příjmí Suchměšec, Jiříka pankharta, Bartoše sedláře, Jiříka krajčího, Jirku erckaféře, Petra kožešníka, Jana Faráře zámečníka, Jiříka Michnu, Jana Škorničku, Jana Bumbu, Jana Hanyka, Samuele Lahvičku, Vavřince Ruoži, Václava štejgéře z Plimle, Jindřicha bakaláře z Matesova domu, Erazima postřihače, Jana Kubova postřihače, Thomáše nájemníka z domu někdy Petra z Práchňan, Faltýna šenkéře od Zlaté husy, Lidmilu, manželku někdy Petra z Práchňan, a Viktorina Psovrhu, že jich všech, jakož od něho zpraveni budou, potřebuje proti Mikulášovi z Práchňan k svědomí. Protož vám pokládáme toho rok ve čtvrtek před svatým Šimonem a Judou, apoštoly božími, najprv příští [27. října 1524], abyšte vy na ten den svrchu psané osoby před úřadem naším podle práva postavili, a oni, čehož jsú svědomi, témuož Janovi Bernarthovi podlé práva aby svědomí dali. Pak li byšte toho neučinili a svrchu psaných osob nepostavili, vězte, že sobě toho neposta- vení již jmenovaných osob a jich nesvědčení on Jan Bernarth z Hoštic pokládá pokuty CCC kop grošuov če- ských podlé zřízení zemského. Datum in arce Pragensi sabbatho ante sancti Galli [15. října], anno Domini, MDXXIV° [Na rubu:] Poctivým šefmistruom a raddě i vší obci města Hor Kuthen, nám mílým. — V témže archivu chová se pod č. 302/1 také originál listu důhonného vztahujícího se k téže věci, o němž jest zmínka v první juxtě. List ten zní: Karel, z boží milosti kníže Minstrberské v Slezí Olešnické etc., krále JMti naj- vyšší hajtman království Českého etc. Poctiví, nám milí! Jakož jste pohnáni listem naším od urozeného vla- dyky Jana Bernartha z Hoštic, abyšte postavili před úřadem naším soudu komorního, Jana Máslníka, Ondřeje písaře od Zlaté husy, Viktorina Havéře, Jiříka bakaláře, příjmí Suchměšec, Jiříka Pankharta, Bartoše sedláře, Jiříka krajčího, Jirku erckaféře, Petra kožišníka, Jana Faráře zámečníka, Jiříka Michnu, Jana Škorničku, Jana Bumbu, Jana Hanyka, Samuele Lahvičku, Vavřince Ruoži, Václava štejgéře z Plimle, Jindřicha bakaláře z Ma- tesova domu, Erazima postřihače, Jana Kubova postřihače, Tomáše, nájemníka z domu někdy Petra z Práchňan, Faltýna šenkéře od Zlaté husy, Lidmilu, manželku někdy Petra z Práchňan, a Viktorina Psovrhu, že jich po- třebuje k svědomí, ale vy že jste toho, jakž on zpravuje podlé téhož puohonu neučinili a svrchu psaných osob nepostavili. Protož vás ještě tímto listem podlé práva napomínáme, abyšte vy na den svatého Martina, najprv příštího, již jmenované osoby před úřadem naším podlé práva postavili, a oni, čehož jsú svědomi, témuož Ja- novi Bernarthovi podlé práva aby svědomí dali. Pak-li byšte toho neučinili a nadepsaných osob nepostavili, vězte, že sobě toho nepostavení těch osob a jich nesvědčení týž Jan Bernarth pokládá pokuty jako i v puo- honu CCC kop grošuov českých podlé zřízení zemského. Datum in arce Pragensi feria V. post meridiem ante sanctorum Simonis et Jude appostolorum dei [27. října] anno virginei partus MDXXIV°. [Na rubu:] Poctivým šefmistruom a raddě i vší obci města Hor Kutten, nám milým 5916. Jan Bernarth týž pohání Jindřicha bakaláře z Chocemic proti Miku- lášovi z Práchňan k svědomí. Terminus ut supra [27. října]. Pokuty L kop grošů českých. Actum ut supra [15. října]. [Juxta:] Anno, die ut supra [27. října 1524] vyšel duohon na Jindřicha bakaláře od Jana Bernartha z Hoštic etc. Terminus feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. l. E. X. b. 5917. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání Zdeňka z Stežova na Ho- stýni úředníka, Wolfa Švorcle z Hrachova, Jana ze Ždanic, Václava Rukavici, mě- štěnína Pražského, a Judu Kapříka, žida z Prahy, proti Bohuslavovi Chrtovi z Ertína k svědomí. Terminus feria V. ante Simonis et Jude apostolorum [27. října]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum ut supra [15. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. die Sanctorum Simonis et Jude apostolorum [28. října] vyšli duohonové na Zdeňka z Stežova, na Wolfa Švorcle, na Jana ze Ždanic od Mikuláše Karlíka. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty na každú osobu sto kop grošů českých. Archiv Český XXXIII. 30

Strana 234
234 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno 1524. feria IV. ante sancti Martini [9. listopadu] vyšli duohonové na Václava Rukavici a na Judu Kapříka od Mikuláše mladšího Karlíka z Nežetic. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. R. X. l. E. X. b. 5918. Mikuláš Karlík týž pohání Albrechta z Lipan proti Elšce z Nežetic k svědomí. Terminus feria V. ante Simonis et Jude apostolorum [27. října]. Pokuty sto kop grošů českých. Actum sabbato ante sancti Galli [15. října]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria VI. die sanctorum Simonis et Jude apostolorum dei [28. října] vyšel duohon od Mikuláše Karlíka na Albrechta z Lipan. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty sto kop grošů nesvědčení. R. X. I. E. XI. a. 5919. Kněz Jan z Půchova, farář Budyňský a děkan kraje Riepského, po- hání Jana Žlutického z Vřesovic a na Žluticích, aby postavil před etc. Vaníčka a Martina Šajdéře, měšťany ze Žlutic, proti Mathesovi Hysrlovi z Choduov poddané své k svědomí. Terminus feria II. post Omnium Sanctorum [7. listopadu]. Pokuty nepostavení svrchupsaných lidí CC kop grošů českých. Actum feria II. post Galli [17. října]. R. X. 1. E. XI. a. 5920. Kněz Jan z Půchova týž pohání Jana Žlutického téhož etc. proti Mate- sovi Hysrlovi z Choduov k svědomí. Terminus ut supra [7. listopadu]. Pokuty ne- svědčení CC kop grošů českých. Actum ut supra [17. října]. R. X. l. E. XI. a. 5921. Statečný Jan Tetour z Tetova pohání statečného Jana Krupého star- šieho z Probluze a na Hradišti nad Labem, statečného Jana Janovského z Soutic a na Žumberce, a Jiříka Gerštorfa z Gerštorfu na Žírci proti Václavovi Dohalskému z Dohalic k svědomí. Terminus feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. Po- kuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria IV. ante XI millia virginum [19. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] post meridiem vyšli duohonové na statečného Jana Krupého etc., na statečného Jana Ja- novského, na Jiříka Gerštorfa od statečného Jana Tetoura z Tetova. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Anno etc. XXVII° sabbato post Reliquiarum [4. května] statečný Jan starší Krupý z Probluze etc. podle puohonu a duohonu položil jest Janovi Tetourovi smlúvu, z kteréž byl pohnán i dohnán při úřadu soudu komorního. R. X. 1. E. XI. a.

Strana 235
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 235 5922. Statečný Jan Tetour týž pohání statečného Jana Krupého staršieho z Probluze a na Hradišti nad Labem, aby položil před etc. smlúvu tu, kterúž Václav Dohalský s týmž Janem Krupým učinil o svršky jeho, kteréž byly na Hradišti téhož Jana Tetoura, že té smluvy potřebuje proti témuož Václavovi Dohalskému k svě- domí. Pokuty nepoložení té smlúvy 100 kop grošů českých. Actum ut supra [19. října]. Terminus ut supra [3. listopadu]. [Juxta:] Anno etc. XXIV° eodem die ut supra [3. listopadu] post meridiem vyšel duohon od Jana Tetoura z Tetova na statečného Jana Krupého staršího. Terminus feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty sto kop grošů českých. R. X. l. E. XI. a. 5923. Ofka z Jilmanic pohání Jana z Jilmanic a v Úpočnici, bratra svého, a Markétu, též z Jilmanic, proti Markvartovi z Jilmanic a Jindřichovi Kurkovi z Korkyně k svědomí. Terminus feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] Pokuty nesvědčení na každú osobu L kop grošů českých. Actum ut supra [19. října] [Juxta:] Anno etc. XXIV° feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu vyšel duohon na Markétu z Jilmanic od Ofkyz Jilmanic. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu]. Pokuty nesvědčení L kop grošů českých. R. X. l. E. XI. a. 5924. Václav, Zigmund a Jiřík, bratří vlastní Frajtykové z Cepiro obsielají Václava Pehma z Konobrž proti purgmistru, konšeluom i vší obci města Mostu k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení tisíc kop grošů českých. Actum feria IV. ante undecim millia virginum [19. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] Václav Pehm z Konobrž .. [Juxta zůstala nedokončena]. R. X. l. E. XI. b. 5925. Johanka z Radonic a na Krchlebích pohání Jetřicha Lukaveckého z Lukavce a Zigmunda Hostačovského z Petrovic a na Hostačově proti paní Ka- theřině, Dorotě a Anně sestrám vlastním z Vesce k svědomí. Terminus feria V post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CCC kop grošů českých. Actum feria V. ante undecim millia virginum [20. října]. R. X. l. E. XI. b. 5926. Stateční Zdeněk a Mikuláš bratří vlastní a nedielní Trčkové z Lípy etc. pohánějí Prokopa Hájka z Bezmíře proti Janovi Trčkovi z Lípy a na Lipnici k svědomí. Terminus feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. Pokuty nesvědčení L kop grošů českých. Actum feria VI. die undecim millia virginum [21. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] Prokop Hájek z Bezmíře postavil se před úřad chtě rád svědomí dáti, ale poněvadž nedali jemu zprávy Trčkové, co na něm žádají, nevěděl co svědčiti.

Strana 236
236 D. XIII. Registra soudu komorního: Anno MDXXIV° sabbato post Omnium Sanctorum [5. listopadu] vyšel duohon na Prokopa Hájka z Bezmíře od statečných Zdeňka a Mikuláše Trčků z Lípy etc. Terminus feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty jako v póhonu L kop grošů českých. R. X. I. E. XI. b. 5927. Bořek a Hendrich bratří vlastní a nedílní Loští z Rabštaina pohá- nějí Mikuláše Dětskýho z Liboslavě proti Janovi Žateckému z Wajgrštorfu a Mar- kétě z Rabštaina k svědomí. Terminus feria IV. post Omnium Sanctorum [2. listo- padu]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě L kop grošů českých. Actum ut supra [21. října]. R. X. l. E. XI. b. 5928. Bernarth Barchanec z Baršov a na Měcholupech pohání Petra Čejku z Olbramovic a na Němčicích, aby postavil před etc. Šimka starého a Trnku, oba ze vsi z Bolešin, lidi své, že jich potřebuje proti Janovi Žitínskému z Blažtice k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty neposta- vení X kop grošů českých. Actum sabbato post undecim millia virginum [22. října]. R. X. I. E. XI. b. 5929. Bernarth Bucký z Varnštorfu pohání Václava z Varnštorfu, bratra svého, aby položil před etc. ceduli dielčí tu, kteruož sou tíž Bučtí bratří mezi sebú učinili, že jí potřebuje proti týmž bratřím svým k svědomí. Terminus die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty nepoložení pokládá L kop grošů českých. Actum ut supra [22. října]. [Juxta:] Anno 1525. feria II. ante Ambrozi [3. dubna] vyšel duohon na Vá- clava z Varnštorfu od Bernartha Buckého z Varnštorfu. Terminus feria VI. die Re- liquiarum proxima [28. dubna]. Pokuty jako v póhonu L kop grošů českých. R. X. l. E. XI. b. 5930. Bernarth Bucký týž pohání Jana Chvalkovského z Hustiřan a na Chvalkovicích a Jiříka Gerštorfa z Gerštorfu a na Žírci proti Václavovi, Jiříkovi a Tobiášovi, bratřím svým z Varnštorfu k svědomí. Terminus die sancti Martini pro- xima [11. listopadu]. Actum ut supra [22. října]. [Juxta:] Anno 1525. feria II. ante Ambrozi [3. dubna] vyšli duohonové na Jana Chvalkovského z Hustiřan a na Jiříka Gerštorfa z Gerštorfu od Bernarta But- ského z Varnštorfu. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima. [28. dubna.] R. X. 1. E. XII. a. 5931. Michal Karig, kupec v Praze, pohání pana Jindřicha z Ryzmberka a z Švihova etc., aby mu položil před etc. ty dvě cedule, na kterýchž jest to všecko napsáno, kdy a zač a co jest týž pan Jindřich od téhož Michala bral kupeckých věcí skrze služebníky své Kristofa Račína a Jindřicha Panvice, kterýchžto cedulí on Michal potřebuje proti témuož panu Jindřichovi z Ryzmberka etc. k svědomí. Po-

Strana 237
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 237 kuty nepoložení svrchupsaných cedulí pokládá sobě CCC kop grošů českých. Ter- minus feria II. ante Omnium Sanctorum [31. října]. Actum feria II. ante Simonis et Jude apostolorum [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pana Jindřicha z Ryzmberka a z Švihova pro položení dvú cedulí etc., od Michala Kariga, kupce z Prahy. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu CCC kop grošů českých. R. X. I. E. XII. a. 5932. Michal Karig týž pohání Kristofa Račína z Račína proti panu Jin- dřichovi z Ryzmberka a z Švihova etc. k svědomí. Terminus feria II. ante Omnium Sanctorum [31. října] proxima. Pokuty nesvědčení CCC kop grošů českých. Actum ut supra [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na Kristofa Račína z Račína od Michala kupce z Prahy. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima. [15. listopadu]. Pokuty jako [v póhonu CCC kop grošů českých]. R. X. 1. E. XII. a. 5933. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohánějí Václava Sokola z Mor a na Vršovicích, statečného Purkartha Kapléře z Sulevic a na Duchcově a Markétu Pešíkovu z Sulevic a na Valdece proti panu Janovi, panu Šťasnému, panu Purkartovi a panu Petrovi bratřím vlastním Novohradským z Kolo- vrath k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum feria II. ante Simonis et Jude apostolorum dei [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšli duohonové na Václava Sokola z Mor a statečného Purkarta Kapléře od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii [15. listopadu]. Pokuty jako v puohonu CC kop grošů českých na každú osobu. R. X. 1. E. XII. a. 5934. Justina a Piram tíž etc. pohánějí pana Purkarta Novohradského z Ko- lovrat a na Novém Hradě, pana Petra Novohradského z Kolovrath a na Novém Hradě, Václava Sokola z Mor a na Vršovicích, statečného Purkartha Kapléře z Su- levic a na Duchcově a Markétu Pešíkovu z Sulevic a na Valdece proti panu Ja- novi Novohradskému z Kolovrat a na Želenicích k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum ut supra [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšli duohonové na pana Purkarta Novohradského z Kolovrat, na pana Petra Novohrad-

Strana 238
238 D. XIII. Registra soudu komorního: ského z Kolovrath, na Václava Sokola z Mor, na statečného Purkarta Kapléře z Su- levic od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapúna z Svojkova. Terminus feria III. post Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v puohonu sto kop grošů českých na každú osobu. R. X. 1. E. XII. a. 5935. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohánějí pana Zdeňka Lva z Rožmitála a z Blatné etc., pana Petra Novohradského z Kolo- vrat a na Novém Hradě, Markétu Pešíkovu z Sulevic a na Valdece, Jana Šavla z Vlkové a Jana Semenkovského z Vlkové proti statečnému Purkartovi Kaplířovi z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria II. ante Simonis et Jude apostolorum [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšli duohonové na pana Petra Novohradského z Kolovrat a na Jana Semenkovského z Vlkové od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii [15. listopadu]. Pokuty jako v puohonu sto kop grošů českých na každú osobu. R. X. 1. E. XII. b. 5936. Justina a Piram tíž pohánějí Jana Pešíka z Komárova a na Valdece Markéthu Pešíkovu z Sulevic a na Valdece a Jiříka Stroupeckého z Stroupče proti statečnému Purkarthovi Kapléři z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria III. ante Simonis et Jude apostolorum dei [25. října]. R. X. 1. E. XII. b. 5937. Justina a Piram tíž pohánějí pana Purkartha Novohradského z Kolo- vrat a na Novém Hradě, pana Petra Novohradského z Kolovrat a na Novém Hradě a Markétu Pešíkovu z Sulevic a na Valdece proti statečnému Purkarthovi Kapléři z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum ut supra [25. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšli duohonové na pana Purkarta Novohradského z Kolovrat a na pana Petra Novohrad- ského z Kolovrat od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých na každú osobu. R. X. 1. E. XII. b.

Strana 239
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 239 5938. Justina a Piram tíž pohánějí Václava z Sulevic proti statečnému Pur- kartovi Kapléři z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Nesvědčení sto kop grošů českých. Actum ut supra [25. října]. R. X. I. E. XII. b. 5939. Justina a Piram tíž pohánějí pana Šťastného Novohradského z Kolo- vrat a na Kystře, aby položil před etc. tu ceduli, kterúž jest vzal od těch lidí Slavětínských, kteréž jest Václav Sokol poslal na Kystru pro svršky, a kterúž jest Václav Sulevský z Sulevic témuž panu Šťastnému přečetl, a přečetši ji od něho Vá- clava týž pan Šťastný vzal, že té cedule potřebují proti statečnému Purkartovi Ka- pléři z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty nepoložení svrchupsané cedule sto kop grošů českých. Actum feria II. ante Simonis et Jude, apostolorum dei [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pana Šťastného Novohradského z Kolovrath a na Kystře pro položení cedule, kterúž vzal od lidí Slavětínských etc., od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii [15. listopadu] proxima. Pokuty sto kop grošů českých jako v puohonu. R. X. 1. E. XIII. a. 5940. Justina a Piram tíž pohánějí Václava Sokola z Mor a na Vršovicích, aby položil před etc. registra všech duochoduov Slavětínských, kteréž jest k sobě týž Václav Sokol úroky i jiné duochody od týchž lidí z Slavětína přijímal, a to od toho času, jak se jest v ty lidi podle jiných poručníkuov po smrti někdy Prokopa z Hořešovic uvázal, a to až do toho času, když též Justině a Piramovi jich po rozsudku pánuov Jich Mtí postúpili, že těch všech registr z úplna potřebují proti statečnému Purkarthovi Kapléři z Sulevic a témuž Václavovi Sokolovi z Mor k svě- domí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuthy nepo- ložení svrchupsaných registr D kop grošů českých. Actum ut supra [24. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na Václava Sokola z Mor a na Vršovicích pro položení registr všech duo- choduov Slavětínských etc. od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty pět set kop grošů českých jako v póhonu. R. X. I. E. XIII. a. 5941. Michal Karig, kupec v Praze, pohání Michala Salzpurgara, kupce v Praze obývajícího, aby jemu položil před etc. dva nebo tři listy neb cedule, v kterýchž jest vlastní rukou Hanstrojovou od Hory Guthny psáno, kterýchžto listuov neb ce- dulí téhož Hanstroje rukou psaných potřebuje proti témuož Hanstrojovi k svědomí.

Strana 240
240 D. XIII. Registra soudu komorního: Terminus feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. Pokuty nepoložení těch listuov pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria IV. ante Simonis et Jude apostolorum [26. října]. R. X. l. E. XIII. a. 5942. Lidmila z Sloupna pohání Matěje Salavy z Lípy a paní Kateřinu z Lichtmburka a na Liběnicích a Jana Přiolta z Vostu, úředníka na Lipnici, proti Janovi a Smilovi, bratřím Nebilovským z Drahobuze k svědomí. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum proxima [4. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu L kop grošů českých. Actum ut supra [26. října]. R. X. I. E. XIII. a. 5943. Lidmila z Sloupna táž pohání pana Jindřicha Švihovského z Ryzm- berka a z Švihova a na Rábí, aby postavil před etc. Prokopa a Johanesa, písaře své, a Thomáše Ráje z Přeštic, poddaného svého, že jich, jakož od něho zpraveni budou, potřebuje proti Janovi a Smilovi bratřím Nebilovským z Drahobuze, k svě- domí. Terminus feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty nepostavení týchž lidí pokládá sobě L kop grošů českých. Actum ut supra [26. října]. R. X. I. E. XIII. a. 5944. Lidmila z Sloupna táž etc. pohání Smila Nebilovského z Drahobuze, aby položil před etc. list hlavní, kterýž svědčí též Lidmile z Sloupna na osmdesáte pět kop grošů českých, v kterémžto listu jest jistec Mikuláš Nebilovský z Drahobuze, a rukojmie zaň jsú Jaroslav z Nebilov a v Netonicích, Jan Nebilovský z Draho- buze a v Nebilovicích, Purkarth Točník z Křimic, Smil Nebilovský z Drahobuze a Mikuláš Ucháček z Kračína, že téhož listu hlavního potřebuje proti témuož Smi- lovi a Janovi, bratřím Nebilovským z Drahobuze k svědomí. Terminus sabbatho post Omnium Sanctorum proxima [5. listopadu]. Pokuty nepoložení téhož listu pokládá sobě L kop grošů českých. Actum feria IV. ante Simonis et Jude apostolorum [26. října]. R. X. l. E. XIII. b. 5945. Kristof Smíšek z Vrchovišt pohání statečného Hendricha Guthnaura z Guthnova a na Pecce, purkrabí Karlštainského, Petra Benedu z Nečtin a na Bře- žanech, Václava Dohalského z Dohalic a na Mokrovousích, a Mikuláše Dětskýho z Liboslavě proti Janovi Salavovi staršímu z Lípy k svědomí. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu L kop grošů českých. Actum ut supra [26. října]. [Juxta:] Anno 1525. feria II. ante nativitatem sancte Marie virginis [4. září] vyšel duohon na Petra Benedu z Nečtin od Kristofa Smíška z Vrchovišť. Terminus feria V. ante nativitatem Marie virginis [7. září]. Pokuty jako v puohonu L kop grošů českých. R. X. 1. E. XIII. b.

Strana 241
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 241 5946. Paní Alžběta z Pacova a v Borotíně pohání pana Jana z Talmberka a na Jankově, aby jí položil před etc. list, kterýž jest jemu panu Janovi odeslala Kateřina z Pacova na Borotíně na psaní jeho, kteréž jest jí učinil před svatým Václavem minulým [28. září], což se puohonuov aneb nesnází mezi touž paní Alžbětú a jí Kateřinú nadepsanými vzešlých dotýče, že téhož listu potřebuje proti též Kateřině z Pacova k svědomí. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum proxima [4. listopadu]. Pokuty nepoložení svrchu psaného listu pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum ut supra [26. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu] post meridiem vyšel duohon na pana Jana z Taltmbergka od paní Alžběty z Pacova, aby položil list etc. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Po- kuty jako v puohonu tisíc kop grošů českých nepoložení listu svrchupsaného. R. X. l. E. XIII. b. 5947. Paní Alžběta z Pacova táž etc. pohání Kateřinu z Pacova a na Borotíně, aby postavila před etc. Jana koláře z Borotína, člověka svého, že ho potřebuje proti též Kateřině z Pacova k svědomí. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum proxima [4. listopadu]. Pokuty nepostavení tisíc kop grošů českých. Actum ut supra [26. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. post meridiem post Omnium Sanctorum [4. listopadu] vyšel duohon na Kateřinu z Pacova od paní Alžběty z Pacova, aby postavila Jana koláře z Borotína etc. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nepostavení tisíc kop grošů českých. R. X. 1. E. XIII. b. 5948. Paní Beatrix z Kolovrath a na Lipém pohání pannu Barboru z Pen- siku a pannu Lidmilu z Lotic proti panu Prokopovi z Vartmberka k svědomí. Ter- minus feria IV. post Omnium Sanctorum proxima [2. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu X kop grošů českých. Actum ut supra [26. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria III. ante sancti Martini [8. listopadu] vyšli duo- honové od paní Beatrix z Kolovrath na pannu Barboru z Pensiku a na pannu Lidmilu z Lotic. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty ne- svědčení X kop grošů českých. R. X. 1. E. XIII. b. 5949. Pan Sixt Kafuňk z Chlumu pohání Předbora z Radešína a na Smolo- telech, aby postavil před etc. Vítka rychtáře, Šonze a Barocha, ty tři lidi z Smo- lotel, Dudu Starého a Macha Králového ze Dbit malých, že jich potřebuje proti panu Děpoltovi Popelovi z Lobkovic a na Bílině k svědomí. Terminus feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu]. Pokuty nepostavení a jich nesvědčení sto kop Archiv Český XXXIII. 31

Strana 242
242 D. XIII. Registra soudu komorního: grošů českých. Actum feria VI. die Sanctorum Simonis et Jude apostolorum [28. října]. [Juxta:] Anno 1524. feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu] post meridiem vyšel duohon na Předbora z Radešína od pana Sixta Kafuňka z Chlumu. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nepostavení sto kop grošů českých. R. X. 1. E. XIV. a. 5950. Pan Sixt Kafunk týž pohání statečného Dobiáše Kapléře z Sulevic, purkrabí Karlštainského, aby postavil před etc. starého rychtáře z Velikých Dbit a Vithanza odtudž z Bit(!) Velikých a Formánka z Malých Pečic, že jich potřebuje proti panu Děpoltovi Popelovi z Lobkovic k svědomí. Terminus ut supra [4. listo- padu]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [28. října]. [Juxta:] Anno etc. 24. feria VI. post Omnium Sanctorum [post] meridiem [4. listopadu] vyšel duohon na statečného Dobiáše Kapléře z Sulevic od pana Sixta Kafuňka z Chlumu. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty ne- postavení sto kop grošů českých. R. X. 1. E. XIV. b. 5951. Estera a Kateřina sestry vlastní a nedílné z Učedělic pohánějí Jaro- slava Sekerky z Sedčic a na Bezděkově proti Magdaleně z Chrástu k svědomí. Ter- minus feria V. post Omnium Sanctorum proxima [3. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošuov českých. Actum feria VI. die sanctorum Simonis et Jude aposto- lorum [28. října]. R. X. 1. E. XIV. b. 5952. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohání pana Petra Novohradského z Kolovrat a na Novém Hradě, Markéthu Pešíkovu z Su- levic a na Valdece proti statečnému Purkartovi Kapléři z Sulevic a Václavovi So- kolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listo- padu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum sabbato post sanctorum Si- monis et Jude apostolorum dei [29. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pana Petra Novohradského z Kolovrath na Novém Hradě od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu sto kop grošů českých. R. X. I. E. XIV. b. 5953. Justina a Piram tíž pohánějí Václava Sokola z Mor a na Vršovicích, aby položil před etc. tu ceduli, na kteréž krávy ty, které na nájmu byly sepsány, táž Justina z Hořešovic jemu poslala, o kteruožto ceduli týž Václav Sokol k též Justině psaní učinil, že té cedule potřebuje proti statečnému Purkartovi Kapléři

Strana 243
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 243 z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus ut supra [9. listopadu]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [29. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na Václava Sokola z Mor etc. pro položení cedule, na kteréž krávy sepsané etc., od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu sto kop grošů českých. R. X. I. E. XIV. a. 5954. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohání pana Šťasného Novohradského z Kolovrath a na Kystře proti statečnému Purkartovi Kapléři z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria V. ante sancti Martini proxima [10. listopadu]. Pokuty nesvědčení CC kop grošů českých. Actum feria II. ante Omnium Sanctorum [31. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pana Šťastného Novohradského z Kolovrath a na Kystře od Justiny z Hořešovic a Pirama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu CC kop grošů českých. R. X. 1. E. XIV. b. 5955. Justina a Piram tíž etc. pohánějí pana Šťasného Novohradského z Ko- lovrath a na Kystře proti statečnému Purkartovi Kapléři z Sulevic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus ut supra [10. listopadu]. Pokuty nesvědčení ut supra. Actum ut supra [31. října]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na pana Šťastného Novohradského z Kolovrat od Justiny z Hořešovic a Pi- rama Kapouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listo- padu]. Pokuty jako v póhonu CC kop grošů českých. R. X. I. E. XIV. b. 5956. Drslav Černín z Chuděnic a na Březině pohání Jana Snopovského z Borku a Jiříka Vikharta z Šanova a v Kalči proti statečným Jiříkovi Laitol- tovi z Ebrnic a Janovi Varlejchovi z Bubna k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu XL kop grošů českých. Actum ut supra [31. října]. R. X. I. E. XIV. b. 5957. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání Zigmunda Vyšehněvského z Solče, hajtmana na Poděbradech, aby postavil před etc. Holého kováře z Poděbrad, člověka krále JMti, že ho potřebuje proti Elšce z Nežetic k svědomí. Terminus feria V. post Omnium Sanctorum proxima [3. listopadu]. Pokuty nepostavení téhož člověka sto kop grošů českých. Actum ut supra [31. října]. 31"

Strana 244
244 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Anno 1524. feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu] post meridiem vyšel duohon na Zigmunda Vyšehněvského od Mikuláše mladšího Karlíka. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty sto kop grošů českých. R. X. I. E. XIV. b. 5958. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohá- nějí Mikuláše Semenkovského z Vlkové proti statečnému Purkartovi Kapléři z Su- levic a Václavovi Sokolovi z Mor k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Mar- tini proxima [9. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum feria IV. post Omnium Sanctorum [2. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na Mikuláše Semenkovského z Vlkové od Justiny z Hořešovic a Pirama Ka- pouna z Svojkova. Terminus feria III. post sancti Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu C kop grošů českých. R. X. 1. E. XIV. b. 5959. Paní Anna z Gutštaina, manželka pana Viléma Švihovského z Ryzm- berka, hofmistra dvoru krále JMti, pohání Jiříka z Púchova, Hanuše Glaubice z Du- bína, Václava jinak Jindřicha z Kamenice a Vernartha Kulhánka, služebníka pana Viléma Švihovského, že jich potřebuje proti panu Hendrichovi a panu Volfovi bratřím z Gutštaina k svědomí. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listo- padu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. R. X. 1. E. XIV. b. 5960. Jindřich Žejdlic z Šinfeldu a na Zvoleněvsi obsielá Karla a Jindřicha, měšťany z města Velvar, a Jiříka Borše soukenníka z Bernarezu, měštěnína města Prahy, a Jana Budyňského, měštěnína v Velvařích, proti Janovi Klanicovi soukeníku, měštěnínu Pražskému, k svědomí. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu L kop grošů českých. Actum feria V. post Omnium Sanctorum [3. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. ante Elizabet [18. listopadu] vyšel duohon na Borše soukeníka od Jindřicha Žejdlice z Šinfeldu. Terminus feria VI. die sancte Katerine proxima [25. listopadu]. Pokuty jako v póhonu L kop grošů českých. R. X. 1. E. XV. a. 5961. Mikuláš mladší Karlík z Nežetic pohání purgmistra, konšely i vší obce městečka Poděbrad, aby mu položili před etc. kšafth, kterýž jsú se pravili jmíti, nebožtíka pana Pavla z Adrzpachu, a kšaftem tím že jest jim Poděbradským k záduší duom ten v Poděbradech odkázal, že toho kšaftu potřebuje proti Elšce z Nežetic k svědomí. Terminus feria II. ante sancti Martini [7. listopadu]. Pokuty

Strana 245
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 245 nepoložení téhož kšaftu pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu]. [Juxta:] Anno 1524. feria IV. ante sancti Martini [9. listopadu] vyšel duohon na purgmistra, konšely etc. Poděbradské od Mikuláše Karlíka z Nežetic. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty jako v puohonu tisíc kop grošů českých. R. X. 1. E. XV. a. 5962. Justina z Hořešovic a z Jezvec a Piram Kapoun z Svojkova pohání statečného Hendricha Gutnaura z Gutnova a na Petce, purkrabí Karlštýnského, statečného Petra Holého z Chrástu na Petrovicích, hajtmana na Hrádku, Jana Ža- teckého z Vajkrštorfu, proti statečnému Purkartovi z Sulevic a na Duchcově a Vá- clavovi Sokolovi z Mor a na Vršovicích. Terminus feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošů českých. Actum feria VI. post Omnium Sanctorum [4. listopadu]. R. X. 1. E. XV. a. 5963. Václav Doupovec z Doupova na Blahoticích pohání pana Jana, pana Jiříka a pana Volfa, bratří vlastních a nedílných Bořituov z Martinic a na Smečně, aby postavili před etc. krčmáře ze vsi Družce, kterajž prvy byl v Vuovnech, a Buožka ze vsi z Uoven, lidi své, že jich potřebuje proti Štěpánovi Touškovi, člověku jich k svědomí. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nepostavení nadepsaných lidí X kop grošů českých. Actum sabbatho post Omnium Sanctorum [5. listopadu]. R. X. l. E. XV. a. 5964. Mikuláš Dětský z Liboslavě pohání Brikcího Reháka z Květnice proti Martinovi z Stránec k svědomí. Terminus feria III. ante sancti Martini proxima [8. listopadu]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě padesáte kop grošů českých. Actum feria II. ante sancti Martini [7. listopadu]. R. X. I. E. XV. b. 5965. Anežka krajčířka, manželka někdy Petra krajčího, pohání Václava Trčku z Vítenče, písaře soudu purkrabského, proti Janovi z Vítenče k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini [9. listopadu]. Pokuty nesvědčení pokládá sobě L kop grošů českých. Actum feria II. ante sancti Martini [7. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria VI. die sancti Martini [11. listopadu] vyšel duohon na Václavà Trčku z Vítenče od Anežky krajčířky. Terminus sabbato post sancti Martini [12. listopadu], hoc est cras. Pokuty jako v póhonu L kop grošů českých. R. X. 1. E. XV. b.

Strana 246
246 D. XIII. Registra soudu komorního: 5966. Hanstroj od Hory Kuthny pohání Michala Kariga, kupce v Praze, proti témuož Michalovi Karigovi kupci k svědomí. Terminus feria IV. ante Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty 11/2 tisíce kop grošů českých. Actum ut supra [7. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na Michala Kariga, kupce z Prahy, od Hanstroje od Hory Kutny. Terminus sabbato po svatém Martině najprv příštím [12. listopadu]. Pokuty jako puchonu puol druhého tisíce kop grošů českých. Anno 1524. sabbato post Martini [12. listopadu] Michal Karig, kupec v Praze, postavil se jest osobně před úřadem soudu komorního a pravil, že by rád chtěl svě- domí dáti podle práva Hanstrojovi od Hory Kuthny podle puohonu i duohonu, než že mu nic od téhož Hanstroje oznámeno není, co by mu měl svědčiti. R. X. I. E. XV. b. 5967. Hanstroj týž pohání Michala Kariga téhož, aby položil před etc. to obeslání, kterýmž jeho Michala Kariga obeslal týž Hanstroj před úřad horní na vlaský dvuor za času pana Vilíma Kostky, minemajstra, z užívání mědi tak, jakž to obeslání pod pečetí hofmistra horního šíře v sobě zavírá. A také aby mu položil ta všecka svědomí listovní, kteráž jsú jemu Michalovi ku potřebě jeho páni Normber- čané a také i jiní kupci proti Piramovi Kapounovi z Svojkova a proti Václavovi Sokolovi z Mor dali, že téhož obeslání i těch všech listovních svědomí potřebuje proti témuož Michalovi Karigovi etc. k svědomí. Terminus feria IV. ante sancti Martini proxima [9. listopadu]. Pokuty nepoložení těch listuov etc. pokládá sobě puol dru- hého tisíce kop grošů českých. Actum ut supra [7. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante sancti Martini [10. listopadu] vyšel duohon na Michala Kariga kupce od Hanstroje etc., aby položil obeslání i všecka svědomí etc. Terminus sabbato post sancti Martini proxima [12. listopadu]. Pokuty jako v puohonu puol druhého tisíce kop grošů českých. R. X. l. E. XVI. b. 5968. Pan Jiřík Samuel z Hrádku pohání Zachaře z Chrudimě, měštěnína na Horách Kutnách, proti Alžbětě z Petrovic k svědomí. Terminus feria VI. die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých Actum feria III. ante sancti Martini [8. listopadu]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria II. post Martini [14. listopadu] vyšel duo- hon na Zachaře z Chrudimě od pana Jiříka Samuele z Hrádku. Terminus feria V ante Elizabet [17. listopadu]. Pokuty jako v póhonu sto kop grošů českých. R. X. 1. E. XV. b. 5969. Jindřich, Barbora a Anastazia, bratr a sestry vlastní z Duban, po- hánějí Marthu Vencelíkovú z Sulevic, aby položila před etc. list hlavní, svědčící na

Strana 247
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 247 paní Ofku z Bozkovic, máteř jejich, pod pečetí též paní Ofky z Bozkovic na summu L kop grošů českých, a druhý list též aby položila, kterýž někdy Elšce Kunšové z Harasova, máteři nadepsaný Marty Vencelíkové, svědčil, že těch listuov obú dvú potřebují k svědomí. Terminus feria V. ante sancti Martini proxima [10. listopadu]. Pokuty nepoložení těch listuov L kop grošuov českých. Actum ut supra [8. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria IV. post Briccii [16. listopadu] vyšel duohon na Marthu Vencelíkovú z Sulevic od Jindřicha, Barbory a Anastazie bratra a sester vlastních1) z Duban. Terminus feria V. ante Elizabet [17. listopadu]. Pokuty nepoložení svrchupsaných listů jako i v puohonu L kop grošů českých. R. X. l. E. XV. b. — 1) sestry vlastní má rukop omylem písařovým. 5970. Michal Karig, kupec v Praze, pohání Jindřicha Panvice z N. proti panu Jindřichovi z Ryzmberka a z Švihova k svědomí. Terminus sabbato post sancti Martini [12. listopadu]. Pokuty nesvědčení CCC kop grošů českých. Actum feria III. ante sancti Martini [8. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° sabbato post sancti Martini [12. listopadu] vyšel duohon na Jindřicha Panvice z N. od Michala Kariga kupce. Terminus feria II. post sancti Brictii proxima [14. listopadu]. Pokuty nesvědčení jako v puohonu CCC kop grošů českých. R. XV. 1. E. XVI. a. 5971. Pan Zdislav Berka z Dubé a na Zákupích, najvyšší sudí království Českého, a paní Beatrix z Kolovrath jakožto mocní poručníci dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé pohánějí pana Jindřicha Berku, pana Václava a pana Krištofa Berky z Dubé a na Jablonném, Hendricha Blechtu z Outěchovic a na Tlustci a Volfa Redara z Kafuňk proti panu Prokopovi z Vartmberka a na Lipém k svědomí. Terminus die sancti Martini proxima [11. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu X kop grošů českých. Actum feria III. ante sancti Martini [8. li- stopadu]. R. X. I. E. XVI. a. 5972. Statečný Jan Tetour z Tetova pohání Jana Bielského z Kařišova a na Kovatči a Mikuláše Bielského z Kařišova na Próhonicích proti Václavovi Do- halskému z Dohalic na Mokrovousích k svědomí. Terminus feria IV. post Martini proxima [16. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum feria IV. ante sancti Martini [9. listopadu]. R. X. 1. E. XVI. a. 5973. Kristof Smíšek z Vrchovišť pohání Elšky z Dohalic a na Zbraslavi- cích, aby postavila před etc. Marše kováře, Urbana kožišníka, Jana Urbánkova a Vondru Friskova, lidi své ze Zbraslavic, že jich potřebuje proti Janovi Salavovi staršiemu z Lípy etc. k svědomí. Terminus feria II. post sancti Martini [14. listo-

Strana 248
248 D. XIII. Registra soudu komorního: padu]. Pokuty sto kop grošů českých. Actum feria IV. ante sancti Martini [9. li- stopadu]. R. X. 1. E. XVI. a. 5974. Magdalena z Hustiřan pohání Zdeňka Loučenského z Kopidlna proti Martinovi, Janovi, Voldřichovi jinak Haškovi a Janovi mladšímu bratřím Rodovským z Hustieřan i na místě bratřie jich leth nemajících Divišovi, Mikulášovi, Jiříkovi a Alšovi odtudž z Hustieřan k svědomí. Terminus sabbato post sancti Martini proxima [12. listopadu]. Pokuthy nesvědčení D kop grošů českých. Actum feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. 1. E. XVI. a. 5975. Johanka z Radonic a na Krchlebích pohání Beneše Vranovského z Vranova proti paní Katheřině, Dorotě a Anně sestrám vlastním z Vesce k svě- domí. Terminus feria II. post sancti Martini proxima [14. listopadu]. Pokuty ne- svědčení CCC kop grošů českých. Actum feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. R. X. l. E. XVI. b. 5976. Jan Hlaváč z Běhušic pohání Václava Doudlebského z Bubna a na Lipchavě proti Uršule Skalecké z Bezděkova k svědomí. Terminus sabbato post sancti Martini proxima, hoc est cras [12. listopadu]. Pokuty nesvědčení XII1/2 kop grošů českých. Actum ut supra [11. listopadu]. R. X. I. E. XVI. b. 5977. Pan Zdeněk z Klinštaina a na Škvorci pohání statečného Jana Baj- chorského z Raškovic na Tlustovúsích a statečného Václava Húgvice z Biskupic proti Adamovi Vrabskému z Vrabí a na Šestajovicích k svědomí. Terminus feria II. post sancti Martini [14. listopadu]. Pokuty nesvědčení C kop grošů českých. Actum feria VI. die sancti Martini [11. listopadu]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria II. post Briccii [14. listopadu] post meridiem vyšli duohonové na statečného Jana Bejchorského z Raškovic a Václava Húgvice z Biskupic od pana Zdeňka z Klinštejna. Terminus feria III. post Briccii, hoc est cras [15. listopadu.] Pokuty jako v póhonu sto kop grošů českých. R. X. l. E. XVI. b. 5978. Martin a Jan starší, bratří Rodovští z Hustiřan, pohánějí pana Jin- dřicha Hložka z Žampachu a na Březně, Viléma Dobřenského mladšieho z Dobřenic, Zdislava Dobřenského z Dobřenic, Jana Dobřenského z Dobřenic proti Magdaleně z Hustiřan k svědomí. Terminus v pátek o suchých dnech postních najprve příštích [10. března]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum sabbato post sancti Martini [12. listopadu]. [Juxta:] Anno 1525. sabbato ante sancti Gregori [11. března] vyšli duoho- nové na Viléma mladšieho Dobřenského z Dobřenic a na Zdislava Dobřenského

Strana 249
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 249 z Dobřenic od Martina a Jana bratří Rodovských z Hustiřan. Terminus feria V. post festum solemne Pasche [20. dubna]. Pokuty jako v póhonu na každú osobu CC kop grošů českých. R. X. I. E. XVI. b. 5979. Vilém Buzicský z Buzic pohání Jana Žateckého z Vajkrštorfu, aby položil před etc. list, kterýž jemu Žateckému pan Jan z Rožmberka na Strakonicích psal o to, aby jemu Vilímovi Buzicskému smlúvu pečetěnú, kterúž týž pan Strako- nicský mezi knězem Blažkem a tajmž Vilémem učinil, dal aneb před úřadem po- ložil, že toho listu on Vilém potřebuje proti knězi Blažkovi k svědomí. Terminus feria II. post sancti Brictii proxima [14. listopadu]. Pokuty nepoložení sto kop grošů českých. Actum ut supra [12. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria II. post Brictii [14. listopadu] post meridiem vyšel duohon na Jana Žateckého z Vajkrštorfu pro položení listu etc. Terminus feria III. post Brictii proxima [15. listopadu]. Pokuty jako v póhonu. R. X. l. E. XVI. b. 5980. Magdalena z Hustiřan pohání Kunátu mladšieho z Dobřenic a Kate- řinu Zápskú z Vyklek proti Martinovi, Janovi, Voldřichovi, jinak Haškovi a Janovi mladšiemu bratřím Rodovským z Hustiřan i na místě bratří jich leth nemajících Divišovi, Mikulášovi, Jiříkovi a Alšovi, odtudž z Hustieřan k svědomí. Terminus feria II. post sancti Brictii proxima [14. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum sabbato post sancti Martini [12. listopadu]. R. X. I. E. XVII a. 5981. Hanstroj od Hory Kutny pohání Hanuše Šotnara z Klatska proti Michalovi Karigovi, kupci z Prahy, k svědomí. Terminus feria II. post sancti Brictii [14. listopadu]. Pokuty nesvědčení tisíc kop grošů českých. Actum ut supra [12. listopadu]. R. X. 1. B. XVII. a. 5982. Alžběta z Mitrovic pohání Jana, Vratislava, Václava a Víta bratří vlastních odtudž z Mitrovic, aby položili před etc. tu dobrú vuoli, kterúž jest učinil někdy Vít z Nového Plzně, měštěnín Starého města Pražského, Ofce dceři své a dědicuom jejím, dávajíc jim tou dobrú volí všecko své právo, kteréž měl na zápiesích a majestátích, tak jakž táž dobrá vuole to všecko v sobě zavierá a ukazuje, že té dobré vuole potřebuje proti týmž Janovi, Vratislavovi, Václavovi a Vítovi bratřím vlastním z Mitrovic k svědomí. Terminus feria IV. post Brikcii proxima [16. listo- padu]. Pokuty nepoložení té dobré vuole ona Alžběta pokládá sobě CC kop grošů českých. Actum feria II. post Martini [14. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante Elizabet [17. listopadu] vyšel duohon na Jana, Vratislava, Václava a Víta bratří z Mitrovic od Alžběty z Mitrovic pro po- Archiv Český XXXIII. 32

Strana 250
250 D. XIII. Registra soudu komorního: ložení dobré vůle etc. Terminus sabbato die Elizabet proxima [19. listopadu]. Pokuty jako v póhonu. R.X. 1. E. XVII. a. 5983. Paní Anna z Gutšteina pohání Jiříka z Púchova a Václava jinak Jindřicha z Kamenice proti panu Hendrichovi a panu Volfovi bratřím z Gutšteina k svědomí. Terminus feria IV. ante Elizabet proxima [16. listopadu]. Pokuty ne- svědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum feria II. post Martini [14. listopadu]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria V. ante Elizabet [17. listopadu] vyšli duo- honové na Jiříka z Púchova a Václava jinak Jindřicha z Kamenice od paní Anny z Guthšteina. Terminus sabbato die Elizabet [19. listopadu]. Pokuty jako v póhonu CC kop grošů českých. R. X. 1. E. XVII. a. 5984. Martin a Jan starší bratří Rodovští z Hustieřan pohánějí Kateřinu z Vyklek, Barboru z Záp, Zdeňka Loučenského a Jindřicha Loučenského bratří z Kopidlna proti Magdaleně z Hustiřan k svědomí. Terminus feria VI. o suchých dnech postních najprv příštích [10. března 1525]. Pokuthy nesvědčení na každú osobu CC kop grošů českých. Actum feria II. post sancti Briccii [14. listopadu]. [Juxta:] Anno etc. 25. sabbato ante sancti Gregori [11. března] vyšli duoho- nové na Zdeňka Loučenského a Jindřicha Loučenského bratří z Kopidlna od Mar- tina a Jana bratří Rodovských z Hustiřan. Terminus feria V. post festum Pasche [20. dubna]. Pokuty jako v póhonu na každú osobu dvě stě kop grošů českých. R. X. I. E. XVII. a. 5985. Kristof Smíšek z Vrchovišť pohání Jiříka Svadby z Červených Otra- dovic, aby postavil před etc. Petra, písaře svého, že ho potřebuje proti Janovi Sa- lavovi, staršímu z Lípy a Janu Salavovi odtudž z Lípy, strýci jeho nedílnému, leth nemajícímu, k svědomí. Terminus v středu po sv. Brikcí [16. listopadu]. Pokuty ne- postavení svrchu psaného Petra písaře L kop grošů českých. Actum ut supra [14. listopadu]. R. X. I. E. XVII. b. 5986. Kristof týž pohání téhož Jiříka Svadby z Červených Otradovic proti Janovi Salavovi staršímu z Lípy a Janovi Salavovi odtudž z Lípy, strýci jeho nedielnému, leth nemajícímu k svědomí. Terminus feria IV. post Brikcí [16. listopadu]. Pokuthy nesvědčení L kop grošů českých. Actum ut supra [14. listopadu]. R. X. 1. E. XVII. b. 5987. Statečný Jan Bejchorský z Raškovic obsílá pana Zdeňka z Klinšteina a na Škvorci, aby postavil před etc. Vaňka jinak příjmí Vaňuru, Jana Práškova, Jana Vonuška, Bártu, lidi své, a Jana písaře ze Škvorce, kterýž jest u téhož pana

Strana 251
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 251 Zdeňka z Klinšteina, že jich všech potřebuje proti témuž panu Zdeňkovi z Klin- šteina k svědomí. Terminus feria IV. post Brikcii [16. listopadu]. Pokuthy nepo- stavení svrchupsaných osob D kop grošů českých. Actum ut supra [14. listopadu]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria IV. post Bricci [16. listopadu] vyšel duohon na pana Zdeňka z Klinšteina od Jana Bejchorského z Raškovic. Terminus na zejtří svaté Katheřiny proxima [26. listopadu]. Pokuta jako i v póhonu D kop grošů českých. R. X. 1. E. XVII. a. 5988. Jan Hlaváč z Běhušic pohání Prokopa Dobeše z Bezděkova a na Kol- díně proti paní Uršile z Bezděkova k svědomí. Terminus die purificationis Marie proxima [2. února]. Pokuty XV kop grošů českých. Actum feria II. post sancti Brictii [14. listopadu]. 5989. Paní Anna z Guthšteina pohání statečného Zikmunda Barše z Kame- nice a na Baršovicích] proti panu Hendrichovi [a] panu Volfovi bratřím vlastním [z Gut- šteina] k svědomí. Terminus feria V. post Brikcii [17. listopadu]. Pokuthý nesvědčení CC kop grošů českých. Actum feria III. post Brictii [15. listopadu]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria V. post meridiem ante Elizabet [17. listo- padu] vyšel duohon na statečného Zikmunda Barše z Kamenice od paní Anny z Guth- šteina. Terminus sabbato die Elizabet [19. listopadu]. Pokuty jako i v puohonu CC kop grošů českých. R. X. I. E. XVII. b. 5990. Pan Jaroslav starší z Šelnberka a s Kosti etc. pohání Jiříka staršieho Valkúna z Adlaru, Purkartha Korduli z Sloupna a na Vřešťově proti Petrovi Vodkol- kovi z Oujezdce k svědomí. Terminus feria II. post Elizabet [21. listopadu]. Pokuthy nesvědčení CC kop grošů českých. Actum ut supra [15. listopadu]. 5901. Jiřík z Půchova pohání poctivého kněze Mikuláše Housku, doktora a kanovníka kostela Pražského, k svědomí proti mistru Šimonovi, kanovníku téhož kostela Pražského. Terminus feria IV. ante Elizabet [16. listopadu]. Pokuthy nesvěd- čení L kop grošů českých. Actum ut supra [15. listopadu]. R. X. 1. E. XVIII. a. 5992. Albrecht z Gutštaina a na Mělníce obsílá Zdeňka Ouličku z Oulic a pana Alexího Dobrohosta z Ronšperku etc. proti panu Volfovi Dobrohostovi z Ron- šperku k svědomí. Terminus feria III. ante Katherine proxima [22. listopadu]. Po- kuty nesvědčení na každú osobu D kop grošů českých. Actum feria III. post Briccii [15. listopadu]. R. X. I. E. XVIII a. 5993. Mikuláš Dešenský z Dešenic pohání Jana Nikodema z Šontálu, Jana Smetku, Mathúše Mašo, měšťan z Klatov, k svědomí proti Janovi Dešenskému z De- 32*

Strana 252
252 D. XIII. Registra soudu komorního: šenic. Terminus feria III. ante Andree apostoli [29. listopadu]. Pokuthy nesvědčení na každú osobu CCC kop grošů českých. Actum ut supra [15. listopadu]. R. X. I. E. XVIII. a. 5994. Kašpar z Kouče a v Trmicích obsílá Markétu z Těchlovic a v Lipém proti Janovi z Kouče k svědomí. Terminus feria V. ante Katherine [24. listopadu]. Pokuty nesvědčení sto kop grošů českých. Actum ut supra [15. listopadu]. R. X. I. E. XVIII. a. 5995. Volf z Oujezdce pohání Uršily z Žandova, aby položila před etc. smlúvu, kteráž jest mezi Bozděchem z Šťáhlav a Uršilú z Žandova, manželkú jeho, s jedné a Volfem Sedleckým z Oujezdce s strany druhé, že též smlúvy potřebuje proti též Uršile k svědomí. Terminus feria V. ante Reliquiarum proxima [27. dubna 1525]. Pokuty nepoložení CC kop grošů českých. Actum feria III. post sancti Brictii [15. listopadu]. R. X. 1. E. XVIII. a. 5996. Volf týž pohání Beneše z Doupova proti též Uršile z Žandova a Ji- říka z Truclar a v Týnci, Štefana z Poutnova, Beneše odtudž z Poutnova a v Ma- lešicích k svědomí. Terminus ut supra [27. dubna 1525]. Pokuty ut supra. Actum ut supra [15. listopadu]. R. X. I. E. XVIII. a. 5997. Volf týž z Oujezdce a v Racovech pohání Uršily z Žandova, aby po- ložila před etc. listy hlavní dva: jeden na pana Jana z Štermberka na puol třetího sta kop grošů míšenských, kterýžto list svědčil Bozděchovi Vajpovskému, někdy manželu též Uršily, a jí Uršile společně, a druhý list, kdež Jiřík z Truclar a v Týnci obnovil list hlavní na L kop grošů českých, že těch listuov potřebuje proti též Uršile k svědomí. Terminus feria V. ante Reliquiarum proxima [27. dubna 1525]. Poku- ty nepoložení CC kop grošů českých. Actum feria III. post sancti Brictii [15. listopadu 1524]. R. X. 1. E. XVIII. a. 5998. Vilém Buzický z Buzic a v Jeníně pohání Jana Žateckého z Weikrš- torfu, aby položil před etc. list, kterýž jemu pan Jan Strakonický z Rožmberka psal po témž Vilémovi, aby jemu smlúvu položil anebo dal, kterúž mezi ním Vi- lémem a knězem Blažkem učinil pečetěnú, a to léta XXIV° o roku Svátosti [8. dubna], kteréhož jemu týž Vilém v soudné světnici na hradě Pražském v šrancích dodal, žádaje jeho, aby toho listu dobře choval, že týž Vilém potřebovati bude jeho k své spravedlnosti, i téhož listu potřebuje k svědomí. Terminus feria IV. post Briccii proxima [16. listopadu] hora vicesima. Nepoložení toho listu sto kop grošů českých. Actum feria IV. post Briccii [16. listopadu].

Strana 253
Půhony k svědomí k roku sv. Martina léta 1524. 253 [Juxta:] Anno 1524. feria IV. post sancti Briccii [16. listopadu] post horam 20. vyšel duohon od Vilíma Buzického na Jana Žateckého etc. Terminus feria V. ante Elizabet [17. listopadu], hoc est cras 20. hora. Pokuty jako puohonu sto kop grošů českých. R. X. 1. E. XVIII. b. 5999. Bohuněk Špína z Jenišovic a v Šnakově pohání Mikuláše z Medonos, aby položil před etc. smlúvu a ceduli vyřezanú, kteréž jsú učiněny mezi týmž Bo- huňkem a Mikulášem z Medonos vo nájem dvoru Šnakova, že též smlúvy a cedule řezané potřebuje proti témuž Mikulášovi z Medonos k svědomí. Terminus feria II. post Elizabet proxima [21. listopadu]. Pokuty nepoložení svrchupsaných smlúvy a cedule sto kop grošů českých podle zřízení zemského. Actum feria IV. post Briccii [16. listopadu]. R. X. I. E. XVIII. b. 6000. Mikuláš Dětský z Liboslavě pohání Jana Žateckého z Vajgrštorfu proti Martinovi z Stránec k svědomí. Terminus feria V. ante Elizabet [17. listo- padu], hoc est cras. Pokuty na každú osobu L kop grošů českých. Actum ut supra [16. listopadu]. R. X. I. E. XVIII. b. 6001. Jan Dešenský z Dešenic pohání Václava Vážného, měštěnína Praž- ského, proti Mikulášovi z Dešenic k svědomí. Terminus feria V. ante Elizabet pro- xima, hoc est cras [17. listopadu]. Pokuthy sto kop grošů českých. Actum ut supra [16. listopadu]. R. X. 1. E. XVIII. b. 6002. Martin a Jan starší, bratří Rodovští z Hustieřan pohánějí Kunaty Do- břenského z Dobřenic proti Magdaleně z Hustieřan k svědomí. Terminus feria VI. o suchých dnech postních najprv příštích [10. března]. Pokuthy nesvědčení dvě stě kop grošů českých. Actum ut supra [16. listopadu]. [Juxta:] Anno etc. 25. sabbato ante Gregori [11. března] vyšel duohon na Kunatu Dobřenského z Dobřenic od Martina a Jana bratří Rodovských z Hu- stiřan. Terminus feria V. post festum Pasche [20. dubna]. Pokuty jako v póhonu CC kop grošů českých. R. X. l. E. XIX. a. 6003. Jan Dešenský z Dešenic pohání Václava Vážného, měštěnína Praž- ského, aby položil před etc. listy, kteréž jemu posílal a jemu psal rukú svú vlastní Mikuláš z Dešenic, že těch listuov potřebuje proti témuož Mikulášovi k svědomí. Terminus feria V. ante Elizabet proxima [17. listopadu]. Pokuty CCC kop grošů českých. Actum ut supra [16. listopadu]. R. X I. E. XIX. a.

Strana 254
254 D. XIII. Registra soudu komorního: 6004. Volf z Oujezdce a v Racovech pohání Bohuslava z Doupova na Šťá- hlavě a Milotu odtudž z Doupova a na Šťáhlavě proti Uršile z Žandova k svědomí, Terminus feria V. ante Reliquiarum proxima [27. dubna 1525]. Pokuty na každú osobu CC kop grošů českých. Actum ut supra [16. listopadu]. R. X. I. E. XIX. a. 6005. Jan Dešenský z Dešenic pohání Václava bakaláře od Hřebenu, měště- nína Pražského, aby položil před etc. listy, kteréž jemu posielal a k němu psal rukú svú vlastní Mikuláš z Dešenic, že těch listuov potřebuje proti témuož Miku- lášovi k svědomí. Terminus feria V. ante Elizabet proxima [17. listopadu]. Pokuty CCC kop grošů českých. Actum ut supra [16. listopadu]. R. X. I. E. XIX. a. 6006. Václav Zahrádka z Černé ve Lhotě pohání Jana Smrčka z Zábřeží, aby položil před etc. ceduli tu, kterouž [Půhon nedokončen.] R. X. 1. E. XIX. a. 6007. Václav Šárovec z Šárova a na Slatiňanech obsílá Jana Slavatu z Chlumu a na Košumberce, Mikuláše Běškovce z Běškovic na Nasavrcích proti statečnému Pavlovi Choltickému z Oujezda k svědomí. Terminus feria IV. ante Ka- terine [23. listopadu]. Pokuty nesvědčení L kop grošů českých. Actum feria V. ante sancte Elizabeth [17. listopadu]. [Juxta:] Anno MDXXIV° feria V. ante Katerine [24. listopadu] vyšel duohon na pana Slavatu z Chlumu a Mikuláše Běškovce z Běškovic od Václava Šárovce z Šárova. Terminus feria II. ante Andree apostoli [28. listopadu]. Pokuty jako v póhonu. R. X. 1. E. XVIII. a. 6008. Mikuláš Dešenský z Dešenic pohání Jana písaře z Spálené ulice, mě- štěnína Pražského, Matěje Kyjovského, Mikuláše Jiskru, měšťan z Klatov, proti Ja- novi Dešenskému z Dešenic k svědomí. Terminus Johannesovi písaři sabbatho die Elizabet [19. listopadu] a Klatovským měšťanuom terminus feria III. ante Andree [29. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CCC kop grošů českých. Actum feria V. ante Elizabet [17. listopadu]. [Juxta:] Anno Domini MDXXIV° feria II. post Elizabeth [21. listopadu] vyšel duohon na Jana písaře z Spálené ulice od Mikuláše z Dešenic. Terminus feria VI. die Katerine [25. listopadu]. Pokuty jak v póhonu CC kop grošů českých. R. X. 1. E. XIX. b. 6009. Jakub Sak, měštěnín města Prahy, pohání Mikuláše Nikláska z Ži- tenic a na Chotouchově, Annu z Chřenovic a na Chotouchově, statečného Zigmunda Barše z Kamenice a na Baršovicích, Heřmana Petrovského z Petrovic, Václava Vrch- labského z Vrchlabí a Jana Bernarta z Hoštic proti Václavovi Loreckému z Elkouše

Strana 255
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 255 k svědomí. Terminus feria V. ante Katherine [24. listopadu]. Pokuty nesvědčení na každú osobu CCC kop grošů českých. Actum ut supra [17. listopadu]. [Juxta:] Anno etc. 25. feria III. post Gregori [14. března] vyšel duohon na statečného Zigmunda Barše z Kamenice a na Václava Vrchlabského z Vrchlabí od Jakuba Saka, měštěnína Pražského. Terminus feria V. post Gregori proxima [16. března]. Pokuty jako v póhonu CCC kop grošů českých. Anno Domini MDXXV° feria II. ante Benedicti [20. března] vyšel duohon od Heřmana Petrovského z Petrovic od téhož ut supra. Terminus feria III. post Annunc- ciacionem b. Marie virginis [28. brezna]. Pokuty ut supra. Anno etc. XXV° sabbato ante Georgii [22. dubna] vyšli duohonové na Mikuláše Nikláska z Žitenic a na Annu z Chřenovic od Jakuba Saka, měštěnína Pražského. Terminus feria VI. die Reliquiarum proxima [28. dubna]. Pokuty na každú osobu CCC kop gr. českých, jako v póhonu. R. X. I. E. XIX. b. 6010. Ondřej Řešátko, měštěnín města Sušice, pohání Heřmana Janovského z Janovic, Voldřicha Janovského odtudž z Janovic a Šimona Kavána, měštěnína z Klatov, proti Janovi Kalenicovi z Kalenic k svědomí. Terminus feria VI. quatuor temporum jejunii proxima [10. března]. Pokuty nesvědčení na každú osobu sto kop grošuov českých. Actum ut supra [17. listopadu]. R. X. l. E. XIX. b. 6011. Mikuláš Karlík mladší z Nežetic pohání Jana Žateckého z Weikrš- torfu proti Elšce z Nežetic k svědomí. Terminus feria VI. ante Elizabet proxima [18. listopadu] vicesima hora. Pokuthy nesvědčení L kop gr. českých. Actum feria VI. ante Elizabet [18. listopadu]. R. X 1. C. XIX. b. Nálezy soudu komorního k roku sv. Martina (11. listopadu) léta 1524. Léta MDXXIV v sobotu po svatém Martinu [12. listopadu] osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské, v Slezí Olešnické a hrabě Glatský etc., krále JMti najvyſš/ší hajtman království Českého a markrabství Horní Lužice lantfojth a hajtman knížetství Velikého Hlohova, na soudu komorním seděti ráčil a podle JMti páni a vladyky, JMKské rady: Tito z pánuov: Pan Jan z Vartmbergka, najvyſš]ší purgkrabie Pražský, pan Wolf z Gutštaina, pan Vilím Ilburk, pan Václav Bezdružický z Kolovrath, pan Ludvík Zajímač, pan

Strana 256
256 D. XIII. Registra soudu komorního: Jan Březenský z Vartmberka, pan Jan z Kúnic a z Oujezdce, pan Arnošt z Kúnic a z Oujezdce, purgkrabie hradu Pražského. Tito z vladyk: Pan Hendrich Guthnaur z Guthnova, pan Václav Húgvic z Biskupic, pan Mikuláš Vančura z Řehnic, pan Hynek Vrábský z Vrabí, pan Zigmund Struzský z Doubravan, pan Karel Dubanský, pan Markvarth Humprecht z Hrádku, pan Jan Krupý starší z Probluze, pan Drslav Černín z Chuděnic, pan Vilím Buzický z Buzic. Rukopis archivu Českého Musea sign. 3. J. s nápisem: „Registra puohonná vejpovědí koženná 1. 1518 až 1525.“ = R. VII. na 1. F. XIII. a. 6012. Mezi Dorotou šmajdéřkou a Jindřichem z Kolovrat a na Krakovci o dluh. 1524, 12. listopadu. Vedle toho nálezu, kterýž se stal mezi Dorotú šmajdýřkú, Menšího města Pražského měštkú, puovodem s jedné a panem Jindřichem z Kolovrath a na Kra- kovci pohnaným s strany druhé o třidceti a puol čtvrté kopy grošuov vše českých, v kterýmžto nálezu jest témuož panu Jindřichovi z Kolovrath Jich Mtí, osvíceným knížetem a panem Karlem, z boží milosti knížetem Minstrberským etc., pány a vla- dykami, krále JMti radami, v soudu komorním nalezeno, což by nadepsaný pan Jin- dřich z Kolovrath jí Dorotě do těch třidcíti puol čtvrty kopy grošuov vše českých z té summy dáti nechtěl, to aby zpravil v kaple Všech Svatých nazajtří svatého Martina, tak jakž týž nález to všecko v sobě šíře zavírá a ukazuje; při tom Jich Mti nadepsaná Dorota šmajdýřka skrze poručníka svého žádala, poněvadž pan Jin- dřich z Kolovrath maje k přísaze státi podle nálezu Jich Mtí učiněného, i nestál jest, za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i ne- stání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on, pan Jindřich z Kolovrath po třikrát jsa k přísaze své v kaple Všech Svatých volán i nestál jesť, z té příčiny Jich Mt dávají jí Dorotě šmajdýřce proti němu panu Jindřichovi z Kolovrath za právo stané, tak aby jí Dorotě svrchupsanú sumu, to jest těch třidceti puol čtvrty kopy grošuov vše českých on pan Jindřich dal konečně od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v sobotu po svatém Martině. [Juxta:] Létha MDXXIV° v úterý u vigiljí svatého Ondřeje [29. listopadu] dána relací po tomto staném právu v kaple Všech Svatých ke dskám zemským Dorotě šmajdýřce s Malé Strany na pana Jindřicha z Kolovrath. Toliko po právě chce jíti. R. VII. 1 F. XIII. a.

Strana 257
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 257 6013. Mezi Volfem kramářem v Volyni a Janem Drahenickým z Rastel a na Drahenicích o dluh. 1524, 12. listopadu. Vedle toho nálezu, kterýž se stal mezi Wolfem kramářem, v Volyni městečku obývajícím, puovodem s jedné, a Janem Drahenickým z Rastel a na Drahenicích po- hnaným s strany druhé o puol jedenmezcítmy kopy grošuov míšenských, v kterémžto nálezu jest témuož Janovi Drahenickému z Rastel Jich Mtí osvíceným knížetem a pánem, panem Karlem, knížetem Minstrberským etc., pány a vladykami, krále JMti radami, v soudu komorním nalezeno, což by nadepsaný Jan Drahenický z Rastel jemu Wolfovi kramáři do těch XX1/2 kop grošuov míšenských z té sumy dáti ne- chtěl, to aby zpravil v kaple Všech Svatých nazajtří svatého Martina, tak jakž týž nález to v sobě šíře ukazuje a zavírá, žádaje týž Wolf Jich Mtí pánuov a vladyk, rad krále JMti., poněvadž on Jan z Rastel k přísaze své nestojí, za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom na- lézti ráčili: Poněvadž on Jan Drahenický z Rastel po třikrát jsa v kaple Všech Svatých volán k přísaze, i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dávají jemu Wolfovi kramáři puovodu proti němu Janovi Drahenickému pohnanému za právo stané, tak aby těch XX /2 kop grošuov míšenských témuož Wolfovi od dnešního dne konečně dal ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v sobotu po svatém Martině. R. VII. 1. F. XIII. b. 6014. Mezi Lidmilou Polencovou a Mikulášem Hochauzarem z Hochauzu o peníze půjčené. 1524, 12. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Lidmilú Polencovú puovodem s jedné, a Miku- lášem Hochauzarem z Hochauzu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z šest- desáti zlatých uherských svěřených na zlatě, a jiné mince žádné, kterýchž jest jemu k víře puojčil naň svědomí nehledaje nebožtík Polenc, manžel též Lidmily, toť již v jeho domu padesáti čtyř zlatých, a potom na hradě Pražském šesti zlatých též uherských, kteréžto zlaté on Mikuláš měl platiti na svatýho Jiří prvé dávno minu- lého, a tomu dosti učiniti zanedbává až posavad vedle téhož svěření jeho nebožtíka, k kterýmžto zlatým ona Polencová jakožto i k jinému statku spravedlivost jmíti se praví, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala svědomí. Při tom pravě poručník též Lidmily Polencové, že to podle svého puohonu dobrými rytířskými lidmi pro- vozuje, a že jest se k dluhu týž Mikuláš Hochauzar znal, žádaje podle svého pruo- vodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Mikuláše Hochauzra pravil, kdež strana odporná pravila, že podle svého puohonu dostatečně provozuje, že toho Archiv Český XXXIII. 33

Strana 258
268 D. XIII. Registra soudu komorního: nezná, aby svuoj puohon čím provozovali, neb svědkové její seznávají, že on Mi- kuláš Hochauzar toliko k šesti zlatým dluhu pozuostalého jemu Polencovi se znal, a nad to když by živ byl Polenc, manžel její, že by ještě jemu Mikulášovi on dlužen zuostal; i to pravě, poněvadž toho, z čehož pohání, neprovozuje, že jemu také zase není potřebí nic odvozovati. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor a jich s obú stran pře líčení, též pilně nahlédše v svědomí, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Lidmila Polencová jej Mikuláše Hochauzara z šestdesáti zlatých uherských pohnala a vinila, a svědkové její Lidmilini svědčí, že jest se on Mikuláš Hochauzar pohnaný k šesti zlatým uherským toliko znal, a ty že jest ne- božtíkovi Polencovi, manželu jejímu, dlužen zuostal, a také jest táž Lidmila Polen- cová žádného svěření nepokázala podle puohonu svého, i z té příčiny aby on Mi- kuláš pohnaný těch šest zlatých uherských jí Lidmile Polencové podle pruovodu jejího dal, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala pa- mátné. Stalo se v sobotu po svatém Martinu. [Juxta:] Vložen puohon v středu den svatého Zigismunda [2. května] létha R. VII. I. F. XIV. a. MDXX°. 6015. Mezi Kateřinou Žďárskou z Hory Kutny a Václavem z Elkouše a na Libenicích o peníze odkázané. — 1524, 12. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kateřinú Žďárskou z Hory Kutny puovodem s jedné, a Václavem z Elkouše a na Libenicích pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila ze dvadcíti osmi kop grošuov českých, kteréž jest vyzdvihl a vzal na právě v Libenicích, práva k tomu nemaje, kteruožto summu podle také jiné summy od- kázal a dal kšaftem též Kateřině někdy Jan, starý rychtář Dolanský, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala přípis kšaftu někdy Jana rychtáře z Dolan vypsaný z kněh města Hory Kuthny v listu pečetí téhož města Hor Kuten upečetěný, a svě- domí a list vajhostní téhož někdy Jana, rychtáře starého z Dolan, od Václava Lo- reckého z Ilkúše, kterýmž jej propúští z člověčenství svého, a vajpis z registr Libe- nických, v nichž se zapisují statkové kupovaní tu ve vsi Libenicích. Při tom po- ručník též Kateřiny pravil, že podle svého puohonu Kateřina Žďárská to dostatečně provozuje, a žádá podle téhož pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od něho Václava Loreckého pravil, jakož poručník Katheřiny Žďárské praví, že to dostatečně provozuje, že toho nezná, neb tito svědkové se s puohonem nesrovnávají, a to jeden že svědčí pod pečetí jako rytířský člověk, a že neužívá řádu rytířského; a tudy že jí Kateřině tím, z čehož ho pohání, nic povinen není, žádaje podle práva za opatření. Proti tomu zase poručník od ní Kateřiny pravil, co se toho svědka Jiříka dotýče, že svědomí dává jako rytířský člověk, by pak

Strana 259
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 259 i tak bylo, že jest městského řádu, ale druhý svědek s výhostem jeho Václava Lo- reckého srovnává se, že jest ho týž Václav Lorecký z člověčenství propustil; i to pravě, že ta summa v puohonu jmenovaná nad to se provozuje více registry Libe- nickými, než puohon ukazuje, že jest ty peníze on Václav Lorecký, kteréž jí Kate- řině náležely, k sobě přijímal, žádaje podle toho za spravedlivé opatření. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, přípis kšaftu někdy Jana sta- rého rychtáře z Dolan, list vajhostní, vajpis z registr Libenických a jich s obú stran pře líčení a svědomí, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Kateřina Žďárská puovod jest to dostatečně podle práva provedla, že jest on Václav Lorecký pohnaný jeho Jana, rychtáře starého z Dolan, propustil z člověčenství a ze vší povinnosti i s tím se vším, což má a neboli jemu náleží, aby živnost provozoval a byl tu, kdež by mu se koli líbilo a zdálo bez překážky téhož Václava a všech jiných lidí; a také jest ukázala vajpis kšaftu nebožtíka Jana, starého rychtáře z Dolan, podle práva, v kterýmžto kšaftu se zřetedlně shledává, že jest on Jan, starý rychtář z Dolan, všeckeren svuoj statek na grumtích v Dolanech, aneb kdež koli jinde, mo- vitý i nemovitý, kšaftem jí Kateřině odkázal; a také dostatečně provedla ona Kate- řina to, že jest k sobě tu summu on Václav Lorecký po nebožtíkovi Janovi, starém rychtáři z Dolan, přijal a z práva vyzdvihl, z kterýž summy ona Kateřina pohání, a on Václav Lorecký ničímž toho neodvedl, aby jemu ta summa peněz po nebožtí- kovi rychtáři starém z Dolan spravedlivě náležela: z těch příčin dává se jí Kate- řině puovodu proti Václavovi Loreckému pohnanému za právo, tak aby on Václav jí Kateřině Žďárské puovodu těch XXVIII kop grošuov českých v puohonu jmeno- vaných dal konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala pa- máthné. Stalo se v sobotu po svatém Martinu. [Juxta:] Vložen puohon v středu den svatého Petra [1. srpna] léta MDXX°. Dána relací ke dskám zemským po nálezu Kateřině Žďárské z Hory Kuthny na Václava Loreckého z Ilkúše toliko pro škody útratní a nákladní, škod jmeno- vala XV kop grošuov českých, v úterý u vigiljí svatého Ondřeje apoštola božího [29. listopadu] létha MDXXIV°. Anno etc. XXIV° feria III. in vigilia sancti Andree apostoli [29. listopadu) dán list zatykač Kateřině Žďárské z Hory Kuthny na Václava Loreckého z Ilkúše R. VII. 1. F. XIV. b. po nálezu. 6016. Mezi Zikmundem z Smiřic a na Skalách a Čeňkem Cukrem z Tamfeldu o pych. 1524, 14. listopadu. V té při, kteráž jest mezi panem Zikmundem z Smiřic a na Skalách puo- vodem s jedné, a Čeňkem Cukrem z Tamfeldu pohnaným s strany druhé, kdež ho

Strana 260
260 vinil z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, proto že jest zbil Fa- biana příjmí Švajcara, člověka téhož pana Zigmunda, a témuož panu Zigmundovi prve naň nic nežalovav, tak jakž týž puohon ukazuje; a na to ukázal svědomí. Při tom poručník pana Zigmunda z Smiřic pravil, že z čehož jest pán pohnal jeho Cukra z Tamfeldu, že jest to podle téhož puohonu dostatečně provedl, i to pravě, že k němu o ten pych prvé posílal; žádaje podle pruovodu svého za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Čeňka Cukra pravil, že ti svědkové, kteréž pan Zigmund vede, žádný toho neseznává, aby jemu člověka zbil, než toliko to sezná- vají, že jsú k němu Cukrovi o pych chodili; a co se třetího svědka dotýče, Jana Krupého, ten seznává, že jest ho ranil, ale jeden svědek ku právu za dosti není, a tak ti svědkové s puohonem se nesrovnávají, a to svědomí že dostatečné není, v tom zřízení zemského se dokládaje, že jest to vyměřeno, kterak o pych jeden k druhému posélati má, v tom žádaje od pohnaného též za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svědomí, odpor a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on pan Zigmund z Smiřic jest podle puohonu svého proti témuož Čeňkovi Cukrovi pych dostatečně provedl podle práva, a on Čeněk Cukr ničímž podle práva neodvedl, z těch příčin dává se jemu panu Zigmundovi puovodu proti němu Čeňkovi Cukrovi pohnanému za právo, tak aby on Čeněk témuož panu Zigmundovi pro ten pych deset kop grošuov českých v puohonu jmenovaných konečně dal od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památhné. Stalo se v pondělí po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatém Janu křtiteli [26. června] léta MDXX°. Léta MDXXIV° v úterý den svaté Lucie [13. prosince] dána relací ke dskám zemským po nálezu panu Zigmundovi z Smiřic na Čeňka Cukra z Tamfeldu, i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop gr. českých. R. VII. I. F. XV. a. D. XIII. Registra soudu komorního: 6017. Mezi Markétou z Stežova a Mikulášem Crhenickým z Dražovic a na Crhenicích o rukojemství za věno. — 1524, 14, listopadu. V té při, kteráž jest mezi Markétú z Stežova puovodem s jedné a statečným Mikulášem Crhenickým z Dražovic a na Crhenicích pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila jakožto rukojmě, tu kdež jest slíbil s někdy Matějem Ratenským ze Žlunic s Oldřichem Popelem z Vesce a s Václavem Bradáčem z Toušeně, všickni spolu rukú nerozdílnú za věno za puoltřetího sta kop míšenských k Jindřichovi z Stežova, otci jejímu, k ruce její za Zdislava svrchupsaného, někdy manžela jejího, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázala svědomí, při tom poručník její žádaje podle

Strana 261
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 261 toho pruovodu za opatření. Proti tomu poručník od Mikuláše Crhenského pravil, že z čehož ona Markéta jeho Mikuláše pohání, že toho podle práva neprovozuje, a že tím, z čehož pohání ona Mikuláše Crhenického, povinen jí není; ani toho ne- provozuje, by jí za to věno rukojmie on Mikuláš Crhenský byl, než toliko jedním svědkem, a jeden svědek jest podle práva žádný svědek. Tu osvícené kníže a pán pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom vypo- věděti ráčili: Poněvadž ona Markéta z Stežova podle práva a puohonu svého ničímž jest neprovedla, aby jí on Mikuláš pohnaný za věno v puohonu položené slíbil, z té příčiny dává se jemu Mikulášovi proti ní Markétě z Stežova za právo, tak že on Mikuláš pohnaný jí Markétě puovodu podle puohonu jejího nic povinovat není. Dal památné. Stalo se v pondělí po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatým Václavem [26. září] létha MDXX°. R VII. I. F. XV. b. 6018. Mezi Kunšem Bohdaneckým z Hodkova a Mikulášem z Dražovic na Cerhenicích o dluh. — 1524, 14. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kunšem Bohdaneckým z Hodkova puovodem s jedné a statečným Mikulášem z Dražovic na Crhenicích pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z osmdesáti puol šesty kopy grošuov českých, kteréž jest přiřekl jako dobrý témuož Kunšovi dáti na svatého Havla již minulého, jsa mu je spravedlivě i po- vinně dlužen, a tomu až posavad dosti učiniti zanedbává, tak jakž týž puohon uka- zuje. A na to ukázal svědomí, při tom pravě poručník od Kunše Bohdaneckého, podle tohoto svědomí že žádá za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Miku- láše Crhenického pravil, že tito svědkové neseznávají, kterého času a kterého léta ten účet se stal, neb on Mikuláš Crhenický jest jemu Kunšovi Bohdaneckému velikú summu a znamenitú dlužen byl, a tu jest jemu dskami dostatečně ujistil, i tuto summu v puohonu jmenovanú mohl jest jemu dostatečně ujistiti; žádaje též za spra- vedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstr- berské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svě- domí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Kuneš Bohdanecký to jest dostatečně provedl, že jest při sčítání on Mikuláš Crhenský zuostal dlužen svrchu psanému Kunšovi LXXXV1/2 kop grošuov českých, a on Mikuláš Crhenský toho jest ničímž neodvedl, aby ta summa při první summě jemu Kunšovi dskami zapsána byla, protož z té příčiny dává se témuož Kunšovi Bohdaneckému za právo, tak aby on Mikuláš Crhenský těch LXXXV1/2 kop grošuov českých v puo- honu jmenovaných jemu Kunšovi Bohdaneckému ve dvú nedělích od dnešního dne pořád zběhlých dal konečně. Dal památhné. Stalo se v pondělí po svatém Brikcí.

Strana 262
262 D. XIII. Registra soudu komorního: [Juxta:] Vložen puohon v středu před sv. Petrem a Pavlem apoštoly božími [27. června] létha MDXX°. Anno MDXXV° sabbato post s. Gregori vel ante Benedicti [18. března] dán list zatykač Kunšovi Bohdanecskému z Hodkova na statečného Mikuláše z Dražovic na Crhenicích. Anno MDXXX° feria II. ante Viti [13. června] dán zatykač druhaj Kunšovi Bohdaneckýmu z Hodkova na Mikuláše z Dražovic. Anno 1531. feria IV. ante sanctorum Symonis et Jude apostolorum [25. října] vydán zatykač třetí Kunšovi Bohdaneckýmu na Mikuláše z Dražovic po tomto nálezu Anno 1532. feria V. ante Anuncciacionem Marie, die Benedicti [21. března dán zatykač Kunšovi Bohdaneckému na Mikuláše z Dražovic. R. VII. 1. F. XVI. b. 6019. Mezi Annou z Ostrova Skály a Václavem, Jindřichem a Alšem bratry z Koloděj o vrácení peněz. — 1524, 14. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Annú z Vostrova Skály puovodem s jedné, a Vá- clavem, Jindřichem a Alšem bratry vlastními a nedílnými z Koloděj, jakožto držiteli statku po někdy Štěpánovi z Koloděj, otci jich a manželu jejím, pohnanými s strany druhé, kdež je vinila ze sta zlatých a desíti zlatých uherských na zlatě, a z žádné jiné mince, kterážto summa zlatých zuostala u téhož Štěpána, kteréžto zlaté přijal jest k sobě týž Štěpán od někdy Jana Zachaře z Ustrova Skály, bratra též Anny vlastního, a týž Jan jest jemu Štěpánovi jich byl puojčil, k kterýmžto zlatým táž Anna sestra jeho odkázáním právo a spravedlivost má, tak jakž týž puohon uka- zuje. A na to ukázala svědomí při tom žádajíc Jich Mti za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Václava, Jindřicha a Alše bratří z Koloděj pravil, ať to pokáží, že jest Jan Zachař jí Anně ty zlaté odkázal a že jí spravedlivě náleží. Proti tomu poručník od Anny puovoda pravil, že jsú oni bratří pohnání tomu ne- odpírali, aby těch zlatých po otci svém za sebú neměli, žádaje podle svých pruo- voduov za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od pohnaných pravil, že ti svědkové, kteréž ona Anna ukazuje, v svém seznání se s puohonem nesrovnávají, a že toho podle práva neprovozuje, aby jí těmi zlatými povinni býti měli; žádaje též za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Anna z Ústrova Skály puovod jest to dostatečně podle práva pokázala, že jest Jan Zachař z Ústrova z Skály, bratr její, někdy Štěpánovi z Koloděj, otci svrchupsa- ných bratří pohnaných a manželu jejímu, dal schovati sto zlatých uherských, k kte- rýmž se jest sám za živnosti své seznal někdy Štěpán z Koloděj, otec jich, a oni

Strana 263
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 263 Václav, Jindřich a Aleš bratří vlastní a nedílní z Koloděj toho ničímž jsú podle práva neodvedli, aby těch sto zlatých uherských otec jich jemu někdy Janovi Za- chařovi a neboli komu jinému na místě jeho zase dal a nebo navrátil, a ona Anna jest sestra vlastní téhož Jana Zachaře, i z těch příčin Jich Mt dávají jí Anně z Uostrova Skály puovodu podle jejího pruovodu za právo tak, aby oni Václav a Jindřich a Aleš bratří vlastní a nedílní, pohnaní, těch sto zlatých uherských dali konečně jí Anně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v pondělí po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v pátek před svatú Kateřinú [23. listopadu] léta MDXX°. Létha MDXXIV° v úterý u vigiljí svatého Ondřeje apoštola božího [29. listo- padu] dána relací ke dskám zemským po nálezu Anně z Uostrova Skály na Vác- lava, Jindřicha a Alše bratři vlastní a nedílné z Koloděj i pro školy útratní a nákladní. Škod jmenovala L kop gr. českých. R. VII. 1. F. XVII. a. 6020. Mesi Kateřinou z Pacova a Alžbětou z Pacova o peníze nápadní. — 1524, 15. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kateřinú z Pacova puovodem s jedné, a paní Alžbětú z Pacova pohnanú s strany druhé, kdež ji vinila z puol šesta stal) kop a ze třidcíti kop na míšensko počítajíc, nápadních, tu kdež jest nebožka Kateřina Ofce dceři své odkázala puol šesta sta kop a třidceti kop na míšensko počítajíc, kterýchžto puol šesta sta kop a XXX kop na míšensko počítajíc nebožtík Jan, otec její, vydati jí je měl i nevydal, a na tu summu ona Kateřina po Janovi otci jejím vydala jest Ofce, sestře své, těch svrchupsaných puol šesta stal) kop třidceti kop míšenských, a poněvadž díl statku po Janovi otci svém drží, jí Kateřině těch puol páta sta kop a XXX kop míšenských dáti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to uká- zala kvitancí Vojtěcha Osterského z Sulevic a svědomí, žádajíc podle toho za spra- vedlivé opatření. Proti tomu od paní Alžběty poručník její pravil, že toho napřed žádá, aby to Kateřina z Pacova pokázala, že jest ona paní Alžběta jí Kateřině po- vinna tou summou, z kteréž ji žene, dáti. Proti tomu poručník od Kateřiny pravil, že na žádných otázkách se paní Alžbětú býti nechce, než žádá podle pruovodu svého podle práva za spravedlivé opatření. I to pravě: Divná věc, že vždy chtějí k tomu přivésti, aby jedna sestra méně vzala než druhá, ješto tato Kateřina toho jest nepotratila, aby tolikéž vzíti neměla. A jestliže jest on Mikuláš jsa v držení toho statku co užil, chce-li ho z toho ona paní Alžběta viniti, má právo před se- bou, a on že jest jí dobře usedl, než ona žádá podle svého pruovodu dostatečného za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od paní Alžběty pravil, že tento vaj- pis z desk proto jest ukázala, že jest toho statku s ní Kateřinú společnicí byla;

Strana 264
264 D. XIII. Registra soudu komorního: kdež pak Mikulášovi z Pacova toho statku k ruce též paní Alžbětě nálezem Jich Mtí jest postoupila, a z těch a takových příčin jí Kateřině z čehož ji pohání po- vinna nic není. Při tom ukázala svědomí a list, kterýž psala Kateřina z Pacova panu Janovi z Taltmberka a na Jankově, že má se paní Alžbětú smlúvu o všecky věci. I to pravě, že jest tento puohon ona Kateřina nepořádně učinila; že jsúci v držení toho statku dluhy jest platila, jeho užívala za osm leth, než se podíl stal, a tak se zdá, že jest ten puohon nepořádný učinila. A také ukázala vajpis z re- gistr stranních úřadu purkrabství Pražského pravě, že jest se taková věc a k tomu podobná mezi sestrami a bratrem zběhla, žádaje podle toho všeho za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, kvitancí, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest ona Kateřina jakožto sestra nedílná po smrti Jana, bratra svého, otce Alžběty, vešla v držení toho statku a jeho užívala i jej zpravovala k ruce své a k ruce Alžběty, sestry své tetěný vlastní a nedílný, a toho nepokázala, aby odjinud toho puol šesta stal) kop a třidceti kop na míšensko dala a zaplatila Ofce, sestře své, než z toho statku, a také při rozdílu o tom žádná výminka že jest se nestala, z té příčiny dává se jí paní Alžbětě pohnané za právo, tak že ona paní Alžběta těmi puol šesta stal) kopami gro- šuov a třidcíti kopami gr. vše míšenskými v puohonu jmenovanými jí Kateřině z Pa- cova puovodu podle puohonu jejího povinovata není. Dala pamatné. Stalo se v úterý po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svatého Kříže [14. září] léta MDXX°. R. VII. 1. F. XVII. b. — 1) puol páta sta má rukop., což patrně vzniklo mylným čtením značky V1/2 C. 6021. Mezi Ondřejem Šindelem z Blumova a Václavem Hougvicem z Biskupic o dluh. 1524, 15. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Endresem Šindelem z Blumnova puovodem s jedné, a Václavem Húgvicem z Biskupic jakožto nápadníkem a držitelem statku po někdy Janovi Húgvicovi z Biskupic, strýcem jeho, s strany druhé, kdež ho vinil ze dvú seth zlatých uherských, kterýchž jest zuostal byl dlužen někdy pan Petr Húgvic z Biskupic, otec nadepsaného Jana Húgvice, někdy Niklovi Pretvicovi, dědu nade- psaného Endresa, a potom ten dluh přišel jest na Jana z Blumnova, syna Niklova a otce Endresa, a on Jan vzdal jest jej jemu Endresovi, synu svému, kterýžto dluh on Václav Húgvic jako nápadník a držitel statku Janova Húgvicova maje jemu Endresovi dáti a zaplatiti, i toho učiniti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí, při tom poručník jeho Endresuov pravil, že z čehož jest pohnal, že jest to dostatečně pokázal, i to také, že jest Jana Húgvice z těch zlatých

Strana 265
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 265 napomínal, též svědomí ukázal, žádaje podle toho svého pruovodu za spravedlivé opatření. A též ukázal vajpis nálezu od úřadu z registr purkrabství Pražského, kterýžto nález stal se mezi Václavem Húgvicem z Biskupic a panem Jindřichem Berkú z Dubé. Proti tomu poručník od Václava Húgvice pravil, že takový dluh, ač byl-li jest který, z kteréhož žene on Endres Šindel, na tomto právě zadlužený jest nebyl, než v jiné zemi a na jiném právě, a v této zemi že jsú nebyli, a z těch a takových příčin že k tomuto puohonu odpoviedati povinen není. Proti tomu po- ručník od Endresa pravil, že za to žádá, aby on svuoj puohon bez překážky vésti pořád mohl, neb poznati ráčíte, že to, z čehož jest pohnal, chce před VMtí dosta- tečně provésti, neb každý syn po otci svém zuostalý dluhy jeho povinen jest zpra- vovati. Proti tomu zase poručník od Václava Húgvice pravil, že jest věc vědomá, že pan Jan Húgvic v této zemi mnohá léta jest obýval, a pokudž živ byl z těchto dluhuov napomínán nebyl, až tepruv po smrti jeho teď na Václava Húgvice se táhnú; i to pravě, že těmito svědky německými svú věc provozovati chtí, ano s těžkem ti svěd- kové česky dobře umějí, žádaje při tom při všem za spravedlivé opatření. I to pravě, že z těch svědkuov někteří tří slov česky neumějí, a že by to byla věc ve- liká, aby někdo sobě svědomí sepsal a sformoval, a ti aby se k tomu svědomí při- znati jměli, že to za právo v této zemi není, neb kdyby německy svědomí dali, jsou na to jiní, kteříž by je podle práva majíce přísahy vykládati měli, a tak že podle práva tito svědkové nejsú. A což se dotýče druhých svědkuov, kteréž vedou, že by on Endres někdy jeho Jana Húgvice z těch zlatých poháněti chtěl, že ani ti svědkové se nesrovnávají. Z těch příčin vidí se a zdá, že z toho, z čehož pohání Václava Húgvice, tím že Endresovi povinen není. Táhna se na nálezy soudu komor- ního, kteříž se stali jeden mezi Viktorinem knězem, proboštem Boleslavským, a Mag- dalenú z Strašnic, že ktož za zdravého života nenapomíná ze řčení, že držitel statku po jeho smrti povinen řčení tomu dosti učiniti není; a druhý nález soudu komor- ního mezi Bohuslavem Vrchotú a panem Janem Kostkú z Postupic, a to pravě, že z příčiny té ukazují, že ktož za živnosti koho z toho právem nehledí a po smrti jeho držitele statku napomíná, že jemu tím povinen není. Proti tomu poručník od Endresa Šindele pravil, že jest věc divná, že pan Václav skrze poručníka svého tyto dobré lidi dotýká, kteříž jemu Endresovi svědomí dávají, že jsú lidé dobří za- chovalí, že to v paměti své jmíti ráčíte, neb když se jich ta věc donese, že oni toho tak nenechají. A kteréž nálezy ukazují, že ti nálezové jemu Endresovi nic ke škodě nejsú, neb se ztahují na řčení, ale tuto Endres žene a napomíná z dluhu spravedlivého a ne ze řčení. Též ukázal list Kundrata z Huberku, kdež Jan Šindel z Blumnova a Barbora, jeho manželka, Niklova Pretvicova dcera, dali jsú všecko své právo mocně jemu Endresovi Šindelovi. Proti tomu poručník od Václava Húg- vice pravil, že to dání, ani svědkové ani puohon že se v ničemž nesrovnávají. Též Archiv Český XXXIII. 34

Strana 266
266 D. XIII. Registra soudu komorního: ukázal registra berně královské, že on Václav držitel statku Jana Húgvice není, a že jiným a ne jemu list hlavní s dobrú vuolí ukázán jest. I to pravě, že jest více držiteluov statku po Janovi Húgvicovi nežli on Václav Húgvic; při tom při všem žádaje za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, nálezy soudu komorního, registra berničí, nález z registr purkrabských a list Kundrata z Huberka; i jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Endres Šindel ukázal jest list pod pečetí Kundráta z Huberku, hajtmana knížetství Svídnického a Javorského etc., kterýmž jemu svě- domí dává, že Jan Šindel z Blumnova, otec jeho, a Barbora, mátě jeho, to jsú jemu Endresovi řádně před ním jakožto před hajtmanem zdali podle obyčeje a práva země Slezské, což jest po někdy Niklovi Pretvicovi, dědu jeho, na ně přišlo, to jest on Endres provedl dostatečně vedle práva, že Jan Húgvic byl jest dlužen dvě stě zla- tých uherských nadepsanému Niklovi Pretvicovi, dědu Endresovu, po otci svém někdy panu Petrovi Húgvicovi, i to také pokázal nálezem, že on Václav Húgvic najbližší nápadník jest po Janovi Húgvicovi z Biskupic, kdež i sám z spravedlivosti jeho poháněl jest, z té příčiny dává se jemu Endresovi Šindelovi z Blumnova puo- vodu proti němu Václavovi Húgvicovi z Biskupic pohnanému za právo, tak aby on Václav Húgvic z Biskupic těch dvě stě zlatých uherských v puohonu jmenovaných jemu Endresovi Šindelovi z Blumnova dal, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v úterý po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po sv. Havlu [19. října] léta MDXVIII°. Létha MDXXIV° ve čtvrtek po svatém Mikuláši [8. prosince] dána relací ke dskám zemským po nálezu Endresovi Šindlovi z Blumnova na Václava Húgvice z Biskupic i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop gr. českých. R. VII. 1. F. XVIII. a. 6022. Mezi Ješkem z Solopisk a Bartolomějem z Velebudic a v Koporči o nezdržení smlouvy. 1524, 15. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Ješkem z Solopisk puovodem s jedné a Bartolo- mějem z Velebudic a v Koporči pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z nezdr- žení smlúvy, a to v tom, že podle též smlúvy s ním Ješkem učiněné měl jemu Ješkovi zápis dskami učiněný na Píšťanech a k týmž Píšťanuom na dědinách etc. příslušejících propustiti, a tomu jest dosti neučinil, kdež sobě toho dosti neučinění též smlúvy on Ješek pokládá čtyři sta kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí. Při tom poručník jeho Ješka Píšťanského pravil, že podle svého puohonu to dostatečně provozuje, žádaje Jich Mtí podle toho pruo-

Strana 267
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 267 vodu za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník jeho Bartoloměje pohnaného pravil, že toho podle práva neprovozuje; a že by tomu všemu on Bartoloměj dosti učinil, kdyby jemu on Ješek podle té smlúvy sám dosti činil a zápis jemu z desk že by propuštěn byl, a že tomu podle smlúvy on Ješek až podnes dosti jest ne- učinil, než kdyby jemu jeho summa položena byla, že by mu zápis beze všeho pro- dlévání on Bartoloměj propustil. I to také pravě, že jiná věc se provozuje a z jiné že pohání, a tudy se ti svědkové s puohonem nesrovnávají. I to pravě, že do spěchu neměl, aby vajpis z desk sobě zpuosobiti mohl, než rajstřík z desk toho zápisu on Bartoloměj jest ukázal žádaje toho, aby jemu dsky čteny byly, že to, což praví, všecko by pravé učinil, kdyby on Ješek sám té smlúvě dosti učinil, že by mu zápis z desk propustil, a tudy že jím Bartolomějem nesešlo, než jím Ješkem. Proti tomu od Ješka Píšťanského poručník jeho pravil, poněvadž jest on se Bartoloměj v toho rychtáře, člověka jeho Ješkova, uvázal, na kteréhož jemu dskami zápis učinil, a podle té smlúvy tomu jest dosti neučinil, aby mu ten zápis propustil, že žádá Jich Mti za spravedlivé opatření. I to pravě, kdyby jemu on Ješek té smlúvě dosti nečinil, tehdy by se v toho člověka jeho Ješkova on Bartoloměj neuvázal a jinému jeho nepostupoval; než že jest on Ješek té smlúvě dosti činil a činí, ale on Bartoloměj jemu jeho zápisu z desk propustiti nechce až posavad. I to pravě, že tento zápis, kterýž ukazuje, tou smlúvou měl jest zkažen býti, kterýž celý a neporušený zuo- stává až posavad; žádaje podle toho Jich Mti za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Bartoloměje z Velebudic pravil, že by nebyl odporen toho zápisu pro- pustiti, kdyby se tomu od něho Ješka jemu Bartolomějovi dosti stalo, žádajíc Jich Mti též za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel. z boží mi- losti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zřetedlně z svědkuov, kteříž o smlúvě učiněné svědčí, shledává, že on Ješek puovod měl jest jemu Bartlovi pohnanému Havla rychtáře v Píšťanech ve dsky vlo- žiti, a on Bartl měl jest jemu Ješkovi zápis předešlý dskami učiněný, kdež on Ješek jemu Bartlovi zapsal jest ve sto kopách groších českých tvrz, dvuor v Píšťanech poplužní s poplužím, dvory kmetcí s platem, což tu má, s dědinami, lukami, lesy, a tak jakž týž zápis to všecko šíře v sobě drží a zavírá, propustiti, z těch příčin když koli on Ješek jemu Bartlovi Havla rychtáře výš jmenovaného ve dsky podle smlúvy vloží, hned on Bartl pohnaný má a povinen jest jemu Ješkovi puovodu na- hoře jmenovaný zápis z desk propustiti, a škody mezi stranami Jich Mt zdvihají. Dali památné. Stalo se v úterý po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu po ochtábu božího křtění [14. ledna] léta MDXX°. R. VII. I. F. XIX. a. 84.

Strana 268
268 D. XIII. Registra soudu komorního: 6023. Mezi Kateřinou z Pacova a Alžbětou z Pacova o peníze nápadní. — 1524, 15. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kateřinú z Pacova puovodem s jedné a paní Alžbětú z Pacova pohnanú s strany druhé, kdež ji vinila z puol šesta sta kop a ze třidcíti kop na míšensko počítajíc nápadních, kteréž jest jí nebožka Kateřina, mátě její, odkázala, a ty jí od nebožtíka Jana Malovce, otce jejího, podle odkázání nejsú vy- dány, i poněvadž díl statku po Janovi otci svém drží, jí Kateřině těch puol šesta sta kop a XXX“ kop míšenských dáti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje; na to uká- zala smlúvu svatební, kteráž se stala mezi Janem Malovcem z Pacova a Vojtěchem Osterským z Sulevic, při tom pravě, že není velikého pruovodu potřebí přes tuto smlúvu, poněvadž jest ona práva svého ničímž nepotratila, aby jí též jako jiným sestrám dáno býti nemělo. Též ukázala svědomí Hedviky z Veleně, kdež seznává, že Kateřina, mátě její, jí Kateřině šest set kop. bez XX“ kop odkázala, kteréž jí vydati měl pan Jan, bratr její a otec nadepsané paní Alžběty, žádajíce při tom při všem za spravedlivé opatření. Proti tomu od pan Alžběty z Pacova pohnané poručník její pravil, že svědomí, kteréž ukazuje od Hedviky, kteréž seznává, že jí odkázáno šest set kop bez XXti kop grošuov míš., a ať to pokáží, že paní Alžběta toho statku v držení jest; a i to pravě, že ona Kateřina obdrževši v soudu zemským polovici statku na Mikulášovi z Pacova, i chtěla by též na paní Alžbětě jmíti, a na to uká- zal nález z desk zemských, kterýž se stal mezi Kateřinú z Pacova a Mikulášem z Pacova. Též ukázal zřízení zemské, jestliže by kto co jednomu bratru nedílnému odkázal, že to mezi jiné bratří na díl má položiti, a tudy nadepsaná paní Alžběta tím, z čehož ji viní, povinna jí Kateřině není. Proti tomu od Kateřiny poručník její pravil, že ona paní Alžběta po otci svém dědička jest pozuostalá a tím, z čehož ji Kateřina pohání, že ona Alžběta jest jí povinna, žádajíc podle toho předešlého pruovodu za opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, smlúvu svatební, nález z desk zemských, zřízení zemské a jich s obú stran pře líčení, odpor i svědomí, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Kateřina z Pacova jest to do- statečně provedla, že Jan Malovec z Pacova, bratr též Kateřiny, k sobě jest přijal od máteře Kateřininy puol šesta sta XXX kop na míšensko na ten zpuosob, aby jí Kate- řině z Pacova, sestře své, tu summu těch puol šesta sta XXX kop dal a vyplnil podle vuole máteře její, a to se jest nevykonalo za živnosti někdy téhož Jana Malovce, a tudy závada té summy na témž statku jest zuostala, a také se zřetedlně shledává z nálezuov pánuov Jich Mtí soudu zemského, že jest ona Kateřina puovod pravá dědička toho všeho statku někdy Jana Malovce z Pacova jakožto sestra jeho neodbytá spolu se paní Alžbětú pohnanú dcerú téhož Jana z Pacova, a ona Kateřina pravú polovici

Strana 269
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 269 toho všeho statku po někdy Janovi z Pacova, bratru jejím, k sobě přijala po ná- padu rozdílem pravým mezi paní Alžbětú a jí Kateřinú učiněným: z těch příčin dává se jí Kateřině z Pacova puovodu proti paní Alžbětě odtudž z Pacova pohnané za právo, tak aby ona paní Alžběta jí Kateřině z Pacova toliko puol třetího sta kop čtyřidceti kop na míšensko dala, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v úterý po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v pátek den svatého Kříže [14. září] létha MDXX°. Létha MDXXIV° v pátek po svatém Ondřeji apoštolu božím [2. prosince dána relací ke dskám zemským po nálezu Kateřině z Pacova na paní Alžbětu z Pa- cova; po právě chce jíti toliko. R. VII. 1. F. XX a. 6024. Mezi Kordulí z Sloupna a na Hradišti a Kunátem Vlkem z Kvítkova o pobrání krav. 1524, 16. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kordulí z Sloupna a na Hradišti puovodem s jedné a Kunátem Vlkem z Kvítkova pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila z toho, že jest též Korduli pobral krav třidceti malých i velikých u Vrchlabí, kteréž jsú též Korduli spravedlivě náležely po někdy Janovi Kordulovi, otci jejím, kteréžto krávy ona Kordule pokládá sobě sto kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala svědomí a vajpis nálezu z desk zemských, kterýž se stal mezi Magdalenú z Šanova a Kordulí z Sloupna, i to pravě, že on Kunáth Vlk ty krávy k nim práva a spravedlnosti nemaje, bral pod řádem a právem, ješto jest to věc veliká a nemalá; a též ukázala nález krále JMti, kterýž se stal mezi Janem Te- tourem a Kordulí z Sloupna, žádaje podle toho v tom ve všem za spravedlivé opa- tření. Proti tomu poručník od Kunáta Vlka pravil, že k tomuto puohonu povinen odpoviedati není, táhna se na zřízení zemské, kteréž jest dal sobě čísti, jestliže by kto čím dětem statek odkázal, by jej pak otec držel, nemá z něho pohoněn býti, a vajpis z desk zemských, kdež Jan Kordule z Sloupna převozuje věno paní Magda- leně na Vrchlabí. Též také ukázal vajpis z desk zemských, že Magdalena z Šanova přiznala se, že jest dlužna sto kop grošuov českých Johance z Rychnova; a také ukázal svědomí, že Johanka z Rychnova majíci právo k těm svrchkuom dala jest je manželu svému Kunátovi Vlkovi, a on že jest ty svrchky dobře jako své pobral. A co svědkuov dotýče jejích Korduliných, kteříž seznávají, že jest je Vlk ty svršky bral, ale ne pan Kunát, nechť o to Kordule k Vlku tomu hledí, neb vědí lidé, že jemu Kunátovi říkají Kunáth Vlk, žádaje podle toho všeho za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od Kordule pravil, že svědkové to seznávají dobře, že jeho osoba ty krávy jest pobral mimo pořádek práva, a že toho neodvozuje, aby těch krav nebral; a kdež se táhne na dsky, však o to prvé rozsudek jest; než po-

Strana 270
270 D. XIII. Registra soudu komorního: něvadž Kunát jest krávy pobral, nemaje k tomu spravedlivosti, a nechť to také ukáže on Vlk Kunáth, kdy jest jemu táž Johanka toho postupovala a jakým právem, a on na místě jejím že jest ty krávy bral, jako by právo k těm kravám měl. I to pravě, že toho ničímž on Kunáth neukazuje, aby Johanka pořadem práva v to se uvazo- vala, a on po ní aby k těm kravám jakú spravedlivost jměl. A kdež žena jeho Ku- nátova jemu svědomí dává, kterak takové má býti váženo svědomí, to k rozvážení Jich Mtem poroučí; také jeden svědek žádný svědek jest ku právu, žádaje Jich Mti při tom při všem za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od něho Ku- náty Vlka pravil, že k tomu více nic potřeba mluviti není, než což jest pokázal, že žádá při tom zachován býti. I to pravě, že on Jan Tetour prve i také nyní vždycky toho dotýká, že by se od Kunáty Vlka jim moc dála, že toho není a tomu že odpírá, a že se tak jako na dobrého člověka sluší zachovává. A že daremní tyto řeči on Jan Tetour na něho činí. A co se svědkuov dotýče, že se s puohonem v ni- čemž nesrovnávají, aniž toho provozují, což mluví, aby jakú moc on Kunáth jim učinil, žádaje toho, aby v to ve všecko spravedlivě nahlédnúti ráčili. Též ukázal vajpis z registr stranních z úřadu purkrabství pražského, kdež on Jan Tetour a a Purkarth Kordule na místě Kordule z Sloupna vznesli jsú na JMt pana purkrabí najvyšlšího Pražského, že se jim mocí v statek on Kunát Vlk uvazuje, práva k tomu nemaje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, vajpisy z desk zemských a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poně- vadž se to shledalo z nálezu pánuov Jich Mtí a vladyk z plného soudu zemského vedle toho vznesení, kdež jest na Jich Mt vznesla někdy Magdalena z Šanova za opatření žádajíc, kdež jest jí věno z Vřešťova bylo na Vrchlabí převedeno, že by se jí nedostávalo a opatřena tak jako prvé že by nebyla, tu Jich Mtí jest jí nalezeno, chce-li k příjemci hleděti a neb také k komu jinému o svrchky, že se jí právo ne- zavírá. Kteréž právo po smrti své dala jest Johance z Rychnova, dceři své, a dě- tem jejím, a v tom že jesti ze dvora Vrchlabského Kunát Vlk vzal a zajíti dal některou summu skotu, a tomu neodepřel, aby toho dobytku nepobral, ani toho po- kázal, aby k tomu dobytku jakú spravedlivost měl neb žena jeho; kterýžto skot dobytek náležel jest jakožto dědičce Korduli z Sloupna puovodu po otci jejím někdy Janovi z Sloupna, ale poněvadž ona Kordule toho dostatečně jest neprovedla, co jest toho dobytka bylo a zač jest stál, protož aby stála nazajtří svatého Fabiana Sebestiana najprve příštího [21. ledna 1525] před úředníky menšími Pražskými, a což tu do té summy v puohonu jmenované ona Kordule provede na zchválení týchž úředníkuov, to aby on Kunát Vlk jí Korduli z Sloupna puovodu dal konečně ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v středu po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatým Urbanem [23. května] léta MDXX°.

Strana 271
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 271 Léta MDXXIV° v středu den svatého Ondřeje [30. listopadu] dána relací ke dskám zemským po nálezu Korduli z Sloupna na Kunáta Vlka z Kvítkova; toliko R. VII. 1. F. XV. b. po právě chce jíti. 6025. Mezi Kordulí z Sloupna a na Hradišti a Kunátem Vlkem z Kvítkova o pobrání obilí. — 1524, 16. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kordulí z Sloupna a na Hradišti puovodem s jedné, a Kunátem Vlkem z Kvítkova pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila, že jest jí Korduli obilé vymlátil a pobral ve dvoře Vrchlabí, kteréžto obilé náleželo spraved- livě nadepsané Korduli po někdy Janovi Kordulovi, otci jejím, kteréžto obilé ona Kordule pokládá sobě puol druhého sta kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Na to ukázal svědomí, i to pravě, že není potřebí k tomu mnoho mluviti, poněvadž svědkové to dostatečně vysvědčují. Proti tomu poručník od Vlka Kunáty pravil, ať to ona Kordule pokáže, že jest to obilé její Kordulino bylo, a že jest ho v držení byla; i to pravě, že se jemu Kunátovi Vlkovi zdá, že k tomuto puohonu není povinen odpoviedati, neb toho nepokazují, by to obilé bylo její Kordulino, ani kdy jest mláceno. Proti tomu od Kordule Jan Tetour, manžel její, pravil, že není potřebí k tomu mnoho mluviti, než žádá podle svého pruovodu dostatečného za spravedlivé opatření. I to pravě, poněvadž jest bral, nechť to ukáže, že jest k tomu braní spravedlivost jměl, neb jest svú osobú to obilé Kunát Vlk bral. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Kordule z Sloupna puovod jest to dosta- tečně pokázala, že jest on Kunáth Vlk pohnaný obilé z Vrchlabí bral a prodávaj z dědictví též Kordule, a on Kunát Vlk toho ničímž podle práva neodvedl, z té příčiny dává se jí Korduli z Sloupna puovodu proti němu Kunátovi Vlkovi pohna- nému za právo tak, což ona Kordule puovod provede, co jest tu obilé bylo, než jest se někdy Magdalena z Šanova u Vrchlabí uvázala, před úředníky menšími Pražskými nazajtří svatého Fabiana Šebestiana najprv příštího [21. ledna] do té summy v puo- honu položené, ješťo by jí Korduli puovodu to obilé spravedlivě náleželo, to aby jí Korduli puovodu on Kunát Vlk ote dne pruovodu dal konečně ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památhné. Stalo se v středu po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatým Urbanem [23. května] létha MDXX°. Léta MDXXIV° v středu den svatého Ondřeje apoštola božího [30. listopadu] dána relací ke dskám zemským po nálezu Korduli z Sloupna na Kunáta Vlka z Kvítkova; toliko po právě chce jíti. R. VII. 1. F. XX. b.

Strana 272
272 D. XIII. Registra soudu komorního: 6026. Mezi Hesterou a pannou Kateřinou sirotky, dcerami někdy Jana Ojíře z Očedělic, a Magda- lenou z Chrástu o pobrání svrchků. — 1524, 16. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Hesterú a pannú Kateřinú sirotky, dcerami někdy Jana Vojíře z Učedělic, sestrami nedílnými odtudž z Učedělic puovody s jedné, a Magdalenú vdovú z Chrástu pohnanú s strany druhé, kdež ji vinily z toho, že jest pobrala svrchky k sobě, kteréž jim příležely po otci jich a po máteři, totiž koně, krávy, ovce, svině, obilé v stozích i na poli, šaty ložní, pánev měděnnú, dělo měděnné, srubnici, zvonec, ryby v rybníčkách, peníze hotové za lesy, i ouroky od lidí vybírala, stáji se dvora prodala a ty peníze za ni k sobě přijala, a k těm ke všem svrchkuom a nábytkuom a k hotovým penězuom v tomto puohonu jmenovaným práva ani spra- vedlivosti Magdalena žádné nemajíc; kterýchžto svrchkuov a nábytkuov a hotových peněz v tomto puohonu jmenovaných pokládají sobě oni sirotci tři sta kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Magdaleny pohnané pravil, že k tomuto puohonu není povinen odpoviedati, a to proto, že ze trojí věci ženou, z svrchkuov, z hotových peněz a z ourokuov, táhna se na zřízení zemské, kteréž ukázal, ktož ze dvojí neb ze trojí věci požene, že ten půhon bude zdvižen. Proti tomu poručník od Hestery a panny Kateřiny puovoduov pravil, že jsú tento puohon dobře učinili, neb svrškové a nábytkové i hotové peníze mohú v jeden puohon pojaty býti, žádajíc Jich Mtí, aby ony mohly svuoj puohon před se vésti. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon a odpor, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se v puchonu zřetedlně shledává, že se ze dvojích věcí žene, a to v tom kdež Hestera a Kateřina v tomto puohonu za svrchky kladú stáji, ješto stavení žádné svrchkové nejsú, a zřízení zemské zřetedlně ukazuje, ktož by v jednom puohonu ze dvojí věci hnal, že takový puohon bude jemu zdvižen, z těch příčin Jich Mt tento puohon zdvihají. Dala památhné. Stalo se v středu po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v středu před svatú Markétú [10. července] léta R. VII. 1. F. XXI. a. MDXXI°. 6027. Mezi Michalem Strachotou z Kralovic a na Orlici, a Benešem Bukovským z Hustiřan a v Mateřově o nezdržení smlouvy. — 1524, 16. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Michalem Strachotú z Kralovic a na Vorlici puo- vodem s jedné, a Benešem Bukovským z Hustiřan a v Mateřově pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z nezdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest od něho najal dvuor v Právách a v Kasalicích za tři léta, a každého puol léta měl dávati sedm kop grošuov českých, i nevydržev ani jednoho roku, a k tomu za týž nájem nedav nic,

Strana 273
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 273 i sšel z toho grumtu; než v svém držení spásl obilé [a] lúky dobytkem svým, a k tomu proti též smlúvě vylovil ryby z příkopa okolo též tvrze a pobral do Mateřova, a což jest mu obilé vydal, toho zase podle té smlúvy nenavrátil, a což mu dal sena, slámy toho roku sklizeného, měv toho zase všeho postúpiti, i toho jest neučinil; a tak té smlúvy v ničemž jest jemu Michalovi nezdržel, kdež on Michal tomu nezdr- žení té smlúvy pokládá sobě dvě stě kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí, smlúvu a listy připsání jeho Beneše Bukovského z Hustiřan, žádaje podle toho pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu od Beneše Bukovského poručník jeho pravil, že smlúvy neukazuje, než jakús škartu, a že to smlúva žádná dostatečná není, i to pravě, že svědkové Michala Strachoty to seznávají, že jest on Beneš chtěl všemu dosti učiniti, a že jím Benešem tu nic ne- sešlo, než jím Strachotú; neb jest on Michal té námluvě, kterúž jměl s Benešem Bukovským, svévolně nechtěl dosti učiniti; žádaje toho i věře, že Jich Mt bez omylu jej spravedlivě opatřiti ráčí. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, listy připsání Beneše Bukovského, smlúvu a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Michal Strachota z Kralovic puovod to jest dostatečně podle práva pokázal svědomím i také cedulí řezanou mezi ním Michalem puovodem a Benešem Bukovským pohnaným místo smlúvy učiněnú, z kterýž se cedule a z svědkuov zřetedlně shledává, že jest mezi stranami smlúva učiněna, a té smlúvě on Bukovský pohnaný jest dosti neučinil a ničímž podle práva neod- vedl, proč by jí povinen dosti učiniti nebyl: z té příčiny dává se jemu Michalovi puovodu proti němu Benešovi pohnanému za právo tak, což on Michal puovod do té summy v puohonu položené před úředníky Pražskými menšími nazajtří svatého Fabiana Šebestiána najprvy příštího [21. ledna] provede, co jest skrze nezdržení té smlúvy na čemž koli škod vzal, to aby on Beneš pohnaný jemu Michalovi puovodu dal ko- nečně ote dne pruovodu ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památhné. Stalo se v středu po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po svatém Urbanu [27. května] léta R. VII. I. F. XXI. b. MDXXI°. 6028. Mezi Markétou z Klinšteina a na Nechanicích, a Janem, Martinem, Bořkem, Petrem a Václa- vem bratřími Boharyňskými z Hrádku o nezdržení smlouvy. — 1524, 16. listopadu. V té při, kteráž jest mezi paní Markétú z Klinštaina a na Nechanicích puovodem s jedné, a Janem, Martinem, Bořkem, Petrem a Václavem bratřími vlast- ními Boharynskými z Hrádku pohnanými s strany druhé, kdež je vinila z nezdržení smlúvy, a to v tom, že jsú měli most udělati mezi řekami u Kunčic dvanádcte loket zšíří dobrý, aby mohli po něm s vozem i s dobytkem hnáti. A což se mostu do- Archiv Český XXXIII. 35

Strana 274
274 týče, kterýž jest přes strúhu, kteráž jde na mlýn Boharynský, ten tíž Boha- rynští podle též smlúvy měli udělati šestnádcte loket vzdýlí a zšíří, aby se dva vozy minula. A druhý most měli dělati přes tu vodu, kteráž z té struhy vystúpila na cestu desíti loket zdýlí, a hati dělati dostatečně s obú stran toho mostu; a tu cestu mají tak opraviti od těch mostuov, aby lidé Kunčičtí mohli k svým rolím při- ježděti bez překážky vody; a ty dva mosty a ty hati mají tíž Boharynští i po- tomci jich na budúcí časy dělati a vypravovati dostatečně. Item řeka stará, kteráž jde od obce Kunčické k Boharyni, tu řeku tíž Boharynští i potomci jich vycizovati a vypravovati mají, aby tudy vody zbytečné výpad mohly míti, aby na lukách škoda se nedála časem letním. Kdež toho všeho, což se svrchu vypisuje, podle též smlúvy tíž Boharynští až podnes udělati zanedbávají, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Jana, Martina, Bořka, Petra a Václava pravil, že oni k tomuto puohonu nejsú povinni odpoviedati, poněvadž všickni bratří nejsú pohnáni, jmenovitě Burjan, bratr jich šestaj, žádaje při tom za opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon a odpor, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž v smlúvě to jest se shledalo, že ona paní Markéta z Klinštaina puovod činieci smlúvu s Janem, Martinem, Bořkem, Petrem, Václavem a Burjanem, bratry vlastními Boharynskými, učinila jest se všemi výš psanými bratry, a pohánějíci z té smlúvy z nezdržení, Bur- jana jest nepohnala, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dali památné. Stalo se v středu po svatém Brikcí. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu před sv. Bonifací biskupem [1. června] léta MDXXI°. Léta MDXXIV° v úterý den svaté Lucie [13. prosince] dána relací ke dskám zemským Janovi, Martinovi, Bořkovi, Petrovi a Václavovi bratřím vlastním Boha- rynským z Hrádku po zdvižení puohonu na paní Markétu z Klinštaina toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenovali sto kop gr. českých. R. VII. 1. F. XXII. a. D. XIII. Registra soudu komorního: 6029. Mezi Zdeňkem z Klinšteina a na Škvorci a Adamem Vrabským z Vrabí o základ propadený. 1524, 17. listopadu. V té při, kteráž jest mezi panem Zdeňkem z Klinštaina a na Škvorci puo- vodem s jedné, a Adamem Vrabským z Vrabí pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil ze sta kop grošuov českých, kdež jest vyručil od něho ovčáka a ovce Jana Chynského nebožtíka pod touž sumú, a maje mu je stavěti na den jmenovitý, i tomu jest dosti neučinil ani základu propadeného, totiž sto kop grošuov českých dáti jemu panu Zdeňkovi nechce, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Adama Vrabského Jan Žatecký pravil, že k tomuto puohonu není povinen od-

Strana 275
Nalezy k roku sv. Martina léta 1524. 275 poviedati, a to z příčiny té, že ze dvojí věci jedním puohonem žene, že vyručil od pana Zdeňka Škvoreckého ovce a ovčáka, zvláště ovce a zvláště ovčáka, každú věc pod padesáte kop grošuov českých; a na to ukázal psaní jeho pana Zdeňka Škvo- reckého i zřízení zemské, ktož ze dvojí věci neb ze trojí požene, že ten puohon bude jemu zdvižen, a druhé zřízení zemské, ktož by komu dobytek zajal, jak při tom zájmu má se zachovati, pravě, že takoví puohonové zdviháni bývají. Proti tomu po- ručník pana Zdeňka Škvoreckého pravil, že pán dobře tento puohon jest učinil na něho Adama Vrabského, a že z jedné věci toliko žene, z základu propadeného ze sta kop grošuov českých; a že to ke škodě nic není, že ovce i ovčáka jest pod jeden základ na rukojmie pán dal, žádaje toho, aby pán před se svuoj puohon vésti mohl, při tom pravě, že jest to věc neobyčejná, aby pohnaný napřed měl pruovod svuoj okazovati prve než puovod. A také ukázal jest svědomí; při tom pravil, že není potřebí velikého zanepráznění, než podle toho pruovodu žádá za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník Jan Žatecký od Adama Vrabského pravil, že ti svěd- kové nějaký Braum a Šalomoun, kteříž svědomí dávají, že to berú na etc., že ti podle práva svědkové nejsú; a což se svědomí dotýče Václava Húgvice, kterýž se- znává, že ty ruoznice, kteréž mezi Janem Chynským a jím panem Zdeňkem Škvo- reckým jsú byly, že jsú na přátelech ty ruoznice o ty ovčáky i o ovce byly, a roky sobě v Kolíně pokládali, a majíce o to přátěly smluveni býti, že jest se on pan Zdeněk k puohonu utekl; a ktož takovú věc učiní, že takoví puohonové zdviháni bývají, a někdy i zmatek přinášejí. A jiných svědkuov, kteříž se s puohonem ne- srovnávají, a co se Vaňury svědka dotýče, že ten jest psanec, a také toho pan Zdeněk nepokazuje, spravedlivě-li je ty ovce s tím ovčákem zajal čili nespravedlivě, neb by se mělo k tomu mluviti, že pychem svým ty ovce jest zajímati kázal, a tudy on Adam z čehož jeho pán pohání, tím jemu nic povinen není, žádaje podle toho za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od pana Zdeňka jest pravil, že pán, ač jest snad se na přátely podal, a když jest Jan Chynský umřel, s kým jest se pán smluviti jměl, zdaliž jest o to přijíti měl; než musil jest k rukojmím o to hleděti. I to pravě, že jedno zajetí pán učinil a jedno vyručení, a tak že pán z jedné věci žene, a že ten puohon dobře jest učinil, žádaje podle svého průvodu zachován býti. I to pravě, kdyby Adam Vrabský byl podle vyručení ty ovce i ovčáka pánu postavil, že by pán také podle zřízení zemského se k němu zachoval; a což za právo jest pro škody z dobytka bráti zárožné, také by byl pán to vzal, ale po zápovědi když jsú pásli Jana Chynského ovce, že zajaty jsú. A na to ukázal svědomí a list zápovědní pastev Jana Chynského ze Vchynic panu Zdeňkovi Škvoreckému, a též list zápovědní pastev od pana Zdeňka Škvoreckého Janovi Chynskému; i to pravě, že to, z čehož žene jeho Adama Vrabského, dostatečně jest provedl, žádaje podle těch všech pruovoduov Jich Mtí za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán 35

Strana 276
276 D. XIII. Registra soudu komorního: pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, list připsání jeho pana Zdeňka z Klinštaina Adamovi Vrabskému o základ propadený, zřízení zemské, listy zápovědní, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zřetedlně v puohonu shle- dává, že on pan Zdeněk z Klinštaina pohání ze dvojí věci, jakožto z ovčáka i z ovcí, než toliko že suma základu v hromadu pojata jest, ale list, kterýž ukázán jest, kterýž list jest psal pan Zdeněk z Klinštaina puovod k němu Adamovi pohnanému, zřetedlně v sobě drží, že jest rozdílně slíbeno bylo, zvláště za ovčáka pod padesáte kop grošuov českých, a zvláště za ovce též pod padesát kop grošuov českých, a také on pan Zdeněk puovod v témž listu psaním svým tu věc dělí a dvojí, a on pan Zdeněk témuož listu svému ničímž jest neodepřel, z těch příčin Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památhné. Stalo se ve čtvrtek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatém Martině [12. listopadu] létha MDXXI°. R. VII. I. F. XXII b. 6030. Mezi Václavem Litmírem z Háje a Janem lékařem z Kalivody o postřelení klisny. 1524, 17. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Václavem Lithmírem z Háje puovodem s jedné, a Janem lékařem z Kalivody, člověkem Doroty z Velikého Lipna a na Přerubeni- cích, pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil, že jest jemu Václavovi Litmírovi klisnu z ručnice postřelil, a kdež on Václav takovú věc pokládá sobě dvaceti kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí, podle toho svědomí že žádá za spravedlivé opatření, poněvadž to podle práva provozuje. Proti tomu poručník od Doroty z Velikého Lipna pohnané pravil, že toto svědomí, kteréž ukazují, podle práva přijato není, neb toto svědomí jest přijato mezi Václa- vem Litmírem a Dorotú z Velikého Lipna, ješto jest mělo býti mezi Janem léka- řem, člověkem jejím, a z té příčiny ta svědomí podle práva nejsú; a také že se ti svědkové nesrovnávají, a jeden že jest podezřelý, a tak ta svědomí jemu ke škodě nejsú, žádaje tento chudý člověk za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zřetedlně v svědomí k té při ukázaném shledává, že svědkové svědčí v té při, kteráž jest mezi Litmírem z Háje a Dorotú Hořešovcovú z Lipna, a tato pře jest mezi Václavem Litmírem a Janem lékařem, z té příčiny Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památné. Stalo se ve čtvrtek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po obrácení svatého Pavla na víru [27. ledna] léta MDXXII°. R. VII. I. F. XXIII. b.

Strana 277
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 277 6031. Mezi Kateřinou, Elškou a Annou sestrami z Hrádku a Buškem Třebobuzským z Lipna o pych. 1524, 17. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kateřinú, Elškú a Annú sestrami vlastními a ne- dílnými z Hrádku puovody s jedné, a Buškem Třebobuzským z Lipna pohnaným s strany druhé, kdež ho vinily z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých proto, že týž Bušek přijel do dvora a na grumtích jich v Líšťanech, a tu Linharta Picle z Košetic, člověka jejich dědičného, při přítomnosti nadepsané Kateřiny ujav za vrch vedl jej ven z téhož dvoru, kam mu se zdálo, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázaly svědomí, že o ten pych k němu Buškovi z Lipna nadepsané sestry dobré lidi jsú posílaly, aby jim ten pych napravil, i jiná také svědomí ukázaly jsú, že jest téhož Linharta Picle on Bušek ze dvoru za vrch vyvedl, a také ukázaly jsú že ten Linhart Picl jest člověk dědičný těch sestr, žádajíc podle dostatečného svého pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od něho Buška pohnaného pravil, že ti všickni svědkové s puohonem v ničemž se nesrovnávají; i to pravě, že toho neseznávají, jakú jest jim odpověď on Bušek dal, když jsú k němu o ten pych posílaly; a také že jest ten Linharth Picl byl čeledín jeho zjednaný, a což jest mu koli učinil, že jest to dobře učiniti mohl jakožto čeledínu svému zjednanému, a na to ukázal svědomí, z těch a takových příčin že on Bušek jim sestrám puovoduom tím, z čehož jej ženú, povinen nic není. I to pravě, že ony sestry puovodové pohnaly jeho Buška z pychu, že jest čeledína svého zjednaného vzal, ješto se jemu zdá, že by on jich sestr jměl z toho pychu pohnati, aby jemu čeledína jeho zjednaného k sobě nepřijímaly a při sobě nedržely; a to ukázal svědomím, že jest jeho čeledín ten Linhart byl, žádaje podle toho pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu od sestr puovoduov Jan Žatecký pravil, že on Bušek, poněvadž praví, že jest ten Lin- hart čeledín jeho byl, měl jest podle práva a zřízení zemského k týmž sestrám z Hrádku poslati, aby jemu téhož čeledína vydaly, ale neměl ho sám pychem od nich bráti, žádajíc Jich Mtí podle toho všeho pruovodu za spravedlivé opatření. Tu osví- cené kníže a pán pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jsú ony Kateřina, Elška a Anna sestry vlastní a nedílné z Hrádku, puovodové, dostatečně pokázaly, že jsú k němu Buškovi z Lipna pohnanému podle práva a zřízení zemského ten pych poslaly, aby jim on Bušek pych od něho jim učiněný napravil, a on Bušek pohnaný toho jest neučinil, a ony Kateřina, Elška a Anna z Hrádku puovodové jsú dostatečně ten pych podle puohonu svého podle práva provedly, z těch příčin dává se jim Kateřině, Elšce a Anně sestrám z Hrádku puovoduom proti němu Buškovi z Lipna pohnanému za právo tak, aby on Bušek pohnaný těch deset kop grošuov českých v puohonu jme-

Strana 278
278 D. XIII. Registra soudu komorního: novaných pro ten pych jim Kateřině, Elšce a Anně puovoduom dal, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Daly památné. Stalo se ve čtvrtek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Ambroži [9. dubna] létha MDXXII°. R. VII. 1. F. XXIII. b. 6032. Mezi Janem z Střechovan a Petrem Pašinkou z Trojanovic o vydání peněz. 1524, 17. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Janem z Střechovan puovodem s jedné a Petrem Pašinkú z Trojanovic pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil jakožto držitele statku po někdy Zigmundovi odtudž z Trojanovic, bratru jeho, z padesáti kop grošuov českých, kteréž jest přijal k sobě týž Zigmund k ruce Kateřině z Bohmic, manželce téhož Jana spravedlivě náležících, k kterýmžto padesáti kopám groším českým praví se týž Jan právo a spravedlivost od též Kateřiny jmíti, tak jakž týž puohon uka- zuje. A na to ukázal svědomí a kvitanci Petra z Trojanovic, kdež propouští ru- kojmie jeho Jana z Střechovan, za kteréhož jsú Kateřině z Bohmic za věno její slíbili, žádajíc podle té kvitancí a pruovodu svého za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Petra Pašinky z Trojanovic pravil, že toto svědomí, kteréž uka- zují, v ničemž se s puohonem nesrovnává, ani toho, z čehož viní Petra Pašinku, že neprovozují; i to pravě, že kvitancí, kteruož ukazují, že dokonalá není, žádajíce také Jich Mti za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží mi- losti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, kvitancí, svědomí, a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan z Střechovan puovod podle puohonu svého toho jest vedle práva neprovedl, aby on Zigmund z Trojanovic přijal k sobě padesát kop grošuov českých k ruce Kateřiny z Bohmic, manželky téhož Jana, z té příčiny dává se jemu Petrovi Pašinkovi pohnanému jakožto držiteli statku po témž Zigmundovi z Troja- novic, bratru jeho, za právo, tak že on Petr Pašinka z Trojanovic pohnaný jemu Janovi z Střechovan puovodu těmi padesáti kopami groši českými v puohonu jme- novanými povinen není. Dal památhné. Stalo se ve čtvrtek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pátek před svatú Kateřinú [22. listopadu] léta MDXXI°. R. VII. 1. F. XXIV. a. 6033. Mezi Janem z Střechovan a Janem Služským z Chlumu o slib za věno. 1524, 17. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Janem z Střechovan puovodem s jedné a Janem Služským z Chlumu pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil podle jiných z toho, že jest slíbil podle jiných témuož Janovi z Střechovan za Petra Pašinku z Troja-

Strana 279
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 279 novic za padesáte kop grošuov českých věnných, kteréž vzíti jměl po Kateřině z Bohmic, manželce své, při smlúvách svatebních, kdež on tomu slibu svému až po- dnes dosti učiniti zanedbává, tak jakž týž puohon ukazuje; kdež pak poručníci na místě puovoda i pohnaného, Markvarth z Soběhrd na místě puovodově, a Václav Vrchlabský z Vrchlabí na místě Jana Služského pohnaného, přiznali se k tomu ná- lezu, kterýž se stal mezi týmž Janem z Střechovan a Petrem Pašinkú z Trojanovic pravíc, že jest jednostajná věc. Stalo se ve čtvrtek před svatú Alžbětú. Nálezu toho, k kterémuož se přiznávají, hledaj F. XXIV1). [Juxta:] Vložen puohon v pátek před svatú Kateřinú [22. listopadu] létha MDXXI°. R. VII. 1. G. III. b. — 1) T. j. č. 6032. 6034. Mezi Kateřinou z Libošína a Dorotou z Velikého Lipna na Přerubenicích o vrácení pasu půjčeného. — 1524, 17. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Kateřinú z Libošína puovodem s jedné, a Dorotú z Velikého Lipna na Přerubenicích pohnanú s strany druhé, kdež ji vinila z toho, že jí pasu stříbrného velikého puojčila, a ona Dorota též Kateřině že jí ho zase vrátiti nechce, kdež ona Kateřina nadepsaného pasu zase nevrácení pokládá sobě sto kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala svědomí, žádajíc podle toho pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Do- roty z Lipna pravil, že jest jí Dorotě nebylo toho nikdy potřebí, aby jí ho puoj- čovala, nebo že jest žena letitá, než že ten pas jest jí od ní Kateřiny zastaven, kdež pak i svědek jeden to seznává, že jest v Lounech jí zastaven; též také uká- zala svědomí, že nepuojčila jí toho pasu, než zastavila. A poněvadž tu svědek se- znává, že jí Kateřině z Libošína Petr Čeradský dal svědomí, a toho že nepokazuje, prosíc, aby to svědomí položeno bylo, kteréž Petr Čeradský dává, a z toho že se pozná, že toho pasu jí Dorotě nepuojčila než zastavila, žádajíc podle toho za spra- vedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstr- berské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svě- domí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se to z obojích svědkuov shledává, že ten pas v puohonu jmenovaný jest její Kateřiny, protož aby ona Dorota z Velikého Lipna pohnaná ten pas jí Kateřině z Libošína zase navrátila od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých; a chce-li ona Dorota ji Kateřinu z jakého dluhu neb z čeho jiného viniti, právo se jí nezavírá. Dala památhné. Stalo se ve čtvrtek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po obrácení na víru svatého Pavla [27. ledna] létha MDXXII°. R. VII. 1. F. XXIV. b.

Strana 280
280 D. XIII. Registra soudu komorního: 6035. Mezi Vilémem z Buzic a v Miloňovicích a knězem Blažkem, farářem v Jeníně, o vrácení křížku stříbrného. — 1524, 18. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Vilímem z Buzic a v Miloňovicích s jedné a kně- zem Blažkem, kterýž jest byl farářem v Jeníně, s strany druhé, kdež ho vinil z ne- zdržení smlúvy, a to v tom, kdež jest měl týž kněz Blažek podle též smlúvy křížek stříbrný zase vrátiti, kterýž náleží kostelu Jenínskému, ale že toho křížku až podnes k témuož kostelu navrátiti nechce, kdež sobě pokládá on Vilím týž křížek sto kop grošuov českých, takž jakž týž puohon ukazuje. Při tom poručník jeho Viléma Bu- zického pravil, že jest pohnal i dohnal pro položení smlúvy, a že není položena ku potřebě jeho, žádaje v tom za opatření. Proti tomu poručník od kněze Blažka po- hnaného pravil, že ta smlúva před třmi léty položena jest od pana Strakonického při dskách, a tam že leží, a pán že jí nemá, než přípis té smlúvy jest položil, a že by to pan Jan z Rožmberka rád učinil, kdyby tu smlúvu jměl; i to pravě, že jest věc vyměřená, kde která věc má souzena býti, a poněvadž on kněz Blažek jest osoba duchovní a k tomuto soudu nenáleží, a že jest měl před pana administratora obeslán neb pohnán býti; a také že z věci kostelní žene. A z těch příčin povinen k tomuto puohonu odpoviedati není; žádaje, aby téhož Blažka kněze při jeho právě zuostaviti ráčili. Proti tomu od Vilíma Buzického poručník pravil, ať to pokáží, že k tomuto puohonu povinen odpoviedati není, neb on Vilém Buzický na tu smlúvu, kteruož s knězem Blažkem má, tento puohon jest učinil, kteruožto smlúvu jest ukázal, a že jest jeho Vilíma kněz poháněl a na něm právo ustál; žádaje podle té smlúvy zachován býti. Proti tomu zase poručník od kněze Blažka pravil, že jest divná věc, proč Vilím z toho křížku pohání, poněvadž to jeho není, než jest k kostelu dědičné a duchovní, a tak že on Vilím z cizí věci tento puohon učinil; žádaje při tom Jich Mti za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, smlúvu a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se v smlúvě položené, kteráž smlúva učiněna jest mezi Vilímem z Buzic puovodem, a knězem Blažkem pohnaným, zřetedlně shledává, že on kněz Blažek měl křížek stříbrný k kostelu Jenínskému zase vrátiti, a toho jest neučinil, z té příčiny dává se jemu Vilémovi z Buzic puovodu proti němu knězi Blažkovi pohnanému za právo, tak aby on kněz Blažek ten křížek stříbrný podle smlúvy k tomu kostelu Jenín- skému zase navrátil a dal, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Pak-li by on kněz Blažek pohnaný ten křížek stříbrný v puohonu jmenovaný v též místo podle smlúvy nenavrátil ve dvú nedělí pořád zběhlých, tehdy což koli on Vilím z Buzic puovod před úředníky menšími Pražskými nazajtří svatého Fabiana najprv příštího [21. ledna 1525] do té summy v puohonu jmenované provede, to aby on kněz

Strana 281
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 281 Blažek ote dne pruovodu jemu Vilémovi puovodu k ruce témuož záduší Jenínskému dal, a to konečně ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pátek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatým Jiří [24. dubna] létha MDXX°. Létha MDXXIV° v sobotu po svatém Mikuláši [10. prosince] dána relací ke dskám zemským Vilímovi z Buzic na kněze Blažka etc. po nálezu i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval L kop gr. čes. R. VII. I. F. XXV. a. 6036. Mezi Zdislavem Berkou z Dubé i paní Beatrix z Kolovrat a Vilémem z Ilburka a na Ronově o braní cla. — 1524, 18. listopadu. V té při, kteráž jest mezi panem Zdislavem Berkú z Dubé etc. a paní Bea- trix z Kolovrath etc., poručníky mocnými otcovskými dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé, puovody s jedné, a panem Vilímem z Ilburka a na Ronově pohnaným s strany druhé, kdež ho vinili z toho, jakož jest byl někdy týž pan Petr pohnal jeho pana Vilíma pro clo, kteréž béře v Stolenkách a v Blížebydlech, a po- tom k žádosti jeho pana Viléma týž někdy pan Petr jest jeho z toho puohonu pro- pustil, a to proto a z té příčiny, že jest týž pan Vilím řekl témuož panu Petrovi, že jakž s jinými o to clo uhodí a smluví se, že také též s týmž panem Petrem uhoditi o to clo chce, i potom jest on pan Vilím s panem Janem Vartmberským, s panem Václavem bratrem jeho a s mateří jich o to clo smlúvu učinil a s pány Sezemy porovnání o to také učinil, tak že s nich z grumtuov ani s lidí jich toho cla více již nebéře, a s téhož někdy pana Petra lidí a z grumtuov jeho podle na- hoře dotčeného řčení svého také bráti nemá a neměl by, ale béře to clo svrchu- psané ze všech lidí a grumtuov jeho až podnes, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal svědomí a smlúvu, i to pravě, že týž pan Vilím Ilburk řekl jest [se] k lidem jeho někdy pana Petra zachovati a toho cla z nich nebrati; žádajíc Jich Mti při tom za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pana Vilíma Ilburka pravil, co se svědomí dotýče, kteréž vedou, že se k tomuto puohonu neztahuje a že k němu není potřebí mluviti, a že jest se pán toho nenadál, aby pána měla taková věc po- tkati, neb pán které jest svolení učinil, že tomu neodpírá; a to ať pokáží, že by pánem co jmělo při té smlúvě scházeti; než co se řčení, z kteréhož pána ženú, do- týče, že toho ničímž neprovozují, a tak se pánu zdá, že tím, z čehož jeho pohánějí, jim nic povinen není, neb ani toho neukáží, aby řčení pán prve jim učiniti jměl, nežli jest se tato smlúva mezi nimi stala; žádajíce v tom ve všem za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od puovoduov pravil, že to dostatečně řčení, z kte- réhož jej ženú, provozují, že jest on pan Vilém někdy panu Petrovi Berkovi při- řekl, že z lidí jeho v Stolenkách a v Blížebedlích cla bráti nemá, kdež pak na Archiv Český XXXIII. 36

Strana 282
282 D. XIII. Registra soudu komorního: takové řčení jeho z puohonu jest jej pana Vilíma někdy týž pan Petr Berka pro- pustil; žádaje podle svého pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pana Vilíma pohnaného pravil, že to, čehož provésti nemohú, chtí řečí svou skrze poručníka napraviti; a co se svědkuov dotýče, že ti podle práva nejsú, poněvadž žádného času nejmenují, dne ani léta, kdy jest se to dálo, než tak se tomu rozumí, že toto řčení bylo-li jest jaké mezi pány, že po vší smlúvě se jest dálo, a toho neprovozují, aby se pan Vilím v jaké řčení po té smlúvě měl dávati, a prve před smlúvú též; žádaje za spravedlivé opatření. Zase proti tomu poručník od pana Zdi- slava a paní Beatrix puovoduov pravil, že není potřebí většího pruovodu, než jakž v této smlúvě zapsáno jest, jakž koli se k lidem pánuov z Vartmbergka o clo pan Vilím zachová, že také k lidem někdy pana Petra z Dubé zachovati se má, žádaje od puovoduov podle té smlúvy, kteruož má se pány z Vartmberka, aby lidé někdy páně Petrovi zachováni byli. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, smlúvu, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž oni pan Zdislav Berka z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath, jakožto poručníci mocní otcovští dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé, puovodové, to sú dostatečně podle práva provedli, že on pan Vilím z Ilburka pohnaný jest poslal k někdy panu Petrovi Berkovi z Dubé, aby jeho pana Ilburka on někdy pan Petr z puohonu propustil, kdež jest jeho pohnal pro cla, a jakž koli on pan Ilburgk s jinými konec vezme, že se též ku panu Petrovi a k lidem jeho zachovati chce, a on pan Petr na takovú žádost jeho pana Viléma z Ilburka podle přípovědi jeho páně Vilémovy z téhož puohonu jest jej propustil, a on pan Ilburk pohnaný jest to sám vyznal, že s žádným jiným o táž cla nic činiti nemá mimo položenú smlúvu kromě s Litoměřickými, tu že jest stané právo pod přátelským jednáním, z toho se zřetedlně shledává, že řčení jeho páně Vilémovo pohnaného předešlejší jest nežli tato smlúva, a v smlúvě položené, kteráž jest učiněna mezi panem Janem z Vartm- berka a panem Václavem z Vartmberka a paní Elenú z Čečelic zřetedlně se shle- dává, že o táž cla, z kterýchž se pohání od puovoduov nahoře jmenovaných, s těmi osobami nahoře jmenovanými smlúva jest, z těch příčin dává se jim panu Zdislavovi Berkovi z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath puovoduom proti němu panu Vi- lémovi z Ilburka za právo tak, aby se on pan Vilím Ilburgk pohnaný k nim ku panu Zdislavovi a paní Beatrix, jakožto k mocným otcovským poručníkuom dětí a statku někdy pana Berky z Dubé, i k lidem téhož někdy pana Petra Berky z Dubé podle této položené smlúvy zachoval, poněvadž tato smlúva o táž cla v puohonu jmenovaná mezi jinými a tajmž panem Vilímem Ilburkem pohnaným učiněna jest. Dali památné. Stalo se v pátek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po svaté Žofiji [19. května] léta MDXXII°. R. VII. 1. F. XXV. b.

Strana 283
Nálesy k roku sv. Martina léta 1524. 283 6037. Mezi Burjanem Haléřem z Volšan a Janem Jeníškem z Újezda o vydání peněz odkázaných. 1524, 18. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Burjanem Haléřem z Volšan puovodem s jedné a Janem Jeníškem z Újezda a na Cvrčovci pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z padesáti kop grošuov míšenských, kteréž jest rozkázal dáti někdy Jan Jeníšek z Újezda, otec nadepsaného Jana, někdy Vratislavovi Haléřovi z Volšan, synu na- depsaného Burjana Haléře a vnuku svému, na smrtedlné posteli z statku svého, kdež týž Vratislav právo své všecko dal jest témuož Burjanovi, otci svému, a on Burjan to právo maje k těm padesáti kopám grošuom míšenským spravedlivost jmíti chce, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal list toho dání Vratislava, syna svého, a svědomí, žádaje podle toho pruovodu za spravedlivé opatření, i to pravě, že ne toliko těmi svědky, kteříž jsú byli při smrti otce jeho, provozuje, ale i těmi, kteříž od něho Jana Jeníška slyšeli, a dobrovolné podvolení ktož učiní, že tomu má dosti učiniti. Proti tomu od Jana Jeníška poručník jeho pravil, co se svědomí do- týče, kdež Zigmund Holec z Květnice dává svědomí, že dává léta XIX°, a puohon jest léta XXII; a co se zřízení a toho odkázání otce Janova dotýče, že podle práva není učiněno, a co se svědkuov dotýče, kteříž seznávají, že někteří svědčí, že neví od Jeníška-lil) čili od koho jiného slyšeli, a tak že ta svědomí, kteráž ukazuje a vede, jemu Janovi ke škodě nic nejsú; a z těch a takových příčin tím, z čehož jeho Burjan Haléř viní, nic povinen není, žádaje v tom spravedlivě opatřen býti. Při tom ukázal zřízení zemské, kto by chtěl odbuda dcer svých komu co odkázati, že muož listem pod pečetí svú a jiných dobrých lidí pod pečetmi dvú, ale otec Januov toho jest neučinil. Proti tomu od Burjana Haléře poručník jeho pravil, co se toho svě- domí Zigmunda Holce dotýče, že jest je dobře podle práva učinil, neb on někdy Vratislav, syn Haléřuov, jeho Jana Jeníška o těch L kop pohnal, kteréž jest otci svému Burjanovi Haléřovi řádně dal a odkázal, a v tom nedočkav rozsudku umřel jest a svědomí od Zigmunda Holce jest jemu Vratislavovi dáno, a že dobře k této při ukázati je mohl, žádaje podle svého pruovodu za spravedlivé opatření. Tu osví- cené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vla- dykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, list dání Vratislava otci svému Burjanovi Haléřovi, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti rá- čili: Poněvadž on Burjan Haléř z Volšan to jest provedl, že někdy Jan Jeníšek z Újezda, děd Vratislava z Volšan, odkázal jest jemu Vratislavovi, vnuku svému, když by k letuom přišel, padesát kop grošuov míšenských, a potom týž Vratislav poháněl jest Jana Jeníška, syna někdy Jana Jeníška, a než jest puohon k slyšení přišel, až on Vratislav dal jest Burianovi Haléřovi, otci svému, moc i plné právo k tomu dluhu však tak, jestliže by ho buoh prve od smrti neuchoval, a v tom jest 36*

Strana 284
284 D. XIII. Registra soudu komorního: umřel; také jest to provedl, že on Jan Jeníšek k tomu jest se dluhu znal, toliko pravě, že by jemu mátě toho dáti nedala, a poněvadž on Vratislav za své živnosti sám jest z toho dluhu poháněl, z toho se shledává, že jest léta měl, z těch příčin dává se jemu Burianovi Haléřovi z Volšan puovodu proti němu Janovi Jeníškovi z Újezda pohnanému za právo, tak aby on Jan Jeníšek pohnaný těch padesáte kop grošuov míšenských v puohonu jmenovaných jemu Burianovi Haléřovi puovodu dal, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal pamathné. Stalo se v pátek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před svatú Lidmilú, jinak před svatým Matúšem [15. září] létha etc. XXII°. Létha MDXXIV° v pondělí před svatú Lucií [12. prosince] dána relací ke dskám zemským po nálezu Burjanovi Haléřovi z Volšan na Jana Jeníška z Újezda i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop grošuov českých. R. VII. 1. F. XXVI. b. — 1) Ženíška-li rukop. 6038. Mezi Burianem Haléřem z Volšan a Janem Jeníškem z Ujezda o vydání peněz odkázaných. 1524, 18. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Burianem Haléřem z Volšan puovodem s jedné, a Janem Jeníškem z Újezda a na Cvrčovci pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z padesáti kop grošuov míšenských, kteréž jest rozkázal dáti někdy Jan Jeníšek z Újezda, otec nadepsaného Jana, někdy Michalovi Haléřovi z Volšan, synu nade- psaného Burjana Haléře a vnuku svému, na smrtedlné posteli z statku svého, kdež týž Michal právo své všecko dal jest témuož Burianovi, otci svému, a on Burjan to právo maje k těm padesáti kopám míšenským spravedlivost jmíti chce, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázal list dání Michala Haléře, kterýmžto listem dává spravedlivost svú Burianovi Haléřovi, otci svému; a též ukázal svědomí, při tom žádaje podle svého pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Jana Jeníška pravil, že k tomuto puohonu tolikéž jako k prvnímu mluví, než toliko to přidává, co Zigmund Holec seznává, aby jim dáno bylo, když by k letuom přišly děti, ať to pokáží, že ten Michal Haléř léta jest měl, žádaje také Jich Mti od po- hnaného za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel z boží mi- losti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, list dání Michala Haléře, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Burjan Halíř z Volšan to jest provedl, že někdy Jan Jeníšek z Újezda, děd Michala z Volšan, odkázal jest jemu Michalovi, vnuku svému, když by k letuom přišel, padesát kop grošuov míšenských, a potom tajž Michal poháněl jest Jana Jeníška, syna někdy Jana Jeníška, a než jest puohon

Strana 285
Nálesy k roku sv. Martina léta 1524. 285 k slyšení přišel, až on Michal dal jest Burjanovi Haléřovi, otci svému, moc i plné právo k tomu dluhu, však tak, jestliže by ho buoh prve od smrti neuchoval, a v tom jest umřel; také jest to provedl, že on Jan Jeníšek k tomu jest se dluhu znal, to- liko pravě, že by jemu mátě toho dáti nedala, a poněvadž on Michal za své živ- nosti sám jest z toho dluhu poháněl, z toho se shledává, že jest léta měl, z těch příčin dává se jemu Burjanovi Haléřovi z Volšan puovodu proti němu Janovi Je- níškovi z Újezda pohnanému za právo, tak aby on Jan Jeníšek pohnaný těch pa- desáte kop míšenských v puohonu jmenovaných jemu Burianovi Haléřovi puovodu dal, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pátek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí před svatým Matúšem apoštolem božím [15. září] létha MDXXII°. Létha MDXXIV° v pondělí před svatú Lucií [12. prosince] dána relací ke dskám zemským po nálezu Burjanovi Haléřovi z Volšan na Jana Jeníška z Újezda i pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval X kop gr. českých. R. VII..-1. F. XXVII. a. 6039. Mezi Adličkou z Oulic a Baltazarem Bohuchvalem z Hrádku o pych. 1524, 18. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Adličkou z Aulic puovodem s jedné, a Baltazarem Bohuchvalem z Hrádku s strany druhé, kdež vinila jeho Baltazara podle Václava, bratra jeho, z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, proto že jsú dopustili služebníkuom svým zabiti vola též Adličce ve dvoře ve Lštini, a zabivše jej snědli, tak jakž týž puohon ukazuje. A na to ukázala svědomí, že jest táž Ad- lička k nim bratřím pohnaným o napravení pychu podle práva posílala; a také ukázala svědomí, kteréž seznává, že jsú téhož vola zabili a snědli, žádajíc podle svého dostatečného pruovodu za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Bal- tazara Bohuchvala pravil, že ona Adlička tento puohon učinila jest na obadva bratří jako na nedílné, ale oni že jsú dskami dílní, a to že pokázati mohou; a také že jest měla obzvláštně každému o ten pych poslati podle zřízení zemského, i toho jest neučinila; a také to zvěděti měla vedle práva, s jeho-li volí se to stalo, čili nic, že jsú tíž žoldnýři ten vuol zabili, toho jest neučinila. A také že tomu odpírají, aby její vuol oni rozkázali zabiti, a také ti svědkové neseznávají, jaké jest srsti ten vuol byl, ješto by to měli všecko pokazovati; a také že se puohon s svědo- mím nesrovnává, žádajíc v tom za spravedlivé opatření. Proti tomu zase poručník od ní Adličky pravil, že jsú se nepořádně a ne podle práva v tvrz ve Lstini uvá- zali, a v tom jsú se sami dobrovolně znali, že jsú toho vola zabiti rozkázali; a na to ukázali nález z registr úřadu purgkrabství Pražského, kterak sú se oni bratří

Strana 286
286 D. XIII. Registra soudu komorního: v tu tvrz ve Lstini uvázali. A co se toho svědka Pivníka dotýče, kterýž se píše z Úloha, že dává svědomí, jako by byl člověk rytířský, a není člověk rytířský, a erbu také nemá, a toho neukáží, aby měl erb a řádu aby rytířského užívati mohl, žádajíc podle toho všeho za spravedlivé opatření. Proti tomu od Baltazara poručník jeho pravil, že on Baltazar nerozkázal jest toho vola ve Lstini zabiti, a že jest o tom nevěděl, a při tom že jest nebyl, a také že ani ho nejedl; a na to ukázal svědomí, žádaje podle toho za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, odpor, svědomí, nález z registr purgkrabství Pražského i jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Adlička z Oulic k němu Baltazarovi Bohuchvalovi vedle práva a zřízení zemského se jest nezacho- vala, a to v tom, že jest měla k němu poslati a na něm zvěděti, s jeho-li volí ti žoldnýři ten její vuol jsú zabili, ani také toho naň provedla podle práva, že jest rozkázal těm žoldnýřuom ten její vuol zabiti, z té příčiny tento puohon Jich Mt zdvihají. Dal památné. Stalo se v pátek před sv. Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v středu po svatém Ambroži [9. dubna] létha MDXXII°. R. VII. l. F. XXVII. b. 6040. Mezi Zdislavem Berkou z Dubé i paní Beatrix z Kolovrat a Vilémem z Ilburka a na Ronově o řčení. — 1524, 18. listopadu. V té při, kteráž jest mezi panem Zdislavem Berkú z Dubé etc. a paní Bea- trix z Kolovrath etc. poručníky mocnými otcovskými dětí a statku někdy pana Petra Berky z Dubé puovody s jedné, a panem Vilímem z Ilburka a na Ronově pohnaným s strany druhé, kdež ho vinili ze řčení z takového, kdež jest byl plath, totižto osm kop grošuov českých, roční nadán k oltáři Matky boží v kostele Lipém, a týž plath vždycky prve dáván byl se zboží Litic k témuož oltáři, kteréhožto zboží jest týž pan Vilím v držení, kdež podle téhož svého řčení on pan Vilím téhož platu k tomu voltáři vydávati až podnes nechce, tak jakž týž puohon ukazuje; a na to ukázali svědomí, a podle téhož pruovodu poručník na místě puovoduov žádaje za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od pana Ilburka pravil, že jest věc divná, že on Jan Žatecký o tom dobře ví, kde která věc k kterému soudu náleží, kde má souzena býti, a to jest sám před touto pří vedl a jemu se jest to nezdařilo, i z té příčiny poněvadž tento puohon ztahuje se o nějaký plath k záduší, a tento soud toho nesoudí, ani také svědkové, kteréž vede, s tímto puohonem v ničemž se ne- srovnávají, neb o jiné jest puohon, o jiné žaloba a o jiné svědomí, a to všecko že se v ničemž nesrovnává, žádajíc toho, aby pán v tom spravedlivě opatřen byl. Proti tomu poručník od puovoduov pravil, že řčení to, kteréž pan Vilím Ilburk učinil jest před panem Adamem a k tomu se jest svolil, aby ten plat do Litic k záduší

Strana 287
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 287 dával, a to řčení a jeho podvolení že podle práva dostatečně provozují, a na to ukázali vajpis z desk zemských, že ten plat do Litic těch osm kop grošuov českých vycházeti má, žádajíc podle svého dostatečného pruovodu za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, svědomí, odpor, vajpis z desk zemských a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se to v vajpisu z desk shledává, že někdy Bohuslav z Valtířova prodávaje tu ves Litice Zigmundovi z Roznhaimu to jest pozuostavil, aby ten plath osm kop grošuov českých k oltáři blahoslavené panny Marie do Lipého vydáván byl, a některé svědomí se- znává, že od předkuov jeho pana Ilburgka i od něho samého některá léta dáván jest ten plath k témuož oltáři, a když jest nedával, tehdy jest o to s ním mluveno od někdy pana Adama z Dubé a z Lipého, aby ten plath dával tak jako prve, a on pan Vilím z Ilburka jest to učiniti řekl, kdež od puovoduov jest řčení to podle práva provedeno dostatečně, a tomu jest také tajž pohnaný neodepřel, aby kolatorové nebyli jakožto mocní poručníci dětí a statku on pan Zdislav z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath etc., z té příčiny dává se jim puovoduom za právo proti němu panu Vilémovi z Ilburka pohnanému, tak aby on pan Vilím Ilburgk z Ilburka ten plath, to jest osm kop grošuov českých, k oltáři nadepsanému blahoslavený panny Marie kaplanu nynějšímu neb budúcímu na časy povinné, tak jakž od starodávna bývalo, dával a platil. Dali památhné. Stalo se v pátek před svatú Alžbětú. [Juxta:] Vložen puohon v pondělí po svaté Žofiji [19. května] létha MDXXII°. Anno 1525. feria III. ante purificacionem beate Marie virginis [31. ledna] dána relací tohoto nálezu ke dskám zemským panu Zdislavovi a paní Beatrix na Viléma z Ilburgka. Anno 1537. feria VI. post Francisci [5. října] dána relací ke dckám zemským panu Zdislavovi Berkovi z Dubé etc. a paní Beatrix z Kolovrath proti panu Vilímovi Ilburkovi z Ilburku, že pro plath svato Jiřský zadržalý léta tohoto XXXVII° po R. VII. 1. F. XXVIII. a. právě jíti chtí. 6041. Mezi Elškou z Nežetic a Mikulášem mladším Karlíkem z Nežetic o vrácení řetězů vypůjčených. 1524, 19. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Elškú z Nežetic puovodem s jedné. a Mikulášem mladším Karlíkem z Nežetic pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila, že od ní vypuojčil řetězů dvú zlatých, kteříž ji Elšku stály jedno sto kop a deseth kop mí- šenských, a týchž řetězuov že jí nevrátil, a protož z toho jeho viní, aby jí ty řetězy zase bez uškození a újmy jí vrátil, tak jakž jest je od ní vzal, tak jakž týž puohon ukazuje; a na to ukázala svědomí, při tom pruovodu žádajíc podle práva za opa- tření. Proti tomu poručník od Mikuláše pohnaného pravil, že toho ona Elška nepo-

Strana 288
288 D. XIII. Registra soudu komorního: kazuje podle práva, jakého zlata jsú ti řetězové byli, a také stály-li jsú za sto kop a za X kop, jakž je sobě pokládá, že toho ničímž neprovozuje; žádaje v tom za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Elšky pravil, že toho potřeba nekáže, aby to měla pokazovati, jakého jsú zlata byli a nebo zač jsú stáli, a poněvadž nález jste učiniti ráčili mezi Vilímem z Buzic a knězem Blažkem, že jest z kříže pohnal a tu jest jemu přisouzen, aby jej kněz Blažek zase k záduší vrátil, a pak-li by ne- vrátil, což jest sobě v puohonu položil, že to má provésti, zač jest ten kříž stál; a druhý nález též ukázal mezi Kateřinú z Libošína a Dorotú z Velikého Lipna, žádaje podle těch nálezuov za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti ra- dami, slyševše puohon, odpor, nálezy soudu komorního i jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Elška z Nežetic puovod to jest vedle práva provedla, že jest se on Mikuláš Karlík pohnaný k tomu sám znal před dobrými lidmi, že ty řetězy od též Elšky z Nežetic puojčené u sebe má, chtě je po Markvartovi Stranovském jí poslati, z té příčiny dává se jí Elšce puovodu za právo podle puo- honu jejího, tak aby on Mikuláš ty řetězy dva zlatá v puohonu jmenovaná jí Elšce v moc její dal a položil bez umenšení jich jacíž jsú sami v sobě byli, a to konečně od dnešního dne ve dvú nedělí pořád zběhlých. Dala památhné. Stalo se v sobotu den svaté Alžběty. [Juxta:] Vložen puohon v úterý den svatého Kalixta [14. října] létha MDXXII°. Létha MDXXIV v sobotu před svatú Lucií [10. prosince] Elška z Nežetic stojéci osobně před úřadem soudu komorního učinila oznámení, že podle tohoto pří- sudku, kterýž se stal jí Elšce v soudu komorním na Mikuláše Karlíka mladšího z Nežetic o ty dva řetězy, za kteréž řetězy u ouřadu peníze jest položil i vyčetl, to jest sto kop a X kop na míšensko, kteruožto summu táž Elška z Nežetic jest vyzdvihla a přijala, a z těch sta kop X kop míšenských jeho Mikuláše Karlíka kvituje a prázna činí sama od sebe i od svých budúcích. A též co vynaložila táž Elška k tomu puohonu škod XXII gr. českých, zase jest on Mikuláš Karlík jí na- vrátil; též také jeho z těch XXII gr. českých kvituje a prázna činí. R. VII. 1. F. XXIX. a. 6042. Mezi Elškou z Nežetic na Pecce a Mikulášem mladším Karlíkem z Nežetic o vydání polovice statku zděděného. — 1524, 19. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Elškú z Nežetic na Pecce puovodem s jedné, a Mikulášem mladším Karlíkem z Nežetic pohnaným s strany druhé, kdež ho vinila, že nebožtík Pavel z Adrzpachu, bratr jeho a též Elšky od jedné máteře pošlý, po smrti své dal jest též Elšce statek svuoj, kterýž měl, a jemu Mikulášovi oběma

Strana 289
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 289 spolu, a on Mikuláš ten statek všicek, hotové peníze, listy i svrchky k sobě jest přijal a z toho jí Elšce nic nedal; a že jest toho statku za jeden tisíc bylo mí- šenských krom svrchkuov, že táž Elška žádá, aby jí polovici toho statku na listech a hotových penězích [i svrchcích dal, tak jakž jest k sobě přijal od téhož Pavla, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od Mikuláše Karlíka pravil, že k to- muto puohonu odpoviedati není povinen z příčiny té, že ktož ze dvojí nebo ze trojí věci požene, že ten puohon bude zdvižen; neb žene z statku, z svrškuov, z listů i z peněz, a také nejmenuje, z jakých svrchkuov ona Elška jeho Mikuláše pohání. A na to ukázal nález soudu komorního mezi Janem Skaleckým z Skalky a Zdeňkem, Janem etc. bratřími Trčky z Lípy, a táhnúce se na zřízení zemské, ktož by ze dvojí nebo ze trojí věci pohnal, žádaje vedle toho za spravedlivé opatření. Proti tomu od Elšky puovoda Václav Donáth, manžel její pravil, že jest ona dobře tento puohon učinila, než on Karlík že jest jí připsání učinil, a na to připsání ona Elška tento puohon jest učinila, žádaje toho, aby ona svuoj puohon vésti mohla, že to, z čehož žene, chce pravé hned učiniti. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, nález soudu komorního, zřízení zemské i jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž se zřetedlně v puohonu shledává, že ona Elška z Ne- žetic puovod pohání jeho Mikuláše Karlíka z Nežetic tímto jedním puohonem ze čtvery věci, z statku a z hotových peněz, z listuov i také z svrškuov, a svrškové se zejména nejmenují, ani listové jací by býti měli, z těch příčin Jich Mt tento puohon zdvihají. Dal památhné. Stalo se v sobotu den svaté Alžběty. [Juxta:] Vložen puohon v úterý den sv. Kalixta [14. října] létha MDXXII°. Anno MDXXIV° ve čtvrtek po svatém Mikuláši [8. prosince] dána relací to- hoto nálezu ke dskám zemským Mikulášovi mladšímu Karlíkovi z Nežetic na Elšku z Nežetic toliko pro škody útratní a nákladní. Škod jmenoval XV kop gr. čes. R. VII. I. F. XXIX. b. 6043. Mezi Janem starším Sádlem z Kladrubec a Annou z Chotětic o nezdržení smlouvy. 1524, 19. listopadu. V té při, kteráž jest mezi Janem starším Sádlem z Kladrubec puovodem s jedné a Annú z Chotětic pohnanú s strany druhé, kdež ji vinil z nezdržení smlúvy, a to v tom, která jest se stala v městě Soběslavi mnoha dobrými lidmi, že jest měla jemu udělati podle též smlúvy kvitanci pod pečetmi dobrých lidí, aby se více na téhož Jana a jeho dědice nenavracovala ona ani budúcí její na těch tisíc kop grošuov českých, z kterýchž jest byla jeho Jana pohnala do soudu komory krále JMti, kdež sobě toho pokládá tisíc kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje, žádaje toho pro srozumění lepší, aby předešlý puohon přečten byl, kterýmž jeho pohání, Archiv Český XXXIII. 37

Strana 290
290 D. XIII. Registra soudu komorního: kterýžto puohon ukázal, i to pravě, na kterýžto puohon jest se smlúva stala. Též pokázal kvitanci Ondřeje z Chotětic, že ho z téhož puohonu propouští, a svědomí, pravě to poručník jeho Jana Sádly, že podle svého puohonu z čehož ji Annu z Cho- tětic pohání, že to dostatečně provozuje, žádajíc podle toho za spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Anny z Chotětic pravil, že jakož kvitanci ukazuje a jednoho svědka, že toho tím svého puohonu neprovozuje, neb jeden svědek ku právu jest žádný svědek; a poněvadž podle puohonu svého toho neprovozuje, že žádá za spra- vedlivé opatření. Proti tomu poručník od puovoda pravil, že se jemu zdá, že jest toho pruovodu dosti, kterýž jest ukázal, a poněvadž není za dosti, že teď více oka- zuje; i ukázali sú svědomí, žádaje podle toho pruovodu dostatečného za milostivé a spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Anny z Chotětic pravil, že tato pře není malá, ale veliká, kterak jest tato Anna v tu smlúvu uvedena, jakž tíž smlúvci v svým svědomí to vysvědčují. A on Jan že jest ji hledal v tom maje po máteři její statek znamenitý, aby ji v tu smlúvu uvésti mohl, v kteruož ji pak uvedl; a na to ukázal svědomí, že ona Anna z Chotětic k té smlúvě a vajpovědi přátelské při- stúpiti, když ji vyslyšela, nechtěla jest. I to pravě, jak jest Jan Sádlo maje puohon s Mikulášem Kolmanem, manželem jejím, o nářek cti v tuto smlúvu ji Annu uvedl mluvíc jí, že s manželem jejím žádné smlúvy o ty puohony, kteréž s ním má, učiniti nechce, leč ona s ním o svú spravedlivost, kteráž jí po máteři její náležela, učiní, a že jeho o poctivost připraví, čině jí rozličné pohruožky; a že ona tou smlúvou a tou vajpovědí mocnú o svú spravedlivost nijakž přijíti jest nemohla a nemuož. A co se svědomí dotýče, že sami smlúvce jemu svědomí dávají, že to její spravedlivosti nic ke škodě není. I to pravě, že i pohruožkami muže svého k té smlúvě přivedena jest, a to proto vždy vyslovila, že vuole k té smlúvě dáti nechtěla; při tom ukázala zřízení zemské, kteráž by žena k vuli muže svého přiřkla komu nětco učiniti a nebo dáti, že není toho povinna po smrti muže svého učiniti, poněvadž jest v moci muže svého byla. I to pravě, že ti svědkové pan Vítha, pan Mezenský i jiní seznávají o smlúvě nějaké, a proto té smlúvy neukazují, aby kde sepsána byla a dokonána, žádajíc v tom ve všem za milostivé a spravedlivé opatření. Proti tomu poručník od Jana Sádly puovoda pravil, kdež k svědkuom domlúvají, že by svědčili sami, kteříž tu smlúvu mezi nimi činili, že nic tu není smyšleného, než poněvadž smlúva se stala s volí obú stran mocná, jakž jest se koli stala oni toho jsúc vědomi seznávají, a taková jsú svědomí podle práva. I to pravě, že žena muže svého vězen není, než toliko v věně, a na to ukázal zřízení zemské. I to pravě, poněvadž té smlúvě dosti činiti nechtěla a jí držeti, pročiž jest podle té smlúvy peníze brala; a na to ukázal svědomí, že duom v Deštným ona Anna jest prodala i peníze zaň brala, i také těch XXV kop grošuov českých, kteréž podle smlúvy té od Jana Sádly jí dány býti měly, ty jest rozkázala dáti Albrechtovi z Dírného, kteréž jest na místě jejím od něho

Strana 291
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 291 Jana Sádly přijal, podle toho všeho pruovodu žádaje za spravedlivé opatření. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon jeden i druhaj, odpor, zřízení zemské, svědomí a jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž jest se to v svědomí obojích shledalo, že majíce puohony mezi sebú Jan Sádlo s Mikulášem Kolmanem, a ona Anna s týmž Janem Sádlú kdež jesti ho poháněla spolu s Ondřejem, bratrem svým, o statek po máteři jich, o to jsou přestali na mocných přátelích, kteřížto vajpověď jsou učinili mezi jím Janem Sádlú a Mikulášem Kolmanem, man- želem též Anny prvním, kteroužto vajpověď jsú přijali a sobě ji oboji držali, a v tom jest i umřel Mikuláš Kolman, a ona Anna podle též mocné výpovědi od toho puo- honu jest pustila, kterýž jest učinila spolu s bratrem, jakož vajš dotčeno jest, a na tu smlúvu přijala jest duom v Deštným od téhož Jana Sádly, kterýžto prodala Jin- dřichovi z Myšlína za dvě stě a dvadceti kop již po smrti muže svého, i peníze zaň brala, a k tomu padesáte kop na míšensko jiných též přijala, kdežto tím zřetedlně se shledává, že jest tu smlúvu tvrdila, a k tomu bratr její, kterajž s ní spolu po- háněl jej Sádlu z jednostajné spravedlnosti po máteři, jej jest kvitoval a z toho puohonu propustil, z těch všech příčin dává se jemu Janovi Sádlovi proti ní Anně z Chotětic za právo tak, aby ona Anna jemu Janovi Sádlovi a jeho dědicuom kvi- tanci řádnú dala a v moc jeho položila od dnešního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých v táž slova, jako bratr její, poněvadž o jednostajnú věc jsú poháněli spo- lečně. Dal památné. Stalo se v sobotu den svaté Alžběty. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po svatém Mauricí [23. září] létha MDXXII. R. VII. 1. F. XXIX. b. 6044. Mezi Zikmundem Baršem z Kamenice a Břetislavem Švihovským z Ryzmberka na Rábí o dluh 1524, 19. listopadu. V té při, kteráž jest mezi statečným Zigmundem Baršem z Kamenice puo- vodem s jedné a panem Břetislavem Švihovským z Ryzmberka na Rábí pohnaným s strany druhé, kdež ho vinil z šesti seth zlatých rýnských, kterýchž jest jemu puojčil a svěřil bez listu a ujištění i bez úroku za tři léta, již jest ten čas minul k plnění dávno, a těch šest seth zlatých rýnských vždy proto až podnes zase dáti a oplatiti prodlévá, tak jakž týž puohon ukazuje. Proti tomu poručník od pana Břetislava pohnaného pravil, že pan Břetislav jest pohnán ze dvojí věci, z jedné z puojčky a druhé z svěření, a z té příčiny k tomuto puohonu povinen odpoviedati není. Na to ukázal nález soudu komorního mezi Jiříkem z Stroupče a Ješkem z Stro- jetic, žádaje podle toho zachován býti. Proti tomu on Zigmund Bareš puovod pravil, že jest tento puohon dobře učinil, že jest jemu panu Břetislavovi puojčil a svěřil jako ctnému pánu, a také poručník jeho páně Břetislavů tomu dluhu neodpírá, a že 37*

Strana 292
292 D. XIII. Registra soudu komorního: tomu nevěří, aby pán toho přel; i to pravě, že nežene pána než toliko z jedné věci, žádaje při tom za spravedlivé opatření. A při tom on Bareš ukázal svědomí a kvi- tanci, že jest k němu panu Břetislavovi dobré lidi posílal, a že k dluhu šesti stuom zlatým pan Břetislav sám se znal; i to pravil, že jest puojčil za tři léta, a již jest tomu šest leth. Proti tomu poručník od pana Břetislava pravil, že svědkové jeho Zigmunda Barše seznávají, že pan Břetislav k dluhu se znal, že jest dlužen šest set zlatých rýnských, a že mu jich má čekati on Zigmund Bareš za tři léta, a teď z nich žene maje mu jich čekati; i to pravě, že on Zigmund Bareš podle puohonu svého toho neprovozuje, jak puohon jest učinil, že by mu jich puojčil, neb teď kvi- tanci ukazuje, že by je on pan Břetislav k ruce jeho v Rakúsích přijal, a tudy se svědkové s puohonem nesrovnávají, podle toho žádaje Jich Mti za spravedlivé opa- tření. Tu osvícené kníže a pán pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, slyševše puohon, odpor, svědomí, nález soudu komorního, kvitanci i jich s obú stran pře líčení, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Zigmund Bareš z Kamenice puovod to jest podle práva provedl, že jest se on pan Břetislav Švihovský z Ryzmberka když jest k němu on Zigmund Bareš dobré lidi poslal, a že by on Zigmund Bareš jemu panu Břetislavovi k těm šesti stuom, kteréž jemu on pan Břetislav prve dlužen byl, připuojčku učiniti chtěl až do pěti seth kop grošuov českých, aby jemu on pan Břetislav na všecku summu jistotu udělal, a tajž pan Břetislav při tom poselství sám jest se seznal, že jemu Zigmundovi dlužen jest šest seth zlatých rýnských, ale těch šest set zlatých že mu če- kati má ještě za tři léta, a on Zigmund Bareš kvitanci ukázal, kteruož pan Bře- tislav kvituje od sebe i od Zigmunda Barše Fictuma v Vídni jakožto toho, kterýž jest jemu panu Břetislavovi těch šest seth zlatých rýnských vydal, a v té kvitanci zřetedlně se shledává, že on pan Břetislav těch DC zlatých rýnských na místě Zig- munda Barše k sobě jest přijal, a to CCC zlatých rýnských léta etc. XVIII°, a dru- hých CCC zlatých léta etc. XIX°, i z toho se zřetedlně vyrozumělo, že dobře před třmi léty jemu Zigmundovi Baršovi náležících těch DC zlatých rýnských k sobě jest on pan Břetislav přijal; a také poručník jeho pana Břetislava tomu dluhu jest ne- odpíral a ničímž toho neodvedl, aby ta tři léta ještě nevyšla, za kteráž jemu panu Břetislavovi on Zigmund Bareš čekati měl, z těch příčin dává se jemu Zigmundovi Baršovi z Kamenice puovodu proti němu panu Břetislavovi Švihovskému z Ryzm- berka pohnanému za právo, tak aby on pan Břetislav jemu Zigmundovi Baršovi těch šest seth zlatých rýnských v puchonu jmenovaných dal, a to konečně od dneš- ního dne ve dvú nedělích pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v sobotu den svaté Alžběty. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po zvěstování panny Marie [26. března] létha MDXXIII°.

Strana 293
Nálezy k roku sv. Martina léta 1524. 293 Létha MDXXIV° v pondělí před svatú Lucií [12. prosince] dána relací ke dskám zemským po nálezu statečnému Zigmundovi Baršovi z Kamenice na pana Břetislava Švihovského z Rožmberka i pro škody útratní a nákiadní. Škod jmenoval sto kop gr. českých. R VII. I. G. I. a. Staná práva o sv. Martině [11. listopadu] I. 1524. 6045. Mezi Jarohněvem Vejhákem z Koutův a Václavem z Zahrádky a v Radíči o pokutu za honění zvěře s tenaty. — 1524, 12. listopadu. Jarohněv Vajhák z Koutuov pohnal Václava z Zahrádky a v Radíči. Viniti ho chtěl z padesáti kop grošuov českých pokuty jemu od téhož Václava podle zří- zení zemského propadených, proto že jest honil bez vuole jeho s tenaty zaječími v porostlinách jeho nad cestú, kteráž jde od Radiče k Jiříkovci, tak jakž týž puo- hon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Václav z Zahrádky po třikrát jsa k soudu volán i ne- stál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Jarohněvovi Vajhákovi puovodu proti němu Václavovi z Zahrádky pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památhné. Stalo se v sobotu po svatém Martinu. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svatém Valentinu [17. února] léta MDXIX°. Léta MDXXIV° v pondělí po svatém Briccí [14. listopadu] dána relací ke dskám zemským po staném právu i pro škody útratní a nákladní Jarohněvovi Vaj- hákovi z Koutuov na Václava z Zahrádky a v Radíči. Škod jmenoval XXX kop R. VII. l. G. I. b. gr. českých. 6046. Mezi Petrem, Zikmundem, Krištofem a Janem bratry Vencelíky z Vrchovišt a na Žirovnici a Janem z Leskovce a na Kamenici o škody útratní a nákladní. — 1524, 12. listopadu. Petr, Zigmund, Kristof a Jan, bratří vlastní a nedílní Vencelíkové z Vrcho- višť a na Žirovnici pohnali Jana z Leskovce a na Kamenici. Viniti ho chtěli z toho, že týž Jan právo ustál před pány úředníky menšími desk zemských na někdy Václa- vovi Vencelíkovi z Vrchovišť, otci jich, obeslav téhož Václava před nadepsané pány úředníky ze dvú seth kop grošuov českých ze škod útratních a nákladních po tom nestání jeho Václava, kdež jest pohnal on Václav nadepsaného Jana do soudu ko- morního pro postavení Vávry z Žirovnice, člověka jeho Václavova, před nadepsaným soudem, kdež ho viniti chtěl, že mu grumtu neosadil a dluhuov jemu Václavovi i li-

Strana 294
294 D. XIII. Registra soudu komorního: dem jeho nezaplatil; a k tomu puohonu jest on Václav puovod nestál. Kdež pak o týž puohon i o to obeslání stal se jest mezi nimi oběma konec mocnú výpovědí na mocném jich obú přestání skrze urozeného pána, pana Ladslava z Štermberka a na Bechyni etc., najvyššího kancléře království Českého, ješto přes to týž Václav na to se ubezpečiv k tomu obeslání jest nestál, a on Jan přes tu mocnú vajpověd na něm Václavovi právo jest o nadepsané škody útratní a nákladní CC kop grošuov českých ustál, toho učiniti nemaje, a potom se na jeho Václava statek právem vedl pro summu nadepsanú, ješto týž Václav jemu Janovi summu tu dvě stě kop grošuov če- ských s náklady a s škodami proto vzatými a vynaloženými dáti mu jest a zapla- titi musil, nejsa mu tím povinen. Kdež oni nadepsaní bratří jakožto dědicové po otci svém k nadepsané summě CC kop gr. českých se škodami a náklady proto vynalo- ženými a vzatými právo a spravedlnost mají, a o to k němu Janovi hleděti a jej z toho viniti chtí, a toho sobě tisíc kop grošuov českých pokládají, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstr- berské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jan z Leskovce po třikrát sa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jim Petrovi, Zigmundovi, Kristofovi a Janovi bratřím vlastním a nedílným Vencelíkuom z Vrchovišť puovoduom proti němu Janovi z Leskovce pohnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dali památhné. Stalo se v sobotu po svatém Martinu. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek po svatém Ambroži [7. dubna] létha MDXIX°. Létha MDXXIV° v sobotu den svaté Alžběty [19. listopadu] dána relací po staném právu ke dskám zemským Petrovi, Kristofovi, Zigmundovi a Janovi bratřím Vencelíkuom z Vrchovišť na Jana z Leskovce i pro škody útratní a nákladní. Škod R. VII. I. G. II. a. jmenovali CC kop grošuov českých. 6047. Mezi Jiříkem Kapléřem Osterským z Sulevic a Annou, Johankou a Kristinou sestrami z Roztok a z Klinšteina a na Toužetíně o dání člověka. — 1524, 12. listopadu. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic pohnal pannu Annu, pannu Johanku a pannu Kristinu, sester vlastních a nedílných z Roztok a z Klinštajna a na Toužetíně. Viniti je chtěl jakožto držitele statku po někdy panu Janovi z Roztok a z Klinštajna, bratru jich, z toho, že týž pan Jan jemu Jiříkovi jměl jest člověka svého dáti smlúvou za jiného člověka, a ony svrchupsané panny jsúce držitelé statku po témž panu Janovi, bratru svém, tomu dosti učiniti a téhož člověka jemu Jiříkovi dáti zanedbávají, kdež týž Jiřík pokládá sobě toho dvě stě kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ony panna Anna, panna Johanka a panna Kri-

Strana 295
Staná práva o sv. Martině léta 1524. 295 stina, sestry vlastní a nedílné z Roztok a z Klinštajna po třikrát jsouce k soudu volány i nestály jsú, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Jiříkovi Vosterskému Ka- pléři z Sulevic puovodu proti nim panně Anně, panně Johance a panně Kristině sestrám etc. z Roztok a z Klinštajna pohnaným pro jich k soudu nestání za právo stané. Dal památhné. Stalo se v sobotu po svatém Martinu. [Juxta:] Vložen puohon v sobotu před přenesením svatého Václava [3. března] léta etc. XX°. Léta MDXXIV v sobotu před svatú Lucií [10. prosince] dána relací po staném právu Jiříkovi Vosterskému Kapléři z Sulevic ke dskám zemským na pannu Annu, pannu Johanku a pannu Kristinu, sestry z Roztok i pro škody útratní a ná- kladní. Škod jmenoval L kop gr. českých. R. VII. 1. G. II. b. 6048. Mezí Zikmundem Barešem z Kamenice a na Tuchořicích a Jindřichem Špětlí s Prudic o vrácení koflíků stříbrných. — 1524, 12. listopadu. Statečný Zigmund Bareš z Kamenice a na Tuchořicích pohnal Jindřicha Špetli z Prudic. Viniti ho chtěl ze dvú koflíkuov stříbrných pozlacených, kteréž jest týž Zigmund zastavil k ruce Pavlovi Klenovskému ze Ptenie do židuov v puoltřinádctie kopě krošuov českých, kteréžto peníze vzal jest týž Pavel od týchž židuov skrze pana Jiříka Samuele; a za to, že ti koflíci témuož Zigmundovi vyplaceni zase od týchž židuov budou, jest slíbil týž Jindřich Špetle, ale tomu slibu prodlévá až po- dnes dosti učiniti, kterýžto koflíky týž Zigmund pokládá sobě padesáte kop grošuov českých, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jindřich Špetle z Prudic po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Zig- mundovi Baršovi z Kamenice puovodu proti němu Jindřichovi Špetlovi z Prudic po- hnanému pro jeho k soudu nestání za právo stané. Dal památhné. Stalo se v sobotu po svatém Martinu. [Juxta:] Vložen puohon ve čtvrtek před svatým Řehořem [8. března] létha R. VII. 1. G. II. b. MDXX°. 6049. Mezi Janem z Mirošovic a Jindřichem z Mirošovic o pych. — 1524, 19. listopadu. Jan z Mirošovic pohnal Jindřicha z Mirošovic a v Mirošovicích. Viniti ho chtěl z pychu a pro ten pych z desíti kop grošuov českých, tu kdež jest jemu pychem svým voral i sil voves na grumtích těch, kterýchž on Jan jest v držení a užívání tu nad lúkou tou, kterýchž jest nadepsaný Jan v držení, a nad lúkou téhož Jin-

Strana 296
296 D. XIII. Registra soudu komorního: dřicha, a potom týž oves sžal a svezl sobě, a tudy témuož Janovi škodu a ujmu učinil, tak jakž týž půhon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží mi- losti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, soudíce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž on Jindřich z Mirošovic po třikrát jsa k soudu volán i nestál jest, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Janovi z Miro- šovic puovodu proti němu Jindřichovi z Mirošovic pohnanému pro jeho k soudu ne- stání za právo stané. Dal památhné. Stalo se v sobotu den svaté Alžběty. [Juxta:] Vložen puohon v úterý na den jedenácti tisíc panen [21. října] létha R. VII. I. G. III. a. MDXXII°. 6050. Mezi Janem Šimonovým ze Lhýšova a Ctiborem a Arnoštem bratry z Vlčkovic a na Vitano- vicích o rukojemství. — 1524, 19. listopadu. Jan Šimon ze Lhajšova pohnal Ctibora a Arnošta bratří z Vlčkovic a na Vitanovicích, aby postavili Vondřeje Knapa z Zahrádky, člověka jich. Viniti ho chce z puol třetí kopy XIII gr. míšenských dílu jeho jakožto rukojmí za Přibíka Vita- novského z Vlčkovic, kdež jest jemu slíbil podle jiných za téhož Přibíka za sumu X kop LII gr. míš., a svého dílu již dotčeného zanedbává jemu Janovi puovodovi dáti až podnes, tak jakž týž puohon ukazuje. Tu osvícené kníže a pán, pan Karel, z boží milosti kníže Minstrberské etc., se pány a vladykami, krále JMti radami, sou- díce stání i nestání, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž oni Ctibor a Arnošt bratří z Vlčkovic po třikrát jsúce k soudu voláni i nestáli jsú ani Vondřeje Knapa z Za- hrádky, člověka svého, nepostavili, z té příčiny Jich Mt dali jsú jemu Janovi Ši- monovu ze Lhajšova puovodu proti nim Ctiborovi a Arnoštovi bratřím z Vlčkovic pohnaným pro jich k soudu nestání a Vondřeje Knapa, člověka jich, nepostavení za právo stané. Dal památhné. Stalo se v sobotu den svaté Alžběty. [Juxta:] Vložen puohon v úterý po obrácení svatého Pavla na víru [27. ledna] léta MDXXIII°. Léta MDXXIV° v středu po svaté Lucii [14. prosince] dána relací ke dskám zemským po staném právě toliko Janovi Šimonovu ze Lhajšova na Ctibora a Arnošta R. VII. I. G. III. a. bratři z Vlčkovic. Rejstřík staných práv a odkladů léta MDXXIV o sv. Martině [11. listopadu]. Létha MDXXIV v sobotu po sv. Martině [12. listopadu]. 6051. Item poklidy vzali poručníci ke čtyřem přem pořád Endres Šindel z Blumnova s Václavem Húgvicem z Biskupic do úterého najprv přieštieho [15. li- stopadu]. — C II° v prvních lvových registrách.

Strana 297
Rejstřík staných práv a odkladů o sv. Martině léta 1524. 297 6052. Jarohněv Vajhák z Koutuov s Václavem z Zahrádky. Tu týž Václav non astitit. — C IV° [v prvních lvových]. [Juxta:] Relací dána. Korr[ectum]. — Stané [právo]. L kop gr. českých. 6053. Petr, Zikmund, Kristof a Jan bratří Vencelikové z Vrchovišt s Janem z Leskovce na Kamenici. Tu týž Jan Leskovec non astitit. — C IV° v prvních lvových. [Juxta:] Relací dána. Korrsectum]. — Stané [právo]. Tisíc kop gr. českých. 6054. Jan starší a Beneš bratří vlastní a nedílní z Sendražic s Janem mladšiem z Sendražic etc. Do pátku poklid najprv přieštieho [18. listopadu]. — C VI°. 6055. Kateřina Ždárská z Hory Kutny s Václavem z Elkúše. Tu týž Václav non astitit. [Juxta:] S[tané právo]. 6056. Jiřík Vosterský Kapléř z Sulevic s pannú Annú, s pannú Johankú, s pannú Kristinú sestrami vlastními z Roztok. — C X°. Tu též panny Anna, Johanka, Kristina non astiterunt. [Juxta:] Relací dána. Korr[ectum]. Dvě stě kop grošuov pokládá. Stané [právo]. 6057. Zigmund Bareš z Kamenice s Jindřichem Špetlí z Prudic. Tu týž Jindřich Špetle non astitit. — D primo. [Juxta:] Korr[ectum]. L kop gr. českých. Stané [právo]. 6058. Pan Hynek Špetle z Janovic s Otmarem. Do pondělí příštího [14. li- stopadu] poklid. — D II°. R. XIV. I. 18 b. — Zápisy mřežovány. 6059. Vilím Buzicský z Buzic s knězem Blažkem, farářem Jenínským. Od- loženo do pátku najprv příštího. — D II°. 6060. Lidmila Polencová s Mikulášem Hochauzarem z Hochauzu. Tu týž Mikuláš non astitit. 6061. Ješkovi Píštanskému s Bartholomějem z Velebudic do úterého [15. li- stopadu] odkládají. C X. Do XX“ hodin poklid. 6062. Jan starší a Beneš bratří vlastní a nedílní z Sendražic s Janem mladším z Sendražic. — C. VI°. Poklid do soboty najprve příštie [19. listopadu] do XX“ hodin. Poklid do Svátosti [28. dubna 1525]. 6063. Barbora z Reichmbochu s panem Firšicem. Poklid do pátku najprv příštieho [18. listopadu]. C VII°. Archiv Český XXXIII. 38

Strana 298
298 D. XIII. Registra soudu komorního: V pondělí po sv. Briccii /14. listopadu]. 6064. Kordule z Sloupna s Kunátem Vlkem dvěma pořad. D. III°. Odložena do středy [16. listopadu]. 6065. Fridrich Tetour z Tetova s Kunšem z Tloskova dvěma pořad. D. III°. Do soboty [19. listopadu] odloženo. 6066. Kateřině z Vostrova z Skály s Annú z Svinař odkládají Jich Mt do Svátosti najprve příští [28. dubna 1525] ze dvú příčin: z jedné, aby postavil toho svědka Jana z Dubové, kterýž v registrách prvních svědomí zapsán jest N. XXII. druhá příčina, aby paní Anna z Svinař osobně před pány Jich Mtí stála, bude-li se k té ceduli znáti, či odpierati, že ji psala, aby oznámila. A ceduli hledaj v truhlici na liteře K. svázané malé. [Juxta:] Corrfectum]. Pře líčení sepsáno. R. XIV. 1. 19. a. — Zápisy mřežovány. 6067. Kateři