Odúmrti odpouštěny 1418, i nové roboty 1428. 5 Také dle záznamu z r. 1562 (AČ. XXII. str. 198) Brložští a Novovesští měli právo pořizovati o ma- jetku. Avšak v urbářích panství Krumlovského r. 1585 a 1600 Nová Ves uvedena jest jako podrobena právu odúmrtnímu; a v Krumlovském archivě jest listina z dne 15. srpna 1801, kterou poddaní v Nové Vsi u Brloha vykoupili se z břemene odúmrtního (Ablösung der Todtenfälligkeit); takových listin jest v Krumlově ještě z let 1791—1819 značný počet. — Ves Brloh, něm. dříve Berloch, nyní Berlau, stojí 2 hodiny severně od Chvalšin (Kalsching), a od Brloha na severovýchod jest Nová Ves; na blízku jsou roztroušeny četné samoty neboli jednoty. c) Petr z Rozumberka, jménem svým i jiných bratří a dědicův, listem daným na Krumlově v úterý po květné neděli (14. dubna) 1500 vsem řečeným Kaltenbrunn, Schild, Stein, a Šleglein pod Rosperkem (nyní Schlagel), obnovuje privilegium na svobodné pořizování o statcích kterým byli obdařeni od Petrova děda Oldřicha z Rosenberka dne 28. září 1418. Jeho ně- mecké znění vepsáno jest do českého potvrzení, a bylo z něho již vytištěno Pangerlem v Ur- kundenbuch des Stiftes Hohenfurt (1865) str. 256—258; co do smyslu srovnává se úplně s českým listem Oldřichovým, vydaným pro Radošovice téhož dne 28. září 1418 a tištěným zde str. 3 č. 3a. Vidimovaná (1654) kopie listu Petrova jest v archivě Krumlovském I. 5AU. Nr. 4. Obdarované 4 vesnice jsou roztroušeny od Vyššího Brodu na jih až k hranici zemské. d) Vilím z Rozmberka, „správce a vládař domu našeho Rozmberského jménem naším a pana Petrfa] Voka bratra našeho nejmilejšího i všechněch dědicův i budúcích našich“, jsa žádán od rychtáře a sousedův ze vsí Iřídolí, Ověšic, Spolí, Malčic, Oseka, Zahořánek a Rov- ného, poddaných svých na panství Krumlovském, ve čtvrtek po novém letě (3. ledna) 1555 vydal list na pergameně, kterým potvrdil listu vydaného na kšaftování těm vsem od Oldřicha z Rozmberka dne 28. září 1418. Privilegium Oldřichovo jest celé vepsáno do potvrzení Vilé- mova slovo za slovem tak, jak zní výsada obce Radošovické, tištěná zde str. 3 č. 3a. Z potvrzovacího listu Vilímova z Rosenberka učinili a ověřili opis Matouš Střelec z Krumlova a Jiřík Hořčice písař v kanceláři Krumlovské ve čtvrtek po sv. Duchu (29. května) 1561, kterýžto opis chová se v knížecím archivě Krumlovském I. 5AS. Nr. 7a; pozdější něm. překlad leží tamže I. 5AU. Nr. 28. f. 1—3 (vše dle sdělení arch. H. Grossa). — Vsi obdařené nacházejí se jižněji Krumlova na východ od Vltavy; jen Ověšice jsou nepovědomy. 4. 1428, 4. prosince. Jan Sezema z Rochova snímá se svých poddaných ve vsech Skrýšově a Janovicích u Polné roboty a dávku slepic, kteréž jim uložili bezprávně jeho předchůdci nad roboty starodávné. Ve jmeno Boží amen. Já Jan řečený Sezema z Rochova znamenav budúcí věci a rozpomenuv se na svee přátely předešlé, že jsú byli přimyslili na svee lidi i na naše některaké roboty bezprávnee v Skrýšově a v Janovicích, seno sečení a žeň žetie po dvú dní a po dvých kur, mimo roboty od starodávna ustavence a nechtě, by to na jich duši bylo i na mee: i složil sem ty roboty svrchupsané, seno síci a dva dni žetí a po dvých kur dávati, a skládám je mocí tohoto listu, aby jich byli prázdni mocně přede mnú i před mými budúcími, tak abych já ani