Instrukce správcům důchodů a statku městského v J. Hradci 1613. 171 135. 1613, 25. října: Purkmistr a rada města Hradce Jindřichova dávají správ- cům důchodův a statku městského instrukci, kterou by v povo- lání svém se říditi měli. Instrukcí od nás purkmistra a rady města Hradce Jindřichova slovutným panu Gregorovi Autěferovi a panu Tobiášovi Klementovi, sousedům téhož města, jakožto nařízeným správcům důchodův a statku obecního k městu Hradci náležitého, kterak by se v povolání svém říditi a spravovati měli, jakž níž následuje. [1] Předně a nejprve poroučejlí a svěřují se jim oběma pod správu a opa- trování k poslušenství všickni na statku témž obecním poddaní lidé, usedlí i ne- usedlí, vdovy, sirotci, uběhlí i nezběhlí, dvory, mlejn, lesy, rybníky, a sumou jiné všechno a všelijaké hospodářství, i všeckna čeládka ve dvořích a mlejně pozůstáva- jící; jsouce my k nim té důvěrnosti a naděje, že sami na sobě dobrý příklad dávati a k tomu jak poddané i čeládku, aby se Pána Boha báli a povolání svému dosti činíce věrně se chovali, vésti budou. [2] Propouštění lidí z poddanosti a člověčenství z gruntův obecních, též soudy a řízení sirotkuov a vdov o spravedlnosti jich, tak také i knihy urburní neb gruntovní a sirotčí, ano i lovení rybníkův v přítomnosti vyslaných našich sobě, jak i předešle bývalo, v moci své pozuostavujem a zanecháváme; však to vše s vědomím a v přítomnosti jich správcuov se říditi a konati má. [3] Všecky a všelijaké důchody stálé i běžné, buď na lidech poddaných, k obci z krámečkuov a jiných pod plat míst lidem při městě puštěných, též také z verunkuov při knihách městských, co tak této obci přísluší, též i z cihelny užitky, a odkud koliv by se co toho vyhledati mohlo, aby k sobě přijímali, a z nich, buďto [z] peněz, obilí i z svršků a nábytkuov, což jim tak koliv podle inventáře v moc a k opatrování odevzdáno a poručeno jest, počet pořádný činili. [4] A jakož také každým ouředníkům a správcům na to pilný a bedlivý pozor dáti sluší, jak by vedle dostiučinění povinnostem svým i toho vyšetřovali, kterak by netoliko nad předešlými ustanoveními a správami ruku ochrannou drželi, ale i také uznali-li by na statcích sobě svěřených a poručených kde jaké příčiny k zlepšení užitkův, k tomu se radou a [s] vědomím vrchnosti své skutečně přičinili. [5] Podobným způsobem i my k častopsaným pánům správcům obecním té celé a nepochybné naděje a duověrnosti jsme, že k tomu všelikterak (pro budoucí pochvalu a památku jich) prohlídati a na [to] s pilností mysliti budou, aby stateček obecní netoliko náležitě od nich řízen a spravován, ale i s dobrým užitečným obce vzrost maje (dle hojného zakázání jejich), rozšířen, napraven, a s jistým vědomím naším, zvlášť pana primatora nynějšího i budoucího, k němuž oni ve všem (zvlášť 22*