490 D. XXII. Dodavek k řádům selským a instrukcím hospodářským. 236. 1770 byl nově přepsán řád vinohradský vsi Sobotovic na panství klá- štera Rajhradského u Brna. Tiskem vydal jej Augustin Kratochvíl v Časopise Matice Moravské 1910 str. 379 až 390 z rukopisu, v němž má nápis: „Práva horenská dědiny Soboutovic, leta páně 1770 ode- psaná.“ Ten řád má 60 článků číslovaných; přidána jsou k němu „práva hotařům, kterak se chovati mají“, o 10 článcích, též přísaha hotařův. Druhý nadpis oznamuje: „Tito artikulové nížepsaní jsou od vrchnosti právu horenskému dědiny Soboutovic nařízeni.“ Ve shodě s tím článek 1. se počíná slovy: „Nařizujem a za právo uznáváme bejti a to míti chceme, aby k nám prelátovi a konventu nynějšímu a budoucímu nadepsaného kláštera našeho jakožto ku pánům gruntu“ utíkali se ve věcech horenských aneb vinohradních u dědiny Soboutovic k ochraně a ku pomoci. Pokládal se tedy ten řád vinohradský za schválený od vrchnosti, t. j. od klá- štera Rajhradského, ale datum i podpis k tomu schází. Podobá se ten řád horenským právům Horních Němčiček, kdež je nazývali „horenskými právy markrabství Moravského“; byl v uží- vání též v městě Bzenci, a přičítal se mu původ z městečka Falkenštejna v Dolních Rakou- sích, o čemž jsem udělal zmínku již v AČ. XXIII. str. 375 č. 278. Začáteční slova mnohých článků horenských práv Sobotovických dávají na srozuměnou, že ta pravidla právní jsou pů- vodu obyčejového a byla prvotně vyslovena soudem vinohradním; jednotlivé články často po- čínají se slovy: Taky tomu chceme; Též nařizujeme; nejčastěji však zní ta formule: Také oznamujeme, nebo: Toto ohlašujeme. Řídčeji se praví na počátku pravidla právního: Toto za právo ustanovujem; Horný za právo má; Hora vinohradní za právo má; My také oznamujem, že hora toto za právo má; Toto za právo ustanovujeme. Články horenského práva dědiny Soboutovic pocházejí nepochybně z časův rozličných, dílem velmi starých a vesměs starších, než jejich opis z roku 1770. V nejednom článku hrozí se trestem na hrdle pro nevelký pře- stupek, což nejspíš psalo se podle starého vzoru, ale bez opravdového úmyslu. Podle článku 10. nesnáze aneb rozepře „o vinohrady anebo o peníze“ měly býti rovnány hornými s kon- šely; kdoby mínil se býti obtížen jich vypovědí, mohl se odvolati na Jich Milost pány (t. j. na vrchnost), „a mimo Jich Milost aby se žádný nikam jinam odvolati nemohl“. 237. 1771, 24. května: Při převodu selské živnosti na dědice kdy má se ona od- hadnouti a kdy netřeba. Die Grundabschätzung soll zwar zufolge höchsten Befehls vom 22. Mai 1770 jederzeit in Gegenwart eines Wirthschaftsbeamtens und zweier unparteiischen Richter oder Geschwornen geschehen; wenn aber nach Absterben eines Besitzers nur Ein Erbe bestehet, ist solche zu wiederholen nicht nöthig, sondern nur in jenem Falle, wenn mehre Kinder hinterblieben und der eingekaufte Grund unter dem vorigen Besitzer verbessert oder schlechter geworden wäre, ist eine neue Schätzung vorzunehmen, damit die vorhandenen Kinder nicht verkürzet werden. Patent vom 24. Mai 1771. Roth, Gesetze, I. Fortsetzungsband von 1801-3, str. XXXV č. 11/2.