z 186 stránek
Titul
1
2
Úvod
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Edice
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
Rejstřík jmenný a věcný
179
180
181
182
183
Obsah
184
185
186
Název:
Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441-1444
Autor:
Nejedlý, Zdeněk
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
186
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Úvod
- 29: Edice
- 179: Rejstřík jmenný a věcný
- 184: Obsah
Strana 24
24
Úvod.
kožto právní zakončení čtyřletého sporu otiskuju zde rozsudek ten
z rukopisu universitní bibliotbéky Pražské XVII A 16, fol. 78b—94a.
Chybně v Bílejovského Kronice církevní, v Praze 1816, str. 86—104. Výtah
současný je v archivě kapituly Pražské O 29 a v knihovně Lobkovické.
Latinsky zachoval se rozsudek jedině v rukopise univ. bibliothéky Vra-
tislavské IV Q 231, fol. 171a—177a, výtah latinský v Chronicon Ta-
boritarum (III, cap. 27.) vydal Höfler II, 816—817. Jiný text čteme
v Lukášově Trialogu, kde je i datum: „na radním domu Starého
města Pražského, ten pátek před matkou boží, jenž slove hromic,
léta od narození božího 1444.“ Všechny ostatní texty jsou nedatovány.
Palacký ani Tomek neuvádějí data. Jungmann (Hist. liter. čes. III,
str. 86) uvádí několik spisů, jež však všechno nejsou nic jiného než
tento rozsudek sněmu. Č. 372 „De septem sacramentis“ se sněmovním
pochválením víry Petra Engliše (1427), poněvač sněm vždy proti
Táborům odvolával se na rozsudek Englišův. Č. 373 „Sněm kněžský
u Hory Kutné 1443 v sobotu po sv. Prokopu“ v knihovně Mikulovské
je týž rozsudek. Č. 374 „Pochválení sněmovní smyslu Rokycanova
nad Táborskými“ dle Jafeta, Hist. Fratrum, fol. 64—5. Teprve č. 375
cituje „výpověď sněmu“, avšak při č. 400 cituje týž rukopis univ.
bibl. Pražské XVII A 16, str. 78 k roku 1454, a sice, jak viděti
z chronologického spořádání, úmyslně, ne chybou tisku.
XXVIII. 1444. Odpověd Táborů na rozsudek sněmu. Vydal
v Chronicon Taboritarum Höfler II, 817—820. Ohražují se, že jim
smlouvy z 25. června 1443 nebyly zdrženy, že celé jednání na synodě
Kutnohorské bylo nejvýš strannické a jim nepřátelské. Pod kompak-
táta se nedají, poněvač je žádná strana nedrží, a oni mají svoje
zvláštní s císařem Sigmundem uzavřená. Datovati určitě odpověd tu
není možno. Jen dle místa „sicut nuper a m. Rokyczana est oblatum,
ut edictum .. in sano sensu teneamus", zdá se, že nevyšla hned po
rozsudku, jistě předcházelo nějaké psaní Rokycanovo na Tábor, jež
však mohlo býti psáno hned po rozsudku, a tím i odpověd mohla by
pocházeti ještě z února 1444.
XXIX. 1444. S těmito spory a synodami souvisejí i některé
traktáty neúřední. Uvádím zde nejdůležitější:
a) Rokycana napsal v té době dva důležité traktáty. Tractatus
de existentia corporis Christi in sacramento eucharistiae podává
nejlepší obraz celého sporu na synodách. Dělí se na 21 kapitol,
každá obsahuje nějaký výrok Mikuláše Biskupce na synodě neb ve
spise učiněný, jejž Rokycana vyvrací. Otiskujeme jej zde pro zvláštní
důležitost jeho z rukopisu universitní bibliothéky Pražské III G 8,