II. Artikule kněžstva Pražského 30. září 1441. 31 Decimo octauo, requirendi sunt modi [debitia)], quibus vterque po- pulus inter se diuisus in vnum populum et vnam sanctam pacem et ca- ritatem reducaturb)1). Vndeuicesimo, [prouidendum est mutuo auxilioc)], quomodo [vos etd) possessiones ecclesie de manibus rapiencium et tenencium eas extrahantur. Vicesimo, prouidendum est generaliter, quomodo ordo totus eccle- siasticus et politicus, qui modo collapsus est, reformetur. II. Artikulové ode všeho kněžstva Pražského pro utvrzení landtfridu ode vší země učiněného zavření a skrze kapitolu na hradě Pražském vyhlášení den svatého Jeronyma létha M.CCCC. xlj. [= 1441, Sept. 30. v Praze].2) Nejprve přikazuje se, aby compactata skrze concilium Bazilejské učiněná a stvrzená, pokudž jednomu každému příleží, ode všech zachová- vána byla v celosti a bez újmy [64b]. Item, že přijímání pod obojí spuosobou od lidu jest požívajícím slušné a zachovávajícím jednotu církve svaté ve všech věcech, kteréž jsou víry a řáduov obecné církve svaté, jest užitečné a spasitedlné, aniž od koho koli jak nemoudrého žádným obyčejem buď kaceřováno a tupeno. Item, aby všickni přijímajíce [sic] pod obojí spuosobou, kteříž jednotu církve svaté přijali a vskutku zachovávají a v jednotě víry křesťanské a v srovnávání řáduov obecné církve svaté jsú, takoví jmíni buďte a držáni jakožto bratří a praví synové církve svaté poctiví a poslušní, a aby jim žádný neutrhal zjevně ani tejně. Item, přikazuje se, aby faráři a jich vikáři těm osobám, kteréž zvyklost mají přijímati svatú svátost těla a krve Páně pod dvojí spuosobú, kdyžby požádáni byli, jakož jednomu každému příleží, aneb v bu[65a]dou- cích časech příležeti bude, přisluhuojte a ku potřebě lidu, aby nebyl ob- meškán, rozkažte, ať přisluhují. III. Hynce Ptaček z Pirkštejna (v září 1441) pohání kněží Táborské k synodě do Kutné Hory rozepsané na den 4. října 1441. — Regest v Chron. Taboritarum u Höflera II, 731. a) jen v A. — b) A: redigatur. — c) A. — d) A. 1) Zde katolický program jednání je zřejmě vysloven. Srovnej zvláště článek následující „o uchvatitelích“ jmění církevního. 2) Rkp. univ. bibl. praž. 17 A 16, fol. 64a sq.