z 186 stránek
Titul
1
2
Úvod
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Edice
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
Rejstřík jmenný a věcný
179
180
181
182
183
Obsah
184
185
186
Název:
Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441-1444
Autor:
Nejedlý, Zdeněk
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
186
Obsah:
  • 1: Titul
  • 3: Úvod
  • 29: Edice
  • 179: Rejstřík jmenný a věcný
  • 184: Obsah
Strana 28
28 Uvod. Jana Němce ze Žatce, jež z Příbramovy Apologie (archiv kapituly Pražské D 49, str. 187-8) otiskl Höfler II, 824-7 jako pramen k sy- nodě Kutnohorské 1443, náležejí k r. 1429. Němec byl již 1444 asi mrtev. Byl to nejpřednější theolog Táborský, větší než Biskupec, jenž od něho přejímal učení již hotové. Byl by se jistě zúčastnil jednání v Kutné Hoře. c) Höfler uvádí jako prameny k synodě Kutnohorské 1444 pole- miku Mikuláše Biskupce s Petrem Chelčickým. Uvádí nejprve český spis Biskupcův k Chelčickému v latinském výtahu z Příbrama (archiv kapituly Pražské D 119) a otiskuje na str. 822-3. Všechno toto jednání náleží do let 20tých. Höflera svedla podobnost článků projednávaných r. 1423 na Konopišti a 1443 v Kutné Hoře (srv. Goll, Quellen II, 63-4). Jireček klade repliku Chelčického proti Biskupcovi chybně do let 1443-5, jak ukázal Goll (str. 65, německý překlad 69—73), neboť psána je tři léta po setkání se Chelčického s Biskupcem, při schůzi té však znal Chelčický učení Táborské jen z doslechu. Poněvač však sám praví ve spise „O trojím lidu,“ že od počátku války studoval spisy Táborské i Pražské o právu násilí, náleží replika nejpozději do r. 1424. Za to „Síť víry“ náleží do počátku let 40tých a ne do roku 1455-6, jak proti Šafaříkovi, Jirečkovi a Schulzovi na základě Palackého mínění dokázal Goll v ČČM. 1881. Podobně „Traktát o svátostech“ je z doby bezkráloví (Goll, Quellen II, 66, něm. výtah 75—82). Že se Chelčický neúčastnil synody ani že nebyl k ní pohnán, jak praví Br. Lukáš Pražský, bylo ukázáno výše (str. 19). Proto také ani v „Síti víry“ nedotýká se přímo jednání toho. Na konec podávám tři exkursy o kronikářských pramenech, které se obšírněji zaměstnávají vylíčením synod z let 1441—1444. Jsou to: I. Chronicon Taboritarum. II. Bílejovského Kronika církevní a Staří letopisové čeští. III. Zachariáše Theobalda Hussitenkrieg. Exkursy tyto, zvláště první, nahradí zároveň souvislé vylíčení jednání na synodách. Jde mi vždy zvláště o to ukázati, co kronikářský pramen obsahuje nového nad uveřejněné zde prameny listinné, v posledním jde pak o odmítnutí a vysvětlení některých fals k době této. Jednotlivá znaménka vysvětlena na svém místě. Čísla v zá- vorkách [] značí počátek nové strany v rukopise. Slova v týchž zá- vorkách [] vyskytují se jen v jednom neb druhém rukopise, což vždy zvláště jest určeno.