Traktáty M. Jana z Rokycan z r. 1443. 25 fol. 1a—33b. Při vydání tom řídil jsem se pravidlem, že dovoleno je upraviti traktát tak, jak by ho dnes spisovatel sám vydával. Mů- žeme-li transkribovati, můžeme i užiti typografických výhod dnešních. Traktáty zejména stávají se nechutnými spoustou citátů ze spisů doktorů. Citáty však nejsou nic jiného než dnešní doklady, kladené pod čáru. Proto vydávám traktát ten v pravé souvislosti, t. j. bez citátů, a jen pro potřebu historické dogmatiky české uvádím pod čarou, odkud citáty jsou vzaty. Tím zkrátí se traktát o třetinu, a přece zůstane úplný. Jen důležité citáty z Matěje z Janova a někdy z Wi- clifa ponechávám v textu. Z traktátu nejzajímavější je úvod, kde vysvětluje, proč vystoupil proti Táborům. Další kapitoly obsahují: 2. víra Rokycanova o svá- tosti oltářní; 4—5. důvody svatých o témž; 5. všetečnost kněží Tábor- ských, kteří chtí vyzkoumati, jak může býti Kristus v svátosti; 6. vy- vrací mínění, že chléb jen znamená tělo Kristovo; 7. rozdíl svátostí starého a nového zákona; 8. svátost není pouhým znamením, třeba je „signum rei sanctae;“ 9. vyvrací víru Táborskou; 10. milosti ne- mohou býti tělem Kristovým; 11—12. o trojím jedení těla Kristova; 13. vyvrací mínění, že Kristus je v svátosti méně než v člověku dobrém; 14. Kristu v svátosti máme se klaněti adoratione latriae; 15. vysvětluje pojem ctění náměstného (adoratio vicaria); 16. doráží na Biskupce pro větu, že lépe je klaněti se krtům, netopýrům a ha- dům, než svátosti oltářní, hájí posvátnost kostelů a užívání ornátů 17. vyvrací mínění, že Kristus po z mrtvých vstání není tělem svým na zemí, a že by tu ve svátosti tělo Kristovo musilo míti i tytéž roz- měry jako za živa; 18. o trojím těle Kristově, spor o pravověrnost Jakoubka ze Stříbra; 19—20. vyvrací písma od Táborů dovedená : 21. vyčítá Biskupcovi, že proti Kánišovi r. 1421 hájil jinou víru než nyní. Explicit: „Amen. Deo gratias“. Pro sečtělost a vzdělanost Rokycanovu je zajímavé místo v 19. kapitole, kde udává množství sekt, které prý stejně jako Táboři vy- vozovali blud svůj z písma sv. Traktát je předůležitý i k poznání názorů Mikuláše Biskupce z Pelhřimova, a zároveň je to jediný vlastně obšírnější pramen o Petrovi Kánišovi a polemice proti němu r. 1421 vedené. Jsou zde i citáty z traktátu Kánišova. Chceme-li datovati tento traktát, dostaneme určitý terminus a quo červenec 1443 (synoda v Kutné Hoře). Poněvač však nemluví se tu nikde o rozsudku vynešeném 31. ledna 1444, o čemž by neopominul jistě Rokycana učiniti zmínku, a poněvač říká se tu „nuper in Mon- tibus Chutnis“, napsán byl traktát v druhé polovici r. 1443.