z 186 stránek
Titul
1
2
Úvod
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Edice
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
Rejstřík jmenný a věcný
179
180
181
182
183
Obsah
184
185
186
Název:
Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441-1444
Autor:
Nejedlý, Zdeněk
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
186
Obsah:
  • 1: Titul
  • 3: Úvod
  • 29: Edice
  • 179: Rejstřík jmenný a věcný
  • 184: Obsah
Strana 17
Akta z let 1441 a 1442. 17 IV. 1441, Sept 26. Kněží Táborští odpovídají Rokycanovi „in archiepiscopum Pragensem electo“ na předešlý půhon, že oni nejsou povinni stavěti se před synodu, poněvač mají svá kompaktáta s císařem Sigmundem smluvená. Psaní toto vydal v Chronicon Taboritarum Höfler II, 732, avšak s chybným datem 27. září, jež přejal i Tomek (Dějepis m. Prahy VI, 97). Podepsáni jsou i Šárovcové. V. 1441, Oct. 4. Snesení velké synody Kutnohorské. Rozbor viz v první části úvodu. Otištěno jest u Procházky, Miscellaneen I,354 až 367, avšak ne bez chyb, proto jakožto jádro všeho jednání dalšího otiskuju je zde z rukopisu univ. bibl. Pražské XVII A 16, fol. 65b až 74a. Prokop Lupáč v Ephemeris (k 4. říjnu) znal jiný rukopis těchto artikulů. VI. 1442, Mart. Ptaček z Pirkšteina jménem čtyř spojených krajů pohání kněží Táborské na sjezd do Kouřímě, aby se tu oči- stili z nářku bludů o sedmeře svátostí a aby se srovnali s kněžími Pražskými dle kompaktát. Nedatovaný regest v Chronicon Taboritarum III, cap. 4. Höfler II, 733. VII. 1442, Apr. [8]. Obce Táborské osvědčují se na sjezdu čtyř spojených krajů, jenž konán v Kouřími 8. dubna, na předešlý půhon, že by činily výtržnosti v zemi. Tištěno osvědčení to v Archivu Českém I, 374—376. VIII. 1442, Apr. [8]. Kněží Táborští osvědčují se na témž sjezdu na týž půhon: a) že uznávají všech sedm svátostí, ale jen dle soudce umluveného v Chebu r. 1432 (písmo sv., doktoři v něm se právě zakládající, praxe Krista a apoštolů); b) kompaktát jich držeti se nemíní, poněvač mají svá vlastní s císařem Sigmundem umluvená.1) Český text v Archivu Českém I, 376—378, latinský v Chronicon Ta- boritarum III, c. 6. Höfler II, 733—735. Mezi předcházející a následující akt spadá formální smíření Rokycany s Janem Příbramem. Na sjezdu čtyř krajů v Kutné Hoře 29. června umluven s posly Pražskými sněm obou stran na den 9. července do Mělníka. Zde po delším jednání učiněna smlouva, obě 1) Poměr Táborů ke kompaktátům jest velmi zajímavý. Chtí se držeti svých kompaktát, t. j. chtí činiti věčnou výminku v hlavních kompaktátech dle článku, že nebudou-li se všechny strany hned jimi říditi, nemá to býti platnosti jich na újmu. Tak daleko Táboři nemohli jíti, aby uznali kompaktáta. Kněz Kvirin řekl 1443 v Kutné Hoře, že by raději před čertem klekl, než před ve- lebnou svátostí. Můžeme však se domnívati, že by byl přece raději klekl před svátostí, než by se byl poklonil Římu. Rokycana to asi věděl, a důležito jest, že v celém dalším jednání s Tábory není o kompaktátech ani zmínky. Tř. fil.-hist. 1900.