z 186 stránek
Titul
1
2
Úvod
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Edice
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
Rejstřík jmenný a věcný
179
180
181
182
183
Obsah
184
185
186
- s. 5: … pravém smyslu, nýbrž jen polemická shromáždění. Tak hned schůze v Kutné Hoře r. 1443, velká shro- máždění kněžstva za krále Jiřího. Ani…
- s. 17: … smíření Rokycany s Janem Příbramem. Na sjezdu čtyř krajů v Kutné Hoře 29. června umluven s posly Pražskými sněm obou stran na…
- s. 17: … nemohli jíti, aby uznali kompaktáta. Kněz Kvirin řekl 1443 v Kutné Hoře, že by raději před čertem klekl, než před ve- lebnou…
- s. 18: … svátosti oltářní, jimiž svádějí lid, na den 14. května do Kutné Hory. Kdo se nedostaví, usvědčuje se sám z viny, a dle…
- s. 22: … na kněží Pražské, podané sněmu zemskému v Praze. Již v Kutné Hoře bylo umluveno, že kněží Táborští mají právo vésti své stížné…
- s. 25: … traktát, dostaneme určitý terminus a quo červenec 1443 (synoda v Kutné Hoře). Poněvač však nemluví se tu nikde o rozsudku vynešeném 31.…
- s. 28: … učení již hotové. Byl by se jistě zúčastnil jednání v Kutné Hoře. c) Höfler uvádí jako prameny k synodě Kutnohorské 1444 pole-…
- s. 28: … podobnost článků projednávaných r. 1423 na Konopišti a 1443 v Kutné Hoře (srv. Goll, Quellen II, 63-4). Jireček klade repliku Chelčického proti…
- s. 31: … Pirkštejna (v září 1441) pohání kněží Táborské k synodě do Kutné Hory rozepsané na den 4. října 1441. — Regest v Chron.…
- s. 39: … mezi kněžími strany Pražské a Táborské o dis- putaci v Kutné Hoře, učiněný na sněmu zemském V Praze 25. června 1443.1) Snešení…
- s. 40: … = Höfler, Geschichtschr. II. 40 XVI. Zápis o disputaci v Kutné Hoře 25. června 1443. sněmě v Praze létha M. CCCC. xliij…
- s. 41: … v Litomyšli. XVII. Obce Táborské zavazují se k synodě v Kutné Hoře 25. června 1443. 41. Při kterémžto sněmu u Hory mají…
- s. 41: … června 1443]. XVII. Obce Táborské zavazují se k synodě v Kutné Hoře na sněmu zemském v Praze 25. června 1443. Přípis listu…
- s. 42: … Jan Příbram dávají zápis kněžím strany Táborské o synodu v Kutné Hoře, na sněmu zemském v Praze 25. června 1443. — Tištěn…
- s. 57: … spis Rokycanův a odpovědi kněží Táborských. Účel spisu. Jednání v Kutné Hoře 1443. 57 Předmluva na spis Rokycanův. Časův těchto našeho pokušení…
- s. 57: … jiné rukopisy zaměňují r. 1443 a 1444, poněvadž synoda v Kutné Hoře v čci 1443 a sněm zemský v lednu 1444 souvisejí…
- s. 147: … 68. Víra kněží Táborských o svátosti oltářní na synodě v Kutné Hoře. 147 tariis satisfaciunt. Est enim hec confessio fidei sicut illa…
- s. 163: … Kap. 9.: Bedřich z Strážnice přišel s plnomocnými listy do Kutné Hory. Ptaček i Rokycana odmítli návrhy obcí Táborských a odjeli oba…
- s. 166: … kteří dle toho se i chovali a spis svůj do Kutné Hory nezaslali. Konečně nastal čas zemského sněmu, leden 1444. Táborská kro-…
- s. 166: … měli poslové jich oznámiti sněmu, proč neuložili spis svůj v Kutné Hoře; předně, že páni Horští nechtěli jim slíbiti, že spis ten…
- s. 167: … 753). Poslové Táborští nezapomněli však ani na vymíněné sobě v Kutné Hoře právo podati žaloby na kněží Pražské (kap. 21., str 804—805).…
- s. 167: … 6. rozsudek týká se i věcí, o nichž se v Kutné Hoře ani nejednalo (nulla specialis facta est mentio). Ohra- žují se…
- s. 168: … ujednané na sněmu 25. června roku 1443 o synodu v Kutné Hoře. Kronika Bílejovského z r. 1531 je poměrně dosti blízká našim…
- s. 169: … prameny. O spisu, jejž měli uložiti Táboři po synodě v Kutné Hoře, praví, že když ho Horští přijati nechtěli s podmínkami, jež…
- s. 169: … snad jinou versi Chronicon Taboritarum, kde se mluví sice o Kutné Hoře, ne však o Kolínu. I události po synodě zná Bílejovský…
- s. 170: … Plzně. Dle datum patrno, že toho dne se ještě v Kutné Hoře nic nejednalo (viz exkurs I.). Zpráva další o synodě spletena…
- s. 170: … by se nesrovnal u víře, že stala se až v Kutné Hoře. Dobrá je zpráva, že po synodě „kněží Táborští v svých…
- s. 172: … je v té věci i zápis v Liber memorabilium v Kutné Hoře (od r. 1467) na 1. A 4—5, kterak Podvržené listiny…
- s. 173: … král Jiří v únoru 1468 odpustil za svého pobytu v Kutné Hoře zlodějům trest smrti. Rokycana praví v Postille (rkp. Pretoriusův l.…
- s. 176: … se již asi dověděl, co před rokem dálo se v Kutné Hoře a co je v Praze od Rokycany a mistrů po-…
- s. 184: … Zápis mezi kněžími strany Pražské a Táborské o disputaci v Kutné Hoře, učiněný na sněmu zemském v Praze (25. června 1443) 39.…
- s. 184: … 1443) 39. XVII. Obce Táborské zavazují se k synodě v Kutné Hoře na sněmu zemském v Praze (25. června 1443) 41. XVIII.…
Název:
Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441-1444
Autor:
Nejedlý, Zdeněk
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
186
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Úvod
- 29: Edice
- 179: Rejstřík jmenný a věcný
- 184: Obsah
Strana 147
Víra kněží Táborských o svátosti oltářní na synodě v Kutné Hoře. 147
tariis satisfaciunt. Est enim hec confessio fidei sicut illa meretrix apo-
kalyptica, de qua Apokalyps 10° dicitur, quod sit inaurata, purpurata et
precioso lapide ornata, habens in [29b]manu sua poculum aureum, sed
plenum abhominacione. Sic isti pulcris verbis et ornatis fatentur fidem,
sed nec credunt nec tenent, quod sit Christus in sacramento altaris sua
natura propria et substancia, sicut hic apparebit, quia proposicionis per eos
conficte et date potest esse duplex sensus, vnus katholicus iste, quod in
sacramento altaris existit corpus Christi spiritualiter, virtualiter, sacra-
mentaliter, vere et realiter, i. e. est ibi spiritualiter et realiter in sacra-
mento secundum vitam spiritualem, realem, diuinam, inuisibilem in sui pro-
pria existencia et natura. Ille dum in synodo proponebatur eis sensus,
noluerunt ei acquiescere.
Est alius sensus iste, quod in sacramento altaris est corpus Christi
sacramentaliter, spiritualiter, virtualiter et realiter, i. e. solum per spiri-
tualem graciam realem et non in propria existencia secundum vitam spiri-
tualem et diuinam, et in illo sensu tenent ipsi suam proposicionem, quem
nos tamquam erroneum declinamus, nam tenent ipsi, quod modus essendi
corporis Christi in hostia consecrata est triplex : vnus sacramentalis, quo-
modo sacramentum significat corpus Christi, prout Nicolaus per expressum
scribit in suo tractatu wlgari. Secundus modus in sacramento est spiri-
tualis, quo corpus Christi est in sacramento per graciam sicut in sanctis.
Tercius virtualis, prout est virtualiter per totum suum dominium et ita
eciam in hostia consecrata est virtualiter, atque concedunt isto modo
intendendo, quod est sacramentaliter, spiritualiter, virtualiter, et cum ad-
dunt dicendo: realiter et vere, intendunt, quod illa adverbia precedencia
determinent, vt sic sit sensus realiter et vere, ita est, quod est in sacra-
mento sacramentaliter, spiritualiter et virtualiter, sicut immediate supra
declaraui. Eciam iste „vere et realiter“, cum sint aduerbia transcendencia
secundum profundiores illorum, dicunt modum essendi analogum, quo
Christus est ille panis.
Et ut sub pulcris verbis pateat fraus et dolus, interrogati in Mon-
tibus : ex quo fatemini, quod in sacramento eucaristie est totus Christus,
verus deus et verus homo, vtrum Christus in sacramanto viuit, hoc nullo
modo concedere voluerunt. Sed cum Christus est nomen suppositi, duplicem
naturam habentis, diuinam scilicet et humanam, vt dicunt doctores, quo-
modo poterit esse Christus in sacramento, dum natura sua et substancia
propria non est in sacramento et quod ibi non viuat, nisi quodam modo
mirabili per eos conficto et excogitato.
Eciam post illorum confessionem in predicta proposicione promul-
gata quesitum est ab eis, an illud corpus Christi, quod creditis in sacra-
mento, sit ypostatice vnitum ibidem deitati; et responderunt sic: non vi-
detur nobis, quid populus Christianus sit onerandus tali fide, que non
potest probari nostro iudicio ex scriptura sacra, ex qua secuntur difficul-
tates quasi insolubiles cuilibet viatori. [30a] Sed quisque saltim compos ra-
cionis penset, quod multo maioris difficultatis extat velle metiri de dimmen-
sione et extensione corporis Christi, quid sepe tacti sacerdotes in populum
iniiciunt, quam fide suum intellectum captiuando credere, quia in sacramento
altaris est corpus vnitum deitati.
10*