Autorita Husova. Sněm zemský o sporech dogmatických. 107 XXVII. Rozsudek sněmu zemského o víře proti kněžím strany Táborské. 1444, Jan. 31. v Praze.1) Vejpověd sněmovní mezi mistry a kněžími Pražské s jedné a kněžími Tá- borskými strany druhé, kteří se vedlé uvolení svého u Hory snésti ne- mohli, kterážto vejpověd na obecním sněmu v Praze létha M.CCCC, xliiij při božím křtění učiněna jest takto [78b]: Z dopuštění božího když se stal rozdíl mezi kněžími v naší zemi o těle božím, svátosti oltářní a o jiných rozdílech, tehdy páni, [79a] ry- tíři, zemané, města i veškeren sněm země této české, kterýž tehdy byl v Praze při hodu svaté trojice léta M.CCCC. xliij, uložili jsou kněžím na Horách Kutnách tu sobotu po svatém Prokopu téhož létha, tak aby tu byli mistr Jan z Rokycan, mistr Jan Příbram a jiní mistři i s kněžími jinými s jedné strany a kněz Bedřich z Strážnice, kněz Mikuláš z Pel- dřimova3) Biskupec s jinými kněžími jich se přidržejícími s strany druhé, tu aby rozjímali a hádání měli o potřebné věci u víře, jakož se jest tob) stalo, a budeli který rozdíl mezi nimi sepsaný od obojí strany, na sněm první obecní země ten aby byl vznesen, a kteréž strany pochválí sněm vedle zákona božího a svatých doktoruov, kteříž se v zákoně božím právě zakládají a ježto víry křesťanské obecné ani zákona božího neruší, tak jsú se svolili obapolně, že to má býti přijato [79b] od strany obojí pod pokutou uloženou, jakož listové ukazují obapolní na to učinění. A když pohříchu nemohli se smluviti, oč se dříve zapsali, na sněm jsú vznesli obecní, kterýž nyní jest v Praze při božím křtění létha M.CCCC. xliiij. Sněm pak tak škodlivý rozdíl u víře znamenaje, lítost maje ku pánu Je- žíšovi, víře jeho a pověsti i dobrého toho[to]e) království českého, vydal jest sd) sebe u počet osoby vybrané, moudré i vzáctné, jim poroučeje, aby v úklidu a v lepším upokojení jsúce bez hřmotu, uvážili to, oč jest s obou stran rozdíl. Napřed aby bohu našemu, víře jeho i stranám křivdy neči- nili, než s pilností a radou lidí moudrých i obojí strany osoby některé přijmúce, s nimi se tázali v takové příhodě, co by mělo učiněno býti; všecko aby jednali podlé zákona božího a doktoruov, jenž se právě v zá- koně božím zakládají, a všeckno*), což se jim bude zdáti, [80a] spíšícf) na sněm vešken aby vznesli. Jakož pak již tak se jest všecko stalo. Protož páni, rytíři, zemané, města i všecek sněm nyní, jakož již svrchu jmenováno, sebranís), hledíce k zákonu božímu a k doktoruom svatým, jenž se právé v zákoně božím zakládají, v té při mezi již jme- novanými stranami vedle na ně svolení učiněného chválíh), že bezpečnější, a) B: z Pelhřimova. — b) U. — c) B. — d) B: z. — e) B: všecko. — f) B: zpíšíc. — g) B: sebraný. — h) B: chválé. 1) Vydáno z rkpu univ. bibl. Praž. 17 A 16, fol. 78a—94b (=Uj. Varianty B = Bílejovského Kronika církevní, str. 86—104.