53 do Frankfurta, a odtud vrátiv se do Prahy, ustanovil sem kanovnictva u Všech Svatých v kaple královské na hradě Pražském. A odtud jedech k Uherskému králi, jenž bieše těžce nemocen. A dokudž biech v Uhřiech, přijel otec mój k Ludvíkovi, kterýžto mějieše se za ciesaře římského, aby s ním rokoval o smlúvě. A ten Ludvík bieše mi slíbil dřéve, aby nižádných rokóv neměl s otcem mým beze mne o ižádné smlúvě, ale že chce s mú radú s mým otcem milostivě všecko zjednati. Avšak těch slibóv i viery své zapomněv, lstivě zklamaje otce mého, připravil jeho k smlúvě, pravě, že jest dávno smluvil se se mnú; a tak učinil veliké nedoufánie mezi mnú a ot- cem mým. A tú smlúvú zpósobil, že otec mój přijal od něho léno jakožto od ciesaře, a smluvil se s ním v mno- hých věcech po jeho vuoli. A toho by byl neučinil otec mój, by byl věděl, že sem se já s ním nesmluvil. A když já to zvěděch, kvapil sem k otci svému do města řeče- ného Milterk 1) Mohutského biskupa, a tu pověděl sem jemu, že jest všecko křivé a lstivé, což jest ten Ludvík Bavor s ním smlúval. A tak to, což se dálo mezi nimi, ani sem chtěl upevniti, ani pečetmi potvrditi a k tomu přistúpiti, ani páni čeští. A což se tu stalo, měl sem za nedálé. Odtud přijedech do Bozonie, 2) jenž jest na mezech Uherských a Rakúských, a sjednal sem krále Uherského s vévodú Rakúským. Potom 3) otec mój jede k Moravě, 1) Miltenberg, kam přišel markrabě Karel asi v polovici měsíce dubna. — 2) Prešpurk. Tu byl markr. Karel asi v druhé polovici měsíce června. —3) To se stalo na počátku měsíce čer- vence r. 1339.