298 SECUNDUS nuše Skalického, kteřížto rukojmě byli jsú za ten dluh; také jest vedl Prokop de Rabštein svědky, což jsú o tom dluhu slýchali od nebožtíka Jana Rabšteina, kterak se chce v tom mieti, což se nadepsaného Jakuba dotýče, a z těch svědkuov nižádný jest nesvědčil, by co od Jakuba o tom slyšali než toliko od něho Jana z Rabšteina, invenerunt, et Johannes de Rozmberg et Wilhemus junior de Ryzmberg et de Rabie dominorum consilium exportauerunt: po něvadž ti svědkové Prokopovi Rabšteinovi nic jsú neslyšeli od Jakuba než toliko od něho Jana Rabšteina, aby prefatus Jacobus de Wrzesowicz, v čem sě zná, aby Prokopovi Rab- šteinovi to dal ve dvú nedělí pořád zběhlých, a k čemuž se nezná, to zprav vedle práva země této toliko sám fer. IIII post conductum Paschae in capella Omnium sanctorum. Actum anno domini MCCCCLX, f. IIII post Gedrudis. Reigrad. 46. Mus. Boh. 215. Talmberg. 110. Crucifer. 40. Konopišt. Palacký, Arch. č. III, 330. Jireček, Cod. jur. Boh. III, 2, 54. G, 15. — 1460, 19 Mart. — Serenissimus princeps et dominus, d. Georgius, Boh. rex oc, cum dominis baronibus in pleno judicio in causa Olkmari de Neznassow ex vna et Stephanum de Talmberg, commissarium orphane olim Offky, filie olim Diwissii de Talmberg, parte ex altera, prout ipse Olkmar tabulis produxit, qualiter olim Petrus de Talmberg Przibloni de Mladiegiowicz obligauit hereditates suas in Hlupinye et idem Przibl ulterius easdem hereditates obligauit pueris suis et Olkmarowi et aliis penes eum, prout tabule plenius testantur, et ipse Stephanus odepřel dicens, quia ipse Petrus easdem hereditates obligare non potuit nec Przibl post eum ex eo, quod ipse Diuissius, pater prefate Offky, fuit frater eius indiuisus, invenerunt pro jure et Jaroslaus Plichta de Zirotin et Johannes de Cunstat et de Gewissowicz dom. bar. potaz exportauerunt; prout ipse Petrus prefatus hereditates obligauit prefato Przibloni, že jesti to slušně mohl učiniti, ex eo, quod fuit patruus germanus indiuisus dicte Offky. Act. a. d. MCCCCLX, f. IIII post Gedrudis. Raigrad. 57. Mus. Boh. 215. Talmberg. 110. Crucig. 40. Konopišt. Palacký, Arch. č. III, 331. Jireček, Cod. jur. Boh. III, 2, 54. G, 19. — 1460, 21 Mart. — Serenissimus princeps et dominus, d. Georgius, Boh. rex oc, cum dominis baronibus in pleno judicio in causa Katherine et Agnezky sororum, filiarum olim Nicolai Sokol de Lamberg, ex vna et Purgardum Camareth de Zirownicze parte ex altera, jakož ipse Kamareth vinil dictas sorores dicens, quia jsú jemu řekly sexingentas sexagenas grossorum dáti a že to jich rčenie se jest mu stalo na Karštajně, proti tomu ipsa Katherina suo et Agnezky sororis sue nomine odpierala jest praviec, že jsú jemu nic neslí- bily a že tu Agnežky sestry Kateřininy nebylo k tomu se svědomím zavodiec, jakož pak i přede pány své svědomie vedly jsú tyto osoby tři panny jeptišky od sv. Kateřiny z No- vého města Pražského a čtvrtú pannu Vracku, kdežto v svém svědomí svědčily jsú, že na- depsaná Agnežka soror Katherine, byla jest u nich v klášteře puol léta a potom vezena jest o hromicech na Wartmberg a Kamareth pravil, že jest na Karšteině viděl Agnežku nade- psanú na den sv. Klimenta aneb den potom, a list okázán jest smluvný, v kterémž sě uka- zuje smlúva mezi stranami nadepsanými na den s. Mikuláše, a také Kamareth pravil jest, že ta smlúva, jakož list ukazuje, stala se jest s obú sestr nadepsaných s dobrú vuolí a pří- tomnú. A potom on Kamareth jinak pravil, že jest tu Agnežky na Rúdnici nebylo, mluvě k Kateřině, proč Agnežky sestry své s sebú nemá a Kateřina jemu odpověděla jest, že jie proto neměla, aby jie Jan z Smiřic nevzal, ale žeby byla na Karšteině; i také ona Kate- řina okázala svědomie Jana Kocovského, že jest Agnežka, sestra Kateřiny, toho času na Karšteině nebyla, když Purkart Kamaret na Karšteině byl, dominus rex cum baronibus in-