VII skytují se třikráte: Michael, Patronové čeští, Petr a Pavel; dvakráte: Apoštolové, Deset tisíc rytířů, Jakub, Jan Křtitel, Jeroným, svatý Kříž, Markéta, Štěpán, nejsvět. Trojice, Václav, Vavřinec; ojediněle: Alexius, Anežka, Antonín, Barbora, Bartoloměj, Brigitta, »Domine, quo vadis«, Eligius, Erasmus, Felix a Adaukt, Filip a Jakub, Ignác, Jan Ev., Jedenáct tisíc panen, Kryštof, Marta, Mikuláš, Ondřej, Petr, Početí Panny Marie, Prokop, Šebestian, Tomáš apoštol, Tři Králové, Vít, Vojtěch, Zvěstování Panny Marie. Roční důchod na vydržování (»in usus, victus et amictus«, »in dotem et susten- tatione corporis ipsius«) oltářníka obnášel v největším počtu případů 6—10 kop grošů; výjimečně byl vyšší, na př. 12 (srvn. strany: 141, 206), 13 (strana 183), 14 (strana 5) 15 kop (strana 288); někdy byl mu dán dům (srovnej strany: 61, 139, 177, 195, 196, 243, 348, 395), domek (strany: 350, 400) nebo dvůr (strany: 35, 350) k obývání, a k jeho beneficiu věnována pole (strany: 35, 90, 121, 139, 270, 405), luka (strany: 61, 139, 348, 405), les (strany: 35, 85, 90, 97, 122, 270), zahrada (strany: 97, 121, 243, 348), rybník (strany: 90, 115), vinice (strana 195); mezi důchody připomíná se odvádění kuřat, a to 52 (strana 53) a 12 (strana 283). V některých případech, kde oltářnictví bylo nadáno nemovitostmi, býval peněžitý plat menší, 3 nebo 4 kopy (strany: 60, 85, 121). V Bezně darován byl na vydržování kaplana lán polí a pozemek s pramenem a koupelí (strana 104). Špitální kaplan v Budějovicích měl mimo byt důchod 15 kop (strana 244). Štědrostí vynikají nadání oltářů v chrámu Svatovítském: Zdeňka z Chýně (de Chayna) a choti jeho Barbory k oltáři Zvěstování Panny Marie v kapli svatého Šimona a Judy (strana 234); Rudgera z Vršovic, Petra a Erharda ze Skalky a plebána Chodžov- ského Havla k oltáři Panny Marie, svatého Jiří a Ignáce mučedníka (str. 255); Hanuše Kaplíře ze Sulevic k oltáři svatého Michaela a jiných svatých andělů, svatého Šebastiána a Všech svatých (strana 267). Někdy kněz založil nebo přispěl na založení oltáře a vymínil si, že bude při něm oltářníkem po čas svého života (strany: 286, 364, 372). Výpomocné kaplanství (»cappellania manualis«) v Martinicích, které nadáno bylo původně dvorem, polmi a důchodem 3 kop grošů, bylo, když mu byl panoše Jan ze svého přidal část lesa, zřízeno jakožto trvalé církevní beneficium (strana 172). Kněz Frána Gevnherův z Prahy daroval lán polí a důchod 2 kop farnímu kostelu v Čachovicích, a mimo to misál, viatikus, kalich a ornát, za tím účelem, aby při kostele tom vydržován byl pomocný kněz (strana 41). Kaplanství při faře v Kožlech pro nedostatečnou dotaci bylo zrušeno a s bene- ficiem farním sloučeno, s podmínkou, že si farář bude pomocného kněze sám vydržo- vati (strana 160). Jelikož zřízení místa oltářníka bylo někde na úkor příjmů plebánových, bylo při jeho zřizování pamatováno na náhradu, i vykazován plebánovi důchod 1, 2 nebo i 3 kop (strana 270), někdy s povinností, aby o suchých dnech konal za zakladatele anni- versaria (strany: 299, 308, 382). Oltářník oltáře svaté Kateřiny v kostele svatého Miku- láše v Menším městě Pražském byl povinen ze svého důchodu 12 kop dávati 1 kopu plebánovi na anniversaria a 1 kopu odváděti zádušníkům a konšelům na svíčky, mešní roucha, kalichy a knihy pro řečený oltář; z kopy té měl každého roku dostávati 6 grošů rektor školy a klerikové vigilií se zúčastňující 2 groše (strana 299). Při zřízení kaplanství v Nové Vsi u Nové Paky byl vykázán také roční plat 2 kop, které kaplan měl s dobrým svědectvím rozděliti mezi chudé na chléb (strana 270). Roční plat kupoval se za obnos desateronásobný; na př. roční plat 2 kop za 20 kop (strana 98), 7 kop za 70 kop (109), 10 kop za 100 kop (311), 12 kop za 120 kop (301), 7 hřiven za 70 hřiven (379).