X K oltáři svaté Kateřiny v kostele Božího Těla a svaté Barbory v Kutné Hoře daroval zakladatel, pláteník Petr, misál skvostný (»liber missalis solempnis«) v ceně 15 kop, a jiní věřící věnovali 3 ornáty, z nichž dva byly hedvábné; jeden byl bílý žlutými květy ozdobený, s křížem, na němž byl obraz Kristův, druhý barvy červené a a modré s křížem, na němž byly obrazy andělů, třetí všední barvy červené; dále dva kalichy stříbrné, z nichž jeden byl větší, pozlacený, v ceně 9 kop, a jiný v ceně 5 kop; kříže stříbrné, jeden dosti veliký v ceně 8 kop, 2 malé v ceně 2 kop (srana 315). tři Za každou obmeškanou mši svatou byl oltářník povinen odvésti obyčejně 1 groš plebánovi 1), jenž jej měl za věrohodného svědectví (»cum testimonio fide digno«) 2) rozděliti chudým (žebrákům [strana 14]) přede dveřmi chrámovými na chléb; někdy určen byl obnos ten nebo část z něho pro chudé žáky nebo kleriky, pro špitálníky, na potřeby kostelní, zvláště na vosk, nebo měl býti dán jinému knězi, jenž by zanedbanou mši odsloužil. Výjimečně byla pokuta stanovena na 2 (v Praze u svatého Mikuláše ve Starém městě Pražském [strana 298], v Liběšicích [straňa 408]), 3 (v Náchodě [strana 322], až 6 grošů (v Habelschwerdtu [strana 372]); zřídka jen byla menší: 1/2 groše (strana 351) nebo i jen 1/4 groše (tres halenses [strana 336]). Jestliže by oltářník vy- nechal v týdnu 2 nebo 3 mše svaté, tu zakladatel nebo jeho nástupci byli oprávněni plat mu zadržeti, dokud by arcibiskupem nebo jeho administrátory nebyl k plnění své a povinnosti donucen (strany: 336, 365). Při zřizování oltářnictví ustanovováno bývalo nezřídka podrobně, jak se konati mají výroční mše zádušní, tak zvané anniversaria, na př. že zpívati se mají den před tím večer vigilie 3 nebo 9 lekcí s laudami, k čemuž bráni mají býti žáci nebo kleri- kové ze škol, následujícího dne že má býti slouženo několik mší zádušních, z nichž jedna má býti zpívaná s nosítky a svíčkami, že chudým má býti dána almužna, že kněží pozvaní mají býti pohoštěni a obdarováni (strany: 60, 91, 285, 298, 308); v Nym- burce pamatováno bylo při anniversariu i na lázně pro kněze a pro chudé; na sud piva chudým, kteří by v lázni a po lázni chtěli píti; na ženy, jež za mzdu svíčky zhotovují a při tom pijí (strana 311); ve Zbraslavicích mělo býti v den anniversaria pohoštěno osm chudých a každý z nich měl býti podělen 1 grošem (strana 401). Pro anniversaria zakládány byly i fundace zvláštní. Tak v Oldřichovci daroval Zbyněk Buchovec z Buchova důchod 106 grošů, za nějž plebán měl třikráte do roka sloužiti vždy čtyři mše svaté, z nichž tři čtené a čtvrtou zpívanou, a nakrmiti čtyři chudé (strana 46). Fridlin, syn Janův, měšťan Pražský, odkázal důchod 6 kop, jež měly býti rozdělovány ve výročí jeho smrti: 21/2 kopy klášterům, 21/2 kopy chudým, 1 kopa na zádušní služby Boží (strana 101). Kapitule svatého Jiří na Hradě Pražském darovali plebán Ječovický Jindřich roční důchod 8 kop a kanovník Svatojiřský Jan Ozídle 2 kopy na anniversaria, jež po jejich smrti měla býti konána (strana 107). Pešek z Přestání daroval kostelu v Brlozci svůj dvůr v Přestání, z něhož plynul roční plat 16 grošů a jiné dávky, na zádušní bohoslužby čtyřikrát do roka o suchých dnech (strana 220). Mikuláš Polepsch, měšťan v Ústí nad Labem, daroval oltářníku svatého Ondřeje ve farním kostele Ústeckém plat 2 kop na ten účel, aby za spásu jeho a jeho příbuzných konáno bylo každého roku jedno anniversarium a každého téhodne slouženy dvě mše svaté (strana 222). Janko ze Vchynic v Medvědicích daroval roční plat 1 kopy 4 grošů tamnímu kostelu, aby tam čtyřikrát do roka o suchých dnech sloužena byla mše svatá za jeho hříchy a po jeho smrti za duši jeho a jeho předků (strana 383). 1) V Náchodě „ku páně a konšelčí ruce“ (strana 322). 2) Na př. s vědomím zádušníků (vitricorum) (strana 298).