Strana XII
XII
qui equitare debet ad regem Romanorum in legacione cum ceteris civibus.
Actum f. III. ante Mathei (MCCCCLII); slova vyražená objevují se do-
slovně ve výkladech Prokopových. Při každoroční změně městské rady
vsouvá rád písař Prokop události časové: f. B. 39: Hic mutata est fortuna,
nam generosus dominus Georgius de Cunstat alias de Podiebrad cum exer-
citu suo expugnata civitate Pragensi f. III. post festum s. Egidii in crastino
videlicet f. IV. locavit consules infrascriptos, cui idem consules et tota
communitas promiserunt obedientiam et fidelitatem usque ad futurum
regem, qui legittime eligetur et rationabiliter ad hoc regnum. Wenceslaus
Czwok magister primus.... Jiný zápis D. 17. huius incliti regni Bohemie
calici divino adherencium et favencium locavit consules infrascriptos jest
městským knihám a přednáškám Prokopovým společný. Kniha č. 2096
obsahuje testamenty z let 1455—94; ale nejdou podle abecedy, nýbrž se-
cundum locacionem et variacionem consulum. V městské knize č. 2096
jsou opsány odpovědné listy zaslané městu a testamenty z let 1440—1455.
Rovněž tak vedeny jsou rozličné smlouvy v knihách č. 2082, 2083, 2084
a 2085 pro léta 1432—1463.
Účetní knihy, v nichž se zapisovaly příjmy městské za jednotlivých
purkmistrů, nezachovaly se.
Z knih, jež přináležejí k dobrému, knihy dědické, berní, činžovní
a osobní, zachovala se summární kniha berní č. 989 z let 1411—1610, v níž
berníci kladou účet ze svých příjmů a svých vydání a dává se jim absolu-
torium, et dimissi sunt per ... liberi, quitti penitus et soluti. Osobní kniha
nejspíše ani nebyla vedena; v pozdější době vyskytuje se udělení měšťan-
ství v manuálu č. 10 (1463—72): Johannes pellifex dictus Ludwig suscepit
ius civile f. II. in die Marthe hospite domini, Johanne linicida magistro
civium existente anno domini MCCCCLXV.
Z knih odpovídajících spravedlivému zachovala se kniha soudní
č. 2081 z let 1419—1467. zcela dle přednášek Prokopových vedená. Kniha
ortelní (senteciarum) patrně ani vedena nebyla a zapisovaly se výroky
práva městského do knih pamětních. Při známé aversi Prokopově proti
vedení knih psanců jest vysvětlitelno, že žádná taková kniha nás nedošla.
Jenom v knize 2071 Starého města Pražského jsou zapsáni psanci z let
1377—1417. V městské knize 2096 nalézají se mezi jiným výpovědi zlo-
činců z let 1440—1455.
V celku možno tedy říci, že v městských knihách a přednáškách Pro-
kopových jest v jednotlivostech totožnost autora zřejmá, avšak absolutní
shody mezi nimi nenajdeme. Není pochyby, že zásluhou Prokopovou
knihy Nového města Pražského důkladněji byly vedeny než na Starém
městě.
Zbývá, abychom dodali několik dat životopisných o Prokopovi, jež
se mezi tím v nově objevila. Na straně 6. naší Summy podává Prokop sám
list, jímž jmenován byl r. 1451 od nejmenovaného měšťana, jenž z domova
Ia
Ib
Ic
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169