22 Josef Šusta: velkostatku, jinak při vlastní výrobě hospodářské málo zúčastněného a především na důchodech z poddanských usedlostí založeného. V listinách druhé polovice 14. věku máme první zmínky o stavbě rybníků a o náhra- dách za výtopy a také účty Zúbkovy jsou nám dokladem toho ruchu. Na panství Novohradském v době tě stavějí se nové rykníky a zdoko- nalují staré se značným nákladem; hlavní prací ovšem jest postavení hráze, splavu a položení trub odvodných. Obecný názor předpokládá, že veliké stavby rybničné na českém jihu vznikaly snadno pomocí laciné robotné práce poddaných; že tomu tak nebylo, dokazují pro sklonek 15. věku a pro 16. století rožmberská registratura a pro dobu nejstarší naše účty, v nichž nejdůležitější práce rybničné jsou placené práce, které byly svěřovány odborným podnikatelům. Z nich jeden, jakýsi. Šimon, má význačné příjmení Stavař, naznačující, že také u nás název „stav“ pro rybníky byl obvyklý. Práce byla rybníkářům zadávána akkordní smlouvou, stanovící cenu i rozměr díla; říkalo se tomu úkol. Vedle toho bylo placeno nádeníkům za práce prosté, jako bylo kla- dení a zasýpání nových trub zemí v rybníku, kde voda kolem staré trouby ucházela. O rybničním hospodářství vlastním ovšem zprávy v účtech jsou jen náhodné a nedostatečné; snad měl purkrabí o výlovech a jejich zpeněžení zvláštní registra, podobná těm, jichž zlomek, týkající se nejspíše panství Přibenického v osmdesátých letech 14. věku, byl otištěn J. Truhlářem v 13. svazku Památek archeolo- gických. Pouze mimochodem učinil Zúbek na fol. 14. poznámku, že z rybníčku pode vsí Bukovou bylo vyloveno 43 štik, 2 kapři a 150 cejnů.27) Výlov ten ovšem nesvědčil by o pokročilém rybním hospodářství, ale právě to, že se pouze o něm v účtech děje zmínka, vede k domněnce, že byl tu jakýsi případ zvláštní, který snad souvisel s připomenutými vadnými troubami rybníka. Že jinak hospodářství rybniční nebylo zcela divoké, vidíme z toho, že pro některé rybníky kapří násada zvláště byla kupována. Dosti důležitým oddílem v účtu jsou záznamy o koupi ovsa pro panské koně; nešlo tu zajisté pouze jen o koně pravidelně ve hradě chované, jak nadpis rubriky praví, nýbrž také o zásobu nutnou pro případ delší návštěvy pána s četnou družinou. Několik set měřic ovsa daly sice některé poddanské vesnice, jež se v účtu uvádějí, ale většinu bylo nutno kupovati, hlavně v Trhových Svinech, kde vždy ve středu býval trh. Z účtu lze viděti, jak v svatohavelském pololetí cena ovsa stoupala od 12 k 15 denárům za měřici. Tyto koupě ovsa správou hradskou jsou dů- 27) Účet praví „21/2 syny“; že není to pouhé přepsání, nýbrž skutečný název ryby, dokazuje žaloba faráře Stěpánovského otištěná v Arch. Českém XIV., 57, kde se připomínají také „dvě vědře synuov a 60 kapřóv k jiedlu“; z věcných důvodů mám za to, že v obou případech jde o cejny a že jméno cejn vzniklo snad z toho staršího tvaru.