6 Josef Šusta: nejde především o občanský rok 1390, nýbrž o termín svatohavelský, tedy o dobu mezi polovicí října 1390 a počátkem dubna 1391; také není to správce, nýbrž purkrabí, který klade účet. Purkrabí zval se skutečně Jan Zúbek. Byl stavu rytířského. Poprvé setkáváme se s ním v listině archivu Třeboňského dané 16. října 1385 nejspíše v Soběslavi, v níž Jan Zúbek spolu s jinými ručí paní vdově po Mikulášovi z Nedvědic za dluh plebána Vítka. Tehdy Jan Zúbek seděl na vesnici Samosolech u Kamenice n. L.; s přídomkem ze „Samosol“ vystupuje ještě v září 1390 na odpustkové listině papeže Bonifáce IX.1) Tehdy byl však již rožmberským purkrabím na Novém Hradě, ovšem teprve nedlouhý čas, neboť v únoru 1390, kdy na Novém Hradě dlel Oldřich z Rožmberka, purkraboval tam ještě Vilém z Mladotic. Pan Oldřich však zemřel v prvních dnech následujícího mě- síce,2) a jeho nástupce Jindřich z Rožmberka svěřil brzy potom správu panství a hradu Zúbkovi, neboť počet za termín svatojiřský skládal, jak později uvidíme, již Zúbek. Ten zůstal na Novém Hradě skoro po celou dobu panování Jindřichova; aspoň roku 1407 jmenuje se ještě purkrabím.3) Při samé smrti Jindřichově roku 1412 ovšem již ve službách rožmberských nebyl, vrátiv se asi do rodného kraje na Soběslavsko, do své malé tvrze Budislavě, kterou měl již roku 1407 a s kterou naposledy roku 1415 se připomíná, když přivěsil svou pečeť ke stížnému listu proti koncilu Kost- nickému.4) O jeho dlouholeté činnosti na Novém Hradě bohužel jiná zpráva se nezachovala, nežli účet svatohavelský let 1390—1391, k jehož vydání zde dlužno připojiti několik poznámek. Již povrchní prohlédnutí účtu přesvědčí o tom, že tvoří souvislý a ukončený elaborát, dosti přehledně rozdělený na tři hlavní oddíly, totiž na skupinu příjmů, skupinu vydání a účetní závě- rek. V obou prvních odděleních položky jsou zapsány tak, že příjmy nebo vydání příbuzného rázu tvoří samostatné kapitoly. Takové rubriky v oddělení příjmů jsou především: úrok z poddanských městeček a vesnic, berně, clo a rychta, konečně „percepta diversa“. Po příjmech následují vydání, nejprvé oddíl s platy lenníkům a zřízencům hradním, větší vydání učiněná k výslovnému rozkazu páně, náklad na stavbu haltéře, platy formanům za rozličnou dopravu, stavby a opravy na hradě, koupě ovsa pro panské koně, vydání na správu jedné usedlosti, jež spadla na pána odúmrtí, útraty purkrabího a písaře při služebních cestách, poselné, ho- spodářská vydání na panské dvorce, stavby rybničné a konečně t. zv. deperiencie. 1) Krofta, Mon. Vatic. Boh. V. Nr. 351. 2) Nikoliv 28. září, jak tvrdí Sedláček, Hrady a zámky III., 24, nýbrž na den translace sv. Václava, t. j. 4. března; viz M. Klimesch, Norberts Heermanns Rosen- bergsche Chronik 72 a Urkundenbuch des Klarissinen-Klosters in Krummau 14. 3) Pangerl, Hohenfurter Urkundenbuch 245. 1) Sedláček, Hrady a zámky IV., 91.