Strana 1
PURKRABSKÉ UČTY PANSTVÍ NOVOHRADSKÉHO Z LET 1390—1391. K VYDÁNÍ U AVIL JOSEF ŠUSTA. NÁKLA V PRAZE. FRANTIŠKA JOSEFA PR 1909.

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5
UVOD. Purkrabských účtů panství Novohradského z let 1390—1391 bylo v historické literatuře již častěji užito. Zmínil se o nich nejprve Th. Wagner v rukopisné, v Třeboňském archivu uložené práci „Gratzen unter den Herren von der Rose“, a po něm zvláště A. Sedláček ve třetím svazku „Hradů a zámků“ oživil vylíčení života na Novém Hradě na sklonku 14. věku především zprávami čerpa- nými z tohoto pramene. Podobně učinil místní badatel A. Teichl ve dvou pracích: „Geschichte der Stadt Gratzen“ (1888) a „Geschichte der Herrschaft Gratzen mit Zugrund- legung des Urbars vom Jahre 1553“ (1899), z nichž zvláště druhá přinesla pro agrární dějiny českého jihu v 16. věku dosti cenné látky. Také V. Schmidt a A. Pichav „Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen“ otiskli několik položek, v nichž se děje zmínka o Krumlovu. Než ve všech těchto pracích nalezneme pouze nepatrné výstřižky z jednotlivých oddílů účtů, aniž kde vyčerpán nebo oceněn celek. Proto jeho vydání zajisté není nemístné, tím spíše, že jde vskutku o jednu z nejdůležitějších památek starších hospodářských dějin českých. Správa Třeboňského archivu dobře vystihla její cenu tím, že vřadila účty mezi cimelie, které návštěvníkům se ukazují ve vitrině. Odborníka překvapí především veliký formát a pěkná úprava rukopisu, lišící se značně od úzkých a úsporně popsaných sešitkův účtovních, v starší době namnoze obvyklých. Novohradský účet purkrabský tvoří kvartový sešit (30 X 22 cm) o 28 listech pevného papíru, z nichž některé částečně, listy 1, 2, 27 a 28 pak vůbec jsou nepopsány. Titulní list původně neměl nadpisu, teprve ruka 16. věku učinila na něm poznámku: „In isto registro invenitur census plebani in Sunnberg propter priscinam Zar, et deperiencia plebano Noui Castri in Sciptim de III. raitonibus.“ Psal to snad duchovní některý, který prohlížel starší písemnosti pro revindikaci církevního ma- jetku. K naznačení vlastního obsahu památky na titulním listě došlo teprve v 18. věku slovy „Rechnung des Gratzerischen Ver- walters Johann Zúbko über dessen Einnahmb undt Ausgab Anno 1390“. Označení to ovšem není zcela přesné, neboť

Strana 6
6 Josef Šusta: nejde především o občanský rok 1390, nýbrž o termín svatohavelský, tedy o dobu mezi polovicí října 1390 a počátkem dubna 1391; také není to správce, nýbrž purkrabí, který klade účet. Purkrabí zval se skutečně Jan Zúbek. Byl stavu rytířského. Poprvé setkáváme se s ním v listině archivu Třeboňského dané 16. října 1385 nejspíše v Soběslavi, v níž Jan Zúbek spolu s jinými ručí paní vdově po Mikulášovi z Nedvědic za dluh plebána Vítka. Tehdy Jan Zúbek seděl na vesnici Samosolech u Kamenice n. L.; s přídomkem ze „Samosol“ vystupuje ještě v září 1390 na odpustkové listině papeže Bonifáce IX.1) Tehdy byl však již rožmberským purkrabím na Novém Hradě, ovšem teprve nedlouhý čas, neboť v únoru 1390, kdy na Novém Hradě dlel Oldřich z Rožmberka, purkraboval tam ještě Vilém z Mladotic. Pan Oldřich však zemřel v prvních dnech následujícího mě- síce,2) a jeho nástupce Jindřich z Rožmberka svěřil brzy potom správu panství a hradu Zúbkovi, neboť počet za termín svatojiřský skládal, jak později uvidíme, již Zúbek. Ten zůstal na Novém Hradě skoro po celou dobu panování Jindřichova; aspoň roku 1407 jmenuje se ještě purkrabím.3) Při samé smrti Jindřichově roku 1412 ovšem již ve službách rožmberských nebyl, vrátiv se asi do rodného kraje na Soběslavsko, do své malé tvrze Budislavě, kterou měl již roku 1407 a s kterou naposledy roku 1415 se připomíná, když přivěsil svou pečeť ke stížnému listu proti koncilu Kost- nickému.4) O jeho dlouholeté činnosti na Novém Hradě bohužel jiná zpráva se nezachovala, nežli účet svatohavelský let 1390—1391, k jehož vydání zde dlužno připojiti několik poznámek. Již povrchní prohlédnutí účtu přesvědčí o tom, že tvoří souvislý a ukončený elaborát, dosti přehledně rozdělený na tři hlavní oddíly, totiž na skupinu příjmů, skupinu vydání a účetní závě- rek. V obou prvních odděleních položky jsou zapsány tak, že příjmy nebo vydání příbuzného rázu tvoří samostatné kapitoly. Takové rubriky v oddělení příjmů jsou především: úrok z poddanských městeček a vesnic, berně, clo a rychta, konečně „percepta diversa“. Po příjmech následují vydání, nejprvé oddíl s platy lenníkům a zřízencům hradním, větší vydání učiněná k výslovnému rozkazu páně, náklad na stavbu haltéře, platy formanům za rozličnou dopravu, stavby a opravy na hradě, koupě ovsa pro panské koně, vydání na správu jedné usedlosti, jež spadla na pána odúmrtí, útraty purkrabího a písaře při služebních cestách, poselné, ho- spodářská vydání na panské dvorce, stavby rybničné a konečně t. zv. deperiencie. 1) Krofta, Mon. Vatic. Boh. V. Nr. 351. 2) Nikoliv 28. září, jak tvrdí Sedláček, Hrady a zámky III., 24, nýbrž na den translace sv. Václava, t. j. 4. března; viz M. Klimesch, Norberts Heermanns Rosen- bergsche Chronik 72 a Urkundenbuch des Klarissinen-Klosters in Krummau 14. 3) Pangerl, Hohenfurter Urkundenbuch 245. 1) Sedláček, Hrady a zámky IV., 91.

Strana 7
Úvod. Takovým způsobem různotvárná látka byla hned při založení účtu rozčleněna a každému oddílu vykázán předem počet listů nebo stránek, tak že jednotlivé položky spolu s datem, kdy příjem nebo vydání se stalo, byly zapisovány do hotového schematu. Při tom písař dbal o to, aby v jednotlivých oddílech nenastala tíseň, a rozměřil kapitoly tak štědře, že veliké kusy, namnoze celé stránky, zůstaly nepopsány. Již to jest plným důkazem, že památka není ani pozdějším opisem ani výtahem, který by na konci termínu svatohavelského z původní makulatury byl vznikl; ani v jednom, ani v druhém případě nebylo by se drahým papírem tak mrhalo. Také ráz písma svědčí tomu, že účet nevznikl najednou, nýbrž postupným zapisováním jednotlivých položek v průběhu celého období. Jest psán sice skoro veskrze jedinou rukou,5) ale jednotlivé zápisy ukazují rozličný inkoust a nestejnou náladu píšícího, prozrazující se buď chvatnějším nebo pečlivějším rázem písma. Psal to asi písař hradský Jan, který v účtu často vystupuje jako pravá ruka purkrabího a měl ročního platu půl druhé kopy grošů. Že byl českého původu, dokazují bohemismy jako „unam montem“ nebo „sabbato proxima“ a především četná česká slova, kterých užil tam, kde ho latina opouštěla. Jinak jeho znalost latinského jazyka byla dosti slušná a nejeví větší počet chyb, nežli u podobných pramenů v době té se vyskýtá. Účet vznikal tedy postupně v průběhu celého pololetí. Přes to není však nutno souditi, že by každá položka byla bývala zapisována přímo do účtu bezprostředně po vyplacení. Ráz písma byl by v případě tom zajisté pestřejší a méně čistotný; vskutku v jednotlivých odděleních účtu vydání několika od sebe dosti vzdálených dnů jsou často napsána jedním tahem. Zvláště význačný jest případ na fol. 22. Tam písař do rubriky obsahující náklad na pojíždky purkrabího k 24. listopadu zapsal také koupi nového sedla a k ní připojil pět jiných položek, totiž koupi železné pušky, několika šípů a veliké střely, vydání za dvojí tesařskou práci na hradě a plat za zhotovení řebřiný k vozu na vožení vína. Věci ty ovšem nepatřily do seznamu útrat na pojíždky, nýbrž do oddělení obsahujícího náklad na stavby a na hradský inventář, tedy na fol. 15. Písař poznal to teprve po 4. prosinci, když na fol. 15. zapsal již vydání jiná. Nezbývalo mu, nežli že zápis na fol. 22. mřežoval a na fol. 15. položky opakoval, ale již bez data a nikoliv doslovně. Srovnáme-li obojí zápis,6) shledáme, že text po 4. prosinci na pravé místo vřazený jest poněkud stručnější nežli text ze 24. listopadu, což lze vysvětliti nechutí k doslovnému opakování; ale také stilisace a pořádek obou delších položek liší se v obojím sepsání od sebe tak, jako by byly vznikly nezávisle ze společné předlohy. Takovou mohl býti manuál, do něhož purkrabí sám nebo písař Jan každo- 5) Asi při dvojí položce na fol. 7 zdá se, že lze zjistiti ruku jinou, těžkopád- nější; snad tu sáhl k péru sám purkrabí. 6) Ve vydání první zápis mřežovaný jest otištěn pod čarou.

Strana 8
8 Josef Šusta: denně zapisovali běžná vydání a příjmy bez rozlišení jednotlivých skupin, a z něhož písař čas od času jednotlivé položky přenášel do konečného účtu. Lzeť mechanickým užíváním hotové předlohy nejsnáze si vysvětliti chybu, jako se stala na fol. 22., nebo případ jiný na fol. 14., kde písař začal jednu položku slovy „Item feria II. ante b.“, ale zpozorovav v zá- pětí, že se přehlídl, přetrhl, co napsal, a zaznamenal „Item sabbato post Simonis et Jude“. Rovněž některé chyby písařské, jako „daubus“ nebo „omnemem“, „balneneum“ nebo nesrozumitelné „ron“ na fol. 12 vy- světlují se spíše vypisováním z nečitelných manuálů nežli bezprostředním zapisováním do účtu konečného. Jest tedy pravděpodobno, že máme před sebou jaksi hlavní knihu učetní, založenou na postupném vypisování z denní strazzy. Když termín svatohavelský se končil, bylo nutno připraviti závěrek. K tomu cíli písař provedl dole na každé stránce součet položek a učinil kolem něho elipsovitý kotouček. S touto prací začal již celý měsíc před sv. Jiřím (23. dubna), a proto na fol. 17. bylo mu opravovati hotový součet, když purkrabí ještě 21. března koupil ve vsi Žďáru několik čberů ovsa. Přepočítáváme-li součty jednotlivých stránek, psané vesměs rukou písaře Jana, shledáme, že jsou správné; pouze na fol. 21 nalézá se chyba o jeden groš a na fol. 4 při převodu vídeňské měny na českou chyba po- někud větší. Ale v tomto případě nešlo jen o sčítání, nýbrž o násobení a dělení větší sumy, což ve 14. věku ještě platilo za nesnadné umění. V tom směru také jednotlivé položky ukazují řídké poklesky. Tak převedeno 156 denárů, placených za 52 podkov po 3 denárech, na 22 groše 1 denár,7) čímž purkrabí byl o dva denáry zkrácen. Nebo ve čtvrtek po sv. Lucii ve Svinech Trhových bylo koupeno 123 měřic ovsa po 141/2 denáru, tedy vydáno 4 kopy 14 grošů 51/2 denáru, do účtu však zaneseno o 7 grošů a 41/2 denáru méně, tedy opět na škodu purkrabího. To jsou však zcela ojedinělé poklesky, jaké nalezneme skoro v každém středověkém účtu, a v celku dlužno přiznati, že písař Jan řemeslu svému dobře rozuměl. Konečný závěrek však nebyl již jeho věcí. Jak součet příjmů na fol. 8, tak součet vydání a jejich srovnání s příjmy a se zbytkem z předchozího termínu provedl někdo jiný, neboť jsou psány jinou rukou, s kterou ostatně se shledáváme v účtu ještě jednou. Na sklonku termínu svatohavelského na konci března purkrabí Zúbek, jsa o to listem pana Jindřicha z Rožmberka dožádán, poslal největší část své kasovní hoto- vosti, totiž 30 kop, po třech pacholcích na Krumlov, k položce účtu o těchto penězích pak táž ruka, která dělala závěrek, připsala slova „hec Wyssny sunt assignate“. Jde tu zajisté o Petra Višně z Větřně, vrchního komorníka pana Jindřicha z Rožmberka, a poznámku psal ne- 7) V účtu počítá se na kopy a groše české, groš o 7 českých denárech, a na měnu vídeňskou, totiž na talenty po 8 solidech, solidus po 30 denárech vídeňských. Poměr obou měn byl ten, že 61/2 denárů vídeňských šlo na jeden groš český.

Strana 9
Uvod. 9 pochybně člen ústřední správy pánovy, snad sám kancléř rožmberský Václav z Bílska, farář v Krumlově a děkan Be- chyňský, o němž se dovídáme, že 7. dubna na Krumlově v „estu- ariu“ nebožtíka pana Jana z Rožmberka8) s panem Janem Zúbkem provedl konečný počet. Z účetního závěrku na fol. 26 ostatně vidíme, že ten, kdo učinil srovnání příjmů a vydání nejprve o 2 denáry pochybil, chyba však byla revisí, o níž svědčí „R“ po straně připsané, v zápětí poznána a opravena v jiném zápisu na fol. 267, který lze právem označiti jako formální absolutorium pro Jana Zúbka. Toto abso- lutorium jest psáno třetí rukou, písmem professionálního písaře listin, který, jak se zdá, do průběhu učetního řízení nebyl zasvěcen, protože omylem nejprve z passiva Zúbkova učinil aktivum a teprve rasurou věc napravil. Toto konečné zúčtování ukazuje, že příjmy panství Novohradského za termín svatohavelský 1390—1391 převyšovaly vydání o 39 kop 17 grošů 1 denár, nepočítaje v to oněch 30 kop, jež před koncem pololetí purkrabí předem na Krumlov poslal a mezi vydání zařadil. Řečený přebytek však zmenšil se ve skutečnosti značně tím, že bylo nutno odečísti od něho sumu 29 kop 48 grošů a 5 denárů, kterou pan Jindřich zůstal Janu Zúbkovi dlužen při podzimním účtování svatojirského úroku roku 1390, kdy správa panství vykazovala schodek. Dne 7. dubna 1391 tedy Zúbek byl povinen pánovi odvésti pouze 9 kop 28 grošů a 3 denáry. Jest velmi pravděpo- dobno, že tato, v poměru k celému hrubému příjmu skoro dvě stě kop obnášejícímu, nepatrná suma byla jako pánovo aktivum přenesena na příští účet a že nebylo ji Janu Zúbkovi vypláceti v hotových, o čemž by se v absolutoriu zajisté zmínka byla stala. Tento způsob účtování pánovy kanceláře s purkrabím nebyl při správě rožmberských statků na sklonku 14. století patrně věcí ojedinělou, nýbrž odpovídal pravidelnému řádu. Již před lety J. Peisker nalezl v Horní Plané několik listů vytržených ze sta- rých účetních knih rožmberských, které pak J. Truhlář otiskl v Pa- mátkách archeologických (XIII, 107—111). Jeden list obsa- huje účetní závěrek a absolutorium, dané 8. dubna 1385 na Novém Hradě, oblíbeném sídle pana Oldřicha z Rožmberka, purkrabímu Marešovi;9 znění jest, jak následuje: „Summa perceptorum omnium universalis istorum omnium librorum 168 p 19 g 2 9; residua prioris racionis 461/2 g. s) O estuariu „in castro Crumpnaw iuxta capellam“ mluví se také v listině Rudolfa z Walsee z roku 1405, jejíž regest ale bez zmínky o zajímavém detailu topografickém jest u V. Schmidta, Urkundenbuch von Krummau Nr. 545 otištěn; vydavatel patrně listinu samu v ruce neměl a spokojil se s otištěním obsahu podle archivního repertoria. 2) Na kterém panství Mareš purkrabím byl, nemohl jsem zjistiti, ježto seznam rožmberských úředníků v těchto letech ze současných listin učiněný, má veliké mezery.

Strana 10
10 Josef Šusta: Summa universalis omnium distractorum omnium istorum librorum 168 p 45 g 51/2 9. Hec racio facta est Sabbato ante Conductum pasche anno LXXXV in Novocastro in stuba inferiori presentibus Puczkone purgravio, Loscone et Mrazkone notariis, in qua omnibus in unum computatis et equanimiter defalcatis remanserat primum dominus Marsoni 26 g. 21/2 9., sed tandem apposita residua prioris racionis videlicet 461/2 g. remansit Marso domino 6 20 g. minus 21/2 9 debitorie obligatus. Máme tu tedy znění velmi podobné závěrku novohradskému; jde také o termín svatohavelský, ale purkrabí Mareš vydal o něco více nežli přijal, a pouze onen malý přenos výnosu z předchozího termínu způsobil, že pán mohl na něm přece několik grošů požadovati. Celé finanční hospodářství rožmberské jeví se nám v obou případech v jasném světle jako typický příklad hospodářství středověkého velmože. Ústřední pokladna pánova, spravovaná vrchním komořím, přijímá pouze příležitostně částky peněz z jednotlivých panství. Každé panství tvoří samostatný účetní celek, purkrabí z příjmů jeho obstarává místní potřeby, ale vyplácí také podle mandátů pánových pe- níze k jiným účelům, poskytuje zálohy pánově komoře1o) a zůstává někdy při pololetním účtu jejím věřitelem. Jest to tedy onen poměr, s kterým se shledáváme také při králi a jeho podkomořím, a který způsoboval, že důležitější místa ve finanční správě mohly zaujímati pouze osoby bohaté, namnoze původu měštanského. Nezámožný zeman jako purkrabí mohl při tom snadno přijíti do úzkých. Zdá se, že bylo tak i u Jana Zúbka na počátku termínu svatohavelského, kdy pán dluhoval mu skoro 30 kop z účtu předchozího a kdy úrok poddanský snad ještě nebyl sebrán, kdežto lenníci a zřízenci žádali služné. Aspoň vysvětlil bych tím jeden poněkud nejasný zápis v rubrice „Percepta diversa“ na fol. 7 v ten způsob, že si Zúbek s povolením pánovým 29. října vypůjčil 4 kopy z peněz Petrem Veseleřem na úrok svatohavelský sebraných, kteroužto půjčku pak Veseléř ve svých účtech sobě zapsal k dobru (ponit sibi ad distri- buta). Petr Veseléř byl asi rožmberským služebníkem na některém ze sousedních panství; určitě víme o něm jen, že byl synem bohatého měšťana, který nadal nový klášter Třeboňský ročním platem šesti kop.11) Petr spolu s bratrem Janem vystupuje roku 1390 v závěti Oldřicha z Rožmberka jako klient velmožného pána, který přijal jejich zboží pod svou svrcho- 10) Z 15. století, z doby Oldřicha mladšího z Rožmberka v dopisech vydaných v Archivu Českém XIV. jest řada dokladů o tom, jak Oldřich zálohy takové na jednotlivé termíny žádá, a také jsou tam kvitance ústřední správy na částky přijaté. 11) Viz nekrolog otištěný Loserthem v Mitth. d. Vereins f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen XVII., 220 a regestra Albína z Helfenburku v archivu Třeboňském.

Strana 11
Úvod. 11 vanost, ale zaručil bratřím nejen požitky, nýbrž i soudní pokuty z něho plynoucí. 120 Za vlády spořivého Oldřicha z Rožmberka, jehož poznáme jako množitele statků rodových ještě dále, bývalo asi výjimkou, aby se purkrabí opravdu většími obnosy stávali věřiteli pánovými. Jinak bylo za pana Jindřicha, který vzrostlé moci rodu užíval především k důraznému vystupování v politických bězích a byl často zapleten do nákladných podniků válečných, i proti králi se obracejících. Rozdíl mezi otcem a synem jeví se jasně zejména ve dvou listinách, hospodářský vý- sledek činnosti obou shrnujících. První z nich jest vzpomenutá již závěť Oldřichova, památka skutečně zajímavá. Starý velmož, který spojil ke sklonku života rodové jmění opět v celek, vyrovnává v ní své skutečné nebo domnělé závazky se zřejmou obavou, aby nepravě nabytým penízem jeho duše nebyla obtížena, určuje dlouhou řadu legátů a darů přibuzným, klientům a služebníkům, nezapomíná na církevní ústavy a zakládá i na- dání k obvěnění chudých dcerek vládyckých. Ze závěti mluví spořádané poměry zámožného šlechtice. Jeho syn Jindřich z Rožmberka naproti tomu zemřel roku 1412; závěti po něm není, za to však máme obšírný soupis jeho dluhů, učiněný poručníkem sirotků panem Čeňkem z Vartmberka a řadou purkrabí rožmberských.13) Purkrabí hlavních statků vystoupili tehdy při zřízení poručenství a úpravě pozůstalosti vůbec značně do popředí, jak ukazuje jiná listina,14) v níž přistupují se svými hrady k poručenství pana Čeňka, ale s některými podmínkami, vyhrazujíce si skoro dozor nad dobrou správou celku. Toto důrazné vystu- pování služebníků panských pochopíme snadno nahlédnutím do soupisu dluhů nebožce pana Jindřicha, kde služebníci rožmberští a především purkrabí stojí v řadě věřitelů se značnými částkami, jež vznikly asi tím, že pán na jednotlivá panství poukazoval větší výplaty, nežli byly příjmy jejich. Soupis dluhů Jindřichových z roku 1412 jest také proto zajímavý, že v následujících letech k jednotlivým položkám bylo připisováno, jakým způsobem se dluh splácel. Tu vidíme, že se jednotliví purkrabí s poru- čenskou správou vyrovnali tím způsobem, že si při následujících rocích účetních přebytky panství podrželi. Tak ku př. Vildštejnský purkrabí Buzek byl věřitelem 156 kop; z těch ubylo při účtování na podzim roku 1412 30 kop, při jarním účtování roku 1413 56 kop, při podzimním účtu téhož roku 29 kop a na jaře roku 1414 zbytek poslední. Z dat, která při 12) Závět z 16. února 1390 v Třeboňském archivu Fam. Rosenberg Unt. 27, Nr. 4. 13). Zajímavý ten zápis, psaný na 7 listech, jest český, obsahuje dodatky z let 1412—1414 a zasloužil by pečlivé edice; nalézá se v Třeboňském archivu Fam. Rosenberg 24 b. 14) Smlouva česká ze 14. srpna 1412 v Třeboňském archivu Fam. Rosenberg Unt. 5, Nr. 8; jména purkrabí rožmberských z ní otiskl Palacký v Archivu Če- ském, VI., 27.

Strana 12
12 Josef Šusta: záznamech těch nalézáme, vidíme že zpravidla rožmberští purkrabí kladli účet brzy po uplynutí pololetí. Z pozdějších let 15. věku máme ovšem zprávy, že bylo nutno purkrabí ke kladení účtů napomínati, nebo že skládali počet ze dvou termínů najednou.15) Snad působily tu ne- klidné běhy válečné, které v husitské době za vlády pana Oldřicha a jeho synů asi vůbec ve správě zboží rožmberského mnohé zmatky způsobily. Než i ve starší době nechyběly takové případy, že počet purkrabský byl skládán teprve po dlouhé době. Tak nalézáme v našich účtech, že teprve po sv. Martinu roku 1390 novohradský písař Jan byl na Krumlově, aby složil počet za svatohavelský termín roku 1389—1390, kdežto počet z ná- sledujícího termínu svatojirského roku 1390 samým Janem Zúbkem byl již o měsíc dříve učiněn, jak vysvítá ze záznamu o jeho cestovní útratě. Ono opoždění lze nejspíše vysvětliti tím, že předchůdce Zúbkův, purkrabí Vilém z Mladotic ještě před složením počtu buď odešel nebo zemřel. Že v takovém případě také dědicové zesnulého byli držáni, aby účetnímu závazku nebožcovu dostáli, dosvědčuje řečená již závěť pana Oldřicha z Rožmberka z roku 1390, kde o bývalém novohradském purkrabí Vilémovi Puckovi z Trutmáně čteme toto ustanovení: „Item Vilhelmus dictus Puczek felicis recordationis obligatur nobis in 16 sexagenis grossorum, 6 talentis denariorum, et quia idem Puczko fuit officialis noster et bona nostra sibi per nos commissa rexit et de eisdem non reddidit rationem, dum tunc heredes sui nobis loco ipsius rationem de premissis omnibus, de quibus bene conscius est notarius noster Oczasko, reddent, extunc predictas 16 sexaginas et 6 talenta denariorum eidem vel heredibus suis relaxamus, sed quidquid in ratione remanebit, persolvat; sed quamdiu per successores ipsius ratio de officio suo facta non fuerit, tamdiu de ipsa facienda et etiam de premissis 16 sexagenis et 6 talentis moneantur.“ Z řádků těch mluví opatrný pán, který dovede býti včas velikomyslný, ale pevně stojí na tom, aby přesný řád jeho správy nebyl otřesen. Jest to týž duch pořádku, který vedl za vlády Oldřichovy k nákladným, ač málo zdařilým soupisům rožmberských držav a privi- legií, jež jsou nám dosud zachovány v rukopise marienthalském a kří- žovnickém; dokladem téhož ducha jsou také novohradské účty z let 1390 až 1391, které prozrazují svým přehledným učleněním a jasností zjevně starou tradici správní. Ony poskytují nám jako celek pohled do finančního hospodářství velmože 14. věku, ale vedle toho také mnoho zajímavých podrobností. Cílem předmluvy ovšem není soustavné vyko- řistění pramene; pouze některé stránky bohatého obsahu chce vydavatel následujícími řádky jasněji osvětliti. * 15) Příklady zvláště v rožmberské korrespondenci, otištěné ve čtrnáctém dílu Archivu Českého.

Strana 13
Úvod. 13 V řadě příjmů stojí na prvém místě poddanský úrok, za- placený v pololetí po sv. Havlu; pouze u vsi Revňovic vybrán úrok také za předchozí lhůtu, u vsi Bukové jsou některé nedoplatky starší. Prostá řada čísel dává nám tedy zprávu o rozsahu panství, zajímavou zvláště, srovnáme-li ji ve zprávami staršího rožmberského urbáře ze 14. věku.16) Popis panství Novohradského v tomto urbáři předvádí nám rozsah, jaký zboží mělo v době kolem roku 1380, a srovnání s účtem ukáže nám změny, jež přineslo následující desítiletí. Prostému srovnání vadí ovšem rozličný ráz pramenů; urbáře vypočítávají zpravidla trvalá práva pánova, kdežto účty obyčejně poznamenávají pouze skutečné příjmy jednoho období, příjmy, které vlivem rozličných činitelů, hlavně slev a nedoplatků, mohou se od urbarialního normálu značně odchylovat. V našem případě vedle toho také nespolehlivost urbáře vadí přesnému srovnání; neboť rožmberský urbář jest jen krasopisný sice, ale povrchní opis starší předlohy a obsahuje mnohé nesprávnosti.17) V urbáři oddělení nadepsané „Bona in Greczen perti- nentia“ zahrnuje vlastně tři samostatné oddíly, totiž popis vlastního panství Novohradského, zboží Stropnického a mě- stečka Svinů Trhových. Rozdělení souviselo s místními poměry i s dějinným vývojem. Značná část zboží Stropnického, které leží vět- šinou v horách a zachovalo dlouho lesní ráz, byla již v 13. věku částí ma- jetku rožmberského; naproti tomu Sviny Trhové a Nový Hrad s řadou vesnic na úpatí hor položených náležely až do polovice 14. století pánům z Landštejna a byly bratry rožmberskými teprve roku 1359 kou- peny. Při tom vlastní zboží Novohradské nebylo v druhé polovici 14. věku statkem zpupným, nýbrž lénem královským, ke koruně některými man- skými závazky připoutaným.18) Proto veškeré tři části, ač byly podřízeny jedinému purkrabí, nesplynuly v jednotný celek, a v urbáři lze znáti toho stopy. Také v účtech Zúbkových poddanský úrok ze Svin a ze zboží Strop- nického jest oddělen od platu z vlastních vesnic Novohradských, ale vedle toho setkáváme se tu ještě s jiným rozdělením. Jest to rozdělení podle toho, zda úrok byl placen v českých groších a kopách či v měně vídeňské, počítající na denáry, solidy a talenty. Obojí měna vyskytuje se také v urbáři zastoupena, často při rozličných dávkách v jedné a téže vesnici, ale v účtech bylo nutno položky placené ve vídeňských penězích položiti do zvláštního oddělení, pro snazší pře- vedení na českou měnu, na níž účet byl založen. Proto pro obojí měnu učiněna zvláštní pododdělení, ovšem pouze na vlastním panství Novo- hradském, neboť zboží Stropnické a Sviny Trhové odvedly veškerý úrok 16) Vydání J. Truhlářovo v Pojednáních Č. Společnosti Náuk VI., 10; 1880 17) O nich vydavatelovo pojednání „Glossy k rožmberskému urbáři“ v Českém Časopisu Historickém XII. 34. 18) Viz Codex iuris bohemici II. 3, 45

Strana 14
14 Josef Šusta: jen v penězích vídeňských. To nutno míti na zřeteli, když přistoupíme k vlastnímu srovnání účtu s urbářem. Při zboží Stropnickém rozdíly, které shledáme, nejsou značné. Především počet vesnic jest týž v obou pramenech, totiž městečko Stropnice a vsi Fiedretschlag, Stropnice Dlouhá, Schlagles, Chlupatá ves (Rauhenschlag), Luggau a Humenice (Maierhof). Také jednotlivé záznamy o placeném úroku v účtu shodují se namnoze s požadavky urbáře. Tak má ves Schlagles platiti podle urbáře 2 talenty 3 solidy a 111/2 denárů pololetního úroku a s touže sumou se shledáváme v účtu; přesná jest shoda rovněž u vsi Fiedretschlagu a až na několik denárů docílíme jí také u vsi Chlupaté, v obou Stropnicích a v Humenicích, když provedeme reluici desátku19) a některých naturálních dávek, z nichž, jak vidíme z ji- ných kapitol účtu, pouze oves býval odváděn in natura. U vsi Luggau ovšem účet uvádí značně vyšší úrok nežli urbář, ale to vysvětlíme snadno pokrokem klučení a vznikem nových usedlostí v kraji, kde kolonisace ještě dlouho nebyla ukončena. Nepatrné odchylky u řečených čtyř vsí, kde účet má o několik denárů menší obnosy, nežli bychom podle urbáře očekávali, pak mohly vzniknouti nedoplatky nebo slevami, připustíme-li, že v urbáři máme zapsánu obvyklou výši dávek, v účtu pak pouze čísla dotčená malými změnami skutečných poměrů jediného termínu platebního. Ale proti tomu zdánlivě nejpřirozenějšímu názoru, založenému na před- pokladu, že purkrabí do svých „percepta“ zanáše skutečně přijaté obnosy úroční z jednotlivých vesnic, stojí poslední dvě rubriky v oddílu vydání, označené jako „deperiencia in censu grossorum" a „de- periencia in Viennensibus“. V nich dovídáme se ku př., že ve vsi Schlagles na hajném Anderlínovi sešlo 60 denárů, ve Chlupaté vsi na hajném Jaklínovi 501/2 denárů, že v Luggau odchodem některých osadníků ubylo 114 denárů; podobně deperiencie v městečku Stropnici činí 111 denárů, ve vsi Stropnici Dlouhé 129 denárů, a jsou to zřejmě slevy učiněné duchovním, rychtářům, hajným, odměny za výtopy rybničné nebo nedoplatky z pouštek. Kdyby tedy úrok zapsaný v první rubrice příjmů znamenal obnosy purkrabím a jeho písařem skutečně vybrané, dosáhli bychom údajů o výši závazné urbariální povinnosti vesnic při- počtením oněch deperiencií k číslům v „percepta“ zapsaným. V tom pří- padě u většiny vesnic zboží Stropnického, ku př. u vsi Schlagles, shoda účtu s urbářem by byla ztracena, a oprávněna domněnka, že mezi rokem 1380 a 1390 poddanské dávky značně vzrostly. Při tom by však zůstalo nevysvětleno, jak mohl purkrabí deperiencie vřaditi do oddělení vydání a tak sobě k dobru je připočísti. Neboť, že obě rubriky deperiencií tvoří v souhrnu vydání podstatnou položku, o tom přesvědčí prostá revise celku; 19) O těchto desátcích, jež byly přežitkem ze starších poměrů církevních, viz zmínku v článku K. Krofty „Kurie a cirkevní správa zemí českých“ v Č. Č. H. X. 377. a aYyN nkkara 3

Strana 15
Úvod. 15 veškera vydání, tvořící aktivum Zúbkovo, při závěrku obnášela 159 49 g 4 9, součet všech oddělení vydání bez deperiencií 151s 17g 69 a obě poslední rubriky přesně 8 p 31 g 5 3. Tvoří tedy deperiencie podstat- nou část celého účtu, a z toho nutno souditi, že v prvním oddě- lení příjmů nebyl zapisován úrok skutečně odvedený, nýbrž sumy, které podle urbariálního předpisu odváděny býti měly. Teprve odečteme-li od nich deperiencie, obdržíme skutečný příjem Novohradské správy z poddanských vesnic o svatohavelském termínu vybraný. Způsob ten zdá se nám nezvyklý a zbytečně složitý, ale lze jej vy- světliti. Poddanské platy jednotlivých vesnic byly konstantní a ústřední správě známou veličinou, která v průběhu každého pololetí plně měla býti vybrána. Slevy a nedoplatky purkrabí měl v každém případě jed- notlivě odůvodnit,20) ale jejich vypočítáváním v oddělení příjmů mohl snadno nastati zmatek, a také srovnání s urbariálním výtahem, jehož ústřední kancelář ke kontrole zajisté užívala, bylo tím ztíženo. Pohodlnější bylo, když purkrabí do svých příjmů zanesl fiktivně plné obnosy, jež měl vybrati, a shrnul nedoplatky v přehledný celek v oddělení vydání. Zdá se, že způsob ten byl v rožmberském účetnictví všeobecně obvyklý, a dosvědčuje to přímo, ovšem pro dobu pozdější, poznámka v účetním manuálu Soběslavském z roku 1442 při vsi Řipci účiněná: „deperiencia scribuntur in distributis“. Pomocí této účetnické zásady lze vysvětliti také nejsnáze záhadnou poznámku při odúmrti Mikuláše koláře ze vsi Humenice, která v rubrice „Percepta diversa Zubkonis“ na čtvrtém místě jest zapsána. Vysvětluji zápis tak, že celá odúmrt Mikulášova činila 4 ta- lenty, z čehož podle obvyklé dohody se vdovou pánovi připadla polovice, tedy dva talenty = 72 grošů českých. Celé dědictví bylo však zatíženo dluhem 51 grošů, z nichž pán rovněž převzal 251/2 grošů; písař zanesl tedy do účtu skutečně přijatých 46 grošů 4 denáry a učinil jen poznámku o dluhu, kterým původní obnos byl zmenšen. Sám však později shledal, že se prohřešil proti účetnickému zvyku, který žádal vepsání celého po- žadavku do příjmu a úbytku do vydání; proto nechtěje věci již měniti, naznačil to slovy „in percepta non debuit ponere“. Máme tu tedy opět doklad vyspělé techniky účetnické, lišící se značně od chaotického nepořádku, s kterým se ve středověkých účtech často potká- váme. Pro kritickou úvahu o účtech Zúbkových pak nejdůležitější jest poznání, že v číslech první rubriky příjmů máme ne náhodný výsledek 20) Že často o slevách a nedoplatcích rozhodoval pán sám, dosvědčují dopisy rožmberské z 15. století; že tehdy rovněž deperiencie podrobně do rejstříků účetních byly zapisovány, ukazuje žádost třeboňského písaře o účty svého předchůdce, „abychť já z nich mohl porozuměti, kto jsú úrokuov nedávali, i věděl, koho z čeho upomínati,“ Archiv Český XIV., 86. Že staré účty ve sporech o nedoplatky jednotli- vých poddaných byly rozhodujícím dokladem, ukazuje dopis Zvíkovského purkrabí z roku 1459, otištěný tamtéž 97.

Strana 16
16 Josef Šusta: jednoho pololetí, nýbrž soupis pravidelných platů poddan- ských vesnic, který lze s urbářem přímo srovnávat. Takové srovnání při vlastním panství Novohradském a při Trhových Svinech ukáže větší odchylky nežli při zboží Stropnickém. V městečku Svinech podle účtu Jan Zúbek měl vybrati 361/2 talentů vídeňských grošů, kdežto z urbáře dopočítáme se sotva 27 talentů, a to jen, když převedeme veškeré naturální dávky na obvyklé sumy v penězích a pře- počítáme platy grošové na vídeňskou měnu. Rozdíl nutno vysvětliti dvojím způsobem; buď roku 1390 byl také desátek v urbáři ještě v penězích ne- hodnocený reluován a do souhrnné sumy úroku pojat, anebo byla država rožmberská v městečku rozšířena. To mohlo se státi, neboť v době sepsání urbáře Oldřichovi z Rožmberka náležely pouze dvě třetiny Svin, kdežto zbytek zůstal Ojířovi z Landštejna. Tento zbytek byl snad ještě před rokem 1390 od pana Oldřicha koupen, aspoň později celé Sviny skutečně Rožmberkům náležely. Značné rozšíření rožmberské državy v osmdesátých letech 14. věku lze zjistiti určitě při vlastním panství Novohrad- ském, které se v účtech Zúbkových jeví zcela jiné nežli v urbáři. Podle urbáře k hradu počítalo se město Nové Hrady s podhradím Niederthalským (Ledrtal), ves Krucov, Žďár, část Borovan, Buková, Byňov a Štiptoň; rozsah celku není tedy ještě větší, nežli jaký se jeví v kupní listině roku 1359, kdy panství přešlo na Rožmberky.21) Pouze ves Hardetschlag přibyla, ale ta nebyla roku 1380 ještě vlastně majetkem rožmberským, nýbrž její vlastník Verner z Pořešína podal ji jako služebný statek pánům z Rožm- berka na tak dlouho, dokud by nezaplatil určitý dluh. V účtu Zúbkově panství má naproti tomu zcela jiný rozsah. Především chybějí vesnice Krucov a Borovany. O Krucově víme z listiny chované v zámeckém archivu Novohradském, že roku 1384 byl prodán rožmberskému úředníkovi Di- višovi; kdy zcizeny byly Borovany, nelze zjistiti, ale na počátku 15. věku byly v držení Přibíka z Dobřemilic a Harachéřů z Petrovic. Za to panství vzrostlo značně na jiných stranách; vedle Hardetschlagu přibyly zcela nebo z části vesnice Pěčín, Dobrá voda, Hrádek, Rybná, Božejov (Puschen- dorf), Revňovice, Strážkovice, Hrdlořezy, Olešnice, Valtéřov (Waldetschlag), Kunratice (Neudorf) a část Německého Rychnova. Při většině těchto osad se nedovídáme ze zachovaných listin, z čích rukou do majetku rožmberského přešly; jest však pravdě podobno, že byly původně vlastnictvím drobné šlechty jihočeské. U vsi Kunratic22) dovídáme se z účtu samého, že pan Oldřich patrně nedlouho před svou smrtí koupil ves od Veclína a Čeňka z Dúdleb. Olešnice roku 1378 jmenuje se jako sídlo Koňatů z Olešnice, Revňovice v letech 1389 a 1391 21) Listina jest tištěna u Teichla, Geschichte der Stadt Gratzen 320. 22) Teichl 48 zmátl osadu tu s Konraticemi (Kainretschlag), která patřila k rožmberské državě již r. 1367, ale nepodléhala správě Nového hradu.

Strana 17
Úvod. 17 aspoň z části ještě náležely zemanovi Mikuláši z Revňovic, v listinách připomínanému, Hrádek rovněž v druhé polovici 14. věku byl majetkem zemanského rodu, jehož jednoho příslušníka jako mana Novohradského poznáme, a stejně bylo s Valtéřovem, po němž se jiný man Rožmberský zove, kdežto Dobrá voda byla do roku 1385 majetkem jednoho z chudších členů panského rodu z Landštýna. Roku 1385 zdá se, že také Pěčín byl k panství novohradskému připojen, neboť tehdy pan Oldřich zajistil na Pěčíně Ančce z Konína, manželce svého lovčího Myšky, věno 15 kop; 23) koupil asi vesnici od svého služebníka, ale byl nucen věnný závazek na ní z doby dřívější váznoucí zaručiti listinou. Rychlý vzrůst panství Novo- hradského jeví se nám tedy jako jeden z dokladů důležitého zjevu hospo- dářských dějin doby předhusitské, totiž vzrůstu a scelování panské državy na ujmu drobnějšího majetku. Pan Oldřich z Rožm- berka, který v politických dějinách země nevystupuje, ale državu rodu rozšířil o veliké kusy, jako bylo dědictví pánů z Velešína, Pořešína a jiná jím a jeho bratry získaná panství, snažil se jednotlivé statky zaokrouhliti koupí drobných statků zemanských sousedících se starší državou rodu. Veliká část této selské šlechty rozplemenila se v jižních Čechách zajisté v těsné souvislosti s rychlou kolonisací na půdě pohraniční postoupené korunou podnikavým Vítkovicům a stála k různým větvím mocného rodu od počátku v poměru klientské závislosti. Máme listinné zprávy o tom, že Vítkovici postupují jednotlivé osady členům své zbrojné družiny, kterou ve starší době sotva jinak mohli udržet. Tříštění statečků a rostoucí vliv městské kultury na venkově způsobily však, jak se zdá, na sklonku 14. věku skutečnou krisi zemanského stavu, krisi, jaká za- chvacuje tradicionální poměry skoro všude, kde vítězí hospodářství pe- něžní. Velmožové, kteří za změněných poměrů veřejných neměli již zájmu při jeho rozvoji, kupovali tehdy zadlužená zbožíčka a zcelovali jimi své statky tím ochotněji, čím snazší se stala správa a přímé užívání velikých domén pokrokem peněžního hospodářství, které učinilo ze statků namnoze pouhý podklad rent a proměnilo většinu naturálních dávek v prosté platy. S vývojem tím zajisté těsně souvisí rozmach panského stav u v době Václava IV. a panské jednoty, spolu však také ona proleta- risace jihočeského zemanstva, která tak hlasitě se jeví v popravčí knize pánů z Rožmberka, nalézajíc v Trocnovském zemanovi, Rožmberky vy- děděném, svého hrdinu a která dává později husitskému hnutí zvláštní barvitost. Sociální krise drobné šlechty mluví také v prostých číslech Novohradských účtů, jeví se v onom rychlém vzrůstu panství mezi lety 1380—1390, který ovšem ani v pozdější době se nezastavil a jehož další postup lze nejlépe poznati srovnáním s urbářem novohradským z roku 1553. 23) Sedláček, Hrady a zámky III., 208 a Březanova regestra v Třeboňském archivu. J. Šusta: Purkrabské účty panství Novohradského. 2

Strana 18
18 Josef Šusta: S urbářem ze 14. věku možno tedy srovnávati pouze starší osady vlastního Novohradského panství. V první řadě jest to město Nové hrady, jehož pololetní plat poddanský roku 1390 byl 9 talentů a 201/2 denárů vídeňských, tedy něco přes 5 kop českých; naproti tomu urbář má číslo mnohem vyšší, neboť podle něho jenom z 49 purkrechtních gruntů městských pánovi plynulo ročně skoro 50 kop, ježto každý purkrecht prý platil po 60 groších českých. Rozdíl jest zde nápadně veliký, ale zmenší se podstatně, když připustíme možnost, že nedbalý písař urbáře napsal omylem groše místo denárů; skutečně v málo úrodném horském kraji úrok celé kopy jest nezvyklý, a v sousedním městečku Stropnici podle urbáře purkrechtní grunty platily jen po 60 denárech. Přidržíme-li se té domněnky a přičteme k purkrechtnímu platu desátek a ostatní reluované dávky urbáře, dosáhneme pro dobu kolem roku 1380 pololetního úroku z Nových hradů 9 talenů 64 denárů vídeňských, tedy obnos, který se skoro úplně shoduje s přijmem Zúbkovým. Neboť rozdíl 44 denárů lze vysvětliti osvobozením jednoho gruntu městského, který, jak později uslyšíme, pan Oldřich na smrtelné posteli bez úroku daroval svému ko- morníkovi. Rovněž jen malé rozdíly lze zjistiti u vsi Biňova, kde urbář žádá 3 s 43 g a účty mají 3 ß 2 g, u Bukové, kde urbář žádá 10 4 g a účty mají 9 p 40 g; podhradí Niedertalské (Ledrtal) v obou pramenech platí stejně 9 g 6 d. Za to větší rozdíl jest u vsi Žďáru, kde však urbář má vídeňskou měnu, účty českou. Při relaci 1 groš = 61/2 denáru vídeňských, která jest jista pouze pro rok 1390 a nikoliv pro dobu sepsání urbáře, žádal by urbář 5 18 g, kdežto účty mají 4 531/2 g, rozdíl však, jak naznačeno, mohl vzniknouti tím, že v době, kdy urbář byl psán, na groš šlo více vídeňských denárů nežli později. Ves Štiptoň, jejíž popis v urbáři jest velmi podrobný a ukazuje krásně typus koloniální vesnice o zcelených lesních lánech různé délky, má v účtech obnos úroku nápadně malý, takže rozdíl lze vysvětliti buď chybou urbáře, nebo částečným prodejem vesnice, nebo jinou podstatnou změnou poměru k pánovi. V celku srovnání urbáře s účty ukazuje nám při rychlém vzrůstu velkostatku skoro úplnou nezmě- něnost poddanských platů ve starších částech domény. Druhou důležitou částí příjmů na panství Novohradském vedle poddanského úroku byly berně, clo a rychta. Berně v svato- havelském berním roku 1390—1391 byla vybírána pouze v některých osadách zboží Stropnického a z jedné položky v oddělení vydání sezná- váme, že byly to staré nedoplatky z doby purkrabské správy Viléma z Mladotic, tedy z roku 1389—1390. Z toho lze souditi, že na rožmberských statcích tehdy berně ještě neměla ráz každoroční dávky a byla vybírána jen tehdy, kdy se v zemi skutečně platila. Clo vybíralo se v obou důle- žitějších osadách, ležících na obchodní cestě z Vitoraze do Budějovic, totiž v Nových hradech a ve Svinech Trhových; vznik dvou celnic tak blízko sebe položených vysvětlíme si tím, že obě městečka v době před panstvím Rožmberským náležela rozdílným pánům. Ostatně způsob

Strana 19
Úvod. 19 správy celní v obou nebyl stejný. Ve Svinech clo pronajímalo se spolu s rychtou a již v urbáři děje o tom zmínka slovy „iudicium et theloneum exponitur singulis annis“; roku 1390 bylo obojí pronajato za 40 kop. V No- vých hradech rychta nebyla spojena se clem snad proto, že město, které roku 1368 dosáhlo s osvobozením od odúmrti značné samosprávy soudní,24) samo rychtu koupilo. Clo tu nebylo ani pronajato, nýbrž vybíral je pro- vrchnost jakýsi Michal. Ten odvedl za termín svatohavelský let 1390—1391 pouze 8 kop 36 grošů, obnos neveliký, i když uvážíme, že v zimním období obchod přes pohraniční hory zajisté byl méně živý nežli v letním termínu svatojirském. Že to byl však přece výsledek nezvykle špatný, dokazuje rozpačitá poznámka, kterou purkrabí doprovázel položku v účtu. Třetí hlavní oddělení příjmů purkrabských označeno jest jako „percepta diversa“ a má skutečně pestřejší ráz; nalézáme tu soudní pokuty z vesnic, pozůstalosti lidí sběhlých, platy za robotu, za dříví a za užívání lesa (stubalia) vybíráné od panských hajných, a pře- devším odúmrti, které ve většině vesnic ještě jsou právem panským a namnoze dosti výnosným. Vidíme však, že, podobně jako jinde se tak dálo, pán, ponechává vdově nebo jiným dědicům část pozůstalosti a že přijímá svůj díl také ve splátkách. Při pokutách odváděných od rychtáře děje se někdy zmínka, že plynuly z rozsudků, které vynesl sám pán se svým kancléřem na Krumlově. Souhrn všech náhodných platů přesahuje 60 kop a tvoří skoro třetinu celého příjmu panství. Daleko větší počet listů nežli oddělení příjmů zaujímá v rukopisu seznam Zúbkových vydání; také ráz oddělení toho jest mnohem rozmanitější. Na prvním místě jsou tu platy služební, které bral purkrabí sám se svým personálem. V 15. věku páni z Rožmberka namnoze uzavírali s purkrabím toho onoho hradu smlouvu, kterou se zavazoval za paušální sumu peněz a naturálií, hrad řádně opatřiti posadkou a jinými věcmi; mluvilo se o tom jako o nájmu hradu.25) Na Novém hradě roku 1390 bylo ještě jinak; Jan Zúbek byl v plném smyslu zřízencem pánovým a bral za svou práci plat 26 kop ročně. Zdá se však, že z těchto peněz byl za- vázán sobě držeti některou čeleď, neboť v účtu vyskytují se se zvláštním platem panským pouze písař hradský Jan, hospodářský pojezdný (pro- visor curiarum) a správce včelína. Ovšem nelze pochybovati o tom, že k výživě obyvatelů hradu panské dvory přispívaly rozličnými dodávkami naturálií, jak smlouva mezi purkrabím a pánem to určovala. Vedle vlastního úřednictva panského a pukrabího v účtu shledáváme však ještě řadu osob, jimž z příjmů panství byly vypláceny roční obnosy výše 4—10 kop. Učet zve je lenníky a věc souvisí zajisté s tím, že Nový hrad byl králov- 24) Privilej z roku 1368 jest tištěna u Teichla, Geschichte der Stadt Gratzen 322; v účtu roku 1390 žádný příjem z rychty Novohradské není připomínán, zdá se tedy, že opravdu obci byla postoupena. 25) Archiv Český VII., 219, 273. 2*)

Strana 20
20 Josef Šusta: ským lénem Rožmberkům svěřeným podle práva manského, podle něhož byl držitel zavázán míti k obraně hradu a ke službě králově aspoň 10 manů. Jména těchto „feodales“ ukazují, že nebyli to prostí pacholci jízdní, nýbrž osoby šlechtické, zavázané k službě rytířské. S většinou těchto „dobrých lidí“ setkáváme se v jihočeských listinách.26) Jest tu Petr Žestovec ze Světvé, známý majitel tvrze v 15. století panstvím Novo- hradským zaujaté, který také na závěti Oldřicha z Rožmberka z roku 1390 vystupuje jako spolupečetitel. Držitel jiné tvrzky blíže Nového hradu ležící, která však v 15. století již byla zříceninou, byl Lavička z Hrádku. V listinách ze sklonku 14. věku častěji vystupuje také Licek z Dvořce tvrzky ležící blíže Borovan; ten roku 1385 prodal svůj statek v Radosticích pánům z Rožmberka a tehdy kupní listinu spolu zpečetil jiný man Novo- hradský Oldřich z Vlachňovic, který také roku 1391 vystupuje na listině Přibíka z Jedovar. Jiný lenník, Oldřich z Pašnovic, jest roku 1371 svědkem na listině Alberta z Vintéřova, snad příbuzného Novohradského mana Světině z Vintéřova; Oldřich z Pašnovic spolu s Lickem z Dvořce vystu- pují ostatně ještě roku 1411 na kupní listině Setěcha z Chvalšovic. Že také Bernard z Borovnice byl šlechtického rodu, ukazují listiny z let 1379 a 1383; Mikulka ze Zvíkova přivěsil svou pečeť roku 1394 na list Beneše z Heršláku. O Vilémovi z Třičměře a Benešovi ze Stropnice nemáme po- dobných zpráv, ale není nutno pochybovati o tom, že náleželi také do kruhu drobné šlechty jihočeské, která tvořila klientský kruh kolem rodu rožmberského. Po rubrice ročních platů služebníkům a manům hradským v účtu Zúbkově následuje oddíl „distributa maiora ad mandatum domini Henrici“; tedy vydání, která učinil purkrabí na výslovný rozkaz pánův. Jindřich z Rožmberka dává z příjmů panství platiti kou- pený chmel nebo šatstvo dlužné ještě panem Oldřichem, zádušní mše nebo příspěvky lenníkům a jiná mimořádná vydání. Do pravidelného života hradského a správy panství uvádějí nás následující oddíly účtu. Pro místní obchod a dějiny styku se sou- sední oblastí rakouskou přinášejí některé zprávy seznam obnosů zapla- cených formanům za práci povoznickou. Ovšem jsou to asi jen případy výjimečné, o nichž se z účtu dovídáme. Pravidelnou vozbu na panství a dovoz ke dvoru obstarával zajisté především hradský vozka Taschner, který jest v účtu častěji jmenován; pouze když on nestačil, byli najímáni jiní, aby vozili šindel a dřevo z hor do Nových hradů, dopravovali zajaté, patrně zločince, s průvodem zbrojných pacholků na Krumlov, kam z pan- ství dováženy ryby, chmel, mák, ocet nebo i ředkev a hořčice v Rakousích koupená. Také o dopravě zvonu z Německého Benešova na Krumlov se dovídáme a zajímavé jest, že také tyto pro pána určené novohradské 26) Dokladů, skoro vesměs z archivu Třeboňského pocházejících, není nutno podrobně vypočítávati, ježto jsou uvedeny většinou již u Sedláčka.

Strana 21
Úvod. 21 náklady platily na rožmberských mýtnicích ve Velešíně a v Krumlově clo. Souviselo to patrně s tím, že clo bylo tu pronajato. Ostatně styk panství s ústřední správou za prvních let pána Jindřicha, tehdy, jak se zdá, především na Krumlově pobývajícího vysvítá také z rubriky o vydáních na posly a z útrat, které učinili purkrabí s písařem na svých pojíždkách. Jan Zúbek byl nucen občas podnikati „reys“ na Krumlov s účtem nebo v důležitějších soud- ních přích, pánem samým a jeho kancléřem, děkanem Václavem rozsuzo- vaných. Jindy jel tam jen písař Jan nebo posláni pouze poslové. Ze zázna- mův o útratách dovídáme se také, že Jan Zúbek doprovázel Jindřicha z Rožmberka k jednání na Vitoraz a do Benešova a že byl častěji nucen dojížděti do Svin Trhových a jednou až do Třeboně pro spory soudní. Zdá se, že ve Svinech vůbec míval občasné soudní roky pro „ardua negotia“ přesahující moc místního rychtáře. Vybírání nedoplatků z berně a úroku, nutilo rovněž purkrabího a písaře k delším vyjíždkám; zpravidla ovšem úrok asi odváděli rychtáři vesničtí sami. Při celé věci jest zajímavé, že krátké pojíždky Zúbkovy vůbec v účtu zanechaly stopu řadou drobných vydání, svědčící o tom, že peněžní hospodářství na sklonku 14. věku na jihočeský venkov již hluboce proniklo, když purkrabí na panství se pohybující platil stravu pro sebe a obrok pro koně penězi a ne- mohl prostě pohoštění žádati na poddaných, jak asi bývalo pravidlem v době starší. Podobný zjev, že veškeré práce, i málo odborné, se platí penězi, nalezneme také v oddělení, kde shrnuta jsou vydání na udržování hradu. Některých položek již Sedláček užil k místopisnému objasnění staré tvrze Novohradské a k osvětlení života, který v ní na sklonku 14. věku vládl. Jeho obraz z účtu však bylo by lze ještě mnohými jednotli- vostmi doplniti, neboť zápisy Zúbkovy zmiňují se dosti podrobně o opra- vách a stavbách na hradě, o doplňcvání inventáře a zbrojnice, o stavbě vodovodu na hrad a jiných událostech každodenního života. Z nich vidíme, že řemeslníci městečka Nových Hradů měli dosti mnoho placené panské práce, ale zároveň lze dohadnouti, že počet čeledi na hradě byl asi dosti malý. Jinak by sotva bylo bývalo nutno za plat zjednávati hochy, kteří by sbírali kamení s hradeb do příkopu sválené, nebo bábu, která by za peníze čistila staré nádoby, pacholky, kteří by lovili a hlídali malý rybníček. Také lze z toho souditi, že práce robotná poddaných, vyjímaje senoseč a sklizeň, v hospodářské správě statku veliké úlohy nehrála a byla obrácena v peníz, jak některé položky účtu přímo ukazují. Týž dojem zanechávají oddíly, v nichž se jedná o vodních stavbách a opravách rybníků nebo vodního haltéře. Zprávy ty jsou pro dějiny českého rybnikářství vůbec velmi zajímavé. Doba druhé polovice 14. věku byla patrně periodou, kdy umělé rybnikářství v jižních Čechách počalo opouštěti primitivní počátky a kdy odbor ten, pro hospodářské poměry Čech zvláště význačný, k sobě připoutal zájem

Strana 22
22 Josef Šusta: velkostatku, jinak při vlastní výrobě hospodářské málo zúčastněného a především na důchodech z poddanských usedlostí založeného. V listinách druhé polovice 14. věku máme první zmínky o stavbě rybníků a o náhra- dách za výtopy a také účty Zúbkovy jsou nám dokladem toho ruchu. Na panství Novohradském v době tě stavějí se nové rykníky a zdoko- nalují staré se značným nákladem; hlavní prací ovšem jest postavení hráze, splavu a položení trub odvodných. Obecný názor předpokládá, že veliké stavby rybničné na českém jihu vznikaly snadno pomocí laciné robotné práce poddaných; že tomu tak nebylo, dokazují pro sklonek 15. věku a pro 16. století rožmberská registratura a pro dobu nejstarší naše účty, v nichž nejdůležitější práce rybničné jsou placené práce, které byly svěřovány odborným podnikatelům. Z nich jeden, jakýsi. Šimon, má význačné příjmení Stavař, naznačující, že také u nás název „stav“ pro rybníky byl obvyklý. Práce byla rybníkářům zadávána akkordní smlouvou, stanovící cenu i rozměr díla; říkalo se tomu úkol. Vedle toho bylo placeno nádeníkům za práce prosté, jako bylo kla- dení a zasýpání nových trub zemí v rybníku, kde voda kolem staré trouby ucházela. O rybničním hospodářství vlastním ovšem zprávy v účtech jsou jen náhodné a nedostatečné; snad měl purkrabí o výlovech a jejich zpeněžení zvláštní registra, podobná těm, jichž zlomek, týkající se nejspíše panství Přibenického v osmdesátých letech 14. věku, byl otištěn J. Truhlářem v 13. svazku Památek archeolo- gických. Pouze mimochodem učinil Zúbek na fol. 14. poznámku, že z rybníčku pode vsí Bukovou bylo vyloveno 43 štik, 2 kapři a 150 cejnů.27) Výlov ten ovšem nesvědčil by o pokročilém rybním hospodářství, ale právě to, že se pouze o něm v účtech děje zmínka, vede k domněnce, že byl tu jakýsi případ zvláštní, který snad souvisel s připomenutými vadnými troubami rybníka. Že jinak hospodářství rybniční nebylo zcela divoké, vidíme z toho, že pro některé rybníky kapří násada zvláště byla kupována. Dosti důležitým oddílem v účtu jsou záznamy o koupi ovsa pro panské koně; nešlo tu zajisté pouze jen o koně pravidelně ve hradě chované, jak nadpis rubriky praví, nýbrž také o zásobu nutnou pro případ delší návštěvy pána s četnou družinou. Několik set měřic ovsa daly sice některé poddanské vesnice, jež se v účtu uvádějí, ale většinu bylo nutno kupovati, hlavně v Trhových Svinech, kde vždy ve středu býval trh. Z účtu lze viděti, jak v svatohavelském pololetí cena ovsa stoupala od 12 k 15 denárům za měřici. Tyto koupě ovsa správou hradskou jsou dů- 27) Účet praví „21/2 syny“; že není to pouhé přepsání, nýbrž skutečný název ryby, dokazuje žaloba faráře Stěpánovského otištěná v Arch. Českém XIV., 57, kde se připomínají také „dvě vědře synuov a 60 kapřóv k jiedlu“; z věcných důvodů mám za to, že v obou případech jde o cejny a že jméno cejn vzniklo snad z toho staršího tvaru.

Strana 23
Úvod. 23 kazem, jak malá byla asi vlastní výroba panských dvorců. Ně- kolik dvorců tu bylo sice pod správou vzpomenutého již „provisor curiarum a náklad na ně tvoří zvláštní oddělení v účtu. Ale tyto „curiae“ byly asi zcela nepatrné a sotva převyšovaly dvorce větších sedláků. Na každém z nich sedí šafář (colonus), jenž dostává od pána „na výpomoc kopu grošů ročně; při tom purkrabí platí správky staveb a obstarává in- ventář i dobytek. Z těch položek pak lze souditi, že v dvorcích nebylo mnoho čeládky, když bylo nutno zjednávati za peníze cizí ruce na oplocení chléva nebo vázání došků a omítnutí stájí. Také v rubrice příjmů ne- shledáváme žádné položky, jež by naznačovala, že by dvorce ty byly vyráběly pro trh a zpeněžovaly své přebytky. Byla to asi zcela malá hospo- dářství, která sloužila hlavně k tomu, aby živila hradskou posádku a do- dávala některé potřeby na Krumlov nebo jinam pro výživu pánovy dru- žiny. Zajisté nesmíme je ztotožňovati s oněmi dvorci, které od 17. století počínaje v jižních Čechách tvoří těžisko velkostatku a rozpínají se na ujmu drobné držby. Těžisko velkostatku Novohradského na sklonku 14. věku záleží úplně v peněžitých důchodech plynoucích z pod- daných, jejichž dávky přírodní i robotné z největší části jsou reluovány na peněžité obnosy. Hrad jest ještě především obrannou posicí a občasným sídlem pánovým, nikoliv střediskem veliké výrobní práce hospodářské. Vedle dvorců panských purkrabí býval ovšem někdy nucen vlastní správu rozšířiti také na odúmrti, které spadly z nedostatku dědiců přímo na pána. Takový případ ukazuje nám oddělení nadepsané „distributa super necessaria Gelitonis pie memorie“. Z účtu nedovídáme se, kdo byl ten nebožtík Jelito, ale závěť pana Oldřicha, často již připomenutá nám ukazuje, že byl to komorník rožmberský, jemuž umírající velmož odkázal v městečku Nových Hradech dům s pol- nostmi osvobodiv ho od veškerých platův a úroků. Jelito však následoval v brzku za svým pánem na věčnost a neměl asi žádných, ani nepřímých dědiců, takže purkrabí byl nucen ujmouti se sám správy osiřelého gruntu. Při tom opět nedostatek hradní čeledi donutil ho k tomu, aby zvláště na- jímal lidi, kteří by hlídali dům a ošetřovali dobytek, a platí mlatce i oráče pro hospodářství s živností spojené. Tyto drobné jednotlivosti oživují nám obraz správy purkrabské, vystupující ze směsice prostých čísel a položek účtu. Obraz ten byl by zajisté daleko spolehlivější a živější, kdyby se pramen neomezoval na jediné zimní pololetí a dával nám zprávy o hospodářství na Novém hradě pro dobu několika let. Bohužel jsou účty Zúbkovy za svatohavelský termín let 1390—1391 jakýmsi bludným kamenem v bohaté registratuře rožm- berské Třeboňského archivu. Z 15. století jest sice v registratuře té za- chována řada účtů purkrabských, hlavně zboží Přibenického a Soběslavského se týkajících, velmi zajímavých jak pro hospo- dářské poměry, tak pro poměr Tábera k nejbližším statkům rožm- berským; ale jsou to většinou pouhé manualy uředníků, které nejspíše

Strana 24
24 Josef Šusta: Úvod. sloužily jen za podklad účtu konečnému, podávanému ústřední správě k závěru. Proto, ačkoliv jeví ve mnohém, hlavně v rozdělení jednotlivých oddělení příjmů a vydání, stejný způsob jako účet Zúbkův, nehodí se zcela k podrobnému srovnání s ním. Přes to by bylo jejich úplné vydání, založení na podrobné znalosti ostatních částí rožmberských písemností, vědeckým činem pro poznání kulturních poměrů 15. věku velmi důle- žitým. Správa knížecího archivu Třeboňského zajisté umožní takové vy- dání, stejně jako umožnila přítomnou práci vydavatelovu, který vzdává za povolení k všestrannému užívání archivu uctivý dík Jeho Jas- nosti panujícímu knížeti ze Schwarzenberku a dě- kuje za ochotnou podporu a radu při práci zvláště panu vrchnímu archiváři Františkovi Marešovi. K vydání samému dlužno připomenouti jen, že pramen otištěn jest bez jakýchkoliv podstatných změn původního znění a pravopisu; pouze římské číslice, kterých písař rukopisu veskrze užíval, byly z typo- grafických ohledů převedeny na čísla arabská a pro druhy peněz zave- deny jednotné zkratky. Také bylo upuštěno od dvojitého „s“ ve slově „census“ často se vyskytujícím. Připojený glossář českých slov do la- tinského textu vmíšených, upravil prof. Dr. Emil Smetánka, jemuž za přátelskou podporu při práci vydavatel vzdává srdečný dík.

Strana 25
PURKRABSKÝ ÚČET PANSTVÍ NOVOHRADSKÉHO.

Strana 26

Strana 27
fol. 3. Notantur percepta Johannis Zubkonis, burgravii Noui Gastri anno domini LXXXX pro termino b. Galli. Census in grossis in bonis Noui Castri: 2 3 B Primo in villa Bynov 5 9 107 villa Ptryeczin census g 2 B 231/2 8 villa Hradek census 3 & minus villa Gottenprun census 11/2 B 4 9 38 villa Rybni census 8 40 4 B villa Pussendorf census 8 9 B 41 villa Bukouye inclusis molendinis 3 9 5 9 ibidem de villa Bukouy percepit purgravius a iudice 17 g in censis,a) quod iudex remanserat b. Galli anno LXXXVIIII. 10 g minus 10 in villa Ledrtol census in villa Rzevnyevicz pro censibus s. Jeorii et s. Galli anno domini 2 B 8 g XC. per Johannem notarium in villa Straskovicz in censu s. Galli 83 g per Johannem notarium 4 B 531/2 g in villa Zayr census 58 gb) 2 9 census in villa Hrdlorzez 3 B 12 g 51/2 9 item census in villa Ollessnicze Summa 36 B 46 g 3 0 8 fol. 37 nepopsáno. fol. 4. Notatur census in talentis: Primo in civitate Gretczen in villa Sciptim census 201/2 9 9 t 9 31/2 t 70 Summa 12 t 7 sol. 1/2 9 a) Následuje přetrženo: „b. Jeorii anno LXXXVIIII“. b) Nejprve písař napsal „59“ pak opravil.

Strana 28
28 Josef Šusta: 4 t 851/2 9 Item villa Hortunsslog census 3 t 611/2 9 item villa Volthersslog census item villa Neundorf census in hominibus, quos d. Ulricus emerat 7 8 4 t 7 sol. de Veczlino et Czenkone de Dudleb 51/2t 5 & item in villa Richnov in parte d. Henrici Summa 18 t 9 9 In bonis Strobnicz census: Primo in opido Strobnicz in villa Strobnicz in villa Slaglens in villa Rauchensslog in villa Fridrechesslog in villa Meierhoff in villa Luog 6 t et 3 sol. t 21 2 4 5 21/2 1 3 sol. minus t t t 16 9 51 9 111/2 9 4 9 161/2 9 9 81/2 Summa 42 t 5 sol. 91/2 9 fol. 4°. Item census in opido Svenicz 361/2 t. Summa in talentis 110 t 19 9 Summa in grossis facit ex talentis per 61/2 9 pro 1 grosso facit 67 B 41 g 3 9. fol. 5 a 5) nepopsány. fol. 6. Percepta berne, quam percepit in bonis Strobnicz: 511/2 g 2 B primo in villa Strobnicz 35 g in villa Slaglens 611/2 g in villa Fridrechsslog 79 g in villa Rauchensslog Percepit Johannes purgravius de Michele Fabr de Novo Castro pro termino b. Galli a. d. XC. in teoloneo 81/2 B 6 g; ita dicit idem Michael non plus percepisse in teoloneo in medio anno. Percepit de judice de Svenicz in teoloneo et in judiciali pactatu anno XC in termino s. Galli 20 Ba). Summa 34 Bb) 23 g. fol. 6' nepopsáno. a) Původně napsáno „19“. b) Vlastně stojí v rukop. „XXXIIIIJ“.

Strana 29
Purkrabský účet panství Novohradského. 29 Percepta diversa Zubkonis. Item percepit de Hartunsslog de duobus hominibus propter excessus decimarum 34 g 2 9 Percepit a Petro Vesselezrone sabbato post Simonis et Jude in censu s. Galli anno XC. 4 B, quas mutuaverat sibi per litteram d. Henrici, quod ponit sibi ad distributa. Percepit Johannes burgravius de Janakone forestario de Ollessnicze sabbato post beatorum apostolorum Simonis et Jude 7 B pro silvis venditis. Percepit Johannes in devolutione Nicolai currificis de villa Meierhoff 46 g 4 9 in duobus talentis; in debito fuerunt 51 g, in parte d. Henrici 251/2 g deperiunt; in percepta non debuit ponere. Perpecit de Milbohone de villa Bukouie cuiusdam, qui fugam dederat propter unam virginem de bonis Velessin pro duabus cabellis 83 g Percepit Johannes purgravius in debito Fridlini ficulis de Nouuo Castro, quod tenebatur d. Ulrico in labore vazorum 60 g fol. 7. Summa 14 B 43 ga) 6 9. fol. 77. Percepit Johannes purgravius de Maczkone dicto Hudecz de Bukouie in devolutione Jacobi dicti Pelleska 32 g expedivit. Percepit idem Johannes de Nicolao fratre Fridlini ficuli de Novo Castro in debito Jelitonis pie memorie 60 g Percepit idem purgravius in devolutione Nicolay de villa Slaglens in residua parte devolutionis 2 B 17 g 19 Percepit purgravius in devolutione Jaclini de villa Slaglens in residua parte pecuniarum 103 g minus 1 9 Percepit de villa Bukouye in devolutione Maczkonis dicti Motocha, quod post obitum uxoris sue 60 g et unam vaccam. Item percepit de villa Zar in devolutione Alblini dicti Gyssl, quod d. Ulrico tenebatur 2 B 17 g Percepit ab uno homine monachorum de villa Camenna in emenda propter quandam mulierem de villa Richnow, quam idem homo per- cussit 12 g Percepit de villa Volthersslog in robota anno LXXXVIIII et anno LXXXX de ibidem 72 g Percepit ab Ulrico dicto Hornass de Nouuo Castro pro quadam domo, in qua domo residebat rector scole et balistarius 100 g a) Nejprve bylo napsáno „49“, pak opraveno.

Strana 30
30 Josef Šusta: Percepit de Chensslino forestario de bonis Strobnicz de stubalibus anno domini LXXXX. 3 B 48 g post Omnium Sanctorum. Summa 15 B 41 g fol. 8. Percepit in emendis in bonis Strobnicz per judicem, quas emendas d. Henricus et d. decanus peraudierunt hoc anno in Chrumpnaw 6 B minus 3 g Percepit de Janakone forestario pro silvis venditis et stubalibus anno domini LXXXX circa diem Omnium Sanctorum 4 B minus 11 g Percepit in emendis Noui Castri Nicolai judicis dicti Sidloch, quas emendas d. Henricus et d. decanus peraudierunt in Chrumpnaw 16 B anno domini LXXXX Percepit in villa Bynow in emendis similiter, quas emendas d. Hen- ricus cum d. decano peraudierunt in Chrumpnaw anno domini 90 65 g Percepit de molendinatrice sub villa Trzebcze, cuius filius interfectus est, in devolutione 3 B Summa 30 B minus 9 g. fol. 87. Summa omnium perceptoruma) 199 B 6 g 5 9 a) Psáno jinou rukou.

Strana 31
Purkrabský účet panství Novohradského. 31 Distributa Zubkonis feodalium in termino b. Galli: Primo Zubkoni burgravio 13 B Item Johanni notario pro termino b. Jeorii et pro termino b. Galli 11/2 B Item Svyetinye de Vinthyerzov 2 B Item Vilhellmo de Triczmovicz pro termino s. Jeorgii et termino 66 s. Galli 8 40 Item Marquardo provisori curiarum g 5 Item Lauiczkoni de Castello B Item Benessoni de Strobnicz B 21/2 Item Bernahardo de Borownicze B 21/2 Item Lyczkoni de Dvorzecz B 21/2 Item Ulrico de Passnovicz B 21/2 Item Myculconi de Zvyekov 21/2 B Item Johanni de Gruczov, custodi apum 18 3 B Item Petro Sestovecz Item Ulrico de Vlachnovicz 2 B minus 15 g fol. 9. Summa huius 40 B 49 g f. 9° nepopsáno. fol. 10. Distributa maiora ad mandatum d. d. Henrici. Item fer. VI. et fer. II. post b. Galli pro humulo pro 37 modiis, quamlibet tinam per 4 9 facit 101/2 B 5 g minus 5 9 Item fer. V. post b. Luce Przedboroni 83 g de malis grossis It. dominica proxima Voytyechoni pro curia equestri in Svenicz 11/2 B Item in vigilia b. apostolorum Simonis et Jude cuidam de opido Strobnicz pro palio et tunica uxoris sue, quod d. Ulricus pie memorie reciperat in suam postestatema) per litteram d. Henrici 2 B 17 g 15 Item sabbato post Simonis et Jude duobus vicariis in Nouo Castro pro missa defunctorum d. Johannis pie memorie ad mandatum d. Henrici 65 g Item eodem die Mathie de Bukouie ad mandatum d. Henrici pro subsidio 15 g a) Tak v rukopisu.

Strana 32
32 Josef Šusta: Item plebano de Zumberka) pro decimis in villa Zayr propter piscinam, quod deperiit eidem plebano, ad mandatum domini /2 B Item Ulrico de Passinowicz pro subsidio per litteram d. Henrici 21/2 B Summa 20 B 4 g°) 3 0. fol. 10°. Item die Resurectionis D. D. nostri misit in Chrumpnav per litteram d. d. Henrici per familiares Hincone et Litmiro et Johanne 30 B (hec Wyssny sunt assignate).) Summa huius 30 B. fol. 11. nepopsáno. fol. 11°. Item distributa super laborem haltherii circa molendinum Leonis molendinatoris. 13 g Fossoribus de eodem, quod perfecit Item Leoni Paur, qui debet aquam dare ad castrum per kanas per integrum annum, a die Pascatis per integrum annum et kannas inponere et meliorare, ubi videt defectus; fideiubet Petr Stumbfold) 50 g Item feria III. post dominicam Quasimodo geniti pro duobus libris 4 g piperi Item plebano de Nouo Castro pro 41/2 tina fetus carponum in piscinas 41/2 B prope villam Sciptim Item Nicolao dicto Sidloch, qui duxit silvam ad balneume) et ad brasiatorium, quod ventus rumperat et ad horeum, ) in quo fenum debet fieri, ad omnem5) laborem et duxit silvamb) ad splav pis- cinam Forstmil et pisces duxit fetus in piscinas prope Sciptim et duxit tegulas de civitate ad oreum1) tria milia et fenum duxit 80 g in curiam Svarzissov a) Na okraji rukou 16. století poznámka „Hic nota Sumbergk“. Původně stálo tu „5 g“. Psáno jinou rukou. Přetržena slova „Petr Stumbfol“ a připsáno „Hainczl filus suus“. Ruk. má „siluuam ad balneneum“. Ruk. má „horenum“. 8) Ruk. má „omnemem“. h) Ruk. „siluuam“. i) Ruk. „orenum“. by c) d) e) f

Strana 33
Purkrabský účet panství Novohradského. 33 Item Andrlino, qui laboravit lintrum sub magnum doleum et ducillos ad kanaha piscinarum in Forstmil et in piscinas prope villam Sciptim et magnum lintrum, in quo aqua transit per kannas in castrum, et splav fecit cum silvas, ne piscina destruatur 83 g Summa huius 8 B 20 g. fol. 12. Distributa vectoribus pro diversis negociis. Item fer. II. ante Simonis et Jude Zeidlino, qui duxit campanam 5 g de Benessov in Chrumpnaw ad mandatum d. Henrici Item fer. III. sequenti Leoni fabro de Nouuo Castro de vectura piscium de piscina Bukouye in Chrumpnaw ad mandatum d. Henrici 8 g Item fer. V. ante b. Martini Zeidlino de vectura raffani et senapis et rona) in Chrumpnav, quod est comparatum in Austria 6 g Item fer. VI. die b. Martini hominibus de villa Slagans de vectura sex milibus tegularum de montibus in opidum Strobnicz 21 g Item eodem die vectura asserum in villam parvum Gottenprun 3 g Item eodem die de vectura tegularum de opido Strobnicz in Nouum Castrum, quiab) currus domini non potuit sufficere, Leoni fabro et 4 g Nicolao dicto Sidloch Item sabbatto proximo post b. Katherine Michaeli fabro in Nouuo Castro de vectura unius vassis aceti in Chrumpnav 1/2 g Item secundum vas aceti duxit vector Tasner in curru domini Item fer. II. Sebastiani et Fabiani de vectura captivorum de Nouo Castro in Curumpnav Chensslino et alteri de Svenicz 7 g Item eodem die Svyetine et Albino, Marquardo et Mathie cum equi- taverunt cum captivis in Churumpnaw, quia non est ipsis avena data de curia, pro avena et feno et expensis 7 g Summa 11/2 B 1 g fol. 127. Item fer. VI. die b. Scolastice Leoni fabro de vectura papaveris de bonis Strobnicz de 16 tinis in Chrumpnav 13 g Item eodem die Hanzlino antico judici de Nouo Castro de vectura papaveris et sepis 131/2 tinis in Chrumpnav 12 g Item in Chrumpnav et in Vellessin in teoloneo de papavero 1 g Item fer. IIII. post dominicam Oculi Leoni fabro de vectura pizorum 12 g de Gotenprun in Chrumpnav Item eodem die Henzlino antiquo judici de vectura humulis et sepis 12 g de Svenicz in Chrumpnav a) Tak rukopis. b) Rukopis má „qui“. J. Šusta: Purkrabské účty panství Novohradského. 3

Strana 34
34 Josef Šusta: Item in teoloneo et Chrumpnay et in Vellessin de papavere et pi- sorum 15 9 Summa huius 52 g°) 1 9 fol. 13 a 137 nepopsáno. fol. 14. Distributa super laborem castri. Item fer. II. post b. Galli in Chrumpnaw pro uno libri papieris 2 g Item fer. III. post s. Galli duobus famulis tribus diebus, qui lapides 4 g 2 9 aquisierunt in fossato circum castrum Item fer. II. ante b. Luce, cum piscinam deaquavit sub Bukoui, quatuor famulis, qui juverunt piscare et duobus famulis, qui custo- dierunt piscinam tribus noctibus, desuper dictis laboribus 8 g; ibidem fuerunt 43 luceos, 21/2 B syny, 2 carpones. Item fer. IIII. ante Simonis et Jude pro duabusb) seris ad parcanum 4 g et ad stabulum equis vectoris Item eodem die pro 12 prostrankonibus vectori Tasnero 2 g 1 9 Item sabbato post Simonis et Jude°) Petro Stumbfol et Andrlino molendinatori, qui melioravit domum et palacium in balneo et brasiatorium tegit, quod ventus rumperat, et fornacem fecit et ozd 26 g fecit in brasiatorio et lessy Item eodem die pro mille claviculis ad tegulas ad Petrum fabrum 6 g super castrum pro necessitate Item fer. III. ante b. Martini in Veytra pro raffano d. Henrico de Rosenberk per Marquardum et vectura in Nouum Castrum 9 g Item eodem die de melioratione doley magni, quod fundum imposuit 2 g et ligavit Summa huius 63 g 3 9. fol. 14v. Item fer. V. ante b. Martini Petro Stumbffol cum suis sociis, qui fecerunt fossatum in medio castro, ubi fluit aqua de magno 4 g lintro Item eodem die une mulieri, que mundavit et lavit antiqua vaza, in quibus fuit acetum et vinum pendulosum, bene 12 vasa magna 2 g et parva Item fer. VI. post b. Andre doleatori, qui imposuit unum pfundum 2 g in magnum doleum castri, in antiquum doleum Item eodem die pro una arnina ad currum domini ad unquendum 8 9 b) a) Původně bylo napsáno „XLII“, pak „X“ vyškrabáno. Ruk. má „daubus“. c) Písař začal psáti nejprve „Item fer. II ante b.“, pak zamazal ta slova.

Strana 35
Purkrabský účet panství Novohradského. 35 Item die dominica proxima ante b. Nicolay Petro fabro, qui laboravit super currus Tasneri przides et plechones et vahy et diversum a priori ratione 10 g Item eidem fabro, qui circumdedit novum currum cum ferro domini et przides et plechones cum ferro suo 15 g Item eidem fabro, qui subferavit equos Tasneri 52 babatis per 3 9 facit 22 g 19 Item eidem Petro pro 400 claviculis latovny super arkeros et super parvam turrim et super stabulum novuma) et super machinas 12 g Item eidem Petro pro 16 claviculis magnis ad omnes arceros et super turrim 41/2 g Item eidem pro 5 ligonibus una cum acuicione 4 g Item eidem Petro, qui laboravit omnia atinencia cum ferramentis, magnum pontem et parvum zvodity, plechones et claviculis 6 g Item eidem Petro, qui fecit unum plechonem et kathenamb) ad lintrum aque in castro 1 g Summa huius 83 g 51/29 fol. 15. Item eodem die Johanni notario pro sella cum omnibus perti- nentiis 12 g Item eodem die pro pixide ferrea circa Jaclinum fabrum de Richnov 9 g Item eidem Jaclino pro decem strzely et una strzela 3 g Item Nicolao carpentario,") qui laboravit stabulum in quo porcii nutriuntur et gradum super parvam turrim et gradum melio- ravit super domum magnam et pontem ex novo laboravit, qui dicitur zvodity, et domum antiquam reservavit cum tegulis 40 g Item Petro Stumbfol, qui reposuit et composuit magnam machinam et duas parvas et tegit cum tegulis et unum arcerum supra murum civitatis tegit, quod ventus rumperat 14 g Item Nicolao currifici pro duobus rzebrzini super currum, in quibus vinum ducitur 2 g Item fer. III. die b. Lucie pictori de Benessov pro tribus membranis ad fenestras estuarii magni de cutibus suis una cum labore suo, quod emit cutes 12 g Item eodem die pro tribus seris super castrum 6 g; una ad pontem et secunda ad cameram, in qua avena servatur, et tertia ad turrim magnam. a) b) Ruk. má „nouuoum“. Ruk. „kathenanam“. Rukopis má „Nicolao a carpentario“. 3 *

Strana 36
36 Josef Šusta: Item Repl met tercius cum fuit in custodia in molendino unius mulieris, cuius filius est interfectus, propter apes fuerunt in custodia in quatuor ebdomadis inclusis expensis 44 g; fer. VI. post b. Lucie. Item Fridlino fabro, qui anticos claviculos fecit equales super brasea- torium de medio tercio mille 3 g Summa 2 B 25 g. fol. 15°. Item fer. II. post dominicam, qua canitur Invocavit, Petro Stumbfol cum suis sociis de tectura braseatorii, quod ventus rumperat 18 g Item dominica Invocavit pro duobus funibus ad duas portas castri 5 g Item eodem die pro duobus spchonibus ad humulum in Svenicz 4 g Item Petro Stumbfol cum Henzlino de labore horey ad fenum circa 64 g murum civitatis contra castrum Item Jaclino cum Ulrico de sepcione horei et qui fustes aquisierunt 13 g et virgas ad horeum Item fossoribus, qui foderunt, ut horeum posset equaliter stare 71/2 8 Summa 1 B 511/2 g fol. 16. Item fer. II. post dominicam, qua canitur Letare, distributa super magnam domum, super tecturam: primo pro 10 milibus tegu- larum pro quolibet mille 11 g, facit 2 B minus 10 g et plus desuper 2 ga) Item super eandem domum pro 10 milibus claviculorum, pro quolibet mille per 81/2 g et 5 plus, facit 11/2 B minus 21/2 gb) Item Petro Stumbfol in Nouuo Castro pro tribus milibus tegularum 35 g super horeum, in quo fenum est°) Item pro tribus milibus claviculorum super eundem oreum super 17 g tectum Item convenit Nicolaum et Henzlinum carpentarios super mediam domum, ut tegerent cum tegulis et unum arkerium ex novo debent laborare contra civitatem in acie domus et ubid) sunt defectus 11/2 B 5 g in predicta domo debent meliorare a) Původně stálo „XX milibus“ a cena „31/2 B 10 g; to rasurou a přetrže- ním opraveno. b) Původně stálo „XX milibus“ a cena „3 B minus 5 g“, rasurou a přetrže- ním opraveno. c) Původně stálo „super domum magnam“ přetrženo. d) Ruk. „vibi".

Strana 37
Purkrabský účet panství Novohradského. 37 Item convenit Petrum dictum Stumbffol cum Henzlino, quod debent domum magnam tegere cum lateribus, maiorem partem domus et debent de parte secunda domus recipere infra lateres, debent ex novo tegere cum lateribus predictam domum 5 B Summa huius 10 B 461/2 g ). fol. 167 nepopsáno. fol. 17. Distributa super empcionem avene equis vectoris castri. Item fer. IIII. proxima post s. Galli in Svenicz emit 35 tinas facit per 12 9 facit 61 g 3 9 Item fer. IIII. proxima ante Simonis et Jude in Svenicz emit 9 tinas avene per 12 9 facit 15 g 3 3 Item fer. IIII. ante b. Martini in Svenicz emit 21 tinam avene per 12 9 facit 36 g Item fer. IIII. proxima ante b. Katherine emit in Svenicz 18 tinas 33 g 4 9 avene per 13 9 facit Item fer. IIII. die b. Andre in Svenicz emit 14 timas avene per 2 g; summa facit 28 g Item fer. IIII. proxima post b. Nicolai in Svenicz emit 31 tinas avene per 141/2 ô facit 64 g 2 9 Item fer. IIII. post b. Lucie in Svenicz emit 123 tinas avene per 4 B 7 g 19 141/2 9 facit Item fer. IIII. die b. Thome emit in Svenicz 92 tinas avene, facit per 141/2 et per 15 9 facit 3 B 13 g 3 9 Summa 11B 19 g 2 9 fol. 177. Item fer. IIII. post Nativitatem Christi in Svenicz 25 tinas avene 50 g per 2 g facit Percepit de Jelitonis domo 42 tinas avene, 8 tinas frumenti. Item sabbato post Conversionem b. Pauli in opido Strobnicz emit 20 tinas avene per 2 g facit 40 g Percepit idem Johannes Zubko de Hortunssleg 101 tinas avene in robota anno XC. Item fer. IIII. in Capite Jeiunii in Svenicz emit 10 tinas pro 20 g Item percepit idem Zubko de villa Richnov in parte d. Henrici 51 tinas. Percepit idem Zubko de villa Neundorff de censuali avena) a) Původně byl součet „101/28 minus 1/2 g“, oprava stala se jinou rukou. b) Číselný údaj chybí.

Strana 38
38 Josef Šusta: Item emit in villa Zair de avena, quam emit ad Benessonis feriam 45 g 5 9 20 tinas per 16 9 facit Summa avene 600 tine 12 tinea) Summa huius 21/2 B 5 g 5 9b) fol. 18. 1 g Item pastori de tribus vaccis Item dominica die ante Nativitatem Domini uni vigili de quartali 2 g Bedrzichonis, quod est resingnatum vigilia Item dominica, qua canitur Omnis terra, vigili de quartali Bedrzi- 2 g chonis, quod resingnavit Item eodem tempore tritolatoribus frumenti et avene Jelitonis pie 12 g memorie de 8 tinis frumenti et 42 tinis avene Item fer. III. post dominicam Esto michi pro raffanno d. Henrico 4 g Item dominica, qua canitur Exurge, uni vigili de quartalia Bedrzi- 2 g chonis Item sabbato proxima ante dominicam, qua canitur Invocavit, Nicolao de Pirchanpruk, qui aravit ad frumentum Gelitonis 4 g Item Silhero, qui duxit funum super agros Jelitonis et sepivit sepes 6 g circum hortum humulis Item Chenssloni de Nouuo Castro pro sale ad caseos et pro tribus 4 g ulnis panni lucey et pro tribus asseribus Item Henrico clavigero pro Jelitone, quod idem Henricus mutuaverat 3 g eidem Jelitoni pie memorie et hoc bene patet Item dominica, qua canitur Invocavit, uni vigili de quartali Jurzi- 2 g conis Item dominica, qua canitur Judica me Deus, vigili de quartali 2 g Jurziconis 19 g Item d. Henrico pro quinque pellibus vlpinis Summa huius 63 g. Distributa super necessaria Gelitonis pie memorie. fol. 18. Distributa super curias spectantes ad castrum. Item fer. IIII. ante Simonis et Jude de labore plankonibus in Sva- 26 g rzissow, quod ventus rumperat circum totam curiam Item de labore parve domus, que fuit ante curiam; eandem domum 18 g reposuerunt ad curiam et composuit in curia et tegit Item eodem die duobus famulis, qui circumdederunt cum argilla duos stabulos ligneos in Svarzissov 2 g a) Původně „660 tine“. b) Původně byl součet „2 B minus 10 g“.

Strana 39
Purkrabský účet panství Novohradského. 39 Item fer. V. ante b. Martini colono in Svarzissov pro subsidio, sicut modus est in aliis curiis 30 g 9 9 Item eodem die zassle ad equos ibidem Item in Triczmovicz pro labore fornacis estuarii 13 g Item ibidem pro labore domus colonis Jaclino carpentario 20 g Item fer. IIII. ante b. Katherine pro 15 ulnis ad plastam pro neces- sitate ad annonas ducendas et necessitate castri una cum con- suctione 10 g Item die dominica ante b. Nicolai Petro fabro de subferatione equorum in Svarzissov et equo Marquardi 17 babatis per 3 9 facit 7 g 2 9 Item eidem Petro, qui circumdedit unam tinam ad mensurandum 10 9 annonis, unam urnam ad fontem Item pro 4 kathenis ad omnes curias 8 9 Summa huius 2 B 10 g 19 fol. 19. Item fer. II. ante b. Nicolai Sluhanovy et Liskoni, qui ligaverunt glossos super stabulis quatuor diebus 16 9 Item fer. III. in vigilia b. Thome de labore presepe et lintro et plan- kones circum curiam, quod ventus rumperat, et stabulis melioravit in Nouua curia 5 g Item in Svarzissov de reformatione orei ef domus colonis et stabu- lorum, quod ventus rumperat, et plankones circum curiam et circum apes 8 g Item in curia maiori Gotenprun de labore przerubny ad avenam Jaclino molendinatori de suis asseribus 10 g Item in parvo Gotenprun de labore celarii, quod fecerunt pavimentum super celarium et stubam reformavit et tecta reformavit 10 g Item Jaclino molendinatori de reformatione balnei intus et exterius et tecto reformato in opido Strobnicz 10 g Item sabbato ante dominicam Esto michi Petro fabro de subfera- tione equorum Tasneri et equis de Svarzissov de pro 14 babatis 42 9 aut 6 g Item fer. II. post dominicam Invocavit colono de Nouua curia pro subsidio, prout in aliis curiis modus est 1/2 B Item fer. II. post dominicam, qua canitur Invocavit, emit tres vaccas ad curiam in villam Gotenprun, quas empte sunt per Mar- quardum 2 B minus 1 g Item fer. IIII. post dominicam, qua canitur Judica me, pro uno equo ad Nouam curiam 67 g Summa huius 4 B 27 g 2 9

Strana 40
40 Josef Šusta: fol. 197 a 20. nepopsány. fol. 20°. Distributa nunciorum. Item fer. III. die b. Johannis nuncio in Chrumpnav cum littera propter capellanum de Svenicz et concives ad d. Henricum 10 9 Item sabbato proxima ante dominicam Ne longe Silherovy cum littera in Chrumpnav 10 9 Summa huius 3 g minus 1 0 fol. 21. nepopsáno. fol. 21°. Distributa expensas et reussas pro diversis negociis Johannis Zubkonis. Item fer. VI. ante b. Galli cum emit humulum in Svenicz, ab inde equitavit in Chrumpnay cum ratione sua cum notario et famulo, mansit in Chrumpnav ad feriam II., in reversione feria II. in 13 g 3 9 Svenicz, cum emit humulum, expendit Item fer. IIII. post s. Galli expendit burgravius cum Johanne notario per duas vices, cum percepit bernam in bonis Strobnicz, quod remansit post Vilhellmum burgraviuma) Item a fer. VI. post s. Luce usque ad fer. II. cum fuit cum domino in Veytra in termino, quia pabulum non est sibi datum, et abinde equitavit in Svenicz cum domino, infra hos dies expendit 7 g Item fer. IIII. in vigilia Simonis et Jude, cum jacuit in Svenicz, in crastino fuit cum civibus predictis in Chrumpnaw in termino 6 g 3 9 adversus Petrum Sestovecz, expendit Item expendit burgravius et d. Johannes et Johannes notarius, cum perceperunt bernam per IIII. vices in bonis Strobnicz, quam 12 g partem reliquerat Vilhelmus antecessor meus Item fer. II. et fer. III. infra octavas b. Martini, cum fuit Johannes notarius in Chrumpnaw cum ratione circa dominum decanum cum censis S. Galli anno LXXXVIIII. et abinde equitavit in villam Rzevnyevicz et in Straskovicz pro censibus retentis, expendit in 4 g duobus diebus et duabus noctibus Item fer. V. infra octavam b. Martini cum fuit burgravius in Svenicz 3 g in judicio Summa 46 g 6 9 f. 22. Item a fer. IIII. in vigilia Ascensionis Domini usque ad fer. IIII. ante b. Martini expendit Tasner vector in Svenicz cum emit avenam ay ) Nenásleduje žádné číslo.

Strana 41
Purkrabský účet panství Novohradského. 41 equis domini, qui fuerunt in Novo Castro pro necessitate 8 g 3 0 ) castri Item die b. Nicolay, cum fuit purgravius in metis versusb) Benessov cum uno cliente, qui habuit cum d. Henrico agere, expendit cum Diuissio et famulo cum equis in Benessov 3 g Summa huius 11 g 3 0 fol. 227. Item sabbato et die dominica et fer. II. ante b. Lucie, cum fuit in Chrumpnaw circa dominum pro diversis causis et specialiter pro- homicidiis in opido Strobnicz et pro homicidio molendinatoris ex- 10 g pendit Item a fer. IIII. ante b. Martini usque ad fer. IIII. die b. Thome expendit Marquardus, Johannes notarius et Bohunyek et Ulricus vector, cum emerunt avenam in Svenicz pro necessitate d. Henrici ad cameram°) 12 g cum fuit burgravius in Svenicz, Item fer. IIII. die b.“)[ cum hordinavit inter novum capellanum et inter cives de ibidem pro quodam censu, qui spectat ad unam capellaniam, ad mandatum 3 g d. Henrici per litteram domini expendit Item fer. II. die b. Steffani, cum fuit burgravius in Trzebonie propter capellanum de Svenicz et propter concives de ibidem expendit 4 g Item fer. V. ante octavas Epihifaniam Domini, cum fuit in judicio in Svenicz propter ardua negocia, que judex non potuit 4 expedire g a) Mřežovány následující záznamy; srovnej fol. 15 a předmluvu str. 7. „Item fer. IIII ante b. Katherine pro sella Johanni notario pro necessitate castri super judicia equitanti et pro diversis necessariis una cum omnibus 12 g pertinentiis Item eodem die pro pixide ferrea emtam a Jaclino fabro de Richnow pro 9 g necessitate d. Henrici I tem ab eodem fabro pro decem sipy et una strzela pro necessitate castri 3 g Item Nicolao carpentario cum suo socio, qui laboravit pontem magnum et parvum, quod dicitur zwodity, et ex novo et gradum per super turrim su- perius portam et unum stabulum, in quo porci nutriuntur, et domum an- tiquam reformavit et gradum fecit super domum, ubi fuit dominus de Vill- 40 g harticz de eodem labore Item Petro Stumbfol cum suis sociis de tectura machine magne et duabus parvis machinis de repositione et compositione et de tectura unius arceris 14 g supra murum civitatis Item currifici, qui laboravit duas rzebrzyny ad currum castri, in quibus vinum 2 g ducitur b) Ruk. má „verus“. c) Následuje nedokončený a přetržený záznam „et interdum solus pur- gravius .... d) Jméno svatého vynecháno.

Strana 42
42 Josef Šusta: Item fer. V. post Conversionem b. Pauli, cum fuit in Svenicz in judicio 4 g propter multas caussas expendit purgravius Item fer. III. et IIII. et V. die Purificationis b. Marie, cum fuit burgravius in Chrumpnaw ad d. Henricum pro diversis causis et laboribus aliquibus volens cum domino tractare, expendit 61/2 g Item fer. V. post dominicam, qua canitur Invocavit, cum fuit in Svenicz in judicio, expendit ibidem 4 g Summa 471/2 8 fol. 23. nepopsáno. Distributa super laborem piscine in Forstmyl.) fol. 237. Item hominibus de Nouo Castro, qui deposuerunt canalia de monte 10 g in rivulum circa obstaculum Item decem famulis, qui inposuerunt kanalia in obstacula, cuilibet 10 g famulo per 1 g, facit Item fer. II. proxima ante b. Nicolay famulis de labore obstaculi in piscina Bukovie circum kanalia, ubi aqua habuit meatum 4 g Item eodem die de labore obstaculi piscine circa Nouam curiam 13 g famulis, qui unum foramen adimpleverunt cum terra Item eodem tempore uni famulo, qui tenuit opaczinu, cum duxerant 3 g kanalia ad obstaculum piscine Forstmyl. Item fer. III. ante Ephifaniam Domini Vankoni de villa Bynov, qui laboravit tria quartalia unius ukol in piscina Bynovensi per 22 g litteram d. Henrici Item ibidem Martino de labore medio ukol in eadem piscina, quibus d. Ulricus pie memorie non persolvit, per litteram d. Henrici 15 gb) Item convenit Simonem dictum Stavarz super laborem dictum splav quatuor ulnis in latitudine et super obstaculum unius ulne altius per totum obstaculum et murum debet facere in parte secunda obstaculo usque ad medium obstaculum, de codem labore 5 B eidem Simoni Item convenit eundem Simonem dictum Stauarz super labore dictum splav inter duo obstacula prope villam Sciptim, per unam montem debet fieri illud splav IIII ulnarum in latitudine et ibidem Simon debet implere unam foveam magnam in obstaculo piscine in villa Bynov superius kanalibus super obstaculo priori unius ulne in lati- 21/2 B tudine de predicto labore Summa 8 B 47 g. a) Ruk. má „Frorzst Myl“. b) Původně „12 g“.

Strana 43
Purkrabský účet panství Novohradského. 43 fol. 24. nepopsáno. fol. 24). Deperientia in Vyenensibus. Primo in Nouo Castro: in Marquardo 33 9 ; in Philippo 30 9; in domo Jelitonis 63 9; in Michaele molendinatori Forstmil 341/2 8; in Michaele fabro in tercio purcherht et in tercia parte unius purcherht, quod spectat ad domum Marquardi 40 9; in domini domo in duobus celariis 12 0; in duobus ortis pertinentibus ad castrum 9 9; in domo Vesselrii 5 0 ; in plebani orto 3 9 ; in orreo, in quo fenum habet purgravius 3 9; in precone deperiunt 10 9. Summa 1 t. 21/2 9. In villa Sciptim deperiit in plebano in tribus reit 3 sol.; in Steffanno custode silvarum 30 9; in curia Ebrlini propter novam piscinam deperiunt 60 9 ; in domo Simonis magistroa) piscine 15 9. Summa 6 sol. 15 9. In bonis Richnov deperiit primo in judice in Richnov 26 9; in villa Hortunsslog in uno homine propter piscinam 35 9; ibidem in Jaclino propter novam piscinam 7 9; in Richnow propter eandem piscinam in Jaclino supra montem 5 9; in villa Volthersslog in curia domini, quam habet dominus 6 sol. 14 9 Summa 1 t 27 9. In bonis Strobnitz deperiencia: primo in judice in opido 54 0; ibidem in balneo domini 24 9; in quadam area textricis 15 9; in Ulrico braseatore, quod d. Ulricus pie memorie indulsit perpetue 16 9; in uno orto propter piscinam 2 9. In villa Strobnicz in Chenslino forestario 31/2 sol., in Benessii curia 75 &; ibidem in curia Ohbalonis 39 9; in Alblini curia 10 9. In villa Slaglens in Andrlino custode silvarum 60 9; in villa Rauchensslog in Jaclino custode silvarum 501/2 &; in villa Luog in illis, qui resignaverunt eorum hereditates 1/2 tal. minus 6 9. Summa 2 t 841/2 93) fol. 25. In opido Svenicz deperiit in judice 3 sol. 261/2 9; in domo domini, quam domum emit judex 60 9; in precone deperiit 10 9. Summa 6 sol. 61/2 9. a) Psáno nejasně, mohlo by se čísti také „nigro“. b) Původně spočítáno „74 a“.

Strana 44
44 Josef Šusta: Purkrabský účet panství Novohradského. Summa in deperienciis in vienensibus Summa in grossis in talentis in deperienciis 6 t 151/2 9 3 B 43 g 5 9 fol. 26. Nota deperiencia in census grossorum. Primo in villa Bynov in judice 11 g; in silvano Hrazak 51/2 g. In villa Hradek deperiit in judice 8 g; in uno quartali desolato 8 g; in uno 1/2 laneo desolato 16 g; in tribus areis desolatis 10 g. In villa Pussendorff deperiit in 14 laneis per 4 g facit ... . .. ; ) in duabus areis 2 g facit 58 g; in duobus laneis 4 0 depereunt. In villa Bukouye deperiit in Mathia in laneo et orto apum 55 g 3 0; in judice in 1/2 laneo deperiit 17 g 5 0. In Ledertel deperiit in uno orto, in quo brasiatorium constructum 2 g sit 10 g In villa Zayr deperiit in judice In villa Olessnicze deperiit in Janakone 81 g; in una area 5 g minus 11/2 9. Summa huius 4 B 48 g. Summas) summarum omnium distributorum inclusa remanencia, in qua sibi dominus obligabatur, videlicet 29 8 48 g 5 9 facit] 189 B 38 g 2 9. Remanet domino Zubco in 9 B 28 g 19. fol. 267) Zubco purgravius Noui Castri habuit racionem coram domino decano in estuario olim d. Johannis anno XC. primo fer. VI. die Ostensionis reliquiarum Pragensium de censu s. Galli anni XC. et aliis superius in hac racione contentis; in qua quidem racione sic per eum habita d. Henrico ipse Zubko) mansit in 9 B 28 g 3 9 debitorie obligatus. a) Číslo chybí. by Následující záznam psán jinou rukou nežli celý účet; po straně připsáno „R“, nejspíše znamení o revisi součtu. c) Původně zněl zápis „d. Henricus ipsi Zubconi mansit“, což pomocí rasury opraveno. Celý zápis jest psán třetí rukou.

Strana 45
Seznam českých slov, roztroušených v latinském textu. berně, -ě, fem: percepta berne str. 28. haltéř, ě, masc., sádka: super laborem halterii str. 32. latovní, adj. z lat, latový: Petro pro 400 claviculis latovny super arkeros 12 g str. 35. lésa, -y, fem., lísa: (řemeslník) ozd fecit in brasiatorio et lessy str. 34. nášel, -šle, masc., držák: zassle (sic chybou písařskou) ad equos str. 39. opačina, -y, fem., dlouhé dřevo k rejdování vozu: uni famulo, qui tenuit opaczinu, cum duxerant kanalia ad obstaculum piscine, 3 g str. 42. ozd, -a, -u, masc., hvozd (pivovarský); v. lésa. plaňci, plaňky, -ňek, -ňkóv, plus. masc., latová nebo trámová ohrada: de labore plankonibus, quod ventus rumperat circum totam curiam, 26 g str. 38; plankones circum curiam str. 39. plech, -a, -u, masc., plech, plechové kování: Petro, qui fecit unum plechonem et kathenam ad lintrum aque str. 35; laboravit omnia atinencia cum ferramentis, pontem ... plechones et claviculis t.; fabro, qui circumdedit novum currum cum ferro domini et przides et plechones cum ferro suo t.; laboravit super currus przides et plechones et vahy t. postranek, -nka, nku, masc.: pro 12 prostrankonibus vectori Tasnero str. 34. přěrubný, adj., oplotně se týkající: in curia . .. de labore przerubny ad avenam Jaclino molendinatori de suis asseribus str. 39, práce přěrubná = dělání n. spravování oplotně ve stodole. přied, i (?), fem., slovo temné, snad předek vozu; v. plech. prostranek v. postranek. řebřina, -y, fem.: pro duobus rzebr ini super currum str. 35; duas rzeb- rzyny ad currum str. 41. robota, -y, fem.: percepit in villa Volthersslog. in robota 72 g str. 29; per- cepit de Hortunssleg 101 tinas avene in robota str. 37. sín, -a, masc., nepochybně cejn: 21/2 ß syny, 2 carpones str. 34. Souvisí se siný; když se slovo siný z jazyka obecného vytrácelo, změněno lidovou etymologií v cín, cejn. spchones: pro duobus spchonibus ad humulum in Svenicz 4 g. Podle smyslu tyčky; podle formy nějaká, snad chybně zapsaná odvozenina sloves pcháti, píchati (* (s)pech, gen. (se)peha? *vzpích?).

Strana 46
46 splav, -a, -u, masc.: duxit silvam ad splav str. 32; splav fecit, ne piscina destruatur str. 33; super labore dictum splav str. 42; splav IIII ulnarum in lati- tudine t. střěla, -y, fem.: decem strzely et una strzela str. 35; decem sipy et una strzela str. 41. šíp, -a, -u, masc., v. střěla. úkol, -a, -u, masc., akkordní práce: de labore medio ukol in eadem piscina str. 42. váhy, vah, plur. fem., v. plech. zášel v. nášel. zvoditý, adj., zdvihací: magnum pontem et parvum zvodity str. 35; pontem magnum et parvum, quod dicitur zwodity str. 41.

Strana 47
REJSTŘÍK. Číslice znamenají stránky; v seznamu byla vynechána hesla Krumlov, Jindřich a Oldřich z Rožmberka, Jan Zůbek, Jan písař Novohradský, ježto se opakují skoro na každé stránce. Bechyně 9. Benešov Německý 20, 21, 33, 35, 40. Bílsko, Václav z B., farář Krumlovský a děkan Bechyňský, kancléř pánů z Rožmberka 9, 19, 30, 40, 44. Borovany 16, 20. Borovnice, Beneš z B., man Novo- hradský 20, 31. Božejov (Puschendorf) 16, 27, 43. Budějovice 18. Budislav na Soběslavsku 6. Buková 13, 16, 18, 22, 27, 33, 34, 42; osadníci Milboh 29; Matěj 31, 44; Macek řeč. Hudec 29; Jakub reč. Peleška 29; Macek řeč. Motocha 29. Byňov 16, 18, 27, 30; Vaněk z B. 42; Hrazák hajný 44. Diviš, úředník rožmberský 16. Dobrá voda (Guttenbrunn) 16, 17, 27, 33; panský dvůr 39. Dobřemilice, Přibík z D. 16. Dúdleby, Veclín a Čeněk z D. 16, 28. Dvořec, Licek z D. man Novohradský 20, 31. Friedretschlag 14, 28. Forstmühl rybník 32, 33, 42; mlynář Mikoláš 43. Gottenprun viz Dobrá voda. Hardetschlag 16, 28, 29, 37, 43; Jaklín z H. 43. Heršlák, Beneš z H. 20. Hortunsslog viz Hardetschlag. Hrádek 16, 27, 43; Lavička z H., man Novohradský 20, 31. Hrdlořezy 16, 27. Humenice (Maierhof) 14, 15, 28, 37; Mikuláš, kolář 29, 35. Chlupatá ves (Rauhenschlag) 14, 28; Jaklín, lesník 43. Chvalšovice, Setěch z Ch. 20. Jedovary, Přibík z J. 20. Jelito, komorník Oldřicha z Rožm- berka 23, 29, 37, 38, 43. Kamenná 29. Koňatové z Olešnice 16. Konín, Ančka z K., choť lovčího Myšky 17. Krucov 16; Jan včelař 31. Kunratice (Neudorf) 16, 28. Landštejn, Ojíř z L. 16; páni z L. 13, 17. Ledrtal viz Niederthal. Luggau (Luog) 14, 28, 43. Mareš, purkrabí rožmberský 9, 10. Mladotice, Vilém z M., purkrabí Novohradský 6, 12, 18, 40. Meierhof viz Humenice. Mrázek písař rožmberský 10. Nedvědice, Mikuláš z N. 6. Neundorf viz Kunratice. Niederthal, podhradí Novohradské 16, 18, 27, 44. Nové hrady, město 16, 18, 19, 21, 23, 27, 43; Mikuláš řeč. Sidloch, rychtář 30, 32, 33; Hanzlín, bývalý rychtář 33; Michal, kovář a výběrčí cla 19, 28, 33, 43; Markvart, správce panských dvorů 31, 33, 34, 39, 43; Tasner, panský forman 20, 33, 34, 35, 39, 40; Petr Stumbfol, tesař 32, 34—37, 41; Hainzl, jeho syn 32, 36, 37; Mikuláš,

Strana 48
tesař 35, 36, 41; Petr, kovář 34, 35, 39; Fridlín, kovář 36; Lev, kovář 33; Andrlín, mlynát 33, 34; Lev Pauer, mlynář 32; Ondřej, bednář 34; Fridlin, hrnčíř 29; Mikulka, jeho bratr 29; Zeidlin, forman 33; Chenslín, kramář 38; Jindřich, zámečník 38; Hynek, Litmir, Jan 32; Bedřich, Jiřík 38; Jaklín, Oldřich 36; Silher 38, 40; Sluhan 839; Diviš 40; Oldřich řeč. Hornass 29; Filip 43, viz také Jelito a Veseléř. Nový dvůr u Stropnice 39, 42. Ocásek, písař rožmberský 12. Olešnice 16, 17, 44; Janák, lesní 29, 30, 44. Pašnovice, Oldřich z P., man Novo- hradský 20, 31, 32. Pěčín 16, 17; 27. Petrovice, Harachéřové z P. 16. Pořešín, Verner z P. 16, 17. Přibenice 22. Pucek Vilém z Trutmáně, purkrabí Novohradský 10, 12. Pussendorf viz Bozejov. Radostice 20. Rauchensslog Revńovice 13, 16, 27, 40; Mikuláš z R. 17. Ripec na Sobéslavsku 15. Rozmberk, Jan z R. 9, 31, 44; Oldřich mladší z R. 10, 12. Rybná 16, 27. Rychnov Německý 16, 28, 29, 37, 43; Jaklín, kovát 35, 41. viz Chlupatá ves. Samosoly u Kamenice 6. Sciptim viz Stiptoft. Schlagles l4, 28, 33; Anderlín, lesní 43; Jaklín 29. Sobéslav 0, 15, 23. Strázkovice 16, 27, 40. Stropnice městečko 14, 28, 31, 33, 37, 40, 41, 43; Oldřich, sládek 48; Jaklín, mlynář 39. Stropnice Dlouhá 14, 28, 43; Chenslín, lesní 30, 43; Bene$, Ohbal, Alblín 43; Beneš ze S. man Novohrad- sky 20, 31. Sunnberg viz Zumberk. Svařišov dvůr 32, 38, 39. Svíny Trhové 8, 13, 16, 18, 21, 22, 28, 36, 37, 40—43; Vojtěch, správce konírny 31; Chenslín 33. Šimon řeč. Stavař, rybnikář 22, 42. Štiptoň 5, 16, 18, 27, 32, 42, 43; Štěpán, hajný, Eberlin, Šimon 48. Tábor 23. Třebeč 30, 36. Třeboň 10, 41. Třičměř 39; Vilém z T. man Novo- hradsky 20, 31. Valtéřov 16, 17, 28, 29, 43. Vartemberk, Čeněk z V., poručník Oldřicha z Rožmberka 11. Velešín 17, 21, 29, 33, 34. Veseléř Petr 16, 29, 43. Vildštejn ll. Vilhartice, Jan z V. 41. Vintířov, Světině z V., man Novo- hradsky 20, 31, 33. Višně Petr z Větřně, vrchní komorník rožmberský 8, 32. Vítek, plebán na Novém hradě 6. Vítoraz (Weytra) 18, 21, 34, 40. Vlachňovice, Oldřich z V., man Novohradský 20, 31. Volthersslog viz Valtéřov. Zayr viz Zdár. Zvíkov, Mikulka ze Z., man Novo- hradsky 20, 31. Zdár 5, 8, 16, 18, 27, 32, 38, 44; Alblin řeč Gyssl 29. Żestovetć Petr ze Svétví 20, 31, 40. Zumberk 65, 32.