z 101 stránek
Titul
I
Úvod
1
2
3
4
5
6
Listiny
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
Index
93
94
95
96
97
98
99
100
Název:
Listář veřejného notáře ve XIV. století
Autor:
Tadra, Ferdinand
Rok vydání:
1893
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
101
Obsah:
- I: Titul
- 1: Úvod
- 7: Listiny
- 93: Index
Strana 6
6
VII. Ferd. Tadra:
Všecky ostatní listiny, které tuto podáváme, jsou z druhé části
formuláře našeho. Jako v části první tak i zde týká se značný počet
jich ustanovení prokuratorů a výpovědí v různých rozepřích jmeno-
vitě mezi duchovními o beneficia. Vedle jiných jest zde vypsán celý
proces o proboštství Olomoucké, kteréž ku přímluvě císaře Karla IV.
papež Rehoř XI. milostným listem udělil Jakubovi Wigandovu, kanov-
níku Olomouckému, proboštu v Olbramkostele na Moravě a sekre-
táři císařovu, kteréhožto probošství však na základě jiné milosti
papežské zmocnil se mistr Matěj z Mutiny (Mutěnína), doktor práv
a arcijahen Litoměřický při kostele Pražském. Jak kapitola Olo-
moucká tak arcibiskup Pražský, jenž byl od papeže ustanoven roz-
hodčím ve při té, prohlásili se pro Jakuba Wigandova, jenž pro-
bošství Olomouckého skutečně též dosáhl (listiny čís. 16—25). Dále
jsou zde rozepře o fary ve Vilémově, Řečici, Ořechu, Ktiši, Neu-
stupově, Oseku, u sv. Jiljí a jiná beneficia se jmény farářů, z nichž
některé v Libri Confirmationum se nenalézají. Jelikož ve všech
skoro listinách vyjmenováni jsou svědkové, poznáváme z nich mnoho
osobností jinak ještě neznámých a sice jak stavu duchovního tak
i světského. Jmenovitě shledáváme mnoho jmen kanovníků a jiných
služebníků kostelních při kapitolních a jiných kostelích v Praze, na
Vyšehradě, v Olomouci, Brně, Krakově; dále některé úředníky a
hodnostáře královské i zemské, známé již i neznámé, k. p. sekretáře
královské Dětřicha Damerova probošta Krakovského, Jakuba Wigan-
dova probošta Olomouckého, protonotáře markrabí Jošta Moravského
Mikuláše z Prahy, písaře desk zemských Štěpána, purkrabí na Lichten-
burce Mikuláše z Lipoltic, notáře vévodství Vratislavského Petra
z Mladé Boleslavi, podkomořího královského Pešlina Matěje ze Žatce,
písaře papežské Petra ze Všerub a Jana z Malešic (kterýžto poslední
po smrti mistra Vojtěcha Rankova se stal scholastikem kostela Praž-
ského); z čís. 51 dovídáme se, že v klášteře Zderazském byli po sobě
probošty dva Janové, první potomní biskup Nazaretský a suffragán
Pražský, druhý doktor práv; čís. 53 nám jmenuje neznámého posud
kanovníka Vyšehradského (Wildericus de Mitra) co přívržence vzdoro-
papeže Klimenta Avignonského. Z listin našich nabýváme zřejmého
svědectví o velikém počtu veřejných notářů; v letech 1378—1382
výslovně se v nich jmenují následující osobnosti co veřejní notáři
(celkem 20): Venceslaus Marquardus Zachariae de Marquarticz, Jo-
hannes Welflini de Pomuk, Henslinus de Lissov, Petrus (dictus Patron)
de Luticz, Hynco de Weprzecz, Venceslaus dictus Duras, Symon de
Slavieticz, Procopius Cristanni de Praga, Johannes de Dohalicz, Mar-