z 101 stránek
Titul
I
Úvod
1
2
3
4
5
6
Listiny
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
Index
93
94
95
96
97
98
99
100
Název:
Listář veřejného notáře ve XIV. století
Autor:
Tadra, Ferdinand
Rok vydání:
1893
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
101
Obsah:
- I: Titul
- 1: Úvod
- 7: Listiny
- 93: Index
Strana 3
Listář veřejného notáře ve 14. století.
3
vinulo se obyčejně dlouhé jednání, při němž notář veřejný nalézal
časté zaneprázdnění. Potvrzení notářského potřebovala v tom případě
každá listina, tak hned milostný list papežův neb jiná presentace;
dále musilo býti notářem potvrzeno, že udělení beneficia z milosti
papežovy neb jiným způsobem bylo řádně v kostele čteno neb na
dveřích kostelních prohlášeno, při místě kanovnickém, že kapitole
bylo sděleno, zdali tato kandidata přijala a když přijat byl, musilo
býti notářem stvrzeno, že se uvázal v užívání důchodů s místem tím
spojených. Důkaz, že se tak stalo, podán byl buď tím, že přijal nový
hodnostář v domě residenčním od některého z poplatných poddaných
nějakou dávku buď v penězích neb v naturaliích (chléb, koláč, vejce,
oves pro své koně), při místě kanovnickém, že zaujal své místo
v choru aneb že přijal nějakou dávku čili porci kanovnickou, aneb
tím, že pozvané osoby v domě residenčním pohostil. O místa bohatěji
nadaná trvaly spory delší dobu; zajímavý příklad podává spor o pro-
boštství Olomoucké, o němž později se zmíníme.
V listinách formuláře našeho nalézáme častěji potvrzeno, že jako
v Italii tak i u nás měli veřejní písaři stanoviště své na místech ve-
řejných a hojně navštěvovaných, kdež měli stoly a všeliké náčiní
písařské a že práce své vykonávali buď na místech těchto, kdykoli
se k nim strana se svědky dostavila, aneb že jsouce voláni odebrali
se tam, kde jim bylo určeno a kde mezi tím i svědkové byli se do-
stavili. V našich listinách notářských uvádějí se výslovně co takováto
veřejná místa v Praze, kde notáři práce své vykonávali, následující
a sice: na Starém městě místo před lékárnou čili domem lékárníka
Jana (in Maiori civitate ante domum habitacionis sive apothecam
discreti viri Johannis apothecarii) 1), na Malé straně jedno před
domem Myslibora řeč. Sapák, měštana Malostranského (čís. listin
našich 20), druhé před schody většími (ante gradum maiorem), čímž
jsou bezpochyby míněny schody vedoucí z Malé Strany na hrad
Pražský (v první části formuláře v rukopise našem čís. listiny 35).
Mimo to byla zajisté ještě jiná místa v Praze, kdež notáři své stano-
viště měli, zejména před některými kostely, hlavně pak na hradě
Pražském a na Vyšehradě. Tak psána jest k. p. listina naše čís. 54
„in ambitu ecclesiae s. Petri in Wyssegrado“; v kostele Pražském a
1) Viz mé „Příspěvky k děj. university Pražské ve 14. století“ listina čís. IV.
vzatá z téhož rukopisu našeho. — Dům Jana apotekáře byl bezpochyby nynější
dům č. 460 na m. rynku Staroměstském (vedle Richtrova nadačního domu).
Tomek, Místopis Pražský I. 31., kde se jmenuje majitelkou téhož domu „relicta
Johannis apothecarii".
1*