ÚVOD. I. Petra Žitavského kronika zbraslavská. Ode dávna uznává se veliká důležitost kroniky zbraslavské pro dějiny posledních roků věku třináctého a prvních čtyr desítiletí věku následujícího, a to nejen pro dějiny české, nýbrž i zemí sousedních a mezi těmi hlavně říše Německé. I nedivíme se tomu, když bohaté látky kroniky té dějepiscové jak domácí tak i cizí od nejbližších let po její sepsání až na naše dny měrou přehoj- nou používali a když o ní a její historické ceně jakož i jiných okolnostech s tím spojených často, a to namnoze i velmi důkladně bylo pojednáváno, 1) tak že na místě tomto nezbývá mi nic, nežli výsledky badání již vykonaných v celek sestaviti, jen tu a tam dle prací mých je doplniti a místy poněkud, ale ne podstatně poopraviti. Při tom nechci však v kombinacích a vývodech svých dále jíti, než pro badání historické jest potřebí a užitečné. Ze slov, jež položil Petr, opat zbraslavský, ve věnovacím připsání svém k Janovi III, opatovi waldsaskému, 2) viděti jest, že již opat Otto, zemřelý r. 1314 v měsíci březnu, učinil začátek se spisováním kroniky zbraslavské, která se založením kláštera (liber de fundatione Aulae Regiae), hlavně však životopisem jeho zakladatele, krále Václava II, zabývala a až po kapitolu LII (str. 62) a co do času až do r. 1294 šla. 3) 1) Důležitější práce o kronice zbraslavské a hlavním původci jejím, opatovi Petrovi, jsou: Dobner Gel.: Mo- num. hist. Bohemiae. Tom. V. Petri, abbatis Aulae Regiae tertii chronicon Aulae Regiae, a to Observationes praeviae in chronicon Aulae Regiae. Pragae 1784, str. 1—19. — Meinert J.: Jahrbücher der Literatur, dil XV, Anzeigeblatt str. 40 a násl. — Peschek Christian Ad.: Petrus von Zittau, Abt zu Königsaal in Böhmen um's Jahr 1300. Zittau 1823. — Palacký Frant.: Würdigung der alten böhm. Geschichtschreiber, Prag 1830, str. 120 a násl. — Peschek Christ.: Lau- sitzer Magazin XII, 521. — Palacký Frant.: Literarische Reise nach Italien im J. 1837 zur Aufsuchung von Quellen der böhmischen und mährischen Geschichte. Prag 1838. Str. 54 a násl. — Lorenz Ottokar: Deutschlands Geschichts- quellen im Mittelalter seit der Mitte des dreizehnten Jahrhunderts, Berlin 1870, str. 209 a násl. a druhé vydání tam- též 1876 str. 243 a násl. — Loserth J.: Die Königsaaler Geschichtsquellen. Archiv für österr. Geschichte. LI, druhého oddělení str. 449 a násl. — Tentýž: Die Königsaaler Geschichtsquellen mit den Zusätzen und der Fortsetzung des Domherrn Franz von Prag. Wien 1875. Fontes rerum Austr. Scriptores. Díl VIII. Uvod. — Tentýž: Die geistlichen Schriften Peters von Zittau. Sitzungsberichte der Wiener Akademie der Wissenschaften. Dil XCVIII, str. 379—402. — Tentýž: Ein religiöses Gedicht Peters von Zittau. Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. XIV ročník. Str. 149. — Tentýž: Fragmente des ältesten Königsaaler Diplomatars. Tamtéž. Díl XV. Str. 156. 2) Hortatur me nunc caritas vestra et antea multociens est hortata, ut librum de fundacione Aule Regie per dominum Ottonem, antecessorem meum, felicis memorie abbatem secundum, primitus inchoatum et ad illum locum, qui incipit: Si piam regis Wenceslai intencionem etc. deductum continuare non obmittam atd. Viz str. 4 našeho vydání. 3) Že opat Otto především životopis krále Václava II psáti chtěl, o tom nás přesvědčuje již nápis hlavy první (Incipit prologus in vitam domini Wenceslai.... fundatoris Aule Regie), pak počátek textu téže hlavy (Quo-