Přípis Lantfrydu1) dáveného.2) (Fol. 1). Ve jmeno svaté a nerozdilné Trojice amen. My Vladislav z Boží Milosti Uherský, Český, Dalmatský, Chorvatský etc. Král, Markrabě Moravský, Lužický, Lucemburský a Slezský Vývoda etc. a my Stanislav biskup Olomúcký, Jan z Pernštajna a na Tovačově hejtman a nejvyšší komorník Mark. Mor., Jan z Li- pého a na Krumlově nejv. Maršálek Království Českého, Albrecht z Štermberka a na Holešově, Ladslav z Boskovic a na Třebové, Znata z Lomnice nejv. sudí Mar. Mor., Václav z Lomnice a na Náměšti, Heralt Kuna z Kunštátu a z Bolehradic, Arkleb z Boskovic a na Vranově, Burian z Valdšteina a na Brt- nici, Vok Pňovský z Sovince na Pňovicích, Petr z Žerotína a na Šumberce, Jan z Žerotína a na Strážnici, Hanuš Haugvic z Biskupic a na Bouzově, Jan z Kunovic a na Uherském Brodě, Kryštof opat Velehradský, Pavel opat Hra- dištský, Pavel opat Loucký, Jan probošt Kounický, Jakub z Šarova na Krum- síně nejv. hofrychtýř Mar. Mor., Václav Pavlovský z Vitbachu, Martin Kober- ský z Drahanovic, Albrecht z Baští, Jindřich Přepický z Rychnburka, Adam z Bačkovic a na Polici, Vilém z Víčkova, a purkmistři, rady i obce měst Olo- mouce, Brna, Znojma, Jíhlavy, Hradiště a Uničova: oznamujem tímto listem vůbec všem, že hledíc napřed chvály Pána Boha všemohoucího a potom dobrých starých obyčejův předků našich zachovati, jimiž Mark. Moravské od dávných lét3) spravováno bývalo, neřády stavovány a pýcha zlých lidí skrocena bývala, kteřížto vždycky jako litá zvěř řádem4) (sic) spravedlnosti, uspokojení a jednotě se protiví, nechtíce jinač, než aby pokoj, řád a jednota, kteráž jest mezi námi všemi Mark. Moravského obyvateli Pánu Bohu ke cti a nám všem duchovním i světským k prospěchu za dlouhé časy trvala, jeden zápis obecný a upokojení zemské podlé artykulův starodávných a tomuto Markrabství potřebných udě- lali jsme a zřídili, děláme a mocně zřízujem tímto listem, tak abychom my všickni obyvatelé téhož Markrabství toho všeho, což se v tomto listu piše, po- vini byli zachovati a držeti v celosti bez porušení3) pod svými dobrými kře- sťanskými vírami ctně a věrně,6) jako na věrné a ctné sluší. 2) 3) 1) L. 1496 byl uzavřen lantfryd v Brně v průvodní neděli od krále Vladislava s pány Moravskými, v němž ustanoveno, že trvati má 10 lét. Když těch 10 lét uplynulo, učiněn nový lantfryd v Olomúci 1. 1516, v němž i král Vladislav i král Ludvík se jmenuje. A to jest tento lantfryd v knize Drnovské nám zachovaný; neb v archiv stavovský nevešel, poněvadž král kvapiv do Uher pečeť svou k němu přitisknouti zme- škal. Nicméně snesli se stavové po smrti krále Vladislava na sněmu Brněnském v 2. neděli po velikonoci 1. 1516 držaném, že ten landfryd předce držeti chtějí „zvláště poněvadž jest JMt na smrtedlné posteli leže .. . za to žádal, sluší nám tak učiniti.“ Pam. kn. Olom. 1. 1517 fol. 103. t. j. tištěného; dáviti = tisknouti; slovo dáviti v tomto smyslu nachází se ještě v tomto lantfrydě: „tu pečeti své přidáviti mají“, kterýžto výraz, jakož mutatis mutan- dis vůbec celý lantfryd, se shoduje s oním z r. 1496, kterýž onomu za vzor položen byl. Krom toho nachází se tento výraz ještě v kníze Drn. M. na straně 189: „které v dáveném lantfrydě tištěny jsou .. .. ale že jich dáviti nedali.“ Též zř. z. b. fol. 71 má: „artykul, kterýž jest .... vydáven.“ ltf. r. 1496 má: z dávné chvíle. — 4) 1tf. r. 1496 má: řádóm. — 5) ltf. r. 1496 má: přerušení. — 6) ltf. r. 1496 má: řádně. 1