6 tířstvo, preláti, města, tu kdež pán jich v zemi nebo jinde k létům přišlý anebo znova již volený, mají ze všech stavův z sebe vyslati tam, kdež JMt jest, osoby znamenité a hodné, z každého stavu osobu etc. a JMti všecku potřebu zemskou, svobody, starodávní dobré obyčeje zvyklé zemi i jiných zemi potřeb oznámiti a s JMtí srovnati, aby chudý i bohatý, jakž na koho sluší, při svém řádu a právě aby (sic) zachován byl. A to zjednajíc a zavrúc s JMtí a přířčení vez- múc toho k držení, mají ode vší země prositi, aby ráčil na den určitý a již smluvený přijeti osobně do města Brna,1) neb tu má přijat býti pán země. A tak poslové vrátíce se mají hejtmanu, kterýž té chvíle v zemi jest, ač sám v poselství nebyl jest, oznámiti jakž srovnáno jest, kterýžto hejtman má dále vší zemi oznámiti a ohlásiti listem svým všem stavóm a v městech kázati volati pro jinší, kterýžto list hejtmanův takto se má psáti i volati. O páné hejtmanovu obeslání a o přijeti pána země a uvedení do země, kdy se poslové navrátí zase. (Fol. 17.) Službu svú vzkazuji urozený pane pane, neb velebný, neb statečný, neb vládyko, neb múdří opatrní, jakž na koho záleží. Jakož tebe tejno není, že po smrti pána našeho již pána nového dědičného syna JMti N. otc. za pána míti máme. Jakož pak s tvú i jiných radú do města N., kdež JMt nyní obývá, posly naše ode vší země jsme byli poslali, aby o svobody a práva naše s JMtí i o všecky potřeby podlé artykulův sepsaných moc měli a jednali, kte- řížto z daru Božího šťastně a prospěšně se vrátili a s JMtí všecko na místě zavřevše i od JMti jistotu toho všeho vzevše všecku milost k nám nalezli jsou. Kdežto JMt v této zemi na den N. v městě Brně osobně býti ráčí, nám dále namluvené věci všichny dokonati a povinost naši také k sobě učiněnú míti. Kdežto žádám i z ouřadu svého přikazují, aby hned na den N. (totižto třetí nebo čtvrtý položiti před tím, nežby pán země přijeti měl,) býti nezmeškal, ni- čímž se nezaneprázdňuje ani toho dne zmeškávaje, tak aby JMti od nás ode všech i též tebe také všecka poctivost státi se mohla, kteráž pánu našemu býti má a spravedlivě přisluší. Datum etc. O rozdílu mezi pánem zemé dědičným zůstalým a mezi znovu voleným a o strk mezi pány Moravskými a Ceskými. (Fol. 18.) Item bývá rozdíl mezi pánem země dědičným zůstalým, kterýž po dědičném pánu sirotkem zůstává a pánem voleným. Jakož se jest bylo stalo v létech krále Ladislavových, kterýž byl dědičným synem krále Albrechtovým, ale narodiv se jinde než v koruně české osiřelý, dán jest k chování Frydrichovi Rakouskému a potom Římskému králi i císaři a ten jest jeho ven z země vydati nechtěl, až země některé a zvláště Rakušané vojensky před Nové Město, tu kdež Frydrych císař byl, jsou se položili i vydán jest jim tu. Když vydán byl a již v Vídni panování své počínal, páni, preláti, rytířstvo i města Mark. Moravského podlé nahoře psa- ného spůsobu svého poselství jsou do Vídně učinili. A zavřevše, do města Brna krále Ladislava požádali, kterýž tu přijel a za pána byl jest přijat nejsa ještě Českú korunú korunován, než toliko v mladosti své Uherskú. Když pak po roce týž král Ladislav do Čech byl vzat a korunován v Čechách, tehdy páni Čeští učinili jsú ku panóm Moravským řeč skrze pana Alše Holického těmito slovy: Pani Moravané! Učinili jste všetečně, ješto vám to nepřislušelo, 1) kové jich do země Mor. přijímali a jaký způsob při takovém přijímání pána země té zachován býval, jest a býti má, kterýžto způsob takovýto jest: Najprvé. Když země osiří etc." Kn. Tov. pag. 7 má též do Brna, originál ale, z něhož vydání učiněno, jak dole v poznámce stojí, má připsáno „do Olomúce neb do Brna“ a tato slova shodují se s listinou kr. Vladislava, kde stojí: „do města některého v zemi a zvláště do Olomúce nebo do Brna.“ V starší době zdá se že králové dříve do Olomúce a pak teprvé do Brna se odebírali, tak Jan Lucemburský. Scrpt. rer. boh. II. 91.