LXV dumque predicti officiales venerunt in oppidum pro eadem adjudicatione et ad- hereditatione facienda, nullus laytorum comparuit, nec eis loqui voluit, omnes- que una cum castellano domini Mathei de Sternberg in munitione ibidem in Bojkovic fuerunt cum apprehensis balistris in munitione, presentibus et viden- tibus officialibus, decurrentes, de post domino regi et juri rebellantes odboj fecerunt, jacentes de pixidibus parvis alias pistèly. His omnibus consideratis officiales suprafati MCCCC florenos adjudicarunt et adhereditarunt pro prius memorato domino Proczkone, quas adjudicationes et adhereditationes dominus Proczko pro se et illustri domino Victorino, duce Minsterbergensi etc. susce- pit. Hoc etiam officiales protestati sunt in villis circumjacentibus in Zahoro- vic, in Šumic hominibus et rusticis, in civitatibusque Broda Hungaricali et Redisch civibus, quod contra regiam majestatem et jus terrestre predicti ho- mines et familiares domini Mathei memorati odboj fecerunt. Pro tento odboj lidí svých měl Matěj z Sternberka trestán býti jako od- bojník, t. j. měl pozbyti buď hrdla, neb cti, neb statku; když ale učinil po- koru, prominut mu trest: „Anno domini 1466 ante Vincencii. Pan Matúš z Sternberka a z Lukova předstúpiv s přátely svými před osvícené kníže, kněze Viktorýna vévodu Minstrberského, hrabí Kladského, pana z Kunstatu a z Po- děbrad a hajtmana Mar. Mor. a přede pány o ten odboj, kterýž se jest v Bojkovicích stal od jeho služebníkóv, právě a vymlúvaje se, že jest toho slu- žebníkóm svým nerozkázal a že se to bez jeho vuole stalo, prosil jest najjas- nějšího knížete a pána pana Jiřího, krále Českého a markrabí Moravského etc. kněze milosti svrchupsaného hajtmana Mar. Mor. a všech pánóv pro Buoh, pro Matku Boží i pro vše svaté, aby jemu to v lepší obrátili a to odpustili, a že ty služebníky své, kteříž to udělali, kteréžby ještě u sebe měl, chce krá- lově Msti a kněze milosti hajtmana etc. a pánóm v moc dáti a postaviti a vždy se vymlúvaje, že se to bez vuole jeho stalo. A tak kníže na místě krá- lovy Msti se pány panu Matúšovi jsú to odpustili.“ (Ol. Půh. 1463 fol. 48b). Odhadem a přiděděním ukončil se běh řízení i jednání soudního; a jakož praví Všehrd o půhonu, že „k súdu dvéře otvírá“, tak tentýž velmi případně vyřknul, že „jest odhádání vrch a zámek práva; neb všecka práva jiná, kteráž odhádání předcházejí, zamyká a zavírá.“ (IV. 16). Mimo věci k právomocnosti soudu panského náležité byly však některé pře, které, ač nenáležely před soud panský co sbor čili gremium, rozsuzovány byly na rocích od hejtmana a od těch soudcí, které on k tomu ustanovil a vybral; a tyto sluly Stranné neb postranné pře. Pře tyto, pokud se vztahovaly k osobám šlechtickým, tykaly se téměř jedině cti; v tom smyslu jest rok tožný se stran- nou pří a soudem o čest nebo poctivost: „to slovo rok ne tak stricte rozumíno býti má, jako zde obyčej jest, totiž pře o poctivost.“ (Záp. Žer. I. 92). Roky o česť hejtman kladl; protož praví Žerotín: „roky hejtman klade; protož tento obzvláštní hejtmanský soud jest a před léty měl moc hejtman, kdekoli chtěl je slyšeti a kohokoli k tomu povolati, odkudž jestě podnes v nálezích rokových se klade: „N. N. p. hejtman, páni a rytířstvo nalezli“ ješto v nálezích pů- honných toliko se dokládá „páni nalezli“ a to proto, že za starodávna pře lidské toliko sami páni súdili bez vládyk, ale k rokům z jednoho i z druhého stavu hejtman povolávati obyčej měl. Nyní pak již při soudech zjevně se slyší, ale však jako před hejtmanem; protož i k němu se promluvení děje, i on se z potazu vynáší“ (tamtéž I. 20). Toto právo hejtmanovo, ač se zakládalo jistě na zvyku starém, formalně ztvrzeno bylo listem krále Václava na hejtmanství l. 1417. Na základě téhož listu chtěl hejtman Jáchym Haukvic z Biskupic při soudě 1. 1599 to provésti, e