z 166 stránek
Titul
Ia
Ib
Úvod
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
Seznam listin a zápisů
142
143
Věcný rejstřík
144
145
Jmenný rejstřík
146
147
148
149
150
151
152
153
Opravy
154
Název:
Listiny a zápisy Bělské o věcech městských i sedlských z let 1345-1708
Autor:
Kalousek, Josef
Rok vydání:
1889
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
154
Obsah:
- Ia: Titul
- I: Úvod
- 1: Edice
- 142: Seznam listin a zápisů
- 144: Věcný rejstřík
- 146: Jmenný rejstřík
- 154: Opravy
Strana I
ÚVOD.
Zajímavé a rozmanité jsou počátky a osudy města Bělé pod Bezdězem. Král
Přemysl II. ujednaným privilegiem z dne 22. října 1264 (v Emlerových Regestech II. 180)
uložil Kunrátovi a Hertvíkovi z Kravař, aby v lesích královských Bezdězských u vody řečené
Dogs založili město. Jak by to město mělo se jmenovati, není v listině řečeno. Nejspíš tím
vzala počátek nynější ves pod samým hradem Bezdězem, řečená Bezděz, Podbezdězí nebo
Hrubý Bezděz; aspoň roku 1293 byla tam již dobře nadaná fara při kostele sv. Jiljí (Eml.
Reg. II. 701). Avšak z listiny krále Václava II., kterouž známe toliko z výtahu vloženého do
listiny Karlovy dané 2. září 1348, tištěné zde pod č. 2, vysvítá, že teprva král Václav II.
město Bezděz buďto znovu založil, jak se tam praví, aneb aspoň znamenitě zvelebil.
Za nehospodárného krále Jana královské panství Bezdězské dostalo se v zástavu
panu Hynkovi Berkovi z Dubé; ten pak shledávaje, že poloha města Bezděze na svahu vrchu
hradského jest nepříhodná, dal skrze Ješka rychtáře Bezdězského a jiné dva podnikatele za-
ložiti nové město v jiné nižší poloze, na něž r. 1337 přenesl všecka práva a výsady dřívějšího
města Bezděze; zajímavá listina o tom památném přenešení města tištěna jest v Emlerových
Regestech IV. 169. Nové ono město, 7 kilometrů od Bezděze na jihovýchod vzdálené, nazval
Berka Novým Bezdězem; že však stojí u potoka řečeného Bělá, lid hned od prvopočátku
nazýval to nové město též Bělá, což také přeloženo do němčiny: Weisswasser, i do latiny:
Alba Аqua.
Ještě roku 1345 byla Bělá s panstvím Bezdězským v držení Berkově; avšak roku
1348 již náležela opět komoře královské. Král Karel teda hned na počátku samostatného
panování svého vyvětil to panství ze zástavy, a v zákonníku tehdáž připravovaném postavil
Bezděz mezi hrady, které nižádným spůsobem nikdy neměly vycházeti z majetku komorního.
Odtud až do války husitské Bělá zůstala v majetku královském, vyjma pomíjející zástavu,
v kterou ji udělil král Václav IV. svému bratranci markrabí Prokopovi, o níž mluví listina
z 21. srpna 1406 v Archivě Českém I. 190. Král Václav IV. listem daným 8. února 1396
(tištěným zde pod čís. 37) potvrdil a rozmnožil výsady města Bělé, tak že ono bylo hlavou
správy veřejné, soudní i finanční, na celém panství Bezdězském; přízeň tu prokázal král
Bělským, jak praví, za to, že oni za něho majetek i těla svá nasazovali, čímž nepochybně
naráží se na nějaké platné služby, jež měšťané Bělští prokázali králi proti odboji jednoty
panské. Od té doby město Bělá v tamějších knihách městských, kteréž měly platnost veřejnou,