IV 1. Kalousek: Listiny a zápisy Bělské. nazývá se často městem královským. V současných seznamech měst královských Bělá se ne- nalezá, a tamější písaři ovšem neměli na mysli týž určitý pojem, kterýž v 16. století se spojoval s názvem královského města, nýbrž chtěli hlavně jen naznačiti, že město Bělá náleží ku komoře královské a není poddáno nikomu jinému; jakož podobně i vesnicím na komorním panství Bezdězském (Chotětovu, Oknům, Vrátnu) někdy přikládali název královských vsí. Netřeba však pochybovati že Bělá byla by se stala městem královským i v pozdějším smyslu, t. j. byla by dosáhla zastoupení na sněmu ve třetím stavu, kdyby byla nevyšla z majetku komory královské. Vůbec nejlepší rozvoj města v ohledu hmotněm i nejvážnější postavení jeho padá do doby předhusitské. Soudě dle jmen měšťanů i dle českých výrazů, kterými se v knihách Bělských vysvětlují některé právnické terminy, byla Bělá již v této době městem rozhodně českým, ač v něm prvotně byli osazeni také někteří Němci. Ve válce husitské Bělá střídavě náležela k rozličným válčícím stranám; na hradě Bezdězi vládl pan z Michalovic, který opanoval Bělou opětovně; roku 1426 dobyl jí proti němu Jan Roháč z Dubé, načež město několik let zůstalo v moci Sirotkův, jakž o tom svědčí náš výpis z roku 1429. Toho roku král Sigmund zapsal Bělou spolu s některými vesnicemi Janovi z Michalovic v 6000 kopách gr. (Arch. Č. II. 446). Zástava tato nepřestala nikdy. Když rod pánův z Michalovic vymřel Jindřichem z Michalovic r. 1468, přešla Bělá skrze jeho sestru Magdalenu, vdanou za Jana Tovačovského z Cimburka, na pany z Cimburka, od nich pak r. 1498 na pány z Janovic. Od prostředka 16. století panoval na Bělé rod pánův Berkův z Dubé a z Lipé, kterýž již dříve ve 14. století to panství byl zástavou držel, a vy- střídaly se nyní z něho tři osoby v jeho držení, totiž Jan 1550—1582, Aleš 1582—1599, a Bohuchval 1599—1620.*) Pan Aleš Berka zaplatil komoře nějakou summu peněz, aby tento jeho zástavný majetek proměnil se jemu ve vlastnictví; naráží se na tu proměnu v 3. kuse privilegia níže (str. 93) tištěného, jež Bohuchval Bělským okolo r. 1600 vydal. Bohuchval Berka jakožto jeden z hlavních náčelníkův povstání českého utekl po bitvě Bělohorské ze země, a byl 1621 odsouzen hrdla i všech statkův. Bělou prodala komora 1622 Albrechtovi z Wald- šteina; po jeho zavraždění opět spadl statek na komoru. Potom hned 1634 Bělské panství bylo odevzdáno ve správu a 1639 darováno generálovi Františkovi marchesovi de Grana et Caretto hraběti z Millesimo.**) Nástupce jeho Jindřich de Caretto prodal 1678 panství Bělské hraběti Arnoštovi z Waldšteina, v jehož rodě dosavad zůstává. Válka husitská učinila konec výhodnému rozvoji města, kteréž dostavši se pod vrchnost soukromou, musilo přivykati poddanství. Během dvou set let znamenati jest úpadek nenáhlý, jejž obec, jak se zdá, snášela trpělivě, ano nejednou za tu dobu jest viděti, že vrchnost žije s obcí Bělskou v dobré vůli a prokazuje jí některé dobrodiní; avšak za Jana Berky počala chtivost vrchnostenská sáhati příliš hluboko, tak že Bělští museli (viz listiny ze 4. března 1556) proti ní brániti podstatných práv, jimiž města rozeznávala se od vesnic, totiž práva, aby obec **) *) Viz Bělá čili Nový Bezděz v Boleslavsku, sepsal Josef Umlauf, v Památkách arch. VI. 144—151. Jest to výtah z objemné rukopisné snůšky pamětí o Bělé, kterou z původních pramenů Bělských s nemalou pílí sebral a sestavil horlivý vlastimil Umlauf; byl však k takovému dílu nedosti při- praven, pročež výklady jeho jsou místy nekritické. Rukopis jeho jest majetkem Českého Musea. Bílkovy Konfiskace 13, 774.