54 E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: zřízen a zpuosoben při přítomnosti tří konšeluov a písaře městského a s pamětí dobrú jeho nebožtíka Augustina, téhož my kšaftu, poně- vadž manual svědčí, že jest stvrzen za předkuov našich za úřadu purkmistrského Šimona Kuole, při té mocnosti zanecháváme a povolujeme, v městské knihy vložen aby byl i pod městskú pečetí vypsán tak, jakž řád při tomto městě při kšaftuov tvrzení se zachovává. A kdež Zu- zanna to dokládá, že jest jí otec nebožtík tím neoddělil, což po ní dal, a lásky své od ní neodjal, pravíme, že jest on tudy svobodě své, kterúž jměl při kšaftování a i jeden každý obyvatel i bydlitel náš z obdarování JMti slavné paměti císaře Zikmunda má, neuškodil a nepohoršil, neb se nezavázal, by toho mě- niti nemohl, a také též smlúvy svatební, jakž řád města tohoto jest, kniehami anebo registry městskými zapsány nejsú, a tak ani též ke škodě kšaftu téhož vepsán v knihy městské by býti neměl, by byly, neuznáváme, a zvláště že jest prve také v své řeči mluvila, že od- byta není, a tuto jinak svědky dovozuje. Této pak naší vejpovědi strana odporná přijíti ne- chtějíce k VMtem se odvolává, protož my v tom od VMtí dokonalejšího naučení žádáme. Dán v středu po sv. Petru v vokovách [2. srpna] l ete. XXV% Tu my z plnosti práva ortele vašeho — potvrzujeme. Actum Jovis ante Sixtum [10. srpna] anno 1525. (Rukop. č. 93. fol. 8.) 21. 1526, 21. března. V té při mezi purg- mistrem a konšely i vší obcí města Brodu Českého z jedné a Jiříkem Chovranovským z strany druhé, kdež na místě puovoduov mocní poručníci — Václav spoluradní jich, Jiřík Domažlický a Jiřík, písař jich, vinili sú jeho Jiříka z toho, že on podle vejsady té, kteráž jest na mlýn Chovranský a v kterýmž otec jeho seděl, jim platu a úroku neplatí ani podlé zápisu a mlýnu vejsadu šosuov a po- řádkuov nečiní, a jmenovitě od let mnohých úrokuov zadržal, vosmdesáte kop méně dvú grošuo každého roku, a jsa z toho napomínán, tomu dosti nechce učiniti, podávajíc té věci k rozeznání právu Pražskému. Proti tomu od Jiříka jest mluveno, kdež jeho páni Brodští viní a praví, že drží mlýn — po otci svém a že by platuov neplatil — že tomu odpírá, že, což jest povinen byl, tomu dosti činil a platil každého roku podle toho vyměření a ukázání a tak platí až posavad, a že nikda naň jiná věc potahována není a nebyl nikdy z víc na- pomínán, a že jich žádal, aby jemu to svědomí dali, co jest platil, a mimo to že víc povinen není; než v tom sú se jemu zhájili a takového svědomí jemu nedali. Proti tomu jmenovaní poručníci: že jest žádal svědomí posměšného, že my ho neviníme, co jest platil, než co jest neplatil, tomu dosti aby učinil, jakž vejsada a zápisy ukazují, jak jest ten mlejn koupen i kterak jsú jiní držitelé i otec jeho se zacho- vávali. Na to pokázali ceduli, co žádá na nich, i také registra a v nich zápisy, jak ten Cho- vranský mlejn se zapisuje, s jakými platy a s šosem podle soused a měšťan Brodských, že má též jse naň ukládati, prosíc v tom za spra- vedlivé opatření. Zase proti tomu strana mluvila: Kdež pokládají, že jest směšnú žádost na ně vložil, u něho to není, aby směšná žádost byla pro to svědomí, nebo toho potřebuje, aby pověděli, co jest platil a že jest nic nezadržal. A tomu sú leta mnohá a ty takové jsú leta prošla, aby toho jaká jistota byla, netoliko v jich re- gistřích, ale v královských i v císařských. Prose v tom za opatření. Nebo byli-li jsú jací takoví platové, že jsú ti sňati byli, jako i s ně- kterých domuov. Pak aby měl čím povinen býti, nejsa v těch letech z ničehéhož upomínán, že jim povinen mimo ten plat, kterýž platí, víc není. Proti tomu na místě pánuo Brod- ských jest mluveno: že jest prve povědíno, že z té kopy grošuov, kterúž platí, jeho neviní, než z úrokuov zadržalých, kterých neplatí od mnoha let, a naten úrok že jsú vejsady a že jest otec jeho to platil —. Tu pan purgmistr a rada [St. M. Pr.| vypovídají: Poněvadž Jiřík