50 E. XIV. Zprávy o statcích venkovských s archivu města Prahy: těmito slovy odprosil: Jiříku Křečku, což sem kolivěk na tě pravil, že jsem neprávě pravil, že jsem na tě toho uvésti nemohl, prosím tebe pro Bůh, pro Matku Boží, pro všecky svaté, aby mi to odpustil, A Jiřík, když to Jan jemu učiní, má mu odpustiti. A my purkmistr a konšelé města Brodu Českého máme Jana vazbou trestati tak, pokudž za právo jest. Této pak naší vejpovědi Jan Černý přijíti ne- chtěje k VMtem se odvolává. Protož my v tom od VMtí dokonalejšího naučení žá- dáme. Dán v Brodu Č. v pátek před sv. Ja- nem Krys. [27. ledna] léta ete. XV% Tu my z plnosti práva ortele vašeho jakožto podle práva řádně přišlého potvrzujeme. Actum in pleno consilio anno Domini 1515. sabbato post Johannis Chr. [3. ünora]. (Ruk. €. 93. fol. 1.) 14. 1518. 16. února. (Mezi Janem Mir- kem a Šimonem Kuolí, poručníky někdy Martina kožišníka, z jedné a Dorotú, manželkou jeho, a sirotky jejími z strany druhé o poručenství.) Dorota, manželka někdy Martina kožišníka, vztahovala se na mocné poručenství nechtíc žádnému počtu činiti. Vedle téhož poručenství praví se býti nejvyšší poručnicí. I my zna- menajíce to, že v tom jejím spravování není řádu, ale že veliká outrata se položila od též Doroty na sirotky, vzali jsme to před se, aby- chom to opatřili; aby raději sirotkuom pře- bejvalo, nežli ubejvalo. Kdež toho Dorota žá- dala, aby od pánův poručníkuov peníze položeny byly, to jest podle kšaftu poručených třidceti zlatých uherských a dvadceti kop míšenských, a za deset sladuov, kteréž prodali, sedmdesáte kop míšenských, kdež se jest jim z práva na- lezlo, aby tuto summu položili ve dvú nedělí. I tomu sú dosti učinili a položili vedle roz- kázání našeho etc. Tu my v tom je slyšíc, žaloby i odpory z obů stran a v kšaft na- hlédše a jeho pováživše, o tom takto nalézáme : Poněvadž on nebožtík sobě je zvolil a na nich se toho dožádal, že my jim toho z moci ne- béřeme, než vedle kšaftu zřízení to jim právem tvrdime a zase právem jim ty peníze v moc dáváme, aby oni žádosti jeho dosti činili a toho s sebe neskládali, a ty peníze aby se na plat daly s volí naší, aby jim neubývalo, ale raději přibývalo, a Dorota aby jim počet uči- nila, co jest k sobě přijala, podlé práva ve dvú nedělích od nálezu tohoto. A co se dlu- huov dotýče, aby společně upomínali, a na to aby sirotci chováni byli a živnost vedli, vy- upomínajíce aby Dorota živnost jmíti mohla s těmi sirotky z těch peněz na úrok, které dadí, aby to bylo na domu placení, a paní Dorota ku poručníkóm aby se utíkala a s nimi se radila a vůli jich činila. Této pak naší vejpovédi Dorota pfijiti nechtějíc k VMtem se odvolává. Protož my v tom od VMtí dokonalejšího naučení žádáme. Dán v Brodu Č. v středu den sv. Školastiky [10. února] 1. XVIII? Tu my z plnosti práva našeho vrch- ního ortele vašeho potvrzujem. Actum die Martis in die s. Juliane virg. [16. února] a. d. 1518. (Ruk. č. 93. f. 9.) 15. 1520. 28. listopadu. (Mezi Janem Ha- lamá a Jiríkem Škvoreckým o dluh za ryby.) Jan Halama Jiříka Škvoreckého viní pravě, že by za čtyry žbery ryb dlužen byl; Jíra Škvoreckého tomu odpor učinil pravě, že sem od něho ty i jiné ryby bral, ale že sem mu je zaplatil. Tu my purgmistr a konšelé města Br. Č. — nalezáme: Poněvadž Jan Halama řádným dostatečným svědomím — pokázati nemohl, že Jiřík Škvoreckého tím dluhem po- vinovat není; toho pak našeho ortele Jan Ha- lama přijíti nechtěje — se odvolává —. Dán v pondělí po Všech svatých [5. listop.] I. etc. XX. Tu my z plnosti práva vrchního ortel váš takto napravujeme: Poněvadž Jiřík Šky. tomu neodpírá, aby od něho Jana H. těch i jiných ryb nebral, než toliko že jest jemu zaplatil, a toho žádným svědomím proti svědkóm Jana Halamy jest neodvedl, i z té příčiny on Jiřík Skv. jest povinen provésti, Ze ten dluh za- platil. — Act. die Mercurii ante s. Andream [28. listopadu] 1520. (Tamtéž f. 23.)