Koloděje (1352 — 1426). vypsané VMtem posíláme. A pravě, že on Petr tu dědinu za Drahobýlem sám podle toho sfrejmarčení rozdal jest pod plat, a toho vždy bez naříkání mnohá léta užíval, rovně jako i oni té dědiny u Stankovic, a potom ji pod plat rozdal; na to ukázal svědomí. A poněvadž jest to tím samým držením zdědil i pod plat rozdal, tedyť jest dobře o tom kšaftovati mohl. Dokládajíc se v tom ortele mezi Matyášem a pastorky Repinovími o chmelnici pod plat rozdanú. Žádaje vedle toho tvrzení kšaftu otce svého. Dále praví: by pak nekšaftoval, tedy podle obdarování města našeho ona jako nej- bližší s městem trpící ten všecken statek by obsáhla, poněvadž sestra její Marta ven ze zdí jest, ježto by tu proti obdarování nemohla nic vziti. Takć że ona sama Anna jej otce i matef svü smrti jest dochovala a jim poslu- hovala, je jako věrná dcera opatrovala, ježto v tom ve všem čase bodaj kdy k nim Marta, sestra její, dohlédla. A tak byť jak i nějaká námluva o tom byla, aby po smrti jeho na ně ta dědina připadla, však poněvadž by sobě to u něho potratili a dokonalého také nic z strany toho nápadu není a nebylo, i maje to v vuoli své a moci, odkázal jest tomu, kdož mu dobře činil. Než přes to všecko, chceli tu dědinu na láně u Stankovic jí zase Marta pustiti, tedy by se s ní vo to chtěla dáti ohledati. Neb to nic divného není, že zápis jim nápad svědčí, poněvadž jest on Petr tak mnoho let tu dědinu držel i pod plat potom rozdal, a žádný ho za života jeho nikda nevinil. Dokládajíce se také ortele mezi Janem Kotrčem z jedné a Kateřinú Červenkovou z strany druhé, kterak Kotrč jměl zápis na dědinu a proto držením Kateřina Čer- venková proti němu obdržela. Vedle toho též žádá za spravedlivé opatření. Tu sme my — vypověděli: Poněvadž se jest to z zápisu knih městských našlo, že ta dědina, kterúž jest Petr Slezák pod plat rozdal, manželce a dětem po Janovi, zeti jeho, jakožto budúcím a nápadní- kuom jeho jest náležitá, a strana neukazuje toho, aby on Petr jakým zápisem túž dědinu 419 od Jana sobě danůú, ujištěnú měl: z těch příčin při týchž Martě a sirotcích, dětech jejich, zůstati má, a ten kšaft v tom artykuli k tvrzení prijíti ani jaké mocnosti míti nemuože. Než což se jiných věcí týmž kšaftem odkázaných, anyby vlastní jeho Petrovy byly, dotýče, v tom ve všem svuoj průchod svobodný míti má podle práva. Ale Anna — se odvolala. Dán v Žatci, ve čtvrtek po sv. Stanislavu [11. kvótna] I. 1542. Tu my — ortele tohoto — potvrzujeme. Actum in consilio die Saturni post s. m. Johannem Hussium [8. éervence.] 1542. (Tamtéz f. 244.) Koloděje. 1. 1352, —. Nicolaus Sleichenkauf publi- cavit, quod emit XVII!/, s. gr. census, quod habet super castrum Koladie erga Franciscum Rokzaner. (Rukop. é. 987 f. 9.) 2. 1852, —. Berta de Gallis interdixit castrum Kolade... per CC s. et XXV s. gr. (Tamtéz.) 3. 1353, —. Frenclinus Neoburger reco- gnovit coram scabinis, castrum Koladye fore esse liberum. (Tamtéz f. 10.) 4. 1422 [?], 21. listopadu. My purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského vyznáváme všem, že stará rada, kteráž jest byla od leta od narozenie božieho tisícieho čtyřstého osme- mezcietmého, jsúci otázána námi, co by jí bylo svědomo v té při, kteráž jest byla za jich panstvie mezi paní Kateřinů Václava Štuka z Cholpic z jedné, a Johánkem z Koloděj z strany druhé o dvadceti kop gr. platu, kte- rýchž má na Kolodějích na tom na všem zboží dskami zemskými zapsáno věna svého pravého a spravedlivého, vyznala jest takověto, že když jest již jmenovaná paní Kateřina žádala a prosila častokrát, aby jí k tomu jistému vénu jejiemu spravedlivému práva dopomohli skutečného, tu jsú téhož Johánka Koloděj- ského obsielali mnohokrát listy svými, aby stál ku právu svému a odpoviedal nadepsané paní Kateřině k žalobám jejím. A když jesti po mnohých a častých obsieláních státi ku 53%