410 práva, řádu a běhu zemského —. Pakli by toho neučinila aneb učiniti v tom času ne- mohla, tehda na jejiem věně svrchupsaném patnddcte k. gr. platu za póldruhého sta k. maji sniti, a ona má sě v Bynice uvázati a jich, jakož sě jí zdá, požívati —. Actum in communitate seniori — sabbato post Conver- sionem Pauli anno — XXVI° (Rukop. č. 2090 fol. 71.) 2. 1434, 5. listopadu. Václav z Miletína vstúpiv do plné rady Velikého Města Praž- ského, svobodně a dobrovolně beze všeho při- nucenie vyznal jest a tiemto zápisem vyznává, že Peša a Jan, člověky jeho úročnie z Veliké Kněževsi, ukazovali sú jemu list purkrechtní svuoj od myší shrýzený, jakož jsú někdy jich předkové od opata a konventu Strahovského měli na ty tři lány v Kněževsi, na nich[ž] sedie a jemu z nich úroky platie. A protož dle spra- vedlnosti pro budúcie puotky a příhody, kte- réž by sě jim mohly pro toho listu ztracenie přihoditi, oznamuje tiemto zápisem jich právo, kteréž mají: že mají pravé purkrechtnie tři lány tu v Kněževsi, na nichž sedie a jemu z nich úrok platie, takže z každého lánu o sv. Havle kopu a čtyři gr. a šestero kur mají platiti, a o sv. Jiří kopu a čtyři gr. — jemu i po něm jeho budúcím —. A když by zem- ská berně byla, tehdy mají dáti z každého lánu puol k. gr. A také pod jeho súd a jeho budúcích slušejí a slušeti mají v právě purk- rechtniem, a mají požívati ortele práva Praž- ského. A také on ani jeho budúcí nemají jich k žádným robotám tisknúti ani ot umrlé [sic] státi a bráti. A v to právo a v svrchupsané poplatky Jan a Peša svrchupsaní ty dědiny s svými dvory a sedlištěmi moci budú dáti i prodati i jich dědici a budúci člověku hod- nému s povolením svrchupsaného Václava a jeho budúcích. Kteréžto svědomie my purgmistr a kon- šelé syrchupsaného města Pražského slyševše, k jeho žádosti a prosbě snažné svrchupsaných Jana a Peši, člověkóv jeho, v kniehy naše E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: měscké pro budúcí pevnost vepsati a vložiti sme kázali. Actum pleno in consilio feria sexta post Omnium Sanctorum a. d. MCCCCXXXIIII®. (Rukop. č. 992 f. 158.) 3. 1439. — My purgmistr a konšelé Ve- likého Města Pražského oznamujem tiemto zápisem obecně a zjevně všem, ktož jej uzřie nebo čtúc uslyšie, že vstúpiv před nás a před obec naši veliků: urozený pán Hanuš z Kolo- vrat vznesl jest na nás, kterak by Mikulášek Kněževeský, spoluměštěnín náš, sšel s tohoto světa, žádaje a proše, abychom jemu zbožie téhož Mikuláška dali a popřáli. Tu my, zna- menajíce smrt Mikuláška svrchupsaného a také přivedše sobě ku paměti, kterak týž Mikulá- šek byl jest dán pro narčenie zrády u vězenie, ale v moci našie vždy jesti byl, a tu v tom vězení žádných nedostatků od pití a od je- dení netrpěv, než poctivě chován, učinil jest nad těmi mordeřstvie, kteří jsú jemu v tom vězení posluhovali a s ním laskavě nakládali, i utekl jest z toho vězenie k hanbě svrchu- psaného pana Hanuše i našie tudiež. A práva okazují, který měštěnín pro narčenie uteče ven z města, tehda sbožie jeho všecko spadlo jest na obec. Nadto tento mnohokrát viece jest provinil, nežli jiný měštěnín, nebo jsa narčen zradú a jsa u vězení a moci panské, mord učiniv z vězenie utekl, a tak práva svá měst- cká jest ztratil i se vším zbožím, a v tom k nepřátelóm města našeho jest utekl, a jim kšaft učiniv zbožie své poručil, nemaje k němu žádného práva, nebo moci žádné nemá, poně- vadž těmi i jinými vinami svá práva jest ztratil. I z těch a jiných příčin všecko zbožie svrchupsaného Mikuláška na obec jest spra- vedlivě připadlo. A tak my, purgmistr a konšelé i všecka obec, jeho viny všecky před oči položivše a je s velikú pilností pováživše i shledali sme, že to zbožie na obec naši jest spravedlivě připadlo, jakožto tvrz a ves řečená Jiřice se vším příslušenstvím, patnádcte kop gr. platu ročnieho na slovutném Vítkovi v Kněževsi, a